5.2.8 Zobrazení spojkou II



Podobné dokumenty
5.2.7 Zobrazení spojkou I

5.2.3 Duté zrcadlo I. Předpoklady: 5201, 5202

Spojky a rozptylky II

5.2.3 Duté zrcadlo I. Předpoklady: 5201, 5202

Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje

Dalekohledy. y τ τ F 1 F 2. f 2. f 1. Předpoklady: 5211

5.2.9 Zobrazení rozptylkou

GEOMETRICKÁ OPTIKA. Znáš pojmy A. 1. Znázorni chod význačných paprsků pro spojku. Čočku popiš a uveď pro ni znaménkovou konvenci.

Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 07_10_Zobrazování optickými soustavami 1

Spojky a rozptylky I

Čočky Čočky jsou skleněná (resp. plastová) tělesa ohraničená rovinnými nebo kulovými plochami. Pracují na principu lomu. 2 typy: spojky rozptylky

Podpora rozvoje praktické výchovy ve fyzice a chemii

Vypuklé a duté zrcadlo I

5.2.5 Vypuklé zrcadlo

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

Bodový zdroj světla A vytvoří svazek rozbíhajících se paprsků, které necháme projít optickou soustavou.

ZOBRAZOVÁNÍ ROVINNÝM ZRCADLEM

Ing. Jakub Ulmann. Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz

DUM č. 5 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník

h n i s k o v v z d á l e n o s t s p o j n ý c h č o č e k

ČOČKY JAKO ZOBRAZOVACÍ SOUSTAVY aneb O spojkách a rozptylkách. PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk

Optika nauka o světle

Aplikovaná optika I: příklady k procvičení celku Geometrická optika. Jana Jurmanová

Optické zobrazení - postup, kterým získáváme optické obrazy bodů a předmětů

Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí

3.3.5 Množiny bodů dané vlastnosti II (osa úsečky)

Lupa a mikroskop příručka pro učitele

ZOBRAZOVÁNÍ ČOČKAMI. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Septima - Optika

OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda

2.1.6 Jak vidíme. Předpoklady: Pomůcky: sady čoček, další čočky, zdroje rovnoběžných paprsků, svíčka

Optické přístroje

25. Zobrazování optickými soustavami

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Zobrazení čočkou

6. Geometrická optika

3. Optika III Přímočaré šíření světla

Paprsková optika. Zobrazení zrcadly a čočkami. Rovinné zrcadlo. periskop zobrazování optickými soustavami.

Název: Čočková rovnice

4.3.4 Základní goniometrické vzorce I

M I K R O S K O P I E

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C

ZOBRAZOVÁNÍ ODRAZEM NA KULOVÉ PLOŠE aneb Kdy se v zrcadle vidíme převrácení. PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk

OPTIKA VLASTNOSTI SVĚTLA ODRAZ SVĚTLA OPAKOVÁNÍ - 1

Parabola a přímka

5.3.6 Ohyb na mřížce. Předpoklady: 5305

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu

7.5.3 Hledání kružnic II

ZOBRAZOVÁNÍ ZRCADLY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Optika

5.1.3 Lom světla. vzduch n 1 v 1. n 2. v 2. Předpoklady: 5101, 5102

5.1.3 Obrazy těles ve volném rovnoběžném promítání I

Další polohové úlohy

Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. Fyzikální praktikum 2

Optika. Zápisy do sešitu

5.2.7 Zobrazení spojkou I

4.3.3 Základní goniometrické vzorce I

Maticová optika. Lenka Přibylová. 24. října 2010

Vektory II. Předpoklady: Umíme už vektory sčítat, teď zkusíme opačnou operací rozklad vektoru na složky.

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.

Grafické řešení rovnic a jejich soustav

3.2.4 Podobnost trojúhelníků II

Centrovaná optická soustava

9. Geometrická optika

3.2.3 Podobnost trojúhelníků I

Optika pro mikroskopii materiálů I

5.2.1 Odchylka přímek I

Pedagogická poznámka: Celý obsah se za hodinu stihnout nedá. z ] leží na kulové ploše, právě když platí = r. Dosadíme vzorec pro vzdálenost:

Funkce jedné reálné proměnné. lineární kvadratická racionální exponenciální logaritmická s absolutní hodnotou

1.1 Napište středovou rovnici kružnice, která má střed v počátku soustavy souřadnic a prochází bodem

Zákon odrazu. Úhel odrazu je roven úhlu dopadu, přičemž odražené paprsky zůstávají v rovině dopadu.

