CHRLICE NA ZELENOU OBSAH: A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA B. GRAFICKÉ PŘÍLOHY BEZPEČNÉ CESTY DO ŠKOL DO ŠKOLY NA KOLE A PĚŠKY HLAVNÍ PROJEKTANT STAVBY HLAVNÍ INŽENÝR PROJEKTU VEDOUCÍ PROJEKTANT ZODP. PROJEKTANT VYPRACOVAL KONTROLOVAL ING. EVA POKORNÁ OBJEDNATEL CHRLICE KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ DATUM BEZPEČNÉ CESTY DO ŠKOL CHRLICE NA ZELENOU BRNO-CHRLICE ING. EVA POKORNÁ, AUTORIZOVANÝ INŽENÝR V OBORU DOPRAVNÍ STAVBY V SEZNAMU AUTORIZOVANÝCH OSOB VEDENÝCH ČKAIT JE VEDEN POD ČÍSLEM 1001904 FORMÁT ÚČEL 11/2012 A4 STU ČÍSLO ZAKÁZKY 12 037 MĚŘÍTKO STUDIE ČÍSLO PARÉ ČÍSLO VÝKRESU
CHRLICE NA ZELENOU A BEZPEČNÉ CESTY DO ŠKOL DO ŠKOLY NA KOLE A PĚŠKY HLAVNÍ PROJEKTANT STAVBY HLAVNÍ INŽENÝR PROJEKTU VEDOUCÍ PROJEKTANT ZODP. PROJEKTANT VYPRACOVAL KONTROLOVAL ING. EVA POKORNÁ OBJEDNATEL CHRLICE KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ DATUM BEZPEČNÉ CESTY DO ŠKOL CHRLICE NA ZELENOU BRNO-CHRLICE ING. EVA POKORNÁ, AUTORIZOVANÝ INŽENÝR V OBORU DOPRAVNÍ STAVBY V SEZNAMU AUTORIZOVANÝCH OSOB VEDENÝCH ČKAIT JE VEDEN POD ČÍSLEM 1001904 FORMÁT ÚČEL 11/2012 A4 STU ČÍSLO ZAKÁZKY 12 037 MĚŘÍTKO PRŮVODNÍ ZPRÁVA ČÍSLO PARÉ ČÍSLO VÝKRESU A
DOPRAVNÍ STUDIE NA ZKLIDNĚNÍ DOPRAVY V CHRLICÍCH DOPRAVNÍ STUDIE OBJEDNATEL: ZÁKLADNÍ A MATEŘSKÁ ŠKOLA CHRLICE, JANA BROSKVY 3 ZPRACOAVTEL: ADOS, ALTERNATIVNÍ DOPRAVNÍ STUDIO BRNO SPOLUPRÁCE: ŽÁCI A UČITELSKÝ SBOR ZÁKLADNÍ ŠKOLY V CHRLICÍCH POD VEDENÍM MGR. VLADANA CHLUMSKÉHO LISTOPAD 2012
1. Zadání studie 1.1 Účel studie Hlavním účelem studie je zjistit jaké největší bezpečnostní problémy pociťují děti na svých každodenních cestách do školy a navrhnout taková opatření, která by přispěla k jejich postupnému řešení. Studie by měla být podkladem pro podrobnější dokumentaci s cílem následné realizace doporučených opatření. 1.2 Vymezení řešeného území Řešené území leží na k.ú. Chrlice a podle výsledků místního šetření se soustředí především na nebezpečné lokality vytipované dětmi při cestách do školy. Jedná se jak o místa v těsné blízkosti školy, tak i místa ve vzdálenějších křižovatkách, resp. uličních prostorách.
