Termodynamika - Formy energie

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Termodynamika - Formy energie"

Transkript

1 Termodynamika - Formy energie Energetické přeměny při chemických a fyzikálních procesech, přenos energie mezi látkami, vzájemné přeměny různých druhů energie, Rozhoduje pouze počáteční a konečný stav Nezávisí na mechanismu změny Předpověď směru, samovolnosti a rozsahu reakcí Nepočítá s časem, neurčí rychlost nebo mechanismus děje Teplo Chemická Světlo Mechanická Elektrická - elektrolýza, galvanické články Nukleární 1

2 Teplo a energie Benjamin Thomson hrabě Rumdorf ( ) 1798 teplo pochází z mechanické práce -vrtání dělových hlavní James Prescot Joule ( ) 1849 přeměny různých druhů energie na teplo teplo = energie 2

3 Energie 1 Joule energie úderu lidského srdce 1 kalorie = J 1 ev (molekula) 1 = kj mol 1 Práce W mechan = F l = m a l 1 J = 1 N m = 1 kg m 2 s 2 W el = P t 1 J = 1 W s = 1 kg m 2 s 2 3

4 Vesmír, systém, okolí Vesmír = systém (soustava) + okolí Systém = část vesmíru izolovaná od nekontrolovaných vlivů z vnějšku 4

5 Izolovaný Typy systémů Uzavřený Otevřený Vyměňuje se: Nic Energie Energie a hmota 5

6 Termodynamické děje Izotermický konstantní teplota dt = 0 Izobarický konstantní tlak dp = 0 Izochorický konstantní objem dv = 0 Adiabatický nevyměňuje se teplo dq = 0 Diatermický vyměňuje se teplo dq 0 6

7 Popis systému *Extenzivní veličiny: závisí na příspěvcích od jednotlivých částí soustavy, jsou aditivní - hmotnost, elektrický náboj, látkové množství,... *Intenzivní veličiny: nejsou aditivní - teplota, tlak, viskozita, koncentrace, hustota,... Stav systému je popsán intenzivními veličinami (T, p, c) Stavová funkce : fyzikální charakteristika, jejíž hodnota závisí na stavu soustavy : U, H, S, G U, H, S, G jsou funkcí T, p, c 7

8 Termodynamický děj Termodynamický děj probíhá od počátečního stavu do stavu konečného = rovnováhy Za rovnováhy se nemění TD vlastnosti systému Rovnováhy Tepelné Fázové Chemické Děje Reverzibilní - vratné - pomalé, stále blízko rovnováhy, směr lze kdykoliv obrátit Ireverzibilní - nevratné - konečný čas, trvalé změny 8

9 Teplo, teplota, kalorimetrie Systém nemá teplo, to se pouze vyměňuje Měření tepla pomocí změny teploty Q = C T C = tepelná kapacita T = Q / C Q = m c s T c s = specifické teplo = množství tepla potřebné k ohřátí 1 g látky o 1 K bez fázové přeměny [J K 1 g 1 ] c M = specifické molární teplo [J K 1 mol 1 ] c M =M c s 9

10 DSC Diferenční skenovací kalorimetrie 10

11 Dulong-Petitovo pravidlo 1819 P. L. Dulong (NCl 3 ), A. T. Petit specifické teplo (c s ) velmi různé hodnoty pro různé látky, ALE specifické molární teplo c M je přibližně konstantní pro různé látky c M = 3R = J K 1 mol 1 Pro prvky s A > 35, pro normální a vysoké teploty Použito v první polovině 19. století k hrubému odhadu atomových hmotností prvků: c M =M c s Bi c s = J K 1 mol 1 11

12 Nultá věta (zákon) TD Jsou-li dvě různá tělesa A a B v tepelné rovnováze (mají stejnou teplotu) s tělesem třetím C, potom jsou v rovnováze i navzájem. T A = T C a T B = T C pak T A = T B Empirická definice teploty: Pokud jsou dvě tělesa v kontaktu a jsou ve stavu termodynamické rovnováhy, tj. nedochází mezi nimi k přenosu tepla, pak jejich teploty jsou stejné. 12

13 Přenos tepla Q = teplo přenesené za čas t K = tepelná vodivost A = plocha T = teploty l = tloušťka překážky Okenní trojsklo K = 1,1 W/m 2 K 13

14 Kinetická a potenciální energie Kinetická energie E k pohybová, aktivní, koná práci, Potenciální energie inaktivní, připravena konat práci, výsledek relativní pozice nebo struktury 14

15 Kinetická a potenciální energie gravitační mechanická elektrická chemická 15

16 Translační Rotační Kinetická a potenciální energie Kinetická Potenciální Elektronová (e-j a e-e uvnitř atomu) Vazebná (valenční e v molekulách) Vibrační Jaderná 16

17 Kinetická a potenciální energie Viriální Theorém <E kin >= ½<E potenc > <E kin > časový průměr celkové kinetické energie E kin = m v 2 /2 <E potenc > časový průměr celkové potenciální energie 17

18 Systém dvou rotujících částic, lehká (m) a těžká (M) Potenciální energie: E potenc = g m M / R g = gravitační konstanta, R = vzdálenost F grav = g m M / R 2 F odstř = m v 2 /R Rovnováha F grav = F odstř m v 2 /R = g mm/r 2 E kin = m v 2 /2 = g mm/2r Kinetická energie těžké částice je nulová E kin = E potenc / 2 18

19 Energie Celková energie molekuly Jednotlivé složky E celk jsou nezávislé velmi rozdílné velikosti E celk = translační + rotační + vibrační + elektronová E(elektronová) 100 kj mol 1 UV a viditelná E(vibrační) kj mol 1 Infračervěná E(rotační) kj mol 1 Mikrovlnná a daleká IČ 19

20 Energetické stavy vibrační hladiny Kvantování vibrační energie E(vibrační) = h 0 (v + ½) v = vibrační kvantové číslo Výběrové pravidlo v= ±1 Energie nulového bodu: Pro v = 0 E(vibrační) = ½ h 0 H 2 E(disoc) = 432 kj mol 1 E(v = 0) = 25 kj mol 1 Za normální teploty jsou molekuly v základním vibračním stavu v = 0, nemají dost energie na populaci vyšších hladin 20

21 Energetické stavy rotační hladiny Kvantování rotační energie E(rotační) = (ħ 2 /2I) J(J +1) J = rotační kvantové číslo I = moment setrvačnosti ( r 2 ) Výběrové pravidlo J = ±1 Za normální teploty jsou molekuly v mnoha excitovaných rotačních stavech, rotační energie srovnatelná s tepelnou energií pohybu molekul 21

22 Vnitřní energie, U U = součet všech typů energie: translační, rotační, vibrační, kmitů mřížky, vazebné energie, jaderné... U je stavová funkce závisí na T, p,... a mění se s jejich změnou Hodnotu U nelze změřit ani vypočítat Změny U lze měřit při výměně: tepla Q, práce W, elektrické energie E el U = U kon U poč Nezávisí na cestě a způsobu změny U, ale jen na počátečním a konečném stavu 22

