âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

Transkript

1 âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XVI. PROSINEC 2009 âíslo 4 Z OBSAHU: Odborn zájezd do Francie pfii v stavû Sommet de l Elevage Seriál: Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu VII. díl Angus Tour 2009 Vysoãina Aubrac houïevnaté plemeno z Francie Zkoumání genomu skotu odhaluje minulost a dává nadûji do budoucna

2 Vážené chovatelky a chovatelé, do cílové pásky a nápisem konec roku 2009 zbývá už jen pár dní a my Vám proto předkládáme poslední čtvrté číslo letošního zpravodaje. Pravidelní čtenáři jistě zaregistrovali, že co se týká počtu stran, svazový zpravodaj stále bobtná a jeho rozsah u posledních číslech přesáhl šedesát stran. Připravujeme jej s cílem předat Vám co nejkvalitnější a nejaktuálnější informace, a proto věříme, že neroste jen počet stran, ale i kvalita jeho obsahu. Velkou zásluhu na tom má tajemnice svazu Jana Rehořová, která svými reportážemi svazový magazín velmi obohatila. Nyní však pojďme k tomu, co je na konci roku obvyklé bilancování. I přesto, že letošní rok se od předchozích nijak zásadně nelišil, vyzdvihnul bych dva základní momenty celého roku, které osobně považuji za jedny z nejdůležitějších. Oba byly shodou okolností směřovány na stejné období konec června. Asi již tušíte, co mám na mysli. Jednou ze zásadních událostí byla národní výstava hospodářských zvířat v Brně, která byla v mnohém přelomová. Místem, charakterem, profesionálním zámezím, diváckým zájmem a u masného skotu i způsobem vodění zvířat. Této výstavě jsme však věnovali velký textový i obrazový prostor na stránkách minulého zpravodaje, a proto není nutné se k nim více vracet. Premiéru na brněnském výstavišti si pak odbyla také nová kniha o masném skotu. S ohledem na komplexnost, se kterou se problematice chovu masného skotu a skotu bez tržní produkce mléka vůbec věnuje, jsme ji nazvali příznačně Masný skot od A do Z. Vzhledem k tomu, že ani po půl roce od jejího vydání o knihu zájem neustává, jsme rádi, že naše úsilí a práce kolektivu autorů nebyla zbytečná. Z hlediska profesionálního aparátu pro nás může být rok úspěšný pouze tehdy, je-li úspěšný pro naše chovatele. I přes potíže, které se v zemědělství vyskytují a často se bohužel ještě prohlubují, přes pokles cen většiny komodit, zástavový skot nevyjímaje, se však domnívám, že ekonomicky lze u většiny podniků s chovem skotu bez tržní produkce mléka hovořit o celkem úspěšném roce. Zároveň s tím je však potřeba lze jednoznačně říci, je tomu je tak pouze a jen díky dotacím, které chovatele udržují ekonomicky životaschopné. Společná zemědělská politika EU sice zvýšila příjmy z dotací a podpor, na druhé straně však ze sedláků udělala závisláky, kteří každoročně čekají, až jim koncem roku dorazí na účet jejich dávka. Nechci si hrát na prognostika a už vůbec ne negativního, nicméně ten, kdo sleduje zemědělskou politiku a politiku vůbec dobře ví, jakým způsobem je nastaven státní rozpočet a jak se bude v příštím roce šetřit. Škrty se tak nevyhnou ani kapitole zemědělství a po dlouhé době hrozí, že národní doplňkové platby nebudou pokryty v plné výši. K nervozitě přispívají i požadavky některých nevládních organizací na změnu systému výplaty TOP-UP v neprospěch chovatelů KBTPM. Pro posílení rozpočtu jako organizace asi mnoho nezmůžeme, proti změně způsobu výplaty TOP-UP se však budeme bít až do konce. Naprosto nejzásadnější však bude formování zemědělské politiky EU po roce 2013, které se již nyní začíná připravovat. Nedělejme si falešné iluze, že Česká republika na to bude mít nějaký zásadní vliv. Rozhodovat o tom budou stejně jako v jiných případech silné země jako je Francie, Německo apod. Nicméně my budeme samozřejmě celé dění sledovat a v rámci našich možností do něj vstupovat, abychom Vás mohli včas informovat a Vy se tak mohli na všechny důležité změny dobře připravit. A co na závěr? Samozřejmě přání krásného prožití vánočních svátků strávených v kruhu Vašich blízkých, hodně štěstí a zdraví a rovněž mnoho pracovních i osobních úspěchů v roce To Vám za celý kolektiv pracovníků svazu přeje Kamil Malát

3 OBSAH pfiedseda: Ing. Miroslav Vráblík Akátová 1132, Trhové Sviny tel.: fieditel: Kamil Malát Tû nov 17, Praha 1 info@cschms.cz, malat@cschms.cz, tel.: tajemník: Ing. Jana ehofiová Tû nov 17, Praha 1 rehorova@cschms.cz, tel.: plemenná kniha, fakturace: Anna Stará Krátká 167, Lovosice stara@cschms.cz, tel.: ãasopis âeského svazu chovatelû masného skotu Praha ãíslo 4/2009 roãník XVI. Aktuálnû... 4 Aktivity âschms Prodej ze dvora nová ance pro ãeského zemûdûlce... 6 Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu... 8 ZD Krásná Hora nad Vltavou, a.s.: Chtûli jsme nûco dokázat... 8 Franti ek Koláfi: Byznys dûlá stfiední rámec Odborn zájezd do Francie pfii v stavû Sommet de l Elevage Systém krmení ve francouzsk ch chovech masného skotu Label Rouge znaãka kvality Sommet de l Elevage 2009 Jak jsem vidûl Blondy Skot, kter se u nás nepase Aubrac houïevnaté plemeno z Francie ANGUS TOUR 2009 Vysoãina World Angus Fórum V stavi tû Lysá nad Labem, Parazitární choroby skotu (II. ãást) Jak jsme mrzli na Cunkovû Zkoumání genomu skotu odhaluje minulost a dává nadûji do budoucna.. 42 Recept Hovûzí koule na koãiãí zpûsob Adresa svazu Tû nov 17, Praha 1 Tel.: info@cschms.cz, âíslo úãtu: /0800 IâO: DIâ: CZ Kontakty na pracovníky svazu inspektofii svazu: západní âechy Karel Melger Velké Dvorce 64, Pfiimda melger@cschms.cz, tel.: stfiední a severní âechy ing. Hubert Herrmann Matou ova 10, Praha 5 herrmann@cschms.cz, tel.: jiïní âechy ing. Vít âepelák Horská 69, âesk Krumlov cepelak@cschms.cz, tel.: v chodní âechy Jan Kopeck fieditel plemenné knihy Osík 201, Osík u Litomy le kopecky@cschms.cz, tel.: Morava ing. Pavel Kriegler Dubovsko 277, Vizovice kriegler@cschms.cz, tel.: Titulní strana hlavní fotka: Anguské tele z chovu Jiřího a Václava Skalických z Libnova (foto: Karel Melger) Titulní strana malá fotka: (foto: Pavel Káčer) Vnitřní obálka (foto: Karel Melger) Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorû ani jazykovou správnost pfiíspûvkû. Zpravodaj âschms je zapsán v evidenci MK âr pod evidenãním ãíslem MK âr E Tisk: Ekonoprint, Praha Neprodejné. Pro ãleny âschms a PK zdarma. 3

4 Aktuálnû ZatíÏení v podporách AEO a LFA se zatím mûnit nebude JiÏ pfied nûkolika mûsíci jsme v pfiedstihu avizovali, Ïe dojde ke zmûnû úrovnû minimálního zatíïení, které je legislativnû definováno u agroenvironmetálních podpor (nafiízení vlády ã.79/2007 Sb. ve znûní pozdûj ích pfiedpisû) a LFA oblastech (nafiízení vlády ã.75/2007 Sb. ve znûní pozdûj ích pfiedpisû). Dle tûchto nafiízení je minimální úroveà zatíïení stanovena na 0,2 VDJ a dle pûvodních informací mûlo dojít ke zmûnû na úroveà 0,3 VDJ. V návrhu novel nafiízení, které momentálnû prochází mezirezortním pfiipomínkov m fiízením, se v ak tato podmínka jiï nevyskytuje. Hranice zatíïení se tedy v pfií tím roce mûnit nebude. DÛvodem jsou ãasové prûtahy, které by zpûsobila notifikace v Bruselu, coï by mohlo zbrzdit pfiijetí novel. Je v ak více neï pravdûpodobné, Ïe celá otázka bude v pfií tím roce opût otevfiena a âeská republika bude o zv ení minimální úrovnû zatíïení znovu Ïádat. Otázkou je pouze to, o jaké hodnotû se bude jednat. Zatím se mluví o 0,3 VDJ. Návrh v ak poãítá s jin mi zmûnami, mezi které patfií napfi. zmûna zpûsobu kontroly intenzity hospodáfisk ch zvífiat. Tato úprava je navrhována s ohledem na probûhlou auditní misi Evropské komise v roce 2009, která vyjádfiila pochybnosti o úãinnosti nastavení kontroly podmínky intenzity hospodáfisk ch zvífiat k jednomu dni (nyní 31. ãervence). Proto návrh poãítá s roz ífiením kontrolního období na dva mûsíce, a to v pfiepoãtu na aritmetick prûmûr za období od 1. ãervna do 31. ãervence. ProdlouÏení kontrolního období z jednoho dne na dva mûsíce je reakcí jednak na v tku Evropské Komise, ale také na kritiku z fiad zemûdûlské vefiejnosti, Ïe jednodenní intenzita zvífiat otvírá systém dotaãní podpory spekulantûm, ktefií se chovem zvífiat ve skuteãnosti nezab vají. Toto roz ífiení kontrolního období by nemûlo neznamenat zv ení administrativní zátûïe pro zemûdûlce, neboè kontrolu podmínky intenzity provádí SZIF s vyuïitím integrovaného administrativního a kontrolního systému, tj. evidence pûdy (LPIS) a ústfiední evidence zvífiat. Dal í navrhovanou zmûnou, která se dot ká chovatelû skotu v systému bez trïní produkce mléka, je návrh na vypu - tûní podmínky maximální v ky porostu po 31. fiíjnu (nyní 30 cm). Tato podmínka v ak úplnû nezmizí, neboè je navrhována jako souãást novû pfiipravovan ch podmínek tzv. GAEC (dobrého zemûdûlského a environmentálního stavu) v rámci podmínek podmínûnosti. UpozorÀujeme v ak, Ïe se jedná o návrh zmûn, které pfiipravilo Ministerstvo zemûdûlství a v rámci pfiipomínkového fiízení mûïe dojít k dílãím úpravám a zmûnám! O definitivní podobû novel nafiízení vás budeme vãas informovat. (km) Kalendáfi âschms 2010 Tradiãní svazov kalendáfi pro rok 2010 je jiï hotov. Kromû zajímav ch fotografií zde opût najdete také 12 nov ch receptû vãetnû fotek. Kalendáfi, kter je urãen v hradnû na im ãlenûm, je k dostání pfies inspektory svazu, které neváhejte s tímto poïadavkem kontaktovat. Vyzvednout si jej mûïete rovnûï po pfiedchozí dohodû osobnû na sekretariátu svazu v Praze na Tû novû v budovû Ministerstva zemûdûlství. Sledování inzerátû na burze zvífiat Chcete mít stále aktuální pfiehled o inzerátech na na í burze zvífiat a nemáte moïnost (a hlavnû ãas) pravidelnû kontrolovat webové stránky a sledovat jaké nové inzeráty na burze pfiibyly? Nyní máme fie ení! Pfiipravili jsme pro vás moïnost automaticky sledovat zmûny v burze a b t o nich prostfiednictvím u informováni. Jak na to? V ãásti burza zvífiat na na ich webov ch stránkách staãí kliknout na odkaz nové sluïby hlídací pes, za krtnout jak typ inzerátû chcete sledovat a pak jen zadat funkãní ovou adresu na kterou Vám bude chodit upozornûní. Pokud máte u svého poskytovatele ové schránky aktivováno i upozornûní na mobilní telefon, budete na nov inzerát upozornûni také prostfiednictvím SMS. Pokud jiï z jak chkoliv dûvodû nebudete chtít inzeráty sledovat, je samozfiejmû moïné sledování zru it ãi zmûnit/upravit parametry. Uãinit tak mûïete kdykoliv sami v kterémkoliv z û, které vám prostfiednictvím této sluïby byly doruãeny. Seznam nov ch ãlenû svazu a plemenné knihy od Ale Kojetín, Dolní Novosedly David Krejcar, Îìár, Protivín MV AGRO s.r.o., Poãaply, Bfieznice Martina Pele ková Ekofarma U Pele kû, Mezifiíãí, KadaÀ Gustav Hodboì, Lib tát 4

5 Aktivity âschms 2009 Záfií semináfi na téma Chov masného skotu s ohledem na plemenáfiské a ekonomické aspekty (Skalsk DvÛr) schûze v boru a grémia rad PK âschms (Skalsk DvÛr) schûze ãlenû klubû Salers, Aberdeen Angus (Skalsk DvÛr) v roãní ãlenská schûze na Skalském Dvofie zvolen nov pfiedseda âschms, ing. Miroslav Vráblík fieditel jednal se zástupci âeské poji Èovny ohlednû moïnosti poji tûní zvífiat roãník v stavy plemenného skotu v Opafianech ( ehofiová, Malát, Kopeck ) Chovatelsk den Vojensk ch lesû a statkû (Malát, Vráblík) fieditel se zúãastnil jednání v boru Svazu marginálních oblastí (Ostrov nad Ohfií) Dal í záfiijové aktivity: Dokonãování, tisk a rozeslání tfietího ãísla zpravodaje pro rok 2009 Tisk a rozeslání Uzávûrek kontroly uïitkovosti za rok 2008 Administrace dotací na kontrolu uïitkovosti Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t kající se masného skotu íjen pracovní schûze inspektorû (Hradi Èko) Angus Tour 2009 Vysoãina ( ehofiová, Vráblík) zájezd chovatelû pfii v stavû masného skotu Sommet de l Elevage, Francie ( ehofiová) pfiedseda a fieditel se zúãastnili spoleãného jednání Unie chovatelû a Komise pro mléko a hovûzí maso pfii AK (VÚÎV Uhfiínûves) v stava Ná chov 2008 v Lysé nad Labem (Kopeck, Herrmann, Melger) pfiedná ka o masném skotu irské delegaci chovatelû (Malát) fieditel se zúãastnil jednání se zástupci ruského Svazu chovatelû skotu v rámci v stavy Zlat podzim v Moskvû aukce jalovic (OPB Cunkov) schûze v boru a grémia rad PK âschms (Hradi tko) spoleãné jednání âschms a âmsch, a.s. k problematice superkontrol v návaznosti na certifikaci kontroly uïitkovosti masného skotu organizací ICAR fieditel a pfiedseda se se li s prezidentem Agrární komory ing. Velebou a viceprezidentem AK ing. Beladou, aby projednali otázky dotaãní politiky pro chovatele KBTPM v roce fieditel jednal se zástupcem spoleãnosti Hema ohlednû elektronické identifikace skotu Dal í fiíjnové aktivity: Pfiíprava materiálû pro ãtvrté ãíslo svazového zpravodaje Pfiíprava zahraniãního svazového letáku Tisk a distribuce kalendáfie pro rok 2010 Aktualizace plemenn ch hodnot a databáze sluïby webkump Informování o dotaãní politice t kající se masného skotu Listopad pracovní schûze inspektorû (Hradi tko) schûze ãlenû klubu Masn simentál (âakoviãky) schûze ãlenû klubu Blonde d Aquitaine (Vûdlice) konference Den masa 2009, Katedra speciální zootechniky, âzu v Praze (Kopeck ) fieditel se zúãastnil semináfie Zemûdûlská politika 2010 (Trojsk zámek, Praha) ãlenská chûze Svazu marginálních oblastí Chrudim (Malát) jednání pracovní skupiny pfii organizaci Copa Cogeca v Bruselu (Vráblík) Dal í listopadové aktivity: Pfiíprava materiálû pro ãtvrté ãíslo svazového zpravodaje Administrace dotací na kontrolu uïitkovosti masn ch plemen skotu (KUMP) 5

6 Ing. Jan Hrub, UniConsulting, s.r.o. Zatímco jindy jsou informace o nové legislativû spojeny pfieváïnû s nov mi, pfieváïnû roz ífien mi povinnostmi pro podnikatele, dnes máme to tûstí pfiinést informaci pfiíznivou. Hlavním pfiínosem tzv. prodeje ze dvora je umoïnit zemûdûlcûm finalizovat vyrábûné zemûdûlské produkty Ïivoãi ného pûvodu a podílet se tak na marïi, která byla dfiíve v sadou pouze potravináfisk ch provozû. Cenová nestabilita realizaãních cen zemûdûlsk ch produktû, pfiedev ím v posledním roce, vybízí k zamy lení. Jak m komoditám se dlouhodobû vûnovat? Jak m zpûsobem ãelit této vypjaté a pro nûkoho destruktivní situaci? V posledních letech dochází ke stále vût ímu kolísání cen v rámci jednotliv ch komodit. O uveden ch pohybech je fiada informací v médiích i odborn ch vyjádfieních. Nejvíce viditeln m pfiíkladem v posledním období je cena mléka, ale i cena vepfiového. Mnoho z Vás jistû napadne, proã tomu tak je, ãím je to zpûsobeno? Pfiíãin je moïné vidût více. Nûktefií odborníci v oboru zemûdûlství se pfiiklánûní k názoru, Ïe zcela bez poskvrny není ani Evropská unie, která je dlouhodobû kritizována za svou protekcionáfiskou politiku, pfiedev ím díky v vozním subvencím, jeï lidovû fieãeno kazí ceny. Pokud 6 Prodej ze dvora nová ance pro ãeského zemûdûlce bude vyvíjen dále tlak na EU ze strany Svûtové obchodní organizace (WTO) a bude docházet ke zvy ování nebo úplnému ru ení kvót zemûdûlsk ch komodit, zákonitû bude také více kolísat cenová hladina, pfiesnû v souladu se zásadami fungování volného trhu. Nabízená fie ení se t kají pfieváïnû zmûny makroekonomick ch nástrojû, jin ch zásahû státu, EU nebo pomocí rûzn ch dotaãních nástrojû. Uvedená fie ení nelze jistû pominout, ale co dál? Staãí se spolehnout pouze na tlak na jejich zmûnu? Soudím, Ïe úvaha, jak se dostat z cenové pasti, vede také pfies ménû roz ífiené aktivity, které nebyly vïdy spojovány se zemûdûlskou prvov robou. Jde o potravináfiskou v robu v malém a mikro mûfiítku, tvorbu krajiny, bioprodukci atp. Ano, jednou z nejúãinnûj ích metod je nabízet produkt s vy í pfiidanou hodnotou. Co to pro dan zemûdûlsk subjekt znamená? Pfiidanou hodnotu mûïeme chápat tak, Ïe základní zemûdûlskou surovinu zpracujeme jiï pfiímo na farmû a tím si ponecháme ãást marïe, která by jinak zûstala na stranû obchodníka nebo zpracovatele. Lep í konkurenceschopnost a men í závislost na cenû zemûdûlsk ch produktû je dána také pfiíznivou diverzifikací aktivit. Farmáfi mûïe také ãasto nabídnout v robek s velmi pfiízniv m pomûrem cena kvalita. e ení tzv. prodeje ze dvora úspû nû vyuïívají napfi. producenti v Nûmecku, Rakousku, Francii ãi Holandsku. Vztah zemûdûlec koneãn spotfiebitel je v tûchto a dal ích zemích tradiãní a samozfiejm, stejnû tak, jako tomu bylo do padesát ch let také u nás. Pravdou je i fakt, Ïe spotfiebitel ve zmínûn ch zemích klade pfii nákupu více dûraz na kvalitu, pûvod a regionální unikátnost daného v robku. Tyto trendy byly bûïné je tû ve tfiicát ch letech 20. století také u nás. Na i rodiãové a prarodiãové ãasto vzpomínají na lahodnou chuè domácího mléka, které v mládí pili na letních bytech na venkovském statku. Nebylo v jimkou také nakupování masa na statku ve vedlej í vesnici, coï nebylo dáno ani tolik dostupností v robkû, ale osvûdãenou kvalitou produkce, kterou mohl dosáhnout právû jen malov robce s garantovan m a dohledateln m pûvodem zemûdûlského produktu. Jak se zde snaïíme upozornit, máme z minulosti na co navázat, pfiípadnû mûïeme vyuïít zku eností na ich sousedních zemí, kde je tradice prodeje ze dvora vyuïívána po nûkolik generací a zároveà dlouhodobû zaji - Èuje pracovní pfiíleïitosti celé rodiny a je pro nû jedin m zdrojem obïivy. Jde tedy i v dne ních podmínkách o ovûfien trend. DÛleÏit m mezníkem pro rozvoj prodeje dvora, kter má vliv i na dal í rozvíjející se aktivity ve venkovském prostfiedí, jako je napfi. regionální agroturistika, je schválení vyhlá ky 128/2009 Sb. o pfiizpûsobení veterinárních a hygienick ch poïadavkû pro nûkteré potravináfiské podniky, v nichï se zachází se Ïivoãi n mi produkty. Zmínûné upravené legislativní podmínky, o kter ch informujeme, patfií do oblasti potravináfiského zpracování Ïivoãi n ch produktû (poráïka, bourání masa, v roba masn ch v robkû, mléãn ch v robkû, vajec a úprava produktû rybolovu). Obsahem vyhlá ky jsou zvlá tû: veterinární podmínky uvolàování Ïivoãi n ch produktû do obûhu veterinární a hygienické poïadavky na nûkteré podniky, závody a jiná zafiízení, v nichï se zachází s potravinami + technické podmínky jejich konstrukce, uspofiádání a vybavení postupy a kritéria pfiizpûsobení pfiedpisû ze strany veterinární správy bez ohroïení hygieny v roby veterinární a hygienické poïadavky pfiedpisû ES pro potravináfiské podniky

7 obsahové náleïitosti Ïádosti o pfiizpûsobení veterinárních a hygienick ch poïadavkû (dále jen pfiizpûsobení poïadavkû ) pro potravináfiské podniky. Tato vyhlá ka je úãinná od 30. kvûtna leto ního roku. Do té doby platila jednotná legislativa v oblasti Ïivoãi né v roby reprezentovaná pfiedev ím Nafiízením ES ã. 852/2004 o hygienû potravin a Nafiízením ES ã. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kter m se stanoví zvlá tní hygienická pravidla pro potraviny Ïivoãi ného pûvodu. Tyto nafiízení v ak byly urãeny spí e pro velké potravináfiské podniky a v podstatû neumoïàovaly rozvoj mal ch podnikû nebo jednotlivcû. Novû schválená vyhlá ka umoïàuje vy í míru zpracování masné a dal í Ïivoãi né produkce, a tím zv ení pfiidané hodnoty zemûdûlsk ch produktû. Hlavní zmûnou vyhlá ky je, Ïe padla nûkterá souãasná omezení v oblasti uvolàování produktû do obûhu, které se t kají pfieváïnû hygienick ch a provozních poïadavkû. Jako hlavní argument odpûrcû prodeje ze dvora bylo, Ïe nezajistí bezpochyby sledovatelnost a bezpeãnost potravin, vãetnû zaji - tûní dostateãn ch hygienick ch podmínek. Proto vyhlá ka fie í definicí potravináfiského podniku jako podnik s mal m objemem v roby, pro kter platí omezující parametry, napfi. stanovuje velikosti objemu produkce pro jednotlivé Ïivoãi né druhy a v robky, omezení oblasti, kde je moïné v robek uvést do obûhu (kraj nebo bezprostfiednû sousedící kraj). Dále napfi. maximální mnoïství dodávaného masa a masn ch v robkû nesmí pfiekroãit 35 % celkového objemu vykostûného masa za t den (nebo odpovídajícímu objemu nevykostûného masa). Podobná omezení platí i pro dal í Ïivoãi né druhy a produkty. K zaji tûní toho, aby cel systém prodeje ze dvora byl pro spotfiebitele bezpeãn a zdravotnû nezávadn, slouïí soubor opatfiení pod názvem Správná v robní praxe. Na tomto základû je zaloïen i systém kritick ch a kontrolních bodû, tzv. systém HACCP (z angl. Hazard analysis critical and control points). Díky tomu, Ïe se prodejem ze dvora zemûdûlec stává zároveà dodavatelem v robkû koncovému spotfiebiteli, platí pro nûho také zákon 110/1997 Sb. o potravinách v platném znûní. Tento pfiedpis uvádí základní poïadavky potravinového práva, formuluje nejzákladnûj í poïadavky na oznaãování potravin a základní poïadavky na uvádûní potravin do obûhu. Pokud hodlá farmáfi vyrábût balené v robky, bude pak pro nûj klíãov i pfiedpis 113/2005 Sb. (vyhlá ka o zpûsobu oznaãování potravin a tabákov ch v robkû v platném znûní). V praxi to pro zemûdûlce bude znamenat, Ïe spolu s v robkem musí jednorázovû dodat prûvodní dokument obsahující povinné údaje pro oznaãování v robkû. V pfiípadû balen ch v robkû potom musí b t kaïd v robek oznaãen etiketou s povinn mi údaji pro oznaãování. V pfiípadû prodeje skotu musí dokumentace navíc obsahovat ve keré informace pro dosledovatelnost produktu. Zaujala Vás moïnost zlep it svoje v nosy a celkovû zlep it efektivitu své zemûdûlské v roby a rozhodli jste se vyuïít k tomu nové moïnosti prodeje ze dvora? Jistû Vás napadne otázka, jak zaãít? Rozhodující kritéria pro Va e rozhodnutí jsou napfi.: vhodné prostory v souvislosti s úspû n m zvládáním v ech zásad hygieny a bezpeãnosti potravin moïnost osobního pfiístupu k zákazníkûm hustota osídlení (poãet potenciálních zákazníkû), dopravní infrastruktura máte volnou pracovní kapacitu, kterou potfiebujete, mûïete vyuïít, nebo nebude tûïké ji najít, v prodeji vlastních v robkû vidíte moïnost vlastní seberealizace, turistick potenciál oblasti, lokální odli nost, pfiípadnû uva- Ïujete o podnikání nebo jiï podnikáte v agroturistice. odli ovat se (speciální plemeno masného skotu, zvlá tní kuchyàská úprava atp.) kvalitní zpûsob podpory prodeje v rámci regionu propagace. K samotnému prodeji ze dvora je nutné splnit nûkteré náleïitosti: vypracování systému HACCP v podobû správné v robní a hygienické praxe, spoleãnû s dal í dokumentací jako provozní nebo sanitaãní fiád vytvofiení znaãení v robkû, které si v robek nese s sebou k prodejci, a pfiípadnû ke spotfiebiteli zji tûní poïadavkû dané veterinární správy (KVS) ve Va em regionu k umoïnûní prodeje ze dvora zaji tûní poïadavkû KVS. Nelekejte se, v echny uvedené materiály jsou ve snesitelném rozsahu. Pokud Vás nûkteré v e uvedené ãinnosti maliãko odradili, ale pfiesto to nechce jen tak lehce vzdát, máte moïnost se zapfiít a v e postoupit s men ími ãi vût ími komplikacemi. Druhou alternativou je moïnost vyuïití nûkterého poradce MZe, kter se problematikou prodeje potravin zab vá, a zároveà je tû mûïete vyuïít dotace na poradenství, která uï dva roky úspû nû fungují. Co fiíci závûrem. Prodej ze dvora pfiedstavuje moïnost vy í finalizace a promy lenûj í zpûsob realizace Va eho produktu. Prodej ze dvora pfiedstavuje efektivnûj í zhodnocení produkce. Samozfiejmû, je tfieba brát v úvahu i druhou stranu mince, kterou pfiedstavuje poãáteãní investice, poïadavek na vy í informovanost, napfi. úãastí na vzdûlávacích a informaãních akcích. Vyhlá ka je nová nejen pro zemûdûlské subjekty, ale i pro orgány státního dozoru a proto je nutné pro kaïdou v robu shromáïdit dostateãnû prûkazné materiály pro argumentaci dozorov m orgánûm, které Va i v robu musí na konci pfiíprav schválit. 7

