Základy biochemie KBC / BCH. Nukleové kyseliny. Inovace studia biochemie prostřednictvím e-learningu CZ / /0407

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Základy biochemie KBC / BCH. Nukleové kyseliny. Inovace studia biochemie prostřednictvím e-learningu CZ.04.1.03/3.2.15.3/0407"

Transkript

1 Základy biochemie KBC / BC ukleové kyseliny Inovace studia biochemie prostřednictvím e-learningu CZ / /0407 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

2 snova Úvod ke struktuře nukleových kyselin. Složení bází DA Dvojšroubovice DA Semikonzervativní replikace DA Metody sekvencování nukleových kyselin Technologie rekombinantní DA - klonovací techniky. olymerázová řetězová rekace CR Aplikace technologie rekombinantní DA. Typy ribonukleových kyselin.

3 Základní pojmy struktury nukleových kyselin ukleotidy mohou být spojovány do řetězců jako ribonuklové kyseliny (RA) nebo deoxyribonukleové kyseliny (DA). ukleové kyseliny jsou řetězce nukleotidů spojených fosfátovým můstkem mezi polohami 3 a 5 sousedních ribosových jednotek. Fosfáty polynukleotidů jsou kyselé při fyziologickém p a nukleové kyseliny jsou polyanionty. Spojení mezi jednotlivými nukleotidy se nazývá fosfodiesterová vazba. Koncový nukleotidový zbytek, jehož C5 není dále vázán se nazývá 5 konec. Analogicky 3 konec. Sekvence nukleotidů v nukleové kyselině se píše zleva doprava od 5 konce ke 3 konci.

4 Chemická struktura nukleové kyseliny konec C2 4ᄡ A ᄡ 2ᄡ C2 4ᄡ 1 C3 U(T) 5 6 1ᄡ 2ᄡ C2 4ᄡ 4 C ᄡ 2ᄡ C2 4ᄡ ᄡ konec 1ᄡ G

5 Zjednodušené schéma struktury nukleové kyseliny paucg. ísmeno p před názven tetranukleotidu reprezentuje fosfát na 5 konci. Vertikální čáry reprezentují ribosy, připojené báze jsou označeny písmenem, diagonální čáry s písmenem p reprezentují fosfodiesterové vazby. Čteme zleva do prava. Deoxy ekvivalent se liší pouze absencí 2 - a záměnou U za T, např. dpatcg. A 2ᄡ U G 2ᄡ 2ᄡ 2ᄡ C

6 Řětezec DA a RA: B ze B ze B ze DA B ze B ze B ze - - RA -

7 Skladba bází deoxyribonukleové kyseliny DA mají stejné počty adeninů a thyminů (A = T) a stejné počty guaninů a cytosinů (G = C). Tato shoda se nazývá Chargaffovo pravidlo. Experimentálně zjištěné poměry složení bází různých organismů. rganismus A:T G:C A:G Člověk 1, 00 1, 00 1, 56 šenice 1, 00 0, 97 1, 22 Kvasinka 1, 03 1, 02 1, 67 Escherichia coli 1, 09 0, 99 1, 05 Serratia marcescens* 0, 95 0, 86 0, 70 * Gram negativní baktérie, enterobaktérie, pathogen.

8 Základní charakteristika DA Charakteristickou vlastností přirozeně se vyskytující DA je její délka. Je poskládána z velkého množství nukleotidů nese genetickou informaci. Kvantifikace informací, které nese DA: Každá pozice jedné ze čtyř bází odpovídá dvěma bitům informace (22 = 4). otom řetězec nukleotidů nese 2 x = bitů nebo bytů (1 byte = 8 bitů). Genom E. coli je jedna DA složená ze dvou řetězců obsahujících 4, 6 milionů nukleotidů, odpovídající 9, 2 milionu bitů, nebo 1, 15 megabytů informace. DA vyšších organismů je mnohem delší. Lidský genom obsahuje přibližně 4, 6 milionu nukleotidů rozdělených do 24 různých DA molekul, 22 autosomních, x a y pohlavních chromosomů. Další podstatnou vlastností DA je replikace-tvorba dvou kopií nukleové kyseliny z jedné. To umožňuje párování bází.

9 Elektronová mikrofotografie části genomu E. coli.

10 Dvojitá šroubovice DA roblém specifického párováním bází byl vyřešen při studiu prostorové (třírozměrné) struktury DA. Maurice Wilkins a Rosalinda Franklin získali rentgenové difrakční snímky vláken DA. Z těchto snímků se vydedukovalo, že DA je dvojšroubovice. James Watson a Francis Crick z těchto a dalších dat sestavili model DA (1953, ature, London). A) Dva helikální polynukleotidové řetězce se otáčí kolem společné osy. Řetězce se vinou antiparalelně. B) Vazby sacharidu s fosfáty jsou na vnější straně šroubovice a purinové a pyrimidinové báze leží uvnitř šroubovice. C) Báze jsou kolmé na osu šroubovice. Sousední báze jsou od sebe vzdáleny 3, 4 Å. elikální struktura se opakuje každých 34 Å, což je 10 bází (= 34 Å na závit / 3, 4 Å na bázi). Rotace 36o na bázi (360o na celý závit). D) růměr helixu je 20 Å.

11 Watson-Crickům model dvojité helix DA

12 sový pohled na DA. áry bází leží jeden na druhém.