23 Změny U Změny A, B, C způsobí stejnou U U kon U = U kon U poč A B C U poč 23

24 Výměna energie (tepla Q, práce W,...) Systém nemá teplo nebo práci, ty se pouze vyměňují. U poč U kon U kon U poč U = U kon U poč < 0 Energie uvolněna do okolí U = U kon U poč > 0 Energie přijata z okolí 24

25 Výměna tepla Q Teplo, Q není stavová veličina. Vydané teplo Q (Q < 0) Přijaté teplo +Q (Q > 0) Vzhledem k systému 25

26 dx Objemová práce, W Síla na píst F = p A Objemová práce W = F dx = p A dx = p dv A = plocha pístu dx = posun pístu dv = A dx Práce vykonaná W (W < 0) Expanze plynu dv > 0 Zn(s) + 2HCl(aq) H 2 (g) + ZnCl 2 (aq) Práce přijatá +W (W > 0) Stalčení plynu dv < 0 26

27 První věta (zákon) TD 1840: J. von Mayer, J. Joule, H. von Helmholz Zákon zachování energie Energie se nevytváří ani nemizí Celková energie vesmíru je konstantní Jeden druh energie se přeměňuje na jiný Ekin = 10 J Hermann von Helmholtz ( ) Ekin = 10 J 27

28 První věta (zákon) TD U = Q + W Ekvivalence práce a tepla Změna vnitřní energie U izolovaného systému se rovná součtu vyměněného tepla Q a práce W Práce vykonaná W (W < 0) Expanze plynu dv > 0 Práce přijatá +W (W > 0) Stalčení plynu dv < 0 Vydané teplo Q (Q < 0) Přijaté teplo +Q (Q > 0) 28

29 Reakční teplo při konstantním objemu, Q V Konstantní objem V = konst. když V = 0 pak i p V = 0 a W = 0 U = Q V Reakční teplo při konstantním objemu je rovno U tj. např. dodané reakční teplo se využije na zvýšení vnitřní energie soustavy 29

30 Reakční teplo při konstantním tlaku, Q p Konstantní tlak p = konst. Běžná situace v chemii. U = Q p p V vykonaná objemová práce U 2 U 1 = Q p p (V 2 V 1 ) Q p = (U 2 +p V 2 ) (U 1 +p V 1 ) = H 2 H 1 = H Enthalpie H = U + p V je stavová funkce, není to teplo Při dodání Q p se teplo přemění částečně na U a částečně na W 30

31 Exotermní a endotermní děje Exotermní děj H < 0 soustava odevzdává teplo do okolí, energetický obsah soustavy se zmenšuje Endotermní děj H > 0 soustava přijímá teplo od okolí, energetický obsah soustavy se zvětšuje 31

32 Standardní stav Hodnoty stavových veličin U, H, G, S závisí na T, p, c Standardní stav = definované podmínky pro srovnání Dohodou stanovené, definují se pro g, l, roztoky T st = K p st = Pa = 1 bar (dříve p st = 1 atm = Pa) c M = 1 M Značí se horním indexem nula H 0 Pozor: Standardní stav není stejný jako standardní podmínky (STP) pro plyny: p = kpa, T = K 32

33 Enthalpie prvků Enthalpie prvků H není známa (stejně jako sloučenin) Pro prvky bylo dohodnuto: H 0 = 0 při standardním stavu (T = K, p = 1 bar) a ve skupenství v němž se prvek vyskytuje ve standardním stavu 33

34 Slučovací enthalpie, H 0 sluč H 0 sluč pro reakci při níž vzniká 1 mol látky z prvků ve standardních stavech (H 0 = 0) při standardních podmínkách p, T Tabelované hodnoty pro sloučeniny H 0 sluč [kj mol 1 ] 34

35 Látka Skupenství H 0 sluč SiO 2 s 911 NO 2 g +33 NO g +90 H 2 O l H 2 O g CO 2 g H 2 g 0 Br 2 l 0 Br 2 g +31 I 2 s 0 I 2 g +62 ZnSO 4 aq

36 Reakční enthalpie, H 0 r H 0 r udává o kolik se produkty reakce liší od výchozích látek Lze vypočítat dvěma způsoby: 1) ze slučovacích enthalpií pro reakci Reaktanty Produkty H 0 r = n prod H 0 sluč (Prod) n vých H 0 sluč (Reakt) n = stechiometrické koeficienty!!!! 36

37 Reakční enthalpie, H 0 r Prvky Reaktanty H 0 sluč H 0 sluč Produkty H 0 r H 0 r = n prod H 0 sluč (Produkty) n vých H 0 sluč (Reaktanty) 37

38 Reakční enthalpie, H 0 r ze slučovacích enthalpií N 2 O 4 (g) + 4 H 2 (g) N 2 (g) + 4 H 2 O(g) H 0 sluč N 2 O 4 (g) 9.66 kj mol 1 H 2 (g) 0 kj mol 1 N 2 (g) 0 kj mol 1 H 2 O(g) kj mol 1 H r = [1mol( H(N 2 )) + 4mol( H(H 2 O))] [1mol( H(N 2 O 4 )) + 4mol( H(H 2 ))] H r = [1mol(0 kj mol 1 ) + 4mol( kj mol 1 )] [1mol(9.66 kj mol 1 ) + 4mol(0 kj mol 1 )] = 976 kj 38

39 Reakční enthalpie, H 0 r 2 KOH(s) + CO 2 (g) K 2 CO 3 (s) + H 2 O(g) KOH(s) kj mol 1 CO 2 (g) kj mol 1 K 2 CO 3 (s) kj mol 1 H 2 O(g) kj mol 1 H = [1mol( H(K 2 CO 3 )) + 1mol( H(H 2 O))] [2mol( H(KOH)) + 1mol( H(CO 2 ))] H = [1mol( kj mol 1 ) + 1mol( kj mol 1 )] [2mol( kj mol 1 ) + 1mol( kj mol 1 )] = kj 39

40 Reakční enthalpie, H 0 r Enthalpie je extenzivní veličina (velikost H závisí na látkovém množství): CH 4 (g) + 2O 2 (g) CO 2 (g) + 2H 2 O(g) H = 802 kj 2CH 4 (g) + 4 O 2 (g) 2CO 2 (g) + 4 H 2 O(g) H = 1604 kj 40

41 Reakční enthalpie, H 0 r Reakční enthalpie závisí na skupenství reaktantů CH 4 (g) + 2 O 2 (g) CO 2 (g) + 2 H 2 O(g) H = 802 kj CH 4 (g) + 2 O 2 (g) CO 2 (g) + 2 H 2 O(l) H = 890 kj 41

42 Reakční enthalpie, H 0 r Obrácená reakce má opačné znaménko H: (První Hessův zákon nebo Lavoisier-Laplaceův zákon) CO 2 (g) + 2H 2 O(g) CH 4 (g) + 2O 2 (g) H = +802 kj CH 4 (g) + 2O 2 (g) CO 2 (g) + 2H 2 O(g) H = 802 kj 42

43 Hessovy zákony První Hessův zákon nebo Lavoisier-Laplaceův zákon Tepelný efekt reakce v jednom směru a opačném směru je číselně stejný, liší se znaménkem. H 0 f = 394 kj mol 1 C (s) + O 2 (g) CO 2 (g) H 0 r = +394 kj mol 1 Germain Henri Hess ( ) 43