8 Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu Zdravím v echny chovatele a ostatní ãleny Svazu, s dal ím ãíslem zpravodaje pfiichází i dal í dvû reportáïe. Aãkoli tato rubrika zanedlouho oslaví dvouleté v roãí, stále jsou je tû plemena, o kter ch se v ní nepsalo. Dnes bude mít premiéru plemeno pocházející z Francie, charakteristické vût ím rámcem a vynikající masou uïitkovostí, pûsobící v ak celkovû elegantním dojmem blonde d Aquitaine. A trochu více se rozepí i o tfietím neroz ífienûj ím masném plemeni u nás, hojnû pouïívaném v komerãních chovech, jak jsme se mohli pfiesvûdãit v minulém ãísle masném simentálovi. Chovy, o nichï bude zmínka, se nachází pár desítek kilometrû od sebe na pfiímé trase vedoucí pfies hlavní mûsto ze severu na jih republiky. Oba se soustfiedí pfiedev ím na produkci plemenného materiálu. Ale zatímco jeden je jiï zku en lechtitel, py nící se mnoha ocenûními, druh na své hlavní úspûchy teprve ãeká. To v ak zní pfiíli zjednodu enû. Pojìme se podívat, jak je to ve skuteãnosti. Pfiíjemné poãtení pfieje Jana ehofiová První podnik, kterému budeme vûnovat pozornost, najdeme na Sedlãansku v oblasti Stfiedního Povltaví cca 80 km jiïnû od Prahy. ZD Krásná Hora nad Vltavou, a.s. se mûïe py nit umístûním mezi sty nejlépe hospodafiícími podniky u nás, za které získalo ocenûní v roce O tom, jak se spoleãnosti vede nyní, jsem hovofiila se zakladatelem zdej ího chovu krav BTPM, panem Pavlem Bláhou a zootechnikem, panem Pavlem Sirotkem. Fakta na úvod Souãasná podoba podniku má bohatou historii. Vzala jsem si tedy na pomoc broïury a webové stránky ( které si ZD Krásná Hora nad Vltavou, a.s.: Chtûli jsme nûco dokázat druïstvo nechalo vytvofiit na profesionální úrovni. Dozvíme se z nich mimo jiné, Ïe: PÛvodní hospodáfisk celek vznikl postupn m sluãováním devíti men ích zemûdûlsk ch druïstev zaloïen ch v letech 1956 aï Tehdej í v mûra ãinila 1320 ha zemûdûlské pûdy. V roce 1977 byla ke stávajícímu podniku pfiipojena farma Státního statku s v mûrou 500 ha a v roce 1996 ãást ZOD Vysok Chlumec s v mûrou 320 ha zemûdûlské pûdy. Od roku 1998 druïstvo pfievzalo je tû dal ích 1100 ha zemûdûlské pûdy po ZD Tfiebsko, které skonãilo v likvidaci. Od roku 2002 pfievzalo druïstvo ZD Svat Jan formou individuálního vstupu jednotliv ch vlastníkû s celkovou v mûrou 600 ha zemûdûlské pûdy. Od 1. ledna 2003 do lo ke zmûnû právní formy na akciovou spoleãnost a 1. ledna 2005 do lo k fúzi slouãením se ZS Petrovice a.s. s v mûrou 1540 ha. ZD Krásnou Horu nad Vltavou a.s. tvofií tedy v souãasnosti 5 b val ch zemûdûlsk ch druïstev. Spoleãnost hospodafií na pozemcích, které má z velké ãásti dlouhodobû pronajaté. Od roku 2000 postupnû nakupuje pûdu od pûvodních vlastníkû s vyuïitím PGRLF. Pro své podnikání maximálnû vyuïívá v echny programy EU v zemûdûlství od zaãátku jejich vzniku. V souãasnosti spoleãnost hospodafií na pfiibliïnû 5000 ha zemûdûlské pûdy, z ãehoï dvû tfietiny tvofií orná pûda (pûstuje se obilí, fiepka, kukufiice a vojtû ka) a zb vající ãást pfiipadá na trvalé travní porosty. Témûfi spojité celky se nachází zejména v bramboráfiskoovesné v robní oblasti, v ãlenitém terénu nadmofiskou v kou m. Roãní úhrn sráïek ãiní cca 500 mm a prûmûrná roãní teplota se pohybuje kolem 6,7 C. Krávy Francouzka a Češka poznáte rozdíl? (foto: Jana Řehořová) Chov skotu obecnû ZD Krásná hora chová v souãasnosti celkem okolo 4150 kusû skotu. V dobû pfied revolucí byla hlavním zamûfiením produkce mléka. V osmdesát ch letech byl uznán lechtitelsk chov plemene âeské strakaté, které jinak druïstvo chovalo od svého vzniku. 8

9 Toto plemeno bylo ponecháno i po revoluci a pfiikoupilo se je tû specializované mléãné plemeno hol t n. Dnes druïstvo drïí 750 krav âestr a 600 hol t nek. Od roku 2002, kdy se pfiipojilo ZD Svat Jan, se zaãal provádût v krm ãervenostrakat ch b kû do hmotnosti kg. Nyní se uvaïuje o jeho ukonãení, neboè kukufiice, kterou b ci zkrmí, je potfieba do nedávno postavené bioplynové stanice. Z podobného dûvodu potfieby plochy na pûstování kukufiice bylo letos ukonãeno pûstování prûmyslov ch i sadbov ch brambor. Hlavním pfiíjmy plynou podniku z produkce mléka. Mléãnou krizi zde fie í minimalizací nákladû na energie a krmiva. Zamûstnanci se nepropou tûli. Profit z posledních let se investoval do obnovy budov, které z 95 % rekonstruovali. Postavil se ale také nov teletník a nakoupily se stroje. Masn skot O chovu masného skotu se zaãalo pfiem let v roce 1996, kdy byly pfievzaty svaïité pozemky od ZOD Vysok Chlumec. S pfiidru- Ïen m druïstvem se na scénû objevil Pavel Bláha, kter mûl v ZOD Vysok Chlumec na starosti chov âestrû. Jeho snem byl masn skot. S realizací sv ch pfiedstav zaãal v roce Na jedné v stavû mu padlo do oka Zootechnik Pavel Sirotek se svými svěřenci (foto: Jana Řehořová) francouzské plemeno blonde d Aquitaine. Na vyfiazené ãervenostrakaté krávy a na jalovice byl inseminací pou tûn b k ZBA 170 Goeland ze S Hofiovice, které jiï toto plemeno chovalo. Postupnû nakoupili kfiíïence a tfii roky také kfií- Ïence odchovávali. Cílem ale bylo produkovat chovná zvífiata. Na otázku, proã se rozhodli pro plemenafiinu a ne snaz í komerãní odchov, Pavel Bláha odpovídá: ProtoÏe jsme chtûli nûco dokázat! V roce 1999 byli nakoupeni plemeníci a embrya od ing. Jana Chrousta, jednoho ze zakladatelû chovu tohoto plemene a chovu masného skotu u nás vûbec. Embrya byla vkládána do ãervenostrakat ch jalovic. Jaloviãky a ãást b ãkû se nechávali do chovu, zbylí b ãci se prodávali, aby byly finance na nákup dal ích embryí a jalovic. Prvních 11 ãistokrevn ch jalovic bylo nakoupeno od spoleãnosti Blonde Breeding Îebráky spol. s.r.o. v roce K dal ímu roz ífiení chovu do lo v letech 2004, kdy byly nakoupeny jalovice od ZD Bû iny a 2005, kdy si jel Pavel Bláha vybrat pfiímo do Francie, zemû pûvodu tohoto plemene. Prostfiednictvím spoleãnosti Bursia Praha s.r.o. bylo nakoupeno 15 dvoulet ch a 20 roãních jalovic z nejlep ích chovû Akvitánie, oblasti, nacházející se Zvědavá jalovička (foto: Jana Řehořová) 9

10 na jihozápadû Francie a po níï je plemeno pojmenováno. Pro rychlé roz ífiení tohoto kvalitního plemenného materiálu byl u importovan ch jalovic udûlán v plach embryí, a ta byla následnû umístûna do kfiíïenek. Za dva roky se po embryotransferu narodilo 50 telat základní stádo mûlo 100 ãistokrevn ch krav a jalovic. Tento poãet by si v Krásné Hofie chtûli udrïet. V souãasné dobû se v základním stádû pohybuje 450 kusû, z ãehoï je 380 krav a 70 bfiezích jalovic. 100 krav je ãistokrevn ch, 350 je kfiíïenek. Telata kfiíïenek se prodávají jako zástav do Itálie, ecka, Chorvatska a Slovinska. Jinak je Krásná Hora plnohodnotn m plemenn m chovem: produkuje plemenné b ky a jalovice, a pokud je zájem, nabízí téï embrya. Je tû neï se zaãalo s plemenafiinou, musel chov projít ozdravením od IBR. Statusem IBR prostí se mohou pochlubit od roku Ozdravovací program trval 5 let. Povaha Vracím se je tû k povaze blondû a ptám se souãasného zootechnika, co si o ní myslí. Pavel Sirotek se na v bûru plemene nepodílel. Do ZD Krásná Hora nastoupil v roce V pfiedchozí práci mûl na starosti ãervenostrakatá telata. V souãasné dobû fiídí chov ve kerého masného skotu a v krm cca 240 ãervenostrakat ch b kû. KdyÏ pfievzal chov blondû, byl jejich povahou pfiekvapen: Oproti âestrûm jsou Ïivûj í. B t ostraïit je potfieba zejména v období telení. S tím souhlasí i Pavel Bláha, kter jinak na své dûti nedá dopustit. Oba se ale shodují, Ïe pokud s blondy ãlovûk slu nû zachází, není tfieba se obávat. Pfiipou tûní Ve stádech se pohybuje 15 plemeníkû rûzného pûvodu. Vût ina je z ãesk ch chovû, jeden z Nûmecka, dal í po embryotransferu ãi inseminace z vlastní produkce po francouzsk ch kusech. Jalovice a ãistokrevné krávy jsou pfiipou tûny hlavnû inseminací. Úspû nost zabfieznutí je u jalovic 70%. Plemenní b ci fungují na doskok pro krávy. Ve stádech vydrïí v prûmûru 6 aï 7 let (jeden b k skáãe jiï devát m rokem). V inseminaci se pouïívají rohatí i bezrozí b ci. Pavel Bláha není zastáncem bezrohosti za kaïdou cenu. Zastává názor, Ïe bezrozí b ci nemají u tohoto plemeni velké poãetní zastoupení a není tedy mezi nimi pfiíli z ãeho vybírat. Je v ak pravdou, Ïe trh si tento znak Ïádá, a proto jeho nositele nabízí také. Úspûchy Posledních nûkolik let pravidelnû zásobují odchovny b ãky s ambicemi na získání statusu plemeníka. Zaãínali s tfiemi kusy, loni bylo naskladnûno 17 b ãkû a letos jich bylo jiï 20. Na tomto poãtu asi skonãí, neboè se domnívají, Ïe dosáhli limitu pro odbyt tohoto plemene u nás. Testem a základním v bûrem projde kolem dvou tfietin b ãkû. O vlastním odchovu plemeníkû zatím neuvaïují. KdyÏ je fieã o b ãcích, je tfieba pfiipomenout úspûch, kter slavil na leto ní Národní v stavû v Brnû v kategorii mlad ch b kû zástupce, pocházející z tohoto chovu ZBA 620 Reflex KH, jenï pro svého majitele, spoleãnost Genoservis, a.s. získal ocenûní národní vítûz. ZD Krásná Hora by se v stav chtûla úãastnit pravidelnû. Úãast na v stavû a je tû pokud je úspû ná, tak chovu komerãnû pomûïe, fiíká Pavel Bláha. Telení Hlavním produktem chovu krav BTPM je tele. Zajímalo mne tedy, jak to mají v Krásné Hofie s telením. Telata pfiichází na svût od prosince do kvûtna. PÛlroãní interval by chtûli zkrátit na 4 mûsíce. Pozornost, co se asistence u porodû t ká, je soustfiedûna hlavnû na jalovice a ãistokrevné krávy. Snaha je ale o kontrolu ve ker ch porodû v duchu názoru Pavla Bláhy: Jsem zastáncem asistence u porodû jak z ekonomického, tak z humánního hlediska. Cenné je pro mne i odchované tele od kfiíïenky. Ze celkem 100 narozen ch telat je v Krásné Hofie v slednû odchováno pûkn ch 90 kusû (v 10 % jsou zahrnuta mrtvû narozená telata i úhyny do odstavu v 6ti mûsících). Podzimní pastviny ZD krásná Hora (foto: Jana Řehořová) Krmení Podnik hospodafií, jak uï bylo zmínûno, na 5000 hektarech pozemkû. Trval ch travních porostû, ãasto v e poloïen ch a svaïit ch, je 1620 ha. Masn skot se pase, co se jednotliv ch statkû, z kter ch se podnik skládá, t ká, témûfi v ude. Pokud se produkuje plemenn materiál, tak zvífiatûm nelze zkrmovat pouze trávu, fiíká Pavel Sirotek. Telata se pfiikrmují rotem, krávy po otelení dostávají kaïd den kilogram jadrného krmiva. Tak se dûje v podstatû po celou dobu odchovu, kdyï se stádo nachází 10

11 u stáje. KfiíÏenci se nepfiikrmují. Ve v robû krmiv jsme sobûstaãní. Ve keré krmné smûsi (pro masn skot i pro dojnice) si mícháme sami. Vyrábíme si i minerální lizy. Jediné, co se nakupuje, je startér pro telata. Témûfi sobûstaãní jsou, i co se t ká mechanizace. Nabízejí dokonce sluïby. V podniku je zamûstnáno 185 lidí. Sedm z nich se stará o masn skot, kter je rozdûlen do 12ti stád v deseti se pasou krávy s telaty a ve dvou pouze jalovice. Plemeník je pou- tûn do skupiny o 30ti aï 40ti kusech. Dva b ci jsou v záloze jako rezervní. Plemeník z vlastní produkce: ZBA 506 Ozzy KH (foto: Pavel Bláha) Péãe o plemenné b ky S plemeníky nakoupen mi na odchovnách nebyl nikdy problém, aby museli b t reklamováni. DÛvodem je pravdûpodobnû etrn zpûsob, jak m s nováãky zachází. Mají k nim speciální a dle mého mínûní chvályhodn a pfiíkladn pfiístup. Mladí b ci jsou bûhem prvního roku pou tûni pouze z ruky. Teprve po uplynutí dvanácti mûsícû, kdyï jsou star í, mohou do stáda. Pavel Bláha zdûrazàuje, Ïe poté je základem o etfiení konãetin. NeÏ jsou plemeníci vpu tûni do stád, k ãemuï dochází 20. bfiezna, je jim vûnována zvlá tní péãe: mûsíc pfied vpu tûním jim jsou obrou eny paznehty a podávány vitaminy A, D, E a selen. Pokud se bûhem pobytu ve stádû u b ka objeví problém, je ihned staïen a léãen. V polovinû ãervence, kdy konãí pfiipou tûcí sezóna, jsou b kûm opût o etfieny konãetiny a jsou nakrmeni (bûhem pûsobení ve stádû zhubnou tunoví b ci 150 aï 200 kg). Následnû jsou umístûni do hrádû mezi ãtyfiicet bfiezích jalovic odkud putují do samostatného stáda. Pavel Bláha cel proces oznaãuje za svou specialitu. íká: Pfies zimu máme v echny b ky samostatnû v jednom stádû. Jak je návod na nauãení vzájemné sná enlivosti? Postup je v sledkem dlouholeté praxe. Nejprve je dûleïité umût odhadnout, kdo bude éf, fiíká Pavel Bláha. Takov b k jde do hrádû k bfiezím jalovicím jako první. Následnû jsou pfiidáni v ichni mladí b ci. KdyÏ si b k zjedná pofiádek, jsou bûhem dal- ích dní postupnû pfiidáváni dal í plemeníci. Jako poslední jde do stáda potenciální nejvût í konkurent, kter jiï pfii souboji nemá anci. Tak se mezi plemeníky nenásilnû vytvofií nezbytná hierarchie a mohou b t oddûleni do samostatného stáda, které se pohybuje u v krmny a má tak pfiístup ke kvalitnímu krmivu. Tam pfieãkají nûkolik mûsícû, neï jsou opût vpu tûni do stád. Aktuální problémy Stejnû jako ostatní podniky ãi farmy, i Krásná Hora se pot ká s urãit mi nesnázemi. Jedna z vûcí, která zamûstnancûm znepfiíjemàuje Ïivot, je vakcinace proti onemocnûní bluetongue a s ní spojená manipulace zpûsobující zvífiatûm stres, zaji tûní bezpeãnosti práce, a jíï dûsledkem je také pomalej í prodej zástavov ch telat. Dal ím problém najdeme v oblasti pûdního hospodáfiství. 95 % pûdy, na které spoleãnost hospodafií, je pronajaté od rûzn ch subjektû. KaÏdoroãnû ãást plochy ub vá a na druhé stranû také pfiib vá. V sledná bilance je ale záporná. Budoucnost v tomto ohledu pfiíli rûïovû nevidí. A jak to bude s masn m skotem? Plány do budoucna S chovem masného skotu jsou v ZD Krásná Hora spokojeni. Pfiiná í kladn efekt z hlediska údrïby krajiny a díky dotacím i po finanãní stránce. Cílem je do roku 2012 zv it poãet krav v základním stádû na 650, a to z vlastních zdrojû. Dokupovat se jiï budou pouze b ci. Jak bylo zmínûno v úvodu, plánuje se ukonãit v krm ãervenostrakat ch b kû. Prostory v krmny se vyuïijí jako odchovna jalovic, pfiípadnû jako stáj pro b ãky neï pûjdou do testu. Poãítá se s roz ífiením chovu masného skotu na jednou ze statkû, kde jsou nyní chovány jalovice, a to o krav s telaty. Pokud bude dostatek financí, k nedávno postavené bioplynové stanici, pfiibude je tû jedna. JiÏ nyní si zootechnici uvûdomují, Ïe co se plemenafiiny t ká, má chov plemene blonde d Aquitaine v na í republice své limity. MoÏnost prodeje jalovic a b kû je omezená. UvaÏují proto o pofiízení dal ích dvou masn ch plemen. Jak ch, to si zatím nechávají pro sebe. Jsou realisté. Pro ZD Krásnou Horu, jako velk podnik, budou vïdy hlavní pfiíjmy z chovu krav BTPM plynout z prodeje zástavu a dotací na údrïbu krajiny. Plemenafiina je a bude spí e pfiiv dûlkem. To ale neznamená, Ïe v ní nehodlají pokraãovat a vûnovat se jejímu rozvoji. Byl vytvofien kvalitní základ a produkované kusy nachází odbyt. Jde o bûh na dlouhou traè a ti, kdo se na nûj vydali, jsou vytrvalí bûïci, ktefií pfied sebou vidí svûj cíl. Pfieji jim tedy pevnou vûli a hodnû tûstí do dal ích let! 11

12 Franti ek Koláfi: Byznys dûlá stfiední rámec O Franti ku Koláfiovi byl jiï napsán nejeden ãlánek. Pfiesto vûfiím, Ïe se z následujících fiádkû dozvíte o tomto Panu chovateli je tû nûco nového. Do historie ãeského chovatelství (nejen masného) skotu se za dobu svého pûsobení zapsal mnohokrát a v znamn m zpûsobem. V záfií tohoto roku oslavil pûkné 70. narozeniny, a aãkoli by svou vitalitou utahal nejednoho mlad ího, pomalu se zaãíná chystat na odpoãinek. Je ãas hodnotit a bilancovat. Ocenění za býky 2 roky plemene smíšeného pro dědečka pana Koláře z hospodářsko-průmyslové výstavy v roce 1876 v Písku (foto: Jana Řehořová) Îivotní pfiíbûh v kostce Pana Koláfie jsem nav tívila jeden záfiijov den na jeho statku v jihoãeské obci StoÏice. Na zdech stavení mne ihned upoutaly zavû- ené diplomy za umístûní na v stavách skotu z konce 19. a zaãátku 20. století. Chovatelství na lechtitelské úrovni patfií u KoláfiÛ k rodinné tradici. Franti ek Koláfi byl do starosti o hospodáfiství zapojen odmaliãka. JiÏ v 6ti letech vybíral, které jalovice budou ponechány do chovu a které se vyfiadí. V rodné vsi setrval aï do roku Po vystudování stfiední koly zemûdûlské nastoupil do místního druïstva, kde pfies deset let pûsobil jako hlavní zootechnik. Poté ode el pracovat k plemenáfiûm do âesk ch Budûjovic. Se zmûnou práce zmûnil i bydli tû, kter m se staly Ledenice. Na rodném statku mezitím hospodafiilo druïstvo, obytnou ãást od Koláfiov ch odkoupili. První dva roky u plemenáfiû pracoval pan Koláfi s ultrazvukem. Byla to klidná práce, ale po dvou letech jsem toho mûl dost a proto jsem pfiivítal, kdyï jsem mohl zmûnit pozici a zaãít obchodovat, fiíká agilní chovatel. M m úkolem bylo nacházet odbyt pro telata a následnû i prasata vyprodukovaná na âeskobudûjovicku. Obchod pfiestal b t v nosn aï v roce 1995, kdy s ním tedy pan Koláfi skonãil a zaãal soukromû hospodafiit na vyvlastnûném statku, kter získal zpût v roce Prodanou ãást odkoupil a pustil se do rekonstrukce budov, které byly po pûsobení druïstva ve velice patném stavu. Se stavením bylo panu Koláfiovi v restituci vráceno je tû 33 ha pastvin a 6,6 ha lesa. Více pûdy nepfiikupoval, neboè vûdûl, Ïe bude hospodafiit sám. Proã masn skot Co vedlo pana Koláfie k volbû pofiídit si masné stádo? Vûdûl jsem, Ïe na hospodafiení budu sám (rodina Ïila sv m Ïivotem v Ledenicích) a Ïe je to ménû pracné to byly dva hlavní dûvody. V roce 1995 oslovil Miroslava Vráblíka, kterého znal z dob obchodování, a o nûmï vûdûl, Ïe dováïí masná zvífiata. Objednal si u nûj 12 ãerven ch jalovic plemene Aberdeen Angus. Události se ale se ly tak, Ïe ãerven ch angusek pfii lo z Kanady 5 a k tomu 12 simentálsk ch. Pan Koláfi se k této situaci postavil jako k v zvû a nakonec skonãil u plemene, které ani pûvodnû chovat neplánoval. Pohoda na pastvině (foto: Jana Řehořová) První kusy pfiipou tûl inseminací, která se zpoãátku pfiíli nedafiila. Zaãínal s prodejem tfií simentálsk ch a jednoho anguského b ãka. Jaloviãky si ponechával do chovu. Po tfiech letech pfii lo velké sucho a pan Koláfi se musel rozhodnout pro jedno plemeno. Vybral si masného simentála, neboè se domníval, Ïe po jeho zástavov ch telatech bude díky vût í zmasilosti vût í zájem. Fakt, Ïe byl poté hodnû Ïádan i Red Angus pro snadné porody lze komentovat jen slovy: Co se dalo dûlat... KdyÏ své rozhodnutí hodnotí pan Koláfi zpûtnû, fiíká: Mûl jsem si nechat obû plemena. Mûl bych ir í nabídku plemenného skotu. Ve stádû, tedy ãistû simentálském, se v dobû, kdy jsem chov nav tívila, pohybovalo 24 krav, jedna jalovice a 22 telat. Plemeníka na dokrytí pan Koláfi Ïádného nedrïí. Jednou si ponechal b ka z vlastního odchovu, ale neosvûdãilo se mu to. V echny kusy pfiipou tí pouze inseminací. Starost o stádo Vfiel vztah, kter pan Koláfi ke sv m zvífiatûm má, se projevuje, kdyï se vydáme obhlédnout stádo na pastvinu. KaÏd kus bez potíïí rozezná a ví jeho historii. Krávy s telaty jsou krotké a nechají nás pfiiblíïit se do bezprostfiední blízkosti. Od majitele se nechají i podrbat u kofiene ocasu, kde to mají rády. KdyÏ se krávy fiíjí, chodí je farmáfi na pastvinu kontrolovat kaï- 12

