IV. čtvrtletí let KLUBU let SYRENY

Transkript

1 S Y R E N A Vyznamenaná medailí Za zásluhy o rozvoj filatelistických publikací Svazem polských filatelistů KARVINÁ 38 let KLUBU let SYRENY IV. čtvrtletí 2010 Vyznamenaný Zlatým Čestným Odznakem PZF KLUB JE ČLENEM STF-SČF PRAHA A PRACUJE POD PATRONACÍ KF KARVINÁ

2 - 2 - Dvě vojenské cenzury na pohlednici poslané z K.Varů do Lwowa v květnu 1919 Pouņita čs.dopisnice CDV 1 Pbb. Expediční razítko KARLSBAD 3/*3a* s datem na můstku razítka 31.V.19. XI-. Dopisnice ńla přes Krakov, kde byla poprvé cenzurována (viz kulaté, fialové razítko s K + nečitelné číslo uprostřed). Je to cenzurní razítko Krakova, katal.č. 18. Toto razítko bylo s čísly od 1 do 9, má Ø 20 mm. Na zásilce je číslo Bohuņel nečitelné. Pouņívalo se v barvě fialové nebo černé v období leden-prosinec Hodnoceno 25 body ve 100 bodové stupnici. Přes adresu je jeńtě jedno razítko vojenské cenzury lvovské, dvouřádkové v obdélníkovém rámečku Wojskowa cenzura / Lwów.Toto razítko má katalogové číslo 3, jeho rozměr je 53x14 mm. Známé je v barvě černé, červené nebo fialové. V pouņití bylo v období leden-listopad Hodnoceno je 15 body. Na nańí zásilce je jeho otisk v barvě fialové. Nahoře je kresba razítka vojenské cenzury Lwowa, vpravo jsou kresby razítek typu 18 vojenské cenzury Krakova. Viz razítka vojenských cenzur podle publikace o polských vojenských cenzurách , autoři B.Brzozowski, J.Tokar. Československá dopisnice je s přetiskem velký mo-nogram na rakouské dopisnici KAREL 8 hal. Československý přetisk je na novou hodnotu 10 hal. Její rozměr je 140x90 mm. Byla vytińtěna knihtiskem. Papír je naņloutlý, modrońedý (Pa) nebo ńedohnědý (Pb). Zásilka je dofrankovaná známkou 5 hal. Hradčany (stříhaná, světle zelená). Platnost dopisnice skončila 14.října Katalog hodnotí dopisnici nerazítkovanou 700 Kč, pońtou prońlou 1300 Kč. Toto se ale vztahuje jen na dopisnice nedofrankované známkami, čemuņ neodpovídá nańe dopisnice. Ex- pediční razítko je podle Monografie Díl 16/1 typu M 17, katal.č.949/3. V pouņití Československou pońtou bylo v období Dr. Ryszard Asznowicz, Klub polské známky Austrálie. **********************************************************************************

3 - 3 - Pošta POLSKÁ OSTRAVA, používaná razítka až do změny jejího názvu na Slezská Ostrava. Pońta byla otevřena Pouņívala do jen dvojjazyčný název POLNISCHE OSTRAU / POLSKÁ OSTRAVA. První razítka této pońty jsou razítka typu E 171 (na reprodukci vlevo). Monografie Díl 14 str.43, katal.č Razítka E 171 jsou ve dvou variantách a lińí se velikostí nápisů. Text razítek je německo-český. Razítka jsou jednookruhová s datem uprostřed (den/měsíc/rok). Z roku to je poslední dvojčíslí. Nańe monografie se zmiňuje o dvou verzích razítka, ale jinak nic bliņńího. Katal.číslo 1839/1.1. Menńí písmena (výńka 3,5 mm). V pouņití je nám známo od r.1884 do Razítko má průměr 26 mm. Razítko je hodnoceno 10 body (Manterys). Nahoře je zásilka s razítkem katal.č.1839/1.1. Je to zatím nám jediný známý exemplář a dokonce bez udání dvojčíslí roku v datu. Zásilka je poslána z Polské Ostravy do Lipska. Korespondenční lístek má text německočeský. Je na něm natińtěna 2- krejcarová známka (císař F.J., pohled vlevo). Natińtěná známka je stejně jako potisk korespondenčního lístku v barvě hnědé. Expediční razítko je s datem 28/4. (bez udání roku). V textu je pak rok Vlevo dole je příchozí razítko Lipska (zajímavé, rovněņ bez udání roku). Razítko je také

4 - 4 - jednookruhové, 4 - řádkové, s textem L.15. / 29 4 / 6-7V. / g /. (L jako Lipsko, datum 29.4., bez roku, časové rozlińení 6-7 V=dopoledne, rozlińení razítka g ). Katal.číslo 1839/1.2. Větńí písmena. Výńka písmen 4-4,2 mm. Známé pouņití podle mgr.manteryse od do Razítko má rovněņ průměr 26 mm. Razítko je hodnoceno 12 body. Ukázka s tímto razítkem je na předcházející straně dole vlevo. Jedná se o podací lístek na zásilku poslanou z Polské Ostravy do Albrechtic 9/10/97. Zde jiņ je i dvojčíslí roku. Potisk podacího lístku je německočeský. Nahoře jsou jeńtě dvě ukázky zpětných recepisů s razítkem Polské Ostravy katal. č. 1839/1.2. Data u obou recepisů jsou starńí, neņ jak to uvádí Mgr. Manterys. Nahoře je to recepis s datem z roku 1893 (20/9/93). Na recepise je jeńtě otisk razítka Okresního úřadu ve Fryńtátě. Recepis má jen ně-

5 - 5 - mecký text! Na předcházející straně dole je jeńtě jeden zpětný recepis s uvedeným razítkem a datem 3/2/95, tedy z roku Obě ukázky posouvají datum prvního známého pouņití razítka o 4 a 2 roky. Rovněņ nejpozdějńí pouņití razítka katal. č. 1839/1.2., jak je uvádí mgr. Manterys, můņeme posunout o skoro rok později. Nahoře je firemní zásilka podnikového ředitelství poslaná z Polské do Moravské Ostravy. (Betriebs-Direction / DER OSTRAUER BERGBAU-ACTIENGESELL- SCHAFT VORM. FŰRST SALM / in Poln.-Ostrau). Na zásilce jsou dva otisky razítka katal. č. 1839/1.2. s datem 26/1/01. Na zadní straně zásilky je otisk příchozího razítka pońty v Moravské Ostravě 1. Razítko je dvoukruhové, německo-české s datem a časovým rozlińením uprostřed MÄHR.OSTRAU 1 * MORAVSKÁ OSTRAVA 1 /ъ 26/1/VII-1/01. Razítko je typu G 120 a jeho katal.číslo je 1341/12 (Monografie Díl 13). Razítko bylo v pouņití od r Na základě námi zde doloņených dokladů, můņeme posunout známé pouņití razítka typu E 171, katal.č.1839/1.2. na období od do Katal.číslo 1839/2. Dvoukruhové razítko německo-české s datem uprostřed (den/měsíc/dvojčíslí roku). Razítko je typu G 108. Jeho vnějńí průměr je 27.5 mm. Jeho známé pouņití podle mgr.manteryse je od roku 1901 do Bodové ohodnocení razítka je 25 bodů. I zde můņeme reprodukovat dvě ukázky s razítkem katal.č.1839/2, které jsou na následující straně. -Nahoře to je dopisnice (potisk jen český) poslaná v místní přepravě na soukromou osobu z Polské Ostravy do Polské Ostravy. Dopisnice je bez natińtěné známky, proto je na ni vylepena rakouská známka 5 hal. zeleno-modrá císař F.J. pohled vlevo. Známka je oraņena razítkem POLN.OSTRAU /POLSKÁ OSTRAVA s datem z roku 1902 (17/3/02). -Na následující straně dole je druhá zásilka s razítkem katal.č.1839/2. Jedná se o zálepku poslanou na notářství do Krakova. Na zálepce je vytińtěna známka 10 hal.červená, císař F. J. pohled vlevo. Expediční razítko opět G 108 POLN.OSTRAU /POLSKÁ OSTRAVA s datem razítka rovněņ

6 - 6 - z roku 1902 (8/7/02). Zde bychom chtěli upozornit na toto razítko publikované na dopisnici v Syreně č. 182 na str. 14. Při jeho zhotovení vznikla chyba v českém nápisu POLSKÁ. Místo písmene K bylo na razítku nejdříve písmeno N, které bylo následně opraveno na K a písmeno Á bylo k opravenému písmenu K přilepeno dosti neńikovně pro nedostatek místa mezi POLSKÁ OSTRAVA. Toto razítko s chybným nápisem není zatím nikde uvedeno. Dopisnice poslaná v místní pońtovní přepravě do Polské Ostravy s datem Zálepka poslaná do Krakova, datum na expedičním razítku je Katal. číslo 1839/3. Razítko typu G 115. Razítko je známo jen s rozlińením a. V pouņití bylo od roku Vnějńí průměr razítka je 31mm. Razítko je dvoukruhové, německo-české POLN.OSTRAU / a / POLSKÁ OSTRAVA. Datum uprostřed razítka má den/měsíc/časové rozlińení/rok. Rozlińení a razítka je vlevo v mezikruņí.

7 - 7 - Vratný recepis s razítkem katal.č.1839/3. POLN.OSTRAU / a / POLSKÁ OSTRAVA, datum je z roku 1895 (21/7/2-7/95). Katal. číslo 1839/4. Razítko je typu G 139. Průměr razítka je 32 mm. U tohoto razítka existují jeho dvě rozlińení: -Katal.číslo 1839/4.1. Razítko s rozlińením a POLSKÁ OSTRAVA * POLNISCH OSTRAU / a. Dobu pouņití razítka uvádí Mg. Manterys od r.1906 do Ø razítka je 32 mm. -Katal.číslo 1839/4.2. Razítko s rozlińením b POLSKÁ OSTRAVA * POLNISCH OSTRAU / b. Dobu pouņití razítka uvádí Mgr. Manterys od do Ø razítka je 32 mm. Razítko katal. č. 1839/4.2. jsme jiņ v Syreně publikovali, a to v Syreně č. 154 na str. 9. Jednalo se o R-zásilku poslanou do Moravské Ostravy. Zásilka měla původní, rakouskou R-nálepku. Totéņ razítko jako příchozí jsme publikovali v Syreně č. 169 na str.20 s datem Zásilka měla otisk pońtovny Bartovice. Jednalo se o rakouský korespondenční lístek se známkou koruna bez přítisku - monogramu ČSR. Obě razítka, katal. číslo 1839/4.1. i 1839/4.2., nebyla po vzniku Československa Československou pońtou pouņívána, a to ani v původní, ani ve znárodněné podobě (s vylámaným německým textem).

