Finanční analýza firmy: Zemědělské družstvo Klapý

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie Finanční analýza firmy: Zemědělské družstvo Klapý Bakalářská práce Autor: Vladimír Zeman, DiS. Bankovní management Vedoucí práce: Ing. Petr Petera Praha Duben, 2014

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. Ve Lkáni dne 24.4.2014 Vladimír Zeman, DiS

Poděkování Rád bych touto cestou poděkoval vedoucímu bakalářské práce panu Ing. Petru Peterovi za odborné vedení a udělování cenných rad při zpracování práce, dále panu Ottu Jáhenovi ekonomu Zemědělského družstva Klapý za zpřístupnění dat a poskytnutí potřebných informací a rad při zpracování.

Anotace Cílem této bakalářské práce je zhodnocení a vyhodnocení finanční situace a posouzení finančního zdraví firmy Zemědělské družstvo Klapý na základě získaných údajů z roku 2009, 2010, 2011 a 2012. Tato práce je rozdělena na dvě části. První je teoretická část (metodologická), ve které je vysvětleno, co je to vlastně finanční analýza. Popsány zde jsou typy analýz, poměrové ukazatele a pravidla financování. Také zde jsou uvedeny zdroje informací, ze kterých bylo vycházeno. Ve druhé části je popsána historie firmy a její postavení na trhu. Pak už následuje samotná finanční analýza všech poměrových ukazatelů, jako jsou ukazatele aktivity, rentability, likvidity, zadluženosti, bonity, které jsou rozebrány a následně vyhodnoceny. Poté už následuje samotný závěr a konečné hodnocení celé práce, všech získaných informací a zkušeností. Na základě toho je vynesen konečný verdikt na finanční zdraví podniku. Klíčová slova: finanční analýza, účetní výkazy, likvidita, rentabilita, zadluženost Annotation The aim of this work is to assess and evaluate the financial situation and assess the financial health of the company Klapý agricultural cooperative on the basis of data from 2009, 2010, 2011 and 2012. This work is divided into two parts. The first part is theoretical ( methodological ), which explains what is a financial analysis. Described here are the types of analysis, ratios and funding rules. Also here are the sources of information from which the curfew. The second part describes the history of the company and its market position. Then follows the actual financial analysis of financial ratios as indicators of activity, profitability, liquidity, leverage, creditworthiness, which are then analyzed and evaluated. Then he followed the very end and the final evaluation of the whole work, all acquired information and experience. On this basis, the final verdict is rendered on the financial health of the company. Keywords: financial analysis, financial statements, liquidity, profitability, indebtedness

Obsah 1. CHARAKTERISTIKA, VÝZNAM A POSTUP FINANČNÍ ANALÝZY... 9 1.1 FINANČNÍ ANALÝZA A JEJÍ VÝZNAM A CÍLE... 9 1.2 CÍLE FINANČNÍ ANALÝZY... 10 1.3 ETAPY FINANČNÍ ANALÝZY... 10 1.4 UŽIVATELÉ FINANČNÍ ANALÝZY... 11 1.5 ZPRACOVÁNÍ A ZDROJE FINANČNÍ ANALÝZY... 12 1.6 ZDROJE FINANČNÍ ANALÝZY... 13 1.7 ROZDĚLENÍ FINANČNÍ ANALÝZY... 15 1.8 METODY PROVÁDĚNÍ FINANČNÍ ANALÝZY... 16 2. SOUSTAVY UKAZATELŮ FINANČNÍ ANALÝZY... 18 2.1 VERTIKÁLNÍ ANALÝZA... 18 2.2 HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA... 19 2.3 ANALÝZA PARALELNÍMI UKAZATELI... 19 2.4 UKAZATELÉ RENTABILITY... 19 2.4.1 RENTABILITA AKTIV ROA (RETURN ON ASSETS)... 20 2.4.2 RENTABILITA VLASTNÍHO KAPITÁLU ROE... 20 2.4.3 RENTABILITA TRŽEB ROS... 21 2.5 UKAZATELÉ AKTIVITY... 21 2.5.1 OBRAT DLOUHODOBÉHO MAJETKU... 21 2.5.2 OBRAT ZÁSOB... 22 2.5.3 DOBA OBRATU ZÁSOB... 22 2.5.4 DOBA OBRATU POHLEDÁVEK... 23 2.5.5 DOBA OBRATU ZÁVAZKŮ... 23 2.6 UKAZATELÉ LIKVIDITY... 23 2.6.1 BĚŽNÁ LIKVIDITA (NEBOLI LIKVIDITA III. STUPNĚ)... 24 2.6.2 POHOTOVÁ LIKVIDITA (NEBOLI LIKVIDITA II. STUPNĚ)... 24 2.6.3 OKAMŽITÁ (PENĚŽNÍ) LIKVIDITA (NEBOLI LIKVIDITA I. STUPNĚ)... 24 2.7 UKAZATELE FINANČNÍ STABILITY... 25 2.7.1 CELKOVÁ ZADLUŽENOST (VĚŘITELSKÉ RIZIKO)... 25 2.7.2 KOEFICIENT ZADLUŽENOSTI... 26 2.7.3 ÚROKOVÉ KRYTÍ... 26 2.7.4 KOEFICIENT SAMOFINANCOVÁNÍ... 27 2.8 PYRAMIDOVÉ MODELY... 27 2.8.1 DU PONTŮV ROZKLAD... 28 3. BANKROTNÍ A BONITNÍ MODELY... 30 3.1 BANKROTNÍ MODELY... 30 3.1.1 ALTMANOVO Z-SKÓRE... 30 3.1.2 TAFLERŮV BANKROTNÍ MODEL... 31 3.2 BONITNÍ MODELY... 33 3.2.1 KRALICKŮV QUICKTEST... 33 3.2.2 INDEX IN 05... 34 4. POPIS A HISTORIE ANALYZOVANÉ FIRMY ZEMĚDĚLSKÉHO DRUŽSTVA KLAPÝ... 36 4.1 HISTORIE ZEMĚDĚLSKÉHO DRUŽSTVA KLAPÝ... 36 5

4.2 POPIS ZEMĚDĚLSKÉHO DRUŽSTVA KLAPÝ... 37 4.3 DĚLENÍ STŘEDISEK VÝROBY... 38 4.4 ODBĚRATELÉ DRUŽSTVA... 39 4.5 DODAVATELÉ DRUŽSTVA... 40 4.6 PŘEDSTAVENSTVO... 40 4.7 PODNIKOVÉ A FINANČNÍ ČINNOSTI... 41 4.8 BIOPLYNOVÁ STANICE LKÁŇ... 41 5. FINANČNÍ ANALÝZA ZEMĚDĚLSKÉHO DRUŽSTVA KLAPÝ... 43 5.1 VERTIKÁLNÍ ANALÝZA... 43 5.1.1 ROZVAHA... 43 5.1.1.1 AKTIVA... 43 5.1.1.2 PASIVA... 47 5.1.2 VÝKAZ ZISKU A ZTRÁT... 53 5.2 POROVNÁNÍ VÝNOSŮ A NÁKLADŮ... 55 5.3 POROVNÁNÍ HOSPODÁŘSKÝCH VÝSLEDKŮ... 59 5.4 HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA... 60 5.4.1 ROZVAHA... 61 5.4.1.1 AKTIVA... 61 5.4.1.2 PASIVA... 62 5.4.2. VÝKAZ ZISKU A ZTRÁT... 64 5.5 UKAZATELE RENTABILITY... 66 5.6 UKAZATELE AKTIVITY... 71 5.7 UKAZATELE LIKVIDITY... 75 5.8 UKAZATELE FINANČNÍ STABILITY... 79 5.9 BANKROTNÍ, BONITNÍ A PYRAMIDOVÉ MODELY... 83 5.9.1 ALTMANOVO Z-SKÓRE... 83 5.9.2 TAFLERŮV MODEL... 84 5.9.3 KRALICKŮV QUICKTEST... 85 5.9.4 INDEX IN05... 87 5.9.5 PYRAMIDOVÉ SOUSTAVY UKAZATELŮ... 89 6. NÁVRH NA OPTIMALIZACI... 91 6.1 DOBA SPLATNOSTI POHLEDÁVEK A DOBA SPLATNOSTI ZÁVAZKŮ... 91 6.2 RŮST TRŽEB... 92 6.3 VYUŽITÍ MAJETKU... 93 ZÁVĚR... 94 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 96 SEZNAM GRAFŮ... 99 SEZNAM TABULEK... 100 SEZNAM PŘÍLOH... 101 6

