OKRES. PROSTùJOV. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OLOMOUCKO
|
|
- Bohumír Černý
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 OKRES PROSTùJOV CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OLOMOUCKO
2 Olomoucko OKRES PROSTùJOV Krajina v okolí Dzbelu, na hranici mezi Drahanskou a ZábfieÏskou vrchovinou. Na pfiedcházející stranû: Krajina u Pfiemyslovic, v pozadí Drahanská vrchovina. Okres Prostûjov leïí na jihozápadním okraji olomouckého regionu a hraniãí na západû s okresem Blansko, na severozápadû s okresem Svitavy, na severov chodû s okresem Olomouc, na v chodû s okresem Pfierov, na jihov chodû s okresem KromûfiíÏ a na jihozápadû s okresem Vy kov. Nejzápadnûj í bod okresu ( s..; v. d.) nalezneme v údolí u soutoku Pohorského potoka abûlé, 4 km západoseverozápadnû od obce Horní tûpánov. Nejsevernûj í bod ( s..; v. d.) se nachází v lese,5 km severoseverov chodnû od obce Ospûlov. Nejv chodnûj í bod ( s..; v. d.) leïí v poli,5 km v chodnû od obce Klopotovice, nejjiïnûj í bod ( s..; v. d.) v poli, km jiïnû od obce Osiãany. Nejvy í vrchol Skalky (734,7 m n. m.) se zvedá pfii západní hranici okresu v oblasti Drahanské vrchoviny, nejniï í místo (98 m n. m.) leïí v údolní nivû Hané v chodnû od Vrchoslavic. Rozlohou km 2 patfií okres k nejmen ím v âr (59. místo). Poãtem obyvatel 0 9 (.. 999) pfii hustotû 43 obyvatel na km 2 se fiadí ke stfiednû zalidnûn m. Geologická stavba okresu Prostûjov, kter leïí na rozhraní âeského masivu azápadních Karpat, byla formována varisk m vrásnûním koncem karbonu a alpinsk m vrásnûním v neogénu. Horniny âeského masivu vystupují na území okresu Prostûjov v kern ch strukturách Drahanské a ZábfieÏské vrchoviny, pod povrchem jsou v ak pfiítomny na celém území. Mezi horninami âeského masivu zcela pfievládají hlubokomofiské fly ové sedimenty spodního karbonu oznaãované jako kulm. Je pro nû charakteristická tmavá barva a stfiídání zvrásnûn ch vrstev slepencû, drob, prachovcû a jílov ch bfiidlic. Hluboko v jejich podloïí se nachází tzv. krystalinikum tvofiené rûzn mi druhy Ïul se slabû metamorfovan m plá tûm pûvodních sedimentû (pfiedev ím fylity). Na povrch vystupuje krystalinikum pouze v mal ch ostrûvcích u âelechovic a mezi Jesencem akladkami. Je obvykle doprovázeno devonsk mi horninami, které vytváfiejí 58 PV 2
3 Okres Prostûjov jeho bezprostfiední nadloïí. U âelechovic pfievládají vápence, v okolí Jesence a Kladek nalezneme kromû nich také slepence a vulkanity. Vápence u âelechovic obsahují velmi bohatou a pestrou kálu fosilií z období devonu a jejich umûlé v chozy (Státní lom, RÛÏiãkÛv lom) byly proto vyhlá eny národními pfiírodními památkami. Geologicky velmi zajímavá je malá kra PV 3 59
4 Olomoucko KRAJINN POKRYV graptolitov ch bfiidlic u Stínavy, jediná stopa siluru na Moravû. NadloÏí hornin âeského masivu tvofií tfietihorní sedimenty Západních Karpat. Pfievládají mezi nimi nezvrásnûné usazeniny neogenního mofie zvaného karpatská pfiedhlubeà. Vrstvy tûchto hornin, tvofiené vápnit mi jíly (tzv. tégly a líry), písky a místy také tûrky, vyplàují sníïeniny, zejména Hornomoravsk úval a Vy kovskou bránu. Jen nepatrnû se na geologické stavbû okresu Prostûjov podílí denudované pfiíkrovové tûleso podslezské jednotky, které je souãástí fly ového pásma Západních Karpat. V silnû zvrásnûné a tek- 60 PV 4
5 tonicky znaãnû postiïené horninové v plni pfievládají paleogenní vápnité jílovce s hojn mi rohovci (tzv. menilitové bfiidlice), doprovázené vápnit mi pískovci. Pfiíkrovové tûleso podslezské jednotky, které tvofií v bûïky Litenãické pahorkatiny jiïnû od Nezamyslic, je nasunuto na horniny âeského masivu i na neogenní sedimenty karpatské pfiedhlubnû. Ve ãtvrtohorách se na území okresu vyvinuly pleistocenní sedimenty fiíãních teras, spra e, travertiny a holocenní nivní sedimenty. Na nûkter ch místech Drahanské azábfieïské vrchoviny lze nalézt stopy po dob vání chud ch Ïelezn ch rud, jejichï vznik souvisel s devonsk mi vulkanity. Pro stavební úãely se na mnoha místech prostûjovského okresu dob vala droba. U âelechovic a Jesence se tûïily vápence, u Urãic se dodnes tû- Ïí stavební písek. Ve v chodní ãásti okresu pfievaïuje bezlesá níïina, západní ãást má charakter vrchoviny. Hlavními vodními toky jsou pravostranné pfiítoky Moravy Valová a Haná. Okres Prostûjov díky svému v raznému protaïení ve smûru od severozápadu k jihov chodu zasahuje jak do âeské vysoãiny (hercynská provincie) tak do Západních Karpat. SníÏeniny Hornomoravského úvalu a Vy kovské brány ve stfiední a jiïní ãásti okresu umoïàují spojení Stfiední a JiÏní Moravy. Více neï polovinu plochy okresu zaujímají vrchoviny, ménû ãlenit pahorkatinn georeliéf pokr vá více jak tfietinu okresu, pouze malá ãást patfií rovinám. Do západní a stfiední ãásti okresu zasahuje v rámci âeské vysoãiny Drahanská vrchovina. Je oddûlena v raznou tektonickou linií probíhající údolími Nectavy a RomÏe od ZábfieÏské vrchoviny, jeï vyplàuje sever okresu. Povrch Drahanské vrchoviny je klenbovit, vytvofien na spodnokarbonsk ch drobách, slepencích a bfiidlicích. Z nejv e poloïen ch oblastí na západû okresu (Skalky 734,7 m n. m., Skály 723,9 m n. m.) georeliéf stupàovitû klesá k v chodu do Hornomoravského úvalu. RovnûÏ povrch ZábfieÏské vrchoviny dosahuje nejvût ích nadmofisk ch v ek pfii severozápadní hranici okresu (Zahálkovy Skalky 60,0 m n. m.) asniïuje se smûrem jihov chodním khornomoravskému úvalu. Vrchovinn georeliéf tvofien pfieváïnû devonsk mi a spodnokarbonsk mi sedimenty nese stopy zlomové tektoniky, v raznou hrástí je Velk Kosífi (44,9 m n. m.). Na devonské vápence jsou v oblasti Ludmírova a Vojtûchova vázány krasové jevy (vyvûraãky, jeskynû, závrty, krasové Ïleby). Stfiední ãást a v chodní ãást okresu aï po fieku Blatu vyplàuje Prostûjovská níïinná pahorkatina Hornomoravského úvalu. Mírnû zvlnûn m georeliéfem na terciérních a kvartérních sedimentech probíhají k jihu a jihov chodu iroké sníïeniny údolních niv Blaty, Valové ahané. RovnûÏ ploch mírnû zvlnûn georeliéf na tfietihorních jílech a píscích je charakteristick pro Vy kovskou bránu zasahující do jihozápadní ãásti okresu. K jihu od údolí Hané se zvedá Litenãická pahorkatina vyplàující jiïní v bûïek okresu. Georeliéf s úvalovit mi údolími a ploch mi hfibety tvofií pfieváïnû tfietihorní jíly. Na území okresu Prostûjov nalezneme v echny typy klimatick ch oblastí definované Quittem, E. (97): teplá (T), mírnû teplá (MT) i chladná (CH). Z klimatick ch podoblastí (jednotek) se dají vyãlenit T2 v teplé, MT, MT0, MT9, MT5 a MT3 v mírnû teplé a CH7 v chladné. Pfiechod mezi jednotliv mi podoblastmi je plynul od V na ZaodráÏí rostoucí nadmofiskou v ku území. Ta se nej- Okres Prostûjov V chozy vápence v PP Vápenice upozoràují na b valou tûïbu této suroviny. PV 5 6
