OKRES SEMILY. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr LIBERECKO

Transkript

1 OKRES SEMILY CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr LIBERECKO

2 Liberecko OKRES SEMILY Trosky dominanta dal ího v znamného krajinného celku Semilska, âeského ráje. Skalní vûï DÏbán v PR Klokoãské skály. Na pfiedcházející stranû: Celkov pohled na Kozákov (744 m n. m.) z Klokoãsk ch skal. 60 SM Okres Semily patfií k men ím a ménû lidnat m okresûm âeské republiky (rozloha 698,96 km, poãet obyvatel ). Znaãnou ãást jeho plochy zaujímá Krkono sk národní park, západní v bûïek patfií k âeskému ráji. Zbytek okresu lze zafiadit do Podkrkono í. PrÛmûrná nadmofiská v ka se v jiïní a západní ãásti pohybuje kolem 450 m, na severu v Krkono ích vystupuje k hodnotám kolem 00 m. Nejvy ím bodem je Kotel v Krkono ích (435 m n. m.), nejniï í místa jsou v okolí Modfii ic v âeském ráji (44 m n. m.). Nejsevernûj í bod okresu leïí na ,7 s.. a 5 6 8,5 v. d. v katastrálním území Harrachov. NejjiÏnûj í bod: ,6 s.., , v. d., k. ú. Bradlecká Lhota. Nejv chodnûj í bod: ,9 s.., ,8 v. d., k. ú. âistá u Horek. Nejzápadnûj í bod: ,4 s.. a ,9 v. d. v katastrálním území V eà. Území okresu má pomûrnû pestré geologické sloïení. Nejv e poloïené horské partie, západní ãásti Krkono, jsou tvofieny biotitickou hrubozrnnou aï porfyrickou Ïulou krkono sko-jizerského masivu. Vnitfiní hfibet pohofií a rozsochy, vybíhající z nûho k jihu, jsou jen zãásti Ïulové, pfieváïnû se v ak skládají z rûzn ch typû krystalick ch bfiidlic (rul, svorû). Na jihu okresu vystupuje Ïeleznobrodské krystalinikum, tvofiící západní ãást Krkono ského podhûfií, budované pfieváïnû pfiemûnûn mi ordovick mi aï silursk mi usazen mi horninami. Vedle rûzn ch typû fylitû (s pokr vaãsk mi bfiidlicemi), kfiemencû a krystalick ch vápencû s dolomity (napfi. v krasu u Bozkova) je jeho souãástí také Ïeleznobrodsk vulkanick komplex, soubor zelen ch bfiidlic (pfiemûnûn ch bazick ch, v men í mífie také intermediárních a kysel ch vulkanitû) a jin ch metamorfovan ch hornin. Jihozápadní ãást podkrkono ské pahorkatiny vyplàují mladoprvohorní (karbonské a permské) horniny podkrkono ské pánve, zejména ãervenû zbarvené usazeniny (pískovce, arkózy, slepence, jílovce s vloïkami ãerného uhlí). Z nich vystupují návr í a hfibety tvrd ích sopeãn ch vyvfielin (zejména melafyrû mandlovcového v voje

3 Okres Semily s mandlemi, vyplnûn mi kfiemenn mi hmotami acháty a vzácnûj ími minerály, zejména zeolity napfi. na Kozákovû). Jihozápadní ãást okresu je pokryta usazeninami stáfií svrchní kfiídy. Jsou to jednak jemnozrnné (jílovce, slínovce, prachovce), jednak hrubûji zrnité horniny (kvádrové pískovce cenomanu aï coniaku). V ãásti Turnovské pahorkatiny a Kozákovského hfibetu se v nich vytvofiila skalní mûsta a jiné atraktivní povrchové tvary. Vmlad ích tfietihorách pronikly podél zlomû, poru ujících souvrství svrchní kfiídy a star ích usazenin, vyvfieliny zejména ãediãového typu, jejichï tûlesa tvofií nápadné krajinné dominanty (napfi. Trosky, Vyskefi, Bradlec). Z pleistocénu pocházejí ledovcové nánosy a periglaciální sutû v Krkono ích a také fiíãní terasové uloïeniny pfiedchûdkynû dne ní Jizery a dal ích tokû. Velké rozpûtí nadmofisk ch v ek na území okresu se projevuje pfiechodem z chladné klimatické oblasti na severu okresu do teplej í podoblasti mírné klimatické oblasti na jihu. V mírnû SM 3 6