ÚVOD Každý podnik, který působí na trhu musí neustále analyzovat veškeré své podnikové funkce a činnosti, které vykonává, aby mohl ihned zareagovat na případné změny ve svém okolí. V každodenním životě podniku probíhá řízení a rozhodování managementu. Řízení i následné rozhodování, které ovlivňuje další vývoj firmy a proto se management musí se změnami vyrovnat co nejlépe tak, aby podnik neztratil své dosavadní postavení na trhu a byl i dále konkurenceschopný. K tomuto podniku napomáhá finanční analýza, která dokáže včas odhalit problémy a proto dává prostor k jejich včasnému napravení. Pro správná rozhodování jsou naprosto důležitá nejen účetní data a znalost okolí podniku, ale především také reálné zhodnocení konkrétní situace. Účetní výkazy jako takové nemohou podat detailní obraz o kvalitním hospodaření podniku, nebo o jeho finančním zdraví, tak i slabých a silných stránkách a případných nebezpečích, která ho mohou postihnout. Právě z tohoto důvodu se používá finanční analýza, která získané údaje poměří mezi sebou navzájem, čímž výsledky rozšiřuje jejich vypovídající schopnost a umožňuje nám tak dospět k názorům o celkové finanční situaci podniku, podle nichž se vedení podniku dále rozhoduje. Finanční analýza má větší vypovídací schopnost, zahrnuje-li v sobě jak hodnocení firemní minulosti, tak i jeho současnosti a následné předpovídání budoucích finančních podmínek. Dle účelu finanční analýzy je velmi důležitá také správná volba metod a postupů. Záleží i na tom, komu je výsledek finanční analýzy určen. V současné době jsou pro úspěšnost podniku velmi důležití zákazníci, pozice na trhu, konkurence, technologické možnosti, výše zisku. To vše se ale neobejde bez vypracované a podložené strategie. Rozhodování o budoucnosti podniku probíhá téměř vždy za podmínek nejistoty. Nemůžeme s určitostí říct, jaký bude výsledek. Můžeme ale využít metod a ukazatelů, které nám s rozhodováním pomůžou. Zemědělské družstvo Klapý jsem si pro vypracování bakalářské práce vybral z důvodu, že podnik velmi dobře znám stejně jako jeho zaměstnance, mezi kterými panuje velmi přátelská atmosféra. Vím, jak hospodaří, jak si vede ve své činnosti a jeho prostředí i s danou problematikou zemědělství je pro mě velmi blízké. V družstvu jsem každoročně vykonával praktickou část výuky a bylo mi umožněno zpřístupnění veškerých informací, které jsou pro vypracování finanční analýzy důležité. Bez těchto podkladů se při vypracování nelze obejít a proto jsem si na základě těchto skutečností a mém zájmu o tuto problematiku a snahu zhodnotit situaci Zemědělského družstva Klapý toto téma zvolil. Následně se pokusím nastínit návrhy na optimalizaci řízení družstva. 7

Teoretická část se zabývá podstatou a účelem finanční analýzy a jejími uživateli. Důkladněji se zaobírá také výkazy, ze kterých jsou čerpána potřebná data rozvahou, výkazem zisku a ztráty, přílohou a také výkazem o peněžních tocích. Jako metody finanční analýzy jsou zde uvedeny: analýza absolutních ukazatelů dělená na horizontální a vertikální, analýza poměrových ukazatelů, zabývající se likviditou, aktivitou, zadlužeností firmy a její rentabilitou, pyramidová soustava ukazatelů Du Pont a také bankrotní a bonitní modely, z nichž byly vybrány: Taflerův bankrotní model a Altmanův model a z bonitních modelů např. Kralickův Quicktest. V další části práce je uvedena metodika, charakteristika zkoumané firmy a také její stručná historie. Následně dochází k samotné analýze firmy, prováděné na základě poznatků zjištěných z doporučené literatury, internetových zdrojů a zákonů. Data pro finanční analýzu jsou čerpána z interních zdrojů společnosti, a to z rozvahy, výkazu zisku a ztráty. Finanční analýza bude provedena na základě účetních dat a informací společnosti Zemědělské družstvo Klapý za léta 2009, 2010, 2011 a 2012. Výsledky analýzy jsou následně shrnuty. Další částí, kterou bakalářská práce obsahuje je návrh na optimalizaci podniku, tak aby se řízení družstva co nejvíce zefektivnilo. Práce samozřejmě obsahuje závěr a seznam použité literatury. Posledními částmi bakalářské práce jsou přikládané seznamy tabulek, grafů, obrázků a příloh. 8

1. Charakteristika, význam a postup finanční analýzy 1.1 Finanční analýza a její význam a cíle Je to analýza předem určených zdrojů, které jsou nezbytné pro její sestavení. V praxi to znamená, že jde o analýzu činností, v nichž prvotní funkci mají finance, neboli jakákoliv forma peněz a čas. Smyslem této analýzy je ukázat silné a slabé stránky dané firmy, zjistit si jakou má výkonnost a získané informace správně vyhodnotit tak, aby se z provedené finanční analýzy stal jeden z nástrojů, který nám bude sloužit k řízení podniku. "Finančně zdraví podnik je rentabilní, solventní a perspektivní (má aktuálně vytvořeny objektivní předpoklady pro podnikání v budoucnu). Jinými slovy, je schopen v současnosti i budoucnosti naplňovat smysl svého poslání a vize a plnit primární a dílčí podnikové cíle." 1 Finanční analýza v dnešní době hraje nezastupitelnou a velmi významnou roli ve finančním řízení podniku. Samotné provedení finanční analýzy, především pak interpretace získaných výsledků náleží k základním dovednostem finančního manažera. "V širším slova smyslu ji lze označit jako rozbor: výsledků hospodaření podniku, finanční stability, resp. zadluženosti podniku, předpokladů pro existenci podniku v budoucnu. Finanční analýza zajišťuje zpětnou vazbu mezi předpokládaným účinkem minulých rozhodnutí a dosaženou skutečností." 2 Význam finanční analýzy je především ve větší vypovídající schopnosti účetních výkazů a to o informace, které vedou k podstatně detailnějšímu posouzení účinnosti finančního řízení. Výstupy této analýzy umožňují připravovat jednotlivé návrhy na optimalizaci finančního řízení podniku a jejich následného použití k zajištění stanovených podnikových cílů. Jak je uvedeno v následné citaci autora, finanční analýza představuje ohodnocení minulosti, 1 ŠIMAN, Josef a Petr PETERA. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, 192 s. ISBN 978-80-7400-117-8, s. 135 2 ŠIMAN, Josef a Petr PETERA. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, 192 s. ISBN 978-80-7400-117-8, s. 135 9