44 Hessovy zákony Ionizační energie H Elektronová afinita H + Elektronová afinita F Ionizační energie F 44

45 Druhý Hessův zákon Hessovy zákony Součet reakčních tepel na cestě (počtu reakčních kroků) od reaktantů k produktům závisí jen na počátečním a konečném stavu, nezávisí na průběhu reakce. Výsledné reakční teplo jakékoliv reakce se rovná součtu reakčních tepel soustavy reakcí, jejichž součet je ekvivalentní celkové reakci. 45

46 Hessovy zákony C (s) + O 2(g) CO 2(g) H 0 sluč = kj mol 1 2 H 2(g) + O 2(g) 2 H 2 O (g) H 0 r = kj mol 1 C (s) + 2 H 2 O (g) CO 2(g) + 2 H 2(g) H 0 r = kj mol 1 H 0 sluč (H 2 O, g) = 242 kj mol 1 46

47 Reakční enthalpie, H 0 r Lze vypočítat: 2) z vazebných enthalpií H 0 vaz všech měnících se vazeb pro reakci Reaktanty Produkty A-A + B-B A-B + A-B Energie spotřebovaná na přetržení vazeb A-A a B-B Energie uvolněná při tvorbě vazeb A-B H 0 r = x E vaz (A-A) y E vaz (A-B) 47

48 Reakční enthalpie, H 0 r A A B B Volné atomy Reaktanty E vaz E vaz A-A + B-B A-B + A-B Produkty H 0 r H 0 r = x E vaz (Reaktanty) y E vaz (Produkty) x, y = počet vazeb 48

49 Vazebná energie pro diatomické molekuly Energie potřebná k oddělení dvou atomů do velké vzdálenosti Energie vazebných elektronů je nejnižší, když je mezi atomy vazebná vzdálenost. Energie na přetržení vazby se spotřebuje na zvýšení energie elektronů. Při tvorbě vazby se odpovídající energie uvolňuje. H 2(g) + Br (g) H (g) + HBr (g) H 0 r = +70 kj mol 1 E(H H) = 436 kj mol 1 E(H Br) = 366 kj mol 1 49

50 Vazebná energie pro diatomické molekuly H 2(g) + Br 2(g) 2 HBr (g) H 0 r = 103 kj mol 1 E(H H) = 436 kj mol 1 E(H Br) = 366 kj mol 1 E(Br Br) = 193 kj mol 1 Energie spotřebovaná na přetržení vazeb Energie uvolněná při tvorbě vazeb 629 kj mol kj mol 1 50

51 Vazebná energie pro polyatomické molekuly 2 H 2(g) + O 2(g) 2 H 2 O (g) H 0 r = kj mol 1 H 2 O (g) 2 H (g) + O (g) 2 H 2(g) + O 2(g) 4 H (g) +2O (g) 4H (g) +2O (g) 2 H 2 O (g) H 0 r = kj mol 1 E(H H) = 436 kj mol 1 E(O=O) = kj mol 1 2 H 2(g) + O 2(g) 2 H 2 O (g) H 0 r = 2(436) + (498.3) 2(926.9) = kj mol 1 přetržené vytvořené Celková enthalpie souhlasí obě vazby O-H přetrženy 51

52 Vazebná energie pro polyatomické molekuly H 2 O (g) 2 H (g) + O (g) H 0 r = kj mol 1 (926.9)/2 = kj mol 1 H 2 O (g) OH (g) + H (g) H 0 r = +492 kj mol 1 CH 3 OH (g) CH 3 O (g) + H (g) H 0 r = +437 kj mol 1 52

53 Vazebná energie pro polyatomické molekuly CH 4(g) C (g) + 4 H (g) H 0 r = kj mol /4 = 416 kj mol 1 CH 4(g) CH 3 (g) + H (g) H 0 r = +435 kj mol kj mol 1 HCCl kj mol 1 H 2 CCl kj mol 1 H 3 CCl 53

54 Průměrná vazebná energie pro odhad tepelného zabarvení reakce CH 4(g) + 2 O 2(g) CO 2(g) + 2 H 2 O (g) H 0 r = 790 kj mol 1 E(C H) = 416 kj mol 1 E(O=O) = 498 kj mol 1 E(C=O) = 799 kj mol 1 E(O H) = 464 kj mol 1 54

55 Tepelné zabarvení reakce CH 4(g) + 2 O 2(g) CO 2(g) + 2 H 2 O (g) H 0 r = 775 kj mol 1 H 0 sluč kj mol 1 CH 4 (g) : 102 O 2 (g): 0 CO 2 (g): 393 H 2 O(g): 242 H 0 r = [ ( 393) + 2 ( 242) ] [ ] = 775 kj 55

56 Prvky H 2, N 2 H = 0 kj mol 1 Sloučeniny (Reaktanty) Enthalpie Slučovací Reakční Sloučenina HN 3 H 0 sluč = kj mol 1 Sloučenina NH 3 H 0 sluč = 46.1 kj mol 1 Sloučeniny (Produkty) 1) H 0 r = n prod H 0 sluč (Produkty) n vých H 0 sluč (Reaktanty) 2) H 0 r = x E vaz (přetržené) y E vaz (vytvořené) 56

57 Prvky Slučovací enthalpie Prvky Enthalpie H 0 sluč Reaktanty Sloučeniny (Reaktanty) Reakční enthalpie H 0 sluč Produkty Sloučeniny (Produkty) Atomy E vaz Přetržené Sloučeniny (Reaktanty) Vazebné enthalpie Reakční enthalpie E vaz Vytvořené Atomy Sloučeniny (Produkty) 1) H 0 r = n prod H 0 sluč (Produkty) n vých H 0 sluč (Reaktanty) 2) H 0 r = x E vaz (Přetržené) y E vaz (Vytvořené) 57

58 Enthalpie při fázových přeměnách Chlazení Plyn Teplota varu Teplota Ohřev Pevná látka Kapalina Teplota tání Teplo dodané Teplo odebrané 58

59 Enthalpie při fázových přeměnách Endotermické Exotermické Sublimace H subl >0 Depozice H dep <0 Vypařování H výp > 0 Kondenzace H kon < 0 Tání H tání > 0 Tuhnutí H tuh < 0 59

60 Enthalpie při fázových přeměnách 40,7 kj mol 1 6,0 kj mol 1 60

8. Chemické reakce Energetika - Termochemie

8. Chemické reakce Energetika - Termochemie - Termochemie TERMOCHEMIE oddíl termodynamiky Tepelné zabarvení chemických reakcí Samovolnost chemických reakcí Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti - Termochemie TERMOCHEMIE

Více

Termochemie se zabývá tepelným zabarvením chemických reakcí Vychází z 1. termodynamického zákona. U změna vnitřní energie Q teplo W práce

Termochemie se zabývá tepelným zabarvením chemických reakcí Vychází z 1. termodynamického zákona. U změna vnitřní energie Q teplo W práce Termochemie Termochemie se zabývá tepelným zabarvením chemických reakcí Vychází z 1. termodynamického zákona U = Q + W U změna vnitřní energie Q teplo W práce Teplo a práce dodané soustavě zvyšují její