13 d den ráno a veãer: Pro úspû né zabfieznutí je potfieba vysledovat, kdy je vhodn ãas krávu pfiipustit. Tato doba nastává tûsnû po projevech fiíje. Ideální by bylo chodit stádo kontrolovat 3x dennû (tzn. i v poledne), ale to uï by bylo pfiíli ãasovû nároãné. Porody. Prvních 7 let po importu z Kanady si chovatel pochvaluje, Ïe nevûdûl, Ïe se krávy telí. Odvádûly v bornou matefiskou péãi. Po sedmi letech zaãal v inseminaci pouïívat více zmasilé zahraniãní b ky a také zv il krmnou dávku, coï se samozfiejmû odrazilo na hmotnosti telat, a tím i prûbûhu porodû. Dfiíve telata pfii narození váïila 30 aï 45 kg, po zmûnû plemeníkû je to 45 aï 55 kg. Pfiesto se natalita pohybuje na velice pûkné úrovni 95 %. Od 24 krav je 22 telat. Období telení je od prosince do konce bfiezna (5 kusû do konce ãervna). V zimû najde stádo útoãi tû v pfiístfie ku na pastvinû. Platí pfiímá úmûra, Ïe ãím je vût í zima, tím lépe se zvífiata odchovávají. Ideální teplota je minus 10 C. Nejhor í pro odchov jsou naopak letní vedra. Zimovi tû je rozdûleno na 2 ãásti s pfiíkrmem a bez pfiíkrmu. Pokud chce chovatel kusy více nakrmit, pou tí je do první ãásti. Krmení. Zvífiata dostávají seno, senáï a otavu. Telata jsou dokrmována rotem. Otava je v borná pro krávy, které dojí je lep í neïli seno. Na v robû sena si v ak chovatel dává záleïet. Nejde jen o to, zda pr í ãi ne, ale záleïí téï na teplotû, vysvûtluje. Tráva urãená na senáï se seãe v období od a do konce kvûtna na jiï musí b t zabalená, aby mûla co nejvíce Ïivin. V robu krmení zaji - Èují sluïby. lechtûní a plelemitba O tom, Ïe chce dûlat plemenafiinu, byl pan Koláfi pfiesvûdãen od zaãátku. Pfii poãtu 30 kusû, kter uïiví jeho pastviny by byl prodej zástavu nerentabilní. A pokud se chce nûkdo zab vat lechtûním, maximální poãet kusû v základním stádû by nemûl pfiesahovat 40. Pouze tak lze odvádût kvalitní práci, fiíká pan Koláfi. Sám mûl 15ti letá kráva č MS BCM Star 63D pocházející z importu zakladatelka druhé významné chovné linie stáda (foto: Jana Řehořová) v základním stádû vïdy maximálnû 32 kusû. Jak lechtit? Zdûdûné vlohy spolu s pfiirozen m citem pro vûc a praxí od raného vûku udûlaly z pana Koláfie vynikajícího lechtitele. NeboÈ snad nûkoho nezklamu, kdyï vyjádfiím svou domnûnku, Ïe lechtûní se ãlovûk nemûïe nauãit. Teoretické znalosti a praxe jsou samozfiejmû dûleïité, ale vyïaduje to je tû nûco navíc. A tím nûãím je obdafieno, stejnû jako v jin ch oborech, kde je potfieba intuice, jen pár vyvolen ch. Chovatel to sv mi slovy jen potvrzuje: Musí se to umût odhadnout. KaÏdé zvífie na sebe nenaváïe. B ka na inseminaci si vybíráte podle fotky v katalogu. Sv m zpûsobem kupujete zajíce v pytli. Domnívá se, Ïe by systém mûl fungovat tak, Ïe by do zahraniãí mûla jezdit Rada plemenné knihy daného plemene, podívat se na potomky toho kterého b ka, a poté zde své poznatky sdûlit zdej ím chovatelûm. Tele o b kovi nûco fiekne, ale hlavní je, kdyï se otelí prvotelka. Podle toho, jak m zpûsobem se telí, jaké má tele, se dá poznat mnoho. Co se Rady PK t ká, byl by chovatel pro, aby v ní byli zastoupeni pfiedev ím majitelé ãistokrevn ch stád. Mûl by b t ov em také zastoupen jeden komerãní chovatel, aby pfiispíval zku enostmi z praxe, doplàuje své postoje pan Koláfi. Po prvním nákupu jalovic pou- Ïíval chovatel v inseminaci b ky kanadsko-americké provenience (Shawest Legend 1A, Polled Her- Další potenciální výstavní kus a plemeník (foto: Jana Řehořová) 13

14 Národní vítěz Vodňanský P ZSI 352 (foto: Pavel Káčer) cules A7, MRLN Gallahad 88). Postupem ãasu se ná trh otvíral a k dostání zaãali b t b ci z Nûmecka (zde byl zvolen b k Hillary), Dánska (Rocky, Ringo, Indianer, Gorm a Rolls-Royce), Anglie (Figaro, Graduate) a Irska (Samual), které pouïívá dodnes. Pan Koláfi pou tí sezónnû 5 6 plemeníkû. Semene kupuje vût í mnoïství. O tom, jaké pouïije, se rozhoduje podle toho, jak typ skotu chce ve v sledku mít. Za ideální povaïuje lechtit na stfiední rámec v duchu my lenky: Byznys dûlá stfiední rámec. Dále svûj názor rozvádí: Pfiíli velká zvífiata mají ménû masa a hor í bfiezost a obtíïnûj í porody. Mal rámec s sebou zase nese nízkou hmotnost. Ideální je proto rámec stfiední. Embryotransfer se mu osvûdãil aï na 2. nebo 3. laktaci, ne u jalovic. Vypláchnout embrya se podafiilo jen ze simentálek, z angusek ne. Pokud se narodí pûkn b ãek, domlouvá se s plemenáfisk mi spoleãnostmi (Genoservis, a.s. nebo Natural, spol. s r.o.), které si jej pfievezmou a panu Koláfiovi dávají jeho dávky, s kter mi on následnû provádí testaci potomstva. Odchov b kû. Není tomu tak dávno, kdy ve StoÏicích fungovala tzv. malá odchovna plemenn ch b kû, kde se pan Koláfi staral o v prûmûru 10 b kû (nûkdy i 16). KdyÏ uï jej domácí odchov zmáhal, zaãal b ky dávat na odchovny, František Kolář je se svými zvířaty denně (fot:o Jana Řehořová) jak ãiní dodnes. Za roky 2006 aï 2008 pro lo základním v bûrem a bylo z jeho chovu uznáno do plemenitby 21 b kû. Mezinárodní úspûchy. B k ZSI 352 Národní vítûz VodÀansk, vítûz letàanské v stavy byl po skonãení testu na OPB Grygov zafiazen do testaãního programu firmy Genoservis. Vzhledem k zajímavému pûvodu (jeden z prvních synû anglického b ka Graduate) projevili o jeho inseminaãní dávky nejen chovatelé z âech, ale i z Dánska a Nûmecka. Jeden ze synû NVV je v souãasné dobû v prestiïní dánské testaãní stáji v Aalestrupu a drïí krok se sv mi vrstevníky ve 238 dnech váïil 428kg. V leto ním roce putovali do zahraniãí dva b ci, ktefií byli odchováni na OPB Maleã. První z b kû, syn Národního vítûze VodÀanského zamífiil do inseminaãní stáje nûmecké plemenáfiské firmy Masterrind, druh b k, Rous VodÀansk, byl zakoupen na Slovensko firmou Movis Agro Skalica. Tato firma zároveà odkoupila i leto ní roãník jalovic ze StoÏic. Kdo musí z kola ven. Dobrá ífika v kyãlích, rovn ocas a sklonûná pánev aby byl dostateãn prostor pro tele, tak si pan Koláfi pfiedstavuje ideální plemenici. Velk dûraz klade téï na dobré vemeno: KdyÏ má kráva patné struky a tvar vemene, povaïuji to za dûvod k vyfiazení. Dal ím dûvodem pro selekci jsou patné paznehty. Pro chov nejsou vybírány ani krávy, které dávají dvojãata. Co se prodeje zvífiat t ká, pan Koláfi nabízí i lep í kusy. V echna pûkná zvífiata si nenechává jen pro sebe a kupci to dokáïou ocenit z 80% se mu vracejí. V hodou je, Ïe svá zvífiata nemusí nabízet. Reklamou mu je povûst, kterou si za roky svého pûsobení vybudoval. V stavy. V stavy skotu pova- Ïuje pan Koláfi za stûïejní akce. Jsou dobré pro srovnání úrovnû zvífiat, fiíká. Prozatím se úãastnil v ech dosavadních vût ích v stav a odnesl si z nich ãetná ocenûní. Na první národní v stavû v LetÀanech v roce 1999 vyhrála jeho kráva s ãíslem titul ampionka plemene. Dal ím z úspû- 14

15 chû bylo ocenûní národní vítûz, které získal v LetÀanech v roce 2003 b k po dánském plemeníkovi ZSI 154 L kkeholm Rolls- -Royce. Velice úspû n m byl pro Koláfie rok Na dal í národní v stavû v LetÀanech tehdy za své zvífie získal nejvy í moïn titul. B ãek, kter byl pfiedveden, se od svého narození odli oval od vrstevníkû jak exteriérovû, tak uïitkovostí. V kategorii telat doslova zazáfiil a po svém ocenûní si na památku odnesl jméno: Národní vítûz VodÀansk P ZSI 352. Z téïe v stavy si pfiinesla cenu za tfietí místo ve své kategorii i jeho matka, kráva ã CZ MS BCM Jackpot 90D, zakladatelka jedné ze dvou linií, které pan Koláfi ve svém chovu rozvíjí. Dal ím v znamn m synem této, jak ji chovatel naz vá, Devadesátky, je b k Jelec VodÀansk ZSI 171, kter pûsobí v inseminaci. Jin plemeník, kter se téï proslavil v inseminaci, je Jifiík Vod- Àansk ZSI 178. Jifiík i Jelec byli pouïíváni i sv m producentem, panem Koláfiem, kterému se velice osvûdãili. V roce 2007 na Národní v stavû hospodáfisk ch zvífiat v Pfierovû získala jalovice s ãíslem první místo v kategorii mlad ch simentálsk ch jalovic a odnesla si téï ocenûní celkov vítûz plemene. Tolik k hlavním ocenûním. O zmínûn ch umístûních vïdy rozhodli zahraniãní bonitéfii, ktefií dali dosaïen m úspûchûm mezinárodní rozmûr. Úspûchy v ãíslech. Za 13 let od 1996 do ) chovatelského pûsobení pana Koláfie bylo na jeho farmû narozeno 291 telat, z toho 138 b ãkû, z nichï 116 bylo vybran ch do plemenitby (9 x AA, 107 x MS). Dal ích 23 telat je v chovu narozen ch letos z nich byli naskladnûni na odchovny 3 b ãci. Takov pomûr vybran ch b kû vûãi narozen m nemá v âr asi nikdo. František Kolář letos oslavil 70. narozeniny (foto: Vít Čepelák) Od roku 2001 aï do souãasnosti se farma pravidelnû umísèuje na prvním místû v Ïebfiíãku kontroly uïitkovosti. V roce 2008 ãinily prûmûrné váhy telat ve 120ti dnech 220 kg a v 210ti dnech 339 kg. Leto ní záznamy z udávaly pro 17 ks ve 120ti dnech prûmûrnou hmotnost 222,6 kg a 10 ks v 210ti dnech mûlo prûmûr 361,2 kg. Leto ní prûmûrné pfiírûstky od narození se pohybovaly od 1,3 do 1,8 kg. Relativní plemenná hodnota pro pfiím efekt byla v rozmezí bodû a RPH pro maternální efekt se pohyboval mezi 99ti a 129ti body. Co se fie í Aktuální problémy. âasovou zátûïí se jiï stává hlídání zvífiat, pfii kterém chovatel kontroluje buì fiíje nebo porody. Dal ím problémem je vztah s vlastníkem pozemkû sousedících s pastvinami, kter pro chov masného skotu neprojevuje pfiíli né pochopení. Plány do budoucna Pan Koláfi má dvû dcery. Ani jedna se nemá k tomu, aby po nûm hospodáfiství spolu se zabûhnut m kvalitním chovem pfievzala, a tak s jeho odchodem na odpoãinek asi skonãí i chovatelská tradice ve StoÏicích. Prozatím se ale pan Koláfi tû í pevnému zdraví a vitalitû, a je tedy tfieba s ním je tû poãítat. Nicménû prozatím je rozhodnut sníïit stavy krav na polovinu souãasného poãtu, tj. na kusû. Jubileum a 25. záfií tohoto roku oslavil tento chovatel s velk m CH kulaté Ïivotní v roãí, 70. narozeniny. Co vidí, kdyï se ohlédne zpût? Hodiny a hodiny strávené na pastvinû a se zvífiaty. Pracovitost, peãlivost a vrozená intuice pfiinesly své ovoce. Podafiilo se vytvofiit chovné rodiny, které se rozvíjí a z nichï vze ly nejen piãkové matky, ale i plemeníci. B ci, ktefií na li uplatnûní jak v komerãních stádech, tak v inseminaci, a to nejen u nás, ale i v zahraniãí. Myslím, Ïe na 13 let svého pûsobení v chovu masného skotu mûïe b t pan Koláfi náleïitû hrd. Pfieji mu, aby hospodafiil tak dlouho, jak jen to pûjde a poté aby se jeho zvífiata dostala do dobr ch rukou. Hodnû tûstí! 15

16 Jana ehofiová, âschms Zaãátkem ãervna tohoto roku pfii el Svazu s nabídkou na zorganizování odborného zájezdu do Francie, kolébky témûfi poloviny na na em území chovan ch masn ch plemen. Spoleãnost ing. Jaroslava Burdy Bursia Praha s.r.o. a francouzská firma SERSIA France (nejv znamnûj í francouzská spoleãnost vyváïející genetick materiál) se dohodly na podmínkách, za kter ch bylo moïné oslovit chovatele s exkurzí, zajímavou po odborné i finanãní stránce. Neváhali jsme tedy a rozhodli se zájezd za títit a podílet se na jeho zaji - tûní. Termín zájezdu byl stanoven na zaãátek fiíjna tohoto roku. Podle pfiedchozích zku eností jsme trochu s obavami oãekávali, jak bude o zájezd, jehoï popis jsme vyvûsili na webové stránky âschms a následnû i rozeslali v druhém ãísle Zpravodaje, zájem. Zpoãátku to lo pomalu, ale bûhem dvou t dnû kladné reakce vygradovaly tak, Ïe na konci ãervna byl jeden autobus, kter jsme se rozhodli vypravit, beznadûjnû zaplnûn a my museli s lítostí odfiíkat dal í desítky zájemcû. Více neï jeden autobus jsme, vzhledem k poskytnutí urãité úrovnû i tak byla skupina padesáti lidí jiï poãetná obsazovat nechtûli. Abychom ale vy li vstfiíc v em zájemcûm, oslovili jsme cestovní kanceláfi, Agrotour, která se specializuje na zemûdûlské zájezdy, s tím, Ïe pomûïeme se zaji tûním témûfi identického programu. Dostalo se tak snad na v echny, kdo se chtûli do Francie podívat, a mohla zaãít samotná organizace. Sehnat dopravu a ubytování, vybrat zálohy to v e lo hladce. Malé komplikace vznikly aï pfii zaji Èování programu, a to pfiedev ím náv tûv farem, které byly v nabídce zájezdu pfiislíbeny. Na jednání s Francouzi je tfieba se vyzbrojit velkou trpûlivostí. Postfiehy pana Burdy, kter s nimi jiï 16 Odborn zájezd do Francie pfii v stavû Sommet de l Elevage nûkolik let spolupracuje: Jeden Francouz nûco vymyslí a pfiislíbí a druh mu to klidnû zru í. Jsou ale daleko hor í národy, co se vyjednávání t ká. Nebudu to protahovat plán, kam pfiesnû se pojede, byl jasn v podstatû aï po pfiíjezdu. V echno ale dobfie dopadlo a pfies urãitou liknavost, kterou Francouzi projevovali pfii pfiípravách, bylo na místû v e zaji tûno preciznû. Den první: Sopeãné mûsto a Mûsíãní hotel S organizací zájezdû jsem pfied uskuteãnûním tohoto nemûla Ïádné zku enosti. V ech jsem se, asi jako vût ina z nás, úãastnila pouze pasivnû. Jak to ale vypadá z druhé strany? Jsem ráda, Ïe jsem nemûla na starosti v echno, ale jen registraci a komunikaci s pfiihlá en mi a dopravu, tzn. sehnat autobus, vymyslet místa a ãasy pfiíjezdu a odjezdu. I tak vznikaly vtipné situace, a to kdyï se pár dní pfied odjezdem zájezd mûnil z ãtyfidenního na estidenní, a aktivnûj í úãastníci si tak museli pfiedûlávat zdravotní poji tûní nebo pfii komunikaci s dopravcem, kterého jsem zahrnovala neustál mi dotazy v duchu: je lépe se zeptat, neï se pak divit. Jak to vidûl pan Burda, kter fie il obsahovou ãást zájezdu s francouzskou stranou, se lze dle v e popsaného dovtípit. V echno ale dobfie dopadlo a autobus pana Leopolda Paìoura a jeho syna, shodou okolností na ich ãlenû, chovajících plemeno Blonde d Aquitaine, opustil v pondûlí v noãních hodinách s v emi pfiihlá en mi âeskou republiku. Cesta ubûhla hladce, a tak jsme se k místu, kde jsme mûli strávit pár následujících dní, pfiiblíïili dfiíve, neï bylo v plánu. I chovatelé jsou lidé kulturní, a proto jsme se, na jejich pfiání, zastavili ve mûstû Clermont Ferrand, v jehoï okolí jsme se mûli v následujících dnech pohybovat. Zaparkovat v nûm se zdál b t v kon pfiímo nadlidsk, ale pfiesto se Minerální prameny v sopečném městě Clermont Ferrand (foto: Jana Řehořová) nám to po témûfi hodinû krouïení v úzk ch uliãkách podafiilo a mohli jsme se vydat na prohlídku. Clermont Ferrand leïí západnû od Lyonu a je hlavním mûstem regionu Auvergne, kter se rozkládá v centru jiïní Francie v nejstar í horské a sopeãné oblasti Evropy. V okolí mûsta je mnoïství jiï neãinn ch sopek. Na jedné z nich je mûsto dokonce postaveno a díky tomu byl hlavním pouïit m stavebním materiálem ãern sopeãn kámen. V echny domy i historické památky jsou tak v charakteristickém tmavém odstínu. Dal í zajímavostí byly minerální prameny, které jsme potkávali témûfi na kaïdém rohu ve formû mal ch ka niãek oznaãen ch do kamene vyryt m znakem skleniãky s vodou. Byla jsem jedna z mála, kdo je ochutnal. âekala jsem bublinky a Ïelezitou chuè, a o to pfiíjemnûj í byla ãirá chladná lahodná voda. Na prohlídku mûsta jsme pfiíli ãasu nemûli, neboè fiidiãi potfiebovali splnit ãasov limit. Pfiesto jsme stihnuli nav tívit románskou baziliku, Notre-Dame du Port, vystavûnou z bílého pískovce a gotickou katedrálu Notre-Dame de l Assomption. Obû pûsobily velkolepû. U nás je románsk ch památek velice málo, a bazilika byla nejen prostorná, ale po nedávné rekonstrukci i ve v borném stavu. Ne nadarmo byla koncem minulého století zafiazena na seznam svûtového dûdictví UNESCO. Clermontská gotická katedrála by se dala smûle srovnávat s Chrámem sv. Víta, na í pfiední památkou tohoto stylu. K její v stavbû byl

17 také pouïit ãern lávov kámen a její dvû více neï 96 metrû vysoké vûïe ãnûly vysoko nad stfiechy mûstsk ch domû. Plni kulturních dojmû jsme se vydali do hotelu, na eho nového pfiechodného domova. Nacházel se v Olloix, tiché horské vesniãce, kde dávaly li ky dobrou noc. Odlouãenost od civilizace nikomu nevadila. Mûsíãní hotel, jak znûl v pfiekladu jeho název, stál na kopci a byl z nûj pûkn v hled do ãlenitého okolí. A co se druïby t ká vystaãili jsme si bohatû sami. Bylo nás pfieci jen padesát! Po pfiíjezdu na ubytování jsme se museli vyrovnat s dvûma pfiekvapeními a to Ïe pokoje nebudou dvou aï ãtyfilûïkové, jak stálo v pûvodních propozicích, ale tfií aï esti lûïkové. Zde musím úãastníky zájezdu pochválit, Ïe tuto novinku akceptovali bez reptání. A dále, Ïe pokoje nemají ãísla, ale jsou pojmenované po zvífiátkách. I zku en francouz tináfi, by mûl s jejich názvy, myslím, co dûlat, neboè ãást z nich nesla názvy rûzn ch druhû drobného ptactva, které se nám nedafiilo identifikovat ani v ãe tinû. Na dvefiích pokojû byly na tûstí nalepeny obrázky, a tak orientace probíhala stylem: Já bydlím v tom ãerven m ptákovi. Co ty? No já v tom Ïlut m Co se dojmû z prvního dne t ká, chtûla bych zmínit je tû veãefii, kterou jsme absolvovali. I ti z nás, ktefií nedrïí dietu, si veãer dají maximálnû jedno jídlo. A tak jsme s úïasem pozorovali, jak nám po deváté hodinû servírují ãtyfii chody, sestávající ze dvou pfiedkrmû, hlavního jídla a zákusku. Pokrmy byly ale pfiipraveny znamenitû a pfii jejich konzumaci, kaïd, kdo mûl nûjaké pochybnosti o kvalitû hotelu, na nû rychle zapomnûl a nechal se uná- et smûsicí vytfiíben ch chutí. Národní výstava letos patřila plemeni salers, které bylo zastoupeno 500 kusy (foto: Jana Řehořová) vení na kávu, kde jsme se seznámili s na í prûvodkyní, zastupující spoleãnost Sersia France, Hélène Dubarle. Sleãna Dubarle nám sdûlila základní informace k v stavû, ujasnili jsme si ãasy dal ích setkání a mohl zaãít voln program. Pro ozfiejmení dûleïitosti akce vám o Sommetu sdûlím pár informací. Jedná se o jednu z nejvût- ích mezinárodních v stav specializovanou na produkci hospodáfisk ch zvífiat (skotu, ovcí, koz, koní a drûbeïe). Leto ní jiï osmnáct roãník probûhl v tradiãním termínu zaãátkem fiíjna, na v stavi ti v Cournon, nedaleko Clermont Ferrand. Místo, kde se v stava koná, leïí v srdci Centrálního Masivu (Francouzského stfiedohofií), nejrozsáhlej í evropské oblasti specializující se na masnou produkci. Tfiídenní akce na plo e m 2 se tû ila zájmu 75ti tisíc domácích a zahraniãních odborn ch náv tûvníkû, 1150ti domácích a 360ti zahraniãních vystavovatelû z 30ti zemí, prezentováno bylo 1800 zvífiat nejlep í francouzské genetiky (1200 kusû dobytka, 300 ovcí, 300 koní atd.). Pro evropské chovatele skotu se jedná o v znamnou událost. Na národních soutûïích nebo prezentacích bylo k vidûní 22 hlavních mléãn ch a masn ch plemen: charolais, limousin, blonde d Aquitaine, salers, aubrac, gasconne, parthenaise, maine anjou, bazadaise, belgické modré, piemontese, masn simentál, hol- t n, montbeliard, brown miss, normande, jersey, tarentaise atd. Lokální francouzské masné plemeno Parthenaise (foto: Jana Řehořová) Souãástí masné expozice je kaïdoroãnû národní v stava vûnovaná jednomu plemeni. Letos jím Další zástupce lokálních masných plemen Ferrandaise (foto: Jana Řehořová) bylo plemeno salers. V samostatné hale bylo prezentováno 500 krav a b kû, Pfií tí rok se chystá speciálka plemene charolais a v roce 2011 se uskuteãní Den druh : V stava a spoleãensk veãer V úter ráno jsme se vydali na hlavní událost na eho zájezdu, v stavu Sommet de l Elevage. Prodrali jsme se davem náv tûvníkû, hrnoucího se vstupní bránou, a abychom byli náleïitû posilnûni, ãekalo nás ihned zasta- Soutěž býků plemene charolais (foto: Jana Řehořová) 17

18 Příprava charolaiské rodinky (foto: Jana Řehořová) národní v stava plemene limousine. Souãástí Sommetu je v e, co souvisí s chovem hospodáfisk ch zvífiat pfies technické vybavení po krmné smûsi. Na e skupina se v stavy zúãastnila první den, kdy probûhla pfiehlídka plemen charolais, limousine a blonde d Aquitaine, které byly proloïeny prezentací potomstva narozeného po inseminaci od spoleãností Espace Insémination Avenir a Gènes Difussion Optimal. Zvífiata byla v bornû pfiipravená, co se t ká kondice i vizuální úpravy. Majitelé se nezdráhali své svûfience ãistit a ãesat aï do poslední chvíle pfied vyfiknutím koneãného verdiktu bonitérû. Celou podívanou ãinilo atraktivním blikání svûtel a hudba, které z pfiedvádûní dûlaly skuteãnou ou. Zvífiata ãekala na pfiedvedení venku, pfied stanem s masnou expozicí, kde se sv mi vodiãi ochotnû pózovala zájemcûm o snímek. Nebudu se zde zab vat podrobn m hodnocením, to pfienechám odborníkûm, jako je ná b val pfiedseda, pan Karel eba, kter se ve svém pfiíspûvku vyjádfií k plemeni blonde d Aquitaine. Co se zbyl ch pfiedveden ch plemen t ká, mohu parafrázovat názory ãesk ch chovatelû, o tom, Ïe byla pfiedvedena kvalitní zvífiata ukázkov m zpûsobem. Jak také jinak v kolébce tolika plemen skotu. Dal í den, kdy jsme jiï jezdili po exkurzích v chovech, probûhly v hale masného skotu pfiehlídky ménû roz ífien ch francouzsk ch plemen ferrandaise, bazadaise, parthenaise, gasconne a aubrac. Poslední úpravy před předvedením plemeno limousine (foto: Jana Řehořová) Nejlepší limousini na výstavě Sommet de l Elevage (foto: Jana Řehořová) A poslední den v stavy byla pfiedvedena plemena belgické modré, maine anjou a mirandaise opût následovaná pfiehlídkou potomstva Gènes Diffusion Optimal a Espace Insémination Avenir. Zajímavou musela b t jistû mezinárodní pfiehlídka ve ker ch francouzsk ch masn ch plemen urãená pro zahraniãní náv tûvníky, která byla pfiekládána do angliãtiny a panûl tiny. Tfietí den pfiedvádûní zástupcû masného skotu byl zakonãen pfiehlídkou ampiónû dosud pfiedveden ch zvífiat vãetnû ampiónû salerské národní v stavy. V ostatních halách probíhaly pfiehlídky mléãného skotu, ovcí, koní a rûzné konference. Expozici masného skotu byl vûnován jeden stan hala 3. V stava byla ale, jak bylo zmínûno v ãíseln ch údajích o ní, velice rozlehlá, a tak jsme se vydali prohlédnout i její jiné ãásti. AÈ jiï vystavené ovce, konû nebo technika v e bylo na profesionální úrovni. Troufám si ale fiíci, Ïe se napfiíklad na e Techagro nebo i letos probûhlá Národní v stava hospodáfisk ch zvífiat, mohou s touto smûle srovnávat. Máme je tû co dohánût, ale jiï toho není mnoho. A mít pfied sebou vzor je vïdycky dobré. Ve veãerních hodinách nás ãekal aperitiv u stánku plemene aubrac, jehoï nûkolik prvních zástupcû bylo jiï dovezeno i do âr. O této události se zmiàuji proto, Ïe jsme mûli moïnost ochutnat dva typické francouzské aperitivy an zov pastis a poté nápoj vyroben z kofiene hofice. Bylo nám ctí, nicménû ochutnávku jsme shodnû okomentovali: Dûkujeme. Jednou staãilo. Společenský večer v předvadišti (foto: Jana Řehořová) Poté jsme se v rámci haly 3 pfiemístili na tribuny, odkud jsme sledovali projevy otevírající mezinárodní genetick veãer, urãen pouze zahraniãním úãastníkûm v stavy. âeské delegaci, která byla mezi cizími zemûmi nejvíce poãetnû zastoupená, byla ze strany pofiadatelû vûnována zvlá tní pozornost. Dokazovalo to mimo jiné i personální zastoupení prezentujících. V koralu vystoupil nejprvefieditel Sersia France, pan Gilles Thomazo, po nûm dostal prostor pohovofiit o historii a souãasném stavu chovu masného skotu v âr ing. Jaroslav Burda a nakonec vystoupil fieditel Sommetu, Roger Blanc. Jak pan Thomazo, tak Blanc se na ãeské 18