3.2.3 Podobnost trojúhelníků I

Oko. Př. 1: Urči minimální optickou mohutnost lidského oka. Předpoklady: 5207, 5208

2. Optika II Zobrazování dutým zrcadlem

R8.1 Zobrazovací rovnice čočky

5.1.4 Obrazy těles ve volném rovnoběžném promítání II

( ) ( ) ( ) ( ) Skalární součin II. Předpoklady: 7207

2.1.7 Zrcadlo I. Předpoklady: Pomůcky: zrcadla, laser, rozprašovač, bílý a černý papír, velký úhloměr

Optika OPTIKA. June 04, VY_32_INOVACE_113.notebook

7.ročník Optika Lom světla

Cyklografie. Cyklický průmět bodu

3. OPTICKÉ ZOBRAZENÍ

CVIČNÝ TEST 36. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17

Optické zobrazování - čočka

Hledání parabol

Gymnázium Christiana Dopplera, Zborovská 45, Praha 5. Technické Osvětlení

Název: Korekční brýle

Zákon lomu světla (Snellův zákon) lze matematicky vyjádřit vztahem: , n2. opticky řidšího do prostředí opticky hustšího, láme se ke kolmici.

Kapitola 5. Seznámíme se ze základními vlastnostmi elipsy, hyperboly a paraboly, které

Abstrakt: Úloha seznamuje studenty se základními pojmy geometrické optiky

Analytická geometrie lineárních útvarů

2.3.7 Lineární rovnice s více neznámými I

17 Kuželosečky a přímky

2.4.6 Věta usu. Předpoklady:

Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm.

Krafková, Kotlán, Hiessová, Nováková, Nevímová

5.1.2 Volné rovnoběžné promítání

14. přednáška. Přímka

5.1.4 Obrazy těles ve volném rovnoběžném promítání II

7.5.1 Středová a obecná rovnice kružnice

SOUŘADNICE BODU, VZDÁLENOST BODŮ

Transkript:

5.2.8 Zobrazení spojkou II Předpoklady: 5207 Př. 1: Najdi pomocí význačných paprsků obraz svíčky, jejíž vzdálenost od spojky je menší než její ohnisková vzdálenost. Postupujeme stejně jako v předchozích příkladech. 2 2 Paprsky se nikde za spojko neprotnou nevznikne reálný obraz za spojkou, ale oka vidí paprsky vycházet z jiného místa než ve skutečnosti vycházejí před spojkou vznikne neskutečných, vzpřímený a zvětšený obraz svíčky. Dodatek: Při troše snahy je možné do předchozího obrázku přikreslit i ohniskový paprsek: 2 2 Př. 2: jaké vzdálenosti před spojkou 2,5 D musí být pravítko, abychom přes spojku viděli jeho

dvakrát zvětšený obraz? =2,5D f =0,4 m=40cm, a=?, a '=?, Z=2 1 zorce, které máme k dispozici: f = 1 a 1, Z= a '. každém vzorce dvě neznámé a ' a řešíme soustavu dvou rovnic: Z= a ' 1 a Z=a', dosadíme do zobrazovací rovnice: a f = 1 a 1 Z a Z a= f Z f a= f Z f = f Z 1 Z Z =40 2 1 2 cm=20cm Pravítko musí umístit 20 cm před čočku, abychom v ní mohli pozorovat dvakrát zvětšený, vzpřímený, zdánlivý obraz. Př. 3: Sestroj obraz stromu v situaci zachycené na nákresu: 2 2 Problém: čočka na obrázku je příliš malá ze tří význačných paprsků dokážeme sestrojit pouze jediný Co to znamená? Dvě možnosti: obraz vůbec nevzniká obraz vzniká, ale nemůžeme ho nakreslit tak, jak jsme si zvykli Správná je druhá možnost, protože: naše čočky jsou oproti stromům nebo oknu ještě daleko menší, a přesto jejich obrazy na papíře vznikaly obraz netvoří jenom význačné paprsky, ale všechny paprsky, které přes čočku procházejí absence dvou význačných paprsků nic neznamená Jak obraz najdeme? Stačí si na obrázku zvětšit čočku, její velikost na obrázku ve skutečnosti nic neznamená.

2 2 Pedagogická poznámka: Předchozí příklad považuji za velmi důležitý, jednak tvoří odrazový můstek k dalšími zkoumání zobrazování vzdálených předmětů a jednak jde o krásnou ukázku situace, kdy tupé uplatňování naučeného postupu je bezvýchodné, ale krátká úvaha o jeho reálných základech vede rychle k řešení. Nákres ze zadání předchozího příkladu ještě zdaleka není realistický, strom i jeho vzdálenost od čočky jsou ve skutečnosti vzhledem k rozměrům čočky daleko větší. Zkusíme obrázek ještě více zreálnit. 5m 20m Takto vypadá situace u stromu vysokého 5m, vzdáleného 20 m od čočky o průměru 14 cm (téměř trojnásobek námi používané velikosti). obrázku nejsou nakresleny význačné paprsky jdoucí z vrcholu stromu, ale dvojice paprsků, které vycházejí z vrcholu stromu a procházejí okraji čočky (zelená barva) a dvojice paprsků, které vycházejí z kořene stromu a procházejí okraji čočky (hnědá barva). Přestože: vzdálenost stromu je menší než vzdálenost považovaná za velkou čočka je nejméně dvakrát větší než prakticky používané čočky v obrázku nakreslené paprsky jsou pro obě sledovaná místa na stromu dvojicí paprsků s největší odchylkou směru vypadají paprsky vycházející z jednoho místa na stromu jako rovnoběžné 14cm při zkoumání obrazů vzdálených předmětů, považujeme svazek paprsků vycházejících z jednoho místa pozorovaného předmětu za rovnoběžný. Paprsky vycházející z různých míst na pozorovaném předmětu se od sebe liší v úhlu, který svírají s optickou osou. Pokud si nakreslíme část obrázku s čočkou v rozumné velikosti získáme tento obraz:

2 2 Př. 4: Nakresli do předchozího obrázku chod paprsků za čočkou a sestroj obraz stromu. Chod hnědých paprsků nakreslíme snadno, jsou rovnoběžné s osou a tak se lámou do ohniska: 2 2 Při pozornějším studiu zjistíme, že i mezi zelenými paprsky je možné najít (nebo snadno dokreslit) dva význačné paprsky: vrcholový paprsek paprsek procházející ohniskem

2 2 Oba paprsky se protnou v ohniskové rovině (rovina procházející ohniskem kolmá na osu) a získáme tak obraz stromu (skutečný, převrácený, zmenšený) Do obrázku bychom samozřejmě měli dokreslit i průchod zbývajících zelených paprsků. 2 2 Pravoúhlý zelený trojúhelník udává velikost obrazu (velikost obrazu se rovná jeho svislé odvěsně). Protože směr zelených paprsků je stejný u všech čoček (závisí pouze na velikosti stromu a vzdálenosti mezi stromem a čočkou), rozhoduje o velikosti obrazu ohnisková vzdálenost čočky čočka s větší ohniskovou vzdáleností vytváří u vzdálených předmětů větší obraz (který vždy leží v ohniskové rovině čočky) Př. 5: ytvoř na papíře obraz krajiny za oknem pomocí spojek 2,5 D a 12 D. Urči vzdálenost mezi čočkami a papírem. Porovnej vlastnosti obou obrazů a vysvětli rozdíly. Obraz vytvořený spojkou 2,5 D ( f =40 cm ) velký, bledý, ve vzdálenosti 36-40 cm od čočky Obraz vytvořený spojkou 12 D ( f =8,3 cm ) malý, jasný, ve vzdálenosti 8 cm od čočky Oba obrazy vznikly přibližně v ohniskové vzdálenosti od čočky, jejich velikost odpovídají těmto vzdálenostem

Jasnost obrazů obě čočky jsou přibližně stejně velké soustřeďují přibližně stejné množství paprsků, obraz čočky 2,5D je několikrát větší na stejnou plochu připadá několikrát méně paprsků obraz je méně jasný Poznámka: Při hledání odpovědí na následující otázky, si studenti musí situaci buď představit nebo nakreslit. Při společné kontrole si situace modelujeme pomocí modelu Cabri geometri. Př. 6: Jak se bude měnit velikost obrazu velmi vzdáleného předmětu, při zobrazování spojkami s různou ohniskovou vzdáleností? Jak se bude měnit vzdálenost, ve které bude obraz vznikat. Při zobrazování velmi vzdáleného předmětu platí, že čím větší je ohnisková vzdálenost čočky tím ve větší vzdálenosti obraz vznikne (vzniká v ohniskové rovině), tím větší obraz bude a tím bude méně jasný (světlo bude rozprostřeno na větší plochu). To například platí u objektivů do fotoaparátů. Čím větší je ohnisková vzdálenost objektivu, tím větší obraz uvnitř aparátu vzniká (tím více aparát přibližuje) a tím menší část prostoru fotoaparát zachycuje. Př. 7: Jakým způsobem můžeme získat velmi velký obraz předmětu? elmi velký obraz předmětu můžeme získat tím, že předmětu umístíme velmi blízko za ohnisko. e velmi velké vzdálenosti od čočky vznikne velmi velký obraz. Př. 8: Jakým způsobem můžeme získat velký obraz předmětu, pokud je vzdálenost mezi čočkou a obrazem pevně daná? O velikosti obrazu rozhoduje chod vrcholového paprsku. Pokud je vzdálenost mezi čočkou a průmětnou pevně daná, musíme zvětšit úhel mezi vrcholovým paprskem a optickou osou potřebujeme přiblížit předmět k čočce. Čočka však musí mít dostatečnou optickou mohutnost (dostatečně malou ohniskovou vzdálenost), aby dokázala paprsky spojit do obrazu na průmětně. Přesně tento problém řešíme při zaostřování fotoaparátů i oka. obou případech je daná vzdálenost mezi čočkou a průmětnou (u oka zcela, u fotoaparátu z větší části). Shrnutí: Při zobrazování velmi vzdálených předmětů považujeme paprsky vycházející z jednoho bodu za rovnoběžné, paprsky z různých bodů se od sebe liší různým úhlem, který svírají s optickou osou.