8 - 8 - Korespondenční lístek, potisk německo-polský s natińtěnou známkou 5 hal.zelená císař F.J., pohled vlevo s expedičním razítkem 4.1. POLSKÁ OSTRAVA * POLNISCH OSTRAU / a s datem 21.VI.07. X- poslaný do Frýdku. Na okresní úřad. Nahoře je příchozí razítko pońty FRYDEK 1/FRÝDEK 1 / c. Datum 21/6 /XII-3/07. Razítko je typu G 115. Zcela vlevo je otisk razítka okresního úřadu pro zaevidování zásilky s datem 22.JUN Korespondenční lístek, potisk německo-polský s natińtěnou známkou 5 hal.zelená císař F.J., pohled vlevo, s expedičním razítkem pońty PRUCHNA s datem 29/10/07. Razítko je podle nańí Monografie Díl 13 typu E 76. Zásilka je poslána do Polské Ostravy. Příchozí razítko 4.1. POLSKÁ OSTRAVA * POLNISCH OSTRAU / a je s datem 30.X.07.IX-. Na následující straně nahoře je rakouská zálepka s natińtěnou známkou císař F.J., pohled vlevo, červená, nominální hodnota 10 hal. V levém horním rohu zálepky je vytińtěna její prodejní cena 11 hal. Zásilka je poslána do Orlové, příchozí razítko dvoukruhové, německo-polské ORLAU /ORŁOWA má datum 5/1/08. Razítko je typu G 108, katal. č. 1712/4 (Monografie Díl 13 str. 538).

9 - 9 - Expediční razítko 4.1. POLSKÁ OSTRAVA * POLNISCH OSTRAU / a je s datem Toto datum razítka posouvá údaj o jeho výskytu uváděný Mgr. Manterysem z na !!. Zálepka poslaná do Orlové s expedičním razítkem katal.č.1839/4.1. Na následující straně nahoře je uherská pohlednice s uherskou známkou 5 filler, zelená. Expediční razítko je v Monografii Díl 15 vedeno pod katalogovým číslem 1057/4a (str.353) a je od pońty TRENCSÉN-TEPLICZ (Trenčianské Teplice) s datem 006 / AUG / 10 (rok-poslední trojčíslí, měsíc srpen, den). Razítko mezi těmito údaji nemá lomítka, zde pro lepńí orientaci jsou uvedena. Razítko je typu E 41 (d2). Právě údaj (d2) udává, ņe datum je bez lomítek. Razítko bylo pouņíváno od r Pońta v Trenčianských Teplicích prońla během své existence od svého vzniku změnami názvu: - od Teplitz bei Trenchin, - od 1867 Trencsén-Teplicz - od Trencsénteplicz. Nańe zásilka je tedy poslána krátce před třetí změnou názvu. Zásilka je poslána do Polské Ostravy. Nahoře je otisk příchozího razítka 4.2. POLSKÁ OSTRAVA * POLNISCH OSTRAU /b s datem 11.VIII Zde je moņno upřesnit údaj Mgr.Manteryse o počátku pouņívání razítka 4.2. z pouhého 1906 na konkrétní datum ! Na následující straně dole je německý korespondenční lístek bez natińtěné známky poslaný z Polské Ostravy do Orlové. Na zásilku je proto nalepena známka 5 hal.zelená císař F.J. Zásilka je adresována na Steigra (revírníka) Adolfa Koņusznika. Expediční razítko 4.2. POLSKÁ OSTRAVA * POLNISCH OSTRAU / b s datem 27.VI.08-6.

10 Zásilka z Trenčianských Teplic do Polské Ostravy poslaná s příchozím razítkem 4.2. Polské Ostravy s rozlińením b. Korespondenční lístek poslaný z Polské Ostravy do Orlové s expedičním razítkem 4.2. s datem Poslední zásilkou s expedičním razítkem 4.2. pońty Polská Ostrava je zálepka poslaná podle rukopisu a adresáta od stejné osoby a na stejného adresáta jak zálepka na str.9 této Syreny. Na str.9 je ale na zálepce razítko 4.1. Expediční razítko 4.2. na následující straně POLSKÁ OSTRAVA * POLNISCH OSTRAU /b má datum na můstku razítka 5.VIII.09 IX-. Zálepka má natińtěnou známku 5 hal.zelená, císař F.J. Je to ale jiná známka jak ta, co je natińtěna na zálepce na str.9 této Syreny. Katal.číslo 1839/5. Razítko je opět Typu G 139, vnějńí průměr razítka je ale 30 nebo 31 mm podle rozlińení razítka. Změna je ale v názvu pońty, místo POLSKÁ OSTRAVA je nový název pońty POLSKÁ OSTRAVA 1. Razítko katal.číslo 1839/5 má celkem pět rozlińení ( a, b, c, d a e ).

11 Zálepka s razítkem pońty Polská Ostrava 4.2. s datem poslaná do Orlové. Kresby razítek katal. číslo 1839/ 5.1., 5.4. a 5.5. Známá pouņití razítek podle Mgr. Manteryse jsou: -Katal.č.1839/5.1. Rozlińení a. Vnějńí průměr razítka je 30 mm. Doba pouņití , -Katal.č.1839/5.2. Rozlińení b. Doba pouņití od (???) do 1919, -Katal.č.1839/5.3. Rozlińení c. Vnějńí průměr je 31 mm. Doba pouņití do 1919, -Katal.č.1839/5.4. Rozlińení d. Vnějńí průměr je 30 mm. Doba pouņití do 1919, -Katal.č.1839/5.5. Rozlińení e. Vnějńí průměr je 30 mm. Doba pouņití do Po vzniku Československa pouņívala tato razítka i Československá pońta, a to v původní podobě, ale i znárodněná, to je s vylámaným německým textem. Razítka v původní podobě (česko-německý text) označujeme jako typ M 13, razítka znárodněná jako typ M 13z. Typ M 13 byl pouņíván Československou pońtou v roce , typ M 13z byl pouņíván v roce Zároveň v roce 1919 dońlo ke změně názvu pońty z Polská Ostrava 1 na Slezská Ostrava 1. Bylo to asi v důsledku sedmidenní války mezi Polskem a Československem na počátku roku (Monografie Díl 16/I str.498, katal.č.2220). Bylo by zajímavé pokusit se na pońtovním materiálu (otiscích razítek) zjistit, kdy ke změně skutečně dońlo a najít poslední datum razítka Polská Ostrava 1 a první datum razítka Slezská Ostrava 1. Zatím jsme publikovali razítko SLEZSKÁ OSTRAVA 1 *Č.S.P.*/d, typ M 41 s okresním razítkem XI/141 (typ I) na ústřiņku průvodky. Datum na můstku razítka 10.V.20 XII. (Syrena 128/20). Na následující straně nahoře je Zpátečný ( s ý ) přijímací lístek, kde majitel realit Antonín Trojek potvrzuje příjem rekomandovaného projektu od c.k.okresního hejtmanství ve Frýdku, zaslaný c.k.pońtovním úřadem ve Frýdku Vlevo dole je razítko pońty POLSKÁ OSTRAVA 1 * POLNISCH OSTRAU 1 / a (razítko katal. číslo 1839/5.1., rozlińení a ). Datum 5.II.17 XII-.

12 Vlevo je ústřiņek podacího lístku s rakouskými razítky pońty, katalogové číslo1839/5.1. s rozlińením a. Razítka jsou znárodněna (odstraněný ně-mecký nápis). Razítko pouņívala Československá pońta v r.1919 jako typ M 13z. Datum na můstku razítek je 26 II 19 XII--. Dole je zbytek okresního razítka pońty XI/141. Toto okresní razítko pouņívala jak pońta Polská Ostrava, tak i pońta Polská Ostrava 1 a následně i pońta Slezská Ostrava 1.

13 Na předcházející straně vpravo dole je dopis poslaný z Polské Ostravy na Okresní hejtmanství ve Frýdku. Expediční razítko POLSKÁ OSTRAVA 1 * POLNISCH OSTRAU 1 /d, má katal.číslo 1839/5.4. s rozlińením d. Datum na můstku expedičního razítka je 11.VI.17 XII--. V Syreně č. 179 na str jsme publikovali původní razítko katal.číslo 1839/5.4. s rozlińením d na Doporučené a Exprés zásilce poslané do Opavy (reprodukce vlevo). I toto razítko bylo znárodněno (byl vylámán ně-mecký text). Razítko bylo pouņíváno Československou pońtou jako typ M 13z, hlavně v průběhu roku 1919, jak to uvádí Monografie. Na můstku razítek je datum 29. XII. 19. Znárodněné razítko 5.4. bylo tedy pouņíváno jeńtě těsně před koncem roku Od roku 1920 pouņívala pońta jiņ razítko M 41. Pošta Polská Ostrava 2 / POLNISCH OSTRAU 2. Pońta vznikla Pouņívala jen dvě razítka typu G 139, a to s rozlińením a nebo b. Balíková průvodka na bedýnku léčiv pro Lékárnu milosrdných bratří v Těńíně. Rakouské známky