19 chovatele ve sv ch projevech ãasto obraceli. Bylo vidût, Ïe âeská republika má, co se chovatelství t ká, ve Francii jméno. A Ïe velkou zásluhu na tom nese spoleãnost Bursia. Po skonãení projevû bylo na stejném místû, kde probíhaly proslovy, pfiipraveno poho tûní formou rautu. Mofiské plody, kachní prsíãka to v e v oparu ampaàského a kvalitních vín, servírované na balících slámy co fiíci jiného, neï: stylové. Den tfietí: Exkurze po farmách Jestli bylo na v stavû teplo a sluneãno, v den, kdy jsme mûli nav tívit farmy, se k nám poãasí obrátilo zády. Od rána pr elo. V chovech, které pro nás byly pfiipraveny, s tím ale, jakoby poãítali, a zvífiata byla pfiipravena v pfieváïnû kryt ch ustájeních. Guillamin Hervé se svými jalovicemi (foto: Jana Řehořová) 1. farma s chovem charolais Nejprve jsme zamífiili do mûsteãka Marcel en Murat na farmu Earl du Sauget s chovem plemene charolais, po které nás provedl její majitel Guillamin Hervé. Chov se specializuje jak na lechtûní, tak na v krm. V nadmofiské v ce 470 m n. m. se zde pase 130 krav základního stáda. 192 ha rozlohy farmy je tvofieno 170 ha TTP a 22 ha obilovin. Majiteli se vyplatí mít ve kerou plochu pronajatou za cenu eur/ha/rok. Ve vlastnictví má pouze budovy. O farmu se stará s otcem, kter je od roku 2005 v dûchodu. Do roku 2005, neï do lo k pfievodu hospodáfiství, se dûlalo 30 inseminací roãnû. Poté se jejich podíl zv il. Pan Hervé ml. chce mít pfiehled a soustfiedí se na zlep ení kvality stáda. Podle pfiirozen ch projevû fiíje se v období od 1. února do poloviny dubna inseminují v echny kusy. Na rozpoznání fiíje má pan Hervé dva kastrované b ky, ktefií vydrïí pûsobit tfii sezóny. Úspû nost zabfieznutí po inseminaci je 75% roãnû se takto narodí 100 telat. Kusy, které nezabfieznou, jsou dány do stáda s plemeníkem. Nûktefií z inseminaãních b kû, ktefií jsou zde pou- Ïíváni: Natur, Rufus, Rural, Necessaire, Piney a Blason. Jalovice, které se narodí po inseminaci, se ponechávají na obnovu stáda, ostatní jsou urãeny na v krm. Pan Hervé obnovuje kaïdoroãnû 30 % stáda: krav prodává pfii hmotnosti 450 kg JOT za 3,10 3,20 eur/kg a nûkolik krav s telaty je prodáno jako chovné. Maso z krav je Francouzi povaïováno za nejkvalitnûj í a je tedy dle toho oce- Àováno. Dvû tfietiny jalovic si ponechává, a zbylé kusy prodává v 8 10ti mûsících pfii hmotnosti 355 kg v Ïivém. Nûkolik kusû dokrmuje do vûku 30ti mûsícû, kdy mají 455 kg JOT a je moïné je zpenûïit za 3,20 4 eura/kg. Vût ina b ãkû je prodána jako zástav o hmotnosti 420 kg. Zbylé kusy se ponechávají pro úãely odhadu fiíje, do plemenitby a na v krm. Ve ker zástav prodává pan Hervé do Itálie. Byly nám pfiedvedeny jalovice potomkynû po inseminaãních b cích. 2. farma s chovem charolais Po obûdû jsme zamífiili do vesnice Sarezet, kde se nacházela druhá charolaiská farma, nebo spí e minidruïstvo GAEC Blanchet, které spravují ãtyfii majitelé. Tato farma má, oproti první nav- tívené, zvífiata zapsaná v plemenné knize, provádí se zde kontrola uïitkovosti a vlastní rûstov test. Chovatelé pozorně poslouchali všechny informace od svých francouzských kolegů (foto: Jana Řehořová) Základní stádo ãítá 160 krav. Rozloha hospodáfiství je 309 ha v nadmofiské v ce 475 m. Z 246 ha TTP je 100 ha pastvin. Zbytek tvofií obiloviny (63 ha). O chod hospodáfiství, které drïí je tû stádo ovcí plemene textel (100 bahnic), se starají 4 zamûstnanci. I zde jsou pfiíznivci inseminací, a to dle pfiirozen ch projevû fiíje v období od 1. února do poloviny bfiezna. Inseminuje se ve dvou cyklech a úspû nost zabfieznutí je Zvířata na farmě Earl du Sauget (foto: Jana Řehořová) Specifikum ve značení některých farem: dvě známky se shodují s našimi a na třetí je navíc uvedeno jméno a číslo otce a matky (foto: Jana Řehořová) 19

20 50%. Zbytek mají od poloviny bfiezna do konce ãervna na starost plemeníci. V inseminaci se pouïívají b ci Natur, Exclusif, Rufus, Rural, Necessaire, Jacquard a Robustin. I zde se kaïdoroãnû obnovuje tfietina stáda. 50 vyfiazen ch krav se prodává pfii hmotnosti 490 kg JOT. Dvû tfietiny narozen ch jaloviãek se ponechává do chovu. Zbylé se vykrmují do mûsícû a hmotnosti 415 kg JOT nebo tfií let, kdy jejich JOT váïí 470 kg. B ãci se vykrmují do mûsícû a 440 kg JOT, nebo se odstavují v 8 10 mûsících (400 kg) nebo ve 13 mûsících (520 kg). Jako zástav se prodávají hor í kusy, kter ch je z celkového poãtu narozen ch telat %. V krm vybran ch kusû probíhá pfiímo na farmû. Majitelé, ktefií nás provádûli, zmínili, Ïe porodní hmotnost telat je 57 kg u b ãkû a 52 kg u jaloviãek. Hmotnost krav se pohybuje kolem tuny. V prûmûru je zde tûïk ch porodû a 4 císafiské fiezy. Na takové stádo je to, podle na ich chovatelû, dost, ale tady si s tím hlavu nelámou. Byli nám pfiedvedeni mûsíc odstavení b ãci. Na názor na nû jsem se opût zeptala pfiítomn ch ãesk ch chovatelû: B ãci byli pûkní, ale nelze fiíci, Ïe lep í neï na i. Pro inseminaci se pouïívají stejní b ci jako u nás, kde jich v ak není pouïito tolik na jednom místû. Obû charolaiské farmy mûly v bornou v Ïivu. Zvífiata jsou v chovné kondici a dokáïou dobfie vyuïít travní porost. Adaptabilita, mínûno schopnost vyïít z trávy je pro chov velice kladná vlastnost. U nás s tím mají nûkterá chovná zvífiata problém. Pan Battut ukazuje českým chovatelům svá zvířata (foto: Jana Řehořová) Z krátké historie: majitelé zakoupili farmu pûvodnû s charolaisk m stádem. Rozhodli se ale pro v mûnu plemen. Limousiny si vybrali z dûvodu snadnûj ích porodû a vût í zmasilosti. Nyní mají 150 limousinsk ch a 80 charolaisk ch krav. Celkem se na plo e 280 ha ve 220 m n. m. pase 650 kusû. O v e se starají 4 pracovníci. Také zde se hlavnû inseminuje, a to v období od 1. února do poloviny dubna a podle pfiirozen ch projevû fiíje. Poté jsou opût na fiadû plemeníci ve stádû. Úspû - nost je pûkn ch 70 %. Vybírají se b ci, kombinující mléãné i masné vlastnosti, napfi.: Ondit, Ozeus, Neuf, Roesti, Usse a Tastevin. KaÏdoroãnû se pouïívá 5 7 b kû (nûkdy i 10), z nichï 2 3 jsou hlavní. U odstaven ch telat získává denní pfiírûstek 1200 g bez jakéhokoli doplàku v systému krmení, mladí b ci pfiirûstají g za den. âtvrtina stáda se kaïd rok obnovuje ãást vyfiazen ch krav jde na jatka (kusy o hmotnosti 420 kg JOT) a ãást do jin ch chovû. Více jak polovina jaloviãek si Battutovi ponechávají, 20 aï 30 kusû prodávají jako plemenné a zbytek jde na v krm. Vykrmované kusy se prodávají ve ãtyfiech kategoriích: 11ti mûsíãní b ãci o hmotnosti kg JOT (musí b t pfiikrmováni na pastvinû a dále 3 4 mûsíce intenzivnû) za cenu 3,5 eura/kg (tato kategorie je urãena pro Itálii). 80 % b ãkû se vykrmuje do hmotnosti 380 kg JOT, kdy je cena 3,20 eur/kg. Dal í kategorii tvofií jaloviãky finalizované ve tfiech letech a 400 kg JOT za cenu 3,5 4 eura/kg a jiï zmínûné krávy. Dokrmená vyfiazená 8letá kráva by mûla mít minimální hmotnost JOT 420 kg, obvykle je to o kg více. Podle zafiazení v SEUROPu je cena 3 4 eura/kg, neboè, jak bylo zmínûno, Francouzi jsou pfiesvûdãeni o tom, Ïe kravské maso je nejlep í. Podobnû jako na samotné v stavû Somet de l Elevage, tak i na této limousinské farmû ocenili na i chovatele velk pokrok, jak udûlalo toto plemeno v kvalitû bûhem posledních nûkolika let, kdy jej mûli moïnost zde vidût naposledy. DÛvodem je pravdûpodobnû fakt, Ïe se francouz tí chovatelé zamûfiují pfiedev ím na kvalitu matek a pouïívají provûfiené inseminaãní b ky. Zlep ení je patrné pfiedev ím ve zmasilosti byl vy lechtûn smí- en, tzv. mixte typ. (Typologie elevage viande mixte je vysvûtlena v ãlánku Karla eby.) Farma s chovem limousine Netrpûliví chovatelé limousinû se doãkali v odpoledních hodinách, kdy pfii el na fiadu poslední chov Gaec du Peau rodiny Battutov ch, hospodafiící u mûsteãka Audes. Tento chov je registrován v plemenné knize a v Bovin Croissance, coï je sdruïení ãistokrevn ch chovatelû, jehoï ãlenové provádí test vlastní uïitkovosti a snadnosti telení. Býci z chovu Gaec du Peau rodiny Battutových (foto: Jana Řehořová) 20

21 V echny v e zmínûné chovy jsou drïitely známky kvality masa Label Rouge, o kterém se rozepisuji ve zvlá tním sloupku. Náv tûvou limousinské farmy byl odborn program pfiedposledního dne u konce. Spoleãné foto a rychle nakoupit vína a s ry, abychom dorazili vãas na opût v teãnou nûkolikachodovou veãefii v hotelu a naposledy posedûli pfied odjezdem domû. Francouzskou kuchyni si všichni pochvalovali (foto: Jana Řehořová) Den ãtvrt : Testaãní stanice a chov blonde d Aquitaine Poslední den jsme spûchali. Chtûli jsme toho v rámci moïností stihnout co nejvíce a fiidiãûm opût bûïel zákonem povolen ãas. Ráno jsme zamífiili na testaãní stanici v Lempdes, která patfií genetick m spoleãnostem Sersia France a UCATRC. Bûhem pûl hodiny nám Philippe Doradoux, technik spoleãnosti UCATRC, kter shodou okolností bonitoval plemeno charolais na Plemeník Andalou ze zcela nové linie, tzv. outcrossu má dobré přírůstky a je nositelem snadných porodů (foto: Jana Řehořová) leto ní národní v stavû v Brnû, stihnul sdûlit údaje o stanici a okomentovat pfiedvedení více neï deseti charolaisk ch plemeníkû, na které jsme díky pfiísn m veterinárním opatfiením hledûli pfies sklo. Na stanici je odebíráno semeno b kûm plemen charolais, montbeliarde a hol t n. B ky si na stanici ponechávají maximálnû do stáfií 8mi let, poté jdou na poráïku. Jak jsem zmínila, nám byli pfiedvedeni charolai tí plemeníci, synové inseminaãních b kû, ktefií jsou jiï po smrti. Na dotaz, jaké linie preferují do budoucna, pan Doradoux odpovûdûl, Ïe vybírají b ky, ktefií jsou nositeli snadn ch porodû. U tûch odebírají 200 tisíc dávek (jinak odebírají pouze 100 tisíc). Jsou to napfi. linie po b cích Rural, Blason, Natur. Aby se vyhnuli imbreedingu, vybírají také b ky z pfiirozené plemenitby. Pomûr je 60 % b kû z provûfien ch rodin (zde vychází 1 b k ze 3 testovan ch) a 40 % z nov ch linií (tzv. outcrossû) u tûchto linií vychází jeden jedinec z deseti. Byli nám pfiedvedeni b ci Cocktail, Costaud, Breton, Bravo, Arbitre, Acajou, devítilet (!) Ramses a geneticky bezrozí Dallas SC a Cobra. Nové linie prezentovali b ci Caviar a Andalou. Vynikající b ci s vynikajícími vlastnostmi. Podûkovali jsme za profesionální pfiedvedení a vstfiícnost, rozlouãili se s na í francouzskou prûvodkyní Hélène Dubarle, která se o nás znamenitû po celo dobu starala, a vydali se severním smûrem na náv tûvu chovu blondû. Cesta, po které jsme jeli, vedla pfies malebnou oblast, kterou protéká fieka Loira, podél níï stojí známé zámky. Bylo tedy na co se dívat. Farma s chovem blonde d Aquitaine Na farmu GAEC Verhagen u mûsteãka Dienville jsme dorazili dle ãasového plánu v odpoledních hodinách. Pfiivítala nás matka majitele, která s chodem chovu neustále pomáhá a ochotnû nám sdûlovala údaje o chovu. Stádo je zaloïeno na 150 ti matkách, registrovan ch v plemenné knize. Celkem se v nûm na 120 ha pastvin pohybuje 300 kusû. Zimu zvífiata pfieãkávají ve stájích. Rostlinná produkce (p enice, kukufiice na zrno, fiepka a jeãmen) je zaji - Èována na 126 hektarech plochy. Jaroslav Burda s majitelem farmy s chovem blonde d Aquitaine, kterou jsme navštívili (foto: Jana Řehořová) Testační stanice v Lempdes (foto: Jana Řehořová) Po chvíli dorazil souãasn majitel, kter nám nejprve sdûlil, jak se k chovu blondû dostal. PÛvodnû podnikal v chovu hol- t nû. V roce 2006 pfievzal farmu rodiãû v rámci systému evropsk 21

22 Jalovice plemene BA z farmy GAEC Verhagen (foto: Jana Řehořová) mlad farmáfi. Od mléãn ch krav ode el a zaãal se soustfiedit pouze na chov blondû. Mohlo se pfiejít k systému chovu. Pfii telení zde mají pouze 2 % mortalitu. 90 % porodû probíhá bez asistence. U jalovic a krav s problematick mi porody nasazují b ky, ktefií jsou nositeli snadn ch porodû a naopak. Hmotnost telat se pohybuje v rozmezí kg. 80 % telat je narozeno po inseminaci. PouÏívají se tito b ci: Nilsen, Oulou, Leo, Scout, Le Prince, Orvil, Ringoot, Richelieu, Urbion a Vidocq. Vût ina z nich je známá a pouïívaná i u nás. SnaÏí se, aby maximální poãet kusû zabfiezl po inseminaci. Oproti pfiedchozím chovûm, kde inseminovali dvakrát, zde dûlají tfii pokusy. Teprve pak jdou jalové kusy k b kovi, a pokud nezabfieznou ani u nûj, jsou dány na jatka. UÏ po první inseminaci je úspû - nost zabfieznutí 75 %. V rámci rentability chovu je zde snaha, aby byla kaïdá kráva opût pfiipu - tûná nejpozdûji do 60ti dní po porodu. Pokud se do té doby neobjeví pfiíznaky fiíje, je vyvolána umûle. KaÏdoroãnû se obmûàuje ãtvrtina základního stáda 15 % krav a 10 % jalovic jde na v krm. Vyfiazovány jsou kusy, které nesplàují hodnoty pro dostateãné osvalení a rámec a matefiské vlastnosti (odstavová hmotnost potomstva dcer, mléãnost a snadnost telení) podle celkového indexu, vyjadfiujícího maternální hodnotu, IVMAT (souãást francouzského systému v poãtu plemenn ch hodnot IBOVAL). Nejlep í krávy ve stádû mají hodnoty kolem 125ti. Snem majitele je mít takové celé stádo. Kusy, které nedosahují indexu 100, jsou dávány na jatka. Vyfiazené jalovice vykrmuje do vûku tfií let a hmotnosti 550 kg JOT, kdy za nû dostane 4,50 eur za kg. 8mi-leté krávy zpenûïuje za minimální cenu 4 eura za kilo v JOT. Hmotnost jejich JOT b vá aï 630 kg. B ãky prodává jako zástav ve vûku 8 9 mûsícû za eur za kus (tzn. 4 eura/kg v Ïivém). Nechává si nûkolik kusû na reprodukci. JiÏ deset b ãkû mu pro lo testaãní stanicí. Konec dobr, v echno dobré Po prohlídce nám francouz tí chovatelé nabídli malé obãerstvení a mohli jsme se vydat na cestu domû, kdy byl prostor pro diskusi o v em, co jsme bûhem pár dnû ve Francii vidûli. âe tí chovatelé se shodli na nûkolika faktech. Snaha chovatelû, které jsme nav tívili, bylo vyuïívat inseminaci v maximální mífie. Inseminovali % z chovan ch plemenic. U nás se v chovech CH a BA po inseminaci rodí v prûmûru 30 % telat. Zvífiata jsou srovnatelná s na imi, neboè se zde v inseminaci pouïívají z velké ãásti stejní b ci. JestliÏe se nûkde zdála b t v lep í kondici, neï na e, dûvodem byl zajisté zvládnut systém krmení. O vyjádfiení se k tomuto tématu jsem poïádala ing. Martinu Tampierovou ze spoleãnosti Iframix, s. r. o., která se zájezdu také úãastnila a mohla se k systému krmení vyjádfiit z pozice odborníka. Její pfiíspûvek naleznete za tímto ãlánkem. Myslím, Ïe mohu hovofiit za v echny zúãastnûné, kdyï fieknu, Ïe se zájezd vydafiil. Ráda bych podûkovala ing. Jaroslavu Burdovi, za zaji tûní zajímavého rozmanitého programu za velice pûknou cenu i v em úãastníkûm, vãetnû pánû fiidiãû, za flexibilitu a pozitivní pfiístup. Organizaãnû vy lo v e, co mûlo a jak mûlo, nikomu se nic nestalo, nikoho jsme neztratili a po celou dobu vládla dobrá nálada. Co více si pfiát? Snad jen, abychom to nûkdy v budoucnu opût zopakovali! Kdo by mûl zájem o více fotografií ze zájezdu, nalezne je na internetové adrese 22 Společné foto účastníků zájezdu (foto: Jana Řehořová)

23 Systém krmení ve francouzsk ch chovech masného skotu Ing. Martina Tampierová, Iframix, s.r.o Ve dnech realizovala spoleãnost Bursia Praha spoleãnû s âesk m svazem chovatelû masného skotu zájezd pro odbornou vefiejnost, tzn. zejména pro chovatele masného skotu, zamûfien nejen na náv tûvu v stavy Sommet de l Elevage, ale spojen rovnûï s náv tûvou farem, kterého jsem mûla pfiíleïitost zúãastnit se. Z pozice pracovníka v oblasti v Ïivy pro mne byla exkurze do Francie velk m pfiínosem. Systém v Ïivy v chovech krav BTPM je u nás na dobré úrovni, ale zdaleka ne v ichni chovatelé zastávají názor, Ïe je u masného skotu potfieba k pastvû podávat nûco více neï pouze minerální lizy. Francouzi jsou v tomto ohledu se sv m pfiístupem nûkde jinde. Zaãnu postupnû. V stava Sommet de l Elevage poskytla zajímav pohled nejen na trendy v oblasti genetiky, ale i na oblast v Ïivy a krmení masn ch plemen. Témûfi na kaïdém kroku bylo moïné spatfiit velmi irokou nabídku starterov ch smûsí pro telata, melasovan ch lizû a dal- ích speciálních minerálních doplàkû. Smûsi pro telata se od sebe na první pohled v raznû li ily, a to zejména sv m surovinov m sloïením. V mnoha pfiípadech se jednalo o skuteãnû velmi zajímavé smûsi, a to nejen vizuálnû, ale i nutriãnû. V tûch nejlep ích nechybûla kombinace vojtû kov ch úsu kû granulovan ch, fiepn ch fiízkû, maãkaného kukufiiãného zrna, smûs obilí bílkovinného zdroje a minerálií slouãené do granule a v neposlední fiadû i na krátko fiezané vojtû kové seno. Samozfiejmû ne v echny smûsi byly takto surovinovû bohaté, ale jedno je jisté odchovu masného skotu je zde vûnována velká pozornost a urãitû neplatí pravidlo, Ïe masn skot je moïné odchovat pouze na pastvû bez jakéhokoliv pfiíkrmu. A tím se dostáváme k informaci, která byla z v Ïiváfiského, ale i chovatelského pohledu nejdûleïitûj í, a to jak m zpûsobem dokáïou chovatelé ve Francii vyprodukovat rámcová zvífiata. Na tuto otázku jsme dostali prakticky stejnou odpovûì na v ech nav tíven ch farmách intenzivní odchov jalovic i b ãkû s moïností dobilancování krmné dávky dle potfieby zvífiat pomocí pfiíkrmu. První farma s chovem charolais, jejíï charakteristika byla popsána v e, byla zamûfiena nejen na produkci plemenn ch zvífiat, ale rovnûï na v krm. Jalovice a telata byly pfiikrmovány kompletní krmnou smûsí (KKS), kterou chovatel domíchával pfiímo na farmû z bílkovinného koncentrátu a obilí. Ve Francii je standardní postup, Ïe v Ïivu fie í chovatel ve spolupráci s poradenskou firmou, která pfiebírá odpovûdnost za oblast v Ïivy, a proto je problém získat podrobné informace o sloïení smûsi chovatelé tyto informace nezajímají. Jediné co jsme se dozvûdûli, Ïe hodnota NL v koncentrátu byla na úrovni 27 % NL a do starteru byl pouïit v dávce 0,8 kg spoleãnû s 1,5 kg obilí. Jalovice byly krmeny stejnou krmnou dávkou jako telata s vy ím zastoupením objemn ch krmiv. K tomu v emu byly zkrmovány melasované minerální lizy a solné lizy. Na druhé farmû, opût zamûfiené na chov zvífiat plemene charolais, byla nejvût í pozornost vûnována v krmu b kû bez objemn ch krmiv. Tento zpûsob je samozfiejmû moïn a jde jen o to, jak dobfie dopoãítáme ekonomiku chovu respektive ekonomiku v roby objemn ch krmiv. Zku enosti chovatele jsou takové, Ïe je vhodné udrïovat pfiírûstek v rozmezí g. Základ krmné dávky tvofií lnûné pokrutiny, cukrovarské fiízky granulované, vojtû kové úsu ky, p enice a minerálnû-vitaminov doplnûk. Tímto zpûsobem krmí do hmotnosti cca 550 kg a od té doby jsou b ci dokrmováni kukufiiãnou siláïí. B ci jsou vyskladàováni ve vûku 16 mûsícû a prûmûrné hmotnosti 440 kg JOT. RovnûÏ i farma s chovem plemene Limousine potvrdila pfiedchozí zku enosti, Ïe odchov telat s pouïitím kvalitního pfiíkrmu se ve Francii provádí prakticky na v ech farmách. Následn odchov jalovic byl opût zamûfien na intenzitu. V e je zde zamûfieno na maximální vyuïití rûstové schopnosti v prvních dvou letech Ïivota. Z v Ïiváfiského hlediska byla nejzajímavûj í poslední farma s chovem plemene blonde d Aquitaine. Na této farmû byly v echny kategorie krmeny pouze smûsí obilí, cukrovarsk ch fiízkû granulovan ch, vojtû kov ch úsu kû a bílkovinn koncentrát (u niï ích kategorií). Tzn. i kategorie krav pfied a po otelení byla krmena bez pouïití klasického objemného krmiva (kukufiiãná siláï, senáï). Zajímav m poznatkem bylo fie ení odãervení na této farmû. Dle dostupn ch informací pouïívá chovatel k odãervení kombinaci Ivomec spolu s melasovan m minerálním lizem obohacen m rostlinn mi extrakty, které velmi dobfie pûsobí jako prevence (dostupné i u nás). Tuto kombinaci pouïívá jiï cca 10 let a je stále spokojen. To je z hlediska v Ïivy k zájezdu v e. Jsem ráda, Ïe jsem se této cesty mohla zúãastnit. KaÏdá zahraniãní exkurze je i v dobû, kdy jsou v Evropû k dostání ve v ech oblastech témûfi shodné produkty, stále cenná. Chov masného skotu je u nás je tû mlad m rozvíjejícím se odvûtvím a stále je ãemu se uãit. 23

