pozemkovè pravy Uk zky ocenïn ch akcì z roku 2011 soutïûe ÑSpoleËnÈ za ÌzenÌ rokuî »ASOPIS PRO TVORBU A OCHRANU KRAJINY: TEORIE A PRAXE roënìk 19 / 76

Transkript

1 září pozemkovè pravy roënìk 19 / 76»ASOPIS PRO TVORBU A OCHRANU KRAJINY: TEORIE A PRAXE Uk zky ocenïn ch akcì z roku 2011 soutïûe ÑSpoleËnÈ za ÌzenÌ rokuî

2 PozemkovÈ pravy Z Ì 2011 Ë. 76»ESKOMORAVSK KOMORA PRO POZEMKOV PRAVY NovotnÈho l vka 5 Tel.: Praha 1 Fax: cmkpu@cmkpu.cz ISSN MK»R: E OBSAH 1. Vztah mezi morfologií krajiny a způsoby a metodami plánování a projektování pozemkových úprav Jeníčková, H.; Podhrázská, J. 5. Studie efektivity polních cest realizovaných v návaznosti na pozemkové úpravy Kouřimský, P.; Skřivanová, Z. 11. Od společné držby k českým latifundiím i galicijským minifundiím aneb Vlastnictví půdy jako jeden z faktorů ovlivňujících podobu krajiny Fárková, E. Příloha: Sborník XVI. konference Pozemkové úpravy k 20. výročí založení pozemkových úřadů 15. Vyhodnocení pořadí projektů roku 2011 v soutěži Společné zařízení roku 21. Malá poznámka k udělené ceně Kusovský, J let Českomoravské komory pro pozemkové úpravy (ČMKPÚ) a 50 let odborně-zájmové činnosti v oboru pozemkových úprav 23. K problematice oceňování projektových prací Redakce 24. Kam kráčí odbornost...??? Mackovič, V. 27. Stopy pozemkových úprav na panství pardubickém Forman, K. Land consolidation CONTENTS 1. Relationship between landscape morphology and the ways and methods of planning and designing of land consolidation Jeníčková, H.; Podhrázská, J. 5. Study of rural roads effectiveness within the framework of comprehensiveland consolidation Kouřimský, P.; Skřivanová, Z. 11. Since the common possession to the Czech latifundia and the galician minifundia or Ownership of land as one of the factors influencing the form of landscape Fárková, E. Titulní strana obálky: II. kategorie Protierozní a vodohospodářská opatření. 1. místo a cena veřejnosti: Vodní nádrž Zápově v k.ú. Šardice a k.ú. Stavěšice, okres Hodonín 3. strana obálky: I. kategorie Zpřístupnění pozemků. 1. místo: Polní cesta HC 3 v k.ú. Bučina, okres Ústí nad Orlicí 4. strana obálky: III. kategorie opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí. 1. místo a Cena ministra zemědělství: Interakční prvek ŽPI v k.ú. Sovenice, okres Nymburk Specializovaný vědeckotechnický časopis pro projektování, realizaci a plánování v oboru pozemkových úprav a tvorby a ochrany krajiny. Landscape design A specialized scientific and technical journal dealing with land consolidation, creation and protection of landscape and related subjects. Šéfredaktor: Michal POKORNÝ michal.pokorny@mze.cz Zástupce šéfredaktora: Ing. Pavel GALLO pavel.gallo@gallopro.cz GSM: Redakční rada: doc. Ing. Miroslav DUMBROVSKÝ, CSc., Ing. Pavel GALLO, Ing. Jiří HLADÍK, PhD., Ing. Petr CHMELÍK, doc. Ing. uboš JURÍK, PhD., Ing. Karel JACKO, prof. Ing. Tomáš KVÍTEK, CSc., Ing. Václav MAZÍN, Ing. Martin NERUDA, PhD., Ing. Jana PODHRÁZSKÁ, PhD., Ing. Mojmír PROCHÁZKA (předseda), Dr. Ing. Wojciech PRZEGON, prof. Ing. Petr SKLENIČKA, CSc., prof. Ing. František TOMAN, CSc., prof. Ing. Jan VÁCHAL, CSc. Vydává Českomoravská komora pro pozemkové úpravy, Novotného lávka 5, Praha 1, ISSN: , Registrace MK ČR: E Vychází čtyřikrát ročně. Celoroční předplatné je 600,- Kč. Cena je konečná vydavatel není plátcem DPH. Objednávky předplatného a reklamace dodávky časopisu cmkpu@cmkpu.cz. Objednávku inzerce zasílejte elektronicky na pavel.gallo@gallopro.cz. Sazba a tisk: TEMPO PRESS, polygrafický podnik, Chmelová 2893, Praha 10. Tel./fax: , GSM: , , tpress@centrum.cz. Odborné příspěvky jsou recenzovány. Za obsah rubrikových příspěvků odpovídají autoři. Obsah příspěvků a názory v časopise otištěné nemusí být v souladu se stanoviskem redakční rady a redakce. Neprošlo jazykovou korekturou. Neoznačené fotografie archiv redakce. Vážení odběratelé časopisu Pozemkové úpravy, sdělujeme vám, že cena předplatného uvedená v tiráži, se pro rok 2012 nemění a zůstává ve stejné výši 600,- Kč za 4 výtisky. Redakce

3 Vztah mezi morfologiì krajiny a zp soby a metodami pl nov nì a projektov nì pozemkov ch prav Hana JenÌËkov, Jana Podhr zsk KlÌËov slova KomplexnÌ pozemkovè pravy, geodetickè pr ce, projekënì pr ce, Ëlenitost zemì, dèlka vrstevnic. Abstrakt PozemkovÈ pravy prov dïnè dle z kona Ë. 139/2002 Sb. o pozemkov ch prav ch a pozemkov ch adech, majì r znè odliönosti a zvl ötnostì, zejmèna mìru pracnosti dle specifick ch podmìnek v zemì. Shrom ûdïn zkuöenost a poznatky z prov dïnì pozemkov ch prav v okrese stì nad OrlicÌ d v moûnost popsat a vyhodnotit vliv specifick ch podmìnek na Ëinnost spojenou s p Ìpravn mi geodetick mi a projekënìmi pracemi pozemkov ch prav v p dnï a terènnï odliön ch oblastech. Lze popsat postupy p i projektov nì a realizaci pozemkov ch prav v podhorsk ch oblastech a nìûin ch a vyhodnotit specifika jejich eöenì, kterè je moûnè vyuûìt pro p Ìpravu zad vacì dokumentace. vod P ÌspÏvek se zab v vyhodnocenìm vlivu nïkter ch mìstnìch podmìnek na Ëinnosti spojenè s projektov nìm a realizacì pozemkov ch prav v r znï Ëlenit ch terènnìch oblastech v p sobnosti pozemkovèho adu stì nad OrlicÌ. PozemkovÈ pravy nemajì pouze za cìl uspo d nì vlastnick ch pr v k pozemk m. Prov dïnìm pozemkov ch prav, se mimo jinè zajiöùujì podmìnky pro zlepöenì ûivotnìho prost edì, ochranu a z rodnïnì p dnìho fondu, vodnìho hospod stvì a zv öenì ekologickè stability krajiny 1, v odliön ch zemnìch podmìnk ch a jim odpovìdajìcì metodice eöenì. zemì, kde je pozemkov prava prov dïna je vûdy specifick m typem krajiny a je dan ËlenitostÌ, sklonitostì, p dnìmi podmìnkami, hydrologick mi podmìnkami. To m vliv na celkovou n roënost, tedy na pracnost i cenu pozemkovè pravy, na obtìûnost projedn v nì a na dalöì poëet faktor ovlivúujìcìch zpracov nì pozemkovè pravy. Porovn v - nì a vyhodnocenì r zn ch faktor a zkoum nì jejich vlivu v eöenèm zemì, m ûe p ispït k poznatk m pro pl nov nì a ÌzenÌ pozemkov ch prav, k poznatk m o postupech projekënìch pracì, jejich pracnosti, n roënosti a tìm i n kladnosti a cenï n vrhov ch pracì v r zn ch, klimatick ch, vodohospod sk ch, ale i v robnìch a spoleëensk ch podmìnk ch, jiû v pr bïhu z mïru a jejich zad nì. PozemkovÈ pravy jsou prov dïny jako realizace jednoho z sek st tnì spr vy. Vztah mezi pozemkov m adem a opr vnïn m projektantem nebo geodetem je vymezen smlouvou o dìlo, o zpracov nì n vrhu pozemkovè pravy. roveú dìla m ûe b t ovlivnïna rovnì zad nì. VlastnÌ p Ìprava zad vacì dokumentace vyûaduje mnoûstvì znalostì o eöenèm zemì, o hospoda enì a o vlastnìcìch pozemk a takè o mìstnìch kulturnìch a historick ch zvl ötnostech. Zkoum nì vlivu podmìnek a zvl ötnìch faktor, kterè majì vliv na uspo d nì vlastnick ch vztah k pozemk m a pomïr v krajinï, pat Ì tedy k metod m kvalitnìho zad nì dìla, jeho pr bïûnè kontroly a ÌzenÌ i kvalifikovanèho rozhodnutì. PozemkovÈ pravy obecnï Obsahem kaûdè metodiky pozemkov ch prav musì b t takovè postupy, kterè ve v sledku dokonëenè pozemkovè pravy smï ujì k souladu mezi v robnìmi zp soby a zp soby uûìv nì pozemk a prvk krajiny. T MA»lovÏk prost ednictvìm zemïdïlstvì ovlivúuje v voj krajiny. V kaûdè historickè dobï [3] vytvo il ËlovÏk urëitou krajinou matrici tvo enou specifick m uspo d nìm land use (polì, vinohrad, ovocn ch sad, les, vodnìch ploch, sìdel atd.). Pozemkov prava ovlivúuje krajinu, snaûì se jì prospït, ale z roveú musì p euspo dat vöechny vlastnickè vztahy tak, aby byl zabezpeëen p Ìstup vlastnìk na pozemky, pozemky mïly vhodn tvar a nebyly vystaveny riziku eroze. KrajinÏ m ûe prospìvat jen ta skuteënost, ûe z jmy uûivatele a krajiny nejsou v protikladu. P edevöìm je pot ebnè zv ûit, zda krajina, jeötï öì eji p ÌrodnÌ prost edì, je urëujìcì pro volbu v robnìch postup, anebo v robnì postupy n s nutì prov dït zmïny v krajinï. Je z ejmè, ûe zde musì existovat rovnov ha a krajinu p izp sobovat v robnìm postup m lze, p i zv ûenì, zda cena vïtöiny nevratn ch zmïn, jejich d sledky, nem ûe spot ebovat efekt ze zvolenèho v robnìho postupu. Je jasnè, ûe bez z sah do krajiny by nevznikla ani zemïdïlsk p da, zejmèna orn. Z roveú je z ejmè, ûe p ekroëenì podìlu zornïnì m ûe p in öet nap Ìklad vyööì smyv ornice na svaûit ch pozemcìch, sniûovat ekologickou stabilitu a p Ìpadn p Ìr stek produkce je dosahov n na kor nïkter ch dalöìch ztr t. Prodluûov nì pracovnì dèlky pozemku, p ÌpadnÏ jeho velikosti zv öì vyuûitì stroj, ale takè prodlouûì pojìûdïnì po nezpevnïnèm povrchu p i transportu produktu s d sledkem zhutnïnì p dy. Pot eba vyööì produkce, nebo levnïjöìho postupu vede nejd Ìve k rozvoji v robnìho postupu a teprve n slednï k opat enì pro eliminaci negativnìch dopad v prost edì, tedy krajinï. N strojem zmïn v krajinï jsou komplexnì pozemkovè pravy, kterè vytv Ì p edevöìm cel systèm zmïn v drûbï a vlastnictvì a vytv Ì prostor pro pouûitì ve ejn ch prost edk k projekci i k vlastnìmu provedenì z sahu do pozemk a tìm do krajiny. Nap Ìklad odvodnïnì nejd Ìve mïnì prost edì, aby bylo moûno n slednï vyuûìt jin ch v robnìch postup, m za n sledek rychlejöì odtok vody z krajiny, kter je moûnè eliminovat rozöì enìm mok ad, revitalizacì toku, nebo p Ìmo z izov nìm n drûì. Cel uveden proces, kter p in öì zmïnu, je znaënï komplikovan rozdïlenìm ekonomickèho efektu mezi dotëenè ËastnÌky a rozdïlenì v Ëase. ZatÌmco snaha o ziskovè v robnì postupy p in öì efekt jindy a jinèmu, neû n slednè ztr ty poch zejìcì z naruöenì rovnov hy. Obvykle chybì zdroje k nastolov nì rovnov - hy, k realizaci prav pozemk a prvk krajiny. V historii nesl ztr tu obvykle dlouhodob drûitel (vlastnìk, uûivatel) pozemk, coû p sobilo na jeho v robnì postupy tak, aby p du nezhoröoval pro svè n stupce. DÏdÏnÌ majetku p edstavuje silnè vazby jednotliv ch generacì k vlastnïnèmu zemì [4]. Snahou kaûdèho vlastnìka je zachovat majetek ve stejnè Ëi lepöì kvalitï a kvantitï. To vytv Ì p edpoklad pro realizaci ËasovÏ a finanënï n roën ch prav krajiny, protoûe v sledn efekt p ejde na dalöì generaci v rodinï. V souëasnè dobï si efekt z v roby p ivlastúuje moment lnì drûitel bez fungov nì mechanizm hrady d sledk. FungujÌcÌ princip hrady d sledk poruöov nì rovnov hy od st tu, m ûe b t eöenìm pouze doëasn m. Materi l a metody CÌl eöenì CÌlem sledov nì a porovn v nì jednotliv ch pozemkov ch prav v odliön ch oblastech, s postupy a metodami mï enì a projektov nì pozemkov ch prav, bylo vyhodnotit vliv specifik a jejich projev v eöenì pozemkov ch prav, s vyuûitìm pro pl nov nì a pro vytvo enì zad vacì dokumentace jednotliv ch prav. CÌlem pozemkov ch prav by nemïlo b t jen vytvo enì novè katastr lnì mapy a vytvo enì pozemk pro hospoda enì, ale k vytvo enì mozaiky pozemk, kterè budou schopny b t obhospoda ovanè a z roveú vytvo Ì prostorov z klad pro krajinu ekologicky stabilnì a esteticky hodnotnou [5]. 1

4 VlastnÌ metodick postup Pr ce obsahuje sledov nì a vyhodnocenì ËinnostÌ, kterè probìhajì p i komplexnì pozemkovè pravï. Kvyhodnocov nì jsou pouûity charakteristiky typickè pro danè p ÌrodnÌ a ekonomickè podmìnky, jejich vz jemnè vztahy k pouûitì pro hruböì odhady pracnosti a n roënosti pozemkov ch prav v z vislosti na nïkter ch promïnn ch. Sledov nì je omezeno na zemì v zemnì p sobnosti v konu st tnì spr vy PozemkovÈho adu stì nad OrlicÌ. Byl zvolen postup porovn nì nïkter ch charakteristick ch v stup z n vrh pozemkov ch prav a p ÌrodnÌch a jin ch podmìnek jednotliv ch pozemkov ch prav, v odliön ch katastr lnìch zemìch okresu stì nad OrlicÌ, kde byly pozemkovè pravy ukonëeny v pr bïhu rok 1999ñ2011. Z metodick ch d vod byla sledovan katastr lnì zemì rozdïlena do skupin: a) 1. skupina KP ñ horskè, podhorskè oblasti ( zemì ËlenitÈ, s vyööì nadmo skou v ökou) Do tèto skupiny bylo zahrnuto 19 katastr lnìch zemì o celkovè v mï e ha. b) 2. skupina KP ñ ostatnì zemì ( zemì mènï ËlenitÈ, s niûöì nadmo skou v ökou) Do tèto skupiny bylo zahrnuto 14 katastr lnìch zemì o celkovè v mï e 8831 ha. RozdÏlenÌ bylo provedeno dle p ÌrodnÌch charakteristik sledovan ch zemì: nadmo sk v öka Ëlenitost terènu (pomocì pr mïrnè dèlky vrstevnic po 2 m v öky na 1 ha zemì) U jednotliv ch pozemkov ch prav, rozdïlen ch do v öe uveden ch skupin 1. a 2., jsou sledov ny jednotlivè f ze pozemkovè pravy (projekënì a geodetickè). ZÌskan data ve skupin ch byla vz jemnï porovn v na a analyzov na a data byla porovn v na a vyhodnocena i mezi skupinami. U jednotliv ch pozemkov ch prav byly sledov ny tyto Ëinnosti: GeodetickÈ pr ce zamï enì celèho z jmovèho zemì ProjekËnÌ pr ce hustota cestnì sìtï, poëet blok LPIS JednotlivÈ veliëiny pouûitè pro porovn nì v tèto pr ci, p ÌpadnÏ pro vyj d enì vz jemn ch vztah s jin mi, byly vesmïs po izov ny ze zpracovan ch n vrh pozemkov ch prav, obvykle pouûitìm n stroj poëìtaëovè grafiky MicroStation 2004 pro v bïry veliëin, mï enì jejich dèlek nebo ploch s vyuûitìm moûnostì zobrazenì v jednotliv ch vrstv ch a s moûnostì sumarizacì prvk v obr zcìch, vïtöinou v souborech vektor jednotliv ch veliëin. ZÌskan data byla zanesena do tabulek. V tabulk ch syntetick m postupem jsme dospïla k aritmetickèmu pr mïru, v ûenèmu pr mïru a smïrodatnè odchylce. Pro statistickè vyhodnocenì zìskan ch v stup byly pouûity experiment lnì statistiky. Ve sledovan ch pozemkov ch prav ch byly zmï eny dèlky vrstevnic a katastr lnì zemì byla rozdïlena do dvou skupin: skupina ñ hory, podhorskè oblasti skupina ñ nìûiny N slednï byla vyhodnocena data z jednotliv ch katastr lnìch zemì, t kajìcì se geodetickè Ëinnosti ñ mï enì polohopisu projekënì Ëinnosti ñ n vrh cestnì sìtï, v mïra a poëet p dnìch blok s cìlem zjiötovat vztah mezi ËlenitostÌ a pracnostì V sledky a diskuse RozdÏlenÌ skupin dle dèlky vrstevnic Sledovan katastr lnì zemì, kde probìhaly pozemkovè pravy, se od sebe liöì ËlenitostÌ terènu.»lenitost zemì je moûno vyj d it dèlkou vrstevnic na jednotku plochy ñ jednotka metry, ËÌm ËlenitÏjöÌ zemì, tìm vïtöì je hodnota dèlky vrstevnic, kter hustotou vyjad uje svaûitost a k ivostì (dèlkou) Ëlenitost. Ke zjiötïnì bylo pouûito automatizovanè mï enì z kresu vrstevnice na mapï, z nìû je vypoëtena dèlka a hustota vrstevnic, kter vyjad uje v ökovou i polohovou Ëlenitost zp sobenou zmïnou v öky terènu. VektorovÈ vyj d enì vrstevnic na ploöe ohraniëenè hranicì obvodu pravy bylo pomocì dostupnè funkce mï enì prvk v ploöe automaticky seëteno. Graf Ë. 1 DÈlka vrstevnic ñ 1. skupina KP (hory, podhorskè oblasti) Graf Ë. 2 DÈlka vrstevnic ñ 2. skupina KP (nìûiny) Graf Ë. 3 DÈlka vrstevnic 1. skupina KP (hory, podhorskè oblasti), 2. skupina KP ( nìûiny) V öe uvedenè grafy zn zorúujì v sledky mï enì, kterè jsou v jednotliv ch katastr lnìch zemì rozdìlnè a zcela z ejmï ukazujì na rozdìly v Ëlenitosti terènu. Porovn nì st ednìch hodnot mezi skupinou katastr lnìch zemì v podhorskè oblasti, kdy je st ednì hodnota 631m/ha a v oblasti nìûinn ch je dèlka vrstevnic 315 m/ha, ukazuje na velmi v znamn rozdìl (graf Ë. 3). O Ëlenitosti jednotliv ch katastr lnìch zemì lze soudit porovn nìm ukazatele podle zemì. ExtrÈmnÌ hodnoty 1400 m/ha v katastr lnìm zemì Velk Morava charakterizuje horsk charakter katastr lnìho zemì, podobnou charakteristiku m katastr lnì zemì Cotkytle (graf Ë. 1). Naopak katastr lnì zemì éichlìnek, Lukov a Tisov u VysokÈho M ta potvrzujì svojì rovinatost dajem pod 200 m/ha (graf Ë. 2.). Z uvedenèho srovn nì lze z ejmè rozdìly v Ëlenitosti jedno- 2