13 omocný diagram k určení pravotočivé a levotočivé DA Levoto iv ravoto iv

14 árování bází DA Watson a Crick objevili, že guanin může být párován s cytosinem a adenin s thyminem. ublikoval již v roce 1950 E. Chargaff, ale Watson s Crickem to nevěděli. Stabilita dvojité helix DA je dána: A) Vodíkovými vazbami. B) Báze jsou udržovány mezi sebou Van der Walsovými silami a hydrofobními interakcemi. Guanin Cytosin C3 Adenin Thymin

15 Velký a malý žlábek na DA a povrchu dvojité šroubovice jsou dva žlábky: velký a malý. Důvodem je, že glykosidové vazby párů bází nejsou úplně stejné. Malý žlábek obsahuje pár bází pyrimidin -2 a purin -3 a velký žlábek je na opačné straně páru. Velk l bek Mal l bek

16 Strany malého a velkého žlábku: Strana velk ho l bku A Glykosidov vazba Strana velk ho l bku C3 T Glykosidov vazba G Glykosidov vazba C Glykosidov vazba Strana mal ho l bku Strana mal ho l bku Adenin- Thymin Guanin- Cytosin

17 Různé strukturní formy DA. elix B Watson-Crickova. Typ helixu A B Z Tvar nejširší střední nej užší Stoupání na pár bazí 2.3 Å 3.4 Å 3.8 Å růměr helixu 25.5 Å 23.7 Å 18.4 Å Smysl otáčení pravotočivá pravotočivá levotočivá anti anti střídavě anti a syn Å 35.4 Å 45.6 Å 19º 1º 9º Velký žlábek úzký a velmi hluboký široký a celkem hluboký plochý Malý žlábek velmi široký a mělký úzký a celkem hluboký velmi úzký a hluboký Glykosidová vazba očet párů bází na j eden závit helixu Výška j ednoho závitu helixu dklon páru bází od kolmice na osu helixu

18 Semikonzervativní replikace DA okus M. Meselsona a F. Stahla (1958): Baktérie s původní (rodičovskou) DA byly pěstovány na médiu obsahujícím těžký isotop dusíku 15 (154Cl). o plné inkorporaci těžkého dusíku do DA, byly přeneseny do média s běžným isotopem dusíku 14. Zkoumalo se jaká bude distribuce obou dusíků po replikaci metodou rovnovážné sedimentace v hustotním gradientu. DA po extrakci byla rozpuštěna v koncentrovaném roztoku chloridu cesného o hustotě 1, 7 g.cm-3 (gradient zhruba stejný jako hustota DA). Molekuly DA putovaly při centrifugaci v hustotním gradientu na místa, kde byl gradient roven jejich hustotě. DA byla extrahována z baktérií v různých časech po transferu z 15 do 14.

19 Rozlišení 14 od 15 hustotním gradientem. A) UV absorpce. B) Densitogram.

20 Diagram semikonzervativní replikace vodn rodi ovsk molekula DA rvn generace dce in ch molekul DA Druh generace dce in ch molekul DA

21 Mechanismus replikace DA V roce 1958 Arthur Kornberg a jeho kolegové izolovali první enzym replikce nazvaný DA plymerasa, který katalyzuje tvorbu fosfodiesterové vazby mezi deoxynukleotidy. Celý replikační proces využívá dvacet proteinů. utný je DA templát a primer s volnou 3 skupinou. rimer je počáteční segment polymeru, který je prodlužován. Templát je sekvence DA nebo RA na které probíhá syntéza komplementární sekvence. ový řetězec DA se tvoří přímo na již existujícím DA templátě. datt G C C G T C dgtt C G G C i Aa Aa T C C G G C i Aa Aa T G C Aa

22 Tok informace z RA na DA u retrovirů (IV-1) Reverzn transkriptasa Vir ln RA Reverzn transkriptasa ybridn RA- DA dvoj レroubovice Reverzn transkriptasa DA p epsan z vir ln RA Dvoj レroubovice vir ln DA

23 Metody sekvencování nukleových kyselin Strategie sekvencování: Štěpení polymerů na specifické fragmenty, které mohou být celé sekvencovány. Určení pořadí nukleotidů každého fragmentu. Sestavení překrývajících se fragmentů tak, aby došlo k rekonstrukci původního polymeru. Enzymy: Restrikční enzymy (endonukleasy a exonukleasy) Restrikční endonukleasy typu II rozpoznávají a štěpí palindromovou sekvenci DA. alindrom je slovo nebo fráze, které se čtou stejně zleva i zprava. apř. refer nebo Madam, I am Adam. V palindromovém DA segmentu je sekvence nukleotidů stejná v obou řetězcích a segment má tzv. dvoučetnou symetrii. Fragmenty, které takto vznikají mohou mít lepivé nebo nelepivé konce. Restrikční enzymy se označují podle baktérií původu. apř. EcoRI je produková E. coli kmen RI13.

24 Restrikční místa. a) Generuje fragmenty s lepivými konci. b) Generuje fragmenty s nelepivými konci. a) Eco RI b) Eco RV M sto t pen M sto t pen - G - A - A - T - T - C - - G - A - T - A - T - C - - C - T - T - A - A - G - - C - T - A - T - A - G - M sto t pen M sto t pen sa symetrie

25 Dělení fragmentů nukleových kyselin elektroforézou. Gélová elektroforéza na polyakrylamidovém gélu, AGE. Výsledkem je restrikční mapa. J amky pro Vzorek nanesen vzorku ufr - Katoda Gel Sm r elektrofor zy Stojan ufr Anoda

26 Metoda sekvencování DA dle F. Sangera metoda ukončení řetězce nebo dideoxymetoda Enzym DA polymerasa I z E. coli (enzym podílející se na replikaci bakteriální DA). Jednovláknová DA jako templát a čtyři deoxynukleosidtrifosfáty (dt), dat, dct, dgt a dtt. Krátky polynukleotid primer, který je komplementární 3 koncem templátu DA a stává se 5 koncem nového řetězce. Syntéza DA je zakončována specifickými nukleotidy. Reakční směs také obsahuje označenou sloučeninu, buď jeden z dts nebo primer. značení může být radioaktivním isotopem (např. 32) nebo fluorescenčně. Klíčovou komponentou je malé množství 2, 3 dideoxynukleosidtrifosfátu (ddt), který nemá 3 -. Když je tato komponenta vřazena do syntetizovaného polynukleotidu, řetězec je ukončen.