6 Olomoucko Vyvíjející se oblaãnost typu cumullus nad PP Kozí horka. zfietelnûji projevuje prûmûrn mi hodnotami a reïimem hlavních klimatick ch charakteristik, kter mi jsou teplota vzduchu a atmosférické sráïky. Nejteplej í a souãasnû nejsu í oblastí jsou nejniï í polohy Prostûjovské pahorkatiny vyplàující v chodní polovinu okresu. Na ni postupnû navazují západním smûrem mírnû teplé podoblasti MT, MT0, MT9, MT5 amt3 a jedná se o vy í polohy Prostûjovské pahorkatiny. Nejchladnûj í a také nejvlhãí jsou nejv e poloïené plochy v Konické vrchovinû v západní ãásti okresu. Jedná se o podoblast CH7, která je plo nû pomûrnû malá. Klima podoblasti T2 lze charakterizovat dlouh m, tepl m a such m létem s velmi krátk m pfiechodn m obdobím s tepl m aï mírnû tepl m jarem i podzimem, krátkou mírnû teplou, suchou aï velmi suchou zimou s velmi krátk m trváním snûhové pokr vky. Podoblast CH7 se vyznaãuje velmi krátk m aï krátk m létem s mírnû chladn m a vlhk m, dlouh m pfiechodn m obdobím s mírnû chladn m jarem a mírn m podzimem, dlouhou mírnou zimou, mírnû vlhkou, s dlouh m trváním snûhové pokr vky. K nejteplej ím ãástem okresu patfií nejníïe poloïen a souãasnû nejvût í v bûïek Prostûjovské pahorkatiny na v chodû okresu s prûmûrn mi roãními teplotami 7,9 8,5 C. Nejchladnûj í oblastí (asi 6,5 C) je nejvy í ãást Konické vrchoviny. Velké vegetaãní období (IV. IX.) charakterizují prûmûrné denní teploty vy í neï 5 C a ve vy ích polohách zaãíná kolem 8. dubna a konãí kolem 27. záfií. S ub vající nadmofiskou v kou je jeho nástup dfiívûj í (uï první dubnové dny) a konãí v prûmûru 30. záfií. V Prostûjovské pahorkatinû zaãíná uï koncem bfiezna a konãí kolem 5. fiíjna. Nejchladnûj í mûsíc v roce je leden, kdy nejniï í teploty klesají v nejvy ích polohách okresu (kolem 600 m n. m.) na 3,9 C a postupnû se zvy ují na 3,4 C ve stfiedních polohách. V nejníïe poloïené Prostûjovské pahorkatinû má prûmûrné lednové minimum hodnotu 2,6 C. Absolutní minimum 35,9 C bylo zji tûno. února 929 vplumlovû, v Konici bylo stejn den namûfieno 32,8 C. Nejteplej í mûsíc je aï na v jimky ãervenec. Ve vy ích polohách dosahuje ãervencov prûmûr hodnot 6,4 aï 7, C, v Prostûjovské pahorkatinû 7,9 8,7 C. Absolutní maximum bylo ale v Prostûjovû zji tûno a mûlo hodnotu 36,0 C. V Konici bylo namûfieno 34,8 C. Mrazov ch dnû, tj. dnû, kdy denní minimální teplota klesne pod bod mrazu, je více neï 30 v Konické vrchovinû a 05 5 v Prostûjovské pahorkatinû. Poãet ledov ch dnû, kdy maximální denní teplota nevystoupí nad bod mrazu, je podle nadmofiské v ky Letní dny charakterizuje maximální denní teplota (25,0 C a zatímco v Konické vrchovinû ji je ménû neï 35 roãnû, vprostûjovské pahorkatinû to je v prûmûru více 45 dnû. Absolutnû nejvíce jich je v ãervenci. Znalost ãasoprostorového rozloïení atmosférick ch sráïek na území okresu je velmi detailní, neboè pro fiadu míst vãetnû Prostûjova jsou k dispozici sráïkové fiady za období Mûsto Prostûjov a jeho nejbliï í okolí patfií k nejsu ím místûm okresu, kde prûmûrn roãní sráïkov úhrn ãiní pouh ch 555 mm. Opakem je Konická vrchovina s prûmûrn m roãním úhrnem aï 707 mm a s 42 mm ve vegetaãním období. S klesající nadmofiskou v kou sráïek ub vá. Polohy kolem 450 m n. m. mají roãní úhrn kolem 630 mm, nadmofiské v ky okolo 350 m n. m. (Ptení v Bouzovské vrchovinû) jen 68 mm. Nejvlhãím mûsícem b vá ãervenec (Prostûjov 8 mm, Rozstání 95 mm), nejsu í leden (Prostûjov 25 mm), ale 62 PV 6
7 Okres Prostûjov mûïe to b t únor nebo i bfiezen. Maximální denní úhrn sráïek byl v Prostûjovû zaznamenán 8. ãervence 936 a ãinil 68,3 mm. Poãet dnû v roce se sráïkami (spadne nejménû 0, mm sráïek) ãiní v Prostûjovû 47 a nejvíce jich je v ãervenci (3,6 dne), nejménû v únoru (0,7 dne). V nejníïe poloïené úvalové oblasti ale tato hodnota klesá aï na 20 dnû. DnÛ s denním sráïkov m úhrnem,0 mm je v Prostûjovû v dlouhodobém prûmûru 90,6 a dnû s denním sráïkov m 0,0 mm jen 6. Poãet dnû se snû- Ïením klesá spolu s nadmofiskou v kou. VKonické vrchovinû je to asi 45 dnû, vprostûjovské pahorkatinû 33,6 a v nejniï ích polohách jen 2,9. První den se snûïením pfiipadá na Prostûjov a okolí na 0. listopad. Nejdfiíve bylo zaznamenáno snûïení jiï 2. fiíjna 94, nejpozdûji 23. prosince 934. DnÛ se snûhovou pokr vkou je od 70 ve vy ích polohách do 45 v Prostûjovû. Maximální v ky snûhové pokr vky pfiesahují 40 cm, bûïné hodnoty jen zfiídka pfiesahují 0 cm. Vyjádfiíme-li oblaãnost v desetinách pokrytí oblohy oblaky, pak jasn ch dnû (oblaãnost men í neï 2 desetiny) je v prûmûru více ve v e poloïené Konické vrchovinû (53, dne). V Prostûjovû je tûchto dnû v prûmûru 45,3 roãnû. Maximum jejich v skytu pfiipadá na záfií. Jen prûmûrnû 0,8 jasn ch dnû pfiipadá v Prostûjovû na listopad. V e poloïená místa mají naopak více zamraãen ch dnû (oblaãnost je vy í neï 8 desetin) a v porovnání s niï ími polohami v létû. V Konické vrchovinû to je v prûmûru 32,4 dne a v Prostûjovû jen 25, dne. VProstûjovû je v prûmûru 53,6 dnû s mlhou (dohlednost niï í neï km), nejvíce jich pfiipadá na prosinec (9,3 dne), nejménû na ãerven (0,6 dne). Hodnoty trvání sluneãního svitu nejsou k dispozici. Hodnoty pomûrné (relativní) vlhkosti se na území okresu pfiíli neli í a roãní prûmûr ãiní 78 % s maximem v prosinci (89 %) a minimem v letních mûsících (53 6 %). Vûtrné pomûry Prostûjova dobfie korespondují s vûtrn mi pomûry úpatí Drahanské vrchoviny. Pfievládá SZ smûr vûtru (asi 5 % v ech pfiípadû), druh m pfievládajícím smûrem je J (,2 %). Vysok je poãet dnû s bezvûtfiím (35,3 % dnû v roce). V letních mûsících pfievaïují SZ vûtry (2,8%), v zimních J vûtry (4,5 %) za vysokého podílu bezvûtfií (36,7 %). Kvalita ovzdu í je dána dobr mi aï dostateãn mi moïnostmi provûtrávání celé Prostûjovské pahorkatiny v pfiípadû v skytu obou hlavních smûrû (SZ, J). Velmi slabû mohou b t provûtrávány polohy v závûtfií pfievládajících smûrû, napfi. oblast Ptení v letních mûsících. Celková emise SO 2 v okrese Prostûjov ãinila v roce ,45 t rok, emise NO x 8,07 t rok a pra ného aerosolu 320,0 t rok. Mezi nejvût- í zneãi Èovatele patfiil Agrostroj, star závod Prostûjov, Îelezárny Prostûjov, OP Prostûjov a jiï zaniklé cukrovary ve Vrbátkách a Nûmãicích nad Hanou. Témûfi celé území okresu Prostûjov leïí v povodí Moravy, byè tato fieka okresem neprotéká. Vût inu vod odvádí na v chod do Moravy fieky Blata, Valová abrodeãka, ze severozápadní ãásti okresu TfiebÛvka, do které se vlévá nûkolik men ích pravostrann ch pfiítokû. Nejv znamnûj í z nich je krasov potok pranûk, kter se v raznû podílel na vzniku Javofiíãsk ch jeskyní. Punkva a Bílá voda, pramenící v jihozápadní ãásti okresu v povodí fieky Svitavy (Dyje), mají v razn podíl na utváfiení Moravského krasu. Znaãná ãást okresu byla v minulosti odvodnûna melioracemi, na mnoha místech zbyteãn mi, coï se v kombinaci s relativnû nízk m úhrnem sráïek projevuje dlouhodobûj ím vodním deficitem ve více ãástech okresu. Nejvût í vodní nádrïí v regionu je Plumlovská pfiehrada. Vzhledem k poloze okresu a jeho georeliéfu tu dochází pouze k lokální povodním. V roce 997 nebyly v okrese Prostûjov, jako v jediném v Olomouckém kraji, zaznamenány kody katastrofálního charakteru. Území okresu je ãlenûno do fiady fytogeografick ch jednotek. Nejvût í plochu zaujímá f. o. Drahanská vrchovina, souãást âeskomoravského mezofytika, a Haná, která je ãástí Panonského termofytika. V bûïky Litenãick ch vrchû na jihu okresu náleïejí do Karpat- PV 7 63