14 K a 40 hal. jsou znehodnoceny razítkem POLSKÁ OSTRAVA 2 * POLNISCH OSTRAU 2 / a s datem na můstku razítka 8.IX.18 VIII-6. Podle Monografie Díl 14 str.43 by mělo existovat jen razítko s rozlińením a!! (katal.č.1840/1). Balíková průvodka na balík váhy 9 kg s udanou cenou 600 K má balíkovou nálepku Polnisch Ostrau 2, podací číslo 23. Papír bílý, nańedlý, potisk černý. Text balíkové průvodky je německo-český.podle razítka na zadní straně průvodky byl balík vydán pońtou TESCHEN 1 /CIESZYN 1 /g Razítko s rozlińením a má vnějńí průměr 31 mm. Mgr. Manterys u razítka uvádí pouņití od roku 1909 do (???). Můņeme si tedy doplnit pouņití razítka do Druhé razítko s rozlińením b POLSKÁ OSTRAVA 2 * POL- NISCH OSTRAU 2 / b je s datem 19.II Je pouņito na zásilce farního úřadu. Z tohoto důvodu byla i zásilka osvobozena od pońtovného a na korespondenčním lístku, specielně vytińtěném pro potřeby fary, je jen otisk expedičního razítka bez vylepené známky za PORTO. Jedná se o záleņitost matriky! Razítko by mělo mít v Monografii katalogové číslo 1840/2. Razítko má vnějńí průměr 31 mm. V Monografii Díl 14 je nenajdeme! Vlevo je kresba razítka s rozlińením b. Mgr. Manterys uvádí mu známé pouņití razítka s rozlińením b jen s datem Údaj o pouņití razítka bude tedy třeba doplnit na období od do !! Obě razítka pouņívala Československá pońta v roce 1918 v původním stavu, jak vypadalo za Rakouska, ale i ve znárodnělém stavu (s vylomeným německým textem. Razítka původní jako M 13 a znárodněná jako M 13z. Monografie Díl 16 I uvádí pouņití z obou razítek jen razítko s rozlińením a. O razítku s rozlińením b se opět vůbec nezmiňuje. Má někdo tato razítka s rozlińením a nebo b v původním nebo znárodněném stavu na zásilce po 28.říjnu 1918? V roce 1919 dońlo ke změně názvu pońty z Polská Ostrava 2 na Slezská Ostrava 2, stejně jak u pońty Polská Ostrava 1. I zde by bylo zajímavé dokumenty podchytit přesněji dobu ve které k tomu dońlo, protoņe literatura u obou pońt se zmiňuje jen o tom, ņe změna nastala v r.1919, ale bliņńí datum se nedozvíme. Námi publikovaný ústřiņek podacího lístku jiņ s razítkem Slezská Ostrava 2 *Č.S.P.*/a je s datem -5.V.20 VIII 6 (Syrena 128 str.19-20). Razítko je typu M 41, katal.č.2222, Monografie 17/II. Pro Syrenu připravil ing.jiří Jan Král. Děkuji kolegům Mgr.ing.Karolowi Miczowi a Mgr. Januszowi Manterysovi za zapůjčené materiály pro zpracování článku. Literatura: Monografie čs. známek a Pońta na Těńínském Slezsku do roku 1918 (Mgr. Manterys). **********************************************************************************

15 Špatně nastavené datum na razítku pošty Krakov 7 (o 11 let pozdější nastavení data). Nahoře je přední strana průvodky na balík váhy 1,5 kg poslaný z Krakova do Těńína na soukromou osobu do K.u.k.vojenské nemocnice. Osoba se momentálně nacházela na světnici č.44. Potisk podacího lístku je 3-jazyčný (německo-polsko-ukrajinský). Na balíkové průvodce je balíková nálepka pońty Kakau 7, podací číslo 879. Balík je vojenskou zásilkou, protoņe není vyplacen známkami. V místě pro vyplacení zásilky je toto prońkrtnuto a zakrouņkováno. Expediční razítko pońty v Krakově je dvoukruhové, německo-polské KRAKAU 7 / KRAKÓW 7/c s datem na můstku razítka 25.I Toto datum je evidentně nastaveno ńpatně, coņ dokazují údaje na zadní straně průvodky. Razítko je podle nańí typologie typu G 137 (datum s časovým údajem). Při nastavení data na razítku dońlo k nesprávnému nastavení roku, a to o 11 let dopředu (místo roku 1918 je nastaven rok 1929). Na přední straně průvodky jsou dva otisky pomocných razítek pońty. Nahoře to je obdélníkové razítko s textem Kan ausgefolgt werden (můņe být vydáno) a dole jednořádkové razítko ausfolgen (vydat). Na následující straně je zadní strana balíkové průvodky, která obsahuje hned dva důkazy o ńpatném nastavení roku v datu expedičního razítka pońty v Krakově, otińtěného na přední straně: - prvním důkazem je otisk razítka pońty v Těńíně, kterým se stvrzuje vydání zásilky. Razítko je podle nańí Monografie typu G 115, dvoukruhové, německo-polské, datum uprostřed má i časový údaj. Text razítka: TESCHEN 1 / CIESZYN 1 /g, datum 27/1 / VIII-XII / 18. Toto razítko pońty je i s rozlińením b, c, d, g, h, i. Datum v razítku je 1918 ne 1929! - druhým důkazem o ńpatném nastavení data na razítku na přední straně je písemný záznam o převzetí zásilky adresátem včetně jeho podpisu. Na dokladu je výrazně napsáno: Teschen 30.I O chybném nastavení data roku na přední straně průvodky tedy nelze pochybovat. V datu roku jsou chybně nastaveny obě číslice: místo 1 je 2 a místo 8 je 9. Tak z roku 18 nakonec vznikl rok 29! Takové přehmaty se stávají a občas se s nimi setkáme. Není to nic mimořádného, ale přesto je to zajímavé.

16 Zadní strana balíkové průvodky, kde jsou data roku jiņ uvedena správně. Ing. Ladislav ONDRUŃKA ********************************************************************************** Zásilka z Chotěbuze z období obsazení části Polska v r čs. vojskem (ze ).

17 Chotěbuz byla obsazena za tzv. Ńnedárkova taņení československým vojskem ve dnech Po staņení čs.vojska z Polska, připadla Chotěbuz spolu s 15 pońtami, od r.1918 polskými, Československu. Zbývajících 12 obsazených pońt bylo vráceno Polsku. Ty zbývající byly k Československu připojeny na základě Velvyslanecké komise z aņ ve dnech Pońta po r.1918 a následně aņ do konce roku 1920 (československá i polská) pouņívala původně rakouské razítko s německo-polským textem KOTZOBENDZ / KOCOBĘDZ. Razítko je typu G 108. Polskou ani československou pońtou nebylo razítko znárodněno (nebyl na něm vylámán německý text). Kdyņ připadla Chotěbuz Československu v únoru 1919, pouņívala československá pońta toto razítko aņ do konce roku 1920 (Monografie Díl 16/I, katal.č.801/1). Koncem roku 1920 bylo rakouské razítko nahrazeno československým s iniciály *Č.S.P.* typu M byla pońta znovu zabrána Polskem a pod polskou správou byla do Od do května 1945 byla Chotěbuz součástí Velkoněmecké Říńe. Po osvobození v r.1945 připadla Chotěbuz opět Československu. V Syreně č.179 na str.35 jsme publikovali zásilku poslanou z Chotěbuze do Opavy s datem na razítku typu G Hledali jsme a hledáme zásilku s tímto razítkem z období polské správy, to je od do Hledali jsme i zásilku s tímto razítkem z období, kdy Chotěbuz obsadilo čs.vojsko, to je od do Na nańi výzvu se nám ozval ing.kypast a poslal nám zásilku, která je zobrazena na předcházející straně dole. Zásilka je původním lístkem rakouské polní pońty, kde slovo FELD (polní) je přeńkrtáno, a to jak v němčině, tak v maďarńtině. Na zásilce nejsou vylepeny známky, ale je vyplacena v hotovosti, o čemņ svědčí otisk razítka FRANCO podtrņeného tmavě modrou barevnou tuņkou. Za razítkem je ńpatně čitelný text. Expediční razítko je od pońty KOTZOBENDZ / KOCOBĘDZ s datem 7/2/19. Je to tedy z období Ńnejdárkova obsazení části polského území. Proč je dopisnice psaná v Hermsdorfu u Oder poslána právě z Chotěbuze, to ví jen Bůh a sv.václav, jak by řekl Ota Ńrubaŕ??!! Kaņdopádně otisk razítka a datum odpovídají. Odesílatelem je Ferdinand Ehler, vlastník nemovitostí pod č.50 v Gross Hermsdorfu u Oder. Zásilka je adresována na Ferdinanda Rosenzweiga, obchodníka s dřevem v Moravské Ostravě, Hlavní ulice. Lístek je psán v Gross Hermsdorfu 7.II Datum je stejné, jako datum a expedičním razítku. Text: Vážený pane, dovoluji si Vám nabídnout 90 kubických metrů otopového, sosnového dřeva upraveného na délku 1 metr. Dřevo pochází z poslední, zimní těžby. Prosím o sdělení, jestli využijete moji nabídku. S úctou Ferdinand Ehler. Ani textová část korespondenčního lístku nám nenapoví, proč byla zásilka poslána právě z Chotěbuze. Prostě byla, svědčí o tom otisk expedičního razítka!! Jedná se o Heřmanice u Oder (malá obec mezi Odrama a Vítkovem). Za pohotovou ukázku děkujeme ing. Janu Kypastovi. Uvítáme z pońty v Chotěbuzi zásilky s československými razítky typu M 41 a M 45 (z období 1920 do ). Rovněņ tak i polské expediční razítko s rozlińením b z období od do včetně R-razítka. ********************************************************************************** Poštovna Lysá Hora, chata. Provoz zahájila jako pońtovna s letním provozem (od 1.června do 30.září). Od byla pońtovna provozována celoročně. Oficielně ukončila činnost Při otevření byl jejím vpú Friedland bei Mistek/Frýdlant u Místku, od 1919/1920 Frýdlant nad Ostravicí, od Ostrawitz/Ostravice a od 1945 Ostravice. Pońtovna za dobu své existence pouņívala celkem 6 razítek. Oba zdroje informací uvádějí stejný počet razítek. Dr. Gebauer je ale čísluje 1, 4, 7, 8, 9 a 11. Pan Tovačovský od 1-6. Jinak oba zdroje uvádějí stejná razítka. Zde číslujeme podle Dr. Gebauera, v závorce je číslování podle pana Tovačovského, stejně tak i jeho případný, odlińný údaj. 1) *LYSAHORA/LYSÁ HORA*, razítko 29x15mm (28x15), barva fialová, známé pouņití od 7.03 do (1903-?), ocenění 20 euro, 4)/(2) *Lysá Hora* (Frýdlant n. Ostravicí), razítko 48x10 mm (50x10), barva červená, fialová a modrá (ńedá), známé pouņití 5.22 do 8.30 (? ), hodnocení 3 euro, 7)/(3) *LYSÁ HORA* (FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ), razítko 57x8 mm (58x8), barva fialová,