27 2, 3 - Dideoxynukleosidtrifosfát B ZE C2 2,3 - Dideoxynukleosidtrifosf t

28 Reakce katalyzovaná DA polymerasou I TEML T TEML T G Aa G T C T Aa C G DA polymerasa I AaAa T C T G Aa G T C T Aa C C G AaAa T T i... RI MER dct dgt RI MER dgt...

29 Metoda sekvencování DA - terminace řetězce TEML T: RI MER: dat ddat dct dgt dtt GGCCA GGCCATCGTTGA CCGGTAGCAACT GG dat dct ddct dgt dtt GGC GGCC GGCCATC A C dat dct dgt ddgt dtt GGCCATCG GGCCATCGTTG G dat dct dgt dtt ddtt GGCCAT GGCCATCGT GGCCATCGTT T A G T T G C T A C C Sekvence komplement rn k templ tu DA

30 Automatické sekvencování DA. a primer v každé ze čtyř reakčních směsí jsou připojena fluorescenční barviva. Každá ze čtyř barevných křivek reprezentuje elektroforézou oddělený fragment s jedním dideoxynukleotidem. Barevné fragmenty: Zelená = ddat, červená = ddtt, černá = ddgt a modrá = ddct.

31 Technologie rekombinantní DA - klonovací techniky Klonování je produkce násobku identických organismů odvozených od jednoho předka. Klon je soubor buněk obsahujících vektor nesoucí žádanou DA. Metoda dovoluje připravit větší množství DA, které nelze získat např. izolací z bakteriální kultury. Genové inženýrství. Způsoby amplifikace segmentu DA: A) Specifický fragment DA vytvořený restrikčním enzymem, technikou CR (polymerázové řetězové reakce) nebo chemickou syntézou. B) Fragment je vnesen do jiné DA molekuly označené jako vektor, obsahující nezbytnou sekvenci k přímé replikaci DA. C) Vektor nesoucí vloženou DA je inkorporován do buněk, kde je replikován. D) Buňky obsahující požadovanou DA jsou odděleny. Klonovací vektory. ejčastěji plasmidy, kruhové DA molekuly od 1 po 200 kb z bakterií nebo kvasinek. (kb = párů bází dvojšroubovice nebo bází jednovláknové DA).

32 Technologie rekombinantní DA - klonovací techniky Laboratorní plasmidy jsou relativně malé kruhové DA, snadno se replikující, nesoucí geny specifické rezistence k jednomu nebo více antibiotikům a obsahující jedno nebo více míst pro restrikční endonukleasu, kam může být zavedena cizí DA. apř. E. coli plasmid označený puc18 (2, 69 kb) reprezentuje klonovací vektor (puc znamená plasmid Universal Cloning). oužívá se ke klonování DA do velikosti 10kb. bsahuje 13 restrikčních míst, tři geny rezistence k ampicilinu, lacz kódující enzym β -galaktosidasu. Bakteriofág λ je vektor klonující DA do 16 kb. Rekombinantní DA neboli chiméra ( podle řecké mytologie obluda se lví hlavou, kozím tělem a hadím ocasem) složená DA. Ligace (vazba). DA segment, který má být klonován má obvykle lepivé konce. DA ligasa je enzym katalyzující spojení segmentu DA s klonovacím vektorem. Transformace exprese chimerického plasmidu do hostitelské bakterie.

33 Konstrukce rekombinantní DA molekuly Ciz DA Klonovac vektor Restrik n endonukleasa Za len n c z ho fragmentu DA do klonovac ho vektoru Chimern DA

34 Transformace a selekce transformovaných buněk Selekce oddělení pouze těch hostitelských organismů, které byly transformovány a obsahují správně konstruovaný vektor. V případě plasmidového vektoru lze provést výběr za použití antibiotik a nebo chromogenních látek. apř. lacz gen v puc18 plasmidu kóduje enzym β -galaktosidasu, který štěpí bezbarvou látku X-gal na modrý produkt. E.coli transformované nemodifikovaným puc18 plasmidem tvoří modré kolonie. V případě, že plasmid obsahuje cizí DA inkorporovanou do jeho polylinker regionu, jsou kolonie bezbarvé, protože kódující sekvence lacz byla přerušena netvoří se funkční β galaktosidasa. Bakterie do kterých nebyl vnesen plasmid jsou také bezbarvé. Tyto bakterie mohou být odděleny přidáním antibiotika ampicilinu do růstového média (plasmid obshuje gen rezistence k ampicilinu). Závěr: Úspěšně transformované buňky tvoří bezbarvé kolonie za přítomnosti ampicilinu. Geny jako ampr jsou nazývány selekční

35 X-gal jako chromogen pro β -galaktosidasu Cl C2 Br 5- Brom- 4- chlor- 3- indolyl- - D- galaktosid (X- gal) (bezbarv ) 2 - Galaktosidasa Cl C2 Br - D- Galaktosa 5- Brom- 4- chlor- 3- hydroxyindol (modr )

36 olymerázová řetězová reakce (polymerase chain reaction-cr) Amplifikace (znásobení) DA. Segmenty DA po 6 kb mohou být zmnoženy metodou vyvinutou v roce 1985 K. Mullisem. rincip: DA vzorek je rozdělen na jednotlivá vlákna a inkubován s DA polymerasou, v reakční směsi jsou všechny čtyři dt, dva oligonukleotidové primery jejichž sekvence je komplementární se segmentem DA, který chceme zmnožit. rimery směrují DA polymerasu syntetizovat komplementární vlákna k původní DA. oužívá se tepelně stabilní Tag polymerasa izolovaná z Thermus aquaticus, která je stabilní do 75oC. roces probíhá cyklicky. o dvaceti cyklech se zvýší množství požadované sekvence DA asi milionkrát ( 220). Metoda umožňuje amplifikovat DA z 105 buněk a může být použita bez předchozí purifikace DA. oužívá se i klinicky k diagnostice onemocnění a k identifikaci lidí ze vzorků vlasů, spermií apod. (forensní chemie).