4 Liberecko KRAJINN POKRYV Údolí Jizery tvofií osu okresu a je v znamn m pfiírodním prvkem regionu. teplé klimatické oblasti vystupuje ostrûvkovitû chladná klimatická oblast kolem vrchu Kozákov. PrÛmûrné roãní teploty vzduchu klesají od 8 C na jihu okresu (Turnovsko) po 5 C (oblast Harrachova), resp. 4 C na hfiebenech Krkono. Chladná klimatická oblast je charakterizovaná prûmûrn mi lednov mi teplotami vzduchu v rozmezí od 3 C do 7 C a v ãervenci od C do 6 C. PrÛmûrné roãní sráïkové úhrny dosahují vût inou hodnot od 850 mm po 00 mm. Mírnû teplá klimatická oblast Krkono ského podhûfií se vyznaãuje prûmûrn mi lednov mi teplotami vzduchu od C do 4 C a prûmûrn m sráïkov m úhrnem v rozmezí od 600 mm do 800 mm. Semilsko a Jilemnicko je pfiitom vlhãí neï Îeleznobrodsko. Nejteplej í ãástí okresu je Turnovsko. Mírnû teplá klimatická 6 SM 4

5 Okres Semily oblast se zde projevuje prûmûrn mi lednov mi teplotami vzduchu od C do 3 C, prûmûrn mi ãervencov mi teplotami vzduchu od 7 C do 8 C a prûmûrn m roãním sráïkov m úhrnem mezi 550 mm a 700 mm. Hlavním vodním tokem okresu Semily je fieka Jizera, která pramení v Jizersk ch horách. Na území okresu pfiitéká aï u Kofienova, opou tí je poprvé uspálova, aby se opût vrátila u Zbirohu a u Pfií ovic odtéká z okresu podruhé. Pro tuto fieku je v horním úseku toku charakteristické hluboce zafiíznuté údolí, dále mûlké balvanité koryto s ãetn mi pefiejemi. AÏ u Turnova získává charakter níïinného toku. Kromû Jizery se na odvádûní vody z území semilského okresu podílí fiada jejích men ích pfiítokû, zejména Jizerka, Ole ka, LibuÀka a pfii jeho jihozápadní hranici Îehrovka. Celá oblast je pfieváïnû dosti aï velmi vodná se specifick m odtokem vody od 0 do 5 l s km. Vût í ãást území okresu je budována slabû propustn mi horninami krystalinika a permu, a proto má nedostatek zdrojû podzemní vody. V jimkou je malá jihozápadní oblast v povodí LibuÀky a Îehrovky, kde jsou v znamné zdroje puklinové podzemní vody v kfiídov ch sedimentech (jímací území Nudvojovice, Turnov-Dolánky), zásobující ãást okresu pitnou vodou. Do Nejv znamnûj ím krajinn m celkem okresu Semily je Krkono sk národní park; na snímku západní Krkono e pfii pohledu od Sklenafiic. Zfiícenina ranû gotického skalního hrádku Rot tejn v PR Klokoãské skály. SM 5 63

6 Liberecko POTENCIÁLNÍ P IROZENÁ VEGETACE zb vající ãásti smûfiují dodávky ze zdrojû povrchové vody. Zdroje podzemní vody jsou chránûny v rámci CHOPAV Severoãeská kfiída, která byla vyhlá ena v roce 98. SloÏení pûd v horsk ch a podhorsk ch oblastech je odli né. Ve vrcholov ch partiích Krkono pfievaïují alpínské pûdní formy a podzoly, na které navazují rezivé pûdy s podzoly. V podhûfií jsou bûïné kambizemû kyselé, provázené kolem Jizery, Kamenice a dal ích tokû fluvizemûmi (nivní pûdy). Luvizemû (illimerizované pûdy) se vyskytují mezi Turnovem a Kozákovem, hnûdozemû zasahují do nejjiïnûj ích ãástí okresu. Fytogeografové fiadí severní ãást okresu s hornatinou Krkono do oblasti horské kvûteny (oreofytikum), stfiední a jiïní ãást (Podkrkono í, âesk ráj) do oblasti vegetace podhûfií a chladnûj ích pahorkatin (mezofytikum). Z botanického hlediska (kromû âeského ráje a Krkono ) jsou na Semilsku v znamná zejména hluboce zafiíznutá údolí fiek (Jizera, Vo menda). Ta jsou pfiirozen mi cestami ífiení hor- 64 SM 6