5 tliv ch katastr lnìch zemì porovn vat velmi dob e a lze v z sadï i urëit intervaly pro jednotlivè typy zemì. Typ zemì rovinat do 150 m/ha, mìrnï Ëlenit do 400m/ha, Ëlenit do 600 m/ha a velmi Ëlenit s vyööìm dajem. GeodetickÈ pr ce Polohopis z jmovèho zemì je vyj d en dèlkou hranic jednotliv ch objekt, je tvo en souëtem vöech zamï en ch prvk v zemì vyj d en ñ jednotka metry nebo hektometry. Jednotliv mi faktory (s vlivem na sloûitost pozemkovè pravy v podhorsk ch oblastech, v porovn nì s rovinatou nìûinou) jsou: Ëlenitost krajiny polohov a v ökov, projevujìcì se v dèlce hranic pozemk, kterè je nutno zamï it bez ohledu na vlastnictvì, hranice lesnìch pozemk, ostatnìch ploch, vodoteëì, rozhranì druh pozemk vëetnï hran svah, hranice vlhk ch pozemk a mok ad, hranice dalöìch polohopisn ch a v ökopisn ch jev, kterè jsou vûdy potencion lnì hranicì pozemku. Zpracovan data, kter vyjad ujì dèlku polohopisnèho zamï- enì celèho z jmovèho zemì, jsou zobrazena v nìûe uveden ch grafech. V grafu Ë. 4 jsou data z katastr lnìch zemì prvnì skupiny ñ hory a podhorskè oblasti, v grafu Ë. 5 jsou data z katastr lnìch zemì druhè skupiny ñ nìûiny. Graf Ë. 4. Polohopis celkem z jmovèho zemì ñ 1. skupina KP (hory, podhorskè oblasti) Z v öe uvedenèho grafu vypl v, ûe v pr mïru v podhorsk ch katastrech je rozsah mï enì 294 m/ha a rozdìly mezi katastry jsou znaënè. V k.. Kr lìky s poëtem 50m/ha mï enì byla k dispozici digit lnì katastr lnì mapa, proto bylo t eba mï it pouze Ë st jev, kterè v tèto mapï nebyly nebo n vrh p edpokl dal odliön stav po pravï. TakÈ zamï en polohopis v k.. Lichkov s poëtem pouh ch 120 m/ha byl ovlivnïn existencì ortofotomapy s vektorov m p ekreslenìm rastr namï en ch liniì s dostateënou p esnostì. TotÈû platì v k.. Cotkytle, kde ortofotomapa umoûnila vynechat asi polovinu pot ebnèho mï enì. Graf Ë. 6 Polohopis celkem z jmovèho zemì ñ 1. skupina KP (hory, podhorskè oblasti), ñ 2. skupina KP (nìûiny) Zjednoduöen m statistick m porovn nìm poëtu dèlkov ch jednotek polohopisnèho mï enì na 1 ha eöenèho zemì lze zjistit, ûe v ËlenitÈm podhorskèm terènu musì b t na 1 ha namï eny 3 mïrnè jednotky (1 mïrn jednotka = 100 m), v porovn nì s rovinat m terènem, kde je tento ukazatel 2 jednotky (graf Ë. 6). Vzhledem k tomu, ûe n klady na mï ickè pr ce ËinÌ vìce neû polovinu n klad na n vrh pozemkovè pravy, je z ejmè, ûe jde o v znamn vliv na pracnost a cenu n vrhu poz. pravy a pouûitì kvalifikovanèho odhadu pro zad nì pracì v zad vacì dokumentaci m ûe zkvalitnit zad vacì dokumentaci. ProjekËnÌ pr ce HodnocenÌ projekënìch pracì sest valo z vyhodnocenì dèlky a v mïry cestnì sìtï a poëtu a v mïry p dnìch blok : N vrh cestnì sìtï je vyj d ena dèlkou navrûenè trasy ñ jednotkou jsou metry. Realizace cestnì sìtï je vyj d ena velikostì parcely, na nìû se cesta nach zì jednotkou jsou metry ËtvereËnÌ, pop. hektary. Bloky Land Parcel Identification System (d le LPIS) poëet blok LPIS ñ jednotka poëet a v mïra blok jednotka metry ËtvereËnÌ, hektary. VÏtöÌ Ëlenitost, zvl ötï sklonitost, p in öì zv öenou pracnost a n roënost n vrhu spoleën ch za ÌzenÌ, proti zemì rovinatèmu, zejmèna p i navrhov nì cest, kterè rozdïlujì a z roveú zp ÌstupÚujÌ jednotlivè bloky zemïdïlskè p dy. Graf Ë. 7. N vrh cestnì sìtï ñ 1. skupina KP (hory, podhorskè oblasti) ñ 2. skupina KP (nìûiny) Graf Ë. 5 Polohopis celkem z jmovèho zemì ñ 2. skupina KP (nìûiny) Pr mïr sledovanè skupiny katastr lnìch zemì zvyöuje k.. Hruöov s 390 m/ha zp sobenè zamï enìm velkè plochy silnï meandrujìcì eky LouËnÈ s p ilèhajìcìmi lokalitami b ehov ch porost, kdy bylo t eba mï it nejen b ehovè hrany, ale i hranice tïchto porostl ch lokalit. Ortofotomapa byla k dispozici v k.. Hruöov a k.. BuËina s nìzkou p esnostì. 1. skupina KP ñ hory, podhorskè oblasti 2. skupina KP ñ (nìûiny) Graf Ë. 8. N vrh cestnì sìtï ñ 1. skupina KP (hory, podhorskè oblasti) ñ 2. skupina KP (nìûiny) 3

6 Z porovn nì (graf Ë. 7) n vrhu cestnì sìtï v zemìch Ëlenit ch nebo naopak rovinat ch vypl v, p i srovn nì jednotliv ch zemì pomïrnï mal rozdìl v dèlce navrhovan ch cest na p epoëet plochy. V podhorsk ch podmìnk ch je navrhov no v pr mïru 32 m cest na 1 ha zahrnut do pozemkovè pravy. V rovinat ch zemìch je to 26 m/ha. K obsluze pr mïrnè velikosti bloku 4,5 ha v podhorskèm zemì je zapot ebì v pr mïru 32 m cest na ha a na pr mïrnou velikost bloku 11 ha v rovinatè oblasti je t eba 26 m cest na 1 ha zahrnut do pozemkovè pravy. Lze p ijmout z vïr, ûe v horsk ch a podhorsk ch zemìch je n roënïjöì pot eba cest a n vaznï v mïra blok na jednotky cest m poloviënì velikost. V rovinatèm terènu obslouûì jednotka cest vìce neû dvojn sobnou plochu bloku. DÈlka navrhovan ch cest, nenì jedin m ukazatelem n roënosti n vrhu, ale spìöe pot eba plochy, zvl ötï majì-li mìt cesty vìce funkcì neû zp ÌstupnÏnÌ. Je vhodnè uvèst, ûe navrhovan cestnì sìù musì respektovat souëasnè zmïny v zemïdïlskè v robï, hlavnï u hustoty cestnì sìtï a pot eby p dy na tuto sìù. P vodnì cestnì sìù musela zajistit dopravnì spojenì pozemk s usedlostì, neboù usedlost byla mìstem svozu, zpracov nì nebo spot eby produkt z pozemk a mìstem statkov ch hnojiv. SouËasn dopravnì sìù musì zajistit pouze trasu z pozemk na dalöì zpevnïnou komunikaci, k dopravï na mìsto hromadnèho uskladnïnì Ëi zpracov nì produktu. DÈlky cest s rostoucì ËlenitostÌ terènu nestoupajì mïrnï, pouze vïtöì Ëlenitost zvyöuje n klady na realizaci cest, protoûe je n roënïjöì jejich smïrovè a v ökovè vedenì. Porovn nì poëtu a velikosti blok LPIS (graf Ë. 9 a 10) z etelnï ukazuje na souvislost s navrhovanou dèlkou i hustotou cestnì sìtï. S n vrhem cestnì sìtï, jak jiû bylo uvedeno zce souvisì poëet a v mïra p dnìch blok.»asto je charakteristickè pro p dnì blok, ûe je obdïl v n jednìm uûivatelem. P ed provedenìm pozemkovè pravy nerespektujì hranice p dnìch blok hranice parcel (vlastnickè), ale jsou zakresleny podle z sady, co terèn dovolì a to na z kladï fotogrammetrickèho zamï enì, bez korekce chyb vznikl ch nap Ìklad öpatnou interpretacì jev, nebo nejsou zakresleny jevy p ekrytè stìnem apod. Graf Ë. 9 Bloky LPIS ñ v mïra 1 bloku ñ 1. skupina KP Graf Ë. 10 Bloky LPIS ñ poëet blok LPIS ñ 1. skupina KP (hory, podhorskè oblasti) ñ 2. skupina KP (nìûiny) rovnïû potvrzuje menöì poëet blok a jejich vïtöì velikost. Oba ukazatele jak v grafu Ë. 9, tak i v grafu Ë. 10 je moûnè posuzovat vz jemnï, protoûe sledujì v podstatï stejn jev a potvrzujì, ûe v podhorsk ch podmìnk ch, kde je terèn ËlenitÏjöÌ, je moûnè vytv et pouze menöì bloky p dy a v mènï Ëlenit ch podmìnk ch je moûnost tvorby blok velk ch, v danèm p ÌpadÏ v pr mïru dvojn sobnï. Z vïr P edkl danè v sledky a anal zy vych zejì z ukonëen ch pozemkov ch prav z rozdìln ch katastr lnìch zemì z okresu stì nad OrlicÌ., vych zì tedy z re lnï zjiötïn ch dat, i kdyû p Ìsluön data jsou zatìûena i n hodn mi vlivy, kterè p i hodnocenì nebylo moûno posuzovat, pouze na nï upozornit. Seznam literatury: [1] Z KON Ë.139/2002 Sb. v platnèm znïnì, ß2. [2] Z KON Ë.139/2002 Sb. v platnèm znïnì, ß20,odst.1,b). [3] äarapatka B., NIGGLI U. a kol.: ZemÏdÏlstvÌ a krajina cesty k vz - jemnèmu souladu. Univerzita PalackÈho v Olomouci, ,38 s. [4] MACKOVI» V.:PodnÏty prav a zmïn v krajinï.»asopis PozemkovÈ pravy 53/ s. [5] SKLENI»KA P.: Z klady krajinnèho pl nov nì. 2 vyd. Praha: vyd. NadÏûda SkleniËkov, s. PodÏkov nì: P ÌspÏvek vznikl za podpory eöenì v zkumnèho z mïru MZe IntegrovanÈ systèmy ochrany a vyuûitì p dy, vody a krajiny v zemïdïlstvì a rozvoji venkova. Ing. Hana JenÌËkov, (hory, podhorskè oblasti) ñ 2. skupina KP (nìûiny) P i vlastnìm porovn nì skupin katastr lnìch zemì je jiû z grafu p Ìmo patrnè, ûe pr mïrn velikost bloku v podhorsk ch oblastech ËinÌ 4,5 ha a pr mïrn velikost bloku v zemì rovinatèm je 11 ha. ObecnÏ lze na toto tèma uvèst zkuöenost, ûe ËÌm sloûitïjöì a ËlenitÏjöÌ je terèn, tìm vìce chyb v z kresu se projevì. Pokud jde o v raznïjöì odchylky od st ednì hodnoty v zemì kopcovitèm, hraje roli zastoupenì trval ch travnìch porost, kdy se bloky tvo Ì snadnïji, takûe se mohou vyskytovat bloky i nadpr mïrnè velikosti. Pokud jde o katastr lnì zemì v nìûinï, je obecnï odchylka od st ednì hodnoty zp sobov na vyööì ËetnostÌ vodoteëì. P iloûen graf Ë. 10 doplúuje graf Ë. 9 velikost blok, kter vyjad uje poëet blok na jednotku plochy. Z celkovèho srovn nì st ednìch hodnot vypl v, ûe v oblasti katastr lnìch zemì v podhorskè oblasti je ukazatel dvojn sobn 0,14 bloku na 1 ha, coû vyjad uje, ûe poëet blok je ËetnÏjöÌ. Srovn no s dajem z p edchozìho grafu, ûe velikost bloku je menöì. V oblasti rovinatè je poëet blok na jednotku plochy poloviënì 0,07 bloku na ha, coû ABSTRACT Land consolidation made pursuant to Act No. 139/2002 Coll. on land consolidation and land offices have various differences and particularities, especially according to the degree of labor intensity of the specific conditions in the area. Past experience and knowledge from the implementation of land consolidation in the District of stì nad OrlicÌ gives the opportunity to describe and evaluate the impact of specific conditions on the activities associated with preparatory geodetic and project work of land consolidation in different soil and morphological conditions. It can be described the procedures for designing and implementing land consolidation in the lowlands and foothill areas and evaluate the specifics of their solutions, which can be used for the preparation of tender documentation. Ministerstvo zemïdïlstvì, Pozemkov ad stì nad OrlicÌ, Tvardkova 1191, stì nad OrlicÌ,»esk republika, tel , hana.jenickova@mze.cz Ing. Jana Podhr zsk, Ph.D., V zkumn stav melioracì a ochrany p dy, v.v.i., OddÏlenÌ pozemkov ch prav a vyuûitì krajiny Brno, Lidick 25/27, Brno,»esk republika, podhrazska.jana@vumop.cz 4