37 rvní cyklus CR: vodn dvoj roubovice DA dd len vl ken DA z h t ma ochlazen m a p ipojen primer dat, dtt, dgt, dct rodlu ov n nov ho vl kna DA R zn dlouh nov vl kna DA

38 Druhý cyklus CR (1.část): dd len vl ken DA z h t m a ochlazen m a p ipojen v t ho mno stv primer R zn dlouh nov vl kna DA

39 Druhý cyklus CR (2.část): dat, dtt, dgt, dct rodlu ov n nov ho vl kna DA Shodn dlouh vl kna DA atd.

40 Druhý cyklus CR (kompletní) dd len vl ken DA z h t m a ochlazen m a p ipojen v t ho mno stv primer rodlu ov n nov ho vl kna DA dat, dtt, dgt, dct Shodn dlouh vl kna DA atd.

41 Aplikace technologie rekombinantní DA rodukce proteinů. Bakteriální proteiny se připravují poměrně snadno. rodukce proteinů může dosáhnout až 30% hostitelských proteinů. Takovéto geneticky upravené organismy nazýváme nadprodukční. Bakteriální produkce eukaryotních proteinů je možná jen tehdy, kdy když rekombinantní DA nesoucí sekvenci kódující požadovaný protein také obsahuje bakteriální transkripční a translační kontrolní sekvenci. Mnohé eukaryotní geny jsou velké a obsahují části zvané introny, které jsou obyvkle před translací odstřiženy. Baktérie takový systém nemají. Mnoho proteinů je také posttranslačně modifikováno, aby byly funkční. bchází se použitím eukaryotních hostitelů jako jsou kvasinky nebo živočišné buňky. Bodová mutageneze (site directed mutagenesis). Bodová mutageneze byla vyvinuta M. Smithem. o izolaci genu je možné modifikovat nukleotidovou sekvenci a změnit tak aminokyselinovou sekvenci v kódovaném proteinu.

42 Transgenní organismy Transgenní organismy. Multibuněčný organismus je exprimován genem z jiného organismu je transgenní. Transplantovaný cizí gen se nazývá transgen. ejúspěšnějším transgenním organismem je kukuřice, která byla geneticky modifikována pro produkci proteinu, který je toxický pro požerový hmyz. Toxin je syntetizován půdním mikrobem Bacillus thuringiensis. Gen toxinu byl klonován do kukuřice Bt kukuřice. Do rýže byly naklonovány geny pro syntézu β -karotenu a gen pro protein ukládající Fe, ferritin. Tzv. zlatá rýže. Genová terapie je transfer nového genetického materiálu do buněk jednotlivců za účelem terapie. Jediným dosud známým výsledkem genové terapie je posílení nebo prakticky dodání části nutné pro funkci dětského imunitního systému. Do buněk kostní dřeně nemocných se vnese gen pro normální γ c cytokinový receptor. nemocnění zvané SCID-X1 (severe combined immunodeficiency disease). Cytokiny jsou malé peptidy produkované řadou různých buněk. Jsou to jakési signalizační molekuly působící hlavně v imunitním systému, kde ovlivňují růst, diferenciaci a chování buněk.

43 Ribonukleové kyseliny - RA Tři typy ribonukleových kyselin: Informační (mra), přenosová (tra) a ribosomální (rra). Informační mra je templát pro syntézu proteinů nebo translaci. Molekuly mra jsou produkovány z každého genu nebo skupiny genů. mra je heterogenní třída molekul. řenosová tra přenáší aktivované aminokyseliny na ribosomy k syntéze proteinů. Máme 20 proteinogenních aminokyselina tedy minimálně dvacet tra. tra sestává z asi 75 nukleotidů (hmotnost asi 25 kd) nejmenší RA. Ribosomální rra je hlavní součástí ribosomů, hraje obě role při syntéze proteinů, katalytickou a strukturální. apř. v E. coli jsou tři typy rra označené 23S, 16S a 5S podle sedimentačního koeficientu. V každém ribosomu jsou všechny tři rra.

44 Všechny buněčné RA jsou syntetizovány RA polymerasou Syntéza RA z DA templátu se nazývá transkripce a je katalyzována enzymem RA polymerasa. ro funkci RA polymerasy jsou nutné: Templát, preferuje dojšroubovici DA. Jednovláknová slouží také jako templát. Templátem není RA ani hybrid RA-DA. Aktivované prekurzory, všechny čtyři ribonukleotidtrifosfáty - AT, GT, UT a CT. Bivalentní kovové ionty Mg2 nebo Mn2. Směr syntézy je 5 3. Syntéza je poháněna hydrolýzou i. RA polymerasa nepotřebuje primer. RA polymerasa nemá nukleasovou aktivitu jakou má DA polymerasa a proto nemůže vyštípnout chybně vřazený nukleotid.