Více

Termochemie. Verze VG

Termochemie. Verze VG Termochemie Verze VG Termochemie Termochemie je oblast termodynamiky zabývající se studiem tepelného zabarvení chemických reakcí. Reakce, při kterých se teplo uvolňuje = exotermní. Reakce, při kterých

Více

Fyzikální chemie. Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302. 14. února 2013

Fyzikální chemie. Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302. 14. února 2013 Fyzikální chemie Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302 14. února 2013 Co je fyzikální chemie? Co je fyzikální chemie? makroskopický přístup: (klasická) termodynamika nerovnovážná

Více

FYZIKÁLNÍ CHEMIE chemická termodynamika

FYZIKÁLNÍ CHEMIE chemická termodynamika FYZIKÁLNÍ CHEMIE chemická termodynamika ermodynamika jako vědní disciplína Základní zákony termodynamiky Práce, teplo a energie Vnitřní energie a entalpie Chemická termodynamika Definice termodynamiky

Více

Mol. fyz. a termodynamika

Mol. fyz. a termodynamika Molekulová fyzika pracuje na základě kinetické teorie látek a statistiky Termodynamika zkoumání tepelných jevů a strojů nezajímají nás jednotlivé částice Molekulová fyzika základem jsou: Látka kteréhokoli

Více

Termodynamika materiálů. Vztahy a přeměny různých druhů energie při termodynamických dějích podmínky nutné pro uskutečnění fázových přeměn

Termodynamika materiálů. Vztahy a přeměny různých druhů energie při termodynamických dějích podmínky nutné pro uskutečnění fázových přeměn Termodynamika materiálů Vztahy a přeměny různých druhů energie při termodynamických dějích podmínky nutné pro uskutečnění fázových přeměn Důležité konstanty Standartní podmínky Avogadrovo číslo N A = 6,023.10

Více

Termochemie. Katedra materiálového inženýrství a chemie A Ing. Martin Keppert Ph.D.

Termochemie. Katedra materiálového inženýrství a chemie A Ing. Martin Keppert Ph.D. Termochemie Ing. Martin Keppert Ph.D. Katedra materiálového inženýrství a chemie keppert@fsv.cvut.cz A 329 http://tpm.fsv.cvut.cz/ Termochemie: tepelné jevy při chemických reakcích Chemická reakce: CH

Více

Energie, její formy a měření

Energie, její formy a měření Energie, její formy a měření aneb Od volného pádu k E=mc 2 Přednášející: Martin Zápotocký Seminář Aplikace lékařské biofyziky 2014/5 Definice energie Energos (ἐνεργός) = pracující, aktivní; ergon = práce

Více

10. Energie a její transformace

10. Energie a její transformace 10. Energie a její transformace Energie je nejdůležitější vlastností hmoty a záření. Je obsažena v každém kousku hmoty i ve světelném paprsku. Je ve vesmíru a všude kolem nás. S energií se setkáváme na

Více

Tepelné reakce podle tepelné bilance

Tepelné reakce podle tepelné bilance 1Termochemie a výpočet reakčního tepla termochemie reakční teplo H termochemické rovnice termochemické zákony výpočet reakčního tepla z disociač ních energií vazeb, z termochemických rovnic, ze standartních

Více

Termodynamika. T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]= t [ 0 C] termodynamická teplota: Stavy hmoty. jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické

Termodynamika. T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]= t [ 0 C] termodynamická teplota: Stavy hmoty. jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické Termodynamika termodynamická teplota: Stavy hmoty jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické teploty trojného bodu vody (273,16 K = 0,01 o C). 0 o C = 273,15 K T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]=

Více

Energie v chemických reakcích

Energie v chemických reakcích Energie v chemických reakcích Energetická bilance reakce CH 4 + Cl 2 = CH 3 Cl + HCl rozštěpení vazeb vznik nových vazeb V chemických reakcích dochází ke změně vazeb mezi atomy. Vazebná energie uvolnění

Více

TERMOCHEMIE, TERMOCHEMICKÉ ZÁKONY, TERMODYNAMIKA, ENTROPIE

TERMOCHEMIE, TERMOCHEMICKÉ ZÁKONY, TERMODYNAMIKA, ENTROPIE TERMOCHEMIE, TERMOCHEMICKÉ ZÁKONY, TERMODYNAMIKA, ENTROPIE Chemická reakce: Jestliže se za vhodných podmínek vyskytnou 2 látky schopné spolu reagovat, nastane chemická reakce. Při ní z výchozích látek

Více

Fyzikální chemie. 1.2 Termodynamika

Fyzikální chemie. 1.2 Termodynamika Fyzikální chemie. ermodynamika Mgr. Sylvie Pavloková Letní semestr 07/08 děj izotermický izobarický izochorický konstantní V ermodynamika rvní termodynamický zákon (zákon zachování energie): U Q + W izotermický

Více

Termodynamika 2. UJOP Hostivař 2014

Termodynamika 2. UJOP Hostivař 2014 Termodynamika 2 UJOP Hostivař 2014 Skupenské teplo tání/tuhnutí je (celkové) teplo, které přijme pevná látka při přechodu na kapalinu během tání nebo naopak Značka Veličina Lt J Nedochází při něm ke změně

Více

2.4 Stavové chování směsí plynů Ideální směs Ideální směs reálných plynů Stavové rovnice pro plynné směsi

2.4 Stavové chování směsí plynů Ideální směs Ideální směs reálných plynů Stavové rovnice pro plynné směsi 1. ZÁKLADNÍ POJMY 1.1 Systém a okolí 1.2 Vlastnosti systému 1.3 Vybrané základní veličiny 1.3.1 Množství 1.3.2 Délka 1.3.2 Délka 1.4 Vybrané odvozené veličiny 1.4.1 Objem 1.4.2 Hustota 1.4.3 Tlak 1.4.4

Více

Tepelná vodivost. střední rychlost. T 1 > T 2 z. teplo přenesené za čas dt: T 1 T 2. tepelný tok střední volná dráha. součinitel tepelné vodivosti

Tepelná vodivost. střední rychlost. T 1 > T 2 z. teplo přenesené za čas dt: T 1 T 2. tepelný tok střední volná dráha. součinitel tepelné vodivosti Tepelná vodivost teplo přenesené za čas dt: T 1 > T z T 1 S tepelný tok střední volná dráha T součinitel tepelné vodivosti střední rychlost Tepelná vodivost součinitel tepelné vodivosti při T = 300 K součinitel

Více

Elektroenergetika 1. Termodynamika

Elektroenergetika 1. Termodynamika Elektroenergetika 1 Termodynamika Termodynamika Popisuje procesy, které zahrnují změny teploty, přeměny energie a vzájemný vztah mezi tepelnou energií a mechanickou prací Opakování fyziky Termodynamický

Více

Elektroenergetika 1. Termodynamika a termodynamické oběhy

Elektroenergetika 1. Termodynamika a termodynamické oběhy Termodynamika a termodynamické oběhy Termodynamika Popisuje procesy, které zahrnují změny teploty, přeměny energie a vzájemný vztah mezi tepelnou energií a mechanickou prací Opakování fyziky Termodynamický