18 známé pouņití 1.31 do 8.37 ( ), hodnocení 3 euro, 8)/(4) *LYSÁ HORA* (Frýdlant nad Ostravicí), razítko 59x7 mm (60x6), barva fialová (?), známé pouņití 4.38 do 6.39 (?-1938-?), hodnocení 15 euro, 9)/(5) *LYSA HORA* (OSTRAWITZ) /*LYSÁ HORA* (OSTRAVICE), razítko 52x14 mm (53x14), barva červená, fialová a hnědá (fialová), známé pouņití 6.40 do ( ), hodnocení 15 euro, 11)/(6) *Lysá Hora* (Ostravice), razítko 48x9 mm, barva fialová (?), známé pouņití 7.46 do 8.46 (1946), hodnocení 15 euro. Doloņená razítka podle pana Tovačovského: č.1 dopis (f.) a dopis z (f.), č.4)/(2) dopis z (ń) a dopis z (ń), č.7)/(3) dopis ze (f.), č.9)/(5) dopis z (f). Pan Tovačovský uvádí, ņe dosud neviděl celý doklad s razítky č. 8)/(4) a 11)/(6). Razítko poštovny č. 1. První ukázka, razítko *LYSAHORA / LYSÁ HORA*. Rozměr razítka 28x15 mm (ne jak uvádí Dr.Gebauer 29x15), barva světle fialová, zásilka poslána do Opavy, frankatura známkou císař 5 hal. modrozelená, pohled vlevo. Expediční razítko FRIEDLAND B. MISTEK / FRÝDLAND u MÍSTKU, razítko je typu E 171, katal.č.570/3, razítko v pouņití od r.1871 (Monografie Díl 13, str.245). V Monografii je český název FRÝDLAND s D, na razítku je ale v českém názvu FRÝDLANT. Datum 24/10/04. Vlevo dole je příchozí razítko pońty v Opavě, Typ G 141 (datum 24.X.04-2, s časovým rozlińením) TROPAU 1/a, razítko v pouņití od r.1904, katal.č.2460/20 (Monografie Díl 14, str.227). Druhá ukázka s razítkem pońtovny č.1 je poslána do Ostravice. Razítko pońtovny má opět rozměr 28x15 mm, razítko je v barvě fialové. Frankatura známkou císař 5 hal. pohled vlevo. Expediční razítko je dvoukruhové, s časovým rozlińením, česko-německé. Datum na můstku razítka s časovým rozlińením. Expediční razítko je typu G 139, katal.č.570/5 FRÝDLANT u MÍSTKU * FRIEDLAND b.mistek/a. Datum 9.IX.08 -?. Razítko bylo pouņíváno od r.1905 (Monografie Díl 13, str.245). Mimo to, ņe obě razítka mají trochu jiný rozměr (28x15 mm), jejich časové pouņití souhlasí na údaje Dr. Gebauera. Na zásilce je razítko útulny (chaty) na Lysé Hoře. Razítko je jednookruhové se zdvojeným rámem. Nápisy na razítku: Erzherzog Albrecht / ozdobný ornament / Schutzhaus / 9.SEP.1908 / ozdobný ornament / LYSA-HORA. Průměr razítka je 36 mm. Nápisy na razítku útulny (chaty) jsou tedy jen s německým textem. Reprodukce druhé dneńní ukázky s razítkem pońtovny č.1 je na následující straně nahoře. Obě dneńní ukázky s razítkem č.1 mají Vpú Frýdlant u Místku, coņ souhlasí na Dr. Gebauera.

19 Razítko poštovny č. 4)/(2). První ukázka s tímto razítkem *Lysá Hora* (Frýdlant nad Ostravicí) je poslaná do Reichenbergu (Liberce). Rozměr razítka je 48.5x10 mm, otisk razítka je ńedočerný. Expediční razítko pońty FRÝD- LANT nad OSTRAVICÍ *Č.S.P.*/a. Vyplaceno známkou 50 hal. Osvobozená republika (zelená), datum na můstku razítka je 22 IX 24 III-. Typ razítka je M 41, katal.č.538/1, razítko bylo pouņíváno (Monografie Díl 17/I, str.199). Časové pouņití razítka pońtovny souhlasí na Dr. Gebauera, u expedičního razítka souhlasí na Monografii. Na přední straně dopisnice je chata na Lysé Hoře. Na přední stranu je otińtěno jednokruhové razítko útulny, jen německý text SCHUTZHAUS / 21.IX 1924 / LYSA-HORA. Průměr 35 mm, otisk černońedý. Na následující straně je reprodukce přední strany dopisnice s útulnou na Lysé Hoře s razítkem útulny.

20 Druhá ukázka s razítkem poštovny č. 4)/(2). Jedná se o stejné razítko pońtovny jak u prví ukázky. Zásilka je poslána do Vídně. Frankatura dvěma známkami Osvobozená republika 50 hal (zelená) a známkou Holubice 20 hal. pomerančová. Rozměr razítka pońtovny je stejný, jak u prví ukázky 48,5x10 mm. Na zásilce jsou dva otisky expedičního razítka pońty FRÝDLANT nad OSTRAVICÍ *Č.S.P.*/b.Razítko je opět typů M 41, ale s rozlińením b katal.č.538/1. Razítko bylo v pouņití od 1920 do Datum na můstku obou expedičních razítek je 24 VII 24 III 6. Na přední straně je tentokráte pohled na Lysou Horu. Opět je tam otisk razítka útulny stejný jak na předcházející ukázce SCHUTZHAUS / 21.VII.1924 / LYSA-HORA. Otisk razítka je opět ńedočerný a jeho průměr je 35 mm. Také třetí a čtvrtá ukázka s razítkem pońtovny č.4)/(2) na následující straně. Razítko má jiņ ale rozměr 50x10 mm. Expediční razítko zásilky nahoře je od pońty FRÝDLANT nad OSTRAVICÍ *Č.S.P.*/b, typ M 41 s datem 10 VIII 29 IV, expediční razítko zásilky dole je opět od pońty FRÝDLANT nad

21 OSTRAVICÍ ***/c, tedy typ M 45 s datem 30 V Obě zásilky mají razítka útulny otińtěná vlevo od nalepených známek. Otisky jsou opět v ńedočerné barvě, rozměr 35 mm (stejné jak u ukázek jedna a dvě). Horní zásilka s datem 9 VIII 29, dolní zásilka s datem 29 V Obě pohlednice jsou na přední straně s pohledem na Lysou Horu. Zásilky jsou poslány do Brna a do Českého Těńína. Pátá ukázka s razítkem pońtovny č. 4)/(2) je nenásledující straně nahoře. Je poslána do Opavy. Frankatura známkou TGM 50 hal. zelená. Razítko pońtovny má opět rozměr 50x10 mm. Expediční razítko je ale jiņ od pońty OSTRAVICE ***/b, katal.č.1699/2. Datum na můstku razítka je 8 VII 30. Razítko bylo v pouņití (Monografie Díl 17/I str.435). Razítko útulny je stejné jak u ukázek č.1-4. Má i stejný rozměr a pouņitou barvu otisku. Expediční razítka Vpú jsou u ukázek 1-4 od pońty Frýdlant nad Ostravicí a ukázka č.5 má razítko Vpú pońty Ostravice. Podle Dr. Gabauera mělo být razítko Frýdlant nad Ostravicí v pouņití od a razítko Ostravice dokonce aņ od !

22 Jinak pouņití razítka pońtovny č. 4)/(2) souhlasí na období aņ Máme jeńtě jednu zásilku s razítkem pońtovny č. 4)/(2), kde je razítko Vpú rovněņ od pońty Ostravice ( ). Zásilka je ale horńí kvality. Vypadá na to, ņe pońta Ostravice byla pro pońtovnu na Lysé Hoře jako Vpú někdy od počátku července 1930 (v květnu 1930 to byla jeńtě pońta Frýdlant nad Ostravicí). Ani jedno razítko pońtovny č. 4)/(2) nemá jiný otisk jak ńedočerný!! Razítko poštovny katal. č. 7)/(3). Toto třetí razítko pońtovny na vńech nańich ukázkách, které máme k dispozici má rozměr 57x8 mm. *LYSÁ HORA* (FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ). Vńechny otisky razítka jsou jen ve fialové barvě (od světle fialové po sytě fialovou). Hned na první nańí ukázce dole je patrna změna v razítku útulny. Jiņ není kulaté, ale obdélníkové (56x26 mm). Jiņ není jen německé, ale částečně německočeské. SCHUTZHŰTTE ÚTULNA / datum /LYSA-HORA. Lysa je ale stále bez čárky nad Á. Zásilka dole je poslána do Zbraslavi, expediční razítko opět FRÝDLANT nad OSTRAVICÍ***/c

23 s datem 29 V Razítko útulny je s datem 27.V Nańe úvaha, ņe pońta ve Frýdlantě skončila jako Vpú někdy v květnu-červnu 1930 tedy neplatí. Uvidíme, ņe po určité období pońtovna měla razítkované zásilky Frýdlantem i Ostravicí. S expedičním razítkem pońty Frýdlantu máme jeńtě jednu zásilku a sice s da-tem 7.IX Razítko je typu M 41 s rozlińením c. Razítko útulny je jiņ také obdélníkové, německo-české. Ke změně razítka útulny dońlo tedy někdy na přelomu roku 1930/1931. Otisky razítek útulny a pońtovny jsou tak slabé, ņe se nehodí publikovat. I následující druhá ukázka (dole) má razítko útulny opět obdélníkové, německo-české s datem 6.XII Expediční razítko je opět od pońty Frýdlant nad Ostravicí, je opět typu M 41. Datum na můstku razítka je -7.XII Zásilka je poslána do Prahy-Nuslí.