45 Transkripce, tvorba mra - RA polymerasová reakce RIMER B ze B ze B ze B ze T E M L ᄡ T V ᄡ V L ᄡ K D A RIMER 2 i B ze B ze 2 i T E M L ᄡ T V ᄡ B ze B ze V L ᄡ K D A

Základy biochemie KBC / BCH. Nukleové kyseliny. Inovace studia biochemie prostřednictvím e-learningu CZ / /0407

Základy biochemie KBC / BCH. Nukleové kyseliny. Inovace studia biochemie prostřednictvím e-learningu CZ / /0407 Základy biochemie KBC / BC ukleové kyseliny Inovace studia biochemie prostřednictvím e-learningu CZ.04.1.03/3.2.15.3/0407 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

Základy biochemie KBC/BCH. Nukleové kyseliny. Inovace studia biochemie prostřednictvím e-learningu CZ.04.1.03/3.2.15.3/0407

Základy biochemie KBC/BCH. Nukleové kyseliny. Inovace studia biochemie prostřednictvím e-learningu CZ.04.1.03/3.2.15.3/0407 Základy biochemie KBC/BC Nukleové kyseliny Inovace studia biochemie prostřednictvím e-learningu CZ.04.1.03/3.2.15.3/0407 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace ukleové kyseliny Replikace Transkripce, RA processing Translace Prokaryotická X eukaryotická buňka Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen) Život závisí na schopnosti

Více

Nukleové kyseliny. DeoxyriboNucleic li Acid

Nukleové kyseliny. DeoxyriboNucleic li Acid Molekulární lární genetika Nukleové kyseliny DeoxyriboNucleic li Acid RiboNucleic N li Acid cukr (deoxyrobosa, ribosa) fosforečný zbytek dusíkatá báze Dusíkaté báze Dvouvláknová DNA Uchovává genetickou

Více

Exprese genetické informace

Exprese genetické informace Exprese genetické informace Stavební kameny nukleových kyselin Nukleotidy = báze + cukr + fosfát BÁZE FOSFÁT Nukleosid = báze + cukr CUKR Báze Cyklické sloučeniny obsahující dusík puriny nebo pyrimidiny

Více

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA). Typy nukleových kyselin Existují dva typy nukleových kyselin (NA, z anglických slov nucleic acid): deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA). DNA je lokalizována v buněčném jádře, RNA v cytoplasmě a

Více

Klonování DNA a fyzikální mapování genomu

Klonování DNA a fyzikální mapování genomu Klonování DNA a fyzikální mapování genomu. Terminologie Klonování je proces tvorby klonů Klon je soubor identických buněk (příp. organismů) odvozených ze společného předka dělením (např. jedna bakteriální

Více

Struktura a funkce nukleových kyselin

Struktura a funkce nukleových kyselin Struktura a funkce nukleových kyselin ukleové kyseliny Deoxyribonukleová kyselina - DA - uchovává genetickou informaci Ribonukleová kyselina RA - genová exprese a biosyntéza proteinů Složení A stavební

Více

Nukleové kyseliny Milan Haminger BiGy Brno 2017

Nukleové kyseliny Milan Haminger BiGy Brno 2017 ukleové kyseliny Milan aminger BiGy Brno 2017 ukleové kyseliny jsou spolu s proteiny základní a nezbytnou složkou živé hmoty. lavní jejich funkce je uchování genetické informace a její přenos do dceřinné

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK. Anotace. Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20. Číslo projektu:

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK. Anotace. Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20. Číslo projektu: Vzdělávací materiál vytvořený v projektu VK ázev školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí svobození 20 Číslo projektu: ázev projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek pro

Více

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti NUKLEOVÉ KYSELINY

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti NUKLEOVÉ KYSELINY Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti NUKLEOVÉ KYSELINY 3 složky Nukleotidy dusík obsahující báze (purin či pyrimidin) pentosa fosfát Fosfodiesterová vazba. Vyskytuje se mezi

Více

6. Nukleové kyseliny

6. Nukleové kyseliny 6. ukleové kyseliny ukleové kyseliny jsou spolu s proteiny základní a nezbytnou složkou živé hmoty. lavní jejich funkce je uchování genetické informace a její přenos do dceřinné buňky. ukleové kyseliny

Více

Nukleové kyseliny. Struktura DNA a RNA. Milada Roštejnská. Helena Klímová

Nukleové kyseliny. Struktura DNA a RNA. Milada Roštejnská. Helena Klímová ukleové kyseliny Struktura DA a RA Milada Roštejnská elena Klímová bsah Typy nukleových kyselin DA a RA jsou tvořeny z nukleotidů Jaký je rozdíl mezi nukleotidem a nukleosidem? Fosfodiesterová vazba Komplementarita

Více

DNA TECHNIKY IDENTIFIKACE ŽIVOČIŠNÝCH DRUHŮ V KRMIVU A POTRAVINÁCH. Michaela Nesvadbová

DNA TECHNIKY IDENTIFIKACE ŽIVOČIŠNÝCH DRUHŮ V KRMIVU A POTRAVINÁCH. Michaela Nesvadbová DNA TECHNIKY IDENTIFIKACE ŽIVOČIŠNÝCH DRUHŮ V KRMIVU A POTRAVINÁCH Michaela Nesvadbová Význam identifikace živočišných druhů v krmivu a potravinách povinností každého výrobce je řádně a pravdivě označit

Více

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Translace, techniky práce s DNA

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Translace, techniky práce s DNA Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Translace, techniky práce s DNA Translace překlad z jazyka nukleotidů do jazyka aminokyselin dá se rozdělit na 5 kroků aktivace aminokyslin

Více

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Ivo Frébort 1. Struktura a replikace DNA Literatura: Alberts a kol.: Základy buněčné biologie Espero Publishing, 2000 Garrett & Grisham: Biochemistry 2nd ed., Saunders

Více

Garant předmětu GEN: prof. Ing. Jindřich Čítek, CSc. Garant předmětu GEN1: prof. Ing. Václav Řehout, CSc.