současnosti a předpokládané budoucnosti finančního hospodaření firmy. Jejím cílem je poznat finanční zdraví firmy, identifikovat slabiny, které by mohly v budoucnosti vést k problémům, a determinovat silné stránky, na kterých by firma mohla stavět. 3 1.2 Cíle finanční analýzy Obecně je cílem finanční analýzy poznat finanční zdraví (angl. Financial Health) firmy, identifikovat slabé stránky (již propuklé nebo latentní choroby, které by mohly firmě v budoucnu působit menší či větší problémy, a naopak stanovit její silné stránky, o které by mohla v budoucnu opírat svou činnost. 4. Postup, jakým lze tohoto cíle dosáhnout, můžeme charakterizovat jako posouzení vlivu vnitřního i vnějšího prostředí podniku, analýza dosavadního vývoje podniku (finanční situace a finanční hospodaření podniku), určení příčin, jejich zlepšení nebo zhoršení, analýza vztahů mezi ukazateli, poskytnutí informací pro rozhodování do budoucnosti, analýza variant budoucího vývoje činnosti a usměrňování finančního hospodaření a finanční situace podniku. Finanční zdraví podniku je tedy ovlivňováno likviditou podniku a rentabilitou podniku. 1.3 Etapy finanční analýzy Provádění finanční analýzy ve většině případů probíhá v předem určených etapách, které mají vždy podobný průběh a můžeme si je rozlišit následovně: 1. etapa provádíme zde rozbor základních ukazatelů, výsledky poté vyhodnotíme a všímáme si odchylek od normálního stavu 2. etapa - provádíme hlubší rozbor zjištěných odchylek a poruch, využíváme proto speciální ukazatele, které se zaměřují na jednotlivé složky finančního řízení 3. etapa - hledáme příčiny odchylek, navrhujeme možnosti odstranění poruch a snažíme se nastínit co možná nejpřesněji budoucí vývoj. 3 BLAHA, Z. S. - JINDŘICHOVSKÁ, I. Jak posoudit finanční zdraví firmy. Praha: Management Press, 2006, str. 12 4 Mrkvička, J. Kolář, P. Finanční analýza. 2. přeprac. vyd. Praha : ASPI, Institut svazu účetních, 2006, s. 228. ISBN 80-7357-219-2. 10

1.4 Uživatelé finanční analýzy O finanční situaci podniku se zajímá řada subjektů nejen uvnitř podniku, ale i mimo něj. Jedná se především o tyto skupiny uživatelů: 1) Investoři (vlastníci, akcionáři) Tato skupina využívá finanční informace o podniku z hlediska investičního a kontrolního. Z investičního hlediska se jedná o využití informací pro rozhodování o budoucím investování do daného podniku. Investor posuzuje rizikovost investice, kapitálové zhodnocení, dividendovou výnosnost, likviditu atd. Z kontrolního hlediska jde především o kontrolu manažerů podniku. Posuzuje se stabilita a likvidita podniku, disponibilní zisk a možnosti dalšího trvání a rozvoje podniku pod vedením stávajícího managementu. 2) Management Manažeři využívají informace z finanční analýzy pro operativní i dlouhodobé řízení podniku. Finanční analýza jim umožňuje rozhodovat o struktuře a výši majetku a zdrojů, alokaci peněžních prostředků, rozdělení zisku, ocenění podniku. 3) Banky a jiní věřitelé Banky potřebují co nejvíce informací o finanční situaci podniku, aby mohly posoudit, zda poskytnou podniku úvěr a pokud ano, tak v jaké výši a za jakých podmínek. Posuzují především současnou zadluženost podniku a jeho schopnost přijatý úvěr v budoucnu splatit. 4) Obchodní partneři (dodavatelé, zákazníci - odběratelé) Dodavatele zajímá hlavně to, zda bude podnik schopen splatit své závazky. Sledují krátkodobou prosperitu, solventnost a likviditu. Odběratele zajímá finanční situace podniku hlavně při dlouhodobých obchodních vztazích, kdy jsou při své činnosti závislí na dodávkách sledovaného podniku a kdy by případné potíže vedly k ohrožení výroby v podniku odběratele. 11

5) Stát a jeho orgány Státní orgány mají mnoho důvodů ke sledování situace podniku - např.: zahrnutí do statistických výkazů, daňová kontrola, kontrola podniků se státní účastí, kontrola podniků, které získaly státní zakázku, dotační politika. 6) Konkurence Konkurence se zajímá o finanční situaci podniku proto, aby ji mohla porovnat se svojí situací a se svými výsledky. Sledují především rentabilitu, tržby, zásoby a dobu obratu zásob. 7) Zaměstnanci Zajímají se především o celkovou stabilitu podniku z hlediska jistoty zaměstnání, možného růstu mezd a sociálních výhod. 8) Obchodníci s cennými papíry - potencionální investoři Zajímají se o celkové finanční výsledky podniku, sbírají údaje o návratnosti vkladů a na základě získaných informací zvažují nákup akcií (podílu) podniku. 9) Ostatní uživatelé, veřejnost Patří sem např. analytici, daňoví poradci, odborové svazy, univerzity, novináři, krajské a místní orgány státní správy a samosprávy (sledují vývoj zaměstnanosti). 1.5 Zpracování a zdroje finanční analýzy Finanční analýza vychází z řady informačních zdrojů. "Zpracování finanční analýzy vyžaduje získání dat, jež tvoří východisko pro kvalitní zpracování a dosažení relevantních výsledků. Základní zdroj dat představují účetní výkazy podniku rozvaha, výkaz zisku a ztráty, výkaz cash flow a příloha k účetní závěrce. Řadu cenných informací obsahuje také výroční zpráva. Čerpat informace lze dále ze zpráv samotného vrcholového vedení podniku, ze zpráv vedoucích pracovníků či auditorů, z firemní statistiky produkce, poptávky, odbytu či 12

zaměstnanosti, z oficiálních ekonomických statistik, z burzovního zpravodajství, z komentářů odborného tisku, z nezávislých hodnocení a prognóz." 5 Dle mého názoru je kvalitativní charakteristikou účetních výkazů: srozumitelnost, relevance (ovlivněna podstatou informací a jejich významností), spolehlivost. Důležitá je důvěryhodnost (nestrannost), přednost obsahu před formou, opatrnost a úplnost, srovnatelnost v časové řadě i mezi podniky. 1.6 Zdroje finanční analýzy Zdroje dat pro finanční analýzy vychází z následujících skupin: 1) účetní data se získávají z: výkazů finančního účetnictví - rozvaha, výkaz zisku a ztráty, výkaz cash flow, vnitropodnikového účetnictví, výročních zpráv, prospektů cenných papírů (CP), 2) ostatní data o podniku se získávají z: statistických výkazů, vnitřních směrnic, mzdových a navazujících předpisů, předpovědí a zpráv vedoucích pracovníků podniku, 55 Ing. KNÁPKOVÁ A., Ph.D. prof. dr. Ing. Drahomíra Pavelková Finanční analýza Komplexní průvodce s příklady, Grada 2010 13