24 Label Rouge znaãka kvality Francie má v potravináfiství v bornû zorganizovanou marketingovou podporou, která má tradici nûkolik desítek let. Label Rouge je oznaãení pro francouzské kvalitní potravináfiské v robky. Podmínky pro její získání byly novelizovány 5. ledna První zemûdûlské v robní znaãky byly ve Francii vytvofieny jiï v roce Vznikly jako reakce a zároveà obrana proti produktûm rozvíjejícího se tzv. prûmyslového zemûdûlství. První znaãka Label Rouge byla udûlena v roce 1965 drûbeïí farmû, která odchovávala kufiata ve volném v bûhu. Tato znaãka zaãala b t následnû udûlována nejen potravináfisk m, ale téï dále neupravovan m zemûdûlsk m produktûm, jako napfi. kvûtinám. Program v Ïivy a managementu chovu, ale i zpracování na jatkách pfii produkci znaãkového hovûzího masa Label Rouge podléhá specifick m pravidlûm. Produkt oznaãen âervenou znaãkou, jak zní pfieklad loga, by mûl b t nositelem nejen v ech kvalit stanoven ch normami jakosti, ale navíc je je tû v nûkter ch ohledech pfievy ovat. Jde o snahu zajistit v robu zdravotnû bezpeãn ch potravin. U typu v krmu Label Rouge je nutné respektovat zásady dané pokyny certifikaãní organizace, která vypracovává v souladu s evropskou legislativou pravidla nejen pro v krm, ale i zpracování a prodej a kontrolu jejich dodrïování. Plemenné chovy jsou oznaãeny v rejstfiíku a kódy v certifikátech pûvodu garantují pûvod zvífiat. Podobnû musí b t certifikována i jatka a certifikát pûvodu by mûl doprovázet kaïdou dodávku. Produkty vyrobené v rámci programu Label Rouge se podílí velkou ãástí francouzském trhu s masem a spotfiebitel je ochoten za maso vyrobené pfiátelsk m zpûsobem pfiiplatit. Na etiketû si mûïe ovûfiit stáfií zvífiat, jak podíl obilovin obsahovalo krmivo, ãíslo homologace a adresu certifikaãního orgánu, geografickou oblast, ve které bylo zvífie vykrmeno. Samozfiejmostí je datum spotfieby a teplota pro skladování. Produkty oznaãené Label Rouge se blíïí produktûm ekologického zemûdûlství, nejedná se v ak o to samé. Podmínky pro získání LR nejsou tak striktní, a tím jsou pro francouzské zemûdûlce pfiijatelnûj í. V odvûtví masné produkce, drûbeïáfiství a rybáfiství je ve Francii nositelem této znaãky kolem 45 tisíc producentû a 6000 podnikû. Podmínky získání znaãky Label Rouge pro v robce hovûzího masa 1. krok: Kvalifikace chovu Pro obdrïení znaãky LR musí chovatel svûj chov nejprve pfiipravit. Je to nároãná zkou ka, která v ak umoïàuje udûlat kompletní rozbor hospodafiení podle nûkolika kritérií: selekce zvífiat (lze zafiadit pouze urãitá uznaná plemena a jejich kfiíïence) welfare (ustájení musí b t dobfie pfiístupné, odpovídající a umoïàující voln pohyb, vzdu né a svûtlé, s podest lkou rostlinného pûvodu) v Ïiva (zvífiata musí b t krmena trávou, v zimû nahrazenou krmnou smûsí z obilovin, je zakázáno podávání antibiotik a hormonû, aditiva musí b t omezena na minimum) zdraví (léky jsou omezeny na nezbytné mnoïství, které udrïí zvífiata zdravá, v echny kusy jsou registrované a je u nich vedena evidence o podan ch veterinárních pfiípravcích, ve kerá léãba je ukonãena minimálnû 15 dní pfied poráïkou) znaãení (zvífiata musí b t fiádnû oznaãena dle zákonn ch pfiedpisû) 2. krok: Podpis smlouvy o udûlení Label Rouge Pokud chovatel projde úspû nû pfiedchozí fází, podepí e kontrakt o udûlení LR, kde se zaváïe k respektování fiady pfiedpisû pro odchov. Certifikace není nikdy definitivní. Chov je kaïdoroãnû kontrolován a smlouva mûïe b t chovateli kdykoli zru ena, pokud se zjistí, Ïe chovatel nedodrïuje její podmínky. 3. krok: Opu tûní hospodáfiství Po skonãení odchovu zvífiat pfiichází chvíle pro v bûr nejlep ích kusû, které jsou poslány na jatka. Podmínky získání Label Rouge pro zpracovatele a prodejce Jatka mají za povinnost dopravit zvífiata na poráïku za urãitou dobu a poté je porazit humánním zpûsobem. Jateãné trupy jsou následnû rozdûleny do rûzn ch kategorií podle stupnû protuãnûní a barvy masa. Následnû je nejlep ím z nich udûlena znaãka LR. Také prodejci musí, aby mohli b t drïiteli certifikace LR, dodrïovat urãitá pravidla. Napfiíklad, pfied porcováním nechat maso minimálnû 10 dnû zrát v chladu. 24

25 Sommet de l Elevage 2009 Jak jsem vidûl Blondy Karel eba Vyrazit s chovateli na Sommet de l Elevage jsme se chystali jiï nûkolik let. Letos se to koneãnû podafiilo, a to nakonec ve velkém stylu. Popis zájezdu na ich chovatelû ale bude urãitû pfiedmûtem jiného ãlánku. Já se ve svém pfiíspûvku chci vûnovat pouze jednomu plemeni na této v stavû a to BlondÛm. Poãet vystaven ch zvífiat byl zhruba stejn jako pfii mé poslední náv tûvû v roce Podle katalogu bylo letos pfiihlá eno 68 zvífiat. Poãty vystaven ch v jednotliv ch kategorií jsou uvedeny v tabulce 1. Vítězný mladý býk Cobra (foto: Jana Řehořová) Tabulka ã. 1 Poãty vystaven ch zvífiat Počet Jalovice Krávy Telata Býci V jalovicích byly jasnû nejlep í tfii. Vyhrála Brise po otci Genereux, která ve vûku tfii roky vynikala pfiedev ím kohoutkovou v - kou 158 cm a hmotností 890 kg. Vítûzka byla mûsíc pfied touto v stavou tfietí na Concours National v St. Gaudens (národním ampionátu 2009). Druhá jalovice Candie po otci Virtuose byla na ampionátu 6. Proti vítûzce vynikala osvalením a byla spí v masném typu Viande. Tfietí jalovice Belle de Jour po otci Ulemo (inseminaãní b k), pochopitelnû opût s vynikajícím rámcem mûla hor í Zleva první tři jalovice (foto: Jana Řehořová) záì. Na národním ampionátu byla letos druhá. Star í krávy bez telat vyhrála s pfiehledem vynikající Rame (vítûzka kategorie z národního ampionátu) chovatele Sazy Patricka. Tato kráva mûla v e, co má podle mne blonìácká kráva mít rámec 159 cm, hmotnost 1185 kg, kapacitu tûla a vynikající osvalení. Mimo absolutní vítûzství v kravách také získala i cenu Label Boeuf Blonde d Aquitaine za masnou uïitkovost. Tato kráva mûla letos b ka v Casteljaloux. Druhá Vanille po otci Richelieu (i u nás pouïívan inseminaãní b k) vynikala opût rámcem 161 cm a 1185 kg, ale proti vítûzce mûla ponûkud hor í osvalení. I ona vyhrála svoji kategorii na národním ampionátu a zároveà byla letos i první v PafiíÏi. V kategorii krav s telaty zvítûzila (stejnû jako na národním ampionátu) Visiane po otci Saxo (opût inseminaãní b k). Druhá Violine a tfietí Ulette nemûli jiï potfiebnou kapacitu, ale byly i men í v porovnání s vítûzkou. Ta mûfiila 162 cm pfii hmotnosti 1120 kg. Visiane je opût od chovatele Sazy Patricka, kter patfií v posledních letech mezi nejlep í chovatele blondû ve Francii (pokud úspû nost hodnotíme podle v stavních úspûchû) a zároveà byla vybrána jako nejlep í kráva typu Elevage. Vystavená telata nebyla jiï v takové kvalitû, jak bych si pfiedstavoval. Pokud si ale uvûdomíme, Ïe od ãervna objíïdí s matkami v stavy, tak se není co divit. Nyní se dostáváme k plemenn m b kûm. V kategorii mlad ch b kû ve vûku 2 aï 3 roky zvítûzil Cobra a to opût od Sazy Patricka. Otcem vítûzného b ka je i u nás v inseminaci pouïívan b k Scout. Cobra je b k v kombinovaném Mixte typu s perfektním postojem konãetin a mechanikou pohybu. Druh Camino pro el v roce 2008 stanicí v Casteljaloux. Z pohledu indexû rûstu a hodnocením zevnûj ku to byl spí e prûmûrn b k. I pfies to mû zaujala jeho v - 25

26 Býk Brocart (foto: Jana Řehořová) ka 159 cm ve dvou letech a velmi v razné osvalení. U nás by mu na 10 bodû za rámec staãilo v tomto vûku 151 cm. Ve skupinû b kû ve vûku 3 aï 4 rokû zvítûzil s odfien ma u ima Brooklyn po Rubiovy (opût inseminaãní b k) a matce Okinawa. B k se zajímav m pûvodem, protoïe Rubio je letos hojnû vyuïívan m otcem b kû a Okinawa je úspû nou matkou b kû v programu Midatestu. Brooklyn je Národní ampion z Auch 2008 a letos byl ãvrt. O vítûzství se rozhodovalo mezi ním a v raznû lépe osvalen m Brocartem. Pfiednost nakonec dostal opût kombinovan Mixte typ pfied masem. Brooklyn pochází z chovu SCEA Plante Moulet, kter je u nás znám díky b kovi ZBA 396 Peyo. Brocart, pfiesto Ïe na národním ampionátu byl pfied Brooklynem, zde skonãil na druhém místû. Útûchou byl asi majiteli titul Label Boeuf Blonde d Aquitaine za masnou uïitkovost v b cích. Jeho vynikající masná uïitkovost je patrná z obrázku. V necel ch ãtyfiech letech tento b k mûfií 164 cm a váïí 1450 kg. Tfietí místo získal neménû dobr Artaban. Opût b k velkého tûlesného rámce (170 cm a 1490 kg) s dobr m osvalením. Není bez zajímavosti, Ïe nejlep í z národního ampionátu Balkán, skonãil na Sommetu aï ãtvrt. Mezi nejstar ími b ky získal první místo Velours po otci Ravissant. Opût velk tûlesn rámec a vynikající osvalení. Na amionátu byl ãtvrt. Druh Velsatis po Ouloovi byl ze v ech b kû nejvût í (173 cm), ale nevynikal takovou kapacitou jako vítûz. Tento b k v ak zvítûzil na leto ním ampionátu a obhájil tak loàské vítûtzství z Auch (v roce 2008 získal titul ampion mlad ch b kû ). Letos mûl jednoho syna v Casteljaloux a na ampionátu byl jeho syn první v mlad ch b cích. Tfietí Video (byl tfietí na amiponátu) patfiil s Brocartem a Artabanem k nejtûï ím (1450 kg). Kdo mûl letos moïnost vidût blondy na Sommet de l Elevage, tak vidûl bez nadsázky to nejlep í z blondû ve Francii v souãasné dobû. Vût ina z vystaven ch zvífiat byla pfiedvedena na národním ampionátu v záfií leto ního roku. Podle v sledkû ti nejlep í ze Sommetu dopadli velice dobfie i na ampionátu. To je asi zfiejmé z komentáfiû k jednotliv m kategoriím na hodnocené v stavû. Na závûr si mûïeme poloïit zásadní otázku. V ãem jsou Blondi ve Francii jiní neï na i. Ve v ce a hmotnosti vystaven ch zvífiat nás Francouzi jasnû pfiedãí. Pouze necelá tfii procenta na ich krav dosahují v ku v kfiíïi pfies 155 cm. Jak si stojí na e krávy v dosahované v ce a hmotnosti podle vûku ostatnû dokumentuje graf 2. Pochopitelnû pokud existuje rozdíl v kravách, tak existuje i u plemenn ch b kû. Souãasn stav u vybran ch b kû je uveden v grafu 3. V sledky pochází z leto ního hodnocení b kû, které bylo provedeno v chovech je tû pfied zahájením pfiipou tûcího období. Rozdíl ve v ce je patrn nejen na v stavách, ale i pfii náv tûvû farem. Se zvy ující se v kou roste i dosahovaná hmotnost. Tento v voj je patrn u na ich kravách z grafu 1. V nûm je u prvotelek hmotnost rozdûlena podle dosahované v ky v kfiíïi. Pokud jsou u na ich prvotelek dosahovány v ky pfies 155 cm v kfiíïi (Francie mûfií kohoutkovou v ku) dosahujeme hmotnosti srovnatelné s v stavními jalovicemi v zemí pûvodu. PrÛmûrná v ka u prvotelek je ale u nás o cca 10 cm niï í a k tomu je i úmûrná dosahovaná hmotnost (viz graf 1). V ka krav a b kû úzce souvisí s hmotností. Od té lze pochopitelnû odvodit i hmotnosti jateãních tûl krav, jalovic a b kû. Podle v sledkû za poslední tfii roky je v âr u krav ve vûku 8 let dosahovaná prûmûrná hmotnost JUT 393 kg, u b kû ve vûku 20 mûsícû 410 kg a u jalovic Zprava Artaban, Brocart a čtvrtý v pořadí je Brooklyn (foto: Jana Řehořová) 26

27 Graf ã. 1 Prvotelky hmotnost podle v ky ve vûku 3 roky 272 kg. Ve Francii jsou krávy vykrmovány do hmotnosti JUT 550 a více kg, u jalovic ãiní hmotnost ve vûku 3 roky 450 aï 550 kg JUT. U b kû jsou ponûkud jiná kriteria. Vût ina telat se prodává do panûlska a nebo Itálie. Pokud provádí chovatel v krm, tak záleïí na odbûrateli. Jednak se opût vykrmuje do vysok ch hmotností JUT 500 a více kg, a nebo naopak do vûku 12 aï 13 mûsícû a hmotnosti JUT 350 kg. Jateãní v sledky v âr jsou hor í neï v zemi pûvodu. Pfiesto jsou v porovnání s dosahovan m prûmûrem jateãních tûl v âr u jin ch masn ch plemen, v sledky Blonda nadprûmûrné a dokládají vysoké jateãní kvality tohoto plemene. Pokud chceme srovnávat obû populace (Francie a âr), tak si musíme uvûdomit, Ïe naprostá vût ina plemenn ch b kû a pochopitelnû i jalovic ve Francii, skonãí v ãistokrevné plemenitbû. V chovu jsou preferováni Graf ã. 2 V ka a hmotnost krav typy Elevage a v posledních letech pfiedev ím kombinovan Mixte typ. Pokud se objevil na v stavû typ masn Viande, konãil na dal ích místech. Na blondech Francouzi preferují spí délky neï ífiky. To platí jak pro Graf ã. 3 V ka a hmotnost b kû 2009 kostru, tak i pro osvalení. Je upfiednostàován rámec, ífika a délka zádû, dobré konãetiny a osvalení spí e pfiimûfiené plemeni, snadné porody a dobrá mléãnost. Viande typ naopak vykazuje mimo v razné osvalení i men í tûlesn rámec a nûkdy i hor í porody dcer. To se pochopitelnû t ká ãistokrevné a plemenafiící populace. Ve Francii je ale cca krav tohoto plemene a kontrola uïitkovosti se dûlá jen u 30 % z nich. U nás je situace ponûkud jiná. Naprostá vût ina produkovan ch b kû konãí v uïitkovém kfiíïení. Tam jsou potfieba spí typy Viande se snadn mi porody. Pokud ale chovatel chce pokraãovat v pfievodném kfiíïení, tak vzhledem k dal ímu vyuïití dcer, musí volit spí Mixte typ. I kdyï je Francie v plemenáfiské práci u Blonda v mnoha vûcech inspirativní, nelze v na ich podmínkách pfiebírat cel systém kompletnû. Musíme brát v úvahu i na e podmínky a také to, Ïe kfií- Ïení probíhá pfieváïnû v extenzivním systému chovu. Je proto tfieba rozvíjet v chovu pfiedev ím masnou uïitkovost a snadné porody. Na e poslední náv tûva ve Francii konãila na chovu BlondÛ GAEC Verhaegen. Zde pro mne byla inspirující informace chovatele, Ïe 90 % porodû v jeho chovu probíhá bez pomoci. To bych chtûl v na em chovu také dosáhnout. ZároveÀ ale z vlastních zku eností vím, Ïe to není tak jednoduché. Musíme mít kromû odpovídající v Ïivy v posledních fázích bfiezosti i odpovídající typ zvífiat. To pfieji v em chovatelûm tohoto plemene, ale i pfiípadn m dal ím zájemcûm. 27

28 Skot, kter se u nás nepase V rámci dal í pravidelné zpravodajové rubriky, vûnované masnému skotu, kter u nás na pastvinách bûïnû nepotkáme, bychom Vám dnes chtûli pfiedstavit pûvodní francouzské plemeno, které se mûïe pochlubit více neï 100 let trvající historií ãistokrevného chovu. Aãkoli si pro lo krizí, kdy jeho stavy prudce poklesly, podafiilo se zaãít vyuïívat jeho kvalit a nyní u nûj lze hovofiit o nemalém poãetním zastoupení a v jistém ohledu i rostoucí popularitû. Ing. Zuzana Biniová, Natural spol. s r. o. Aubrac houïevnaté plemeno z Francie Aubracký býk (foto: internet) Historie Aubrac je plemeno masného skotu s více neï 100 let trvající historií ãistokrevného chovu. Pochází z Benedikt nského opatství v oblasti Aubrac na jihu Francie, které bylo zaloïeno lordem Adalardem. Velká ãást opatství Aubrac leïí v nadmofiské v ce asi 1200 m a jsou zde tisíce akrû zemûdûlské pûdy vãetnû 9000 ha pastvin, z nichï nûkteré leïí vysoko v horách. Mni i zde chovali skot, od kterého získávali mléko, maso a byl vyuïíván v tahu. Pastevní období zaãínalo 25. kvûtna a konãilo 13. fiíjna. Krávy se dojily na pastvinách a z jejich mléka se vyrábûl kvalitní s r. Po Francouzské revoluci byla pûda opatství rozdûlena mezi jednotlivé rolníky, ale systém chovu skotu zûstal nezmûnûn. První v stava skotu z oblasti Aubrac se konala roku 1830 a mûla za úkol nadchnout chovatele pro kvalitu zde vyrábûn ch s rû. Hodnotil se na ní tedy nejen exteriér zvífiat, ale také kvalita s rû vyroben ch jednotliv mi farmáfii. V stava pomohla stanovit standardy plemene pro vzhled, barvu a vlohy. Plemenná kniha byla zaloïena roku 1893 a toto období bylo zlatou érou chovu aubraca. Tenkrát ãítala jeho populace více neï kusû. Koncem 2. svûtové války s nástupem mechanizace poklesla popularita taïn ch volû. V následném období hospodáfiské krize se v zemûdûlství, stejnû jako ve v ech ostatních odvûtvích, kladl dûraz na levnou produkci. A ta byla v pfiípadû mléka v raznû levnûj í pfii vyuïití nov ch plemen jako brown-swiss nebo hol t n. Stejnû tak se masná uïitkovost aubraca nemohla rovnat uïitkovosti specializovan ch masn ch plemen, jako je limousine, charolais ãi blonde d Aquitaine, a tak nastaly pro tento skot kru né ãasy. Postupem ãasu se zjistilo, Ïe aubracské krávy jsou díky sv m matefisk m vlastnostem vhodné pro kfiíïení s tûïk mi masn mi plemeny, coï je hlavním dûvodem, proã se Kráva s teletem (foto: internet) stavy aubracû opût postupnû navy- ují. Bûhem posledních osmi let byl ve Francii zaznamenán 60% nárûst poãtu krav tohoto plemene. V roce 2006 tam bylo inseminováno aubracsk ch krav a plemenná kniha registrovala zvífiat. Na stanici La Borie de l Aubrac se kaïdoroãnû testuje více neï 120 b kû. Aubrac je dnes populární zejména mezi mlad mi chovateli a stále ãastûji se objevuje na rûzn ch v stavách a aukcích. Roz ífiení V Nûmecku je evidováno pfiibliïnû 2500 krav tohoto plemene, z ãehoï je polovina zapsána v plemenné knize. Aubrac se dále chová napfiíklad v Kanadû, USA, Maìarsku, panûlsku, Portugalsku, Belgii, Rusku, Velké Británii, Irsku, Polsku nebo tfieba v Maroku, na Novém Zélandu ãi v Izraeli a v mnoha dal ích zemích. 28

29 Aubrac na výstavě Sommet de l Elevage (foto: Jana Řehořová) Vlastnosti Srst aubracû je Ïlutohnûdé barvy, okolí tmavého nosu a oãí je bílé. KÛÏe je ãerná, dlouhé rohy mají lyrovit tvar. Plemeno disponuje stfiedním rámcem, dospûlé krávy mûfií asi 130 cm a váïí prûmûrnû 600 kg, b ci mûfií 140 cm a váïí prûmûrnû 900 kg. Krávy mají ve srovnání s jin mi masn mi plemeny excelentní kapacitu vemene, závûsn vaz a za 243 dnû trvající laktaci vyprodukují v prûmûru 2250 kg mléka s obsahem tuku kolem 4,2 %. Aubrac poskytuje libové, mramorované maso a jeho jateãné trupy vynikají díky pomûru maso-kosti a malému mnoïství jateãného odpadu vysokou kvalitou. Dlouhodobou selekcí na odolnost vzniklo houïevnaté, skromné plemeno s vysok m stupnûm resistence k chorobám. Pro aubraca je také typick klidn temperament a ochota pracovat. Adaptoval se na vût inu chovn ch systémû a jeho chov není nákladn. Krávy velmi dobfie sná í pfiechod na pastvu a neztrácejí pfii nûm kondici. Jsou proslulé sv mi pastevními vlastnostmi a dokáïí se uïivit i ve velmi skromn ch pastevních i Ïivotních podmínkách. Jsou schopny pfiestát i teploty pod bodem mrazu a v zimû je také patrn v razn rozdíl v jejich kondici ve srovnání s kravami jin ch plemen. Aubrac se v ak dobfie adaptuje i v hork ch klimatick ch podmínkách, kde je díky kvalitû konãetin schopen pfiekonat nepfiízniv terén a ujít velké vzdálenosti za vodou a potravou. Krávy se snadno telí (98 %), telata rodící se o hmotnosti kg se po porodu velmi rychle postaví a napijí. Díky mléãnosti krav a vrozen m v born m pastevním schopnostem velmi rychle rostou. B ãci váïí v 210 dnech 350 kg. Krávy vynikají mimo jiné plodností. Dvojãata se rodí ve 2,3 % porodû. Mezidobí u aubraca (394 dnû mezi prvním a druh m porodem, 375 dnû po druhém porodu) je nejkrat í a dlouhovûkost nejlep í ze v ech francouzsk ch plemen. Ze záznamû o dlouhovûkosti (14 % krav se doïije deseti a více let!) je jasnû patrné, Ïe toto plemeno netrpí Ïádn mi závaïn mi konstituãními ãi zdravotními problémy. VyuÏití Ve Francii se dnes aubrac chová zejména v oblastech s nadmofiskou v kou od 1000 m, kde ãasto panuje nepfiíznivé klima. V letním období, kdy tam dosahují teploty pfies den aï 35 C a v noci naopak klesají pod bod mrazu, se stáda pasou na rozlehl ch pastvinách. V zimních mûsících (cca 6 mûsícû v roce) jsou ustájena ve stájích s betonov mi podlahami, kde mají zvífiata k dispozici jen malé mnoïství slámy. Pfies zimu se krmí 2x dennû pouze limitovan m mnoïstvím sena (ale dostateãn m k udrïení laktace) a dodatkem minerálû. Aubraci si umí v dobû hojnosti tvofiit rezervy, které vyu- Ïívají v hor ích ãasech. Telata jsou v zimû ustájena oddûlenû od matek, ke kter m se pou tí pouze 2x dennû napít. Mladá zvífiata se krmí siláïí, je-li k dispozici. PrÛmûrná velikost stáda je 60 kusû. Jak jiï bylo fieãeno, vût ina krav tohoto plemene se vyuïívá ke kfií- Ïení s tûïk mi masn mi plemeny. KfiíÏenci aubrac x charolais pfiedstavují 40 % dobytka vyprodukovaného francouzsk mi chovateli aubracû. Inseminaãní dávky ãistokrevn ch aubracû se pro dobrou plodnost vyuïívají v dojen ch stádech na pfiebíhalky. Malé skupinky chovatelû také stále chovají jeho dojenou formu, a to zejména díky finanãní pomoci poskytované státními úfiady. Aubrac zaujal i nûkteré ãeské chovatele, takïe se v nûkterém z pfií tích ãísel Zpravodaje mûïete tû it na vyprávûní o tom, jak se tomuto plemeni dafií u nás. Stádo (foto: internet) 29

30 ANGUS TOUR 2009 VysoãinaV Jana ehofiová, âschms LoÀsk roãník ANGUS TOUR Jihozápad byl pln krásn ch pfiekvapení pro v echny úãastníky a zdálo by se, Ïe nic lep ího jiï nemûïe b t. Chovatelé z Vysoãiny ale tvrdí, Ïe jejich pastviny jsou malebnûj í, b ãci svalnatûj í a hospody déle otevfiené. O tom, zda mají pravdu, bylo moïné se pfiesvûdãit ve dnech , kdy probûhl druh roãník exkurzí po angussk ch chovech, jehoï organizaci si vzal na starosti ing. Vladimír a ek. Na programu byla náv tûva tûchto chovû: farma Novovesk DvÛr ing. Jifiího Egerta farma Josefa Vaníãka v Hojovicích chov Tegro spol. s.r.o., Tû enov s Milanem Nechvátalem farma ing. Vladimíra a ka v Rantífiovû chov SENECO s.r.o., Polná s ing. Janem Berkou farma ing. Josefa Dvofiáka v Telecím Den první Ing. Jifií Egert, farma Novovesk DvÛr Úãastníci leto ní tour se se li první záfiijov pátek ráno na statku Jifiího Egerta, kde je ihned ãekalo obãerstvení, protoïe s pln m Ïaludkem jde v echno lépe. KdyÏ dorazili v ichni nahlá ení, vyrazilo se na pastviny. Stádo ing. Egerta se pase na 240ti hektarech, které má chovatel z poloviny ve svém vlastnictví. Na dal ích 100 hektarech pûstuje Jiří Egert se synem a svým stádem (foto: Jana Řehořová) jeãmen a fiepku. V stádû se pohybuje 95 krav, 15 bfiezích jalovic, 15 star ích jalovic, 5 plemeníkû, 80 telat a 20 kusû Ïíru. Zajímavostí je, Ïe tfietina matek pochází je tû z Kanady, odkud si v roce 1994 chovatel nechal dovézt první kusy. Jifií Egert prodává plemenné b ky a jalovice. Plemeníky odchovává doma. KaÏdoroãnû produkuje v prûmûru 4 5 b kû. V roce 2005 stanul jeho plemeník AAP575 Mosambik s 85ti body na vrcholu Ïebfiíãku nejlépe hodnocen ch b kû. Dan rok byl pro ing. Egerta úspû n, neboè si tehdy také odnesl ocenûní z Národní v stavy v LetÀanech, a to za druhé místo v kategorii star ích krav. Pro vykrmovaná zvífiata na el Jifií Egert odbyt v nedalek ch lázních, kam kaïd mûsíc dodává 2 aï 3 kusy. Ve keré pfiíjmy na farmû pochází pouze z hospodafiení. Na otázku, zda by byl schopen existovat bez dotací, se mi dostává odpovûdi, Ïe by to lo, ale pouze, kdyby nemusel investovat do strojû a nemovitostí, které to v ak vyïadují. Do budoucna plánuje ing. Egert zkvalitnit stádo, na jehoï obmûnû pracuje, vrátit období telení do ãasového úseku únor aï duben a zrekonstruovat kravín, kter bude slouïit jako nové zimovi tû. Josef Vaníček vyprávěl o chovu daňků (foto: Jana Řehořová) Josef Vaníãek, farma Hojovice Na farmû Josefa Vaníãka na sebe nejprve ve kerou pozornost upoutali daàci, s jejichï odchovem se zde pfied sedmi lety zaãínalo. Pan Vaníãek podnikal v lesnictví a jeho pûvodním zámûrem byl chov daàkû. S angusy zaãal aï po vstupu do EU, kdy se daàci pfiestali evidovat jako hospodáfiská zvífiata. Domnívám se, Ïe pokud Vám sdûlím pár informací k odchovu daàkû, bude to pfiíjemné zpestfiení, tak ho totiï vnímali i úãastníci tour, coï bylo zfiejmé z jejich zvídav ch dotazû. Zdej í daàãí stádo ãítá 70 kusû. Celoroãnû se pohybují v jedné ohradû, jejíï správné zkonstruování (betonové sloupky ve vzdálenosti 4 metry propojené dfievem) si vyïádalo nemalou investici. Od ledna do bfiezna se krmí senem nebo su í senáïí. Ve stádu je jedna vodící daniela (laà) a 5 dominantních chovn ch daàkû, ktefií jsou velice agresivní a pfii soubojích jsou schopni svého soupefie zabít. Pro bezpeãnou manipulaci je zvífiata nutno pfiispat. PoráÏí se pfiímo na pastvinû. Daniela klade (neboli porodí) 1 aï 2 mláìata roãnû. Ta se neodstavují. Evidence probíhá tak, Ïe se porovná star a nov poãet kusû a rozdíl se zaznamená. U ní známky se neaplikují. O daàky je zájem jak na maso, tak do zájmov ch chovû. Jediné, co je neprodejné, jsou trofeje. PrÛmûrná cena bfiezí daniely se pohybuje kolem 7 tisíc. KdyÏ se kus prodává na maso, je ideální jej porazit, neï zapoãne fiíje, tj. v období od pûli fiíjna do pûli listopadu. Poté má totiï maso silné aroma. Do jateãní zralosti roste zvífie 15 aï 16 mûsícû. Jateãnû opracovan trup, neboli piãák váïí 50 kg. Pro zpestfiení chová pan Vaníãek je tû nûkolik muflonû, ktefií se tû í je tû vût í poptávce neïli daàci. Po prohlídce stáda daàkû, která byla spí e teoretická, neboè se Daňci pana Vaníčka se kolem jen mihli (foto: Jana Řehořová) 30