Garant předmětu GEN: prof. Ing. Jindřich Čítek, CSc. Garant předmětu GEN1: prof. Ing. Václav Řehout, CSc. Garant předmětu GEN: prof. Ing. Jindřich Čítek, CSc. Garant předmětu GEN1: prof. Ing. Václav Řehout, CSc. Další vyučující: Ing. l. Večerek, PhD., Ing. L. Hanusová, Ph.D., Ing. L. Tothová Předpoklady: znalosti

Více

Jsme tak odlišní. Co nás spojuje..? Nukleové kyseliny

Jsme tak odlišní. Co nás spojuje..? Nukleové kyseliny Jsme tak odlišní Co nás spojuje..? ukleové kyseliny 1 UKLEVÉ KYSELIY = K anj = A ositelky genetických informací Základní význam pro všechny organismy V buňkách a virech Identifikace v buněčném jádře (nucleos)

Více

ENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY

ENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY ENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 28. 3. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí

Více

Kontrola genové exprese

Kontrola genové exprese Základy biochemie KBC/BC Kontrola genové exprese Inovace studia biochemie prostřednictvím e-learningu CZ.04.1.03/3.2.15.3/0407 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII

MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII Biotechnologie MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII Využití živých organismů pro uskutečňování definovaných chemických procesů pro průmyslové nebo komerční aplikace Organismus je geneticky upraven metodami genetického

Více

Klonování gen a genové inženýrství

Klonování gen a genové inženýrství Klonování gen a genové inženýrství Genové inženýrství užite né termíny Rekombinantní DNA = DNA, ve které se nachází geny nejmén ze dvou zdroj, asto ze dvou zných druh organism Biotechnologie = manipulace

Více

Molekulární biotechnologie č.8. Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách

Molekulární biotechnologie č.8. Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách Molekulární biotechnologie č.8 Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách Eukaryontní buňky se využívají v případě, když Eukaryontní proteiny syntetizované v baktériích postrádají biologickou

Více

ÚVOD. Úvod ke struktuře nukleových kyselin Struktura DNA Replikace DNA Opravy DNA

ÚVOD. Úvod ke struktuře nukleových kyselin Struktura DNA Replikace DNA Opravy DNA NUKLEVÉ KYSELINY ÚVD Úvod ke struktuře nukleových kyselin Struktura DNA Replikace DNA pravy DNA * Základní pojmy struktury nukleových kyselin Nukleotidy mohou být spojovány do řetězců ve formě ribonukleové

Více

NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života

NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života NUKLEOVÉ KYSELINY Základ života HISTORIE 1. H. Braconnot (30. léta 19. století) - Strassburg vinné kvasinky izolace matiére animale. 2. J.F. Meischer - experimenty z hnisem štěpení trypsinem odstředěním

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Inovace studia molekulární a buněčné biologie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

Kde se NK vyskytují?

Kde se NK vyskytují? ukleové kyseliny Kde se K vyskytují? Struktura ukleotid H 2 - H báze Zbytek kyseliny fosforečné H Cukerná složka H H H H H H H H H H H ribosa β-d-ribofuranosa H H H H H H H H H H deoxyribosa 2-deoxy-β-D-ribofuranosa

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Biosyntéza nukleových kyselin. VY_32_INOVACE_Ch0219.

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Biosyntéza nukleových kyselin. VY_32_INOVACE_Ch0219. Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné: Výběrové otázky: 1. Součástí všech prokaryotických buněk je: a) DNA, plazmidy b) plazmidy, mitochondrie c) plazmidy, ribozomy d) mitochondrie, endoplazmatické retikulum 2. Z následujících tvrzení, týkajících

Více

Nukleosidy, nukleotidy, nukleové kyseliny, genetická informace

Nukleosidy, nukleotidy, nukleové kyseliny, genetická informace Nukleosidy, nukleotidy, nukleové kyseliny, genetická informace Centrální dogma Nukleové kyseliny Fosfátem spojené nukleotidy (cukr s navázanou bází a fosfátem) Nukleotidy Nukleotidy stavební kameny nukleových

Více

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin:

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin: NUKLEOVÉ KYSELINY Deoxyribonukleová kyselina (DNA, odvozeno z anglického názvu deoxyribonucleic acid) Ribonukleová kyselina (RNA, odvozeno z anglického názvu ribonucleic acid) Definice a zařazení: Nukleové

Více

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie Centrální dogma molekulární biologie ukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Transkripce D R Translace rotein Mendel) Replikace 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 nukleové kyseliny

Více

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace ukleové kyseliny Replikace Transkripce, RA processing Translace Život závisí na schopnosti buněk skladovat, získávat a překládat genetickou informaci, která je nezbytná pro udržení života organismů. Prokaryotická

Více

Struktura sacharidů a nukleových kyselin

Struktura sacharidů a nukleových kyselin Struktura sacharidů a nukleových kyselin Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 2. LF UK a F Motol Matej Kohutiar 2017 snova přednášky I.Struktura sacharidů 1. Monosacharidy Reakce sacharidů 2. ligosacharidy

Více

BAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.

BAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. BAKTERIÁLNÍ GENETIKA Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. -dědičnost u baktérií principiálně stejná jako u komplexnějších organismů -genom haploidní a značně menší Bakteriální genom

Více

Centrální dogma molekulární biologie

Centrální dogma molekulární biologie řípravný kurz LF MU 2011/12 Centrální dogma molekulární biologie Nukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Mendel) 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 genetická informace v nukleových

Více

Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková

Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková Těsně před infarktem Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod Jan Kalina, Marie Tomečková Program, osnova sdělení 13,30 Úvod 13,35 Stručně o ateroskleróze 14,15 Měření genových expresí 14,00

Více

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Čtvrtek 10:30 11:15 Struktura a replikace DNA (Mgr. M. Majeská Čudejková, Ph.D) Transkripce genu a její regulace (Mgr. M. Majeská Čudejková, Ph.D) Translace a tvorba

Více

MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII

MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII Biotechnologie MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII Termín biotechnologie byl poprvé použit v roce 1917 Procesy, při kterých se na tvorbě výsledného produktu podílejí živé organismy Širší definice: biotechnologie