24 Dalńí ukázka s razítkem pońtovny č.7)/(3) na předcházející straně dole je s razítkem útulny, které se opět změnilo. Jeho text je stejný, jako text razítka obdélníkového, německo-českého, ale změnil se jeho tvar. Místo obdélníkového je elipsovité (osy 48 a 29 mm). Razítko expediční je od pońty Ostravice, typ M 41 s rozlińením c. Zásilka je poslána do Doubravy. Poslední ukázky s razítkem č.7)/(3) jsou zásilky: nahoře, poslaná do Neplachovic. Zde se opět změnilo razítko útulny. Je elipsovité (osy 52 a 26 mm) a změnil se jeho text: Schlesierhaus-Slezská útulna / datum / *LYSA-HORA*. V názvu Lysá je A opět bez čárky. Datum na razítku útulny je 25.VI.1934, datum na expedičním razítku je 26 VI.34. Expediční razítko je od pońty OSTRAVICE, typ M 45. Dole je druhá ukázka poslaná do Slezské Ostravy s elipsovitým razítkem stejným, jaké má zásilka nahoře. Změnilo se zde ale datum razítka útulny na 24.VIII.1934 a expediční razítko je od pońty Frýdlant nad Ostravicí, typ M 45 s rozlińením c. Otisky razítka pońtovny i útulny jsou v sytě fialové barvě

25 Razítko poštovny č. 8)/(4). Zásilka nahoře je skutečně s razítkem pońtovny č.8)/(4). Razítko je Bohuņel na zásilce slabě otińtěno, zřetelná jsou ale velká písmena *LYSÁ HORA* a malá písmena (Frýdlant nad Ostravicí). Je zde i změna tvaru a obsahu razítka pońtovny. To je opět obdélníkové (37x19 mm) Název SCHLE- SIERHAUS je psán velkými písmeny (v elipsovitých razítkách je psán psacími, malými písmeny). Čes-ký nápis Slezská útulna schází, není tam patrno ani datum a nápis dole je psán německy LYSA-HORA (bez čárky nad Á Lysá). Zásilka je poslána do Dolní Lomné. Expediční razítko je od pońty OSTRAVICE, je typu M 41, rozlińení c. Z data je na můstku Bohuņel jen den (27). Zbytek nějaký filatelistický vandal strhl i se známkou Razítka č. 9)/(5) a č. 11)/(6) Bohuņel nemáme. Máme ale z Lysé Hory pohlednici z Protektorátu.

26 Zásilka na předcházející straně dole je poslána do Hranic. Na protektorátní známce 60 hal. fialové je otisk protektorátního razítka pońty Ostravice. Mělo by být německo-české, ale po německém znění názvu není v horní části razítka ani stopa. Za to ale český název je zřetelně čitelný *OSTRAVICE*. Ņe by takový nedotiskl? Datum na můstku razítka je 23.IV O znárodnění razítka s vylámaným německým textem zde nemůņeme ani uvaņovat. Byl teprve duben 1943!! Vlevo od natińtěné známky je otisk razítka útulny, a to je patřičně na tu dobu upravené. Razítko je původní, německo-české. Zůstal na něm ale jen německý název nahoře Schlesierhaus (malá psací písmena). Český název Slezská útulna je odstraněn. Zbylo datum 18.IV.1943 a dole nápis LYSA- HORA. Na zásilce by mělo správně být razítko pońtovny č.9)/(5)!! Ale není! Proč?? Otisk razítka útulny je černońedý. Za ukázky razítek pońtovny Lysá Hora děkuji kolegům Dr. Adrianovi JUNGOVI, Teodorovi WILCZ- KOVI, Jaromírovi JANČOVI, Jarkovi TEREŃKOVI a Mgr. ing. Karolovi MICZOWI. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL. ********************************************************************************** Věc služební, podrobeno poštovnému, zásilka z června Zásilku posílá Berní správa v Českém Těńíně na MUDr. Josefa Mazurka do Bystřice nad Olzou. Za doručení zásilky měl zaplatit adresát normální pońtovné odpovídající váze a charakteru zásilky. Pońta od něj tedy vybrala porto ve výńi scházejícího pońtovného 2,40 Kč. Mimo-místní tarif za dopis váhy do 20 g činil v období od do ,40 Kč. Pońta tedy na zásilku nalepila doplatní známku nominální hodnoty 2,40 Kč (doplatní známka katal.č. DL 73, vydání z ). Pońta tak zatíņila portem adresáta za to, ņe mu Berní úřad, státní instituce, poslala nevyplacenou zásilku. Expediční razítko pońty ČESKÝ TĚŃÍN ***/e s datem na můstku razítka 24.VI Vedle razítka je pońtou vyznačeno T (příkaz vybrat doplatné) v černé barvě. Berní úřad pouņíval původní obálky jeńtě s německým textem přísluńně upravené (ńetřil!). Vlevo dole je jednořadkové razítko, které zdůvodňuje doplatné: Věc sluņební: podrobeno pońtovnému. Porto vybrala pońta v Bystřici nad Olzou (otisk provizorního razítka pońty přes doplatní známku). Jaroslav TEREŃKO **********************************************************************************

27 Poštovna Mosty u Těšína, otisk razítka poštovny na balíkových průvodkách. Nejedná se o Mosty u Jablunkova, ale o Mosty u Těńína. Mosty u Těńína leņí mezi Těńínem a Chotěbuzí. O pońtovně jsme jiņ psali: v Syreně č.128 na str.8. Psali jsme o zásilce, kde razítko č. 1. pońtovny bylo jako expediční na zásilce poslané do Těńína. Příchozí razítko TESCHEN 1/CIESZYN 1/3a bylo s datem 5.IX.14.-X (typ G 134). Zásilka byla ale tak nekvalitní, ņe jsme s ní nemohli tehdy vyuņít xero pro reprodukci. Stejné razítko pońtovny jsme publikovali v Syreně č. 136 na str. 2. Jednalo se o sluņební zásilku poslanou z Těńína do Mostů na obecní úřad. Datum na expedičním razítku TESCHEN 1/ CIESZYN 1/3a bylo s datem 20.IV Razítko pońtovny č. 1 bylo na zásilce jako příchozí. Pońtovna zahájila provoz a skončila provoz poté, co Mosty u Těńína připadly Československu. Znovu byla zprovozněna v období za okupace. Za dobu existence pouņívala pońtovna tři razítka: rakouské, české a německé. Vpú pro pońtovnu byly pońty:teschen 1/Cieszyn 1, 1919 Chotěbuz, 1920 Český Těńín (?) a za okupace Teschen (Obeschl.) 1) *MOSTY (CIESZYN 1/TESCHEN 1)*, razítko 48x15 mm, otisk fialový, známá doba pouņití , hodnoceno 30 euro, 2) Čs.pońtovna / u T.Mosty p. Cz., razítko 42x14 mm, otisk fialový, známá doba pouņití?? ) Mosty / űber Teschen (Oberschles), 5) 9a Mosty / űber Teschen (Oberschles). Viz České a slovenské pońtovny (Dr.P.Gebauer a Jozef Tekel), katal.č.0828 str.222). Autoři u razítek 2, 4 a 5 neuvádějí hodnocení, u razítek 4 a 5 z období okupace neuvádějí ņádné údaje. Razítko č.3 vypustili, Bůh ví proč! Razítka pońtovny uvádí i pan Tovačovský, čísluje je ale 1-3 a razítko z období okupace s instradačním číslem 9a neuvádí vůbec. Píńe jen o doloņení razítka č.1 na dopise z a Nańe informace o pohlednici s razítkem pońtovny č.1 v Syreně z je starńí o 10 měsíců, neņ uvádí dobu pouņití razítka Dr.Gebauer. Dneńní první ukázka je pońtovní, balíková průvodka poslaná z pońty BYSTROWAN, balíková nálepka 18/150/3014. Bystrovany leņí mezi Olomoucí a Velkou Bystřicí. Vyplaceno známkami : Karel

28 hal. modrozelená a státní znak 80 hal.červená. Celkem PORTO 1K. Expediční razítka německočeská, dvoukruhová s rozlińením a datem na můstku s časovým rozlińením BYSTROWAN * BYSTROVANY/a, datum 24.IX.18. Známky proto nejsou předběņnými ani souběņnými známkami Československa (pouņity před 28. říjnem 1918). Razítka jsou typu G 136. (Monografie, Díl 13, katal.č.292/1,str.173). Pońta v Bystrovanech byla v provozu od Zásilkou je prázdný koń (4 a ½ kg). Zásilka je poslána do Mostů u Těńína, na balíkové průvodce je otińtěno razítko pońtovny č. 1 jako příchozí (vlevo od známek). Dole v kolonce směr pońtovní dopravy je otisk fialového razítka ausfolgen 8 (vydáno-odesláno). Na zadní straně průvodky jsou tři otisky razítek pońty Těńín 1. Příchozí TESCHEN 1/CIESZYN 1/g s datem 25/9/VII-XII/18, totéņ razítko jako dodací s datem 28/9 a razítko TESCHEN 1/CIESZYN 1/e s datem 2/10/II-VIII/18 jako doklad o vydání zásilky. Razítko je otińtěno přes rakouskou doplatní známku (poplatek za doručení zásilky). Druhá dneńní průvodka s razítkem pońtovny *MOSTY (CIESZYN/TESCHEN)* je opět na balíkové průvodce poslané z Bystrovan. Razítko pońtovny je opět otińtěno na balíkovou průvodku jako příchozí a je otińtěno zase vlevo od nalepených známek. Zásilka je adresována na stejnou adresu do Mostů jako první nańe dneńní ukázka. Tentokráte se ale jedná o balík váhy 16 kg. Je to bedna s nářadím. Proto také PORTO je daleko vyńńí, a sice 4 K a 20 hal. Nalepené známky 20 hal. Karel modrozelená a zelená 4K státní znak. Známky na této balíkové průvodce jsou jiņ souběņnými československými známkami (byly pouņity po 28.říjnu 1918 a po vydání prvních československých známek). Balíková nálepka Bystrowan má číslo 7/150/3014. Na zásilce jsou opět dva otisky expedičních razítek BYSTROWAN * BYSTROVANY/a s datem 13.XII.18. Razítko bylo v r.1920 znárodněno (vylomený německý text vč.hvězdičky nahoře a rozlińení a dole). Na přední straně průvodky je otińtěno obdélníkové razítko ve fialové barvě s textem Kann ausgefolgt werden (můņe být vydáno). Přední a zadní strana druhé dneńní ukázky je na následující straně. Na zadní straně průvodky jsou opět tři otisky razítek pońty TESCHEN 1/CIESZYN 1, vńechny tři s roz-