8 Olomoucko POTENCIÁLNÍ P IROZENÁ VEGETACE ského mezofytika. Znaãné fytogeografické rozdíly spolu s rozmanitostí stanovi È jsou jednou z pfiíãin velmi rozdíln ch typû rostlinn ch spoleãenstev a fiady vzácn ch druhû rostlin. V niï ích polohách okresu se k pfiíãinám rûznorodosti fiadí také dlouh v voj osídlení. V nejniï ích polohách Prostûjovska na jihu a v chodû se dochovalo velmi málo pfiírodû blízk ch spoleãenstev. Jsou to zejména nivy men ích fiíãek, kde lze místy nalézt malé luïní lesíky s nûkter mi karpatsk mi druhy a v nich mj. kakost hnûdoãerven (Geranium phaeum), kostival hlíznat (Symphytum tuberosum) a v PP Pod Zápovûdsk m kopcem dokonce kru tík polabsk (Epipactis albensis). 64 PV 8
9 V nivû fiíãky Blaty se vyvinuly slatiny. Nyní jsou prakticky zniãeny odvodnûním a jímáním vody. Pfiesto se v NPP Hrdibofiické rybníky a v jejím okolí jako na jediné lokalitû v âeské republice vyskytují matizna bahenní (Ostericum palustre) a potoãnice drobnolistá (Nasturtium microphyllum). VBiskupicích najdeme mal luïní les s ãesnekem medvûdím (Allium ursinum). Ve f. o. Hanácká pahorkatina se pfiírodû blízká stanovi tû prakticky nedochovala. Malé lesíky tvofií topolové plantáïe nebo akátiny, z pûvodních habfiin zbyly pouze fragmenty. Kuriózní v jimkou jsou travnaté náspy a záfiezy Ïelezniãních tratí, které se staly útoãi tûm nûkter ch luãních druhû. V minulosti se zde roz ífiily svefiep vzpfiímen (Bromus erectus) aváleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum), dále mj. len rakousk (Linum austriacum), smldník alsask (Peucedanum alsaticum), jehlice rolní (Ononis arvensis), ledenec pfiímofisk (Tetragonolobus maritimus) adal í. Na Drahanské vrchovinû na západû a severu okresu nalezneme fiadu spoleãenstev od teplomiln ch v podhûfií po zra elinûná mokfiadní na planinách holoroviny nejvy ích poloh, i pfiesto, Ïe vrchovina tady má pfieváïnû jednotvárnou geologickou stavbu. Prakticky jedin mi horninami jsou kulmské sedimenty, jen v podhûfií místy pfiekryté spra í, která obohacuje pûdu Ïivinami. Pro podhûfií jsou zvlá tû typické teplomilné doubravy, na odlesnûn ch místech svahû s mûlk mi pûdami a skalkami b valé pastviny, hojné mj. v okolí Plumlova. Nejvût í a nejtypiãtûj í z nich leïí ve zvlá tû chránûn ch územích. Rostou na nich ostfiice nízká (Carex humilis) ao. ãasná (C. praecox), kostfiava walliská (Festuca valesiaca), koniklec velkokvût (Pulsatilla grandis), bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum) a kefi skalník celokrajn (Cotoneaster intergerrimus), vzácnû i trávniãka obecná (Armeria vulgaris), kociánek dvoudom (Antennaria dioica), vstavaã obecn (Orchis morio), prstnatec bezov (Dactylorhiza sambucina) a l kovec vonn (Daphne cneorum). Spra místy umoïàuje existenci nároãnûj ím druhûm, mj. ze spoleãenstev teplomiln ch plevelû. Vzácnû tu roste dejvorec velkoplod (Caucalis platycarpos), vrabeãnice roãní (Thymelaea passerina) a prorostlík okrouhlolist (Bupleurum rotundifolium). Pfiírodní park Kosífi na vrchu Velk Kosífi obsahuje neobyãejnou koncentraci v znamn ch druhû rostlin. Vyskytují se zde chlupáãek velkoúborn (Pilosella macrantha), mochna jahodovitá (Potentilla sterilis), lnûnka Dollinerova (Thesium dollineri), rûïe bedrníkolistá (Rosa pimpinellifolia) a fiada dal ích druhû. Pro vy í polohy Drahanské vrchoviny jsou typické listnaté lesy v ãlenitém terénu s hlubok mi a úzk mi údolími Ïleby. Roste zde nezvykle mnoho vitálních jedlí bûlokor ch (Abies alba), v niï- ích patrech mj. kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera) a k. devítilistá (D. enneaphyllos), rûïe pfievislá (Rosa pendulina), nedávno byl odsud popsán nález kru tíku Greuterova (Epipactis greuteri). Nejvy í polohy Drahanské vrchoviny hostí buãiny, které jsou místy podmáãené. V takov ch místech jsou pfiimí eny bfiíza p fiitá (Betula pubescens) a zfiejmû pfiirozenû smrk ztepil (Picea abies). Na zra elinûn ch loukách roste mj. fiada mokfiadních druhû, které jinak najdeme v horsk ch oblastech, napfiíklad suchop r pochvat (Eriophorum vaginatum), vrbina hajní (Lysimachia nemorum), vûsenka nachová (Prenanthes purpurea), kakost lesní (Geranium sylvaticum), zevar nejmen í (Sparganium minimum) arûzné ostfiice, vãetnû o. stinné (Carex umbrosa) a o. pfiíbuzné (C. appropinquata). Z mechû je zajímav vzácn ra elinn druh dvouhrotec bahenní (Dicranum bonjeani) v PP V chaloupkách. Do 60. let 20. století rostly na nûkolika místech klikva bahenní (Oxycoccus palustris) arosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). V PR Uhliska byl v té dobû znám vzácn relikt mech baïiník kostrbat (Paludella squarrosa), nyní vymizel. Na nûkter ch zra elinûl ch loukách se po nûkolika letech fiízené péãe znovu objevují zajímavé druhy, vãetnû citlivé tolije bahenní (Parnassia palustris). Z dfiívûj ích Ïivinami chud ch pastvin Okres Prostûjov Hofieãek mnohotvárn ãesk (Gentianella praecox subsp. bohemica). 2 RÛÏe bederníkolistá (Rosa pimpinellifolia). 2 PV 9 65