7 sk ch druhû rostlin do niï ích poloh. Naopak proti proudu Jizery aï do submontánního stupnû Krkono (ochranné pásmo KRNAP) zasahují fragmenty habfiin s jaterníkem trojlaloãn m (Hepatice nobilis). Na stráních s melafyrov m podkladem u Víchové nad Jizerou vzácnû roste vstavaã osmahl (Orchis ustulata) a hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum). Ze semilské ãásti horsk ch poloh Krkono ocení botanik nejvíce oblast Kotle karová spoleãenstva v Kotelních jamách, acidofilní buãiny Buková stráà (jediné místo Krkono, kde alpinskou hranici tvofií buk) a V ba- Ïinkách. Kvûtnaté buãiny nalezneme pfiedev ím v údolích Jizery a Jizerky, ãasto na ostrûvcích krystalick ch vápencû. Cenné jsou také kvûtnaté louky stfiedních poloh s pûtiprstkou ÏeÏulníkem (Gymnadenia conopsea), prstnatcem listenat m (Dactylorhiza longebracteata), p. májov m (D. majalis) a knotovkou ãervenou (Silene dioica). Louky ov em ohroïuje degradace, ponûvadï nejsou obhospodafiovány. K nejtypiãtûj ím horsk m druhûm patfií napfi. pryskyfiník platanolist (Ranunculus platanifolius) a violka dvoukvûtá (Viola biflora). Inverzní charakter klimatu údolí umoïàuje pfieïití tûchto druhû v mal ch nadmofisk ch v kách. Po botanické stránce je dále zajímavá oblast kvádrov ch pískovcû severnû a v chodnû od Turnova, která má podobn charakter jako CHKO âesk ráj. V hlubok ch stinn ch roklích s v razn m inverzním charakterem klimatu se zde v nadmofisk ch v kách kolem 300 m rovnûï objevují typické horské druhy, napfi. Ïebrovice rûznolistá (Blechnum spicant), sedmikvítek evropsk (Trientalis europaea), vranec jedlov (Huperzia selago) a ãípek objímav (Streptopus amplexifolius). Také pfiirozené sloïení zbytkû lesních porostû odpovídá mnohem vy í nadmofiské v ce (buãiny). V okolí Václaví a Rovenska pod Troskami se vyskytují v razné opukové stránû, charakteristické suchomilnou a teplomilnou vegetací s hofieãkem brvit m (Gentianopsis ciliata). V podkrkono sk ch údolích roste ve znaãném mnoïství bledule jarní (Leucojum vernum), na vlhk ch loukách prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), upolín nejvy í (Trollius altissimus) a rûzné druhy ostfiic (Carex sp.). V údolí Jizery mezi Rybnicí a Bítouchovem roste na jedné ze dvou arel neoendemit lomikámen trsnaty vlnat (Saxifraga rosacea subsp. steinmannii). Vzácn lopu tík sklonûn (Hackelia deflexa) se vyskytuje na zfiíceninách stfiedovûk ch hradû tûpanice, Nístûjka a Navarov. RovnûÏ Ïivoãi stvo na území okresu je velmi pestré. Pfii bliï ím sledování lze vymezit dvû zfietelnû odli né oblasti âesk ráj a Krkono e, které propojuje oblast Podkrkono í, zahrnující prvky obou pfiedchozích. Faunu âeského ráje lze charakterizovat jako stfiednû bohatou, s teplomiln mi i podhorsk mi aï horsk mi prvky pfiedev ím druhy skalních mûst a borû. Z bezobratl ch zde nalezneme napfiíklad mravkolva bûïného (Myrmeleon formicarius), kutilku píseãnou (Ammophila sabulosa), sviïníka písãinného (Cicindela hybrida), koz- 3 Okres Semily Vlhká louka s pcháãem rûznolist m (Cirsium heterophyllum) Dolní Míseãky. Krkono sk endemit, zvonek ãesk (Campanula bohemica). 3 Bledule jarní (Lencojum vernum) Roprachtice. 4 Nezelenou vstavaãovitou rostlinu hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis) nalézáme pfiedev ím v podrostu buãin. 4 SM 7 65