3) externí data jsou získána z: odborného tisku, statistických ročenek, obchodního rejstříku, údajů prezentovaných na kapitálových trzích. Základním zdrojem pro získání informací finanční analýzy je tedy výše uvedená účetní závěrka, která se dělí na řádnou, mimořádnou a mezitímní. Tato obsahuje následující důležité účetní výkazy: rozvahu je to účetní výkaz, který se skládá ze dvou částí. První část je tvořena aktivy je to stav hmotného i nehmotného majetku podniku. Druhá část je tvořena pasivy, které jsou zdroji financování majetku podniku. Zdroje financování se dělí na cizí a vlastní zdroje financování podniku. "Rozvaha bývá sestavována k určitému okamžiku, většinou k poslednímu dni účetního období." 6 Dle časového okamžiku sestavení rozlišujeme rozvahu: zahajovací je sestavována při vzniku podniku, konečnou je sestavována k poslednímu dni účetního období a při ukončení činnosti podniku, počáteční sestavuje na počátku účetního období, mimořádnou na rozdíl od řádných rozvah, se sestavuje nepravidelně, při mimořádných situacích, které nejsou v hospodářském životě podniku běžné(zrušení podniku bez likvidace aj.). výkaz zisků a ztrát výkaz zisků a ztrát nás informuje o úspěšnosti práce podniku a o výsledku, kterého dosáhl svou podnikatelskou činností. Zachycuje vztahy mezi výnosy podniku dosaženými v určitém období a náklady spojenými s jejich vytvořením. "Výnosy a náklady jsou zde členěny dle jednotlivých činností, kterými se účastnili na tvorbě hospodářského výsledku podniku. Výkaz zisků a ztrát pomáhá při posouzení podniku za 6 SEDLÁČEK, J. Účetnictví I (DSO). 2. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 232 s. ISBN 80-210-3809-8. s. 35 14

zhodnocení vloženého kapitálu. Důležitým ukazatel je především výsledek hospodaření (zisk, ztráta)". 7 V této souvislosti bych si dovolil zmínit platnost tzv. akruálního principu, který říká, že výnosy jsou peněžní částky, které podnik získal z veškerých svých činností za dané účetní období bez ohledu na to, zda v tomto období došlo k jejich uhrazení. Náklady pak představují peněžní částky, které podnik v daném období účelně vynaložil na získání výnosů, i když k jejich skutečnému zaplacení nemuselo ve stejném období dojít. 8 Výnosy je možno jednoduše definovat jako peněžní částky, které podnik získal z veškerých svých činností za dané účetní období bez ohledu na to, zda v tomto období došlo k jejich inkasu. výkaz cash flow výkaz cash flow podnik informuje o veškerých příjmech a výdajích, které podnik v minulém účetním období realizoval. Z dlouhodobého hlediska je žádoucí, aby příjmy převyšovaly výdaje. Výkaz zobrazuje skutečný pohyb peněžních prostředků, je tak doplňkem rozvahy a výkazu zisků a ztrát. To je dle mého názoru velice důležité, neboť podnik sice může být ziskový, ale zároveň platebně neschopný. Peněžními toky rozumíme přírůstky (příjmy) a úbytky (výdaje) peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů. Za peněžní prostředky se považují peníze v hotovosti včetně cenin, peněžní prostředky na účtu včetně případného pasivního zůstatku běžného účtu a peníze na cestě. Peněžními ekvivalenty se rozumí krátkodobý likvidní majetek, který je možno s nízkými dodatečnými transakčními náklady přeměnit v předem známou peněžní částku a u něhož se nepředpokládají významné změny hodnoty v čase." 9 1.7 Rozdělení finanční analýzy Finanční analýza se dá jednoduše rozdělit na dva základní typy a to na externí a interní. Externí finanční analýza je takový typ, že se dělá pouze na základě veřejných informací. 7 SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. 1.vydání. Brno : Computer Press, 2009. 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6. s. 31 8 KNÁPKOVÁ A., PAVELKOVÁ D.: Finanční analýza, 1. vydání, Praha 2010, Grada Publishing, a. s. s. 36, ISBN 978-80-247-3349-4 9 RŮČKOVÁ P.: Finanční analýza, 4. vydání, Praha 2011, Grada Publishing, a. s., s. 34, ISBN 978-80-247-3916-8 15

Základní typy informací pro tuto analýzu tak jsou veřejně zveřejňované a dostupné účetní a finanční informace, např. údaje z finančních trhů, pak prognózy hospodářského vývoje a prognózy vývoje daného odvětví. Další skupinou kalkulovaných údajů jsou změny, které očekáváme a to změny měnových kurzů a vstupních produktů. Ty se dají vysledovat pomocí makroekonomických prognóz nebo burzy. Tento typ analýzy můžeme provádět i bez vědomí firmy a výsledky můžeme bez jejího vědomí i zveřejnit a následně použít pro vlastní účely. Externí analýza je dělána pro potřeby strategických partnerů nebo bank, investorů, či významných obchodních partnerů a lze jí provádět i na žádost samotné firmy. Tato analýza je ale důležitá i pro makléře či konkurenci. Tady bych si dovolil upozornit na důležitou skutečnost a to především si uvědomit, že se pracuje s neúplnými a ne zdaleka přesnými daty a tak bychom tyto závěry neměli brát jako stěžejní. Interní finanční analýza je naopak sestavována z vnitřního prostředí firmy a jejím analytikům jsou tak k dispozici všechny účetní i jiné dokumenty např. cash flow, hlavně finanční plán. Do závěrů se promítne úplně celý chod dané firmy. Závěry těchto analýz jsou určeny managementu firmy a jsou zapracovávány do samotného řízení firmy. 1.8 Metody provádění finanční analýzy Pro vytvoření finanční analýzy existují tyto základní metody, a to procentuální rozbor neboli vertikální analýza a poměrová analýza. Tyto nástroje však nezahrnují některé aspekty a proto je nezbytné je dále doplnit tzv. pravidly financování, Du Pontovým rozkladem, Altmanovou analýzou, v některých případech je potřeba i analýza pracovního kapitálu či analýza nákladů a přínosů a další ekonomické ukazatele, které popisuji níže. Další známé metody pro sestavení finanční analýzy jsou analýzy rozdílových ukazatelů, jako je např. čisté pohotové prostředky, čistý pracovní kapitál. Analýza tokových ukazatelů jako jsou cash flow, nebo analýza tržeb, analýza nákladů a zisku. 16

V obecné rovině rozlišujeme dva přístupy k finanční analýze, a to: 1) Fundamentální analýzu využívá znalostí vzájemných souvislostí mezi ekonomickými a mimoekonomickými jevy, je založena na znalostech a zkušenostech odborníků, na jejich osobním názoru, odhadu a citu pro danou situaci 10. Zpracovává především kvalitativní údaje, a pokud jsou do analýzy zahrnuty i některé kvantitativní údaje, zpracovává je bez použití algoritmizovaných postupů. 2) Technickou analýzu využívá matematické, statistické, ekonometrické a jiné algoritmizované metody, pomocí kterých zpracovává kvantitativní údaje a následně poskytuje kvalitativní posouzení výsledků 11. Metody technické finanční analýzy můžeme rozdělit z hlediska složitosti používaných matematických postupů na metody základní či elementární finanční analýzy a na vyšší metody finanční analýzy. Vyšší metody finanční analýzy využívají složitějších matematických postupů. Můžeme je rozdělit na metody využívající matematické statistiky, tzv. matematicko-statistické metody, a metody využívající matematickou statistiku jen částečně či využívající odlišné přístupy, tzv. nestatistické metody. 10 HAMPLOVÁ, E. Vybrané problémy finanční analýzy firmy. 1. vydání Brno : Masarykova univerzita Brno, 1999. Strana 57. ISBN: 80-210-2161-6. 11 HAMPLOVÁ, E. Vybrané problémy finanční analýzy firmy. 1. vydání Brno : Masarykova univerzita Brno, 1999. Strana 58. ISBN: 80-210-2161-6. 17