7 Studie efektivity polnìch cest realizovan ch v n vaznosti na pozemkovè pravy Petr Kou imsk, Zuzana Sk ivanov Abstrakt»l nek je zamï en na problematiku polnìch cest v r mci komplexnìch pozemkov ch prav. vodnì Ë st Ël nku je vïnov na polnìm cest m, jejich historii, a zejmèna souëasn m moûnostem navrhov nì. Tato teoretick v chodiska slouûila jako z kladnì r mec pro vlastnì studii, jejìmû hlavnìm cìlem bylo posouzenì efektivity polnìch cest na vzorku öesti komunikacì, jeû byly realizov ny t emi pozemkov mi ady v JihoËeskÈm kraji. Pro zhodnocenì efektivity vybran ch polnìch cest byla vyuûita exaktnì i empirick data zìskan z informaënìch systèm, z datab zì pozemkov ch ad i prost ednictvìm terènnìho pr zkumu. KlÌËov slova: zp ÌstupnÏnÌ pozemk ; pl n spoleën ch za ÌzenÌ; stavba polnìch cest; JihoËesk kraj. 1. vod PozemkovÈ pravy jsou nïkdy nespr vnï ch p ny jako pouhè Ñscelov nìî pozemk za Ëelem odstranïnì fragmentace a rozt ÌötÏnosti p dnì drûby, p itom proces pozemkov ch prav ve skuteënosti sleduje mnohem vìce cìl (FAO 2003). Mezi tyto cìle pat Ì zp ÌstupnÏnÌ veöker ch navrhovan ch pozemk v eöenèm zemì, ale i celkovè zlepöenì prostupnosti krajiny sìtì polnìch cest. P vodnì cestnì sìù, jeû byla po staletì vytv ena zemïdïlci v z vislosti na jejich pot eb ch a z roveú respektovala p ÌrodnÌ a krajinnè podmìnky, byla v minulèm stoletì v obdobì socializace zemïdïlstvì n silnï a necitlivï naruöov na a likvidov na (VaÚous 1993). Mnoho polnìch cest bylo v z jmu zvyöov nì zemïdïlskè v roby rozor no, jinè cesty, kterè se v d sledku slouëenì pozemk do velk ch blok staly nadbyteën mi a p estaly se vyuûìvat, zarostly k ovinami a n lety d evin. Odhaduje se, ûe mezi lety 1950 aû 1989 bylo zlikvidov no km polìch cest (HladÌk et Pivcov 2005) Tato skuteënost n m do dneönìch dn zanechala znaën problèm, kter m je jak neprostupnost krajiny, tak i existence mnoha zemïdïlsk ch pozemk, k nimû neexistuje û dn p Ìstupov cesta a jejich vlastnìci jsou nuceni hospoda it na n hradnìch pozemcìch. Pokud chceme tento problèm systèmovï vy eöit v rozumnèm ËasovÈm horizontu, jsou pozemkovè pravy vhodn m n strojem pro n vrh a realizaci polnìch cest. CestnÌ sìù je v r mci pozemkov ch prav v razn m faktorem ovlivúujìcìm organizaci p dnìho fondu. V krajinï pak plnì nejenom funkci dopravnì, ale takè funkci protieroznì, kdy p eruöujì dèlky svah pozemk a cestnì p Ìkopy zachycujì a odv dïjì vodu z okolnìch pozemk. NemÈnÏ d leûitou funkci m takè doprovodn zeleú polnìch cest, a to jak z hlediska ekologickèho, tak z hlediska estetickèho p i dotv enì krajinnèho r zu (Podhr zsk et al. 2006). I kdyû polnì cesty nejsou v krajinï prvkem pouze jedno- Ëelov m, spoëìv jejich v znam p edevöìm ve funkci dopravnì a zp ÌstupÚujÌcÌ pozemky. ZejmÈna na jejìm z kladï jsou spoleënostì polnì cesty vnìm ny a hodnoceny podle toho, jak efektivnï tuto svoji funkci plnì Historie polnìch cest daje o pozemkovè drûbï a s tìm spojen mi pracemi jsou dochov ny v trakt tech Ìmsk ch zemïmï ië jiû ze 3. stoletì p ed n. l. Ot zce polnìch cest byla v obdobì starovïkèho ÿìma vïnov na znaën pozornost, protoûe cestnì sìù byla z kladem pro dalöì technickè pr ce prov dïnè v r mci tehdejöì organizace pozemkovè drûby. CÌlem zemïmï ië bylo vytvo enì takovè sìtï polnìch cest, jeû by kaûdèmu vlastnìkovi pozemku zajistila voln p Ìstup na jeho pozemky z ve ejnè cesty (Gallo 1994). V r mci tzv. centuriace bylo upravovanè zemì rozdïleno na pravidelnè ËtvercovÈ pozemky, p iëemû jejich vytyëov nì se prov dïlo vûdy ze st edu tohoto zemì. V nïm byly vytyëeny dvï navz jem kolmè osy (vïtöinou ve smïru v chod ñ z pad a sever ñ jih) a od tïchto os se d le odvìjely n slednè vytyëovacì pr ce. RovnobÏûnÏ s tïmito osami byly mezi jednotliv mi pozemky ponech v ny volnè pruhy pro polnì cesty. HlavnÌ polnì cesty, navz jem kolmè tzv. decumanus maximus a cardo maximus mïly öì ku 5,9 m, ostatnì polnì cesty 3,6 m nebo nebo 2,4 m. Vöechny tyto cesty fungovaly jako cesty ve ejnè a zajiöùovaly p Ìstup na vöechny pozemky. N zev tohoto zp sobu je z ejmï odvozen od skuteënosti, ûe jeden pozemek byl p idïlov n jednè vojenskè setninï, neboli centurii (ävehla 1997). PoË tek v stavby polnìch cest na naöem zemì souvisì s jeho postupn m osìdlov nìm, kdy doch zelo k odlesúov nì, zakl d nì sìdel a vytv enìm ploch pro zemïdïlstvì. PolnÌ cesty byly budov ny v tïsnè souvislosti s tìm, jak vznikaly celky vhodnè k hospoda enì, a to bez zjevnèho systèmu. HlavnÌm Ëelem bylo spojenì pozemk s usedlostì co nejkratöì trasou (Gallo 1994). V obdobì Raabovy pozemkovè reformy koncem 18. stoletì doölo vyd v nìm ady instrukcì pro lok lnì komisa e k vytvo enì p edpoklad pro pr vnì i technickè sjednocenì pracì. Podstatou tzv. raabizace bylo rozdïlenì pansk ch velkostatk a rozprod nì p dy poddan m (Toman 2006). Tvar pozemk vöak st le z st val nepravideln, coû se odrazilo ve tvaru cestnì sìtï i v budov nì cest Ëasto promïnlivè öì ky. Z raabizaënìch podklad nïkter ch obcì lze dohledat, ûe öì ka hlavnìch spojovacìch cest Ëinila 5,5ñ7,5 m, öì ka ostatnìch polnìch cest p ibliûnï 3ñ4 m. Budov nìm cest byla zajiöùov na p edevöìm p Ìstupnost pozemk ornè p dy, p Ìstup na louky a pastviny byl zajiötïn p es celè luënì komplexy bez vyznaëenì cest, jak vypl v v dochovan ch mapov ch podklad (Gallo 1994). V 19. stoletì doch zì k dobrovolnèmu a pozdïji na MoravÏ i k adnìmu scelov nì pozemk. Toto scelov nì bylo prov dïno zejmèna z d vodu znaënè rozpt lenosti pozemk a rozt ÌötÏnosti drûby a s tìm souvisejìcì öpatnè p Ìstupnosti tïchto pozemk. Jako p Ìstup na pozemky bylo Ëasto vyuûìv no jak r zn ch soukrom ch cest, tak i sousednìch pozemk, coû vytv elo nutnost urëov nì b emen. CestnÌ sìù se v r mci scelov nì navrhovala p ev ûnï s ohledem na terèn, ale dbalo se, aby byla pokud moûno rovnobïûn a vytv ela pravo hlè pozemky. HlavnÌ polnì cesty byly navrhov ny o öì ce 6 m, vedlejöì polnì cesty o öì ce 4 m. Pokud terènnì podmìnky nedovolovaly vybudov nì cest o tïchto öì k ch, bylo moûno budovat cesty uûöì, ovöem opat enè v hybnami (Gallo 1994). Zkuöenosti s budov nìm cest v obdobì scelov nì byly pak vyuûity i p i prov dïnì pozemkov ch reforem v minulèm stoletì. Pro p ÌdÏlovÈ komisa e pozemkov ch ad byla vyd na instrukce, kter ukl dala z sady budov nì sìtï spoleën ch za ÌzenÌ. K nim pat ila zejmèna Ëelnost tïchto opat enì, starè a k ivolakè cesty mïly b t narovn v ny a novè cesty budov ny o öì ce 2,5 ñ 3 m (s rozöì enìm v zat Ëk ch). Jednou z hlavnìch z sad bylo takè zajiötïnì p ÌmÈho p Ìstupu z ve ejnè cesty ke kaûdèmu p ÌdÏlu (Gallo 1994). Po roce 1948 nast v obdobì socializace zemïdïlstvì a scelov nì pozemk. Prost ednictvìm tzv. jednoduch ch projekt hospod sko-technick ch prav p dy (HT P) byly pozemky scelov ny do p dnìch blok v r mci st vajìcì sìtï polnìch cest. Ovöem v dalöì f zi socializace vesnice, kdy byly prov dïny tzv. souhrnnè projekty HT P, se hlavnìm cìlem stalo maxim lnì vyuûitì p dnìho fondu pro zemïdïlskou v robu a veökerè p ek ûky uvnit p dnìch celk, vëetnï sìtï polnìch cest, byly odstraúov ny za Ëelem zvyöov nì zemïdïlskè produkce (VaÚous 1993) SouËasnÈ eöenì polnì cest N vrh polnìch cest upravuje zejmèna norma»sn Projektov nì polnìch cest Ëi Katalog vozovek polnìch cest ñ 5

8 technickè podmìnky, vydan Ministerstvem zemïdïlstvì»r. Norma ud v maxim lnì a minim lnì hodnoty n vrhov ch prvk polnìch cest. Tyto n vrhovè prvky jsou technick mi parametry, kterè urëujì smïrovè, v ökovè a öì kovè eöenì polnì cesty a jejì konstrukci (Jon ö et al. 1990). Dle»SN lze polnì cesty Ëlenit podle jejich v znamu na polnì cesty hlavnì, vedlejöì a doplúkovè. HlavnÌ polnì cesty jsou napojeny na mìstnì komunikace Ëi na silnice II. a III. t Ìdy a jejich hlavnìm Ëelem je soust eôov nì dopravy z polnìch cest vedlejöìch. NavrhujÌ se jako zpevnïnè a vûdy s odvodnïnìm a celoroënì sjìzdnostì. VedlejöÌ polnì cesty jsou napojeny na cesty hlavnì, p ÌpadnÏ i na mìstnì komunikace Ëi silnice III. t Ìdy a zajiöùujì dopravu z p ilehl ch pozemk a farem. RovnÏû plnì protieroznì funkci a navrhujì se zpravidla jako nezpevnïnè, zatravnïnè Ëi s kolejovou pravou, v od vodnïn ch p Ìpadech jako zpevnïnè. DoplÚkovÈ polnì cesty jsou navrhov ny za Ëelem sezûnnìho dopravnìho propojenì v r mci p dnìch celk jednoho vlastnìka, p ÌpadnÏ mohou tvo it hranice mezi pozemky. NavrhujÌ se jako nezpevnïnè Ëi zatravnïnè. V znamu polnì cesty odpovìd n - vrhov kategorie viz tab. Ë. 1. N vrhovè kategorie jsou d ny n vrhovou rychlostì a öì kou polnì cesty. Kategorie jsou znaëeny zlomkem, kdy Ëitatel tvo Ì pìsmeno P (oznaëuje polnì cestu) a voln öì ka polnì cesty v metrech a jmenovatel obsahuje n vrhovou rychlost v km/h. Tab. Ë. 1 ñ N vrhovè kategorie polnìch cest (zdroj:»sn ) PolnÌ cesty HlavnÌ *) VedlejöÌ *) DoplÚkovÈ ***) DvoupruhovÈ JednopruhovÈ JednopruhovÈ JednopruhovÈ P 7,0/50 P 5,0/30 P 4,5/30 P 3,5/30 P 6,5/50 **) P 4,5/30 **) P 4,0/30 **) P 3,0/30 P 6,0/40 P 4,0/30 P 3,5/30 ñ *) U zpevnïn ch cest se navrhuje krajnice 2 x 0,5 m a öì ka vozovky je doplúkem do volnè öì ky cesty **) DoporuËen n vrhov rychlost pro tento typ polnì cesty ***) DoplÚkovÈ polnì cesty se navrhujì zpravidla bez krajnic 2. Charakteristika studijnìch zemì Efektivita polnìch cest byla posuzov na celkem v 6 r zn ch katastr lnìch zemìch v JihoËeskÈm kraji:»ernïves u LibÏjovic, UzeniËky, Svatkovice, MyslÌn, Maöovice a Budislav. Lokalizace jednotliv ch zemì je patrn z mapy na obr. Ë. 1. Obr. Ë. 2 ñ SledovanÈ polnì cesty, stav po realizaci PolnÌ cesta N15 v k..»ernïves u LibÏjovic PolnÌ cesta Zakamensk v k.. UzeniËky PolnÌ cesta VC5 v k.. Svatkovice Obr. Ë. 1 ñ Lokalizace sledovan ch katastr lnìch zemì 2.1. SledovanÈ polnì cesty Stav po realizaci polnìch cest, kterè byly p edmïtem studie je patrn z obr. Ë PolnÌ cesta N15 v k..»ernïves u LibÏjovic PolnÌ cesta N15 byla navrûena jako nov cesta kategorie P 4,0/30 v dèlce 567 m. JejÌ v stavba probìhala v obdobì od Ëervna 2008 do Ëervence 2009, dodavatelem stavebnìch pracì byla firma Lesostavby T eboú a.s. KolaudaËnÌ souhlas s uûìv nìm tèto komunikace byl vyd n v Ëervenci 2009 a v srpnu 2009 p edal Pozemkov ad Strakonice stavbu do majetku Obce LibÏjovice. PolnÌ cesta byla zbudov na s krytem z penetraënìho makadamu se dvïma uzavìracìmi ûiviën mi n tïry (1,5 kg/m 2 a 1,8 kg/m 2 ). Realizace polnì cesty N15 byla spolufinancov na Evropskou uniì z Programu rozvoje venkova. 6

9 PolnÌ cesta Zakamensk v k.. UzeniËky Cesta Zakamensk v k.. UzeniËky byla navrûena jako nov, kategorie P 4,0/30, o dèlce 954 m. PolnÌ cesta m poë tek v obci UzeniËky a konëì na hranici katastr lnìho zemì, kde se napojuje na cestu v sousednìm katastr lnìm zemì SvuËice v okrese PÌsek. JejÌ v stavba firmou Stavby silnic a ûeleznic, a.s. probìhala v obdobì kvïten 2005 aû Ìjen 2005, kolaudace probïhla takè v Ìjnu Obci UzeniËky byla stavba p ed na v listopadu tèhoû roku. PolnÌ cesta UzeniËky ñ Zakamensk m kryt z penetraënìho makadamu se dvïma uzavìracìmi ûiviën mi n tïry (1,5 kg/m 2 a 1,8 kg/m 2 ) a jejì realizace byla spolufinancov na Evropskou uniì z OperaËnÌho programu ZemÏdÏlstvÌ PolnÌ cesta VC5 v k.. Svatkovice PolnÌ cesta VC5 je historick cesta, kter p vodnï fungovala jako spojnice mezi osadou Svatkovice a osadou Karlov v sousednìm katastr lnìm zemì. V dobï zpracov nì pl nu spoleën ch za ÌzenÌ KP Svatkovice byla cesta VC5 zcela nesjìzdn vozov cesta, zarostl n lety k ovin a strom. KromÏ p Ìstupu na zemïdïlskè pozemky zajiöùuje cesta VC5 jedin p Ìstup ke Kl ötynskèmu rybnìku a k lesnìmu komplexu v jiûnì Ë sti k.. Svatkovice. Cesta VC5 byla navrûena jako Ë steënï rekonstruovan a zë sti nov, v kategorii P 4,0/30. V stavba cesty VC5 probïhla ve dvou etap ch. V prvnì f zi se jednalo v podstatï o rekonstrukci seku z osady Svatkovice aû po k iûovatku s polnì cestou VC4 pod rybnìkem Utopenec. V stavba tèto Ë sti probìhala od z Ì 2008 do kvïtna 2009, dodavatelem stavebnìch pracì byla firma Strabag a.s. KolaudaËnÌ souhlas byl odborem dopravy MÏ Milevsko vyd n v Ëervenci 2009 a tent û mïsìc byla polnì cesta protokol rnï p ed na Obci Bernartice. Druh f ze v stavby zahrnovala realizaci dvou vïtvì polnì cesty, a to vïtve A s poë tkem na k iûovatce s polnì cestou VC4 a koncem u Kl ötynskèho rybnìka a vïtve B s poë tkem nad Kl ötynsk m rybnìkem a s koncem na hranici katastr lnìho zemì. Realizaci tohoto seku prov dïla firma UNIKO PÌsek, s.r.o. od Ìjna 2010 do konce listopadu 2010, p iëemû kolaudaënì souhlas byl vyd n 10. nora 2011 a polnì cesta byla obci p ed na v b eznu PolnÌ cesta VC5 byla v celè dèlce 1922 m provedena s ûiviën m krytem z asfaltovèho betonu ACO 11+. V seku, realizovanèm v druhè f zi v stavby, byla provedena stabilizace zemnì pl nï v pnem. Cesta VC5 byla spolufinancov na Evropskou uniì v r mci Programu rozvoje venkova. v Ìjnu 2008 a v listopadu 2008 byla cesta p ed na do vlastnictvì Obce MyslÌn. Cesta byla navrûena jako Ñpraön î, jejì kryt je z mechanicky zpevnïnèho kameniva s posypem lomov mi v sivkami. PolnÌ cesta ÑZa Kaöp rk î byla spolufinancov na Evropskou uniì v r mci Programu rozvoje venkova. PolnÌ cesta RC06 v k.. Budislav PolnÌ cesta 3.9. v k.. Maöovice PolnÌ cesta 3.9 v k.. Maöovice PolnÌ cesta 3.9 navazuje na zastavïnou Ë st osady Maöovice. Cesta 3.9 byla v prvnì Ë st byla navrûena jako komunikace urëen k rekonstrukci. Tato Ë st m poë tek v intravil nu obce, konec komunikace je pak u lesnìho komplexu ve v chodnì Ë sti katastr lnìho zemì. Druh vïtev cesty, jeû ve staniëenì 0,0669 km odboëuje k jihu a pokraëuje za zahradami k silnici III. t Ìdy, byla navrûena jako nov. DÈlka obou vïtvì polnì cesty 3.9 je 484 m. PolnÌ cesta 3.9 byla navrûena v kategorii P 4,0/30. JejÌ v stavba probìhala od Ìjna 2008 do srpna 2009 a byla realizov na firmou SWIETELSKY stavebnì, s.r.o. KolaudaËnÌ souhlas byl vyd n v prosinci 2009 a v lednu 2010 probïhlo p ed nì stavby polnì cesty obci. Povrch cesty tvo Ì asfaltov beton hrubozrnn ABH II a cesta byla spolufinancov na Evropskou uniì z Programu rozvoje venkova. PolnÌ cesta RC06 v k.. Budislav PolnÌ cesta ÑZa Kaöp rk î v k.. MyslÌn PolnÌ cesta ÑZa Kaöp rk î v k.. MyslÌn PolnÌ cesta ÑZa Kaöp rk î, v pl nu spoleën ch za ÌzenÌ ozna- Ëena jako CSN1, byla navrûena po pruhu vyjeûdïnèm vlastnìky a uûivateli pozemk. PolnÌ cesta byla navrûena v dèlce 1520 m, v kategorii P 3,5/30. V stavby polnì cesty ÑZa Kaöp rk î probìhala od Ëervence 2008 do z Ì Kolaudace cesty probïhla PolnÌ cesta RC06 v k.. Budislav PolnÌ cesta RC06 v k.. Budislav m poë tek na hranici zastavïnè Ë sti obce, odkud pokraëuje kolem Z meckèho rybnìka k vodnìmu toku, kter nap jì rybnìk od v chodu. Tento vodnì tok mostkem p ekon v a pokraëuje k lesnìmu komplexu, kter m proch zì a potè konëì na katastr lnì hranici. PolnÌ cesta RC06 byla budov na v obdobì leden 2009 ñ Ëerven 2009, dodavatelem stavebnìch pracì byla firma SaM silnice a mosty a.s., odötïpn 7