10 Olomoucko 2 PerleÈovec vût í (Argynnis aglaja). 2 Kozinec dánsk (Astragalus danicus). se dochovalo jen nûkolik mezí, pfiesto zde doposud existuje vitální populace endemita âeské republiky hofieãku mnohotvárného ãeského (Gentianella praecox subsp. bohemica). âást Drahanské vrchoviny s ostrûvky vápence v severozápadním cípu okresu tvofií základ pfiírodního parku Kladecko. V buãinách na vápencích rostou okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) a donedávna i korálice trojklanná (Coralorhiza trifida). Na nelesních stanovi tích se dochovaly zbytky pastvin s jalovcem obecn m (Juniperus communis) a dal ími jinde jiï vzácn mi druhy. Mokfiady jsou zde obohaceny uhliãitanem vápenat m, takïe kromû uveden ch druhû vrchovin ch mokfiadû zde rostou také ostfiice Davallova (Carex davalliana) a kru tík bahenní (Epipactis palustris). Lesní spoleãenstva Litenãick ch vrchû v nejjiïnûj í ãásti okresu jsou dobfie zastoupena v PR Vitãick les. Jsou zde pûkné porosty typické karpatské habfiiny s ostfiicí chlupatou (Carex pilosa). Velkou ãást okresu tvofií roviny a pahorkatiny Hornomoravského úvalu avy kovské brázdy (Prostûjovsk bioregion), na jihu nepatrnû zasahující do Karpatské podprovincie (Îdánicko-Litenãick bioregion). Toto území je dlouhodobû ob vané, zemûdûlsky intenzivnû vyuïívané, a proto jsou v nûm jen nepatrné plo ky pfiírodû blízk ch stanovi È. PfieváÏná vût ina zvífieny jsou druhy polí. Západní ãást okresu je naproti tomu vrchovinná (Drahansk bioregion), s v raznû lesní faunou v místy pomûrnû zachoval ch souvisl ch a málo pfiístupn ch porostech. Na Drahanské vrchovinû zbyly men í plochy ra elini È, s dochovanou psychrofilní faunou, nûkdej í ra elini tû na dolních tocích byla zlikvidována. Cel okres je velmi chud na vodu, potoky a fiíãky protékající údolími z Drahanské vrchoviny jsou v dolních úsecích vesmûs regulovány. Vût í vodní plochy tvofií pouze vodní nádrï Plumlov, Podhrádsk rybník a pro avifaunu v znamnûj í Hrdibofiické rybníky. Izolované nelesní biotopy v zemûdûlské krajinû, opu tûné lomy a staré sady i okraje tepl ch doubrav na úpatí Drahanské vrchoviny jsou útoãi tûm celé fiady teplomiln ch druhû ÏivoãichÛ, zejména hmyzu. Jsou to napfiíklad kudlanka náboïná (Mantis religiosa), kozlíãek hnûd (Dorcadion fulvum), chrobák ozbrojen (Odontaeus armiger), roháã obecn (Lucanus cervus), krasec tfie Àov (Anthaxia candens), vfietenu ka ligrusová (Zygaena carniolica), hnûdásek kvûtelov (Melitaea didyma), h. kostkovan (M. cinxia), modrásek viãencov (Polyommatus thersites), m. komonicov (P. dorylas), m. jetelov (P. bellargus) a mûra kukléfika hvûzdnicová (Cucullia asteris). Z okolí Plumlova byl nedávno popsán dosud neznám druh mot la drobníãek Trifurcula moravica a na téïe lokalitû byl poprvé v âeské republice nalezen vzácn drobníãek Trifurcula serotinella. V otevfiené krajinû Prostûjovska se dosud pomûrnû hojnû vyskytuje jinak velmi vzácn hrobafiík Nicrophorus germanicus. V pozdním létû je moïno v opu tûn ch vápencov ch lomech poblíï âelechovic pozorovat nápadnû ãervenû zbarvené sameãky pavouka stepníka rudého (Eresus niger). Nejsevernûj í lokality na Moravû má v tomto okrese je tûrka zelená (Lacerta viridis). Suché travnaté stránû ob vají bramborníãek ãernohlav (Saxicola torquata) a pûnice vla ská (Sylvia nisoria). Ze savcû zde byl opûtovnû zji tûn tchofi stepní (Mustela eversmannii) a na prostûjovském leti ti se udrïela populace sysla obecného (Spermophilus citellus) jako nejsevernûj í na Moravû. Vlhké louky ve vy ích polohách západní ãásti okresu ob vají mj. ohniváãek modrolem (Lycaena hippothoe), o. modroleskl (L. alciphron), hnûdásek rozrazilov (Melitaea diamina) a modrásek oãkovan (Maculinea telejus). Luãní biotopy byly negativnû ovlivàovány naru ováním vodního reïimu, hnojením a ãasto i pfiemûnou na ornou pûdu, proto mnohé zdej í druhy ÏivoãichÛ jsou na pokraji vymfiení nebo jiï vymizely, mj. okáã stfiíbrook (Coenonympha tullia). Charakteristick m ptaãím druhem luk vy ích poloh je bramborníãek hnûd (Saxicola rubetra). Ve zbytcích buãin a jedlobuãin Ïijí kromû iroce roz ífien ch lesních druhû mj. nesytka jedlová (Synanthedon cephiformis), okáã ãernohnûd (Erebia ligea), ãast je mlok skvrnit (Salamandra salamandra) a ãolek horsk (Triturus alpe- 66 PV 0
11 stris), z plazû je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara), Ve star ch porostech je charakteristick v skyt s ce rousného (Aegolius funereus), v buãinách lejska malého (Ficedula parva), místy i strakapouda prostfiedního (Dendrocopos medius). Îije zde také netop r severní (Eptesicus nilssonii). PÛvodní rybí fauna tokû pfiedev ím vzemûdûlské krajinû náleïela lipanovému aï parmovému pásmu, ve vy ích úsecích pásmu pstruhovému. Zneãi tûním tokû je v ak zcela pozmûnûna. Vlhãí biotopy v niï ích polohách ob vá nápadn ohniváãek ãernoãárn (Lycaena dispar). Z obojïivelníkû se v mûlk ch nádrïích rozmnoïují kromû bûïn ch druhû skokan ostronos (Rana arvalis) i s. tíhl (R. dalmatina). Územím okresu probíhá v chodní hranice souvislého osídlení kuàky obecné (Bombina bombina), kuàka Ïlutobfiichá (B. variegata) chybí. Z vodních ptákû se vyskytují na neãetn ch vodách jen bûïné druhy, typick m ptákem bfiehov ch porostû je moudivláãek luïní (Remiz pendulinus). Prostûjovsko má bohatou historii osídlení. UÏ z období pfied více neï 30 tisíci lety pocházejí doklady o existenci paleolitického ãlovûka z Ondratic aotaslavic. Vy kovská brána uï tehdy fungovala jako dûleïitá komunikaãní trasa ve smûru sever jih. Doklady o osídlení jiï od doby kamenné máme zmnoha lokalit v níïinné a pahorkatinné ãásti okresu. Neolitická v inná opevnûná hradi tû existovala napfiíklad v lokalitách Hrad u Bílovic, âubernice uohrozimi nebo Obrova noha u Otaslavic. Také doba bronzová pfiiná í ãetné dûkazy o hojném osídlení, které se nachází na dobfie ochránûn ch místech poblíï vodních tokû do nadmofiské v - ky 400 m. Nejbohat í nálezy bronzov ch pokladû pocházejí z KfienÛvek. Doba Ïelezná zanechala také mnohé dûkazy o osídlení, ale mezi nejv znamnûj í patfií keltské osídlení. Keltové zanechali stopy o svém osídlení poblíï více neï tfiiceti obcí okresu. Mezi nejv znamnûj í lokality patfií oppidum (protourbánní typ osídlení) Staré Hradisko umalého Hradiska na v chodních svazích Drahanské vrchoviny. V dobû nejvût ího rozkvûtu v. století pfi. n. l. zde Ïilo více neï pût tisíc lidí a bylo jak msi hlavním keltsk m sídlem na Moravû (podobnû jako Závist u Zbraslavi v âechách). Bohaté archeologické nálezy podávají dûkaz nejen o dûmyslné soustavû opevnûní, ale i o zafiízení dílen a bohatství Ïelezn ch, jantarov ch a sklenûn ch v robkû i zlat ch mincí duhovek. Vprvních staletích na eho letopoãtu bylo území osídleno germánsk mi kmeny, jeï byly v 6. století vytlaãeny kmeny slovansk mi. Dal í doklady o osídlení tvofií slovanské rodové vsi. Nejstar í písemné doklady o sídlech prostûjovského okresu pocházejí z 2. poloviny. století. Prostûjov byl pov en na mûsto aï v roce 390. Kolonizace od 3. století zasáhla pfiedev ím oblast Drahanské vrchoviny. Pfiízniv vliv na ekonomick i sídelní v voj mûlo panování Pern tejnû hlavnû v 6. století, kdy mûsto Prostûjov i cel region zaïívají období velkého ekonomického vzestupu. Tfiicetiletá válka pfiiná í v razn populaãní pokles, mnohdy i zánik sídel (na Drahansku). Tereziánské a josefínské reformy (pfiedev ím raabizace, neboli dûlení velkostatkû) pfiiná ejí poslední v znamn zásah do sídelního systému. Vzniká celá fiada nov ch sídel. Období prûmyslové revoluce zasahuje pfiedev ím Prostûjov, kter byl v letech relativnû nejrychleji rostoucím mûstem na Moravû. Pováleãn odsun NûmcÛ zasahuje území okresu jen okrajovû (oblast Brodku u Konice). V znamn m negativním jevem a zátûïí krajiny v pováleãném období byla pfiedev ím nadmûrná intenzifikace zemûdûlské v roby. Okres Prostûjov Samec silnû ohroïeného druhu je tûrky obecné (Lacerta agilis). 2 Samec ohniváãka celíkového (Lycaena virgaureae). 2 PV 67