2. Soustavy ukazatelů finanční analýzy Vertikální a horizontální analýza Výsledky z horizontální a vertikální analýzy dávají prvotní a obecný přehled o vývoji jednotlivých veličin ve výkazech finančního účetnictví. Je možné z nich zjistit, zda je firma zaměřena především na používání dlouhodobého či oběžného majetku, zda je firma financována především cizím nebo vlastním kapitálem. Poté se mohou manažeři rozhodovat, které další ukazatele budou důležité pro vyhodnocování výsledků činnosti podniku. Například pokud firma používá ke své činnosti především dlouhodobý majetek, budou pro podnik velice důležité výsledky ukazatele rentability dlouhodobého kapitálu, protože ten tvoří podnikovou podstatu. Co se týče části pasiv, pokud je firma zaměřena především na financování cizím kapitálem, budou manažeři bedlivě sledovat především ukazatel finanční páky. 2.1 Vertikální analýza Vertikální analýza znamená zjišťování podílu jednotlivých dílčích položek výkazů na celku. Nebo techničtěji řečeno "vertikální analýza spočívá v tom, že se na jednotlivé položky finančních výkazů pohlíží v relaci k nějaké veličině." 12 V případě rozvahy se jako celek považují položky aktiva a pasiva celkem, v případě výkazu zisku a ztráty se za celek považují tržby (obvykle součet tržeb za prodej zboží a za prodej vlastních výrobků a služeb) anebo položka výkony, podle konkrétního předmětu činnosti dané společnosti. V rozvaze tak zjistíme hlavní položky aktiv a pasiv a ve výkazu zisku a ztráty získáme hlavní položky z výnosů a nákladů firmy. Vyjádření položek vertikální analýzy je samozřejmě v procentech. 12 KISLINGEROVÁ, Eva a Jiří HNILICA. Finanční analýza: krok za krokem. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2008. C.H. Beck pro praxi. ISBN 978-80-7179-713-5 s. 13. 18

2.2 Horizontální analýza Horizontální analýza nám ukazuje vývoj jednotlivých položek aktiv, pasiv a položek výkazu zisku a ztráty v čase, "chceme-li nějakým vhodným způsobem kvantifikovat meziroční změny." 13 Výsledek této analýzy tedy může být charakterizován buď pozitivní změnou (růst položky v čase) anebo negativní změnou (pokles položky v čase). Horizontální analýza je tedy závislá na znalosti a schopnosti práce s indexy. 2.3 Analýza paralelními ukazateli Poměrové ukazatele tvoří jádro finanční analýzy. Soustava těchto poměrových ukazatelů podává totiž konečnému uživateli komplexní přehled o výkonnosti i finanční pozici podniku. "Poměrové ukazatelé jsou uspořádány do pěti obecně akceptovaných skupin" 14 : ukazatele výkonnosti (rentability), ukazatele aktivity, ukazatele likvidity, ukazatele finanční stability. 2.4 Ukazatelé rentability Dokáží informovat, zda je efektivnější pracovat jen s vlastními prostředky nebo, zda je výhodnější použít financování cizím kapitálem a jak firma zhodnotila vlastní kapitál v podnikání, a poukazuje na slabé stránky firmy v hospodaření. Mezi základní poměrové ukazatele rentability patří: 13 KISLINGEROVÁ, Eva a Jiří HNILICA. Finanční analýza: krok za krokem. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2008. C.H. Beck pro praxi. ISBN 978-80-7179-713-5, s.9. 14 ŠIMAN, Josef a Petr PETERA. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, 192 s. ISBN 978-80-7400-117-8, s. 143 19

2.4.1 Rentabilita aktiv ROA (Return on Assets) Jedná se o ukazatel, který měří výkonnost či produkční sílu podniku. Tento ukazatel také hodnotí výnosnost celkového kapitálu a jeho prostřednictvím lze měřit souhrnnou efektivnost, tudíž nás ukazatel informuje o výši efektu, který vytváří majetek podniku a který je následně rozdělen na čistý zisk, placený úrok a daň z příjmů. Ukazatel je vhodný pro porovnání výkonnosti podniků. 15 ROA = EBIT aktiva 2.4.2 Rentabilita vlastního kapitálu ROE Vyjadřuje nám výnosnost kapitálu vloženého do podnikání akcionáři či vlastníky podniku a měří míru zhodnocení kapitálu vloženého do podnikání. Proto tento ukazatel zajímá především zmíněné vlastníky podniku s akcionáři a tudíž se jedná se o velmi používaný ukazatel, neboť nám tento ukazatel měří míru zhodnocení kapitálu, tj. hodnotu zisku po zdanění připadající najdu CZK vloženého do podnikání. Pro investory je velmi důležité to, že ukazatel ROE a "hodnota tohoto ukazatele by měla být podstatně vyšší než míra výnosu bezrizikové investice na finančním trhu (státní dluhopisy, pokladniční poukázky nebo termínované a pojištěné vklady u bank). 16 ROE = EAT vlastní kapitál 15 ŠIMAN, Josef a Petr PETERA. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, 192 s. ISBN 978-80-7400-117-8, s. 144 16 ŠIMAN, Josef a Petr PETERA. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, 192 s. ISBN 978-80-7400-117-8, s. 144 20

2.4.3 Rentabilita tržeb ROS Pojednávaný ukazatel popisuje poměr výsledku hospodaření (zisku) k tržbám podniku. Přesněji nás ukazatel informuje, kolik CZK po zdanění (EAT) vyprodukuje 1 CZK tržeb. Vyjadřuje hodnotu ziskové marže, resp. účinnost řízení nákladů. 17. Tento ukazatel by měl plánované hodnoty dosahovat a v čase růst a neměl by klesat, to se považuje za nežádoucí jev. ROS = EAT tržby 2.5 Ukazatelé aktivity Nám ukazují a poskytují informace o tom, jak efektivně ve firmě hospodaří se svými aktivy (majetkem, pohledávkami, zásobami) a do jaké míry je využívá, tedy respektive, jak dlouho v nich mají vázány finanční prostředky. Tyto ukazatele navazují na předešlé ukazatele rentability. Nejčastěji se můžeme setkat s následujícími ukazateli. 2.5.1 Obrat dlouhodobého majetku Ukazatel obratu (případně také obratovosti) dlouhodobého majetku je ukazatelem efektivnosti využívání budov, strojů, zařízení, dopravních prostředků a ostatního dlouhodobého HIM. Případná nepříznivá hodnota signalizuje její nízké využití a je upozorněním pro výrobu, aby zvýšila využití svých výrobních kapacit. Zároveň je upozorněním pro manažery, aby omezili firemní investice 18. Ukazatel nám vztahuje celkový obrat k celkovému majetku, kteréý společnost má. Stručně řečeno ukazatel obratu dlouhodobého majetku nám říká, kolik korun tržeb připadá na jednu korunu našich aktiv (potažmo zdrojů). Čím je hodnota tohoto ukazatele vyšší, tím lépe. Nízká hodnota značí neefektivní využití majetku podniku. 17 ŠIMAN, Josef a Petr PETERA. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, 192 s. ISBN 978-80-7400-117-8, s. 144 18 KISLINGEROVÁ, Eva a Jiří HNILICA. Finanční analýza: krok za krokem. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2008. C.H. Beck pro praxi. ISBN 978-80-7179-713-5 s. 21. 21

Obrat aktiv = celkové tržby dlouhodobý majetek 2.5.2 Obrat zásob Jedná se o ukazatel, který podniku sděluje, kolikrát je během roku každá položka zásob přeměněna v hotovost (prodána) a znovu uskladněna. Přináší tedy přehled o úrovni likvidity těchto zásob. Obrat zásob = tržby zásoby 2.5.3 Doba obratu zásob Udává, za jakou dobu (počítá se ve dnech) firma průměrně prodá své zásoby a jak dlouho tyto zásoby leží na skladě a vážou tak na sebe finanční prostředky. Odborně řečeno ukazatel vyjadřuje dobu ve dnech, po kterou jsou peněžní prostředky podniku vázány v zásobách.." 19 Doba obratu zásob = zásoby tržby / 365 19 ŠIMAN, Josef a Petr PETERA. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, 192 s. ISBN 978-80-7400-117-8, s. 145 22