10 z vod»eskè BudÏjovice. KolaudaËnÌ souhlas s uûìv nìm stavby byl vyd n v Ëervenci 2009 a v z Ì 2009 byla cesta p ed na Obci Budislav. PolnÌ cesta RC06 byla navrûena a zrealizov na jako cesta kategorie P 4,0/30, s krytovou konstrukënì vrstvou z penetraënìho makadamu se dvïma asfaltov mi n st iky. JejÌ realizace byla spolufinancov na Evropskou uniì z Programu rozvoje venkova. 3. Metodika Pro studii efektivity vybran ch polnìch cest byly pouûity n sledujìcì metody: a) VyuûitÌ digit lnìch katastr lnìch map a daj katastru nemovitostì z DKM katastr lnìch zemì, ve kter ch se nach zejì posuzovanè polnì cesty, byly urëeny vöechny vlastnickè pozemky, kterè cesta zp ÌstupÚuje, p iëemû byl stanoven poëet vlastnìk tïchto pozemk. b) VyuûitÌ informaënìho systèmu LPIS prost ednictvìm evidence p dy podle uûivatelsk ch vztah (LPIS) byli identifikov ni uûivatelè pozemk, kter m posuzovanè polnì cesty zajiöùujì p Ìstup na p dnì bloky. c) VyuûitÌ v sledk v bïrov ch ÌzenÌ na z kladï v sledk v bïrov ch ÌzenÌ na zhotovitele jednotliv ch polnìch cest byly zjiötïny ceny stavebnìch pracì. Z tïchto daj byly vyëìsleny n klady na 1 bm polnì cesty. d) P Ìm pr zkum formou pozorov nì v terènu v terènu byl proveden p Ìm pr zkum, v r mci nïhoû byla posuzov na intenzita dopravy na jednotliv ch polnìch cest ch. P Ìm pozorov nì probìhala u jednotliv ch cest v termìnech, kterè jsou uvedeny v tab. Ë. 2, a to vûdy od 7.00 do hod. Na z kladï zjiötïn ch daj bylo orientaënï urëeno vyuûìv nì polnìch cest jak pro zemïdïlskou, tak i pro osobnì dopravu. Tab. Ë. 2 ñ Ëasov rozvrh p Ìm ch pozorov nì PolnÌ cesta Datum UzeniËky ñ Zakamensk »ernÏves u LibÏjovic - N MyslÌn ñ Za Kaöp rku Svatkovice ñ VC , * Budislav ñ RC Maöovice ñ * u polnì cesty Svatkovice VC5 probïhlo druhè p ÌmÈ pozorov nì, a to z d vodu realizace druhè etapy v stavby, u nìû kolaudace probïhla v noru 2011 e) VyuûitÌ n vrhu dopravnìch opat enì pl n spoleën ch za ÌzenÌ z n vrh dopravnìch opat enì v r mci PSZ jednotliv ch KP byla zjiöùov na celkov dèlka cest v p edmïtn ch katastr lnìch zemìch a tato byla porovn v na s celkovou v mïrou zemïdïlskè p dy zjiötïnè v oper tu katastru nemovitostì. Z tïchto daj byl vyëìslen koeficient hustoty cestnì sìtï pro kaûdè z katastr lnìch zemì. U bod a) ñ d) byly kaûdè polnì cestï p i azeny body dle efektivity jednotlivèho posuzovanèho kriteria, a to vzestupnï v hodnot ch 1 ñ 6. Tyto body byly v souhrnnè tabulce seëteny a na z kladï celkovèho bodovèho zisku bylo stanoveno po adì sledovan ch polnìch cest dle celkovè efektivity. 4. V sledky 4.1. PosouzenÌ dat zìskan ch ze souboru grafick ch a popisn ch informacì katastru nemovitostì Tab. Ë. 3 ñ Pozemky zp ÌstupnÏnÈ jednotliv mi polnìmi cestami PolnÌ cesta DÈlka PoËet V sledn pomïr Bodov zisk cesty (m) zp ÌstupnÏn ch dèlky cesty k dle efektivity pozemk poëtu zp Ìstup. cesty v r mci pozemk kritèria UzeniËky - Zakamensk ,4 1»ernÏves u LibÏjovic ,4 4 ñ N15 MyslÌn ñ Za Kaöp rk ,0 3 Svatkovice ñ VC ,0 2 Budislav ñ RC ,3 6 Maöovice ñ ,3 5 Tab. Ë. 4 ñ PoËet vlastnìk se zp ÌstupnÏn mi pozemky polnìmi cestami PolnÌ cesta DÈlka cesty (m) PoËet vlastnìk jimû byly polnì cestou zp Ì- stup. pozemky V sledn pomïr Bodov zisk dèlky cesty k dle efektivity poëtu vlastnìk cesty v r mci pozemk kritèria UzeniËky ñ Zakamensk ,0 3»ernÏves u LibÏjovic ,8 1 ñ N15 MyslÌn ñ Za Kaöp rk ,8 4 Svatkovice ñ VC ,8 2 Budislav ñ RC ,0 5 Maöovice ñ ,0 6 Tab. Ë. 5 ñ V mïry zp ÌstupnÏn ch pozemk PolnÌ cesta DÈlka V mïra zp Ì- V sledn pomïr Bodov zisk cesty (m) stupnïn ch po- dèlky cesty k dle efektivity zemk (ha) v mï e zp Ì- cesty v r mci stupnïn ch kritèria pozemk UzeniËky - Zakamensk ,9 31,9 4»ernÏves u LibÏjovic ,3 34,8 3 ñ N15 MyslÌn ñ Za Kaöp rk ,0 47,5 1 Svatkovice ñ VC ,2 29,5 6 Budislav ñ RC ,5 39,7 2 Maöovice ñ ,4 31, Data z LPIS (Land Parcel Identification System) Tab. Ë. 6 ñ PoËet uûivatel se zp ÌstupnÏn mi p dnìmi bloky polnìmi cestami PolnÌ cesta DÈlka cesty (m) PoËet uûivatel V sledn pomïr jimû byly reali- dèlky cesty zacì polnì cesty k poëtu uûi- zp ÌstupnÏny vatel p dnì bloky Bodov zisk dle efektivity cesty v r mci kritèria UzeniËky ñ Zakamensk »ernÏves u LibÏjovic ,4 6 ñ N15 MyslÌn ñ Za Kaöp rk Svatkovice ñ VC Budislav ñ RC Maöovice ñ

11 4.3. V poëet ceny za 1 bïûn metr polnìch cest dle v sledn ch cen z v bïrov ch ÌzenÌ na v stavbu polnìch cest Tab. Ë. 7 ñ Ceny polnìch cest za jeden bïûn metr PolnÌ cesta DÈlka Cena Cena za 1 bm Bodov zisk cesty (m) (v KË vë. DPH) (v KË vë. DPH) dle efektivity cesty v r mci kritèria UzeniËky - Zakamensk , ,- 5»ernÏves u LibÏjovic , ,- 1 - N15 MyslÌn ñ Za Kaöp rk , Svatkovice ñ VC , ,- 3 Budislav ñ RC , ,- 4 Maöovice ñ , , P Ìm pozorov nì intenzity dopravy na jednotliv ch polnìch cest ch Tab. Ë. 8 ñ Intenzita dopravy bïhem p ÌmÈho pozorov nì PolnÌ cesta PoËet vlastnìk V sledn pomïr Bodov zisk jimû byly polnì dèlky cesty k dle efektivity cestou zp Ì- poëtu vlastnìk cesty v r mci stup. pozemky pozemk kritèria UzeniËky ñ Zakamensk »ernÏves u LibÏjovic ñ N MyslÌn ñ Za Kaöp rku Svatkovice ñ VC5 6* 15* 5 Budislav ñ RC Maöovice ñ * pr mïr ze dvou pozorov nì 4.5 VyhodnocenÌ efektivity jednotliv ch polnìch cest dle bodovèho zisku Tab. Ë. 9 ñ VyhodnocenÌ efektivity polnìch cest CelkovÈ po adì Bodov zisk dle kritèria 7.1. a) Bodov zisk dle kritèria 7.1. b) Bodov zisk dle kritèria 7.1. c) Bodov zisk dle kritèria 7.2. Bodov zisk dle kritèria 7.3. Bodov zisk dle kritèria 7.4. Bodov zisk celkem CelkovÈ po adì UzeniËky ñ Zakamensk »ernÏves u LibÏjovic ñ N MyslÌn ñ Za Kaöp rk Svatkovice -ñ VC Budislav ñ RC Maöovice ñ CestnÌ sìtï v jednotliv ch z jmov ch zemìch a jejich hustota Tab. Ë. 10 ñ Hustota cestnì sìtï v jednotliv ch k.. Katastr lnì zemì DÈlka cest ZemÏdÏlsk p da Hustota cestnì sìtï (m) (ha) (m/ha) UzeniËky ,7»ernÏves u LibÏjovic ,4 MyslÌn ,1 Svatkovice ,0 Budislav ,8 Maöovice ,1 5. Diskuze Jak vypl v z v sledk, pohybuje se poëet pozemk, jeû byly zp ÌstupnÏny realizovan mi cestami od 16 do 48, vûdy v z vislosti na dèlce polnì cesty. Kaulich et Gallo (2001) uv dïjì pr mïrnou dèlku stavby polnì cesty realizovanè v pozemkov ch prav ch 1,001 km; pr mïrn dèlka cest posuzovan ch v tèto studii ËinÌ 1,103 km. V pr mïru bylo tedy jednou realizovanou cestou zp ÌstupnÏno 31 pozemk. Aby bylo moûnè provèst urëitè porovn nì, byl vyëìslen pomïr dèlky cest a poëtu zp ÌstupnÏn ch pozemk, tedy de facto dèlka cesty v metrech k jednomu zp ÌstupnÏnÈmu pozemku. Na jeho z kladï se jevì jako nejefektivnïjöì cesta RC06 v k.. Budislav, u nìû nab v pomïr jejì dèlky k poëtu pozemk hodnotu 27,3. D le bylo zjiöùov no, kolika vlastnìk m umoûnì polnì cesty p Ìstup na jejich pozemky. V pr mïru zp ÌstupÚuje jedna polnì cesta pozemky patn cti vlastnìk m, p iëemû za Ëelem moûnosti porovn nì cest byl opït vyëìslen pomïr mezi dèlkou cest a po- Ëtem vlastnìk. Jak vypl v z v poët, nejefektivnïjöì cestou z hlediska poëtu vlastnìk je polnì cesta 3.9 v k.. Maöovice, kter p i dèlce 484 m zp ÌstupÚuje pozemky jeden cti r zn ch vlastnìk. Co se t k efektivnosti z hlediska v mïry zemïdïlsk ch pozemk, kterè polnì cesta zp ÌstupÚuje, vych zì ze srovn nì nejlèpe polnì cesta VC5 v k.. Svatkovice, kter p i dèlce 1922 m zajiöùuje p Ìm p Ìstup na pozemky o celkovè v mï e 65,2 ha. Z uûivatelskèho hlediska je polnì cestou VC5 dle systèmu LPIS zp ÌstupnÏno 110,8 ha p dnìch blok. Optim lnì rozmezì svoznè plochy pro hlavnì polnì cestu cca 150ñ200 ha a pro vedlejöì polnì cesty by svozn plocha mïla b t menöì neû 150 ha v rovinat ch zemìch (V chal et al. 2005). Kaulich a Gallo (2001) uv dïjì, ûe nejvyööì podìl realizovan ch polnìch cest v pozemkov ch prav ch do roku 2001 byl pro svoznou plochu 50ñ100 ha. PoËet uûivatel zemïdïlsk ch pozemk, jimû polnì cesty zajistily p Ìstup na p dnì bloky, n m ukazuje, ûe v polovinï p Ìpad se jedn pouze o jednoho uûivatele. U polnì cesty Zakamensk v k.. UzeniËky jsou uvedeni 2 uûivatelè. Jeden z tïchto uûivatel, spoleënost NORI, uûìv sice pozemky v katastr lnìm zemì Svu- Ëice, ale jelikoû m sìdlo v DrahenicÌch, vyuûìv kdopravï na pozemky tuto polnì cestu (cesta p es SvuËice by byla podstatnï delöì). NejefektivnÏjöÌ cestou je v tomto p ÌpadÏ polnì cesta N15 v k..»ernïves u LibÏjovic, kter slouûì pïti uûivatelsk m subjekt m, coû je dokonce vìce, neû kolika vlastnìk m zp ÌstupÚuje pozemky. ZnaËnÏ d leûit m ukazatelem efektivity polnìch cest je cena, za kterou je realizov na jejich v stavba. Z daj zìskan ch z v sledk v bïrov ch ÌzenÌ proveden ch jednotliv mi pozemko- 9