1.3 Urbanistická a dopravně - inženýrská východiska studie Chrlice se jako okolní území se potýkají s nebývalým nárůstem motorové dopravy. Ten je dán nejen zvýšeným stupněm automobilizace, ale také novým způsobem využití území v okolí. Velká nákupní centra na jihu města (Tesco, Olympia ) společně s nedostatkem odpovídající dopravní infrastruktury způsobují zatížení přilehlého území zbytnou motorovou dopravou. Na tuto skutečnost je třeba reagovat především z úrovně kraje a státu. Týká se jihovýchodního obchvatu. Ale nejen vnější dopravní vztahy zatěžují řešené území. Nemalou měrou se na dopravním zatížení, resp. na skladbě dopravního proudu podílí i vlastní území Chrlic. Paradoxně právě zemědělský areál za tratí produkuje zvýšený podíl nákladové dopravy v prostoru kolem školy a nejenže vytváří potenciální nebezpečí pro děti před školou, ale výrazným způsobem zatěžuje školu hlukem a exhalacemi. Je tedy jedním z hlavních úkolů omezení průjezdu nákladních automobilů před školou. Platný územní plán města Brna Studie reaguje především na reálný stav využití území. Ten je reprezentován kromě stávajícího stavu, reálně připravovanými záměry v území, z nichž nejpodstatnější je bytová výstavba v lokalitě Žlíbky První rodinné domy by se v této lokalitě měly stavět asi za dva roky; investor patrně začne stavbou nadstandardních vilek, postupně přibydou i bytové domy. Celkem by mělo v této lokalitě bydlet kolem 2000 obyvatel. To je téměř jednou tolik oproti stávajícímu stavu (celkem 3000 obyvatel). Tato skutečnost samozřejmě ovlivní i bezprostřední okolí školy. Stávající problémy s dopravou se výrazným způsobem prohloubí a to i přesto, že zastavovací studie nepředpokládá přímé napojení z této lokality.
Varianta nového územního plánu města Brna Při zpracování vlastní studie bylo ve smyslu zadávacích podmínek dbáno na to, aby navržené úpravy byly prováděny pokud možno na obecních pozemcích, resp. na komunikacích v majetku obce a za cenu minimálních stavebních nákladů. Stavební úpravy by navíc měly
omezovat průjezdnou dopravu a preferovat obslužnou, pobytovou a společenskou funkci řešeného území. Přesto bylo nutné zohlednit širší dopady do území, zvláště ve smyslu podmíněných investic jako součást napojení špatně dostupných nebo nově zastavovaných území. Studie je v souladu především s ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. respektuje rovněž TP 145 Zásady pro navrhování úprav průtahů silnic obcemi a TP 132 Zásady návrhu dopravního zklidňování na místních komunikacích. K nejdůležitějším principům podle zmíněných ČSN a TP patří: - respektování požadavku bezpečnosti silničního provozu - regulace (snížení) rychlosti motorových vozidel - zlepšení podmínek pohybu nemotorizovaných účastníků dopravy a vytvoření podmínek pro rozvoj dalších funkcí (pobytová, společenská, obslužná ap.) - zmírnění bariérového účinku průtahů (usnadnění přecházení) - zmenšení hygienické zatížení území negativními vlivy dopravy (nízké hladiny dopravního hluku, exhalací apod.) - optimalizace poměru zpevněných ploch a ploch pro zeleň a společenský život obce. Schema linkování veřejné hromadné dopravy
1.4 Principy řešení Principy řešení zklidnění vycházejí z požadavků zadání a z připomínek a poznatků vlastních uživatelů, t.j dětí a opírají se ČSN 73 6110 a související TP. Řešení problematiky bezpečných cest do škol se soustředí na několik základních témat: - optimalizaci poloh zastávek MHD s ohledem na příčné napojení území s obytnou zástavbou - omezení průjezdné motorové dopravy - snížení rychlosti vozidel - zvýšení bezpečnosti chodců s důrazem na bezpečnost dětí u Základní školy - zvýšení bezpečnosti cyklistů - vytvoření vazby přechodů pro chodce na zastávky MHD - vytvoření parkovacích míst pro residenty (přilehlá zástavba) - navržení stavebních úprav zastávek MHD - minimalizaci šířek jízdních pruhů ale s ohledem na provoz autobusů IDS - optimalizaci šířkového uspořádání hlavního i přidruženého dopravního prostoru - nalezení ve stísněných prostorových poměrech optimálního využití uličního profilu pro všechny druhy dopravy s respektováním nástupů do jednotlivých objektů Při navrhování komunikačních úprav bylo dbáno na to, aby se v maximální možné míře zachovávaly koridory komunikací, nevznikaly zbytečné nároky na úpravy nebo přeložky inženýrských sítí a aby se pokud možno nezasahovalo do soukromého majetku ani majetku státu.