2.5.4 Doba obratu pohledávek Vypovídá o skutečnosti, jak dlouho jsou pohledávky (v průměru) splaceny, tedy za jak dlouhou dobu nám zákazník zaplatí. Čím delší průměrná doba inkasa pohledávek, tím větší náklady. Doba obratu pohledávek = pohledávky tržby / 365 2.5.5 Doba obratu závazků Ukazatel vyjadřuje dobu ve dnech, po kterou poskytují dodavatelé podniku obchodní úvěr. Tato doba se sestavuje v průměru a podle následující definice "znázorňuje délku trvání úhrady závazku od okamžiku jeho vzniku" 20. Podle mého názoru tento ukazatel také vyjadřuje jaká je naše platební morálka vůči našim věřitelům a dodavatelé na tento ukazatel mohou velmi nahlížet. Doba obratu závazků = závazky tržby / 365 2.6 Ukazatelé likvidity Likvidita nám vyjadřuje schopnost přeměnit svá aktiva do likvidní formy bez většího poklesu ceny (prodej aktiv) a dostát svým závazkům během určité doby. Pokud podnik pravidelně hradí své splatné závazky včas, tak se jedná o podnik, který je solventní.. Jinak by se také dalo říct, že "ukazatelé likvidity poměřují to, čím je možno platit s tím, co je nutné uhradit." 21. Tato definice mi přijde k již dobře známým jako velmi zajímavá alternativa a proto jsem se rozhodl 20 GRÜNWALD, Rolf, HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 1.vyd. Praha: Fakulta financí a účetnictví VŠE, 2002. 186 s. ISBN 80-245-0422-7. 21 Sedláček, J. Finanční analýza podniku. 1.vydání. Brno: Computer Press, 2009. 154 s. ISBN 978-80-251-1830- 6. s.66 23

jí zde také publikovat. Ukazatele likvidity se v praxi používají ve třech modifikacích, které popíši v následujících odstavcích. 2.6.1 Běžná likvidita (neboli likvidita III. stupně) Vyjadřuje, jakou částkou z celkových oběžných aktiv je pokryta 1,- Kč krátkodobých závazků, neboli jak je firma schopna uspokojit naše věřitele, kdybychom v určitém momentě přeměnili tato oběžná aktiva na hotovost. Výsledkem výpočtu je bezrozměrné číslo, které udává, kolikrát více má podnik oběžného majetku než krátkodobých závazků 22. Bežná likvidita = obežný majetek krátkodobá pasiva 2.6.2 Pohotová likvidita (neboli likvidita II. stupně) Je očištěna o ne zrovna příliš likvidní položku zásoby. Říká nám, kolika korunami našich pohledávek a hotovosti (pokladna či bankovní účet) je pokryta 1,- Kč našich krátkodobých závazků. Hlavní význam pohotové likvidity pro finanční řízení tedy vychází z redukce její vypočtené hodnoty způsobené odstraněním hodnoty zásob z čitatele zlomku. Maximalizace hodnoty ukazatele minimalizuj riziko platební neschopnosti. 23 Pohotová likvidita = krátkodobé pohledávky - zásoby krátkodobé závazky 2.6.3 Okamžitá (peněžní) likvidita (neboli likvidita I. stupně) Je právem považována za nejpřísnější likvidní ukazatel, neboť nám udává schopnost zaplatit své krátkodobé závazky ihned tedy pomocí hotovosti, peněz na bankovních účtech, šeky 22 ŠIMAN, Josef a Petr PETERA. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, 192 s. ISBN 978-80-7400-117-8, s. 147 23 ŠIMAN, Josef a Petr PETERA. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, 192 s. ISBN 978-80-7400-117-8, s. 147 24

či krátkodobými cennými papíry. Výsledkem výpočtu je bezrozměrné číslo, které udává, jakou část krátkodobých závazků je podnik schopen uhradit okamžitě. 24 finan. majetek Penež. likvidita = krátkodobá pasiva 2.7 Ukazatele finanční stability Ukazatele finanční stability měří velikost zadluženosti podniku a schopnost splácet náklady na cizí kapitál a celkově signalizují zájem vlastníka podniku o zapojení peněžních prostředků do podnikání. Ukazatele především měří a ukazují do jaké výše je podnik zadlužen a jakou má schopnost splácet náklady na získaný cizí kapitál. Přináší informace týkající se úvěrového zatížení firmy. To je jistě do určité míry žádoucí, ale nesmí to firmu zatěžovat příliš vysokými finančními náklady. Dle mého názoru je vyšší zadluženost možná, ale jen v případě vyšších hodnot firemní rentability. 2.7.1 Celková zadluženost (věřitelské riziko) Zadluženost (finanční závislost) znamená, že podnik používá k financování svých aktiv ve své činnosti cizí zdroje (dluh) a proto je nežádoucí zvyšující se podíl cizího kapitálu na celkovém kapitálu, který znamená růst zadluženosti a tedy i rizika dodavatelů cizího kapitálu (věřitelů) i akcionářů. Pomocí ukazatele lze posuzovat dodržování zlatého pravidla vyrovnání rizika. 25 Použití jen vlastního kapitálu přináší snížení celkové výnosnosti vloženého kapitálu. Naopak použití výhradně cizích zdrojů by bylo velmi těžké a navíc by bylo obtížné je získat. Proto "věřitelé preferují větší podíl vlastního kapitálu tzv. bezpečnostní polštář, který je ochrání proti ztrátám v případě likvidace podniku." 26. Cílem analýzy zadluženosti je hledání vhodného poměru použití vlastního a cizího kapitálu. 24 ŠIMAN, Josef a Petr PETERA. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, 192 s. ISBN 978-80-7400-117-8, s. 147 25 ŠIMAN, Josef a Petr PETERA. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, 192 s. ISBN 978-80-7400-117-8, s. 149 26 Sedláček, J. Finanční analýza podniku. 1.vydání. Brno: Computer Press, 2009. 154 s. ISBN 978-80-251-1830- 6. s.63 25

Tento ukazatel nám tedy charakterizuje finanční úroveň firmy. Ukazuje nám míru krytí firemního majetku cizími zdroji. Vyšší hodnoty jsou rizikem pro věřitele, především pro banku. Celková zadluženost = cizí kapitál celková aktiva 2.7.2 Koeficient zadluženosti Je poměrně významným ukazatelem pro banku z hlediska poskytnutí úvěru. Cizí zdroje by neměly překročit jeden a půl násobek hodnoty vlastního jmění; optimální stav je nižší hodnota cizích zdrojů než vlastního jmění, proto tento ukazatel významně "doplňuje ukazatel celkové zadluženosti. Koeficient roste zvýšením poměru cizího kapitálu na finanční struktuře podniku. Pokud analyzujeme zadluženost, je třeba věnovat pozornost leasingovému financování, které se neprojevuje v rozvaze. Pro tento ukazatel se doporučuje hodnota menší než 0,7." 27 Koeficient zadluženosti = cizí kapitál vlastní kapitál 2.7.3 Úrokové krytí Je poměrový ukazatel, který nám udává, kolikrát převyšuje hodnota vykázaného zisku před zdaněním a úroky nákladové úroky, neboli vyjadřuje schopnost podniku tvořit interní zdroje kapitálu na splácení úroků. 28. Čím vyšší je tento ukazatel, tím vyšší úroveň finanční situace ve firmě. Chtěl bych připojit i následující definici, která podle mého názoru vhodně doplňuje 27 Sedláček, J. Finanční analýza podniku. 1.vydání. Brno: Computer Press, 2009. 154 s. ISBN 978-80-251-1830- 6. s.64 28 ŠIMAN, Josef a Petr PETERA. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, 192 s. ISBN 978-80-7400-117-8, s. 149 26