Více

IDEÁLNÍ PLYN. Stavová rovnice

IDEÁLNÍ PLYN. Stavová rovnice IDEÁLNÍ PLYN Stavová rovnice Ideální plyn ) rozměry molekul jsou zanedbatelné vzhledem k jejich vzdálenostem 2) molekuly plynu na sebe působí jen při vzájemných srážkách 3) všechny srážky jsou dokonale

Více

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 15.03.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_11_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 15.03.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_11_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 15.03.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_11_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Chemie Tematický okruh: Obecná

Více

soustava - část prostoru s látkovou náplní oddělená od okolí skutečnými nebo myšlenými stěnami okolí prostor vně uvažované soustavy

soustava - část prostoru s látkovou náplní oddělená od okolí skutečnými nebo myšlenými stěnami okolí prostor vně uvažované soustavy Soustava soustava - část prostoru s látkovou náplní oddělená od okolí skutečnými nebo myšlenými stěnami okolí prostor vně uvažované soustavy Okolí Hraniční plocha Soustava Soustava Rozdělení podle vztahu

Více

Molekulová fyzika a termika. Přehled základních pojmů

Molekulová fyzika a termika. Přehled základních pojmů Molekulová fyzika a termika Přehled základních pojmů Kinetická teorie látek Vychází ze tří experimentálně ověřených poznatků: 1) Látky se skládají z částic - molekul, atomů nebo iontů, mezi nimiž jsou

Více

CHEMICKÁ ENERGETIKA. Celá termodynamika je logicky odvozena ze tří základních principů, které mají axiomatický charakter.

CHEMICKÁ ENERGETIKA. Celá termodynamika je logicky odvozena ze tří základních principů, které mají axiomatický charakter. CHEMICKÁ ENERGETIKA Energetickou stránkou soustav a změnami v těchto soustavách se zabývá fyzikální disciplína termodynamika. Z široké oblasti obecné termodynamiky se chemická termodynamika zajímá o chemické

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Moravské gymnázium Brno s.r.o. Autor RNDr. Miroslav Štefan Tematická oblast Chemie obecná termodynamika Ročník 1. ročník Datum tvorby 22.4.2014 Anotace

Více

Základem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček:

Základem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček: Molekulová fyzika zkoumá vlastnosti látek na základě jejich vnitřní struktury, pohybu a vzájemného působení částic, ze kterých se látky skládají. Termodynamika se zabývá zákony přeměny různých forem energie

Více

Molekulová fyzika a termodynamika

Molekulová fyzika a termodynamika Molekulová fyzika a termodynamika Molekulová fyzika a termodynamika Úvod, vnitřní energie soustavy, teplo, teplota, stavová rovnice ideálního plynu Termodynamické zákony, termodynamické děje Teplotní a

Více

Ideální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory

Ideální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn Vlastnosti ideálního plynu: Ideální plyn Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, epelné motory rozměry molekul jsou ve srovnání se střední

Více

Kapitoly z fyzikální chemie KFC/KFCH. II. Termodynamika

Kapitoly z fyzikální chemie KFC/KFCH. II. Termodynamika Kapitoly z fyzikální chemie KFC/KFCH II. Termodynamika Karel Berka Univerzita Palackého v Olomouci Katedra Fyzikální chemie karel.berka@upol.cz Termodynamika therme - teplo a dunamis - síla popis jak systémy

Více

TERMOMECHANIKA 1. Základní pojmy

TERMOMECHANIKA 1. Základní pojmy 1 FSI VUT v Brně, Energetický ústav Odbor termomechaniky a techniky prostředí prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. TERMOMECHANIKA 1. Základní pojmy OSNOVA 1. KAPITOLY Termodynamická soustava Energie, teplo,

Více

1. Látkové soustavy, složení soustav

1. Látkové soustavy, složení soustav , složení soustav 1 , složení soustav 1. Základní pojmy 1.1 Hmota 1.2 Látky 1.3 Pole 1.4 Soustava 1.5 Fáze a fázové přeměny 1.6 Stavové veličiny 1.7 Složka 2. Hmotnost a látkové množství 3. Složení látkových

Více

CHEMIE. Pracovní list č. 4 - žákovská verze Téma: Tepelné zabarvení chemických reakcí. Mgr. Kateřina Dlouhá. Student a konkurenceschopnost

CHEMIE. Pracovní list č. 4 - žákovská verze Téma: Tepelné zabarvení chemických reakcí. Mgr. Kateřina Dlouhá. Student a konkurenceschopnost www.projektsako.cz CHEMIE Pracovní list č. 4 - žákovská verze Téma: Tepelné zabarvení chemických reakcí Lektor: Projekt: Reg. číslo: Mgr. Kateřina Dlouhá Student a konkurenceschopnost CZ.1.07/1.1.07/03.0075

Více

Molekulová fyzika a termika:

Molekulová fyzika a termika: Molekulová fyzika a termika: 1. Měření teploty: 2. Délková roztažnost a Objemová roztažnost látek 3. Bimetal 4. Anomálie vody 5. Částicová stavba látek, vlastnosti látek 6. Atomová hmotnostní konstanta

Více

Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno

Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno JAMES WATT 19.1.1736-19.8.1819 Termodynamika principy, které vládnou přírodě Obsah přednášky Vysvětlení základních

Více

Test vlastnosti látek a periodická tabulka

Test vlastnosti látek a periodická tabulka DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-2-08 Téma: Test vlastnosti látek a periodická tabulka Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý Mgr. Josef Kormaník TEST Test vlastnosti

Více

Termodynamické zákony

Termodynamické zákony Termodynamické zákony Makroskopická práce termodynamické soustavy Již jsme uvedli, že změna vnitřní energie soustavy je obecně vyvolána dvěma ději: tepelnou výměnou mezi soustavou a okolím a konáním práce

Více

Stanislav Labík. Ústav fyzikální chemie V CHT Praha budova A, 3. patro u zadního vchodu, místnost

Stanislav Labík. Ústav fyzikální chemie V CHT Praha budova A, 3. patro u zadního vchodu, místnost Stanislav Labík Ústav fyzikální chemie V CHT Praha budova A, 3. patro u zadního vchodu, místnost 325 labik@vscht.cz 220 444 257 http://www.vscht.cz/fch/ Výuka Letní semestr N403032 Základy fyzikální chemie

Více

Termodynamika. Děj, který není kvazistatický, se nazývá nestatický.