Více

GENETIKA dědičností heredita proměnlivostí variabilitu Dědičnost - heredita podobnými znaky genetickou informací Proměnlivost - variabilita

GENETIKA dědičností heredita proměnlivostí variabilitu Dědičnost - heredita podobnými znaky genetickou informací Proměnlivost - variabilita GENETIKA - věda zabývající se dědičností (heredita) a proměnlivostí (variabilitu ) živých soustav - sleduje rozdílnost a přenos dědičných znaků mezi rodiči a potomky Dědičnost - heredita - schopnost organismu

Více

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Molekulární základy dědičnosti Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulární genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace DNA RNA

Více

Gymnázium, Brno, Elgartova 3

Gymnázium, Brno, Elgartova 3 Gymnázium, Brno, Elgartova 3 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: GE Vyšší kvalita výuky Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0925 Autor: Mgr. Hana Křivánková Téma:

Více

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce Nukleová kyselina gen základní jednotka informace v živých systémech,

Více

ZDRAVOTNÍ NEZÁVADNOST POTRAVIN

ZDRAVOTNÍ NEZÁVADNOST POTRAVIN ZDRAVOTNÍ NEZÁVADNOST POTRAVIN Možnosti stanovení Listeria monocytogenes popis metod a jejich princip Mária Strážiková Aleš Holfeld Obsah Charakteristika Listeria monocytogenes Listerióza Metody detekce

Více

Struktura biomakromolekul

Struktura biomakromolekul Struktura biomakromolekul ejvýznamnější biomakromolekuly l proteiny l nukleové kyseliny l polysacharidy l lipidy... měli bychom znát stavební kameny života Biomolekuly l proteiny l A DA, RA l lipidy l

Více

6. Nukleové kyseliny a molekulová genetika

6. Nukleové kyseliny a molekulová genetika 6. Nukleové kyseliny a molekulová genetika Obtížnost A Odhadněte celkové nukleotidové složení dvouvláknové DNA, u níž bylo experimentálně stanoveno, že ze 100 deoxynukleotidů tvoří průměrně 22 deoxyadenosin-5

Více

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace Prokaryotická X eukaryotická buňka Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen) Život závisí na schopnosti buněk skladovat,

Více

Molekulární biotechnologie č.12. Využití poznatků molekulární biotechnologie. Transgenní rostliny.

Molekulární biotechnologie č.12. Využití poznatků molekulární biotechnologie. Transgenní rostliny. Molekulární biotechnologie č.12 Využití poznatků molekulární biotechnologie. Transgenní rostliny. Transgenní organismy Transgenní organismus: Organismus, jehož genom byl geneticky modifikován cizorodou

Více

Exprese genetické informace

Exprese genetické informace Exprese genetické informace Tok genetické informace DNA RNA Protein (výjimečně RNA DNA) DNA RNA : transkripce RNA protein : translace Gen jednotka dědičnosti sekvence DNA nutná k produkci funkčního produktu

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován

Více

Příprava vektoru IZOLACE PLASMIDU ALKALICKÁ LYZE, KOLONKOVÁ IZOLACE DNA GELOVÁ ELEKTROFORÉZA RESTRIKČNÍ ŠTĚPENÍ. E. coli. lyze buňky.

Příprava vektoru IZOLACE PLASMIDU ALKALICKÁ LYZE, KOLONKOVÁ IZOLACE DNA GELOVÁ ELEKTROFORÉZA RESTRIKČNÍ ŠTĚPENÍ. E. coli. lyze buňky. Příprava vektoru IZOLCE PLSMIDU LKLICKÁ LYZE, KOLONKOVÁ IZOLCE DN E. coli plasmidová DN proteiny proteiny + + vysrážená plasmidová lyze buňky + snížení ph chromosomální DN centrifugace DN chromosomální

Více

Izolace, klonování a analýza DNA

Izolace, klonování a analýza DNA Izolace, klonování a analýza DNA Ing. Pavel Kotrba, Ph.D., Ing. Zdeněk Knejzlík, Ph.D., Ing. Zdeněk Chodora Ústav biochemie a mikrobiologie, VŠCHT Praha HTpavel.kotrba@vscht.czTH, HTzdenek.knejzlik@vscht.czTH,

Více

Rekombinantní protilátky, bakteriofágy, aptamery a peptidové scaffoldy pro analytické a terapeutické účely Luděk Eyer

Rekombinantní protilátky, bakteriofágy, aptamery a peptidové scaffoldy pro analytické a terapeutické účely Luděk Eyer Rekombinantní protilátky, bakteriofágy, aptamery a peptidové scaffoldy pro analytické a terapeutické účely Luděk Eyer Virologie a diagnostika Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v.v.i., Brno Alternativní

Více

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Čtvrtek 11:30 13:00 1. Struktura a replikace DNA (25.09.2014, Mgr. M. Čudejková, Ph.D) 2. Metody molekulární biologie I (09.10.2014, Doc. Mgr. P. Galuszka, Ph.D)

Více

Genetika - maturitní otázka z biologie (2)

Genetika - maturitní otázka z biologie (2) Genetika - maturitní otázka z biologie (2) by jx.mail@centrum.cz - Ned?le, B?ezen 01, 2015 http://biologie-chemie.cz/genetika-maturitni-otazka-z-biologie-2/ Otázka: Genetika I P?edm?t: Biologie P?idal(a):

Více

Funkce imunitního systému

Funkce imunitního systému Téma: 22.11.2010 Imunita specifická nespecifická,, humoráln lní a buněč ěčná Mgr. Michaela Karafiátová IMUNITA je soubor vrozených a získaných mechanismů, které zajišťují obranyschopnost (rezistenci) jedince