charakteristiku tohoto ukazatele, dále popisovaný ukazatel vyjadřuje ochotu majitelů podniku zapojit do podnikání vlastní kapitál, a tím snižovat finanční riziko. 29 2.7.4 Koeficient samofinancování Je opakem k celkové zadluženosti (jejich součet = 100%). Udává, do jaké míry je firma schopna pokrýt své potřeby z vlastních zdrojů. Je vyjádřením finanční stability a samostatnosti firmy. Koeficient samofinan cov ání = vlastní kapitál celková aktiva 2.8 Pyramidové modely Cílem pyramidových soustav je na jedné straně popsání vzájemné závislosti jednotlivých ukazatelů a na straně druhé analyzování složitých vnitřních vazeb v rámci pyramidy. Jakýkoliv zásah do jednoho ukazatele se pak projeví v celé vazbě. Poprvé byl použit pyramidový rozklad v chemické společnosti Du Pont de Nomeurs a dodnes zůstává nejtypičtějším pyramidovým ukazatelem Du Pont rozklad, který je rozebraný níže. Je založen na rozklad rentability vlastního kapitálu a vymezení jednotlivých položek vstupujících do tohoto ukazatele. 29 ŠIMAN, Josef a Petr PETERA. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, 192 s. ISBN 978-80-7400-117-8, s. 149 27

2.8.1 Du Pontův rozklad Du Pontův rozklad je možné zařadit mezi pyramidové soustavy ukazatelů, lze ho rozdělit na pravou a levou stranu. Levá strana diagramu nám odvozuje ziskovou marži. Odspodu jsou sečítány nákladové položky a jejich odečtením od výnosů se získá čistý zisk. Zisková marže se vypočítá jako zisk dělený tržbami. Je-li zisková marže nízká nebo jestliže vykazuje klesající tendenci, je třeba se zaměřit na analýzu jednotlivých druhů nákladů. 30 Pravá strana diagramu pracuje s rozvahovými položkami a vyčísluje různé druhy aktiv, sčítá je a ukazuje obrat celkových aktiv. 31 Dle Du Pontova rozkladu ukazatele ROE lze odhalit, kam je třeba směřovat naše úsilí o zvýšení rentability. Zvýšit rentabilitu lze například: Zvýšením rentability tržeb (ziskové marže) Zrychlením obratu kapitálu (aktiv) Lépe využívat cizí kapitál Změnou struktury finančních zdrojů Snížením nákladů Také je možné tento rozklad zobrazit za pomoci grafického znázornění. Základem rozkladu Du Pont jsou dvě rovnice: rentabilita aktiv (ROA) = obrat aktiv * rentabilita tržeb (zisková marže) EAT aktiva = tržby aktiva * EAT tržby 30 Sedláček, J. Účetní data v rukou manažera. 2. doplněné vydání. Praha: Computer Press, 2001. 220 s. ISBN 80-7226-562-8. s. 103 31 Sedláček, J. Účetní data v rukou manažera. 2. doplněné vydání. Praha: Computer Press, 2001. 220 s. ISBN 80-7226-562-8. s. 104 28

rentabilita vlastního kapitálu (ROE) = rentabilita tržeb * obrat aktiv * finanční páka EAT = vlastní kapitál EAT tržby * tržby aktiva aktiva * vlastní kapitál 29

3. Bankrotní a bonitní modely Skupiny těchto ukazatelů přiřazují firmě charakteristiku, podle které posuzuje firma své finanční zdraví. Rozdíl mezi těmito skupinami je v tom, k jakému účelu byly vytvořeny. 3.1 Bankrotní modely Tyto ukazatele firmu informují o tom, zda je v nejbližší době ohrožena bankrotem. Faktem je, že každá firma, která je ohrožena bankrotem, vykazuje už nějaký čas předem určité náznaky. Jako jsou například problémy s běžnou likviditou, s výší čistého pracovního kapitálu nebo s rentabilitou celkového vloženého kapitálu. 3.1.1 Altmanovo Z-skóre Altmanův model, nazývaný též Z-skóre je modelem finanční analýzy. Jedná se tzv. bankrotní model, jehož primární funkci je určit pravděpodobnost bankrotu analyzované společnosti. Z- skóre nám tedy ukazuje finanční situaci firmy, čím vyšší skóre, tím je vyšší šance na přežití. Po zveřejnění modelu pro "neakciové" společnosti v roce 1983 se ve světě začaly tvořit dotazy, jak je možné tento upravený model používat. Úprava modelu spočívala v celkové úpravě modelu, kdy se tržní hodnota akciového kapitálu nahradila vlastním jměním v ukazateli. Došlo tedy ke změně všech koeficientů a musela se změnit i následná hodnotící kritéria. Oblast šedé zóny pro tento druh modelu je výrazně širší, než je u původního Altmanova modelu. Minimální požadovaná hodnota pro uchazeče ve výběrovém řízení je tedy zvolena na hranici Z >= 3. "Mimořádná oblíbenost tohoto modelu v podmínkách České republiky vychází pravděpodobně z jednoduchosti výpočtu. Je stanoven jako součet hodnot pěti běžných poměrových ukazatelů, jimž je přiřazena různá váha, z níž největší váhu má rentabilita celkového kapitálu 32. Jsem si samozřejmě vědom různých modifikací a tvarů tohoto oblíbeného bankrotního modelu a proto jsem se rozhodl použít v této analýze tuto výše popsanou modifikaci pro neakciové společnosti, neboť si myslím, že tento model je pro použití zemědělského družstva nejvhodnější. 32 RŮČKOVÁ P.: Finanční analýza, 4. vydání, Praha 2011, Grada Publishing, a. s., s. 73, ISBN 978-80-247-3916-8 30

"Vzorec pro výpočet Altmanova modelu X 1 pracovního kapitál / celková aktiva X 2 čistý zisk / celková aktiva X 3 EBIT / aktiva celkem X 4 vlastní kapitál / cizí zdroje X 5 tržby / aktiva celkem Interpretace výsledků: - hodnoty nižší než 1,2 pásmo bankrotu - hodnoty od 1,2 do 2,9 pásmo šedé zóny - hodnoty nad 2,9 pásmo prosperity" 33 3.1.2 Taflerův bankrotní model Typ tohoto bankrotního modelu je veřejnosti známý již od roku 1977. Definují ho 4 základní poměrové ukazatele, které jsou vzájemně spojené do diskriminační funkce. Pro příklad a použití vzorce budu používat pojmy, které budou vždy uvedeny za příkladem v závorce, aby bylo jasné, z jakých účetních dokumentů se dané hodnoty použily. 33 MRKVIČKA, J. a Pavel KOLÁŘ. Finanční analýza. Praha: ASPI, a. s., 2006. ISBN 80-7357-219-2, s. 146 31