8 Liberecko 3 5 Roháãek bukov (Sinodendron cylindricum), patfiící k mizejícím druhûm, ob vá smí ené a listnaté lesy. Tesafiík obecn (Leptura rubra) patfií k na im nejhojnûj ím tesafiíkûm. 3 V echny na e druhy majek (Meloe spp.) patfií mezi ohroïené Ïivoãichy; na snímku majka obecná (Meloe proscarabaeus). 4 OhroÏen batolec duhov (Apatura iris), ob vající hlavnû mokfiady, se vzácnû vyskytuje na území okresu Semily. 5 Skalnice k lnatá (Helicigona lapicida) Ïije v nûkter ch zvlá tû chránûn ch územích Semilska (PR Buãiny u Rakous, PR Na hranicích). 4 líãka dazuli (Acanthocinus aedilis), vzácnûj ího tesafiíka kovového (Callidium aeneum) a kfiiïáka temnostního (Meta menardi). V inverzních polohách Ïije mot l pfiástevník hluchavkov (Callimorpha dominula). Smí ené a listnaté lesy ob vá z mizejících druhû hmyzu napfiíklad roháãek bukov (Sinodendron cylindricum), z velk ch stfievlíkû stfievlík koïit (Carabus coriaceus). V odumfiel ch kmenech se vyvíjí tesafiík piluna (Prionus coriarius). Îije zde mot l martináãek bukov (Aglia tau). Ze vzácnûj ích druhû obojïivelníkû zde místy Ïije mlok skvrnit (Salamandra salamandra), ptáky reprezentuje napfi. holub doupàák (Columba oenas), datel ãern (Dryocopus martius), budníãek lesní (Phylloscopus sibilatrix), ãáp ãern (Ciconia nigra), vzácnû strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius) a lejsek mal (Ficedula parva). Mezi ptáky s vazbou na skalní útvary patfií v r velk (Bubo bubo), po tolka obecná (Falco tinnunculus), kavka obecná (Corvus monedula). V jeskyních nacházíme fiadu druhû netop rû, mezi nimi vcelku pravidelnû vrápence malého (Rhinolophus hipposideros). DÛleÏitou roli v celkové biologické pestrosti krajiny hrají rybníky, vodní toky a mokfiady. V hranicích okresu Semily nalezneme pomûrnû rozsáhlé mokfiadní biotopy, napfiíklad v Podtroseck ch údolích. Na vlhk ch místech mj. Ïije batolec duhov (Apatura iris). Vodní biotopy ob vá jiï pouze lokálnû keble rybniãná (Anodonta cygnea) a lipan podhorní (Thymallus thymallus). K charakteristick m druhûm patfií ãolek horsk (Triturus alpestris), je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara), ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis), skorec vodní (Cinclus cinclus), moták pochop (Circus aeruginosus), chfiástal vodní (Rallus aquaticus) a moudivláãek luïní (Remiz pendulinus). Suchá a teplá stanovi tû ob vají vfietenu ka obecná (Zygaena filipendulae), otakárek fenyklov (Papilio machaon), okáã bojínkov (Melanargia galathea), pestrokroveãník vãelov (Trichodes apiarius) a je tûrka obecná (Lacerta agilis). Pro Krkono e jsou charakteristické druhy alpinsk ch holí stfievlíãek Nebria rufescens, slíìák Pardosa sordidata, lindu ka horská (Anthus spinoletta); druhy spoleãenstev kosodfieviny pûvu ka modrá (Prunella modularis), rejsek horsk (Sorex alpinus), slavík modráãek tundrov (Luscinia svecica svecica); ra elini È ídlo horské (Aeshna caerulea), je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara); ledovcov ch karû sekáã pestr (Mitopus morio); prameni È a potokû vranka obecná (Cottus gobio), konipas horsk (Motacilla cinerea), rejsec vodní (Neomys fodiens); horsk ch smrãin kos horsk (Turdus torquatus), kfiivka obecná (Loxia curvirostra), ofie ník kropenat (Nucifraga caryocatactes); buãin brhlík lesní (Sitta europaea), ãáp ãern (Ciconia nigra), lejsek mal (Ficedula parva), norník rud (Clethrionomys glareolus). Oblast Semilska byla osídlena (kromû nejniï ích poloh âeského ráje) pomûrnû pozdû a nikdy nebyla pfiíli intenzivnû zemûdûlsky obhospodafiována. Charakter území pfiedurãoval její vyuïití spí e formou luãního a lesního hospodafiení a pastvy, coï vedlo k vytvofiení harmonické krajiny s rozpt len mi usedlostmi a osadami mezi loukami a lesy. Ani prûmyslová revoluce mnoho nezmûnila. Tovární objek- 66 SM 8

9 Okres Semily ty, které vznikaly v údolích fiek v 9. století, zapadaly do krajiny a postupnû se staly její souãástí. Pro velkoplo né hospodafiení a rozpínav prûmysl éry socialismu se zdej í krajina nehodila, aproto její charakter zûstal zachován. O tom svûdãí i vysoká lesnatost okresu (56,6 %). Prakticky souvislé porosty lesû, i kdyï hodnû po kozen ch imisemi, leïí na severu, v oblasti Krkono. Podkrkono í je charakteristické pestrou mozaikou lesních porostû, oddûlujících jednotlivé obce a jejich pole a pastviny. Lesy jsou pfieváïnû smrkové, v men í mífie se zachovaly zbytky lesû s pfiirozenou porostní skladbou, tj. vy ím zastoupením listnat ch dfievin buku a javoru klenu, popfiípadû jedle. V jiïních pískovcov ch oblastech âeského ráje jsou borové lesy, na extrémních stanovi tích oznaãované jako reliktní bory. Kromû Krkono ského národního parku a Chránûné krajinné oblasti âesk ráj zasahuje do okresu Semily na západní hranici je tû malá ãást CHKO Jizerské hory. Typická podhorská krajina Semilska. Stavby lidové architektury jsou nedílnou souãástí krajiny. SM 9 67