Termodynamika. Děj, který není kvazistatický, se nazývá nestatický. Termodynamika Zabývá se ději, při nichž se mění tepelná energie v jiné druhy energie (zejména mechanické). Studuje vlastnosti látek bez přihlédnutí k jejich mikrostruktuře. Je vystavěna na axiomech (0.,

Více

Vnitřní energie, teplo a práce

Vnitřní energie, teplo a práce Přednáška 3 Vnitřní energie, teplo a práce 3.1 Vnitřní energie Pro popis stavu termodynamických soustav je výhodné zavést stavovou funkci, tzv. vnitřní energii soustavy U, která vyjadřuje charakter pohybu

Více

Spontánní procesy. Probíhají bez zásahu z vnějšku Spontánní proces může být rychlý nebo pomalý

Spontánní procesy. Probíhají bez zásahu z vnějšku Spontánní proces může být rychlý nebo pomalý Spontánní procesy Probíhají bez zásahu z vnějšku Spontánní proces může být rychlý nebo pomalý Termodynamika možnost, spontánnost, směr reakce výchozí a konečný stav Stavová funkce S - entropie Změna entropie

Více

Termodynamika a živé systémy. Helena Uhrová

Termodynamika a živé systémy. Helena Uhrová Termodynamika a živé systémy Helena Uhrová Základní pojmy termodynamiky soustava izolovaná otevřená okolí vlastnosti soustavy znaky popisující soustavu stav rovnováhy tok m či E =0 funkce stavu - soubor

Více

Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů

Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů energií (mechanické, tepelné, elektrické, magnetické, chemické a jaderné) při td. dějích. Na rozdíl od td. cyklických dějů

Více

6. Stavy hmoty - Plyny

6. Stavy hmoty - Plyny skupenství plynné plyn x pára (pod kritickou teplotou) stavové chování Ideální plyn Reálné plyny Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti skupenství plynné reálný plyn ve stavu

Více

Fyzikální chemie Úvod do studia, základní pojmy

Fyzikální chemie Úvod do studia, základní pojmy Fyzikální chemie Úvod do studia, základní pojmy HMOTA A JEJÍ VLASTNOSTI POSTAVENÍ FYZIKÁLNÍ CHEMIE V PŘÍRODNÍCH VĚDÁCH HISTORIE FYZIKÁLNÍ CHEMIE ZÁKLADNÍ POJMY DEFINICE FORMY HMOTY Formy a nositelé hmoty

Více

SVOBODA, E., BAKULE, R.

SVOBODA, E., BAKULE, R. Termodynamika 1. Termodynamika 2. Termodynamická soustava 3. Termodynamický stav 4. Veličiny: látkové množství, molární veličina, vnitřní energie, práce v termodynamice 5. Termodynamické principy: nultý

Více

T0 Teplo a jeho měření

T0 Teplo a jeho měření Teplo a jeho měření 1 Teplo 2 Kalorimetrie Kalorimetr 3 Tepelná kapacita 3.1 Měrná tepelná kapacita Měrná tepelná kapacita při stálém objemu a stálém tlaku Poměr měrných tepelných kapacit 3.2 Molární tepelná

Více

Vnitřní energie, práce a teplo

Vnitřní energie, práce a teplo Vnitřní energie, práce a teplo Zákon zachování mechanické energie V izolované soustavě těles je v každém okamžiku úhrnná mechanická energie stálá. Mění se navzájem jen potenciální energie E p a kinetická

Více

metoda je základem fenomenologické vědy termodynamiky, statistická metoda je základem kinetické teorie plynů, na níž si princip této metody ukážeme.

metoda je základem fenomenologické vědy termodynamiky, statistická metoda je základem kinetické teorie plynů, na níž si princip této metody ukážeme. Přednáška 1 Úvod Při studiu tepelných vlastností látek a jevů probíhajících při tepelné výměně budeme používat dvě různé metody zkoumání: termodynamickou a statistickou. Termodynamická metoda je základem

Více

Plyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2

Plyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2 Plyny Plyn T v, K 11 plynných prvků Vzácné plyny He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2 H 2 20 He 4.4 Ne 27 Ar 87 Kr 120 Xe 165 Rn 211 N 2 77 O 2 90 F 2 85 Cl 2 238 1 Plyn

Více

EXOTERMICKÉ A ENDOTERMICKÉ REAKCE

EXOTERMICKÉ A ENDOTERMICKÉ REAKCE EXOTERMICKÉ A ENDOTERMICKÉ REAKCE Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 21. 12. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Chemické reakce 1 Anotace: Žáci se seznámí

Více

Dynamická podstata chemické rovnováhy

Dynamická podstata chemické rovnováhy Dynamická podstata chemické rovnováhy Ve směsi reaktantů a produktů probíhá chemická reakce dokud není dosaženo rovnovážného stavu. Chemická rovnováha má dynamický charakter protože produkty stále vznikají

Více

Zákony ideálního plynu

Zákony ideálního plynu 5.2Zákony ideálního plynu 5.1.1 Ideální plyn 5.1.2 Avogadrův zákon 5.1.3 Normální podmínky 5.1.4 Boyleův-Mariottův zákon Izoterma 5.1.5 Gay-Lussacův zákon 5.1.6 Charlesův zákon 5.1.7 Poissonův zákon 5.1.8

Více

Přírodní vědy - Chemie vymezení zájmu

Přírodní vědy - Chemie vymezení zájmu Přírodní vědy - Chemie vymezení zájmu Hmota Hmota má dualistický, korpuskulárně (částicově) vlnový charakter. Převládající charakter: korpuskulární (částicový) - látku vlnový - pole. Látka se skládá z

Více

Maturitní témata fyzika

Maturitní témata fyzika Maturitní témata fyzika 1. Kinematika pohybů hmotného bodu - mechanický pohyb a jeho sledování, trajektorie, dráha - rychlost hmotného bodu - rovnoměrný pohyb - zrychlení hmotného bodu - rovnoměrně zrychlený

Více

13 otázek za 1 bod = 13 bodů Jméno a příjmení:

13 otázek za 1 bod = 13 bodů Jméno a příjmení: 13 otázek za 1 bod = 13 bodů Jméno a příjmení: 4 otázky za 2 body = 8 bodů Datum: 1 příklad za 3 body = 3 body Body: 1 příklad za 6 bodů = 6 bodů Celkem: 30 bodů příklady: 1) Sportovní vůz je schopný zrychlit

Více

9. Struktura a vlastnosti plynů

9. Struktura a vlastnosti plynů 9. Struktura a vlastnosti plynů Osnova: 1. Základní pojmy 2. Střední kvadratická rychlost 3. Střední kinetická energie molekuly plynu 4. Stavová rovnice ideálního plynu 5. Jednoduché děje v plynech a)

Více

STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A

STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Jitka Novosadová MGV_F_SS_3S3_D09_Z_OPAK_T_Plyny_T Člověk a příroda Fyzika Struktura a vlastnosti plynů Opakování

Více

Entropie, S. Entropie = míra obsazení dostupných energetických stavů, míra tepelných efektů u reverzibilních dějů

Entropie, S. Entropie = míra obsazení dostupných energetických stavů, míra tepelných efektů u reverzibilních dějů Entropie, S Entropie = míra obsazení dostupných energetických stavů, míra tepelných efektů u reverzibilních dějů Reverzibilní děj = malou změnou podmínek lze jeho směr obrátit Ireverzibilní děj Spontánní

Více

OBECNÁ CHEMIE. Kurz chemie pro fyziky MFF-UK přednášející: Jaroslav Burda, KChFO.