29 - 29 -

30 lińením g s daty 14, 15 a 17 / 12 / VIII-XIII / 18. Zásilka byla adresátce vydána Za dodání zaplatila opět poplatek 5 hal. (červená doplatní známka 5 hal.) Jelikoņ zásilka byla doručena po a tehdy jiņ ne v Rakousku, ale v Polsku, známka je předběņnou, polskou známkou. Zásilka je poslána z nově vzniklého Československa do Polska, jedná se tedy o zahraniční balíkovou zásilku. Dneńní nańe ukázka č.2 s razítkem pońtovny č.1 je s datem o 9 měsíců později neņ uvádí Dr.Gebauer a dokonce na den stejná, jak známý výskyt razítka uvádí pan Tovačovský ( ). Za ukázky děkujeme Mgr. ing. Karolovi Miczowi a Luboru Kuncovi. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL ********************************************************************************** Úřední zásilka z obce Mistřovice, poslaná na obec Mosty u Těšína s razítkem poštovny v Mostech č.1. Odesilatelem zásilky je obec Mistřovice (otisk dvoukruhového razítka GMINA MISTRZOWICE s kosou uprostřed vlevo dole, otisk světle fialový). Jedná se o úřední zásilku, proto není vyplacena známkami. Razítko č.1 pońtovny v Mostech *MOSTY (CIESZYN 1/TESCHEN 1)* (otisk světle fialový) je vlevo od razítka pońty v Těńíně a na zásilku je otińtěno toto razítko jako příchozí. Expediční razítko TESCHEN 2/CISZYN 2/b s datem 10.VIII.16 XI-. Pońta Těńín 2 je pońta na současném českém území. Nebyla tehdy Vpú pro pońtovnu v Mostech u Těńína. Pro pońtovnu v Mostech byla Vpú pońta Těńín 1 (na současném polském území, na náměstí v Cieszynie). Jaroslav TEREŃKO ********************************************************************************** Fi: 567, přetiskové vydání 45gr./35 zł., vydání z 1. IX Původní, nevydaná známka vzoru Fi: , nominální hodnoty 35 zł. byla po měnové reformě přetińtěnna typografickým přetiskem 45gr./35 zł. Původní známka byla vytińtěna jednobarevným ocelotiskem PWPW (pomerančově červená). Známku navrhl J.Brodowski, rytina S. Łukaszewski. Formát známky 21,25x25,5 mm. Papír bílý, střední, hladký s půhledem tvořícím síťku. Lep bílý nebo naņloutlý. Přetisk má perforaci ZR 12 : 12 ½. Známky byly tińtěny 2-sektorovými válci, sektor = PA a obsahuje 14x10 známek (140 ks). Přepáņkový arch obsahuje 150 polí (z toho známkových 140). Levý sloupec známkových polí je nepotińtěný. Vznikly tak známky s levým, nepotińtěným kupónem velikosti známky. Přetisková forma byla 100 známková. Známka bez přetisku je známá jak s perforací, tak bez perforace. Známka s přetiskem a levým kupónem je hodnocena katalogem na 25 zł. (Fischer 2010, asi

31 Kč). Na 13. známkovém poli je cifra 4 o něco niņńí jak cifra 5 (viz reprodukce). Katalog Fischer 2010 hodnotí známku ze 13. zn. Pole: ** na 40 zł., razítkovanou na 20 zł. (asi 300 a 150 Kč). Náklad známky byl 5, kusů. Známka pozbyla pońtovní platnost Pońty měnily známku s přetiskem po skončení platnosti za stejné hodnoty známek v grońích do Známky z pozdějńího tisku jsou bez kupónů, coņ svědčilo o tom, ņe sloupec kupónů byl před přetiskem odřezán. Vznikly tak levé okraje PA, které jsou neperforované a nepotińtěné. PA jsou s počítadlem na horním a dolním okraji PA (počítadlo kusů a nominální hodnoty známek ve sloupcích). V pravém horním rohu PA je označení tiskového válce, nákladu a moletáņe, a to nad 14. známkovým polem PA. Existují dvojice známek s posunem přetisku a bez posunu (vodorovné dvojice z zn.pole a z zn.pole). ** 100 zł., razítkovaná 80 zł.) a svislá dvojice známek ze 13 a 26 zn. pole ( razítkovaná 5000 zł). Známku bez přetisku 45 gr/35 zł. hodnotí katalog na 6000 zł. Za ukázku posunu přetisku děkujeme Mgr. ing. Karolowi MICZOWI. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan RÁL. ******************************************* Neperforovaná známka 3,40 zł. ze série 400. let Polské pošty z r Jedná se o vydání z 8.X Série 400.let Polské Pońty. Katal.č.Fi: Známka 3,40 zł. (Fi: 922). Tisk vícebarevným ofsetem (modrozelená a fialově červená). Papír bílý, střední, hladký. Perforace ZHř. 12½ : 12¾. Tisk jednosektorovou tiskovou formou v PA (10x10) 100 kusů známek). Náklad známky 3,40 zł. byl 990 tisíc kusů, FDC 20 tisíc kusů. PA bez označení tiskové formy, ale s počítadlem počtu kusů a nominální hodnoty ve sloupcích známek na horním a dolním okraji PA. Platnost známek skončila aņ , ve skutečnosti vzhledem k vysoké inflaci byly známky vzhledem ke své nominální hodnotě prakticky pońtovně nepouņitelné daleko dříve. Známky série se vyskytují i bez perforace. Katalog Fischer 2010 hodnotí kus za 350 zł. (asi Kč). Ke známkám byl vydán karnet (vydání P.P.F. Ruch z ). Známka je známa s deskovou vadou-červenou tečkou pod vlajkou nad levou plachtou. Fischer 2010 hodnotí deskovou vadu ** 5 zł. razítkovanou 2 zł. Mgr. ing. Karol Micza

32 Definitivní, expediční razítko pošty Louky nad Olzou z období okupace LONKAU BEI TESCHEN (OBER- SCHLES.). Dnes Karviná 9-Louky. Nejednalo se o velkou pońtu, proto se s razítkem tak často nesetkáme. Vlevo je razítko na zajímavém ústřiņku peněņní poukázky na 50 marek poslaných do koncentračního tábora 15Weimar-Buchenwald. Peníze jsou poslány na vězně v ochranné vazbě (Schutzhäftling). Byla to vazba bez soudního rozsudku. Jednalo se o zajińtění delikventů, kteří byli nepohodlní pro Říńi. Nejčastěji to byli Rómové, představitelé zakázaných náboņenských sekt, komunisti, homosexuálové apod. Byla na ně uvalena vazba, aby byli uchráněni před nad jejich činy pobouřeným národem a zároveň i před jejich samotným nevhodným vlivem na národ. Čím se provinil Josef Pribula, na něhoņ jsou peníze poslány, nevíme. Podle sloņenky byl ale vězněm v koncentračním táboře Buchenwald s vězeňským číslem 2943 a byl v táboře umístěn na bloku 27. Expediční razítko pońty v Loukách je definitivním, kovovým razítkem LONKAU BEI TESCHEN (OBERSCHLES.)/a s datem na můstku razítka Ing. Jiří Jan KRÁL ********************************************************************************** Bylo i další, znárodněné, rakouské razítko pošty Strumień používané Polskou poštou ještě v srpnu Dopisnice Fi: Cp 31 s rakouským, neznárodněným razítkem typu F 8 (Manterys) z V Syreně č. 181 na str. 39 jsme psali o původně rakouském razítku pońty Strumień (typ L.10 - Manterys), pouņívaným Polskou pońtou jeńtě Rakouské razítko bylo v pońtovním pouņití od r Dnes přináńíme ukázku jiného rakouského razítka této pońty, rovněņ znárodněného, typu F 8 (Manterys), pouņívaného Polskou pońtou jeńtě

33 Na dopisnici na předcházející straně je původní, rakouské razítko typu F 8 SCHWARZWASSER / STRUMIEŃ na dopisnici Fi: Cp 31. Razítko podle nańí Monografie je Typu E 171 nebo E 172. Je jednookruhové, text německo-polský, s datem uprostřed (den/měsíc/ rok-poslední dvojčíslí). Razítko má průměr 28 mm, podle Mgr. Manteryse je známé z pouņití od do Dneńní nańe ukázka na předcházející straně dokazuje, ņe bylo pouņíváno i Polskou pońtou v neznárodněném stavu jeńtě Zásilkou je jiņ polská dopisnice Cp 31, nominál 15 (fen). Nominál ale není na dopisnici vyznačen (jen 15 ), dopisnice je bez signatury nákladu. Byla vydána v r.1920 v několika barevných verzích (modrá, červená, karmínová, růņová a fialová). Nańe ukázka má potisk i natińtěnou známku v barvě fialové. Dopisnice je podle rysek kolem levé a pravé 15-ky ve 3 typech: A: pod 15-kou vpravo jsou dvě rysky, jedna kratńí a druhá delńí, B: pod 15-kou vpravo jsou dvě rysky stejně dlouhé, pod 15-kou vlevo jsou rovněņ dvě rysky, ale horní je kratńí, dolní delńí, C: pod 15-kou vpravo je jen jedna ryska (nańe dopisnice). Dopisnice Cp 31 je tedy známá ve vńech 3 typech (A, B i C). Podle umístění svislé, dělící linky dopisnice pod svislicí P POCZTOWA nebo pod bříńkem P je to dopisnice s označením m. Dopisnice m podle provedení adresních linek, dělíme zase na 3 typy: I: adresní linky jsou tvořeny tečkami hustě vytińtěnými (31-34 teček na 20 mm), (nańe dopisnice), II: adresní linky jsou tvořeny tečkami řídce vytińtěnými (24 teček na 20 mm), III: čtyři adresní linky jsou tečkovány řídce, zbylé dvě, v adrese odesílatele, hustě. Nańe zásilka z předcházející strany je poslána do Slezské Ostravy. Je opatřena krakovskou cenzurou (písmeno K v kruhu o průměru 25 mm). Se samostatným K v kruhu rozlińujeme celkem 19 různých podob K, lińících se v drobných detailech. Razítka mají průměry od mm. Otisk razítka cenzury je černý (nańe ukázka) nebo fialový. Tento druh krakovské vojenské cenzury má katal.číslo 16 a pouņíval se v období od prosince 1919 aņ do prosince Cenzura hodnocena 15 body (B.Brzo-zowski, J.Tokar, Polská cenzura korespondence v letech , strana 124). Jedná se o zahra-niční zásilku, dopisnici poslanou do Československa, tarif od do byl 20 hal. (viz ta-bulka zahraničních tarifů v Syreně č.182 na str.37). Dopisnice je o 5 hal. vyplacena méně, neņ má být (jen jako vnitrostátní tarif). Přání ke jmeninám, poslané z Polska do Německé Lutyně se znárodněným rakouským razítkem typu