31 Angusské stádo v Hojovicích (foto: Jana Řehořová) jedná o velmi plachá zvífiata, jsme se vydali za angusy. Stádo ãern ch a ãerven ch zástupcû tohoto plemene chová pan Vaníãek na 42 hektarech. Zatím má 28 kusû, z toho 9 matek, 9 jalovic a 1 b ka. Roz ífiení plánuje maximálnû na 25 matek, neboè to je maximální poãet, kter zvládne obhospodafiit sám s brigádní v pomocí. Pfiipou tí inseminací a nezabfiezelé kusy následnû plemeníkem. KaÏdoroãnû dává prûmûrnû dva b ãky na odchovny. Zatím byli vïdy vybráni i prodáni. Nicménû chov daàkû ani angusû panu Vaníãkovi obïivu nezajistí Ïiví jej poskytování sluïeb v lesnictví. Po dal ím v borném obãerstvení, které pfiipravila paní Vaníãková, jsme se pfiesunuli do posledního chovu, kter byl je tû ten den v plánu. Chov masného skotu řídí v Tegru Těšenov Milan Nechvátal (foto: Jana Řehořová) Tegro spol. s.r.o., Tû enov Spoleãnost Tegro spol. s r.o. se sídlem v Tû enovû vznikla jako soukromá zemûdûlská spoleãnost koncem roku Hospodafií na 890 ha zemûdûlské pûdy v nadmofiské v ce 540 aï 620 m nm. Hlavní je zamûfiení na zemûdûlskou prvov robu a v jejím spektru na v robu Ïivoãi nou s vazbou na v robu rostlinnou. Nosn m prvkem je chov skotu, kter je rozdûlen na dvû oblasti: chov dojnic s mléãnou produkcí plemene Hol- t n a a chov krav bez trïní produkce mléka plemene Aberdeen Angus. Chov angusû nám pfiedstavil hlavní zootechnik spoleãnosti Tegro, pan Milan Nechvátal, kter má na starosti cel systém Ïivoãi né v roby. V roce 1993, kdy byla spoleãnost zaloïena, se zaãalo s pfievodn m kfiíïením. Nyní se ve stádû pohybuje 120 angussk ch matek. âást z nich je pfiipou tûna inseminací. Jalovice jsou inseminovány v echny. Úspû nost zabfieznutí po inseminaci je 70%. Na dokonãení se pou- Ïívá 6 aï 7 plemeníkû, z nichï jeden je plemene belgické modré. Belgick b k je pou tûn na kusy vyfiazené z plemenitby. Telata po nûm narozená jsou urãená na v krm. Po dosaïení hmotnosti 700 kg se prodávají v Ïivém na jatka do Rakouska a Nûmecka. Zástupci angusů v Těšenově (foto: Jana Řehořová) Stejnû jako v krm, i odchov plemenn ch b ãkû si v Tegru zaji Èují sami. Pro udrïení dobrého jména a povûdomí o chovu se kaïdoroãnû nûkolik b ãkû dává na odchovny. V prûmûru produkuje Tegro 20 plemeníkû za rok a toto ãíslo neustále roste. Dosud nebyl problém s odbytem. Letos je situace hor í, ale pan Nechvátal je pfiesvûdãen, Ïe odbyt se najde. Plemenné jalovice se prodávají do ãesk ch chovû. Letos se podafiilo uzavfiít kontrakt a v echny prodat na Slovensko. Od zaãátku se zde snaïili postavit chov na piãkov ch plemenn ch hodnotách, a proto pouïívají inseminaci a embryotransfer. V roce 2009 se pod vedením pana Nechvátala podafiilo to, co mnozí povaïují za nemoïné, a to dosáhnout 100% natality. Slaví tedy nejvût í moïn úspûch v poãtu odchovan ch telat na krávu v základním stádû. Pravidelnû se úãastní v stav hospodáfisk ch zvífiat, kde se stejnou pravidelností získávají ocenûní. Jejich vyjmenování by vy lo na celou stránku, proto zmíním jen pár z nich: ampión v stavy v kategorii Masn skot kat. plem. b kû: Ibrahim Tegro Animal VETEX 2004, ampión plemene Aberdeen Angus Angus-forum LetÀany 2005 plemenn b k ZAA 362 Ibrahim Tegro a Národní vítûz plemene Aberdeen Angus Angusforum LetÀany 2005 plemenn b k star í 3 let ZAA 414 Kodak TEGRO ET. Zatím poslední velk úspûch bylo získání titulu Národní vítûz mlad ch b kû Aberdeen Angus za plemenného b ka ZAA 722 Rocky Tegro. Je zfiejmé, Ïe se spoleãností Tegro s.r.o., Tû enov je potfieba poãítat. adí se mezi pfiední producenty plemenného materiálu u nás. Jen tak dál! Po prohlídce tfietího chovu jsme se pfiesunuli k Vladimíru a - kovi do Rantífiova, kde bylo pfiipraveno vskutku královské poho tûní. Nad dobrou krmí a lahodn m mokem probíhaly diskuse, navazovala se nová pfiátelství a utuïovala ta stará. Druh den jsme se v dobré náladû vydali na prohlídku zdej- ího chovu. Den druh Ing.Vladimír a ek, Rantífiov Ing. a ek nás pfiivítal na své zrekonstruované usedlosti ze 14. století, kterou jeho pfiedci koupili Vladimír Šašek vysvětluje systém napájení (foto: Jana Řehořová) 31

32 Rantířovští plemeníci (foto: Jana Řehořová) v roce PÛvodnû k ní pfiiléhala krobárna a lihovar. Nefunkãní krobárna se po navrácení v restituci jiï nezprovozàovala. Lihovar provozovali a kovi nûkolik let, ale nakonec se rozhodli vûnovat se pouze zemûdûlské ãinnosti. V souãasné dobû hospodafií na plo e 510 hektarû, z níï je 110 ha lesa, 150 ha pastvin a 250 ha orné pûdy. Ve vlastnictví mají 85 % této plochy. Roz ífiení jiï neplánují, neboè pozemky jsou, vzhledem k lokalitû spádová oblast Jihlavy drahé, a navíc by se jiï tûïko dafiilo splnit podmínku na jejich dobrou dosa- Ïitelnost (nejdále se nyní musí dojíïdût 2,5 km). Stádo, které ing. a ek zaloïil roku 1994 importem prvních kusû z Rakouska, nyní ãítá 110 matek a 4 aï 5 b kû. KaÏd plemeník pûsobí v jednom z pûti pastevních areálû, na které je 150 ha pastvin rozdûleno. Inseminací se pfiipou tí pouze jalovice. Telení probíhá v období únor aï duben v domácím zimovi ti. Vladimír a ek, kterému s hospodafiením pomáhají 4 zamûstnanci, prodává plemenn materiál a vykrmuje b ky do vûku 18ti mûsícû, kdy dosahují hmotnosti 650 aï 750 kg a jalovice, které nepouïije na obnovu stáda. Farma v Rantífiovû produkuje kaïdoroãnû v prûmûru 5 plemenn ch b ãkû, které si nechává odchovávat na odchovnû. Kromû zmínûn ch 4 zamûstnancû pomáhají s chodem farmy je tû syn Vladimír a dcera Klára, ktefií svûj aktivní zájem prokázali mimo jiné na poslední národní v stavû v Brnû, kam se se zvífiaty vydali 32 sami. Odmûnou jim bylo získání ocenûní národní vítûzka a ampionka v kategorii jalovic. Dal ím ze získan ch ocenûní, kter m se mohou a kovi pochlubit, bylo první místo ve stejné kategorii na národní v stavû v LetÀanech v roce SENECO s.r.o., Polná Leto ní Angus tour se vyzanãovala tím, Ïe úãastníkûm bylo témûfi neustále servírováno nûco na zakousnutí, takïe si mohli ve spojení s vlídn mi hostiteli a pûkn mi zvífiaty pfiipadat jako ve snu... Dobrotami nás uvítala i spoleãnost Seneco s.r.o. Pfii pojídání dortíkû a popíjení kávy nám ing. Jan Berka sdûloval základní informace o chovu, kter spravuje. Seneco s.r.o. vzniklo v roce 1992 z ãásti b valého ZD Polná. Aby se mohlo zaãít s chovem skotu, musela probûhnout blesková rekonstrukce stájí. Na konci roku 1992 bylo z Kanady dovezeno 18 vysokobfiezích jalovic. Ty se staly základem budoucího masného stáda. Zpoãátku se v hojné mífie provádûla inseminace a embryotransfer. Podle ing. Berky byla tehdy v rámci âeské republiky lep í doba na prodej plemenného materiálu. Nyní Seneco hospodafií na v mûfie 1400 hektarû, z ãehoï je 180 ha pastvin. Zbytek je orná pûda, kde se pûstují brambory, fiepka, sladovnick jeãmen a pícniny. Co do poãtu kusû, vlastní Seneco s.r.o. 410 hol t nsk ch krav a 120 angussk ch matek. O v e se stará 50 zamûstnancû. Problematick je nedostatek pastvy. V zimû jsou angusové rozváïeni do zimovi È. Telata jsou odstavována dfiíve, neboè je matky nejsou schopny dokrmit. Ve stájích dostávají zbytky krmiva po hol t nech. Období telení probíhá od zaãátku ledna do pûli dubna. V tomto období se otelí 65 % stáda. Jalovice se zapou tí v 11ti mûsících. K dispozici je málo ustájovacích prostor i pastvin, a proto je tendence intenzifikovat. Je provozován v krm angussk ch a hol t nsk ch b kû do hmotnosti kg. Ing. Berka si posteskne, Ïe ve vût inû zemí se vykrmují volci a za maso z anguse je pfiíplatek, jen u nás je to naopak. Seneco se témûfi ãtyfii roky snaïilo provozovat jatka a fieznictví, ale nepodafiilo se mu je udrïet. Nebyli schopni finalizovat za cenu, kterou by si pfiedstavovali. Lidé v Polné nebyli ochotni si za kvalitní maso pfiiplatit. Ve stádech skáãe 5 b kû 1 charolaisk a 5 angusk ch. Inseminují omezenû, spí e jalovice. Pokud zvífiata vyjdou, prodávají je jako plemenná. Na odchovny putují v prûmûru 3 b ãci roãnû. Stádo společnosti Seneco s.r.o., Polná (foto: Jana Řehořová)

33 Problémem je zpenûïování na jatkách. Po negativních zku enostech s ãesk mi jatkami, prodávají JOT do Rakouska, kde se dafií 65 % z nich klasifikovat ve tfiídû U. Dal í nesnází je zpenûïování ãistokrevn ch angusû. KfiíÏenci AA x CH se zpenûïují lépe neïli ãistokrevní AA. Mají lep í zatfiídûní. Toto napfi. ve Skotsku neexistuje. Angusové a maso z nich tam mají povûst a cena na trhu tomu odpovídá. Josef Dvořák se svými krotkými svěřenci (foto: Jana Řehořová) Ing. Josef Dvofiák, Telecí Ing. Dvofiák obhospodafiuje svou farmu o rozloze 160 hektarû sám, jen s jedním zamûstnancem. S chovem skotu zaãal v roce 1992 a následující dva roky produkoval zástavová zvífiata. V roce 1994 si z Dánska nechal dovézt první kusy plemene Aberdeen Angus. Tím zaãala jeho specializace na plemenná zvífiata. Ve stádû se nyní pohybuje 51 matek a dva plemeníci, které má na doskok, neboè v echny kusy nejdfiíve inseminuje. Prodává plemenné jalovice a b ky. Budoucí plemeníky nechává odchovat na odchovnách. V loàském roce jich bylo vybráno 6. Dále kaïd rok produkuje kolem 20ti jateãn ch b kû o prûmûrné hmotnosti 650 kg. Odbyt pro nû hledal nejprve v âechách, coï se neosvûdãilo, a proto je nyní prodává do Rakouska. Jedním z plemeníkû, ktefií momentálnû pûsobí ve stádû Josefa Dvofiáka je b k ZAA 675 Primas Pavas, jenï se s 88mi body mûïe py nit prvenstvím v Ïebfiíãku nejlépe hodnocen ch b kû roku 2008 a 3. místem v kategorii star ích b kû, na kterém se umístil na letos probûhlé národní v stavû v Brnû. Národních v stav se ing. Dvofiák úãastní pravidelnû. Dal í titul, kter m se mûïe py nit, je národní vítûz v kategorii b ci do 3. let za b ka ZAA 500 Legenda, kter získal v roce 2005 v LetÀanech. Josef Dvofiák rád nav tûvuje domovinu anguse, Skotsko, kam se kaïdoroãnû jezdí inspirovat. Zajímavostí je, Ïe kromû skotu chová na své farmû i chladnokrevné konû, které taktéï prodává jako plemenné. Prohlídkou chovu ing. Dvofiáka leto ní Angus tour konãila. Zakonãení to bylo opravdu pfiíjemné, neboè zdej í zvífiata byla krotká, jako beránci a bylo tedy moïné si je detailnû prohlédnout ze v ech úhlû. Na rozlouãenou na úãastníky, ktefií vydrïeli aï dokonce, je tû ãekalo obãerstvení, aby mûli sílu na zpáteãní cesty do sv ch domovû. Akce byla symbolicky zakonãena u památného stromu, nacházejícího se v severní ãásti obce Telecí, Zpívající lípy, která dostala jméno na základû povûsti, podle které v ní hospodáfi v dobû temna opisoval bibli a pfiitom si smutnû zpíval. 22 m vysoká lípa je druh m nejvût ím stromem ve V chodních âechách. Obvod jejího kmene dosahuje pfies 11 m a její stáfií je odhadováno na více jak 600 let. Opravdu pûkn poslední záïitek. Snad vyjádfiím shodn názor v ech zúãastnûn ch, kdyï fieknu, Ïe leto ní Angus tour se vydafiila. Pochvala patfií ing. a kovi, kter se na v bornou ujal organizace i chovatelûm za pfiedvedení kvalitních chovû a v em zúãastnûn m za dobrou náladu. Pfiípravy na dal í roãník, kter by se mûl uskuteãnit v moravsk ch chovech, mohou zaãít. Za rok nashledanou! Účastníci Angus Tour 2009 Vysočina (foto: Jana Řehořová) 33

34 World Angus Fórum 2009 Miroslav Vráblík, pfiedseda âschms Ve dnech ãervna 2009 se kanadské Calgary stalo stfiedem angusového svûta: konalo se zde World Angus Fórum. Témûfi 800 delegátû z 22 zemí mohlo zaïít skvûlou atmosféru, kterou vytvofiil t m funkcionáfiû, chovatelû a pfiedev ím dobrovolníkû. V znam a váïnost této akce zv razàovala úãast kanadského premiéra, kter mûl zahajovací projev a také ministra zemûdûlství, kter celé Fórum uzavíral. Pfiítomnost televizních tábû a zpravodajství v hlavních veãerních zprávách bylo jaksi samozfiejmé. Kanaìané se ukázali jako skvûlí hostitelé. Zahrnovali úãastníky svou péãí a pozorností a v e- Areál Spruce Medows Calgary, místo konání WAF 2009 (foto: Miroslav Vráblík) Vítěz Futuristy Show Young Dale Worth Alot 49T (foto: Miroslav Vráblík) moïnû se snaïili splnit kaïdá jejich pfiání. V e bylo dotaïeno do posledního detailu. Na leti ti vítal hosty vicepresident Dyce Bolduc s manïelkou (Dyce posuzoval zvífiata na Angus Fórum 2005 v Praze), pfiesun do hotelu zaji - Èovaly ãerné klimatizované limuzíny, v udy pfiítomní dobrovolníci v bíl ch kloboucích pfiipraveni pomoci. Místem konání byl parkurov areál Spruce Medows na pfiedmûstí Calgary. Zde probíhala oficiální jednání i soutûïe a pfie- Plné tribuny (v pozadí hokejová hala Saddledome, domov Calgary Flames) (foto: Miroslav Vráblík) Vítěz Black Angus Show - HF Tiger 5T (foto: Miroslav Vráblík) hlídky zvífiat. Po tfii dny chovatelé pfiedvádûli svá zvífiata (celkem bylo ve v stavním katalogu 867 zvífiat v ech kategorií) a dokazovali nám v em, Ïe Kanada je opravdu svûtová chovatelská piãka. První den byla na programu Futurity Show. Na této pfiehlídce se mohla pfiedvádût pouze dvouletá zvífiata, která byla v minulosti vystavována jako telata a následující rok jako roãci. Bylo to tedy jejich tfietí vystoupení. Smyslem této soutûïe je ukázat, jak chovatel dokáïe odhadnout kvality mladého zvífiete a jestli se tento odhad potvrdí i v následujících letech. Za rozhodãího pofiadatelé zvolili Johna Tilsona, chovatele ze Skotska. Následovala Red Angus Show (rozhodãí Scott Anderson z Mon- 34

35 Vítězka kategorie prvotelek Bar-E-L Magnolia 15T (foto: Miroslav Vráblík) tan View Farms), Black Angus Show (rozhodãí Dave Hasson z Gold-Bar Livestock) a nakonec Junior Show (rozhodãí Curtis Flewelling, chovatel bezroh ch herefordû). Ke kaïdé show patfií aukce a byla i zde. Organizoval ji Bryan Mackenzie z Brylor Ranch. Nejvût í zájem byl o skupinu ãtyfi telat, roãník 2009, z Belvin Angus Farm. VydraÏená cena byla dolarû a kupec byl z Anglie. Odvážní muži na divokých koních (foto: Miroslav Vráblík) Na oficiálním jednání delegátû WAF 2009 jednotlivé státy pfiedstavily v sledky a postavení plemene v jejich zemi. Hlavním bodem programu bylo projednání moïností spolupráce pfii v zkumu genetick ch vad u plemene Angus. Vzhledem k velk m nákladûm na tento v zkum je snaha vybudovat celosvûtovou databázi, do které budou mít pfiístup v echny zemû zapojené do programu. V nabitém programu byl i ãas na zábavu. Calgary Stampede je nejvût í rodeo na svûtû. Po cel ch 10 dnû desetitisíce divákû fandí kovbojûm, ktefií chytají pádící telata, jezdí bez sedel na divok ch koních a b cích. Pro vítûze jednotliv ch soutûïí byla pfiipravena odmûna ve v i dolarû a nekoneãn obdiv divákû. K vrcholûm patfiily závody vozû taïen ch ãtyfispfieïím koní. Jezdilo se hodnû tvrdû, o dramatické situace nebyla nouze a chvílemi lo opravdu o zdraví. Malá skupina úãastníkû z âeské republiky ten nároãn t den ve zdraví zvládla a Èastnû se vrátila domû. BURSIA Praha s.r.o. nabízí chovatelům masných plemen na hospodářský rok 2010 zajištění inseminačních dávek plně prověřených býků pro čistokrevnou plemenitbu i pro převodné, či užitkové křížení z přímého importu z Francie pro plemena: Charolaise Limousine Blonde d Aquitaine Gasconne Salers Aubrac a Belgické modré. Dále zajišťujeme pro zájemce uvedených plemen dovoz embryí a plemenných zvířat všech kategorií ve vysoké chovné kvalitě a s garancí zdravotních zkoušek. Kontakt pro poradenství, objednávky a konzultace: Ing. Jaroslav Burda, CSc. GSM: cheval27@seznam.cz

36 Hubert Herrmann, âschms 36 Podzimní ZEMùDùLEC, NÁ CHOV V stavi tû Lysá L nad Labem, aneb Jak jsme propagovali hovûzí a masn skot Fronta na oblíbené steaky na grilu (foto: Jana Řehořová) Pro ty, kdoï nikdy o zmínûné v stavû nesly eli nebo na ní nikdy nebyli jedná se o v stavu zamûfienou pfiedev ím na drobnochovy, zahrádkáfie a záhumenkáfie. Holubi, králíci, slepice, z vût ích zvífiat pak ovce, kozy, prasata a nûkolik ãernobíl ch krav s velk m vemenem, s osvalením mezi 1 a 2. Spousta rûzn ch kytek a kytiãek, sazenice toho ãi onoho a velk prodej sadbov ch brambor. I tûch s fialovou slupkou i duïinou (jsou nejdraï í). Chutnají úplnû jako normální brambor, ale i ka e z nich je fialová a vypadá jako by byla vyrobena ve Spolanû v Neratovicích. Nechybí lék nad léky slivovice hned u vstupu do haly. Ofií ky slané i sladké, praïené i nepraïené, klobásy, lango e, p trosí speciality, skopové speciality. Ale také ponoïky, lepidla drïív echnoafurt, mûchaãky, kvedlaãky a hraãky pro malé a je tû men í. Ov em, tradiãnû se podzimní v stava tû í obrovskému zájmu náv tûvníkû. Ve ãtvrtek pfiedev ím zemûdûlské koly, dûtské domovy i matefiské kolky, v pátek snad v ichni dûchodci z okruhu minimálnû 50 km (sama Lysá nad Labem jich tolik mít nemûïe), v sobotu a v nedûli rodiny s dûtmi, rovnûï ze irokého okolí. Chovatelé masného skotu v men í mífie a prûbûïnû. Prostû bohatá klientela, kterou je potfiebné nauãit kupovat, pfiipravovat a posléze konzumovat kvalitní hovûzí. Potencionální konzumenti na eho finálního produktu. Ve stfiedu odpoledne jsme se se li na Hradi Èku, abychom do Lysé pfiepravili ve keré nutné vybavení v stavního stánku a propagaãní materiály. PfiedmûtÛ na dvû plnû naloïená auta. Karel Mergel pfiijel uï na nov ch zimních pneumatikách, ale nûkde cestou zapomnûl vzduch z pravé zadní. Je tû Ïe je pneuservis pfiímo v areálu. Oprava blesková a pomûrnû levná. NaloÏili jsme tak, Ïe nezbylo ani minimální místeãko pro pfiípadnou stopafiku. Do veãera se nám podafiilo vyzdobit Stánek ČSCHMS na výstavě Náš chov 2009 (foto: Jana Řehořová) stánek, tentokrát bez vixlajvantov ch ne pfiíli hezk ch kytiãek. Pfiesto stánek pûsobil vzhlednû. Dvorní kuchafi, kterého mnozí z vás znají z rûzn ch akcí pofiádan ch svazem a z obalu broïované hovûzí kuchafiky, nainstaloval gril a chladicí pult. V stava mohla zaãít. Zaãala ve ãtvrtek ráno. Dlouho pfied devátou se pfied branami v stavi tû maãkal dav v oãekávání. Securitas jsou neoblomní, otevírají pfiesnû. Tak nám to zaãalo. Pomûrnû brzo, je tû pfied svaãinou se zaãíná pfied na ím stánkem tvofiit fronta na bifteky. Kuchafi s asistentkou makají. Tfieba podotknout, Ïe vïdy s úsmûvem. Zvlá tû úsmûv asistentky pûsobí a i ti, ktefií skepticky prohla ují, Ïe to bude stejnû tvrdé jako podráïka, to prohla ují nijak zle a s úsmûvem. A pfiicházejí se omluvit, Ïe jim chutnalo. âekající obãan ve frontû je materiál vhodn k náleïitému zpracování. Je osloven kratiãkou pfiedná kou o kvalitû hovûzího a dostane leták Znáte hovûzí maso?. Má-li s sebou potomka, obdrïí je tû pexeso. Vût ina z takto osloven ch náv tûvníkû se po pozfiení steaku doïaduje dal ích informací o kvalitním hovûzím, mnozí si koupí kuchafiku. A jsou i takoví, které uï známe z minul ch let a ktefií chodí pfiedev ím na na e steaky. Tû í se na nû a kupují si syrové domû, nûkdy po kilech. Prvních nûkolik hodin je to celkem zábavné, pozdûji to zaãíná b t nudné, a kdyï na stejnou otázku odpovídáte po pûtisté, je to otravné a fiíkáte si: Pûkná v stava, jen kdyby tady nebyli ty lidi. Leã stále s úsmûvem, mile a úsluïnû. Propagace hovûzího si vybírá svou daà a jsme tady od toho. Nûkolik postfiehû, které vybfiedly z bûïné rutiny na í ãinnosti. Hlavním hostem leto ní v stavy nebyl, tak jak v letech minul ch, ministr zemûdûlství (jestli si vzpomínáte, ministr Gandaloviã kfitil loni na na em stánku kuchafiku), ale pfiedseda parlamentu pan Vlãek. I on nav tívil ná stánek, ale zfiejmû byl velmi zaneprázdnûn, biftek odmítl, ani se neposadil. Pfiesto jsme se dozvûdûli, Ïe on, kdyby byl ministrem zemûdûlství, vûdûl by, jak to dûlat lépe neï stávající garnitura. Zemûdûlci by se mûli podstatnû lépe. Konkrétní zmûny v ak nenastínil. Zfiejmû si je podrïí v tajnosti pro pfiípad, Ïe by se ucházel o zmínûn post. Asi budou revoluãní a ku prospûchu nás v ech, jak uï to âssd umí. V pátek se jedna babiãka, témûfi pohádková bytûstka, nachomítla k tomu, jak bylo jedno dítû obdarováno pexesem. Mohu také dostat? Ale samozfiejmû, vemte vnouãatûm. Pro vnouãata ne, uï jsou velká. Vezmu to pro holky z dûchoìáku. Soudû podle babiãky, holky z dûchoìáku budou mít ve sv ch osmdesáti letech dobrou