2. Popis stávajícího stavu Chrlice jsou brněnskou městskou částí s cca 3.000 obyvateli a najdeme je v jihovýchodním části města. Zastavěná část obce přiléhá ke komunikačním průtahům obce, které tvoří ulice U Viaduktu- Zámecká, resp. Rebešovická. Do těchto dopravních koridorů, které mají sběrnou funkci v území se soustřeďuje převážná většina dopravy (na ulici Zámecká bylo při celostátním sčítání naměřeno cca 4.500 vozidel za 24. hodin. Z pohledu dopravního významu je třeba zmínit ještě ulici V Rejích, Errnsta Macha a právě ulici Jan Broskvy. Intenzity dopravy na těchto komunikacích výrazným způsobem převyšují intenzity a dosahované rychlosti na ostatní komunikační síti v řešeném území. Hlavní problém se tedy logicky soustřeďuje právě do míst kde se hlavní pěší tahy kříží s těmito dopravně zatíženými komunikacemi. 3. Popis problematických lokalit Na základě mapování předložili děti soubor vybraných lokalit, která označily za nebezpečná.
4. Popis navrhovaného řešení Přestože se návrh od počátku soustředil na místa, které byly v rámci dotazníkového průzkumu označeny dětmi jako nejvíce problematické, je řešení jednotlivých lokalit natolik provázané, že nejde odhlédnout od souvislostí. Navíc je třeba mít neustále na zřeteli rozvoj městské části v lokalitě za železnicí, resp. nutnost obsluhy tohoto území. I proto je vlastní řešení rozděleno do ucelených částí. 1. Lokalita A (1, 2, 3, 4, 6,18) Místo, kde se setkávají všechny cesty do školy. Z pohledu důležitosti stojí na prvním místě. Dnes je v této lokalitě několik problematických bodů. V této lokalitě se nachází jak křižovatka před školou, resp. prostor ke škole přiléhající, tak ulice Ernsta Macha a ulice Zámecká. Nosnou myšlenkou návrhu je umožnit dětem přístup do školy po dopravně málo zatížených komunikacích, resp. bezpečné přecházení těch zatížených. Důležitým momentem je omezení zatížení území od nákladové dopravy směřující do prostoru za železnicí. Pro potřeby rodičů, kteří vozí své děti do školy autem jsou navržena podélná parkovací místa fungující na principu KISS AND RIDE. Pro učitele by měly být k dispozici parkovací místa v nově budovaném objektu parkovacích garáží pod školním hřištěm. Výstavba v lokalitě Žlíbky může významně zhoršit poměry kolem školy. Je tedy nezbytné aby bylo fakticky znemožněno automobilové propojení obou lokalit. Naopak pěší a cyklistické propojení musí být co nejpřímější. 2. Lokalita B (9, 8,15) Ulice Rebešovická s nově vybudovanými zastávkami v prostoru železničního nádraží a cyklistickou stezkou v přidruženém dopravním prostoru napojující připravované napojení na stezku Brno-Vídeň. Součástí návrhu je i představení projektu okružní křižovatky na křižovatce ulic Davídkova a Rebešovická (dokumentace pro stavební povolení od firmy Šerek) Součásti návrhu je i pěší propojení nádraží základní škola a to i přesto, že vedením obce nebylo shledáno jako dostatečně bezpečné. Dle našeho názoru nabude na významu po dokončení obytného souboru Žlíbky. 3. Lokalita C Napojení oblasti za železnicí od jihu. Na řešení byla zpracována samostatná technická studie firmou Bajer. 4. Lokalita D (2) Napojení Chrlic od západu je řešeno malou okružní křižovatkou, která kromě zpomalení rychlosti vozidel na vjezdu do obce (městské části) výrazně zlepší rozhledové poměry a umožní vybudovat bezpečný přechod na ulici Zámecké. 5. Lokalita E (10, 11, 12, 14) Obytné území kolem ulice Šromova je navrženo jako zóna 30 s dopravními prahy v problematických lokalitách..
5. Závěrečná doporučení Studie představuje v grafické podobě řešení jednotlivých lokalit. Nedává jednoznačnou odpověď na ideální řešení, ale nabízí možnosti, jak k problematice bezpečných cest do škol přistupovat.