12 v mi ady, byla vypoëtena cena stavebnìch pracì na jeden bïûn metr polnì cesty. V r mci tohoto ukazatele v raznï vyboëuje polnì cesta N15 v k..»ernïves, s cenou za bïûn metr 8.924,- KË, kdyû pr mïrn cena u posuzovan ch cest ËinÌ 4.366,80 KË. Tato skuteënost je zp sobena tìm, ûe souë stì polnì cesty N15 je i protieroznì p Ìkop v öì ce 5 m. ZnaËn rozsah zemnìch pracì a p esun hmot p i jeho realizaci v znamnï nav öil cenu dìla, stejnï tak jako v stavba novèho m stku p es Malovick potok. V znamn vliv na v öi ceny za bïûn metr cesty m konstrukce krytovè vrstvy, proto u polnìch cest s ûiviën m krytem vych zì cena mnohem vyööì, neûli u cesty s krytem z nestmelen ch materi l. V n - vaznosti na tuto skuteënost vych zì jako nejefektivnïjöì z hlediska ceny za 1 bm polnì cesta Za Kaöp rk v k.. MyslÌn, kter byla vybudov na s krytem z mechanicky zpevnïnèho kameniva, naopak na druhèm konci spektra se logicky nach zejì cesty VC 5 v k.. Svatkovice a 3.9. v k.. Maöovice, kterè majì asfaltobetonov povrch. V r mci posuzov nì efektivity byl rovnïû proveden p Ìm pr zkum intenzity dopravy na jednotliv ch polnìch cest ch. Tento ukazatel je vöak nutno br t pouze jako orientaënì a doplúkov, protoûe pr zkum, prov dïn v urëit den, ned v z ruku, ûe v den jin by na tè samè polnì cestï nebyla intenzita dopravy mnohem vyööì, Ëi naopak niûöì. NejvyööÌ intenzita provozu byla zaznamen na na polnì cestï Zakamensk v k.. UzeniËky. K tomu p ispìv zejmèna fakt, ûe tato cesta navazuje na polnì cestu K HlibnÈmu v k.. SvuËice a spolu tak propojujì obï obce. Cesta tedy slouûì nejen k dopravï na zemïdïlskè pozemky, ale i jako spojnice obou obcì, Ëehoû vyuûìvajì jak zemïdïlskè subjekty, tak i obyvatelè obcì k mìstnì dopravï. Vysok intenzita dopravy je do jistè mìry zap Ì- ËinÏna tèû p ÌtomnostÌ chatovè osady u HlibÏÚskÈho rybnìka v k.. SvuËice, kter je p Ìstupn jak z UzeniËek, tak i ze SvuËic. U vöech posuzovan ch polnìch cest byla p i jejich navrhov - nì stanovena na z kladï Technick ch podmìnek ñ Katalogu vozovek polnìch cest t Ìda dopravnìho zatìûenì VI (velmi lehkè zatìûenì), kdy pr mïrn dennì intenzita provozu tïûk ch n kladnìch vozidel v n vrhovèm obdobì TNV k je < 15. TerÈnnÌm pr zkumem bylo ovï eno, ûe v obdobì ûnì, kdy b v dopravnì zatìûenì polnìch cest nejvïtöì, se pohybovala dennì intenzita provozu v hodnot ch 2ñ8 tïûk ch n kladnìch vozidel za den. Lze tedy konstatovat, ûe u û dnè z cest nebyla v pr bïhu p ÌmÈho pozorov nì pr mïrn dennì intenzita p ekroëena. Na z kladï posouzenì efektivity dìlëìch kritèriì byla vyhodnocena celkov efektivita p edmïtn ch polnìch cest. Z tohoto posouzenì vyöla nejlèpe, tj. s nejvyööìm bodov m ohodnocenìm, polnì cesta Zakamensk v k.. UzeniËky, okres Strakonice. Tato polnì cesta m vysokou efektivitu zejmèna z hlediska dopravnì intenzity, kdy je znaënï vyuûìv na jak pro zemïdïlskou, tak pro osobnì dopravu, i z hlediska zp ÌstupnÏnÌ p dnìch blok uûivatelsk m subjekt m. RovnÏû je tato polnì cesta efektivnì z hlediska ceny za jeden bïûn metr, kdy je jednoznaënï nejlevnïjöì z polnìch cest s krytem z penetraënìho makadamu. D le byl pro kaûdè z katastr lnìch zemì vypoëten koeficient hustoty cestnì sìtï. ävehla (1995) uv dì pr mïrnou hustotu cestnì sìtï p ed rokem 1989 p ibliûnï 21 m/ha s tìm, ûe do roku 1995 se nijak podstatnï nezmïnila. Z daj posuzovan ch katastr lnìch zemì je patrnè, ûe tam, kde byly uskuteënïny pozemkovè pravy, jsou hodnoty hustoty cestnì sìtï vyööì (v posuzovan ch katastr lnìch zemìch 27,8 m/ha ñ 51,1 m/ha). To souvisì se skuteënostì, ûe v r mci komplexnìch pozemkov ch prav musì b t zabezpe- Ëen p Ìstup ke kaûdèmu pozemku a kromï st vajìcìch polnìch cest, jeû jsou vïtöinou navrhov ny k rekonstrukci, se obnovujì cesty zaniklè a jsou navrhov ny cesty novè. 6. Z vïr CÌlem tèto studie bylo posouzenì efektivity polnìch cest vybudovan ch jako spoleën za ÌzenÌ v r mci pozemkov ch prav. AËkoliv cestnì sìù plnì celou adu d leûit ch funkcì, p edmïtem posouzenì byla efektivita dopravnì funkce polnìch cest. K tomu bylo vyuûito jak podklad katastru nemovitostì Ëi LPIS, tak i materi l poskytnut ch pozemkov mi ady. RovnÏû bylo provedeno p ÌmÈ pozorov nì za Ëelem zjiötïnì re lnèho vyuûìv nì polnìch cest. Z v sledk vypl v, ûe jedna polnì cesta zp ÌstupÚuje pozemky pr mïrnï patn cti vlastnìk m, ovöem z hlediska zemïdïlskè dopravy slouûì polnì cesty v polovinï p Ìpad pouze jednomu hospoda ÌcÌmu subjektu. Z tohoto pohledu by se mohlo zd t budov nì nov ch polnìch cest neefektivnì, nicmènï d leûit m aspektem z st v skuteënost, ûe vlastnìci zemïdïlsk ch pozemk mohou kdykoliv v budoucnosti zaëìt svè pozemky uûìvat, Ëi svè pozemky pronajmout jinèmu uûivateli. D le je nutnè si uvïdomit, ûe polnì cesty Ëasto zp ÌstupÚujÌ i jinè pozemky neû zemïdïlskè, zaëlenïnè do p dnìch blok v systèmu LPIS. VÏtöinou se jedn o lesnì pozemky, kterè jejich vlastnìci vïtöinou obhospoda ujì sami. Z hlediska ceny stavebnìch pracì posuzovanè polnì cesty nevyboëujì z celost tnìho pr mïru, a jak vypl v z podklad poskytnut ch pozemkov mi ady, b v cena vysoutïûen v r mci v bïrov ch ÌzenÌ niûöì, neû p edpokl dan cena ud van v orientaënìch rozpoëtech projektov ch dokumentacì. Co se t k dopravnì intenzity polnìch cest, bylo p Ìm m pozorov nìm zjiötïno, ûe polnì cesty jsou vyuûìv ny z vïtöì Ë sti pro osobnì dopravu, a to zejmèna tam, kde cesta funguje jako dopravnì spojnice dvou obcì nebo zajiöùuje p Ìstup k rekreaënìm objekt m. Pokud jde o zhodnocenì hustoty cestnì sìtï, je na mìstï zd raznit nenahraditelnou lohu pozemkov ch prav, v jejichû r mci je obnovov na a doplúov na cestnì sìù zanikl mnohdy n siln m zp sobem v d sledku maximalizace vyuûitì p dnìho fondu v obdobì socialistickèho zemïdïlstvì. Hustota cestnì sìtï se dìky komplexnìm pozemkov m prav m zvyöuje v kaûdèm katastr lnìm zemì, kde jsou KP prov dïny a po vstupu do EvropskÈ unie se i podstatnï zv öila moûnost zajiötïnì finanënìch prost edk na realizaci navrûen ch polnìch cest, zejmèna ze struktur lnìch fond EU. Na z kladï v sledk vyöla z posuzovan ch öesti cest jako nejefektivnïjöì polnì cesta Zakamensk v k.. UzeniËky v okrese Strakonice. Z vïrem studie lze upozornit, ûe v souëasnè dobï majì vïtöinou pozemkovè ady k dispozici jako srovn vacì kritèrium pro polnì cesty pouze ceny staveb polnìch cest. CÌlem tèto studie bylo p edest Ìt vìce moûnostì, jak by bylo moûno efektivitu polìch cest objektivnìm zp sobem posuzovat. PodÏkov nì Studie byla vypracov na s podporou Ministerstva zemïdïlstvì»r, grant Ë. QI91C200 ÑHodnocenÌ Ëinnosti realizace komplexnìch pozemkov ch pravî. Auto i dïkujì Ing. Marii Hrom dkovè z PozemkovÈho adu Strakonice a HanÏ PytlÌkovÈ z PozemkovÈho adu T bor za ochotu, pomoc a poskytov nì materi l pot ebn ch ke zpracov nì tèto studie. Pouûit literatura FAO, 2003: FAO LAND TENURE STUDIES 6: The design of land consolidation pilot projects in Central and Eastern Europe. Food and agriculture organization of the United nations, Rome, 55 s. HladÌk J., Pivcov J., 2005: PozemkovÈ pravy a SES. SbornÌk ze semin e Ñ SES ñ zelen p te krajiny online: cit Gallo P., 1994: Z historie polnìch cest. PozemkovÈ pravy 7: 4 ñ 5. Jon ö a kol., 1990: PozemkovÈ pravy. St tnì zemïdïlskè nakladatelstvì, Praha, 512 s. Kaulich K., Gallo P., 2001: PolnÌ cesty v pozemkov ch prav ch. PozemkovÈ pravy 38: 24 ñ 25 Podhr zsk J. a kol., 2006: Projektov nì pozemkov ch prav. Mendlova zemïdïlsk a lesnick univerzita v BrnÏ, Brno, 217 s. ävehla F., 1995: CestnÌ sìù a jejì hustota. PozemkovÈ pravy 14: 9 ñ10. ävehla F., 1997: Z dïjin pozemkov ch prav (ÿìmsk polnì systèm). PozemkovÈ pravy 21: 5 ñ 7. 10

13 Toman F., 2006: Historick v voj pozemkov ch prav v Ëesk ch zemìch. PozemkovÈ pravy 58: 17 ñ 19. V chal a kol., 2005: Z klady pozemkov ch prav. II. dìl ñ teorie a praxe. JihoËesk univerzita v»esk ch BudÏjovicÌch,»eskÈ BudÏjovice, 121 s. VaÚous M., 1993: PozemkovÈ pravy v letech 1959 aû PozemkovÈ pravy Ëerven 1993: 5 ñ 6.»SN : Projektov nì polnìch cest ABSTRACT The paper is focused on the issue of rural roads within the framework of comprehensive land consolidation. The introductory part of the article is dedicated to rural roads, their history and the possibilities of projects at present in particular. These theoretical resources were used as the basic framework for the study Od spoleënè drûby k Ëesk m latifundiìm i galicijsk m minifundiìm aneb VlastnictvÌ p dy jako jeden z faktor ovlivúujìcìch podobu krajiny itself. The main object of the study was to review the rural roads effectivity within the sample of six roads realized by three land offices in the South Bohemian region. Exact and empirical data from information systems, land registries and also data acquired by means of field survey were used for evaluation of the effectivity of selected rural roads. Key words: land accessing, common measures plan, rural roads building, South Bohemian region. Autor: Bc. Petr Kou imsk, Ing. Zuzana Sk ivanov Afiliace: Fakulta ûivotnìho prost edì,»esk zemïdïlsk univerzita v Praze, Kam ck 129, Praha 6 ñ Suchdol, vod V souëasnosti ûije na planetï Zemi tèmï sedm miliard lidì.»lovïk je jako ûivoëiön druh velmi rozmanit, biologickè pochody jsou vöak pro kaûdèho z n s shodnè. N rok na z kladnì pr - va, kter mi jsou pr vo na ûivot, pr vo na jìdlo a vodu a pr vo na p Ìst eöì, bychom tedy mïli mìt vöichni stejn. P esto je p i pohledu do historie jasnè, ûe ne vûdy tomu tak b valo a v sou- Ëasnosti je. Z kladnìm prost edkem k naplnïnì tïchto pr v je hospoda enì s p dou, aù uû ve smyslu pole, lesa nebo stavebnìho pozemku. Od doby, kdy p eöli naöi p edci od lovu k zemïdïlstvì, proöel vztah ËlovÏka a p dy nïkolika etapami. Od jejìho vyuûìv nì celou spoleëenskou skupinou ñ spoleënè drûby ñ p es jejì p emïnu ve jmïnì a vyuûitì jako n stroje moci aû k soukromèmu vlastnictvì. Evropa je sice co do rozlohy nejmenöìm kontinentem, o to je ale v raznïjöì zastoupenì tolika n rod na tak malèm zemì. Rozmanitost kultur, kter s sebou logicky p in öì i odchylky v kulturnìch zvycìch, politice a hospoda enì, se mimo jinè projevuje i v krajinï. Ta je jiû od neolitu v raznï ovlivúov na ËinnostÌ ËlovÏka: zemïdïlstvìm, lesnictvìm, pr myslem, vodnìm hospod stvìm a zakl d nìm sìdel, komunikacì a dalöì infrastruktury. VymezenÌm vlastnick ch pr v k tè kterè p dï ve smyslu pozemku lze pr bïh jednotliv ch ËinnostÌ ovlivúovat a tìm i v slednou podobu krajiny po zmïnï. SamotnÈ vlastnictvì p dy tedy m ûeme povaûovat za v znamn prost edek ovlivúov nì krajiny. R û. Zel. Fial. él. Eliöka F rkov Abstrakt»l nek se zab v vlivem vlastnictvì p dy na podobu krajiny. Jako protip Ìkladu ËeskÈ krajiny s latifundiemi vyuûìv krajinu AutonomnÌho spoleëenstvì Galicie, kter je typick minifundiemi. PrvnÌ kapitola se zamï uje na struën popis historickèho v voje vlastnick ch vztah k p dï v Galicii, dalöì kapitola pak pojedn v o situaci v»eskè republice. V poslednì kapitole je pak analyzov n souëasn stav v krajin ch obou zemì spolu s p Ìklady eöenì jejich pozemkovè situace.»l nek vych zì z diplomovè pr ce autorky s n zvem V voj vlastnictvì p dy ve öpanïlskè Galicii a jeho vliv na podobu mìstnì krajiny z roku KlÌËov slova: vlastnictvì p dy, pozemkov drûba, krajina, latifundie, minifundie, Galicie, äpanïlsko. Obr. 1 AutonomnÌ spoleëenstvì Galicie v r mci äpanïlskèho kr lovstvì. BarevnÏ jsou zv raznïny Ëty i provincie: r ûovï A CoruÒa, fialovï Lugo, zelenï Pontevedra a ûlutï Ourense. (Zdroj: (Barevnost je pops na.) Jak jiû s m titulek napovìd, p Ìkladem krajiny odliönï poznamenanè vlastnictvìm p dy oproti tè ËeskÈ je krajina galicijsk. Historick v voj vtiskl obïma zemìm jeho vìce Ëi mènï znatelnè stopy, v souëasnosti jsou tïmi nejmarkantnïjöìmi rozdìly pr vï velikosti jednotliv ch pozemk. RozlehlÈ latifundie nïkter ch Ëesk ch oblastì kontrastujì s Ëetn mi minifundii zelenèho koutu äpanïlska. AutonomnÌ spoleëenstvì Galicie se nach zì v severoz padnìm koutu äpanïlskèho kr lovstvì (Obr. 1) a od»eskè republiky je vzd leno p ibliûnï dva tisìce kilometr. Geografick poloha obou st t je dosti odliön. KulturnÌ vlivy se do srdce Evropy dostaly mnohem snadnïji neû do Galicie, kter se naopak nach zì na samèm okraji jak st tu, k nïmuû n leûì, tak i celèho kontinentu. Ne nadarmo je jiû po mnoho staletì mys Fisterra mìstem, kde ÑkonËÌ svïtî. Proto byla dlouhou dobu oblastì mènï frekventovanou, o to silnïji se zde ale mohly vyvìjet a zako enit mìstnì tradice a kultura. Nutno podotknout, ûe ekonomicky byla Galicie krajem spìöe chudöìm, stavïjìcìm hlavnï na zemïdïlstvì a lesnictvì, v pob eûnìch oblastech pak i na rybolovu. JeötÏ v dneönì tradiënì galicijske rodinï nechybì alespoú malè pole se zeleninou. 2. Od spoleënè drûby k minifundiìm Lze konstatovat, ûe spoleën drûba byla vlastnì prvotnìm spoleënostem na zemì celè dneönì Evropy. DÌky primitivnì orbï r dlem, kter vnesla do krajiny p Ìmky a pravè hly, byl v eneolitu 11