První poměrový ukazatel: R 1 = zisk před zdaněním/ krátkodobé závazky R 1 = (provozní hospodářský výsledek (VZZ) + hospodářský výsledek z finančních operací (VZZ) + mimořádné výnosy (VZZ) mimořádné náklady (VZZ))/ krátkodobé závazky (R) Druhý poměrový ukazatel: R 2 = oběžná aktiva/ cizí kapitál (cizí zdroje) R 2 = oběžná aktiva (R)/ cizí zdroje (R) Třetí poměrový ukazatel: R 3 = krátkodobé závazky/ celková aktiva R 3 = krátkodobé závazky (R)/ aktiva celkem (R) Čtvrtý poměrový ukazatel: R 4 = tržby celkem/ celková aktiva R 4 = (tržby za prodej zboží (VZZ) + výkony (VZZ))/ aktiva celkem (R) Taflerova diskriminační rovnice: T = 0,53 R 1 + 0,13 R 2 + 0,18 R 3 + 0,16 R 4 = 0,277 Hodnocení Taflerova bankrotního modelu: Pokud je vypočtené T > 0,3, jde o společnost, která má nízkou pravděpodobnost bankrotu. Pokud je T < 0,2, jedná se už o společnost, která má pravděpodobnost bankrotu vysokou. Pokud je 0,2 < T < 0,3, pak se jedná o společnost, která se nachází v tzv. šedé zóně. 32

3.2 Bonitní modely Bonitní modely jsou narozdíl od bankrotních modelů založeny hlavně na teoretických poznatcích. Umožňují nám posoudit pozici firmy. Jsou závislé na množství dat o výsledcích v daném oboru, segmentu trhu, či v databázi porovnávaných firem. 3.2.1 Kralickův QuickTest Skládá se ze soustavy 4 rovnic, na základě nichž se hodnotí finanční situace v podniku. "R1 = vlastní kapitál / aktiva celkem R2 = (cizí zdroje - peníze - účty u bank) / provozní cash-flow R3 = EBIT / aktiva celkem R4 = provozní cash-flow / výkony" 34 Hodnotám, které se z výpočtů získají, přiřadíme body dle následující tabulky: Hodnocení ve třech krocích: 1. Finanční stabilita součet bodů R1 a R2 dělený 2 2. Výnosová situace součet bodů R3 a R4 dělený 2 3. Celková situace součet bodů finanční stability a výnosové situace dělený 2 34 RŮČKOVÁ Petra. Finanční analýza. 4. rozšířené vydání. Praha: Grada, 2007 ISBN 978-80-247-3916-8, s. 73 33

Interpretace bodového hodnocení: Hodnoty nad úrovní 3 bonitní firma Hodnoty v rozmezí 3 1 šedá zóna Hodnoty nižší než 1 potíže finanční situace firmy 35 3.2.2 Index IN 05 Tento index je v současnosti aktuálním modelem, který stejně jako předchozí indexy (tedy indexy IN95, IN 99 a IN 01) vytvořili manželé Neumaierovi a specifikovali ho přímo pro podmínky České republiky. Tento index má za úkol umožnit rychlé rozpoznání finančního zdraví podniku. Dle mého názoru tento ukazatel zajímá primárně především věřitele podniku, aby je informoval o možné hrozbě bankrotu a naprosto se ztotožňuji s následujícím názorem, že "hlavní výhodou indexu IN05 krom zaměření na české podniky je skutečnost, že vypovídá jak o hrozbě bankrotu, tak o tom, zda podnik tvoří hodnotu (zajímá primárně vlastníky podniku)". 36 Rád bych u tohoto modelu poukázal na skutečnost, že se jedná o model, který nemá přesné zařazení mezi bankrotní ani bonitní a tudíž stojí někde na pomezí. IN 05 = 0,13* A CZ + 0,04* EBIT NÚ + 3,97 * EBIT A + 0,21* V A OA + 0,09* KZ + KBÚ A - aktiva, CZ - cizí zdroje, EBIT - zisk před úroky a zdaněním, NÚ - nákladové úroky, V - výnosy, OA - oběžná aktiva, 35 RŮČKOVÁ Petra. Finanční analýza. 4. rozšířené vydání. Praha: Grada, 2007 ISBN 978-80-247-3916-8, s. 73, 75, 79 36 ŠIMAN, Josef a Petr PETERA. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, 192 s. ISBN 978-80-7400-117-8, s. 151 34

KZ - krátkodobé závazky, KBÚ - krátkodobé bankovní úvěry a výpomoci. " V případě, kdy se hodnota nákladových úroků blíží nule a hodnota podílu EBIT/NÚ je tedy extrémně vysoká, převažuje ostatní vlivy, se podle autorů indexu osvědčilo omezit hodnotu tohoto podílu hodnotou 9." 37 Interpretace výsledků "Je-li IN 05 < 0,9, potom podnik spěje z 97% k bankrotu a ze 76% nebude tvořit hodnotu, je-li IN 05 v intervalu 0,9 < IN05 < 1,6, potom se podnik nachází v šedé zóně, konkrétně z 50% spěje k bankrotu a ze 70% bude tvořit hodnotu, je-li IN05 > 1,6, potom má podnik 92% pravděpodobnost, že nezbankrotuje, a 95% pravděpodobnost, že vytvoří hodnotu." 38 37 ŠIMAN, Josef a Petr PETERA. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, 192 s. ISBN 978-80-7400-117-8, s. 151 38 ŠIMAN, Josef a Petr PETERA. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, 192 s. ISBN 978-80-7400-117-8, s. 151 35

4. POPIS A HISTORIE ANALYZOVANÉ FIRMY ZEMĚDĚLSKÉHO DRUŽSTVA KLAPÝ 4.1 Historie Zemědělského družstva Klapý Družstvo vzniklo na rozhraní okresů Litoměřice a Louny, usnesením slučovací členské schůze ze dne 16. 1. 1961, kterým se sloučila dosavadní JZD Klapý a JZD Lkáň v jediné družstvo s názvem JZD MÍROVÁ CESTA a sídlem v Klapém, které přejímá veškeré členstvo, majetek a závazky sloučením zaniklých družstev. Sloučení družstev bylo schváleno ONV v Litoměřicích dne 17.3. 1961. Družstvo přijalo na členské schůzi dne 17.1.1962 vlastní stanovy přizpůsobené vzorovým stanovám pro JZD přijatým V. celostátním sjezdem JZD ze dne 26.3.1961 a schváleným vládou ČSSR dne 26.4.1961. Slučovací členskou schůzí konanou dne 27. 12. 1972 byla do tohoto družstva, jako družstva přejímajícího, sloučena bez provedení likvidace družstva jako družstva přejímaná a to: JZD v Dlažkovice a JZD Chodovlice s tím, že toto přejímající družstvo převezme veškerá práva, povinnosti, závazky jakož i přechod členů zanikajících družstev bez likvidace. Toto sloučení družstev bylo provedeno na podkladě schválení Rady Okresního národního výboru v Litoměřicích ze dne 12. 1. 1973. Členskou schůzí družstva konanou dne 15.května 1976 a na základě schválení Okresního národního výboru - odboru vodního a lesního hospodářství a zemědělství v Litoměřicích, č.j. Zem. Ko-stanovy JZD ze dne 19. 7. 1976 zapisují se nové stanovy družstva podle zákona číslo 122/75 Sb. a nařízení vlády číslo 137/75 Sb. Výroční členskou schůzí družstva, která se konala dne 24. 2. 1989 byly projednány a schváleny stanovy družstva, které jsou založeny ve spise podnikového rejstříku a kterými se družstvo řídí od 7. 12. 1989 do 4. 4. 1991. Výroční členskou schůzí družstva konanou dne 28.3.1991 byly projednány a schváleny nové stanovy družstva, kterými se družstvo řídí a které se zakládají do spisu podnikového rejstříku od 4. 4. 1991 do 12. 9. 1993. II. valná hromada, konaná dne 21.11.1992 schválila transformační projekt družstva. Členská schůze konaná dne 12.12.1992 schválila nové stanovy zemědělského družstva od 4. 4. 1991. 36