OBECNÁ CHEMIE. Kurz chemie pro fyziky MFF-UK přednášející: Jaroslav Burda, KChFO. OBECNÁ CHEMIE Kurz chemie pro fyziky MFF-UK přednášející: Jaroslav Burda, KChFO burda@karlov.mff.cuni.cz HMOTA, JEJÍ VLASTNOSTI A FORMY Definice: Každý hmotný objekt je charakterizován dvěmi vlastnostmi

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Chemie (CHE) Obecná chemie 1. ročník a kvinta 2 hodiny týdně Školní tabule, interaktivní tabule, tyčinkové a kalotové modely molekul, zpětný projektor, transparenty,

Více

UČIVO. Termodynamická teplota. První termodynamický zákon Přenos vnitřní energie

UČIVO. Termodynamická teplota. První termodynamický zákon Přenos vnitřní energie PŘEDMĚT: FYZIKA ROČNÍK: SEXTA VÝSTUP UČIVO MEZIPŘEDM. VZTAHY, PRŮŘEZOVÁ TÉMATA, PROJEKTY, KURZY POZNÁMKY Zná 3 základní poznatky kinetické teorie látek a vysvětlí jejich praktický význam Vysvětlí pojmy

Více

VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 12

VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 12 UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 2 Termodynamika reálných plynů část 2 Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 203 Tento studijní

Více

Termodynamika. Martin Keppert. Katedra materiálového inženýrství a chemie

Termodynamika. Martin Keppert. Katedra materiálového inženýrství a chemie Termodynamika Martin Keppert Katedra materiálového inženýrství a chemie keppert@fsv.cvut.cz http://tpm.fsv.cvut.cz/ Co to je termodynamika Nauka o energii, jejích formách a přenosu Energie schopnost systému

Více

Katalýza / inhibice. Katalýza. Katalyzátory. Inhibitory. katalyzátor: Faktory ovlivňující rychlost chemické reakce. Homogenní

Katalýza / inhibice. Katalýza. Katalyzátory. Inhibitory. katalyzátor: Faktory ovlivňující rychlost chemické reakce. Homogenní Katalýza Katalýza / inhibice Homogenní acidobazická (katalyzátor: H + nebo OH - ) autokatalýza (katalyzátor: produkt reakce) selektivní (katalyzátor: enzym) Ovlivnění rychlosti chemické reakce pomocí katalyzátoru

Více

TEPELNÉ JEVY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie

TEPELNÉ JEVY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie TEPELNÉ JEVY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie Vnitřní energie tělesa Každé těleso se skládá z látek. Látky se skládají z částic. neustálý neuspořádaný pohyb kinetická energie vzájemné působení

Více

VZOROVÝ ZKOUŠKOVÝ TEST z fyzikální chemie( 1

VZOROVÝ ZKOUŠKOVÝ TEST z fyzikální chemie(  1 VZOROVÝ ZKOUŠKOVÝ TEST z fyzikální chemie(www.vscht.cz/fch/zktesty/) 1 Zkouškový test z FCH I, 10. srpna 2015 Vyplňuje student: Příjmení a jméno: Kroužek: Upozornění: U úloh označených ikonou uveďte výpočet

Více

Fyzikální chemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie denní. Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013

Fyzikální chemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie denní. Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013 Učební osnova předmětu Fyzikální chemie Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: Forma vzdělávání: Celkový počet vyučovacích hodin za studium: Analytická chemie Chemická technologie Ochrana životního

Více

Fenomenologická termodynamika

Fenomenologická termodynamika Atkins 1 Fenomenologická termodynamika Popisuje makroskopický stav Neuvažuje vnitřní stavbu hmoty okolí termodynamická soustava (systém) okolí Vnitřní parametry teplota T vnitřní energie U tlak p látková

Více

VNITŘNÍ ENERGIE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 2. ročník - Termika

VNITŘNÍ ENERGIE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 2. ročník - Termika VNITŘNÍ ENERGIE Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 2. ročník - Termika Zákon zachování energie Ze zákona zachování mechanické energie platí: Ek + Ep = konst. Ale: Vnitřní energie tělesa Každé těleso má

Více

Do známky zkoušky rovnocenným podílem započítávají získané body ze zápočtového testu.

Do známky zkoušky rovnocenným podílem započítávají získané body ze zápočtového testu. Podmínky pro získání zápočtu a zkoušky z předmětu Chemicko-inženýrská termodynamika pro zpracování ropy Zápočet je udělen, pokud student splní zápočtový test alespoň na 50 %. Zápočtový test obsahuje 3

Více

1. Termochemie - příklady 1. ročník

1. Termochemie - příklady 1. ročník 1. Termochemie - příklady 1. ročník 1.1. Urči reakční teplo reakce: C (g) + 1/2 O 2 (g) -> CO (g), ΔH 1 =?, známe-li C (g) + O 2 (g) -> CO 2 (g) ΔH 2 = -393,7 kj/mol CO (g) + 1/2 O 2 -> CO 2 (g) ΔH 3 =

Více

Látkové množství n poznámky 6.A GVN

Látkové množství n poznámky 6.A GVN Látkové množství n poznámky 6.A GVN 10. září 2007 charakterizuje látky z hlediska počtu částic (molekul, atomů, iontů), které tato látka obsahuje je-li v tělese z homogenní látky N částic, pak látkové

Více

LOGO. Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn

LOGO. Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn Ideální plyn Protože popsat chování plynů je nad naše možnosti, zavádíme zjednodušený model tzv. ideálního plynu, který má tyto vlastnosti: Částice ideálního plynu

Více

FYZIKA MIKROSVĚTA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník

FYZIKA MIKROSVĚTA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník FYZIKA MIKROSVĚTA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník Mikrosvět Svět o rozměrech 10-9 až 10-18 m. Mikrosvět není zmenšeným makrosvětem! Chování v mikrosvětě popisuje kvantová

Více

ÚVODNÍ POJMY, VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A

ÚVODNÍ POJMY, VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Jitka Novosadová MGV_F_SS_3S3_D08_Z_OPAK_T_Uvodni_pojmy_vnitrni_energie _prace_teplo_t Člověk a příroda Fyzika

Více

Kapitoly z fyzikální chemie KFC/KFCH. II. Termodynamika

Kapitoly z fyzikální chemie KFC/KFCH. II. Termodynamika Kapitoly z fyzikální chemie KFC/KFCH II. Termodynamika Karel Berka Univerzita Palackého v Olomouci Katedra Fyzikální chemie karel.berka@upol.cz Termodynamika therme - teplo a dunamis - síla popis jak systémy

Více

Fyzika - Sexta, 2. ročník

Fyzika - Sexta, 2. ročník - Sexta, 2. ročník Fyzika Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence komunikativní Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence

Více

Cvičení z termomechaniky Cvičení 3.