14 poloûen z klad dlouhodobï stabilizovanèho katastru ve formï stabilnïjöìch osad bez zmïny pozemk (GOJDA 2000). Zdokonalov nìm technologiì hospoda enì a posilov nìm postavenì v leënìk doölo ve starovïku k selekci privilegovanè vrstvy, jejìû p ÌmÌ potomci byli pozdïji Ìmskou spoleënostì naz v ni patricijci (PROVAZNÕK A äebek 1955, BARTOäEK 1981). ÿìmskopr vnì koncepce, kter se stala vzorem evropskè pr vnì kultury, stavì na individu lnìm vlastnictvì, kterè vedlo k rozdïlenì ÌmskÈ spoleënosti do t Ì t Ìd dle pozemkovèho cenzu. Tehdy bylo z kladnìm p edpokladem vlastnictvì veökerè p dy st tem (ager publicus), kter ji p idïloval jednotlivc m do vlastnictvì individu lnìho (ager privatus). To vöak neplatilo v provinciìch, tedy ani v Gallaecii (Ëti galèkiji) ñ ÌmskÈ provincii na zemì dneönì Galicie. Zde byla totiû p da zpravidla ponech na p vodnìm vlastnìk m, kte Ì museli platit zvl ötnì pozemkovou daú, tzv. tributum nebo stipendium (BARTOäEK 1981, KINCL A URFUS 1990). PozdÏji vöak doch zelo k z bïr m mìstnì p dy privilegovanou vrstvou koloniz tor, kter se vyvinula ve vrstvu st edovïk ch feud l. Institut soukromèho vlastnictvì s sebou logicky p inesl nutnost jasnïjöìho vymezenì p dy jednotliv ch vlastnìk. V krajinï Ìmsk ch koloniì se zaëaly objevovat latifundie s centry v Ìmsk ch velkostatcìch villae. Z p vodnìch obyvatel se stali tzv. kolûni ñ svobodnì potomci otrok. Ti si zpït od koloniz tor najìmali p du za penìze Ëi pomïrnou Ë st rody a jako tzv. possesores (drûitelè) ji fakticky vyuûìvali, ale nevlastnili a n jem dïdiënï nep ech zel na jejich potomky. KolÛni tak byli pro zmïnu p Ìm mi p edch dci st edovïk ch nevolnìk (BARTOäEK 1981, SOBRADO CORREA 2004, KADLECOV A KOL. 2005). Mal z jem muslim o Galicii ji v obdobì Ìöe Al- ndalus ochr nil p ed p etrûenìm soci lnìch vztah, jako se tomu stalo ve zbytku PyrenejskÈho poloostrova. ÿìmany zavedenè k esùanstvì zde tak v pr bïhu st edovïku nabylo velkèho v znamu a katolick cìrkev neb valèho jmïnì, coû v n sledujìcìch obdobìch z - sadnï ovlivnilo vztah mezi galicijskou spoleënostì a p dou. Vlivem vlastnì mohutnè expanze ve 13. stoletì jiû nebyla kl öternì panstvì schopna obhospoda ovat vöechny svè pozemky a postupnï p eöla k urëitè formï jejich pron jmu. Oproti tradiënìmu lennìmu systèmu byl v Galicii uplatúov n specifick systèm tzv. for, kter zde prakticky p etrval aû do 20. stoletì a byl uplatnïn aû na 4/5 uzemì. Foro lze ch pat jako zemïdïlskou smlouvu dlouhodobïjöìho p Ìp. i trvalèho charakteru, v jejìmû r mci jedna osoba Ëi instituce postoupì osobï jinè uûìv nì Ëi vyuûìv nì urëitè vïci Ëi majetku za urëit ch p edem dan ch podmìnek. Zakl d se na p ÌmÈm vlastnictvì, vlastnictvì k uûitku a emfyteuckèm vztahu mezi vlastnìkem a n jemcem (IR INDO EDICI NS 2008). Ve st edovïku mïla fora trval charakter, od novovïku byla v Galicii uzavìr na na konkrètnïjöì dobu v r mci nïkolika generacì. Po uplynutì smluvnì doby navr til pron jemce p du vlastnìkovi, kter mu v p ÌpadÏ zlepöenì danèho statku vyplatil urëitè levy. To mïlo za n sledek ponïkud vïtöì volnost n jemc, kte Ì v tomto p ÌpadÏ nap. nebyli povinni vojenskè pomoci jako typiëtì vazalovè v lennìm systèmu. Fora pozdïji zneuûìvala tzv. nìzk ölechta, kdyû formou subfora d le pronajìmala jì najmutou p du za vyööì rentu. Tato neurozen vrstva, sloûen z duchovnìch, rytì Ëi ednìk, nabyla podstatnèho vlivu dìky p esunu mocenskèho centra mimo Galicii a odchodu ölechty urozenè. Vyhrocen situace byla vy- eöena roku 1763 rezolucì z Castely, kter povolovala uûìv nì p dy pouze tïm, kdo na nì skuteënï pracovali: prakticky v hradnï venkovan m tvo ÌcÌm 80ñ90 % veökerèho obyvatelstva. Z roveú byla zavedena evidence for, ËÌmû se stal cel systèm zcela leg lnìm. Pozemky jiû tehdy neb valy p Ìliö rozlehlè, tèmï lze mluvit o minifundiìch ñ ta se ale jako z mïrnï drobnï rozparcelovan p da objevujì pozdïji (VILLARES 1982, SOBRADO CORREA 2004). Po t icetiletè v lce mïl b t v celè EvropÏ novï p erozdïlen p edevöìm cìrkevnì majetek. Proto doölo na zemì äpanïlska koncem 18. stoletì k procesu desamortizace. Tento proces je obraznï popisov n jako p evod nevyuûìvanè p dy z Ñmrtv ch rukouî do Ñûiv chî. V Galicii, kde probìhal aû kolem roku 1837, se vöak neuskuteënil v plnèm rozsahu z n sledujìcìho d vodu. RozdÏlenÌm desamortizovanè ñ ÑvyvlastnÏnÈî p dy (Obr. 2) na malè parcely mïla b t umoûnïna jejì koupï i tïmi nejmenöìmi rolnìky. Ale vzhledem k tomu, ûe bylo 70ñ80 % tïchto pozemk spojeno fory, a tìm fakticky vyuûìv no drobn mi n jemci, nebylo moûno vyvlastnit ji zcela, resp. p evedeno bylo pouze pr vo v bïru renty z vlastnìka (cìrkve) na kupce, kter m byla vïtöinou opït nìzk ölechta (VILLARES 1982). Pro cìlovou skupinu, naprostou vïtöinu obyvatel vyuûìvajìcìch p du, se tedy tèmï nic nezmïnilo a fora tak mohla p etrvat aû do 20. stoletì. P esto k urëitèmu zmenöenì parcel desamortizacì doölo, jak n zornï ukazuje Tab. 1 na n sledujìcì stranï. Demografick tlak na p du zp sobil v pr bïhu novovïku nïkolik vln emigrace galicijskèho obyvatelstva, a to jak v r mci zemï, tak i mimo ni. JejÌ geografick poloha, kter byla nejprve spìöe negativem, byla naopak po objevenì Ameriky v hodou: Galicie se stala jednou z v jezdnìch oblastì za oce n. V hoda dosaûitelnosti NovÈho svïta ovöem p edevöìm v 18. a 19. stoletì nabyla takovèho v znamu, ûe se pro mnoho mìstnìch obyvatel stala symbolem novè budoucnosti. TÌm ale naopak utrpïla dom cì p da, opuötïnì hospod stvì s pozemky znamenalo padek celkovè produkce. DalöÌm d sledkem demografickèho tlaku byl vznik klasickèho galicijskèho minifundismu, kter p etrv val aû do prvnì poloviny 20. stoletì. Od 12. stoletì totiû zaëala odch zet vïtöina vnitrozemskèho obyvatelstva na pob eûì kv li rybolovu. V 17. stoletì byl tento trend jeötï posìlen zavedenìm kuku ice mìsto tradiënìch zimnìch obilnin, kterè se projevilo intenzifikacì zemïdïlstvì v pob eûnìch oblastech. P da se stala nedostateën m zboûìm, a proto zde byl oproti rovinn m oblastem vnitrozemì (p edevöìm provincie Lugo) uplatúov n takov dïdiën systèm, kter p du rovnomïrnï p idïloval vöem pr voplatn m dïdic m bez ohledu na jejich vïk. TÌm zde mohlo vzniknout vìce menöìch dom cnostì s vlastnìmi pozemky (pr m. 0,56 ha), kterè byly ale d le drobeny mezi dalöì dïdice. Stejn model pak platil i v hornatïjöì Ë sti provincie Ourense: ta je sice taktèû vnitrozemsk, ale jiû samotn orografie byla dalöì p ÌËinou nedostatku zemïdïlsky obdïl vatelnè p dy. Naopak v rovinat ch oblastech vnitrozemì se uplatúoval princip major tu, tedy n stupnictvì dle z sady prvorozenectvì, kterè zajiötovalo nerozdrobenì rodinnè p dy stejnï jako st edovïk nedìl na naöem zemì. Proto zde byly pozemky rozlehlejöì (pr m. 2,5 ha) a vyuûìvanè extenzivnï (VILLARES 1982, SOBRADO CORREA 2004). Major t byl ovöem na p elomu 19. a 20. stoletì zruöen a p da d le p erozdïlov na. Dle IR INDO EDICI NS (2008) byla dalöìm d vodem vzniku minifundiì maxim lnì koncentrace p dy v ruk ch cìrkve a n slednè pevnè zakotvenì for, kterè zp sobilo dlouhodobou nedostupnost p dy (myöleno p ÌmÈ vlastnictvì) a jejì pozdnì p erozdïlenì do soukrom ch rukou. K tomu doölo aû dìky dekretu z roku 1926, kter umoû- Úoval vykoupenì se ze z vazku odkupem pozemk v zan ch fory. ZmÌnÏn desamortizace se ovöem nevztahovala na lesy, jejichû zastoupenì bylo v Galicii vûdy vysokè a dnes p edstavuje tèmï 60 % z celkovè rozlohy. Jiû koncem 19. stoletì se proto objevovaly tendence venkovsk ch obcì osamostatnit p ÌsluönÈ lesy od spr vy farnostì. Z pr vnìho hlediska byly v sledkem dva typy les, kterè fungujì na stejnèm principu do dnes: Ñotev enèî a ìobëanskè ve spoleënèm vlastnictvìî. V obou p Ìpadech se jedn o lesy v soukromèm vlastnictvì, kterè jsou ale v z ny na p Ìsluön sìdla. ÑLes otev- en î byl dle principu ÌmskÈho pr va rozdïlen mezi obyvatele p ÌsluönÈho sìdla (d Ìve tedy farnosti) dle v öe odv dïn ch rent z dob for. Nov vlastnìk, resp. podìlnìk a jeho dïdici mohou dodnes s p Ìsluönou konkrètnï urëenou lesnì parcelou disponovat dle svè v le a svè pr vo k parcele neztr cì ani po odstïhov nì se z obce. S tìmto typem lesa se lze setkat p edevöìm ve vnitrozemskè hornatè oblasti Fonsagrada v poho Ì Ancares. Oproti tomu je principem ÑobËanskÈho lesa ve spoleënèm vlastnictvìî pr vo nïmeckè. P Ìsluön les byl po desamortizace spoleën mi financemi vykoupen obyvateli danèho sìdla ñ proto tedy les ve spoleënèm vlastnictvì. V tomto p ÌpadÏ je ovöem podmìnkou n roku na podìl trvalè bydliötï v obci (nutno se prok zat Ñdomem otev en m a s ohnïmî), resp. odstïhov nìm ztr cì vlast- 12

15 nìk pr vo na sv j podìl a podìl ostatnìch se tìm mïrnï zv öì. Les tohoto typu nenì jako v p edeölèm p ÌpadÏ dïlen na konkrètnì parcely, ale vöichni podìlnìci se o nïj starajì a o zisky se dïlì spoleënï. NemoûnostÌ dïlenì, prodeje, promlëitelnosti a p eps nì podìl na jinè osoby si tyto lesy zachov vajì p vodnì v mïry a p edstavujì stabilnì z kladnu p Ìjm jednotliv ch obcì. Bohuûel s odchodem obyvatelstva do mïst venkovskè obyvatelstvo st rne a vïtöina p edevöìm vnitrozemsk ch les nenì obhospoda ov na. To je povaûov no za prim rnì d vod Ëast ch poû r, kterè kaûdoroënï niëì stovky hektar zdejöìch les. DalöÌm d vodem je zalesúov nì nep vodnìmi typy d evin, kterè zapoëalo jiû bïhem obdobì st tnì spr vy les v pr bïhu frankismu. Ekvivalentem naöich smrkov ch monokultur jsou tedy galicijskè porosty borovic a na pob eûì dokonce eukalyptu. 6,2 % 0,8 % Galicie 93 % CÌrkev SoukromnÌci OstatnÌ 12 % äpanïlsko 27 % 61 % Obr zek 1: Procentu lnì zastoupenì majetku v desamortizaci dle p vodnìch vlastnìk v Galicii a v celèm äpanïlsku. (Zdroj dat: Villares 1982, s. 157) Tabulka 1: RozdÏlenÌ obdïl vanè p dy dle rozlohy hospod stvì v Galicii v letech 1753 a (Zdroj dat: VILLARES 1982) 3. Od spoleënè drûby k latifundiìm V voj na naöem zemì byl ponïkud odliön. Trvalou fixaci obdïl van ch pozemk pro naöe zemì datujì L W A MÕCHAL (2003) do doby bronzovè. V dobï ÌmskÈho impèria tvo ily»echy s Moravou a Transylv nie s Valaöskem dvï centra barbarskè kultury kontinent lnì Evropy, kter z stala mimo Ìöi. P esto se za vl dy germ na Marobudy dost vajì na naöe zemì nïkterè ÌmskÈ vyn lezy a p edevöìm organizaënì forma spoleënosti (DAWSONOV 1994, L W A MÕCHAL 2003). StejnÏ jako v Galicii i u n s doch zelo k selekci privilegovanè vrstvy spoleënosti. Ve st edovïku to ale byli mnohdy pr vï kolonistè, kte Ì se stali feud lnìmi p ny uplatúujìcìmi klasick lennì systèm. Jiû od renesance se v ËeskÈ krajinï objevovala latifundia, kter mïla b t po t icetiletè v lce zase p erozdïlena raabizacì. Tato nepovinn pozemkov reforma mïla obdobn cìl jako öpanïlsk desamortizace, a to zp ÌstupnÏnÌ p dy vïtöinï obyvatelstva. RozdÏlenÌm vrchnostensk ch statk mezi sedl ky se tito mïli st t tzv. emfyteutèty, tedy dïdiën mi n jemci zìskan ch pozemk za p edem urëenou rentu bez robotnì povinnosti (KINCL A URFUS 1990, MAL 1999). Raabizace ale neprobïhla v plnèm rozsahu a mnoho p dy bylo d le koncentrov no v latifundiìch. SoukromÈ vlastnictvì tak, jak ho zn me a ch peme dnes, bylo poprvè v pr vnìm systèmu platnèm na naöem zemì zakotveno ve VöeobecnÈm obëanskèm z konìku (ABGB) v roce RevoluËnÌ rok 1848 znamenal pro naöe zemì zruöenì poddanstvì a vrchnostensk ch pr v, souëasnï byla uz konïna rovnost obëan p ed z konem, moûnost svobodnï nab vat majetku a svobodnï podle svèho uv ûenì s nìm nakl dat. V platnosti z st v zmìnïn ABGB a aû r je vyd n z kon Ë. 103, kter definitivnï ruöì lennì vztahy a uzavìr tak kapitolu feudalismu v rakouskè monarchii. ObdobÌ tehdejöì pr myslovè revoluce si vöak nakonec z sah do soukromèho vlastnictvì vyû dalo, a to v p ÌpadÏ pozemkovèho vlastnictvì ûeleznic, pozemnìch komunikacì a vodnìch staveb (MAL 1999, PEK REK A PRŸCHOV 1999). Po p du rakousko-uherskè monarchie v roce 1918 byly zachov ny ölechtickè latifundie, kterè koncentrovaly podstatnou Ë st pozemkovèho vlastnictvì jiû v pr bïhu st edovïku a novovïku. ÿeöenìm situace, kdy popt vka po p dï p evyöovala nabìdku, mïla b t pozemkov reforma. JejÌm prost ednictvìm mïlo pokraëovat p erozdïlov nì p dy velkostatk na principu Ñzve- ejnïnì Ëi zn rodnïnìî, tentokr t vöak p dy cìsa skè a ostatnì cizì ölechty do rukou Ëesk ch a slovensk ch obyvatel, a to vëetnï lesnìch pozemk. K provedenì vlastnì prvnì pozemkovè reformy doölo v letech 1919ñ1920, kv li nedostatku kvalifikovan ch z - 13