OKRES OLOMOUC. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OLOMOUCKO
OKRES OLOMOUC CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OLOMOUCKO Olomoucko OKRES OLOMOUC Velk Kosífi (44,9 m n. m.) od severov chodu. Na pfiedcházející stranû: Vrch Tfiesín (344,9 m n. m.) od v chodu, v popfiedí obec Mladeã
Více8. Pseudokrasové jeskynû
8. Pseudokrasové jeskynû Úvod Pfiehled jeskyní Moravskoslezské Beskydy - Radho Èská hornatina Host nsko-vsetínská hornatina - Vsetínské vrchy Host nské vrchy Vizovická vrchovina - Komonecká hornatina Javorníky
VíceOKRES P EROV. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OLOMOUCKO
OKRES P EROV CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OLOMOUCKO Olomoucko OKRES P EROV Niva Beãvy pod Helf t nem. V pozadí zlomov svah Maleníku. Na pfiedcházející stranû: Moravská brána z Maleníku. Okres Pfierov tvofií jihov
VíceBESKYDY. Radim J. Vašut
BESKYDY Radim J. Vašut Západní Beskydy Moravskoslezské Beskydy (Lysá hora, 1323 m) Vsetínské vrchy (Vysoká, 1024 m) Javorníky (Velký Javorník, 1072 m; M. Javorník, 1019 m) Slezské Beskydy (Velká Čantoryje,
Víceprávních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje
Strana 109 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2010 VùSTNÍK právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 3 Rozesláno dne 6. kvûtna 2010 O B S A H 12. Nafiízení Stfiedoãeského
Více_VY_uvod :17 Stránka 521 C M Y K OKRES VY KOV. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. BRNùNSKO
52-536_VY_uvod 28.3.2008 3:7 Stránka 52 OKRES VY KOV CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr BRNùNSKO 52-536_VY_uvod 28.3.2008 3:7 Stránka 522 Brnûnsko OKRES VY KOV Na pfiedcházející stranû: B valé v znamné keltské sídli tû
Vícepfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004
pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 806 âástka 7/2004 Vûstník právních
VíceÎivot cizincû... Kap. 3: Vybrané statistiky cizinců 21 % 34 % 13 % 4 % 12 % 4 % 7 % 5 % 36 Graf 19: Poãty udûlen ch azylû v letech
34 Graf 17: Îadatelé o azyl v âr v letech 1993-26 Žadatelé o azyl v ČR v letech 1993 26 (Graf 17) Azyl je forma mezinárodní ochrany, která se udûluje osobám, v jejichï pfiípadû bylo prokázáno poru ování
VícePříloha I. Název zvláště chráněného území: U Hamrů
Příloha I. A. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ PAMÁTKA U HAMRŮ (dle 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, dále též jen zákon ) Název zvláště chráněného území:
Více9. Hydrologie. Podzemní vody Povrchové vody Beãva a její pfiítoky z hlediska vodohospodáfiského
9. Hydrologie Podzemní vody Povrchové vody Beãva a její pfiítoky z hlediska vodohospodáfiského 51 52 9. Hydrologie Podzemní vody Okres Vsetín je celkové chud na podzemní vody v dûsledku geologické stavby,
VíceOKRES JIHLAVA. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr JIHLAVSKO
OKRES JIHLAVA CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr JIHLAVSKO Jihlavsko OKRES JIHLAVA Ráz krajiny v okolí imanova. Na zachoval ch vlhk ch loukách ãasto dominuje pfiástevník chrastavcov (Diacrisia sannio). Na pfiedcházející
VíceOKRES OPAVA. v mûna. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OSTRAVSKO
OKRES OPAVA v mûna CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OSTRAVSKO Ostravsko OKRES OPAVA Ploch povrch Vítkovské vrchoviny se zbytky krajinné struktury lesních lánov ch vsí. Uprostfied snímku obec Hofiej í Kunãice. Na pfiedcházející
Více24. Popis pfiírody v obcích
24. Popis pfiírody v obcích Branky Bystfiiãka Dolní Beãva Francova Lhota Halenkov Horní Beãva Horní Lideã Ho Èálková Hovûzí Huslenky Hutisko - Solanec Chorynû JablÛnka Janová Jarcová Karolinka Katefiinice
VíceO poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem.
Jeseníky Hrubý Jeseník je geomorfologický celek a dominantní pohoří Slezska a části severní Moravy, které patří ke Krkonošsko-jesenické subprovincii (respektive k Sudetům) jako jejich nejvýchodnější část.
Víceâasopis PRO OCHRANU P ÍRODY A KRAJINY PANONSKÉ STEPNÍ TRÁVNÍKY NA MORAVù
âasopis PRO OCHRANU P ÍRODY A KRAJINY XX. roãník 2006 17. zvlá tní vydání PANONSKÉ STEPNÍ TRÁVNÍKY NA MORAVù PANONSKÉ STEPNÍ TRÁVNÍKY NA MORAVù Uspofiádali Antonín Buãek, Jan Lacina a Zdenûk La tûvka VERONICA
VícePražský "divočinový" speciál! Přírodní park Modřanská rokle-cholupice
Pražský "divočinový" speciál! Přírodní park Modřanská rokle-cholupice Potěšte se výhledem na malebnou scenárii Prahy z keltského oppidia Závist na naučné Keltské stezce anebo se vydejte objevovat krásu
VíceRudné hornictví v âechách, na Moravû a ve Slezsku
Rudné hornictví v âechách, na Moravû a ve Slezsku Obrazy z dûjin tûïby a zpracování J I Í M AJER Nakladatelství Libri Praha 2004 PhDr. Jifií Majer, CSc., 2004 Illustrations Jan âáka, Hornické muzeum Pfiíbram
VícePřírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda
0 Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť Voda a půda Půda a voda 0 Studované území Vybrali jsme si lokalitu v blízkosti naší školy. Nacházíme se ve zlínském kraji téměř na okraji města ve čtvrti
Více2 Předmět ochrany Předmětem ochrany národní přírodní památky jsou
Strana 2004 Sbírka zákonů č. 205 / 2013 205 VYHLÁŠKA ze dne 4. července 2013 o vyhlášení Národní přírodní památky Stránská skála a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Ministerstvo životního prostředí
VícePlány péče o území ve správě pozemkových spolků. Na pramenech
Plány péče o území ve správě pozemkových spolků Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka Na pramenech 1. Základní údaje 1.1. Název území Na pramenech je převzatý pomístní název. 1.2. Lokalizace
VíceOKRES. HAVLÍâKÒV BROD. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr JIHLAVSKO
OKRES HAVLÍâKÒV BROD CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr JIHLAVSKO Jihlavsko OKRES HAVLÍâKÒV BROD 2 Údolí Sázavy ve Stvofiidlech. 2 Vítod obecn (Polygala vulgaris). Na pfiedcházející stranû: Komplexy vlhk ch a mezofilních
VíceUniverzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie. Pedogeografie a biogeografie.