37 Pochutnávající si návštěvníci (foto: Jana Řehořová) zábavu. Vzhledem k tomu, Ïe holek je víc, stali jsme se sponzory domova dûchodcû. Babiãka dostala pexeso 5x a byla Èastná jak malé dítû pod vánoãním stromkem. Snad byly Èastné i ostatní holky. V pátek kolem obûda vystála frontu na biftek matka s dcerou. Sedly si ke stolu a matka zaãala pofiádat pofiádn kus hovûzího. Dcerka, asi prvàáãek, nezúãastnûnû a trochu smutnû koukala po okolí. Dítû by mûlo b t veselé, tudíï obdrïí pexeso. A nic. Do v chovy a stravovacích návykû cizích dûtí by se nikdo nemûl plést. Pfiesto mi to nedá: Dejte kousek masa tomu dítûti, snad se usmûje. Pfieci byste to nedával dûtem! Dával a dávám. Mohu se zeptat, co bude Va e dcera obûdvat? Párek v rohlíku. K tomu není co dodat. Snad jen to, Ïe by to mûlo b t trestné. V sobotu si ke stolu, u kterého jsem obûdval, pfiisedla ponûkud korpulentnûj í dáma s pomûrnû velk m kusem právû ugrilovaného hovûzího. Bez obtíïí ukrajovala umûlohmotn m noïem sousta a jakoby pro sebe aby to sly eli v ichni: Já to fiíkala, je to such a tvrd jak podráïka. Jak to mûïe b t suché a tvrdé, kdyï ze steaku na fiezu vytéká Èáva a je porcován umûlohmotn m noïem? Paní, to nemyslíte váïnû. Jak by podle Vás mûl biftek vypadat? Bifteky z na ich zvífiat jsou podstatnû lep í. Jaká zvífiata Šíření osvěty a informací o hovězím a masném skotu (foto: Jana Řehořová) chováte. arolajsk (fonetick pfiepis pozn. aut.), ale v bio a to se pozná. Jak? A paní se rozpovídala, jak vykrmují biob ãky tfii a pûl roku do 550 kg. To je to pravé vyzrálé hovûzí, které má tu správnou biochuè. Ve kerá diskuse marná. Je tû Ïe jich vykrmuje tak málo, Ïe tímto masem staãí zásobit pouze nûkolik sv ch znám ch, pravdûpodobnû stejnû postiïen ch. A bere na to dotace. RovnûÏ v sobotu nás oslovili manïelé z Kutnohorska. Chtûli by zaãít s chovem masného skotu, ale v malém. V malém ãi velkém, zásady jsou stejné. Po zhruba dvaceti minutách se dostáváme k tomu, Ïe oba jsou uãitelé a zdûdili zhruba 5 ha luk, které chtûjí obhospodafiovat právû masn m skotem. TakÏe dal ích dvacet minut, tentokrát jiï konkrétnûji na dané podmínky. Uãitelé jsou asi na vstfiebávání informací koleni, poslouchají a kladou doplàující otázky. Nakonec jim je v echno v základních obrysech jasné, kupují si knihu Masn skot od A do Z a zajímají se o poslední, jak se pozdûji ukazuje, ten nejzásadnûj í problém. Poraìte nám, které plemeno Ïije nejdéle? Samozfiejmû, dlouhovûkost je jedna z podstatn ch vlastností, ale ve v bûru plemene zas aï tak velkou roli nehraje. Právû Ïe hraje. My se o nû budeme moct starat je tû tak dvacet let. A kdyï si je pofiídíme, tak nás musí pfieïít. NedokáÏeme se jich zbavit, natoï je dát zabít. Umfiel nám pes a takovou tragedii bychom uï nechtûli zaïít. Co dodat? V nedûli odpoledne balíme. Propagaãní materiály nalezly své ãtenáfie, bylo prodáno nûkolik nov ch knih a o poznání více kuchafiek. Pfii cestû zpátky na Hradi Èko by se do auta ve la i stopafika. Veãer smûrem z Lysé ku Praze ani dále smûr Slapy v ak Ïádná nestopuje. TakÏe moïná za rok. ProtoÏe za rok v Lysé opût budeme, budeme-li Ïivi a zdrávi. ProtoÏe i kdyby se pouh ch nûkolik procent z poãtu náv tûvníkû zaãalo zajímat o kvalitní hovûzí, má takováto akce smysl. Ze spoleãenské kroniky Dne 9. listopadu oslavil své 75. narozeniny pan Vojtûch Tomek z Tû ínova v okrese âeské Budûjovice. 18 sezón pracoval pro firmu M.I.L.O.S. Inc. âr. Jeho práce s masn m skotem, v tomto pfiípadû plemene Aberdeen Angus, zaãala v listopadu 1991, kdy k nûmu pfii ly první jalovice z Kanady, a trvala aï do leto ního 30. záfií, kdy ode el na, vpravdû zaslouïen, odpoãinek. V práci zúroãil svûj selsk pûvod. Na jeho chalupû v Tû ínovû je zaznamenán letopoãet 1534, a kam pamûè dosáhne, patfiily pfiedchozí generace rodu Tomkov ch mezi v znamné sedláky v kraji. BohuÏel se mu nevyhnuly ani perzekuce v padesát ch letech minulého století, kdy byl oznaãen za kulaka. Sv m chovatelsk m citem, zku enostmi a velk m zápalem pfiispûl k budování pfiedního stáda plemene Aberdeen Angus u nás. Byl pfii narození 814 telat, 119 z nich se kvalifikovalo na plemenné b ky a dal í na tuto kvalifikaci ãekají v odchovnách. Jeho rukama pro el i ZAA 221 King Erik, kter více neï 10 let drïel rekord jako nejv e vydraïen b k. Praktické zku enosti k nûmu pfii li získávat i mnozí studenti Jihoãeské univerzity. Rozhodnû mu tedy patfií, vedle gratulace k jeho jubileu s pfiáním hodnû zdraví a sil do dal ích let, i podûkování za jeho v bornû odvedenou práci. Pan Vojtěch Tomek (třetí zprava) letos oslavil 75. narozeniny (foto: Vít Čepelák) Za âschms Vít âepelák 37

38 Pavla Vydrová V záfiijovém ãísle zpravodaje (3/09) jsme se v této rubrice o onemocnûní skotu poprvé vûnovali parazitárním chorobám, oïivili jsme si dûlení cizopasníkû dle rûzn ch vztahû a zamûfiili jsme se podrobnûji na první tfii parazity: motolice (fasciolózu a dicroceliózu) a babezielózu (klí tûnku hovûzí). Dne ní, druhá ãást, bude vûnována ãervivosti (slezové, stfievní a plicní) a uhfiivosti (cysticerkóze). Z pohledu stád masného skotu jsou u zvífiat nejãastûji prokazovány zejména infekce hlísticemi gastrointestinálního traktu (GIN) a také tasemnice. Dictyocaulus viviparie (hlístice) (foto: internet) 38 Parazitární choroby skotu (II. ãást) Hlístice (obecnû) Hlístice (Nematoda) jsou kmenem mnohobunûãn ch organismû, ktefií tvofií jednu z nejpoãetnûj ích a nejroz ífienûj- ích skupin ÏivoãichÛ. Je známo témûfi 20 tisíc druhû parazitujících u obratlovcû, mnoho dal ích pfiedstavuje parazity bezobratl ch a rostlin, nebo Ïijí voln m zpûsobem Ïivota. Hlístice se vyznaãují stavbou tûla pfiizpûsobenou parazitování, zejména kutikulárními zuby, jeï jsou schopny naru ovat tkánû napadeného jedince (hostitele). Tûlo hlístic je válcovité, ke koncûm ztenãené, velmi pruïné, pfiesto pevné. RozmnoÏovací systém hlístic je pfiizpûsoben k nadprodukci vajíãek, coï je typické pro vût- inu parazitû. Vajíãka jsou lehká a díky silnému kutikulárnímu obalu navíc dobfie odolávají nepfiízniv m podmínkám jako jsou v kyvy teplot, chemikálie ãi vlhkost/sucho. Dále je u nich patrn v razn pohlavní dimorfizmus, kdy je sameãek daleko men í neï samiãka. Z antropogenního pohledu jsou dûle- Ïit mi zástupci této tfiídy: roup dûtsk (Enterobius vermicularis), krkavka dûtská (Ascaris lumbricoides), svalovec stoãen (Trichinella spiralis), vlasovec mízní (Wuchereria bancrofti), vlasovec oãní (Loa loa), háìátko fiepné a p eniãné. Z pohledu bovinního jsou to právû plicní, slezová a stfievní ãervivost. Plicní ãervivost Typický vzhled a postoj kašlajících kusů při plicní červivosti (diktyokaulóze) (foto: internet) Plicní ãervivost je dal í z fiady parazitárních onemocnûní, které postihuje zejména pasoucí se hospodáfiská zvífiata. PÛvodcem jsou (v e popisovaní) ãervi z tfiídy Nematoda hlístice, které nûkdy oznaãujeme dle místa jejich lokalizace plicnivky. âeledí tûchto plicnivek je mnoho a jsou specifické zejména podle hostitele. Dospûlí jedinci plicnivek se usazují v prûdu nici, prûdu inkách nebo plicních sklípcích a zpûsobují zánûty prûdu nice, prûdu inek ãi celkové zánûty plic. Mezi plicní ãervivost ale nefiadíme nûkteré ãervy, ktefií se mohou bûhem svého v voje lokalizovat v plicích, jako jsou krkavky, motolice apod. Diktyokaulóza, plicní ãervivost vyvolávaná plicnivkou jelení (Dictyocaulus viviparie), patfiila v minulosti k nejobávanûj ím onemocnûním paseného skotu v mnoha lokalitách âeské republiky ( umava, ). PÛvodce a charakteristika PÛvodcem onemocnûní jsou tedy parazitiãtí ãervi ze tfiídy Nematoda. Jedná se o velmi poãetnou, morfologicky a biologicky rûznorodou skupinu ãervû, jejichï tûlo je oblé, protáhlé, vût- inou vláskovitého, nitkovitého nebo vfietenovitého tvaru. Jsou oddûleného pohlaví a v voj probíhá buì pfiímo (geohelminté), nebo nepfiímo pfies mezihostitele (biohelminté). Mezihostitelem jsou suchozem tí nebo vodní plïi, ÏíÏaly a dal í bezobratlí. Nejv znamnûj í jsou zástupci z tûchto ãeledí: Dictyocaulidae (parazituje u skotu, ovcí a koz; nejãastûji se vyskytuje zmiàovan Dictyocaulus viviparie), Protostrongylidae (u ovcí, koz, králíkû aj.), Metastrongylidae (u prasat domácích i divok ch), Muellerius (u ovcí, skotu a koz), Angiostrongylidae, Crenosomatidae a Filaroididae. Jednotlivé druhy se li í svou morfologií, v vojov m cyklem, lokalizací v definitivním hostiteli i patogenitou. Napfiíklad dospûlci plicnivky obecné (zpûsobující tzv. mulleriózu) jsou 1 3 cm dlouzí a v plicích definitivního hostitele mohou pfieïívat 4 aï 7 let! Obecn v vojov cyklus plicnivek Vajíãka a larvy se dostávají do prûdu - nic, odkud jsou spolu s hlenem vyka lávány do dutiny ústní ãi jícnu a odtud procházejí cel m trávícím traktem definitivního hostitele a trusem odcházejí do vnûj ího prostfiedí. Druhy s pfiím m v vojem (geohelminté) se na povrchu pûdy nûkolikrát svlékají a poté larvy vylezou na traviny, s nimiï jsou pozfieny definitivním hostitelem (napfi. Dictyocaulidae). Larvy druhû s nepfiím m v vojov m cyklem (biohelminté) vyhledávají vhodného mezihostitele (nejãastûji plïe a ÏíÏaly), v nich larvy prodûlávají dal í v voj a nûkolikrát se svlékají. Definitivní hostitel se nakazí pozfiením tûchto mezihostitelû. Jakmile se larvy dostanou do stfieva definitivního hostitele, pronikají skrze stfievní stûnu do stfievních mízních uzlin, odtud do mízního fieãi tû a následnû do krevního obûhu. Krví jsou larvy plicnivek zavleãeny do plic, kde ãervi pohlavnû dospívají a migrují dle druhu buì do plicních sklípkû, prûdu inek nebo aï do prûdu - nice. Zde kopulují a produkují vajíãka ãi rovnou larvy a cel cyklus se opakuje. Patogeneze Skot (i ostatní pfieïv kavci) se nakazí na pastvû pozfiením larev na travinách, masoïravci nejãastûji pozfiením mezihostitelû, kter mi jsou suchozem tí a vodní plïi, ÏíÏaly a dal í bezobratlí. Vnímavûj í jsou k parazitární infekci mláìata zvífiat (u skotu kusy v prvním a druhém roce Ïivota). Pfii dostateãné teplotû a vlhkosti jsou larvy odcházející trusem infekãní jiï za pût dní. Klinické pfiíznaky Klinické pfiíznaky zpravidla vrcholí v ãervenci a srpnu. Jak jiï bylo fieãeno, larvy a dospûlci plicnivek naru ují sliznice v plicích (stûny sklípkû a prûdu inek), dráïdí toxick mi metabolity a vyvolávají tak zánûtlivé reakce. Pfii zánûtliv ch reakcích dochází k masivní

39 tvorbû v potku, kter se hromadí ve sklípcích a tak mohou v plicích vznikat zcela nevzdu né a nefunkãní oblasti. Typick m pfiíznakem je vlhk, chroptiv ka el, hlasité a namáhavé d chání a v tok z nozder. Spolu s hlenem jsou vyka lávána ve velkém mnoïství i vajíãka a larvy plicnivek. Pfii ka li je pro postiïená zvífiata typick postoj s nataïenou hlavou a pootevfienou tlamou, vysunut m jazykem a pfiedsunut mi pfiedními konãetinami. Obecnû mívají napadení jedinci zjeïenou srst a bledé sliznice. SníÏená imunita zvífiat se projevuje vysokou vnímavostí k virov m i bakteriálním infekcím. Plicní ãervivost mûïe oslabit jedince natolik, Ïe v zimních mûsících není schopen si obstarat potravu a hyne. Pfii silné infekci plicnivkami se mûïe ucpat velká ãást d chacích cest a zvífie uhyne udu ením. Zdroje onemocnûní Pfiím m zdrojem jsou logicky naka- Ïená zvífiata, nepfiím m potom zamofiené pastviny, napajedla a stelivo. Diagnostika Intravitální vy etfiení trusu larvoskopickou flotaãní metodou (tzv. Baermannova metoda), která spoãívá v podstatû v tom, Ïe se z trusu v teplé vodû uvolàují larvy, které jsou poté prohlíïeny pod mikroskopem. Postmortální se krab ze zmûnûn ch loïisek v plicích (pfii pitvû se na plicích nacházejí typické zánûtlivé zmûny) a nález ãervû. Terapie a prevence Léãbu je nutné provádût ihned po objevení prvních pfiíznakû a to u v ech zvífiat ve stádû. Léãba plicní ãervivosti je zaloïena na aplikaci benzimidazolov ch antiparazitik, která se pfiimíchávají do krmiva a nebo se odãervuje injekãnû. Nejãastûji se pouïívá ivermektin a albendazol. Podobnû jako u dal ích parazitick ch helmintû, i u plicnivek vzniká postupná rezistence na benzimidazolové preparáty. BohuÏel se rezistence vyvíjí rychleji neï v voj nov ch chemick ch slouãenin. Proto vûdci zaãali pracovat na jin ch zpûsobech tlumení této parazitózy. V nûkter ch zemích jsou jiï fiadu let pouïívány vakcíny proti plicním ãervûm zejména u skotu, ovcí nebo na farmách chované spárkaté zvûfie. Vzájemné koinfekce gastrointestinálních nematodóz a protozoálních infekcí zejména u zástavového skotu nab vají v poslední dobû u nás i v zemích Evropy na stále vy ím v znamu. Proto chovatelé vyhledávají cenovû pfiístupn a pfiitom z hlediska resistence úãinn pfiípravek, jeï v chovech zabezpeãí dokonalé o etfiení v ech kategorií zvífiat. Pro veterinární a chovatelskou vefiejnost se tak nabízí otázka návratu k úãinné sloïce levamizolu, jakoïto aktivní komponentû antiparazitika. DÛvodem je, jak jiï bylo fieãeno, pfiedev ím znaãná neúãinnost dlouhodobû v praxi pouïívan ch anthelmintik a v cenové relaci na kus o etfieného zvífiete. Takov mto prostfiedkem je kupfiíkladu levamizol (napfi. CODIVERM), kter patfií taxonomicky do skupiny imidazothiazolov ch anthelmintik. Jeho mechanismus pûsobení spoãívá v interakci s cholinergick mi receptory hladké a Ïíhané svaloviny parazita a inhibici acetylcholinesterázy, coï následnû vyvolá kompletní neuromuskulární blokádu aï paral zu. Dá se tedy fiíci, Ïe pûsobení levamizolu je pro intestinální a pulmonální parazity u zvífiat zcela fatální. Léãivo zaloïené na bázi levamizolu nesmí b t pouïíváno u krav produkujících mléko pro lidsk konzum a u zvífiat urãen m na poráïku s vyuïitím masa je ochranná lhûta patnáct dnû. Úãinnou prevencí je vytvofiení antiparazitálního programu stáda zamûfieného zejména na novû pfiíchozí jedince. Dále nezanedbávat potfiebnou zoohygienu prostfiedí a zvífiat, zabezpeãit rotaci pastvin a pravidelnû stádo kontrolovat parazitologick m vy etfiením (odbûr smûsn ch vzorkû v kalû). Stfievní a slezová ãervivost Toto dal í z fiady parazitárních onemocnûní je vyvoláváno nejãastûji obl mi ãervy (hlísticemi) z ãeledi Trichostrongylidae. Hlístice trávicího traktu jsou u pfieïv kavcû velmi roz ífiené. Nejvnímavûj í k této nákaze b vají mláìata (jehàata a telata) zejména ve stáfií 6 aï 9 mûsícû. PÛvodci Jedná se vesmûs o 1 5 cm dlouhé, vláskovité nebo nitkové ãervy, ktefií se lokalizují v rûzn ch ãástech trávícího traktu. Ve slezu (Haemonchus contortus, Ostertagia), v tenkém stfievû (Trichostrongylus, Cooperia, Nematodirus, Bunostomum), v tlustém a slepém stfievû (Chabertia, Ossopha-gostomum a Trichuris). Vajíãka v ech tûchto hlístic odchází s trusem, z nichï se líhnou larvy, které mohou na pastvinách pfieïívat i zimní období. Podobnû jako larvy plicnivek migrují i tyto za vlhka po travinách a po spasení dospívají v hostiteli bûhem 2 3 t dnû. K nákaze mûïe dojít také vodou, ve které jsou obsaïeny larvy. Hlístice tûïce po kozují sliznici stfieva, Ïiví se krví nebo tkáàov mi tekutinami. Klinické pfiíznaky Onemocnûní se manifestuje vût inou jako dlouhotrvající zánût Ïaludku a stfiev, chudokrevností (anémií) a vodnat mi prûjmy. Zvífiata mají matnou, lámavou a vypadávající srst. Velmi ãast m znakem je i opoïìování v rûstu, znaãné hubnutí aï kachexie vlivem celkového oslabení v dûsledku znaãn ch ztrát Ïivin. U chronického prûbûhu se objevují otoky v mezisaniãí a pod hrudí. Terapie a tlumení Léãba je moïná pouïitím vhodn ch antihelmintik. Tlumení závisí na dûsledném a pravidelném odãervováním v ech zvífiat, doporuãuje se pfied prvním vyhnáním na pastvu, dále koncem druhého mûsíce pastvy a znovu po skonãení pastvy. Tasemnice (obecnû) Tasemnice (Cestoda) jsou tfiídou bezobratl ch ÏivoãichÛ, patfiící do kmene plo tûnci (Platyhelminthes), ktefií Ïijí parazitick m zpûsobem Ïivota. Je známo zhruba 5000 druhû tasemnic, jeï parazitují u v ech skupin obratlovcû, zejména pak ryb a paryb. Pfiedstavují velmi v znamné patogeny z hlediska humánní i veterinární medicíny. Jsou pro nû typické sloïité v vojové cykly zahrnující jednoho i více hostitelû a lokalizace dospûl ch tasemnic ve stfievech definitivního hostitele. Nûkteré druhy se mohou usazovat v játrech nebo v mozku. Plnohodnotn jedinec je tvofien hlavou (scolex) velikosti pendlíkové hlaviãky, která má na svém horním konci vûnec pfiíchytn ch háãkû (rostelum) a rûzn m poãtem ploch ch ãlánkû (proglotidû). Tasemnice mají pentlicovité tûlo a mohou dosahovat délky nûkolika metrû. PokoÏka vyluãuje kutikulu, která je chrání pfied trávícími Èávami hostitele. D chají anaerobnû, potravu vstfiebávají cel m povrchem tûla, vyluãovací soustavu pfiedstavují protonefridie. Tasemnice jsou hermafrodité, poslední ãlánky jejich tûla jsou vyplnûny oplozen mi vajíãky, které s v kaly opou tí tûlo hostitele. 39

40 DÛleÏití zástupci této tfiídy kulovec irok (Diphyllobrtium latum) bahenky ãlovûk tasemnice dlouhoãlenná (Taenia solium) prase ãlovûk tasemnice bezbranná (T. saginata) pfieïv kavci ãlovûk tasemnice vroubená (T. hydatigena) pfieïv kavci pes tasemnice hrá ková (T. pisiformis) hlodavci pes tasemnice vrtohlavá (T. multiceps) pfieïv kavci pes mûchoïil zhoubn (Echinococus grandulosus) ãlovûk psovité elmy mûchoïil bublinat (Ech. Mutilocalaris) hlodavci psovité elmy tasemnice psí (Dypylidium vaninum) bezobratlí, savci Hymenolepis diminuta hmyz ãlovûk V rámci EU byla Evropsk m úfiadem pro bezpeãnost potravin (EFSA) vytvofiena harmonizovaná schémata pro monitoring v skytu ãtyfi parazitárních zoonóz vyvolan ch tasemnicí Echinococcus, svalovcem Trichinella, boubelí tasemnice Cysticercus a prvoky kokcidiemi rodu Sarcocystis. Ve schématech je uvedeno, které potraviny se mají monitorovat a v jakém stadiu v robního procesu, dále které kmeny mají b t sledovány a jsou zde stanoveny techniky odbûru vzorkû. Nákaza tasemnicí podléhá hlá ení. Uhfiivost skotu (Cysticerkosis, cysticerkóza) Cysticerkóza skotu je dal í helmintóza pfienosná na ãlovûka. PÛvodce PÛvodcem je larvální stádium tasemnice bezbranné (Taeniarhynchus saginatus; Taenia saginata), která cizopasí u ãlovûka a dosahuje délky aï nûkolik metrû. Larvální stádia, neboli boubele (Cysticercus bovis), jsou velikosti ãoãky a uvnitfi je hlava (scolex) velikosti pendlíkové hlaviãky. Zdroj pfienosu a ífiení Tasemnice bezbranná vyuïívá jako mezihostitele skot, koneãn m hostitelem je ãlovûk nakaïen orofekální cestou (pfiípadnû autoinfekcí), u nûhoï cizopasí v tenkém stfievû. Skot se nakazí vajíãky z extrementû lidí, kter mi je zneãi tûno krmivo, pastva nebo voda. Ve stfievû se uvolní zárodky, které jsou krví zaneseny do svalû (vãetnû srdce), kde se vytváfiejí boubele (larvocysty, cysticerky) také naz vané uher hovûzí (Cysticercus bovis). Cysticerkóza jako taková nemûïe vzniknout u ãlovûka, protoïe vajíãka tasemnice vyïadují pro svûj dal í v voj prûchod pfiedïaludky. Lidé se tasemnicí nakazí pfii konzumaci syrového nebo nedostateãnû tepelnû upraveného hovûzího masa obsahujícího boubele. Odolnost v prostfiedí Hovûzí boubele se zahfiátím na 60 C zniãí za 10 minut. Zmrazením pfii teplotû -10 C se hovûzí uhry spolehlivû devitalizují po 6 dnech, pfii teplotû -18 C je délku zmrazení moïno zkrátit na 72 hodin. Patogeneze Vajíãka odcházejí z tûla ãlovûka ve v kalech (2 3 zralé ãlánky). Jeden ãlánek obsahuje kolem vajíãek. âlánky praskají a vajíãka se dostávají na rostliny. Mohou se napfi. dostat do krmení ve stájích, kde není sociální zafiízení, a skot se tak nakazí krmivem. V trávicím ústrojí zvífiete se z vajíãek (onkosfer) líhnou larvy, stûnou stfievní se dostávají do krevního obûhu a poté do svaloviny, kde se mûní v uhry. Nejvíc se boubele vyskytují v pfiíãnû pruhované svalovinû, jazyku, srdci, jícnu a bránici. Inkubaãní doba tasemnice uvnitfi stfieva ãlovûka je obvykle 10 aï 12 t dnû, v ojedinûl ch pfiípadech aï jeden rok. Obvykle se vyskytuje v trávícím traktu pouze jeden ãerv, ale jsou známy i pfiípady v skytu vût ího mnoïství tasemnic u jednoho ãlovûka. Tasemnice se mohou doïívat velmi vysokého vûku, napfi. T. solium aï 25 let i více. Klinické pfiíznaky Ke klinick m projevûm dochází za 2 aï 10 let po nákaze. U ãlovûka vût inou probíhá onemocnûní asymptomaticky (nijak se neprojevuje), nûkdy se v ak mohou vyskytnout mírné gastrointestinální potíïe (nechutenství, nevolnost, prûjem). Pfii velmi silné invazi se mûïe objevit teplota, ztíïené d chání, tfies svalstva aï kfieãe, poruchy centrálního nervového systému a vût í gastrointestinální obtíïe. Pfiítomnost parazita v tenkém stfievû se obecnû dle v povûdi pacientû projevuje bolestí bfiicha, slabostí, úbytkem hmotnosti a nechutenstvím. Ve velmi v jimeãn ch pfiípadech po poïití larválního stádia tasemnice ãlovûkem pronikají larvy z trávicího systému do svalû, plic, srdce, podkoïí, oãí a do mozku. Pfiítomnost larev na rûzn ch místech organismu vyvolá bolesti svalû, celkovou slabost, horeãku, kfieãe, poruchy zraku a psychické poruchy. MÛÏe dojít aï k rozvoji meningitidy a encefalitidy. LoÏiska v mozku jsou zdrojem epilepsie. Cysticerkóza je váïné onemocnûní. V pfiípadû postiïení mozku konãí aï v polovinû pfiípadû úmrtím nemocného, jedná se v ak o velmi vzácnou chorobu. Onemocnûní se u ãlovûka projevuje jako gastroenteritida, ztráta chuti a tûlesné hmotnosti, nervozita. Diagnóza Provádí se jednak mikroskopicky (tzn. nález vajíãek ve stolici pod mikroskopem), dále se pouïívá sérologické vy etfiení, RTG, sonografie a CT. Terapie a prevence Léãba u ãlovûka se provádí nikosamidem, albendazolem, praziquantelem, paromomycinem, pfiípadnû neurochirurgick m zákrokem. U infekce T. solium je to léãba v e uveden mi preparáty v kombinaci se steroidy, které tlumí zánûtlivé reakce po smrti parazita. Jako prevence je dûleïitá dostateãná tepelná úprava masa. Proti cysticerkóze skotu není úãinn lék, proto je v znamná její prevence, která závisí na vyhledávání nosiãû tasemnic u lidí (zvlá tû o etfiovatelû skotu) a dûsledné hygienû odpadních vod a kalû v rekreaãních oblastech. V echny poráïené kusy skotu na jatkách se peãlivû prohlíïí na pfiítomnost boubelí ve svalovinû. Je dûleïité zamezit kolobûhu ãlovûk skot. V skyt ve svûtû T. saginata je nejroz ífienûj í zejména v oblastech, kde je hovûzí maso dûleïitou sloïkou potravy a je zde také nedostateãná komunální hygiena. Jedná se zejména o JiÏní Ameriku, Mexiko, Afriku, Indii, apod. K ífiení cysticerkózy bohuïel pfiispívá zejména volná turistika. Na svûtû je postiïeno cca 50 milionu lidí touto tasemnicí, roãnû zemfie na toto onemocnûní 50 tisíc. Z dûvodu zvy ující se imigrace obyvatel ze stfiední Ameriky a cestování do oblastí, kde se cysticerkóza vyskytuje, se zvy uje v skyt v USA, zejména v Kalifornii, Arizonû, Novém Mexiku, Texasu a Coloradu. V USA je roãnû zaznamenáno kolem 1000 nov ch pfiípadû nákazy cysticerkózou u hospodáfisk ch zvífiat. Zdroj: odborné internetové servery 40