Cvičení z termomechaniky Cvičení 3. Příklad 1 1kg plynu při izobarickém ohřevu o 710 [ C] z teploty 40[ C] vykonal práci 184,5 [kj.kg -1 ]. Vypočítejte molovou hmotnost plynu, množství přivedeného tepla a změnu vnitřní energie ΔT = 710 [K]

Více

DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE

DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE 1. ÚVOD DO STUDIA CHEMIE 1) Co studuje chemie? 2) Rozděl chemii na tři důležité obory. DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE 2. NÁZVOSLOVÍ ANORGANICKÝCH SLOUČENIN 1) Pojmenuj: BaO, N 2 0, P 4 O 10, H 2 SO 4, HMnO 4,

Více

Teplo, práce a 1. věta termodynamiky

Teplo, práce a 1. věta termodynamiky eplo, práce a. věta termodynamiky eplo ( tepelná energie) Nyní již víme, že látka (plyn) s vyšší teplotou obsahuje částice (molekuly), které se pohybují s vyššími rychlostmi a můžeme posoudit, co se stane

Více

ATOMOVÉ JÁDRO. Nucleus Složení: Proton. Neutron 1 0 n částice bez náboje Proton + neutron = NUKLEON PROTONOVÉ číslo: celkový počet nukleonů v jádře

ATOMOVÉ JÁDRO. Nucleus Složení: Proton. Neutron 1 0 n částice bez náboje Proton + neutron = NUKLEON PROTONOVÉ číslo: celkový počet nukleonů v jádře ATOM 1 ATOM Hmotná částice Dělit lze: Fyzikálně ANO Chemicky Je z nich složena každá látka Složení: Atomové jádro (protony, neutrony) Elektronový obal (elektrony) NE Elektroneutrální částice: počet protonů

Více

VLASTNOSTI VLÁKEN. 3. Tepelné vlastnosti vláken

VLASTNOSTI VLÁKEN. 3. Tepelné vlastnosti vláken VLASNOSI VLÁKEN 3. epelné vlastnosti vláken 3.. Úvod epelné vlastnosti vláken jsou velice důležité, neboť jsou rozhodující pro volbu vhodných parametrů zpracování i použití vláken. Závisí na chemickém

Více

CHEMICKÁ ENERGETIKA. Celá termodynamika je logicky odvozena ze tří základních principů, které mají axiomatický charakter.

CHEMICKÁ ENERGETIKA. Celá termodynamika je logicky odvozena ze tří základních principů, které mají axiomatický charakter. CHEMICKÁ ENERGETIKA Energetickou stránkou soustav a změnami v těchto soustavách se zabývá fyzikální disciplína termodynamika. Z široké oblasti obecné termodynamiky se chemická termodynamika zajímá o chemické

Více

Vnitřní energie, práce, teplo.

Vnitřní energie, práce, teplo. Vnitřní energie, práce, teplo. Vnitřní energie tělesa Částice uvnitř látek mají kinetickou a potenciální energii. Je to energie uvnitř tělesa, proto ji nazýváme vnitřní energie. Značíme ji písmenkem U

Více

PLYNNÉ LÁTKY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník

PLYNNÉ LÁTKY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník PLYNNÉ LÁTKY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník Ideální plyn Po molekulách ideálního plynu požadujeme: 1.Rozměry molekul ideálního plynu jsou ve srovnání se střední vzdáleností molekul

Více

3 pokusy z termiky. Vojtěch Jelen Fyzikální seminář LS 2014

3 pokusy z termiky. Vojtěch Jelen Fyzikální seminář LS 2014 3 pokusy z termiky Vojtěch Jelen Fyzikální seminář LS 2014 Obsah 1. Pokus online 2. Měření teploty cihly 3. Vypařování střely 1. Kalorimetrie Zabývá se měřením tepla a studuje vlastnosti látek a jejich

Více

Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, interaktivní tabule, fyzikální pomůcky

Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, interaktivní tabule, fyzikální pomůcky Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Fyzika (FYZ) Molekulová fyzika, termika 2. ročník, sexta 2 hodiny týdně Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, interaktivní tabule, fyzikální pomůcky

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Seminář chemie (SCH) Náplň: Obecná chemie, anorganická chemie, chemické výpočty, základy analytické chemie Třída: 3. ročník a septima Počet hodin: 2 hodiny týdně Pomůcky: Vybavení odborné učebny,

Více

3.5 Tepelné děje s ideálním plynem stálé hmotnosti, izotermický děj

3.5 Tepelné děje s ideálním plynem stálé hmotnosti, izotermický děj 3.5 Tepelné děje s ideálním plynem stálé hmotnosti, izotermický děj a) tepelný děj přechod plynu ze stavu 1 do stavu tepelnou výměnou nebo konáním práce dále uvaž., že hmotnost plynu m = konst. a navíc

Více

POZNÁMKA: V USA se používá ještě Fahrenheitova teplotní stupnice. Převodní vztahy jsou vzhledem k volbě základních bodů složitější: 9 5

POZNÁMKA: V USA se používá ještě Fahrenheitova teplotní stupnice. Převodní vztahy jsou vzhledem k volbě základních bodů složitější: 9 5 TEPLO, TEPLOTA Tepelný stav látek je charakterizován veličinou termodynamická teplota T Jednotkou je kelvin T K Mezi Celsiovou a Kelvinovou teplotní stupnicí existuje převodní vztah T 73,5C t POZNÁMKA:

Více

Teorie Molekulových Orbitalů (MO)

Teorie Molekulových Orbitalů (MO) Teorie Molekulových Orbitalů (MO) Kombinace atomových orbitalů na všech atomech v molekule Vhodná symetrie Vhodná (podobná) energie Z n AO vytvoříme n MO Pro začátek dvouatomové molekuly: H 2, F 2, CO,...

Více

Poznámky k cvičením z termomechaniky Cvičení 3.

Poznámky k cvičením z termomechaniky Cvičení 3. Vnitřní energie U Vnitřní energie U je stavová veličina U = U (p, V, T), ale závisí pouze na teplotě (experiment Gay-Lussac / Joule) U = f(t) Pro měrnou vnitřní energii (tedy pro vnitřní energii jednoho

Více

Kapitoly z fyzikální chemie KFC/KFCH. I. Základní pojmy FCH a kinetická teorie plynů

Kapitoly z fyzikální chemie KFC/KFCH. I. Základní pojmy FCH a kinetická teorie plynů Kapitoly z fyzikální chemie KFC/KFCH I. Základní pojmy FCH a kinetická teorie plynů RNDr. Karel Berka, Ph.D. Univerzita Palackého v Olomouci Zkouška a doporučená literatura Ústní kolokvium Doporučená literatura

Více

MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMODYNAMIKA

MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMODYNAMIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMODYNAMIKA 2 metody zkoumání látek na základě vnějších projevů: I. KINETICKÁ TEORIE LÁTEK -studium vlastností látek na základě vnitřní struktury, pohybu a vzájemného působení jednotlivých

Více

Základy molekulové fyziky a termodynamiky

Základy molekulové fyziky a termodynamiky Základy molekulové fyziky a termodynamiky Molekulová fyzika je částí fyziky, která zkoumá vlastnosti látek na základě jejich vnitřní struktury, pohybu a vzájemného silového působení částic, z nichž jsou

Více

Plyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2

Plyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2 Plyny Plyn T v, K Vzácné plyny 11 plynných prvků He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn 165 Rn 211 N 2 O 2 77 F 2 90 85 Diatomické plynné prvky Cl 2 238 H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2 H 2 He Ne Ar Kr Xe 20 4.4 27 87 120 1 Plyn

Více