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedogeografie a biogeografie Půdní profil Pavel BŘICHNÁČ 2. ročník BGEKA zimní semestr 2006/07 Praha 2007 I. Základní
VíceManuál k uïití ochranné známky âeské televize a pfiedpisy související
Manuál k uïití ochranné známky âeské televize a pfiedpisy související I/1 Základní podoba logotypu, síèová konstrukce a ochrann prostor ; y ; y Ochrannou známkou âeské televize je logotyp tvofien grafick
Víceprávních pfiedpisû Ústeckého kraje
Strana 437 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû Ústeckého kraje âástka 8 Rozesláno dne 8. prosince 2006 O B S A H 3. Nafiízení Ústeckého kraje
VíceCHKO Bílé Karpaty CHKO Bílé Karpaty
CHKO Bílé Karpaty CHKO Bílé Karpaty www.env.cz zřízena výnosem Ministerstva kultury 3.listopadu 1980 plocha 715 km 2 na území okresů Hodonín, Uherské Hradiště a Zlín délka 70 km, orientaci severovýchod-jihozápad
Víceprávních pfiedpisû Moravskoslezského kraje
Strana 269 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2007 VùSTNÍK právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje âástka 8 Rozesláno dne 28. prosince 2007 O B S A H 3. Nafiízení Moravskoslezského
VíceOKRES ROKYCANY. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO
OKRES ROKYCANY CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO PlzeÀsko a Karlovarsko OKRES ROKYCANY Údolí Berounky u PR Tfiímanské skály. Na pfiedcházející stranû: Havlova skála nad Berounkou u Liblína. Území
Více21. 11. Pfiehled zvlá tû chránûn ch území a dal ích hodnotn ch lokalit
21. 11. Pfiehled zvlá tû chránûn ch území a dal ích hodnotn ch lokalit NíÏe uvádíme pfiehled zvlá tû chránûn ch území a dal ích pfiírodovûdecky zajímav ch lokalit v okrese Vsetín, sefiazen ch dle jednotliv
Více_BO_uvod :53 Stránka 277 C M Y K OKRES BRNO-VENKOV. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. BRNùNSKO
277-300_BO_uvod 28.3.2008 0:53 Stránka 277 OKRES BRNO-VENKOV CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr BRNùNSKO 277-300_BO_uvod 28.3.2008 0:53 Stránka 278 Brnûnsko OKRES BRNO-VENKOV Na pfiedcházející stranû: Niva Svratky s Rajhradem
VíceDS-75 JE TO TAK SNADNÉ. kombinace produktivity v estrannosti a pohodlí
DS-75 JE TO TAK SNADNÉ kombinace produktivity v estrannosti a pohodlí DS-75 OBÁLKOVÁNÍ JE TAK SNADNÉ Pracujete v prostfiedí, kde je zpracování zásilek klíãová otázka? Kompaktní obálkovací stroj má mnoho
Víceprávních pfiedpisû Olomouckého kraje
Strana 225 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2008 VùSTNÍK právních pfiedpisû Olomouckého kraje âástka 5 Rozesláno dne 3. fiíjna 2008 O B S A H 1. Nafiízení Olomouckého kraje
Víceprávních pfiedpisû Olomouckého kraje
Strana 229 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû Olomouckého kraje âástka 6 Rozesláno dne 16. fiíjna 2006 O B S A H 5. Nafiízení Olomouckého kraje
VíceSeminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu
Seminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu Strukturní tvary reliéfu Vychází z geologické mapy Strukturní podmíněnost tvarů Tvary související: se sopečnou činností neovulkanické suky, sopky, s horizontálním
VíceVlha pestrá (Merops apiaster)
Vlha pestrá (Merops apiaster) NeÏije u nás asi krásnûj í pták neï je vlha. Je pfiedstavitelem skupiny, ob vající tropy a subtropy Afriky a Asie, které stfiedoevropské klima pfiíli nevyhovuje. Kdysi jsme
Víceprávních pfiedpisû Ústeckého kraje
Roãník 2010 VùSTNÍK právních pfiedpisû Ústeckého kraje âástka 2 Rozesláno dne 19. dubna 2010 O B S A H 1. Nafiízení Ústeckého kraje o zfiízení pfiírodní památky RadouÀ a stanovení jejích bliï ích ochrann
VíceNovostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová
č.j. NZ 50/07 Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu ARCHAIA Olomouc, o.p.s. Feat. ARCHAIA Brno o.p.s. 2007 2 Tato práce, která vznikla
VíceSLAVKOVSK LES. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO
SLAVKOVSK LES CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO PlzeÀsko a Karlovarsko CHKO SLAVKOVSK LES Pohled z DraÏovského vrchu na neovulkanick Uheln vrch (772,7 m n. m.). Na pfiedcházející stranû: Pohled
Více3. PŘ ÍRODNÍ PODMÍNKY 3.1. KRAJINNÝ POTENCIÁL
3. PŘ ÍRODNÍ PODMÍNKY 3.1. KRAJINNÝ POTENCIÁL Významným specifickým prvkem města je jeho sepětí s krajinou. Dramatická konfigurace terénu s množstvím drobných vodních toků a lesnatých strání, údolní poloha
Více12. NepfietrÏit odpoãinek v t dnu
12. NepfietrÏit odpoãinek v t dnu 12.1 Právní úprava 92 (1) Zamûstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zamûstnanec mûl nepfietrïit odpoãinek v t dnu bûhem kaïdého období 7 po sobû jdoucích
Víceprávních pfiedpisû PlzeÀského kraje
Strana 261 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 8 Rozesláno dne 18. prosince 2006 O B S A H 6. Nafiízení PlzeÀského kraje
Víceprávních pfiedpisû PlzeÀského kraje
Strana 137 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 3 Rozesláno dne 18. kvûtna 2006 O B S A H 2. Nafiízení PlzeÀského kraje
Víceprávních pfiedpisû Libereckého kraje
Strana 141 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 6 Rozesláno dne 8. prosince 2006 O B S A H 6. Nafiízení o zfiízení pfiírodní
Více_BK_uvod :39 Stránka 97 C M Y K OKRES BLANSKO. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. BRNùNSKO
097-9_BK_uvod 28.3.2008 9:39 Stránka 97 OKRES BLANSKO CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr BRNùNSKO 097-9_BK_uvod 28.3.2008 9:39 Stránka 98 Brnûnsko OKRES BLANSKO Na pfiedcházející stranû: Jaro ve zvlnûné S kofiské hornatinû
VíceOKRES SEMILY. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr LIBERECKO
OKRES SEMILY CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr LIBERECKO Liberecko OKRES SEMILY Trosky dominanta dal ího v znamného krajinného celku Semilska, âeského ráje. Skalní vûï DÏbán v PR Klokoãské skály. Na pfiedcházející stranû:
VíceGEOGRAFIE BRNA G. Petříková, 2009
GEOGRAFIE BRNA G. Petříková, 2009 Zeměpisná poloha 49 12' severní šířky 16 34' východní délky Základní údaje http://www.brno.cz Nadmořská výška 190-425 m n. m. Přibližná plocha 230 km 2 2. největší město
VíceOKRES TACHOV. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO
OKRES TACHOV CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO PlzeÀsko a Karlovarsko OKRES TACHOV âást okresu v okolí Boru u Tachova. Na pfiedcházející stranû: Václavsk rybník, v pozadí Pfiimda dominanta okresu
Více(2) Za národní přírodní památku se vyhlašuje přírodní útvar, územně vymezený v odstavci 3, s výskytem
Částka 40 Sbírka zákonů č. 106 / 2017 Strana 1173 106 VYHLÁŠKA ze dne 27. března 2017 o vyhlášení Národní přírodní památky Kosířské lomy a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Ministerstvo životního
VíceKamenn hfiib. Okres Sokolov
památka Kamenn hfiib Bizarní balvan v Jindfiichovické vrchovinû asi 750 m jiïnû od obce Krásná Lípa u indelové. Krásná Lípa 666 668 m V mûra: 0,08 ha Vyhlá eno: 980, novelizováno 2000 Blok adamellitu karlovarského