34 F 8 (Manterys). Razítko má vylámaný německý text (jen STRUMIEŃ). Datum na razítku je 24/8/23. Frankatura je provedena známkami: Fi: 136, nominál 50 Mk, vydání z , platnost známky do , karmínově červená, ńedo-ņlutá, Fi: 140, nominál 400 Mk, vydání z , platnost do , světle hnědá. Nominál celkem 450 Mk. Tarif za pohlednici, (zvýhodněný tarif do Československa) od do činil 450 Mk. Po stránce tarifu je dopisnice v pořádku. Zásilka je poslána na Annu Górniakovou, manņelku učitele v Německé Lutyni u Bohumína. Jak dlouho jeńtě pońta v Strumieniu pouņívala toto rakouské, znárodněné razítko (z r. 1895) zatím nevíme. Se znárodněným razítkem typu F 8 máme jeńtě balíkovou průvodku (reprodukce dole). Balíková průvodka (jiņ jen polský text) na balík váhy 2 kg. Posláno na policistu do policejní ńkoly v Těńíně. Rukopis velice primitivní. Průvodka je vyplacena dvěmi známkami Fi:136, 50 Mk, vydání z Datum na třech otiscích razítek je 4/3/22 (4.březen 1922). Z nańich ukázek je vidět, ņe razítko typu F 8 (Manterys) pouņívala pońta ve Strumieniu v původním, neznárodněném stavu jeńtě Od do nejméně, pouņívala pońta razítko typu F 8 jiņ ve znárodněné podobě, to je s vylámaným německým textem. Bylo by zajímavé zjistit do kdy?? Vņdyť znárodněné rakouské razítko typu L.10 (Manterys) ze Syreny 181/str.39 pouņívala pońta jeńtě , tedy 12 let po vzniku nového, polského státu. Od kdy zavedla pońta ve Strumieniu jiņ nová, definitivní, jen polská razítka, přesně nevíme. Pouņití no-vého, jiņ polského, definitivního razítka můņeme doloņit zásilkou, její reprodukci uvádíme na následující straně nahoře. Zásilka je poslána opět do Německé Lutyně u Bohumína, do Československa, na učitele Jana Górniaka. Je to přání k Vánočním svátkům. Na zásilce je pozoruhodné datum na můstku razítka. Je to Tedy Při nastavení razítka byl měsíc 12 omylem nastaven jako neexistující měsíc 17!!! Zásilka je vyplacena trojicí známek Fi : katal. č. 185, 5 gr. olivová, vydání z Známky byly v platnosti do Tarif za pohlednici do Československa (zvýhodněný tarif) byl 15 gr. (ostatní cizina 20gr). Expediční razítko je STRUMIEŃ *b*. Razítko je typické pro polské

35 pońty z meziválečného období. Podle polské typologie razítek je razítko typu VIII, dvoukruhové s můstkem přesahujícím mezikruņí. Datum je na můstku s časovým rozlińením. Zásilka poslaná z pońty STRUMIEŃ s chybně nastaveným datem na můstku razítek, definitivních, jiņ polských. Zásilka z Podle zásilky se znárodněným razítkem publikovaným v Syreně 181/39 je vidět, ņe nové, definitivní razítko, jiņ jen polské, bylo pouņíváno se starým, rakouským, znárodněným souběņně do , tedy jeńtě skoro 5 let!! Mgr. ing. Karol Micza, ing. Jiří Jan KRÁL ********************************************************************************** R-zásilka s razítky K.u.k.Etappenpostamt KIELCE/a, která již není etapní poštou, ale R- zásilkou před 11 dny vzniklého, nového, polského státu, i když jsou na ní původní rekvizity etapní pošty. Etapní pońty vznikly na území tzv.kongresového Království počátkem roku 1914 a působily aņ do ukončení I.světové války (pro Polsko do ). Kongresovka, to bylo území zabrané Polsku Ruskem. Po vzniku I.světové války v r.1914, zaútočila rakousko-uherská vojska proti Rusku a zabrala část původně Ruskem zabraného území Polsku. Vznik okupačních rakouských pońt na tomto území mů-ņeme rozdělit na dvě etapy: I) před poráņkou rakouských vojsk v bitvě pod Kraśnikem , II) po této poráņce. Poráņka rakousko-uherských vojsk pod Kraśnikem způsobila to, ņe tato vojska musela ustoupit zpět v důsledku ruské ofenzivy z části území, které původně zabrali Rusku. Nebyl to ústup jen z tohoto území, ale boje se dokonce přenesly i do původního záboru Rakouska, do Galicie. Rakousko-uherská vojska tak ustupovala aņ ke Krakovu a k Limanové. Teprve rozhodující bitva u Gorlic způsobila opačný pohyb vojsk zpět. Byla postupně osvobozena střední a částečně i východní část Galicie a rakousko- uherská vojska dokonce obsadila znovu jiņní část Kongresovky. Rozdíl, pokud se jedná o činnost pońty byl v tom, ņe prví etapa měla okupační, rakouské pońty civilní a druhá etapa vojenské. Postupně zakládané pońty v Kongresovce měly za úkol obsluhovat zpočátku předevńím vojsko. Nevylučovala se ale postupně i moņnost obsluhovat civilní sektor. Civilové tam mohli podávat obyčejné, ale i doporučené zásilky, dokonce ńlo podat i peněņní poukázky. Druhá etapa začala teprve v r Ruská fronta se pod Gorlicemi rozpadla a rakousko-uherská vojska obsazovala postupně celou jiņní část Kongresovky. Jednotlivé postupující divize na obsazovaném území na významnějńích místech zakládaly menńí nebo větńí pońtovní obsluhy (tak zvané etapy ). Ty měly dbát na spojení vojenských jednotek a na pořádek. Takto tedy vznikly tak zvané etapní, pońtovní úřady. Ve větńích, převáņně okresních městech, vznikaly úplné, pońtovní úřady vybavené telegrafem.

36 Byly to tak zvané pońty I. třídy. Navíc byly otevírány pońty II. třídy i v důleņitých místech mimo okresní města, ale i v okresech, které byly rozděleny mezi rakouskou a německou okupační správu. Bylo to větńinou tam, kde bylo okresní město pod německou okupační správou. Úřady II. třídy se lińily od úřadů I. třídy tím, ņe neměly telegraf. Úřady II. třídy jen shromaņďovaly zásilky a postupovaly je dále úřadům I. třídy. Úřady I. třídy byly obsluhovány jen úředníky, úřady II. třídy mohly být pronajímány i jiným, prověřeným osobám. V srpnu tak vznikl i etapní, pońtovní úřad v Kielcích ( ). Etapní pońta v Kielcích pouņívala razítka (bez hvězdičky mezi nápisy K.u.k.Etappenpostamt a Kielce) s rozlińením a, b, c, d, f, g. Mimo to pońta pouņívala i razítko s hvězdičkou mezi výńe uvedenými nápisy jen s rozlińením a. Kromě toho razítko bez hvězdičky s rozlińením a a b mělo zesílený vnitřní kruh razítka. Ostatní rozlińení to neměly. Pońta pouņívala i R-nálepky. Vznikem nového, polského státu přestala etapní pońta jako vojen- ská existovat. Přesto tyto původně vojenské pońty v nově vzniklém státě i po 11.listopadu 1918 dále fungovaly a dokonce zpočátku pouņívaly i rakouské rekvizity (razítka, známky, R-nálepky, formuláře,

37 atd). Bylo tomu tak aņ do jejich nahrazení rekvizitami polskými. Na předcházející straně dole je R- zásilka poslaná soukromou osobou na soukromou osobu do Lipníku na Moravě. Nějaký umělec se pokusil místo určení ze zásilky odstranit. Původní R-nálepka K.u.k. Etappenpostamt / Kielce má horní část původního tisku přeńkrtanou a zůstalo jen R a Kielce včetně čísla R-zásilky. Frankatura zásilky je na její zadní straně vč. dvou otisků razítka K.u.k.ETAPPENPOSTAMT / KIELCE/a. Razítka jsou bez hvězdičky se zesíleným vnitřním kruhem. Na můstku razítek je datum 22 XI 18, tedy 11 dnů po vzniku nového, polského státu. Na frankaturu je pouņita rakouská známka 40 hal. olivově zelená K.u.k.Feldpost a známka 5 hal. MILITÄRPOST / PORTOMARKE (červená). Platil stále rakouský tarif od (dopis do 20g, porto 20 hal. + příplatek doporučeně 20 hal., celkem 40 hal.). Za co je navíc těch 5 hal., to ví jen sám Pánbůh. Zásilku posílá asi nějaká polská, vojenská osoba. V odesilateli je totiņ 56.p.p.I.Komp. (asi 56. pluk pěchoty I.Kompanie- rota). Území Kongresovky mělo v konečné podobě čtverečních kilometrů. Obsahovalo gubernii Lubelskou, Radomskou, Kieleckou, část Piotrkovské a malou část Siedlecké. Od května 1915 bylo velitelství Etapů armády v Kielcích (do té doby v Miechově a Piotrkově). Koncem srpna 1915 vzniká místo Velitelství etapů Generál-gubernátorství vojska se sídlem v Kielcích. Byla to nejvyńńí instituce vlády, soudů a administrativy. V listopadu 1915 bylo sídlo Generál-gubernátorství vojska přeneseno do Lublina, kde sídlila tato instituce aņ do konce, do listopadu Pod vojenské G-G. v Lublině patřila i tak zvaná enkláva Kláńter na Jasné Hoře v Częstochové. Samotná Częstochova byla ale na území okupovaném Němci. Enkláva pouņívala razítko K.u.k.Kommando der Enklawe Jasna Góra. Postupně na území Kongresovky byly vydány předpisy pro pońtovní styk mezi okupační armádou rakouskou a německou, předpisy pro pouņívání sluņeb pońty civilními osobami (duben 1917), které bydlely na okupovaném území. Od mohli i civilové vyuņívat sluņeb telegrafu soukromě do Varńavského GG a do Německa. Bylo vyřeńeno spojení pomocí korespondence mezi občany na okupovaných územích a vojenskými zajatci, kteří byli rozmístěni na území Rakousko-Uherska, včetně zajatců na obsazeném území po Rusku. Od byl civilům povolen styk pomocí balíků do 10 kg na Varńavské GG území. Od byly povoleny telegrafické poukázky ve vnitřním styku, jakoņ i ve styku s Rakouskem, Německem a GG Varńava. Na celém území Lubelského GG okupovaného rakousko-uherským vojskem jedině v Przedborzu a Żarkách byly vydány specielní známky doruční pro městské pońty. V srpnu - září 1915 začaly fungovat i některé vlakové pońty. Od prosince 1915 mohli i civilové