16 jemc o p ÌdÏl a nedostatku st tnìch finanënìch prost edk bylo ale od reformy r upuötïno, a to i p esto, ûe nepostihla veöker zam ölen majetek. Po v lce v letech 1945ñ1948 n sledovala tzv. druh pozemkov reforma, kterou byly zest tnïny lesy a zkonfiskov ny a rozdïleny zemïdïlskè pozemky. Maxim lnì hranice pro pozemkovè vlastnictvì samostatnï hospoda ÌcÌho zemïdïlce byla stanovena na 50 ha. Byla tak vykupov na p da spekulaënì i cìrkevnì (PEK REK A PRŸCHOV 1999). Zakl d nìm zemïdïlsk ch druûstev a jejich n sledn m scelov nìm, ruöenìm mezì a dalöìch ukazatel pozemkov ch hranic se krajina stala jednotv rnïjöì. Specifick m v vojem pak proöly hraniënì oblasti Sudet, jejichû nedosìdlenè oblasti se mnohdy staly vojensk mi prostory a desìtky let proch zely svèvoln m v vojem. Z v öe uvedenèho je patrnè, ûe v voj vlastnictvì p dy nejen v Galicii mïl z sadnì vliv na podobu tamnnì krajiny, kterou si jiû nelze p edstavit bez typick ch kamenn ch zìdek vymezujìcìch jednotlivè pozemky. Tak dlouho si muselo mìstnì obyvatelstvo poëkat na dobu, kdy p eöla p da do jeho rukou, v poslednìch desetiletìch to vöak vypad, jako by byla p da p ÌtÏûÌ, b emenem. Nejprve bude tedy nutnè znovuuvïdomïnì si v znamu p dy a n - slednè vytvo enì centr lnìho systèmu koncentrace parcel, kter by vedl k zefektivnïnì zemïdïlstvì p i zachov nì vlastnictvì v ruk ch tïch, kte Ì na p dï skuteënï hospoda Ì. 4. Stopy vlastnictvì p dy v souëasnè krajinï SpoleËn drûba sama o sobï z vlastnick ch d vod dïlenì pozemku na menöì parcely nevyûaduje. V pr bïhu komunismu na naöem zemì byla idea spoleënè drûby politicky zneuûita, doölo k potlaëenì d ÌvÏjöÌ parcelace s jasn m cìlem desorientace v p vodnìm uspo d nì a tedy i vlastnick ch vztazìch. VÏtöina krajiny tak z stala zcela obnaûena ve formï latifundiì beze stop d ÌvÏjöÌho hospoda enì. Jako m ûe b t racion lnì sluëov nì sousednìch pozemk efektivnìm n strojem ekonomickèho hospoda enì v r mci jednoho sìdla, latifundie bez vnit nì struktury homogenizujì krajinn rastr, sv m mï Ìtkem p esahujì racion lnì vzd lenosti (jak pro ËlovÏka, tak pro z stupce ûivoëiönè Ìöe), maximalizacì kr tkodobèho ekonomickèho uûitku potlaëujì dalöì funkce krajiny. Vznik minifundiì m ûe b t naopak d sledkem jak klimatologick ch, geografick ch, geologick ch a pedologick ch podmìnek, tak i ekonomickè situace samotn ch hospod. Minifundia lze potkat tam, kde je obdïl vatelnè p dy jak nedostatek, tak i dostatek, kter je ovöem ne vöem p Ìstupn, jako v p ÌpadÏ st edovïkè a novovïkè Galicie. Jako jsou Ëesk latifundia p esp Ìliö velk, jsou galicijsk minifundia p Ìliö mal. ObÏ formy vyûadujì eöenì: dïlenì a naopak sjednocov nì. N vrat p vodnì struktury do ËeskÈ krajiny pom hajì realizovat komplexnì pozemkovè pravy (KP ), kterè jsou ale procesem n kladn m a dlouhodob m. V p ÌpadÏ minifundiì by ekolog i krajinn inûen r jistï zaj sal: diverzita je vysok, propojenost krajiny taktèû, kulturnì hodnota nevyluëiteln. Idylickou p edstavu ale naruöuje nedostateënost tïchto pozemk pro dneönì hospoda enì a tìm i pro dalöì pokraëov nì tradice. ÿeöenì ale samoz ejmï nenì p echod k druhèmu extrèmu, k latifundiìm. To vzhledem k vlastnick m nesrovnalostem a geomorfologii ani prakticky nelze. V souëasnosti lze i v Galicii zaû dat o jakousi formu pozemkovè pravy. Ta se ale spìöe podob jednoduchè pozemkovè pravï z toho d vodu, ûe eöì p edevöìm scelov nì parcel a jejich zp ÌstupnÏnÌ. Vytv enì SES by zde bylo noöenìm d ÌvÌ do lesa, protieroznì opat enì jsou nutn v mnohem menöì mì e neû u n s, vodohospod sk systèm je v Ñzemi tisìc ekî taktèû tèmï nenaruöen. Naprost vïtöina dneönì ËeskÈ zemïdïlskè p dy n leûì do vlastnictvì nïkolika m lo podnik, kte Ì ji pronajìmajì jednotliv m zemïdïlc m. V Galicii je naopak dìky p etrv vajìcìmu zvyku rovnomïrnèho dïlenì pozemk mezi potomky aû p Ìliö mnoho menöìch vlastnìk, kte Ì uû mnohdy na venkovï Ëi dokonce ani v Galicii neûijì a nïkdy ani o sv ch nemovitostech nevì. Spousta p dy tak leûì ladem a spolu s neobhospoda ovan mi lesy p edstavuje vysokè riziko z hlediska moûnosti vzniku poû r. Smutn m, ale re ln m obrazem p edevöìm mènï obydlen ch oblastì jsou tak desìtky zanikajìcìch vesnick ch sìdel a tisìce zar stajìcìch mal ch pozemk (Obr. 3). AlespoÚ Ë steënè eöenì situace nabìzì tzv. P dnì banka Galicie (BanTeGal). JejÌm prost ednictvìm m ûe jak koli vlastnìk nabìdnout svè pozemky k pron jmu komukoli minim lnï na 5 let; potè lze smlouvu obnovit. Odsoupit od smlouvy je moûnè kdykoli v p ÌpadÏ poruöenì smluvnìch podmìnek. VeökerÈ zprost edkovatelskè sluûby nabìzì banka zdarma a cenu pron jmu pozemk pak kaûdoroënï stanovuje galicijsk vl da. DÌky BanTeGalu se tak k p dï mohou dostat i mladì lidè. Obr zek 3: Minifundie v podh Ì Serra do Eixo. (Foto autorka 2010) Pouûit literatura BARTOäEK, M., 1981: Encyklopedie ÌmskÈho pr va. Panorama, Praha. 1. vyd nì, 512 s. DAWSONOV, CH., 1994: ZrozenÌ Evropy. vod do dïjin evropskè jednoty. Vyöehrad, Praha. ISBN s. GOJDA, M., 2000: Archeologie krajiny. V voj archetyp kulturnì krajiny. Academia, Praha. ISBN s. IR INDO EDICI NS, S. L. (ED.), 2008: Enciclopedia galega universal. Online: cit ISBN s. KADLECOV, M., SCHELLE, K., VESEL, R., VL»EK, E., VOJ»EK, L., éidlick, M., 2005: Pr vnì dïjiny. 2. vyd nì. Eurolex Bohemia s.r.o., Praha. ISBN X. 816 s. KINCL, J., URFUS, V., 1990: ÿìmskè pr vo. Panorama, Praha, 1. vyd nì. ISBN s. L W, J., MÕCHAL, I., 2003: Krajinn r z. Lesnick pr ce, s.r.o., Kostelec nad»ern mi lesy. ISBN s. MAL, K. A KOLEKTIV, 1999: DÏjiny ËeskÈho a ËeskoslovenskÈho pr va do roku upravenè vyd nì. Linde, Praha. ISBN s. PEK REK, M., PRŸCHOV, 1., 1996: PozemkovÈ pr vo. MU Brno, Brno. ISBN s. PROVAZNÕK, V., äebek, O., 1955: V voj vlastnick ch pomïr k p dï.» st I ñ StarovÏk a feudalismus. Orbis, Praha. 135 s. SOBRADO CORREA, H., 2004: Historia de Galicia. Nigra Trea, S. L.. ISBN s. VILLARES, R., 1982: La propiedad de la tierra en Galicia, Siglo veintiuno de Espana editores, sa, Madrid. ISBN s. ABSTRACT The paper is focused on the influence of land ownership to landscape structure. It uses the landscape of Autonomous Community of Galicia in Spain which is typical for its minifundism like an antagonist example of the czech one. The first part is focused on brief description of historical evolution of the landscape ownership in Galicia, the next one describes the situation in the Czech Republic. The last part analyses actual estate of both lands and describes examples of possible solutions of their land situation. The paper is based on the author s thesis The development of land ownership in Galicia, Spain and its influence on local landscape, made in Key words: land ownership, land possession, landscape, latifundism, minifundism, Galicia, Spain Ing. et Ing. Eliška Fárková 14

17 XVI. konference PozemkovÈ pravy k 20. v roëì zaloûenì pozemkov ch ad SbornÌk vybran ch p ÌspÏvk Ministerstvo zemïdïlstvì, st ednì pozemkov ad»esk zemïdïlsk univerzita v Praze Program konference ter 13. z Ì 8.00 ñ 9.00 Prezence 9.00 ñ 9.30 vodnì Ë st Moder tor: Ing. Jaroslav VÌtek, MBA, vrchnì editel sekce P prof. Ing. Ji Ì BalÌk, CSc., rektor»zu v Praze Ing. Jaroslav VÌtek, MBA, vrchnì editel sekce P Zah jenì a vodnì slovo, podïkov nì partner m VystoupenÌ dalöìch v znamn ch host 9.30 ñ Historie a v voj vlastnick ch vztah k p dï a pozemkov ch prav Moder tor: Ing. Miroslav Vlas k, CSc., editel O P St edoëesk kraj JUDr. PhDr. AntonÌn KubaË k, CSc. RestituËnÌ proces, konfiskace majetku a pozemkovè reformy Dr. Peter Hancvencl (RakouskÈ velvyslanectvì v Praze) Ing. Petr L zúovsk, editel P Kutn Hora Vznik a v voj pozemkov ch prav do r Ing. Frantiöek Janda, p edseda Svazu vlastnìk p dy»r V voj vlastnick ch vztah k p dï prof. Ing. Petr SkleniËka, CSc., dïkan FéP»ZU v Praze Fragmentace vlastnick ch vztah k p dï Ing. Eva Beneöov, editelka P Praha-mÏsto, Praha-z pad SouËasn problematika restitucì v hl. mïstï Praze Diskuze k p ednesen m tèmat m ñ SouËasn v voj pozemkov ch prav ñ 1. Ë st Moder tor: Ing. Eva Schmidtmajerov, CSc., editelka O P JihoËesk kraj Ing. V clav MazÌn, Ph.D., editel O P PlzeÚsk kraj ZhodnocenÌ 20 let prov dïnì pozemkov ch prav v»r Ing. Ji Ì HladÌk, Ph.D., editel V MOP, v.v.i. PozemkovÈ pravy jako n stroj ochrany krajiny Ing. Karel VeËe e, p edseda»eskèho adu zemïmï ickèho a katastr lnìho Informace z oblasti katastru nemovitostì Ing. Jaroslav VÌtek, MBA, vrchnì editel sekce P SouËasn problematika pozemkov ch prav, v hledy do budoucna Diskuze k p ednesen m tèmat m ñ ObÏd ñ SouËasn v voj pozemkov ch prav ñ 2. Ë st Moder tor: Ing. David MiöÌk, editel P T bor Ing. Josef Haar, editel P B eclav SouËasn problematika projektov nì pozemkov ch prav z pohledu pozem. ad Ing. MojmÌr Proch zka, p edseda»eskomoravskè komory pozemkov ch prav SouËasn problematika projektov nì pozemkov ch prav z pohledu»eskomoravskè komory pozemkov ch prav Ing. Jaroslav MartÈnek, p edseda Asociace poskytovatel sluûeb v pozemkov ch prav ch Dr. Ing. Petr Doleûal, CSc., Agroprojekt PSO SouËasn problematika projektov nì pozemkov ch prav z pohledu Asociace poskytovatel sluûeb v pozemkov ch prav ch Ing. Jana Podhr zsk, Ph.D., V MOP, v.v.i. RozpoËtovÈ ukazatele spoleën ch za ÌzenÌ pozemkov ch prav Diskuze k p ednesen m tèmat m pokraëov nì programu Obsah SbornÌku SouËasn problematika pozemkov ch prav, v hledy do budoucna II. Ing. Jaroslav VÌtek, MBA, vrchnì editel sekce P Historie vlastnick ch vztah k p dï a pozemkov ch prav III. JUDr. PhDr. AntonÌn KubaË k, CSc. Vznik a v voj pozemkov ch prav do r VI. Ing. Petr.. L zúovsk, editel P Kutn Hora Aktu lnì problematika restituënìho procesu na pozemkovèm adï Praha VI. Ing. Eva Beneöov, editelka P Praha-mÏsto Novodob historie pozemkov ch ad v obdobì 1991ñ2010 IX. Ing. V clav MazÌn, Ph.D., editel O P PlzeÚ Informace z oblasti katastru nemovitostì XI. Ing. Karel VeËe e, p edseda»eskèho adu zemïmï ickèho a katastr lnìho SouËasn problematika projektov nì pozemkov ch prav z pohledu pozemkovèho adu XI. Ing. Josef Haar, editel P B eclav SouËasn problematika projektov nì pozemkov ch prav z pohledu»mkp XII. Ing. MojmÌr Proch zka, p edseda»eskomoravskè komory pozemkov ch prav RozpoËtovÈ ukazatele spoleën ch za ÌzenÌ pozemkov ch prav XIV. Ing. Jana Podhr zsk, Ph.D., V MOP, v.v.i. PozemkovÈ pravy ñ vlastnictvì je podmìnkou zmïn v krajinï XV. Ing. Ji Ì Papeû, mìstop edseda zemïdïlskèho v boru PS, p edseda DozorËÌ rady PozemkovÈho fondu P ipravovan novela Ë. 334/1992 Sb., o ochranï zemïdïlskèho p dnìho fondu XVI. Ing. V clav Marek, Ing. Helena Bendov, Ministerstvo ûivotnìho prost edì K est v znamn ch publikacì XVI. Vyhl öenì v sledk soutïûe ÑSpoleËnÈ za ÌzenÌ rokuî XVII. Krajin skè aspekty pozemkov ch prav na p Ìkladu mïsta Sp lenè Po ÌËÌ XVII. Ing. Kl ra Salzmann JanËurov, Ph.D., SZKT Ing. Pavel»Ìûek, starosta mïsta Sp lenè Po ÌËÌ Opat enì na ochranu p dy a vody jako podklad pro pozemkovè pravy: p Ìpadov studie povodì VN Jord n XVIII. Ing. Jana Podhr zsk, Ph.D., Ing. David MiöÌk, Ing. Karel Zlatuöka, CSc., Ing. Dagmar Stejskalov, Ing. Rostislav Fiala, Ing. Jana KoneËn, V MOP, v.v.i. ñ I ñ

18 15.30 ñ P est vka ñ Ochrana p dy a krajiny Moder tor: Ing. Ji Ì HladÌk, Ph.D., editel V MOP, v.v.i. Ing. Ji Ì Papeû, mìstop edseda ZemÏdÏlskÈho v boru PS, p edseda DozorËÌ rady PozemkovÈho fondu Problematika zemïdïlstvì v»r ve vztahu k poz. prav m prof. Ing. Josef Koz k, DrSc., dr.h.c.,»zu v Praze, FAPPZ Ochrana p dy ve vztahu k EU Ing. V clav Marek, MéP Novela z kona Ë. 334/1992 Sb., o ochranï zemïdïlskèho p dnìho fondu Ing. Eva VoûenÌlkov, MéP Spolupr ce pozemkov ch ad s org ny ochrany ûivotnìho prost edì a MéP p i eöenì problematiky t kajìcì se ochrany p dy a krajiny Ing. Ivan Novotn, V MOP v.v.i. Problematika GAEC Diskuze k p ednesen m tèmat m ñ K est v znamn ch publikacì Moder tor: Ing. Jaroslav VÌtek, MBA, vrchnì editel sekce P Ing. Ji Ì HladÌk, Ph.D. ñ PozemkovÈ pravy Ing. Karel Jacko, Ph.D. ñ Restituce prof. RNDr. Jan NÏmeËek, DrSc. ñ Kontaminace ñ Vyhl öenì v sledk soutïûe ÑSpoleËnÈ za ÌzenÌ rokuî Moder tor: Ing. Zuzana Sk ivanov, P Ing. Zuzana Sk ivanova, PU, tajemnice soutïûe P edstavenì 5. roënìku soutïûe SpoleËnÈ za ÌzenÌ roku Ing. MojmÌr Proch zka, p edseda»eskomoravskè komory pozemkov ch prav Vyhl öenì vìtïz cen ve ejnosti Ing. Jaroslav VÌtek, MBA, vrchnì editel sekce P Vyhl öenì vìtïz v hlavnìch kategoriìch Ing. Petr äilar, p edseda St lè komise Sen tu pro rozvoj venkova / Vyhl öenì Ceny ministra zemïdïlstvì ñ SpoleËensk veëer + raut St eda 14. z Ì 9.00 ñ PraktickÈ zkuöenosti s pozemkov mi pravami Moder tor: prof. Ing. Petr SkleniËka, CSc., dïkan FéP»ZU v Praze Ing. Kl ra Salzman JanËurov, Ph.D., SZKT Ing. Pavel»Ìûek, starosta mïsta Sp lenè Po ÌËÌ Krajin skè aspekty pozemkov ch prav, zkuöenosti z praxe Ing. Jana KoneËn, V MOP, v.v.i. HodnocenÌ Ëinnosti realizace protieroznìch a vodohospod sk ch za ÌzenÌ na p Ìkladu JP Starovice Ing. Jana Podhr zsk, Ph.D., V MOP, v.v.i. Ing. David MiöÌk, editel P T bor Opat enì na ochranu p dy a vody jako podklad pro pozemkovè pravy: p Ìpadov studie povodì VN Jord n Ing. Josef StehlÌk, p edseda Asociace soukromèho zemïdïlstvì P Ìnosy pozemkov ch prav z pohledu hospoda ÌcÌho zemïdïlce Ing. Marie Masa Ìkov, Asociace soukromèho zemïdïlstvì Myslivost a pozemkovè pravy Ing. Josef BezdÌËek, Svaz mïst a obcì P Ìnosy pozemkov ch prav z pohledu obcì Jaroslav Knap, Spolek pro obnovu venkova, starosta obce Mo ice PozemkovÈ pravy jako n stroj duchovnì obnovy venkova Diskuze k p ednesen m tèmat m ñ ObÏd Od ProhlÌdka are lu»z (sklenìky, pivovar) Současná problematika pozemkových úprav, výhledy do budoucna Ing. Jaroslav Vítek, MBA, vrchní ředitel sekce Ústředního pozemkového úřadu Přestože se mám ve vystoupení zabývat současnou problematikou pozemkových úprav a výhledy do budoucnosti dovolte mi krátce se ohlédnout do nedávné minulosti, a tím navázat na předchozí řečníky, kteří hovořili o dvacetileté historii. Výrazný apel, který byl v prioritách ministra zemědělství v roce 2008 položen na důsledné pokračování úsilí o vyjasnění vlastnických vztahů k půdě dokončením Zásadním krokem, který našel konsensus v politické rovině, i u odborné veřejnosti a u vlastníků pozemků, bylo vytvoření funkčního autonomního systému pozemkových úřadů. Organizační opatření realizovaná ministrem zemědělství k 1. březnu 2008 předběhl o několik let návrhy řešitelů z Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky ve výzkumném projektu Optimalizace činnosti pozemkových úřadů ve vztahu k využívání komplexních pozemkových úprav k uchování krajinných funkcí. Změny a posílení organizační struktury vytvořily předpoklady pro personální a odbornou stabilizaci pozemkových úřadů. Bylo však nezbytně nutné vytvořit podmínky pro přímou odpovědnost pozemkových úřadů za odbornou činnost. Nekompromisním požadavkem v nové situaci bylo posílit řídící roli Ústředního pozemkového úřadu. Hlavním cílem bylo vytvořit předpoklady pro pružné rozhodování a přímá opatření do jednotlivých činností v rámci struktury pozemkových úřadů podle regionálně a časově se měnících podmínek. Tyto požadavky a tato nová situace vytvořila prostor pro diskuze a úvahy o dalším působení pozemkových úřadů s cílem vytvoření funkčního a integrovaného modelu moderního úřadu státní správy. Při ohlédnutích a formulacích vizí musíme však přiznat, že hlodající zub času jako jakási eroze v některých okresech způrestitucí a nastolením stavu, kdy zemědělci budou hospodařit na vlastní nebo smluvně pronajaté půdě, postavil před pozemkové úřady aktuální požadavky a úkoly. V zásadě se jednalo o urychlení procesu pozemkových úprav. Pozemkové úpravy tedy byly vnímány z tohoto pohledu stále nástrojem dokončení restitučního procesu a napravením některých křivd na vlastnících půdy z období před rokem Situaci lze charakterizovat slovy: Jsou to náročné a zásadní změny. Mají jeden společný jmenovatel. Jejich realizací nehledáme nic převratně nového. Jen se pokoušíme nastolit normální harmonický stav. V letech nedokázaly pozemkové úřady udržet kontinuitu své činnosti z důvodu propadů finančního zabezpečení. Nestandardní situace v dodatečném zajiš ování finančních prostředků vedla k narušení postupu plánované činnosti a k řadě nesystémových zásahů s vážnými dopady, zejména na projektovou a realizační sféru. Přijetí a realizace postupných koncepčních opatření počínaje rokem 2007 stabilizovaly situaci a postupně vedly k odstraňování důsledků kritického stavu. ñ II ñ