Víceprávních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje
Strana 1 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2009 VùSTNÍK právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 1 Rozesláno dne 27. bfiezna 2009 O B S A H 1. Nafiízení Stfiedoãeského
VíceA.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody
A.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody Číslo Název 118 NPR Hrabanovská černava Zbytek polabské černavy s typickými společenstvy 1933 Horní a střední Labe 132 PR Chropotínský háj Zbytek
VíceJosef a Karla MARTIŠKOVI Česká svaz ochránců přírody základní organizace Brněnsko Pustiměřské Prusy 103, 683 21 Pustiměř
1 Foto na tutulní straně obálky Porost chrpy polní a máku vlčího Foto na zadní straně obálky Zběhoveček trojklanný Zpracoval Josef a Karla MARTIŠKOVI Česká svaz ochránců přírody základní organizace Brněnsko
VíceZ P R Á V A. Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í P O D Z E M N Í C H V O D V D Í LČÍM POVODÍ HORNÍ ODRY ZA ROK 2012 Povodí Odry, státní podnik, odbor vodohospodářských
VíceNatura 2000. Údolí Oslavy a Chvojnice. www.dedictvivysociny.cz
Natura 2000 Natura 2000 1 Údolí Oslavy a Chvojnice Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy evropských stanovišť a stanoviště evropsky
VíceGeologická stavba České republiky - Západní Karpaty
Geologická stavba České republiky - Západní Karpaty pracovní list Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU vodova@ped.muni.cz Druhý z pracovních listů zaměřených na geologickou stavbu České republiky
Víceprávních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje
Strana 177 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2005 VùSTNÍK právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 7 Rozesláno dne 31. fiíjna 2005 O B S A H 2. Nafiízení o zfiízení
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
VíceGeologie Regionální geologie
Geologie Regionální geologie Připravil: Ing. Jan Pecháček, Ph.D Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Regionální geologie ČR -
VíceNELESNÍ EKOSYSTÉMY MOKŘADNÍ
NELESNÍ EKOSYSTÉMY MOKŘADNÍ Prameniště - vývěry podzemní vody; velmi maloplošné ekosystémy - prameništní mechorosty, často porosty řas - nízké ostřice, suchopýry, přesličky aj. - složení vegetace je výrazně
Víceprávních pfiedpisû Královéhradeckého kraje
Strana 1 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2007 VùSTNÍK právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 1 Rozesláno dne 26. bfiezna 2007 O B S A H 1. Nafiízení Královéhradeckého
VíceKrkonoše. Smrk. Jeseníky
Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.
Více11 TRH PÒDY, TRH KAPITÁLU
11 TRH PÒDY, TRH KAPITÁLU 11.1 Trh pûdy a pozemková renta 11.2 Kapitál jako v robní faktor 11.2.1 Pojetí kapitálu 11.2.2 Kapitálov trh, cena kapitálu Anal za trhu pûdy ukazuje, jak je v ekonomickém systému
Více4. Přírodní památka Kamenná u Staříče
4. Přírodní památka Kamenná u Staříče Na území dávno opuštěných vápencových lomů v prostoru mezi obcí Staříč a dolem Staříč III, na severovýchodním svahu vrchu Kamenná (385 m n. m.) se vyvinula travnatá
VíceOKRES PLZE -SEVER. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO
OKRES PLZE -SEVER CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO PlzeÀsko a Karlovarsko OKRES PLZE -SEVER Hrad Neãtiny v pfiírodním parku Manûtínská hornatina. Na pfiedcházející stranû: Údolí Berounky v Karlovické
VíceChráněná krajinná oblast Český les. Bělá nad Radbuzou, červen 2014
Chráněná krajinná oblast Český les Bělá nad Radbuzou, červen 2014 CHKO Český les ochrana přírody Vyhlášení: 1. 8. 2005 Rozloha: 473 km2 Kraj: Plzeňský Okresy: Domažlice a Tachov CHKO Český les ochrana
VíceVodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í POD Z E M N Í C H V O D V D Í L Č Í M P O V O D Í H O R N Í O D R Y Z A R O K 2 0 1 5 Povodí Odry, státní
VíceJESENÍKY. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OLOMOUCKO
JESENÍKY CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OLOMOUCKO Olomoucko CHKO JESENÍKY Hlavní hfibet Hrubého Jeseníku spradûdem (49,3 m n. m.). Na pfiedcházející stranû: Pohled na hlavní hfibet Hrubého Jeseníku od Malé Morávky
VíceJOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM:
JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: Josefovské údolí je národní přírodní rezervací, která se rozprostírá na svazích po obou stranách Křtinského potoka. Její celková rozloha je přibližně 110 ha. Ukázkové foto vybrané
Více18. Přírodní rezervace Rybníky
18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní
Více13. Biota a její v voj. Vegetaãní stupnû V voj bioty Vliv lidského osídlení na biotu
13. Biota a její v voj Vegetaãní stupnû V voj bioty Vliv lidského osídlení na biotu 75 76 13. Biota a její v voj V znamnou pfiírodní sloïkou krajiny je biota - tj. soubor rostlinn ch a Ïivoãi n ch organismû
VíceObsah Obsah 2 Kraj v číslech 3 Znaky 4 Mapy 5 Přehled 7 Vodstvo 8 Hospodářství 9 Kultura 13 2 Kraj v číslech Rozloha 526 702 ha (5 267 km 2 ) Olomoucký kraj tvoří 6,7% celkové rozlohy České republiky Počet
VíceZLÍNSKO. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. PETER MACKOVâIN, MATILDA JATIOVÁ AKOLEKTIV II. AGENTURA OCHRANY P ÍRODY A KRAJINY âr
ZLÍNSKO CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr II. PETER MACKOVâIN, MATILDA JATIOVÁ AKOLEKTIV AGENTURA OCHRANY P ÍRODY A KRAJINY âr SVAZEK II. ZLÍNSKO Edice Chránûná území âr: Mackovãin P., Sedláãek M. (eds.) Citace knihy:
Víceprávních pfiedpisû Moravskoslezského kraje
Strana 61 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje âástka 4 Rozesláno dne 13. fiíjna 2006 O B S A H 1. Nafiízení Moravskoslezského
VícePRÒMYSLOV DEFERR. PrÛmyslov sloupcov filtr k odstranûní Ïeleza a hofiãíku. FILTRAâNÍ KOLONY
PRÒMYSLOV DEFERR PrÛmyslov sloupcov filtr k odstranûní Ïeleza a hofiãíku Pitná voda nesmí obsahovat více neï 0, mg/l Ïeleza a 0,05 mg/l hofiãíku. Pro technologické vyuïití vody mohou b t tyto limity dokonce
VíceVodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í POD Z E M N Í C H V O D V D Í L Č Í M P O V O D Í H O R N Í O D R Y Z A R O K 2 0 1 6 Povodí Odry, státní
Vícev datech ÎENY A MUÎI Tabulky a grafy Obecné metodické poznámky
Obecné metodické poznámky Poznámky k tabulkám: LeÏatá ãárka ( ) v tabulce na místû ãísla znaãí, Ïe se jev nevyskytoval. Nula (;,) znaãí více neï nulu, ale ménû neï nejmen í jednotku vyjádfienou v tabulce.
VíceVodstvo Šumavy. ... z letadla. Foto: Jaroslav Vogeltanz Text: Pavla Mládková
Vodstvo Šumavy Foto: Jaroslav Vogeltanz Text: Pavla Mládková... z letadla Na prstech u ruky sčetl bys jednotlivá suchá místa zde. Bohatství vod, mlh a par tu nepřebraně, v tomto království lesů a slatí,
VíceCitlivá mozaiková seč v PR Šévy na Bučovicku (východní Morava).