38 vyuņívat některé vlakové trati. Na území Kongresovky vzniklo postupně 94 etapních pońt, a to od r Vlakové pońty měly čísla razítek od Pońty v Kongresovce měly i odlińná okresní razítka od okresních razítek pouņívaných v Rakousku (v Kongresovce byly tato razítka elipsovité s římskou číslicí, v Rakousku čtvercové s římským číslem nahoře lomeným arabskou číslicí pońty). Etapní pońty se tak staly zajímavým a hledaným artiklem pro sběratele-filatelisty. Literatura : Jan Dudziński, Austriackie poczty okupacyjne w dawnym Królestwie Kongresowym od 1914 do Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL, ukázka R-zásilky Andrzej LISZTWAN ********************************************************************************** Kde všude čas lidi z Těšínska zavál? Zajatecká zásilka pro zajatce v Rusku. Nahoře je předtińtěný lístek pro písemný styk se zajatcem v Rusku. Je adresován na zajatce Johana Kukla, Chersonská gubernie, Chersonský újezd Jekatěrinské dráhy, ņelezniční stanice, Apostolova. Rusko. Je připsána poznámka předat do depa!zásilka byla odeslána z pońty TESCHEN 2/CIESZYN 2/b. Datum na můstku razítka je -9.IX.17-8., typ razítka G 134 (Monografie Díl 14, katal.č.2418, str.213). Razítko je známo s rozlińením b, c a d. V pouņití od r Zásilka má trojúhelníkové razítko rakouské cenzury Zensur/Abteilung/ Wien, otisk červený. Následně zásilku cenzurovala cenzura ruská o čemņ svědčí obdélníkové razítko s ruskými písmeny D.C / No.123. Vlevo uprostřed nahoře je otisk příchozího, ruského razítka (dvoukruhové s můstkem a datem) APOSTOLOVA..? Datum Neņ se zásilka dostala na místo určení, trvalo to tedy 41 dnů!!! XEPCOH, ukrajinsky i rusky (Cherson) je přístavní město na jihu Ukrajiny poblíņ ústí Dněpru do Černého Moře. Město je střediskem Chersonské oblasti, dopravním uzlem a průmyslovým i kulturním centrem. V současné době zde ņije asi lidí. Cherson je asi 120 km na východ od ODESY. Náń zajatec byl podle vńeho zaměstnán někde v ņelezničním depu. Přímo APOSTOLOVO se nám nepodařilo ani na internetu najít. Název se mohl po těch víc jak 90.letech změnit nebo to bylo malé místo v oblasti (ale kdyņ tam měli jiņ v té době pońtu???). Kolik takových zásilek se jeńtě zachovalo do dneńní doby? Mgr. ing. Karol MICZA ********************************************************************************** Dvě zajímavé R-zásilky z Przemyśla z r. 1919, obě zahraniční se záhadami!!? Obě zásilky se objevily v písemné nabídce aukce firmy LISZTWAN z První zásilka - korespondenční lístek poslaný do Bratislavy na soukromou adresu, soukromou osobou. Pouņitý rakouský, korespondenční lístek s natińtěnou známkou 10 hal. s polským přetiskem POCZTA/ / POLSKA 15 hl./10. Katalogové číslo Fi: Cp 16 I x.(kartón x = krémový * 60, pońtovně pouņitá 80

39 zł. Byla i dopisnice na kartónu y = nańedlém, *2000, pońtovně pouņitá 800 zł.). Jedná se o jednoduchou dopisnici (existuje i s odpovědí), císařská koruna bez nápisů. Potisk adresních linek dopisnice i natińtěná známka jso v barvě karmínové. Protoņe je zásilka poslaná do Bratislavy, jednalo se o zásilku zahraniční. Podle tabulky zahraničních tarifů (viz tabulka 2.1.2, Syrena 180, str.5) byl tarif za dopisnici poslanou do zahraničí ke dni expedice zásilky (od do ) 30 hal., příplatek DOPORUČENĚ 25 hal. Celkem tedy 55 hal. Frankatura je: natińtěná známka 15 hal., dofrankováno známkou 70 hal. (modrá) Fi : katal. č. 64, vydání z února 1919, platnost do , náklad 501,150 tisíc kusů. Druhá známka 1 K, Fi: katal. č. 65, vydání z února 1919, platnost do , náklad 408 tisíc kusů. Celkem PORTO 1,85 K. Známky byly pouņity poslední den jejich platnosti! Nahoře zásilka do Bratislavy z , dole do Nofels v Lichtenńtejnsku z Obě zásilky mají razítka krakovské, vojenské cenzury K2 v kruhu (Ø 20 mm), katal. č. 18, otisk

40 fialový, známé pouņití leden-prosinec 1919), hodnoceno 25 body (Brzozowski, Tokar, Polska cenzura korespondencji w latach , str. 125). Druhá zásilka - je dopisnice bez natińtěné známky, německo-polsko-ukrajinský text. Zásilka je poslána do NOFELS v Lichtenńtejnsku (Voralberg je hraniční přechod Feldkirch-Voralberg s Rakouskem). Frankatura je 4 ks. známek 20 hal. zeleně olivová, Fi : katal. č. 61, vydání z února 1919, platnost do Náklad 602,65 tis.kusů. Známky byly tedy pouņity na frankaturu 11 den po skončení jejich platnosti. Dofrankováno známkou Fi : katal. č. 78, 25 hal.modrá, vydání z , platnost do Známka znovu platila od a její platnost byla definitivně zruńena Celkem PORTO hal = 1,05 K. Platný tarif ke dni podání zásilky stejný jak u první zásilky ( hal., celkem 55 hal.). Proč jsou obě zásilky aņ tolik přeplaceny, zvláńtě zásilka do Bratislavy?? Obě zásilky mají expediční razítko pońty PRZEMYŚL 1 *2e* jiņ polské, podle polské typologie razítek typ VIII, dvoukruhové s můstkem přesahujícím mezikruņí. Datum na můstku prví zásilky je 31.V.19.-, datum na můstku druhé zásilky je 11.VI.19.- Jsou zde dvě záhady: Proč byly obě zásilky aņ tak přeplaceny? Proč známky 20 hal. Fi : katal. č. 61 byly pouņity jeńtě 11 den po oficielním skončení jejich platnosti? (údaj z katalogu Fischer 2010). Nabídka v aukci byla u první zásilky Kč, dosaņeno Kč. Nabídka u druhé zásilky byla Kč, dosaņeno Kč. Obě zásilky byly tedy prodány za vyńńí ceny neņ byla nabídka! Za ukázky děkujeme Andrzejowi LISTWANOWI z Českého Těńína. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL ********************************************************************************** Další, propagační razítko z období okupace propagující rekreační možnosti Beskyd. Jedná se o razítko SUCHA (Oberschles.) / BES- KIDEN / Sommerfrische * Skigelände. (Letní pobyty, lyņařské terény). Datum na můstku razítka je Nacisté tato střediska pouņívali hlavně pro zotavenou svých raněných vojáků. Je to tedy dalńí razítko z těch (podobného typu a účelu), která jsme jiņ v Syreně publikovali. Ukázka je Bohuņel jen na výstřiņku. Nějaký filatelista - umělec tak zničil hezkou a vzácnou zásilku. Sucha je dneńní Sucha Beskidzka (jiņně od Wadowic). ********************************************************************************** Zpravodaj Klubu polské známky je vydáván pro potřeby českých a slovenských filatelistů, kteří sbírají polské známky a celiny. Vydává jej kolektiv ve sloņení: Ing. Jiří Jan KRÁL, Josef MOROŃ, ing. Ladislav ONDRUŃKA, ing. Emil KARZEŁEK, mgr. Janusz MANTERYS, Teodor WILCZEK, Jaromír JANČA, Ota ŃRUBAŘ, Josef JENDŘIŃÁK, Stanislav BOBEK, ing. Jan KYPAST, mgr. Stanisław FOŁTA, mgr. ing. Karol MICZA, Jaroslav TEREŃKO, MUDr. Adrian JUNGA a ing. Petr MAZOCH. Zpracování na počítači ing. Emil KARZEŁEK. Novou obálku SYRENY pouņívanou od č. 154 navrhl mgr. Stanisław FOŁTA. Kopie dokumentů Jaroslav TEREŃKO, ing. Emil KARZEŁEK a ing. Jiří Jan KRÁL. Tento zpravodaj je určen výhradně pro členy Klubu polské známky. Toto číslo je uzavřeno a načisto dopsáno 8. června Zpravodaj je hrazen z prostředků členů klubu, dofinancování je darem Generálního konsula Polské republiky pana Jerzego KRONHOLDA. Texty ve zpravodaji neprocházejí jazykovou úpravou. Toto číslo vychází jako číslo 183. Děkujeme vńem, kteří se jakýmkoliv způsobem přičinili o to, ņe toto číslo spatřilo světlo světa. Syrena je postupně uváděna i na internetu, a to na adrese pod heslem SYRENA. Navńtivte tyto stránky, jsou tam i jiné filatelistické zajímavosti, které Vás určitě zaujmou. ********************************************************************************** Máte-li přítele, filatelistu, který sbírá polské známky, upozorněte jej na náš zpravodaj SYRENA!!!