41 Jak jsme mrzli na Cunkovû Jana ehofiová, âschms V polovinû fiíjna tohoto roku se na OPB Cunkov uskuteãnil jiï tfietí roãník aukce plemenn ch jalovic masného skotu jediné akce svého druhu u nás. Namísto sluneãného podzimního dne, kter by se dal dle pfiedpovûdí meteorologû oãekávat, pfii la témûfi ze dne na den zima, a to se v ím v udy. Zdaleka ne v ichni, kdo se ten den na Cunkov chystali, stihli pfiezout, a tak jim nezb valo neï doufat, Ïe na místo urãení, nacházející se v oblasti Jistebnické vrchoviny v nadmofiské v ce kolem 570ti m n. m, dojedou v pofiádku. Na neãas, kter ten den panoval, se na aukci se el slu n poãet zájemcû. Choulíce se a pfie lapujíce na témûfi zaplnûné tribunû sledovali nabídku dvaceti ãtyfi Největší zájem byl o zástupkyně plemene charolais (foto: Jana Řehořová) 8mi aï 12ti mûsíãních jalovic. Pfiedvedeny byly zástupkynû plemen charolais od spoleãností Bovet a.s. a Farma Kozák s.r.o., limousine z Farmy Kali tû s.r.o., Farmy Kozák, s.r.o. a od pana Adolfa Loose, masn simentál z Farmy Kozák s.r.o. a blonde d Aquitaine ze ZD Krásná Hora nad Vltavou, a.s. Nûkolik kusû pocházelo z embryotransferu pfii vyuïití nejlep í genetiky v republice. Nejvût í zájem byl o charolaãky. Za tvrd ch a drsn ch klimatick ch podmínek se dokonce draïilo! Pfiihazované ãástky nebyly vysoké, ale chovatele pfii neutuchající snûhové vánici zahfiála i tisícovka. Ceny se pohybovaly kolem tfiiceti tisíc za kus. Na místû se prodalo sedm jalovic Nepořídily naopak blondky (foto: Jana Řehořová) a bûhem dal ích tfií dnû si, aï na jalovice plemene blonde d Aquitaine, na ly nového majitele v echny zbylé kusy. PÛvodní i noví majitelé se mohli upfiímnû radovat. I pfies tfieskutou zimu si ti, kdo vytrvali, uïili pfiíjemnou chovatelskou besedu v místní hospûdce a nabrali nov ch sil do dal í chovatelské práce. Majitel OPB Cunkov sledoval aukci z bezprostřední blízkosti (foto: Jana Řehořová) Na Cunkově vládnul nečas, ale také dobrá nálada (foto: Jana Řehořová) 41

42 Zkoumání genomu skotu odhaluje minulost a dává nadûji do budoucna Anna Marcinková, Ota Beran Co nového se dûje ve v zkumu genetického zaloïení skotu a co nám takové poznání pfiiná í ãi mûïe pfiinést v budoucnu je obsahem jiï tradiãního pel mel z univerzit a vûdeck ch institucí celého svûta, které by se dalo také nazvat Z Austrálie do Ameriky a zase zpût. Genomika je jednou z nejboufilivûji se rozvíjejících vûdeck ch disciplín. KaÏd m dnem se objevují nové a nové v sledky genetick ch v zkumû. Pojìme spolu aspoà tro ku nahlédnout pod ruce molekulárních biologû a zkusit se zamyslet nad dûsledky, které jimi posunované hranice lidského poznání pfiiná ejí chovatelûm skotu, ale nejen jim. V ichni lidé z tohoto poznání mohou mít svûj prospûch nejen pro v Ïivu, ale tfieba i pro zdraví. Jerry Taylor s SNP čipy, díky kterým se jeho týmu podařilo sestavit podrobný rodokmen skotu (foto: MU College of Agriculture) Pradávn bizon genetick m pokladem Genetická informace skotu obsaïená ve spermiích se dlouhodobû uchovává hluboko pod bodem mrazu ponofiená v kapalném dusíku v podobû inseminaãních dávek a takto spolehlivû v y d r Ï í desítky let. To uï je dávno známo a vyzkou eno. Co byste ale fiekli na genetickou informaci zmrazenou po tisíce let. No vidíte uï i to se stalo skuteãností. Byla analyzována genetická informace od jedincû dávno vyhynulého bizona zachovaného tisíce let v trvale zmrzlé pûdû kdesi na dalekém severu. Tato genetická informace by podle vûdcû z University of Adelaide mohla pomoci pfii procesu zlep ování moderních plemen skotu. Vûdci z Australian Centre for Ancient DNA (ACAD) spolupracovali v rámci poãetného mezinárodního t mu na rozsáhlé anal ze genomu pradávného bizona. Genom vyhynulého bizona byl zkoumán s vyuïitím SNP ãipu pro skot, kter mapuje rûznorodost v 54 tisících specifick ch místech Výška belgických modrobílých býků v mnoha případech nesplňuje očekávání chovatelů zde by markerový test oblasti CW-2 mohl být přínosem (foto: archiv Kamil Malát) genomu najednou. Bylo to poprvé, co byl tento zpûsob anal zy vyzkou en pro testování genové variability vyhynulého zvífiete Stejn typ SNP ãipu pro skot byl pouïit ke zkoumání genomû 64 rûzn ch druhû pfieïv kavcû a 48 plemen skotu, aby mohl b t vytvofien podrobn popis evoluãní historie pro rozsáhlou skupinu pfieïv kavcû, coï by bylo s vyuïitím tradiãních genetick ch studií velmi obtíïné, ne-li v reálném ãase zcela nemoïné. Byli testováni nejen zástupci moderních plemen skotu a dal í zvífiata z poãetné skupiny turû, ale tfieba i jedinci dal ích vzdálenûj ích druhû napfiíklad jelenû, antilop a Ïiraf. Pfii tomto revoluãním pfiístupu k vyuïití bûïného komerãnû vyu- Ïívaného SNP ãipu byli vûdci sami pfiekvapeni zji tûním, Ïe jsou schopni vytvofiit vysoce kvalitní profily genotypu i pro ty druhy, pro které tento ãip vûbec nebyl navrïen. Díky tomuto pfiístupu ke genomové anal ze byli vûdci úspû ní pfii zkoumání velkého poãtu mutací v rûzn ch genomech, a tak byli schopni poskytnout mnohem podrobnûj í obraz rodokmenu pfieïv kavcû a odhalit jejich vztah napfiíklad s pfiesuny pfiedkû moderních plemen skotu na území Evropy. Profesor Cooper fiíká: VyuÏíváme tohoto pfiístupu ke zkoumání genetick ch zmûn, které se objevují v prûbûhu domestikace, kdy se spousta genové rozmanitosti jednotliv ch druhû hospodáfisk ch zvífiat ztratila jiï na samém poãátku domestikace v dûsledku velmi silného selekãního tlaku aplikovaného prvními farmáfii kvûli nûkolika málo poïadovan m vlastnostem, jak mi jsou napfiíklad ovladatelnost, rychl rûst a plodnost. Tato selekce dle fenotypu mûla obrovsk dopad do genetického zalo- Ïení a s ní se doposud nenávratnû ztratila dfiívûj í genová variabilita. Nalezení této genové rozmanitosti mûïe b t cennou informací pro moderní zemûdûlství a mûïe 42

43 znamenat dlouho hledan impuls k oïivení genetické pestrosti potfiebné tfieba i pro dnes tolik diskutovanou adaptaci hospodáfisk ch zvífiat na oãekávané klimatické zmûny. O stejném v zkumu z trochu jiného úhlu pohledu Na poãátku mûïe b t struãná zpráva z americk ch novin: T m v zkumníkû z University of Missouri-Columbia (MU) sestavil rodokmen skotu a dal ích pfieïv kavcû. Co v echno se ale za takovou kratiãkou zprávou mûïe skr vat? A co to vlastnû mûïe pfiinést dobrého? Díky spojení nového pfiístupu ke zpracování pradávné DNA s nov mi vûdeck mi technikami vyvinut mi speciálnû pro genotypování skotu, vytvofiili vûdci z MU velmi pfiesn a obsáhl rodokmen skotu (a dal ích pfieïv kavcû) dosahující cel ch 29 milionû let zpût do historie. K ãemu to ale v echno mûïe b t dobré? Aã se to mûïe zdát zvlá tní, tak tyto informace mohou b t pouïity nejenom k porozumûní evoluci biologie a fyziologie pfieïv kavcû, k v voji zdravûj ího a uïitkovûj- ího skotu a k nalezení jeho pradávn ch pfiíbuzn ch, ale i k porozumûní nám sam m a tfieba i k pochopení v voje nûkter ch nemocí u ãlovûka. Studovali jsme 678 rûzn ch zvífiat zastupujících 61 rûzn ch druhû a s pouïitím SNP ãipu Illumina vyvinutého k testování skotu jsme byli schopni získat velmi podrobná genetická data, fiekl hlavní autor studie Jerry Taylor, profesor zoologie na MU College of Agriculture, Food and Natural Resource. Ná SNP ãip dovoluje vûdcûm testovat desítky tisíc míst ve zvífiecím genomu najednou. KdyÏ jsme aplikovali tuto techniku na 48 plemen skotu, tak jsme byli nejen schopni sestrojit jejich rodokmen, ale následnû z nûj vyvodit celou historii domestikace skotu a vzniku plemen na celém svûtû. V zkum odhalil do velik ch podrobností napfiíklad historii evropského skotu charakterizovanou postupn m pfiesunem domestikovaného skotu pfies Turecko, Balkán a Itálii, jeho následné roz ífiení do stfiední Evropy a Francie a nakonec i do Velké Británie. Byly rovnûï shromáïdûny dûkazy podporující druhou cestu starobylého skotu do Evropy pfies Ibersk poloostrov. Podle Taylora by vyuïití této technologie a informace objevené v prûbûhu v zkumu mohly pomoci vyfie it celou fiadu problémû a zodpovûdût mnoho otázek o evoluci. Podobn m zpûsobem by se dalo zjistit, jak jsou lidé pfiíbuzní s vymfiel mi hominidy a tfieba i to, jak jsou vzájemnû pfiíbuzné rûzné druhy rostlin, coï by moïná pfiineslo i nejvût í revoluci ve vûdecké taxonomii od jejího zaloïení. K ãemu to mûïe b t dobré? Na základû v sledkû této studie mohou napfiíklad zoologové zkoumat evoluci konkrétních plemen. Mohou se pokusit zjistit, zda plemena s vysok m obsahem vnitrosvalového tuku (projevujícího se jako známé a ãasto sklo- Àované mramorování marbling) jsou navzájem úïeji spfiíznûna neï jiná. Pak se dá pfiedpokládat, Ïe s vysokou pravdûpodobností sdílejí stejné genové varianty pro vznik mramorování, které je pro nûkteré kulináfiské úpravy hovûzího masa dûleïité, a proto je Takové rohaté krávy by jednou mohly být stejnou výjimkou, jako jsou dnes u některých plemen ty geneticky bezrohé (foto: Anna Marcinková) 43

44 ãástí spotfiebitelû hovûzího upfiednost- Àováno. Na druhou stranu, pokud tento skot není Paul Plummer přiložil ruku k dílu při vývoji blízce spfiíznûn, tak je metody pro testování genotypu embryí (foto: ISU) moïné, Ïe existují i dal í genové odchylky, které si zaslouïí na i pozornost. Pochopení toho, jak odli né genové varianty umoïàují získat u skotu vysokou úroveà mramorování, ale tfieba i lep í konverzi Ïivin (a tedy i ekonomicky efektivnûj í zhodnocení krmiva) a dále napfiíklad vy í odolnost vûãi nemocem, by mohlo mít velik v znam pro chovatele, aè uï chovají skot kdekoliv na svûtû. Tyto v zkumy nám také poskytují jedineãnou pfiíleïitost k odhalení nov ch zvífiecích modelû potfiebn ch pro zkoumání nûkter ch nemocí ãlovûka. Dnes napfiíklad víme, Ïe nadmûrné mnoïství vnitrosvalového tuku u ãlovûka je spojeno s diabetem druhého typu. Bude proto zajímavé zjistit, zda se na vzniku této poruchy podílí stejné genové mechanismy, jako jsou ty, které jsou zodpovûdny za ukládání tuku do svalû skotu, a zda bude moïné následnû takového nového zvífiecího modelu vyuïít k v voji léãiv nové generace cílen ch podle genetick ch dispozic a majících minimální vedlej í úãinky. V ichni se více ãi ménû zajímáme o svûj rodokmen, ale ve smyslu, kter m se ubírala tato studie, se jedná o rekonstrukci pûvodu v mnohem ir ím rámci majícím hlub í v znam a dopady. V tomto pfiípadû jsme schopni odstoupit o miliony let a zahrnout do nûho i pfiíbuzné, ktefií jiï dávno ode li z jevi tû dûjin. Krom toho je na této technice úïasné to, Ïe je velmi rychlá a neobyãejnû levná. Za pomûrnû malou ãástku lze získat data, která umoïní rozklíãovat miliony let evoluãní historie a pomohou pfii hledání odpovûdí na otázky souãasnosti a budování strategick ch plánû pro budoucnost. Ale které tedy jsou ty konkrétní praktické dûsledky rozsáhl ch v zkumû hovûzího genomu? A jak se k nim dostat co nejrychleji? Je tfieba získat potfiebné vzorky dfiív Na e doba je stále uspûchanûj í. Chceme mít v e co nejdfiíve, takïe tfieba v sledky nûkter ch genetick ch vy etfiení máme k dispozici jiï brzy po narození daného jedince ale urãitû bychom je mûli radûji je tû o nûco dfiíve, protoïe po narození uï b vá pozdû na zmûnu a investice ãasu, práce a penûz se propadnou do nenávratna. Proto v zkumníci z Iowa State University (ISU) pracují na v voji rychlého genového testu umoï- Àujícího v bûïné praxi testovat genom uï u ran ch embryí skotu. Zkoumání genomu skotu vedoucí k urãení genetické hodnoty zvífiete dnes uï vlastnû není niãím nov m. Je to vcelku bûïnû pouïívaná metoda k urãení genetické hodnoty mladého zvífiete, na jehoï genetickou kvalitu není moïné usuzovat na základû provûfiení na jeho potomstvu. Znamená to, Ïe test malého vzorku chlupov ch cibulek nebo krve mûïe napfiíklad odhalit, zda je právû narozen b ãek nebo jaloviãka nositelem nûjaké genetické vady, která by mohla nenávratnû sníïit jeho trïní hodnotu, anebo dokonce pomoci odhadnout s urãitou pfiesností, jaké plemenné hodnoty v rûzn ch uïitkov ch vlastnostech bude mít v dospûlosti na základû jeho provûfiení na potomstvu. T m vûdcû z fakulty veterinárního lékafiství na ISU jde proto je tû dále nepro lapanou cestou a hledá test, kter m by se dala taková telata testovat mnohem dfiíve. Tfieba je tû pfied tím, neï se narodí anebo dokonce je tû pfied tím, neï jejich matka/pfiíjemkynû zabfiezne. To uï by znamenalo skuteãnû znaãné zkrácení generaãního intervalu pfiiná ející v znamné urychlení pokroku ve lechtûní. A tak Dr. Jim West Tým vědců, ve kterém jsou Max Mariasegaram (Brisbane CSIRO), Stephanie Sinclair (Rockhampton CSIRO), Ondine Sherman (Voiceless Animal Protection Institute), Kishore Prayaga (CSIRO Brisbane) a Carol Petherick (QPIF Rockhampton,) pracuje na markerovém testu na bezrohost (foto: QPIF/CSIRO) a Dr. Paul Plummer pracují na nové metodû, která bude umoï- Àovat urãit, zda je dobytãe bez genetick ch vad, ãi jakou bude mít plemennou hodnotu je tû pfied tím, neï je v podobû embrya implantováno pfiíjemkyni. Tento proces by v pfiípadû úspûchu dovolil lechtitelûm vybrat vhodné embryo je tû pfied tím, neï investují ãas, úsilí a peníze do získání telete, o kterém by se po jeho narození mohli dozvûdût, Ïe je tfieba nositelem genetické vady, ãímï jeho chovatelská hodnota spadne rázem mnohem níï. AÏ dosud bylo velk m omezením, Ïe vzorky získané biopsií embrya byly velmi malé jedná se jen o pár bunûk takïe to zpûsobovalo velké problémy a nûkdy aï nemoïnost pfiesnû pfieãíst genetickou informaci. Tento proces byl znaãnû limitován, fiekl West, fieditel Food Supply Veterinary Medicine. NemÛÏete odebrat pfiíli mnoho bunûk, kdyï dûláte biopsii embrya. Musíte jich nechat dost na to, aby se embryo po implantaci mohlo vyvíjet a dosáhli jste tak úspûchu v podobû bfiezosti pfiíjemkynû. Novû vyvíjená technologie umoïní získat pfiesnou genetickou informaci ze vzorku ãítajícího dvû aï tfii buàky a pfii tom se stále dá udrïet dobrá Ïivotaschopnost embrya, i kdyï pak tfieba následuje zmrazení pro dlouhodobé skladování. Ná v zkum se zamûfiuje na moïnost provést u embrya biopsii, zmrazit jej a pak provádût rûzné testy na vzorku, a to pouh ch sedm dní po poãetí, fiekl West. Testování na spoustu vlastností 44

45 se tak mûïe stát mnohem jednodu í a rozsáhlej í. Komplexnûj í testo- SNP čipy Illumina (foto: MU College of Agriculture) vání genotypu embrya mûïe pomoci odhalit, zda je budoucí tele nositelem genû pro takové vlastnosti, jak mi jsou napfiíklad jemnost masa, lep í konverze krmiva a mnoho dal ích. Zahraniãní trhy mají specifické preference u masného a dojeného skotu. Tato nová technologie dovolí chovatelûm produkovat embrya se specifick mi vlastnostmi poïadovan mi pro ten kter trh. West a Plummer proto vidí v této nové technologii mnoho moïností, které nabídnou chovatelûm a lechtitelûm mnoho v hod. V souãasnosti bûïnû probíhají genetické testy na zvífiatech, která se jiï narodila. Tato nová metoda testování nám dovolí vrátit se o generaci zpátky a vybrat pro pfienos pouze ta embrya, která mají poïadované vlastnosti právû proto, Ïe nov test nám dovolí pracovat s velmi mal mi vzorky, fiekl Plummer. Také by mûl b t cenovû pfiijateln pro chovatele. Je standardní a mûïeme testovat rûzné vlastnosti. Ale je také pfiizpûsobiv a pruïn, takïe pokud se objeví tfieba nové genetické poruchy, tak ho mûïeme snadno modifikovat. Dal í v hodou je, Ïe i ta embrya, která jsou jiï zmrazena v kryokontejnerech mohou b t rozmrazena a testována na choroby, které nemohly b t dfiíve stanoveny, protoïe jsme o jejich existenci vûbec nevûdûli. Tyto testy tak mohou v znamnû pomoci pfii likvidaci mnoha genetick ch vad skotu. Nov nástroj pro lechtûní na vût í zmasilost Nikdo nepochybuje o tom, Ïe pro chovatele masného skotu je jedním z nejdûleïitûj ích úkolû vyprodukovat zvífie s co nejlep í kvalitou masa a v raznou zmasilostí. Tomu mûïe pomoci objevení genu tûlesné velikosti. Byla identifikována oblast chromozomu 6, která ovlivàuje hmotnost jateãného tûla. Znalosti této oblasti o velikosti pouh ch ãtyfi genû, popsané v ãasopise BMC Genetics by mohly b t dal ím uïiteãn m nástrojem pro lechtûní skotu. Akiko Takasuga z Shirakawa Institute of Animal Genetics vedl t m vûdcû, ktefií studovali japonsk ãern a japonsk hnûd skot dvû plemena, která pfieïila oddûlenû po tisíce let. Podle Takasugy obsahuje rozhodující oblast 591-kb ãtyfii geny LOC523874, C6H4orf30, NCAPG a LOC Zajímavé je, Ïe LOC je bovinní analogií lidského genu LCORL a oblast NCAPG-LCORL byla nedávno identifikována jako jedna z determinujících v ku ãlovûka v dospûlosti. V zkumníci pojmenovali oblast urãující velikost jako CW-2 a objevili polymorfismus jednotliv ch nukleotidû, kter by mohl b t pouïit pro markerovou selekci. Takasuga fiekl, Ïe genotyp CW-2 vysvûtluje velkou ãást fenotypové variability. Mohl by b t velmi roz ífien mezi evropsk mi plemeny skotu, ale je tû nebyl dostateãnû upevnûn. Selekce na tento genotyp by tak mohla urychlit lechtûní zmasilej- ího skotu. A co tfieba lechtûní na bezrohost? I bezrohost skotu je v mnoha pracích skloàována snad ve v ech pádech. Cesty ke genetické bezrohosti nejsou snadné nûkdy mohou b t spojeny i s urãit m zhor ením osvalení geneticky bezroh ch zvífiat, a tak v nûkter ch chovech nejsou bezrozí b ci pouïíváni a chovatelé radûji svá telata odrohovávají. Odrohování je bûïn m úkonem, kter provádí chovatelé skotu proto, aby zv ili pohodu ve stádech, omezili v skyt poranûní ostatních kusû dobytka a o etfiovatelû. Pokud máte pár kraviãek za chalupou, tak to není zas taková ãasovû nároãná dfiina, ale u stáda ãítajícího stovky kusû uï to spolkne v znamn podíl pracovního ãasu a financí A co teprve pokud jde o extenzivnû hospodafiícího farmáfie, jehoï Jim West a Marianna Jahnke odebírají buňky z embrya, aby mohli provést genetické testy (foto: Bob Elbert) stáda v fiádech tisícû kusû se prohání po rozlehl ch pastvinách. Asi polovina z 21 milionû masn ch krav a telat v Austrálii se rodí s rohy. Odrohování zpûsobuje zvífiatûm krátkodobou bolest a stres, je pro chovatele nároãné na pracovní sílu a ãas a mûïe sní- Ïit pfiírûstek v nûkolika t dnech následujících po odrohování. Proto t m vûdcû veden Dr. Kishore Prayaga z CSIRO, kter byl financován Beef CRC and Meat and livestock Australia (MLA), zkoumal moïné alternativy k souãasnému odrohování a byl ocenûn prestiïní cenou Australian Museum Eureka Prize za práci na v voji jednoduchého genového testu, kter má potenciál ukonãit potfiebu odrohování skotu v Austrálii. Objevili jsme DNA marker u druhu Bos indicus (tropûm pfiizpûsobeném skotu, jak m je tfieba brahmánsk skot), kter identifikuje skot, jenï bude produkovat bezrohé potomstvo, fiekl Dr Prayaga. Na ím cílem je zafiadit v sledky této práce do rutinní praxe prostfiednictvím jednoduchého testu tak, aby chovatelé skotu v extenzivních podmínkách pastvin severní Austrálie byli schopni v relativnû krátké dobû a s minimálními náklady v znamnû a hlavnû trvale zvy ovat podíl bezrohého skotu ve sv ch stádech. V Austrálii jsme zaãali a v Austrálii konãíme. Byla to jen malá exkurse po univerzitách a v zkumn ch ústavech, které svou prací posouvají vpfied nejen lidské poznání, ale i ukázka toho, jak poznání získané pomocí nov ch metod mûïe pomoci ãlovûku v jeho kaïdodenním Ïivotû a praxi. 45

46 Hovûzí koule na koãiãí zpûsob Tento recept je specialitou vyhlášené restaurace Wildcat Inn and Tavern, která se nalézá v malé vesničce Jackson village na úpatí Bílých hor ve státě New Hampshire v Nové Anglii (USA). I když se toto gurmánské doupě jmenuje Wildcat = divoká kočka, nečekejte na jídelním lístku kočičí speciality, ale zejména lákavé variace na hovězí maso. Kromě předkládaného receptu se restaurace pyšní také báječnými hovězími steaky, pečenými žebírky polévanými jahodovou omáčkou, kapsami plněnými višňovou nádivkou atd. Budeme potřebovat: 600 g vhodného hovězího ořech, kotleta (1 porce = plátek kolem 1,5 cm) sýr výraznější chuti vhodný ke strouhání (čedar, ementál, popř. niva) libovější plátky (anglické) slaniny (alternativou může být i jakákoli jiná uzenina) zelenina dle vlastního výběru (paprika zelená, červená, žlutá, nakládaná kukuřice, mrkev, brokolice, hrách ) olej sůl, pepř, hřebíček, oregano Postup: Jako příloha: rýže (nejlépe natural) dle vlastních chutí a možností Maso nakrájíme na plátky vysoké min. 1,5 cm, naklepeme jako na řízky a rozložíme. Doprostřed každého kusu položíme 2 plátky slaniny a na ně kuličku uhnětenou z nastrouhaného sýra (velikosti asi jako pingpongového míčku). Kuličku posypeme oreganem, můžeme i opepřit. Plátky masa solíme dle vlastního uvážení vzhledem k použití slaniny a sýra, který může být již také slaný. Kuličku sýra zabalíme do slaniny a pečlivě do plátku masa. Takto připravené kuličky pokládáme těsně vedle sebe do vymaštěné pečící nádoby (velikost vybíráme dle množství kuliček tak, aby byly těsně vedle sebe jako když děláme buchty aby se při pečení neotevíraly). Případně můžeme kuličky omotat nití, kterou před servírováním odstraníme. Kuličky pečeme dozlatova, dle potřeby podléváme. Rýži natural vaříme osolenou s oloupanou menší cibulkou, do které můžeme zapíchat hřebíček. Na oleji v hlubší pánvi orestujeme veškerou připravenou zeleninu pokrájenou na větší kousky. Na talíř klademe upečené koule, kopečky uvařené rýže a dozdobíme zeleninovou směsí.

47

48 âesk SVAZ CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU Tù NOV 17, PRAHA 1 TEL.: INFO@CSCHMS.CZ