Mozaiková seč (v popředí) u Karlových Varů vyhovuje hnědáskovi chrastavcovému (Euphydryas aurinia) i všem dalším druhům bezobratlých vázaných na vlhké louky. Velkoplošná intenzivní pastvina skotu (v pozadí)
VíceBotanický průzkum nivy v zámeckém parku Maříž. Průběžná zpráva
Botanický průzkum nivy v zámeckém parku Maříž Objednavatel: Město Slavonice Horní náměstí 525 278 81 Slavonice Zpracovatel: Mgr. Ivana Paukertová Poradenská a konzultační činnost v oblasti životního prostředí
VíceB EZEN 2004 MINISTERSTVO ZEMùDùLSTVÍ
B EZEN 2004 MINISTERSTVO ZEMùDùLSTVÍ VáÏení ãtenáfii, letos si jiï po dvanácté svûtová vefiejnost pfiipomíná 22. bfiezna v znam vody pro existenci Ïivota na na í planetû a pro v voj lidské civilizace.
VíceBohuslavické stránû. Okres Hodonín C M Y K. Teplomilná travinobylinná spoleãenstva na fly i s v skytem fiady vzácn ch a ohroïen ch druhû rostlin.
473-50_HO_uzemi 8.3.008 :50 Stránka 473 Okres Hodonín ZVÍ ENA Na teplomilnou vegetaci jsou vázany ãetné druhy teplomilného hmyzu. Vedle kudlanky náboïné (Mantis religiosa) zde Ïije cikáda chlumní (Cicadetta
VíceVýsledky floristických průzkumů v okrese Vsetín
Výsledky floristických průzkumů v okrese Vsetín M. Popelářová Ivan Jindra, Zlín Nad Bratřejovkou (k. ú. Pozděchov) 340 taxonů vyšších cévnatých rostlin 33 taxonů z Červeného seznamu (Grulich 2012) Zajímavější
VíceKLIMATICKÉ POMĚRY ČR. Faktory. Typické povětrnostní situace
KLIMATICKÉ POMĚRY ČR Faktory o rázu makroklimatu rozhodují faktory: INVARIANTY (neměnné, stálé) geografická šířka poloha vzhledem k oceánu ráz aktivního povrchu georeliéf (anemoorografický efekt) nadmořská
Víceprávních pfiedpisû Olomouckého kraje
Strana 281 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2011 VùSTNÍK právních pfiedpisû Olomouckého kraje âástka 5 Rozesláno dne 5. prosince 2011 O B S A H 9. Nafiízení Olomouckého
Více_NP PO_uvod :30 Stránka 781 C M Y K PODYJÍ. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. BRNùNSKO
78-83_NP PO_uvod 8.4.008 :30 Stránka 78 PODYJÍ CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr BRNùNSKO 78-83_NP PO_uvod 8.4.008 :30 Stránka 78 Brnûnsko NÁRODNÍ PARK PODYJÍ Na pfiedcházející stranû: Hluboce zafiíznuté údolí Dyje je
VíceČíslo materiálu: VY 32 INOVACE 28/09. Název materiálu: Geologické oblasti České republiky. Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/
Číslo materiálu: Název materiálu: Geologické oblasti České republiky - tvorba portfolia Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1486 Zpracoval: Mgr. Pavel Šulák Tvorba portfolia Pracuj s učebnicí na straně 74-76
VíceZákladní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever
Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Název projektu Registrační číslo projektu UČENÍ JE SKRYTÉ BOHATSTVÍ INOVACE VÝUKY ZŠ KAZNĚJOV CZ.1.07/1.1.12/02.0029
Víceâeleì: Baboãkovití (Nymphalidae) Baboãka osiková (Nymphalis antiopa L.) se vyznaãuje Ïlut m lemem na v ech kfiídlech, kter je dostateãnû odli uje od
âeleì: Baboãkovití (Nymphalidae) Baboãka osiková (Nymphalis antiopa L.) se vyznaãuje Ïlut m lemem na v ech kfiídlech, kter je dostateãnû odli uje od ostatních mot lû. U mlad ch jedincû je lem svítivû Ïlut,
VíceI. TVARY GEORELIÉFU. A.1. Tvary georeliéfu. Ilustrační fotografie. Typ znaku Znak Přírodní charakteristika Historická a kulturní charakteristika
I. TVARY GEORELIÉFU A. Elementární tvary reliéfu V tabulce lze pro svahy nalézt více odpovídajících znaků; při charakteristice krajiny je pak potřebné uvést všechny odpovídající znaky (např. u svahu nejen
VíceRostlinné populace, rostlinná společenstva
Rostlinné populace, rostlinná společenstva Populace - soubor jedinců jednoho druhu, vyskytující se na určitém stanovišti a jsou stejného genetického původu ZNAKY POPULACE roste produkuje biomasu hustota
VíceMetodická pfiíruãka pro praktickou ochranu netop rû. RNDr. Michal Andreas, PhD., Mgr. Eva Cepáková
Metodická pfiíruãka pro praktickou ochranu netop rû RNDr. Michal Andreas, PhD., Mgr. Eva Cepáková OBSAH Pfiedmluva 1. ZpÛsob Ïivota netop rû z hlediska jejich ochrany........ 7 (E. Cepáková, M. Andreas)
VíceTYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS
TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS Vliv na utváření primární struktury krajiny Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (CZ.1.07/2.2.00/15.0222) Projekt
Více1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem.
17. Krajinou Palkovických hůrek Palkovické hůrky jsou při pohledu z Ostravské pánve směrem k jihu k Moravskoslezským Beskydám prvním vyšším horským pásmem prudce se zvedajícím nad mírně zvlněnou plošinou.
Více_BM_uvod_ :41 Stránka 209 C M Y K OKRES. BRNO-MùSTO. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. BRNùNSKO
209-230_BM_uvod_2.4.2008 3:4 Stránka 209 OKRES BRNO-MùSTO CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr BRNùNSKO 209-230_BM_uvod_2.4.2008 3:42 Stránka 20 Brnûnsko OKRES BRNO-MùSTO Na pfiedcházející stranû: Na temeni pilberku byl
VíceVYHLÁŠKA ze dne 6. března 2014 o vyhlášení Národní přírodní památky Hodonínská Dúbrava a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
Strana 302 Sbírka zákonů č. 33 / 2014 33 VYHLÁŠKA ze dne 6. března 2014 o vyhlášení Národní přírodní památky Hodonínská Dúbrava a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Ministerstvo životního prostředí
VícePODNEBÍ ČR - PROMĚNLIVÉ, STŘÍDAVÉ- /ČR JE NA ROZHRANÍ 2 HLAV.VLIVŮ/
gr.j.mareš Podnebí EU-OP VK VY_32_INOVACE_656 PODNEBÍ ČR - PROMĚNLIVÉ, STŘÍDAVÉ- /ČR JE NA ROZHRANÍ 2 HLAV.VLIVŮ/ POČASÍ-AKTUÁLNÍ STAV OVZDUŠÍ NA URČITÉM MÍSTĚ PODNEBÍ-PRŮMĚR.STAV OVZDUŠÍ NA URČITÉM MÍSTĚ
VíceVodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry ZPRÁVA O HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍCH VOD V DÍLČ ÍM POVODÍ HORNÍ ODRY ZA ROK 2014
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry ZPRÁVA O HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍCH VOD V DÍLČ ÍM POVODÍ HORNÍ ODRY ZA ROK 2014 Povodí Odry, státní podnik, odbor vodohospodářských koncepcí a informací
VíceVodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í POD Z E M N Í C H V O D V D Í L Č Í M P O V O D Í H O R N Í O D R Y Z A R O K 2 0 1 7 Povodí Odry, státní
VíceZnaãka, barvy a písmo
Znaãka, barvy a písmo kliknûte zde nápovûda pouïitím tlaãítek se pohybujte v pfiíslu né sekci jednotlivá loga najdete uloïena na CDromu znaãky âeského TELECOMU z manuálu lze tisknout, je v ak tfieba pfiihlédnout
VíceOBSAH. Úvod a podûkování... 7. Ediãní poznámka... 8. Historick v voj mûstsk ch bran... 9. Stavební rozbor mûstsk ch bran... 14. Îivot v branách...
OBSAH Úvod a podûkování........................................................... 7 Ediãní poznámka............................................................. 8 Historick v voj mûstsk ch bran.................................................
VíceNávrh na vyhlášení zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma Přírodní památka Údolí Podbradeckého potoka
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma Přírodní památka Údolí Podbradeckého potoka Název zvláště chráněného území Údolí Podbradeckého potoka Určení předmětu ochrany Předmětem
Více