19 sobil absenci přímého řízení a odborného dohledu, což vedlo k významným odborným pochybením v nadhodnocených cenách, v technicistním a striktně úřednickém přístupu při nerespektování vlastnictví, a to i včetně využívání, resp. striktní slepé používání metodických návodů, často výrazně absentovala spolupráce s obcemi, místními iniciativami. Zvyšující se význam integrovaného rozvoje venkova a péče o krajinu však vyžadují posílení angažovaného přístupu pozemkových úřadů a tvůrčího přístupu pozemkových úřadů, nových forem řízení a organizace. Skutečností je, že v roce 2010 došlo k narušení dynamiky rozvoje soustavy pozemkových úřadů. Toto je názor v našem sociálním okolí, prezentovaný představiteli odborné veřejnosti, tj. Českomoravská komora pro pozemkové úpravy, Asociace poskytovatelů služeb pro pozemkové úpravy, Asociace soukromého zemědělství, Svaz vlastníků půdy ČR, ovšem i reprezentací samosprávy obcí Spolek pro obnovu venkova, Svaz měst a obcí a další. Co to znamená. Nepodařilo se posílit řídící roli Ústředního pozemkového úřadu, nepodařilo se vytvořit předpoklady pružného rozhodování a přímých opatření do jednotlivých činností. V letošním roce byly před pozemkové úřady postaveny priority: Historie vlastnických vztahů k půdě a pozemkových úprav JUDr. PhDr. Antonín Kubačák, CSc. V krátkém exkurzu chci poukázat na nejdůležitější mezníky ve vývoji vlastnických vztahů k půdě. Zdůraznit, to co bylo rozhodující pro vývoj zemědělství a život zemědělců, i když to bylo osvobozující nebo drasticky bolestné. Jde o to, jednoduše řečeno padni komu padni, v souladu s pozitistickým pojetím historie německého historika Rankeho wie es ist eigentlich gewesen jak to ve skutečnosti bylo. Německý romantický básník Heinrich Heine napsal ve svých sonetech krásné vyznání, cituji aspoň úvodní část wir lieben den Boden, so wie lieben wir unsere Mutter milujeme půdu, tak jako milujeme svoji matku. Ale vra me se k k tématu, tj. k vývoji českého zemědělství. Zde třeba vzít v úvahu, že od středověku zhruba do roku 1848 u nás platil systém panské a poddanské půdy a s nimi i spojených vztahů. Především to byl dominikál, tj. soubor panské, později velkostatkářské půdy určitého panství dominia (například Schwarzenbergové v jižních Čechách, Pernštejnové, později Lobkowiczové a podobně). Naproti tomu stála půda tzv. rustikální rustikál, tj. poddanská, půda určitého panství dominia, jejímž vrchním vlastníkem byl pán majitel panství, který půdu poddaným toliko propůjčil do užívání. Samozřejmě že historický vývoj těchto dvou vlastnických kategorií procházel zvláštním vývojem a přinášel specifické projevy, které nejsou předmětem této přednášky. Důležitější ovšem bylo, jak stát v osvícenské době na konci 18. století se začal zajímat o zemědělství a podporovat ho. V této souvislosti za zmínku stojí, že první pokusy Marie Terezie o nápravu poddanských poměrů souvisely se správními reformami. Jejich důležitou součástí a vlastně východiskem byla oprava berní soustavy. Východiskem těchto prací byl tzv. první terez ánský katastr z roku 1747 a na základě provedené revize druhý rustikální tereziánský katastr z roku 1757 zachycující podrobný popis poddanské půdy, na níž spočívala hlavní tíha berně. V témže roce byl vyhotoven i druhý tereziánský katastr sumarizující panskou půdu, proti čemuž se šlechta přirozeně bránila. Vedle robotního patentu z roku 1775 byl důležitým reformním počinem Marie Terezie pokus o pozemkovou reformu (první pozemková reforma v českých zemích). Základem této pokusné akce byla myšlenka, že je třeba odstranit hospodářskou velkovýrobu provozovanou velkostatky a rozdrobit panskou půdu v drobné selské statky. Vrchnostem se mělo dostat akcelerace pozemkových úprav prioritní úsilí o provedení pozemkových úprav v ohrožených oblastech transformace soustavy pozemkových úřadů a pozemkového fondu do nové instituce, tj. státní pozemkový úřad. Ještě poznámka k transformaci: Vláda České republiky přijala na svém zasedání dne 17. března 2008 usnesení č. 257, kterým schválila zásady transformace Pozemkového fondu České republiky s tím, že bude Pozemkový fond České republiky ke dni 31. prosince 2012 transformován na organizační složku státu v působnosti Ministerstva zemědělství. Programové prohlášení vlády České republiky ze dne 4. srpna 2010, kde je mj. uvedeno: vláda dokončí transformaci PF ČR a po ukončení jeho činnosti převede zbytek agend na Pozemkový úřad ČR. Pracovní skupina složená ze zástupců odboru legislativního a právního Ministerstva zemědělství, sekce Ústředního pozemkového úřadu MZe a PF ČR připravuje návrh zákona o zřízení Státního pozemkového úřadu. Koncepce počítá s přechodem zbytkové agendy PF ČR a agendy pozemkových úřadů, které dosud tvoří soustavu organizačních útvarů MZe. plné náhrady za důchody, již dříve užívaly. Vrchní vlastnické právo k půdě obdělávané jejich poddanými nemělo být ovšem zrušeno. V roce 1777 byl učiněn pokus o řešení této otázky z podnětu dvorního rady Františka Antonína Raaba (odtud rabizace). Ten na bývalých dvou jezuitských panstvích zrušil velkostatkářské hospodaření a jejich půdu rozdělil mezi poddané. Propustil poddané z nevolnictví (nikoliv z poddanství) a prominul jim roboty, které se proměnily v naturální a peněžní dávky (tzv. reluice). Přestože se arabizace osvědčila a ukázala, že je i pro vrchnost výhodná, narážela na odpor vysoké šlechty. Proto se císařovna neodvážila všeobecně nařídit vrchnostem, aby na svých statcích zaváděly Raabovu reformu, pouze zvláštním patentem jim doporučila její následování. Daleko důležitější byly reformy císaře Josefa II., který pokračoval v díle své matky. Největší význam pro osud poddaného lidu, respektive ve svých důsledcích pro celý pozdější národní život, měl známý patent z 1. října 1791 o zrušení nevolnictví (přesněji řečeno osobního poddanství neboli člověčenství), za nímž následovala císařská nařízení dál rozvíjející jednotlivá ustanovení patentu a likvidující některá tížívá omezení pro vesnický život. Zároveň s patentem o zrušení nevolnictví byl vydán jiný císařský patent týkající se vlastnického práva poddaných ke statkům a jejich zakupování. Stanovilo se v něm, že poddaní zakoupení, kteří své statky drží vlastnickým právem, mohou těchto statků volně užívat. Dále se vrchnosti žádaly, aby vyšly vstříc i tzv. nezakoupeným sedlákům. V roce 1789 vyšel tzv. patent berní a urbariální. Z jednotně stanoveného půdního výnosu byly určeny nejen berně státu, ale i urbariální povinnosti poddaných vůči vrchnostem a faráři, a to tak, aby poddaným zůstalo dost prostředků na rozvoj vlastního hospodářství. V praxi to znamenalo, že poddanému mělo zůstat z hrubého zisku z půdy 70 %, zbytek měl připadnout na berni a vrchnostenské dávky, čímž byly sníženy příjmy vrchnosti. Není divu, že pro odpor šlechty bylo provedení této pro poddané užitečné reformy odloženo na rok Smutné bylo, že po Josefově smrti 1790 byl patent zrušen a jeho nástupce císař Leopold II. obnovil předchozí stav. Avšak pro rozvoj zemědělství a rolnictva mělo největší význam zrušení poddanství, ke kterému došlo zákonem ze dne 7. září Tímto zákonem se u nás zrušilo poddanství a robota a všechna práva vrchnosti nad poddanými. Pro srovnání připomeňme, že poddanství bylo v carském Rusku zrušeno v roce 1861 a v některých evropských zemích hlavně na Balkáně ještě později. Rovněž třeba připomenout, že tento návrh prosadil v ústavodárném říšském sněmu německý poslanec Hans Kudlich ze slezského Úvalna ze severní Moravy (připomínám Němec z Moravy, zajímavá osobnost, později lékař ñ III ñ

20 v Americe se zajímavým osudem). Tímto zákonem byla prohlášena za zrušená všechna dosavadní břemena, služby, naturální i peněžní dávky, jimž byly zatíženy pozemky poddaných, a již vyplývající z poměru poddanského nebo svrchovaného vlastnického práva vrchnosti či jiného způsobu právní nadřazenosti vrchnosti nad poddanými. Závislost poddaného lidu na vrchnosti tak definitivně skončila, ale jeho ekonomické spojení s vrchností ještě dlouho přetrvávalo. Následně došlo k vyvazování z poddanských břemen. Poddanské závazky byly rozděleny do tří kategorií: a) závazky vyplývající z poddanství, které byly vykoupeny bez náhrady, b) povinnosti a dávky ze selské půdy, za něž pánu velkostatku nepříslušela plná náhrada, ale slušné odškodnění, c) povinnosti a dávky z panské půdy, ze něž příslušela vrchnosti plná náhrada. Český sedlák se tak stal skutečným vlastníkem své půdy. Přestala platit jeho osobní závislost na vrchnosti, ale také pravomoc vrchnosti nad ním. Někdejší poddaný tak vyrostl ve svobodného občana, který byl podřízen stejně jako jeho bývalý pan pouze státní moci. Avšak bu me spravedliví a vnímejme pozorně následující skutečnost. Totiž zrušení roboty a poddanství vedlo na venkově i k některým excesům, které rozhodně nepotvrzovaly tézi o patriarchálně demokratických poměrech na české vesnici. Sedláci tak pochopili začínající svobodu jen jako zrušení dosavadních zákazů a ke svým nemajetným sousedům chalupníkům a domkářům se chovali způsobem, který Karla Havlíčka Borovského přiměl k výroku, že český sedlák se stal tím nejsurovějším aristokratem. Rozvoj zemědělství byl ve 2. polovině 19. století výrazně ovlivněn kapitalismem, který přinesl určité osvobození z feudálního útlaku a zpočátku příznivě spolupůsobil na život a hospodaření bývalých poddaných. Kapitalismus v zemědělství ovlivňoval nejenom sociální strukturu vesnice, ale přetvářel ji také po stránce ekonomické. Majetkové poměry rolníků se vyhrotily a hospodářské zájmy jednotlivých skupin byly rozdílné a měly i jiné motivy. Pro informaci uvádím, že v českých zemích byla nejsilněji zastoupena hospodářství s výměrou do 2 ha půdy. Těchto usedlostí bylo koncem 19. století celkem 48,3 %, přičemž hospodářství do 0,5 ha bylo 15 % a od 1 do 2 ha jich bylo ještě více 18,9 % a tato hospodářství měla rodinný charakter. Naproti tomu rozhodující převahu v držbě půdy měla šlechtická latifundia nad 1000 ha půdy. Koncem 19. století pouhým pěti setinám všech majitelů půdy, tj. šlechtickým velkostatkářům připadalo skoro 30 % rozlohy veškeré půdy. Dalším negativním jevem bylo, že prudce narůstalo hypotekární zadlužení zemědělců. Tak v roce 1910 celkové hypotekární zadlužení, obsahující převážně zadlužení venkovských nemovitostí, bylo šestinásobkem zadlužení z roku 1868 a podíl zadlužení venkova v tomto zadlužení byl stále převažující v roce 1914 představoval stále 65 %. Přes tuto negativní skutečnost lze na základě jiných faktů seriozně potvrdit, že české zemědělství koncem 19. a počátkem 20. století patřilo k nejvyspělejším v tehdejším Rakousko-Uhersku a české země již tehdy přispěly k rozvoji evropského zemědělství. Selský stav byl ve společnosti náležitě ctěn, nebo jeho příslušníci byli většinou soběstační a kulturní hospodáři, kteří udržovali a rozvíjeli tradici předků. České zemědělství prodělalo v samostatné Československé republice dynamický a všestranný rozvoj. V hospodářské, odborné a sociální oblasti dosáhlo velmi dobrých výsledků srovnatelných s vyspělým zahraničím. Součástí širokých sociálních a reformních projektů po roce 1918 byla i připravována pozemková reforma., kterou lze vymezit léty Reforma byla zajištěna následujícími zákony. Prvním byl zákon č. 38/ 1919 Sb., o obstavení velkostatků,který prohlásil za neplatné zcizení, zastavení nebo rozdělení všech velkostatků zapsaných v zemských deskách. Cílem uvedeného opatření bylo zachovat tyto majetky k zamýšlené reformě a vytvořit předpoklad pro její provádění. Druhým byl zákon č. 215/1919 Sb., o zabrání velkého majetku pozemkového, označovaný jako záborový zákon, jež vymezoval rozsah majetku pro účely pozemkové reformy. Tzv. velkým majetkem se rozuměl soubor nemovitostí, které byly ve vlastnictví jedné osoby o výměře větší 150 ha zemědělské nebo 250 ha veškeré půdy a tak záboru podléhaly jen pozemky nad tuto hranici. Ze záboru byl vypuštěn majetek zemský, okresní a obecní a objekty, které nesloužily hospodaření na zabraných nemovitostech a mohla být z něho vypuštěna i půda nad stanovenou hranici, a to až do 500 ha. Dalším zákonem č. 330/1919 Sb., o Pozemkovém úřadě, bylo stanoveno, že do jeho působnosti patřilo přebírání a přidělování zabraného majetku, určování výše náhrady a také rozhodování o vyloučení nebo o propuštění majetku ze záboru. Čtvrtý hlavní právní předpis zákon č. 81/1920 Sb., o přídělu zabrané půdy a úpravě právních poměrů k ní, tzv. přídělový zákon, který navazoval na záborový zákon. Zákon umožnil poskytovat půdu přídělcům nejen do vlastnictví, ale i do nájmu, pachtu a ke zřízení práva stavby. Přidělovaná půda měla vytvořit pro přídělce a jeho rodinu soběstačný zemědělský celek o výměře 7 10 ha, případně až 15 ha půdy podle její kvality. Posledním ze zákonů k I. pozemkové reformě byl zákon č. 329/1920 Sb., o převzetí a náhradě za zabraný majetek pozemkový, tzv. zákon náhradový. Ten upravoval postup při přebírání zabraného majetku a postup při oceňování a stanovení ceny převzatých nemovitostí Pozemkovým úřadem. Za převzatý majetek platil stát dotčeným vlastníkům náhradu, stanovenou podle průměru cen pozemků z roku Budiž zdůrazněno, že toto zákonodárství o pozemkové reformě patřilo k nejdemokratičtějším v tehdejší Evropě. Výsledky první pozemkové reformy, které se podařilo uskutečnit zhruba k roku 1935, představoval pohyb vlastnictví asi u 1,8 milionu ha půdy, přičemž zemědělská půda z ní tvořila zhruba polovinu 868 tisíc ha. Z celkové výměry asi 4 milionu ha veškeré půdy, která podléhala zboru, se tak podařilo záměry reformy realizovat jen asi ze 45 %. Pozemková reforma napomohla k zásadní úpravě vlastnických poměrů v zemědělství. K jejím kladům patří, že odstranila latifundia a umožnila malorolníkům, domkářům a kovozemědělcům získat půdu nebo aspoň rozšířit její výměru (připomeňme alespoň výstavbu tzv. nového Břevnova v Praze). Ve srovnání s podobnými akcemi ve střední a východní Evropě patřila naše pozemková reforma mezi nejrozsáhlejší a nejdemokratičtější včetně jejího zákonodárství. Její význam ocenil prezident T. G. Masaryk u příležitosti 28. října 1927, když zdůraznil, že pozemková reforma vedle převratu státního je největším činem republiky, je dovršením a vlastním uskutečněním převratu z roku Bezprostředně po skončení 2. světové války v roce 1945 stálo zemědělství před naléhavými úkoly. Především bylo třeba řešit složité otázky spojené s obnovou poválečného zemědělství a jeho dalším rozvojem. Toto období je spojeno s tzv. druhou pozemkovou reformou probíhající od skončení války do počátku 50. let minulého století. Tato reforma probíhala ve třech etapách, které se lišily v příčinách a cílech mocenských zásahů do pozemkového majetku v důsledku změn politického vývoje, přičemž každá z etap byla vymezena samostatnou legislativou. V její první etapě byl vydán dekret č. 5/1945 Sb., o neplatnosti některých majetkově právních ujednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Ma arů, zrádců a kolaborantů a některých organizací a ústavů. Tento dekret vytvořil předpoklad pro obnovení majetkových poměrů z doby před Mnichovem a zavedením institutu národní správy předpoklad pro zajištění majetkových hodnot určených ke konfiskaci. Následně navazovaly dekret č. 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Ma arů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, který s okamžitou platností ke dni ex lege konfiskoval těmto osobám zemědělský majetek. Na tento dekret navazoval další dekret č. 28/1945 Sb., o osídlení zemědělské půdy Němců, Ma arů a jiných nepřátel českého a slovenského národa. Uvedená konfiskace byla provedena ñ IV ñ