Více

Deriváty karboxylových kyselin, aminokyseliny, estery

Deriváty karboxylových kyselin, aminokyseliny, estery Deriváty karboxylových kyselin, aminokyseliny, estery Zpracovala: Ing. Štěpánka Janstová 29.1.2012 Určeno pro 9. ročník ZŠ V/II,EU-OPVK,42/CH9/Ja Přehled a využití derivátů organických kyselin, jejich

Více

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních. 1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován

Více

Struktura sacharidů a nukleových kyselin

Struktura sacharidů a nukleových kyselin Struktura sacharidů a nukleových kyselin Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 2. LF UK a F Motol Matej Kohutiar snova přednášky I.Struktura sacharidů 1. Monosacharidy Reakce sacharidů 2. ligosacharidy

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA Molekulárn rní základy dědičnosti Ústřední dogma molekulárn rní biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulárn rní genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace

Více

POLYPEPTIDY. Provitaminy = organické sloučeniny bez vitaminózního účinku, které se v živočišném těle mění působením ÚV záření nebo enzymů na vitaminy.

POLYPEPTIDY. Provitaminy = organické sloučeniny bez vitaminózního účinku, které se v živočišném těle mění působením ÚV záření nebo enzymů na vitaminy. POLYPEPTIDY Provitaminy = organické sloučeniny bez vitaminózního účinku, které se v živočišném těle mění působením ÚV záření nebo enzymů na vitaminy. Hormony = katalyzátory v živočišných organismech (jsou

Více

Metodologie molekulární fylogeneze a taxonomie hmyzu Bi7770

Metodologie molekulární fylogeneze a taxonomie hmyzu Bi7770 MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Metodologie molekulární fylogeneze a taxonomie hmyzu Bi7770 Andrea Tóthová Co se tady bude dít.. proč DNA a jak to s ní vlastně

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Genomika (KBB/GENOM) Fyzické mapování Fyzické cytogenetické a fyzické molekulární mapy Ing. Hana Šimková, CSc. Cíl přednášky

Více

Kyselina hyaluronová. Kyselina hyaluronová. Streptococcus equi subsp. produkovaná kyselina hyaluronová a. Autor prezentace: Mgr.

Kyselina hyaluronová. Kyselina hyaluronová. Streptococcus equi subsp. produkovaná kyselina hyaluronová a. Autor prezentace: Mgr. Kyselina hyaluronová Streptococcus equi subsp. zooepidemicus a jím produkovaná kyselina hyaluronová a glukuronidáza Marcela Tlustá Biotechnologická laborato Meyer a Palmer, 1934 Extracelulární matrix,

Více

ÚLOHA C Klonování PCR produktu do plasmidu

ÚLOHA C Klonování PCR produktu do plasmidu Jméno a učo: Datum: ÚLOHA C Klonování PCR produktu do plasmidu TEORETICKÝ ÚVOD Při klonování PCR produktů do plasmidů se využívá vlastnosti Taq polymerasy, a jiných non-proofreading polymeras, přidávat

Více

Genetika zvířat - MENDELU

Genetika zvířat - MENDELU Genetika zvířat DNA - primární struktura Několik experimentů ve 40. a 50. letech 20. století poskytla důkaz, že genetický materiál je tvořen jedním ze dvou typů nukleových kyselin: DNA nebo RNA. DNA je

Více

Schéma průběhu transkripce

Schéma průběhu transkripce Molekulární základy genetiky PROTEOSYNTÉZA A GENETICKÝ KÓD Proteosyntéza je složitý proces tvorby bílkovin, který zahrnuje proces přepisu genetické informace z DNA do kratšího zápisu v informační mrna

Více

Radiobiologický účinek záření. Helena Uhrová

Radiobiologický účinek záření. Helena Uhrová Radiobiologický účinek záření Helena Uhrová Fáze účinku fyzikální fyzikálně chemická chemická biologická Fyzikální fáze Přenos energie na e Excitace molekul, ionizace Doba trvání 10-16 - 10-13 s Fyzikálně-chemická

Více

Biosyntéza a metabolismus bílkovin

Biosyntéza a metabolismus bílkovin Bílkoviny Biosyntéza a metabolismus bílkovin lavní stavební materiál buněk a tkání Prakticky jediný zdroj dusíku pro heterotrofní organismy eexistují zásobní bílkoviny nutný dostatečný přísun v potravě

Více

Projekt SIPVZ č.0636p2006 Buňka interaktivní výuková aplikace

Projekt SIPVZ č.0636p2006 Buňka interaktivní výuková aplikace Nukleové kyseliny Úvod Makromolekulární látky, které uchovávají a přenášejí informaci. Jsou to makromolekulární látky uspořádané do dlouhých. Řadí se mezi tzv.. Jsou přítomny ve buňkách a virech. Poprvé

Více

Cukry (Sacharidy) Sacharidy a jejich metabolismus. Co to je?

Cukry (Sacharidy) Sacharidy a jejich metabolismus. Co to je? Sacharidy a jejich metabolismus Co to je? Cukry (Sacharidy) Organické látky, které obsahují karbonylovou skupinu (C=O) a hydroxylové skupiny (-O) vázané na uhlících Aldosy: karbonylová skupina na konci

Více

Zdrojem je mrna. mrna. zpětná transkriptáza. jednořetězcová DNA. DNA polymeráza. cdna

Zdrojem je mrna. mrna. zpětná transkriptáza. jednořetězcová DNA. DNA polymeráza. cdna Obsah přednášky 1) Klonování složených eukaryotických genů 2) Úprava rekombinantních genů 3) Produkce rekombinantních proteinů v expresních systémech 4) Promotory 5) Vektory 6) Reportérové geny Zdrojem

Více

Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO

Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO Chemické složení buňky Cíl přednášky: seznámit posluchače se složením buňky po chemické stránce Klíčová slova: biogenní prvky, chemické vazby a interakce, uhlíkaté sloučeniny,

Více

Struktura nukleových kyselin Vlastnosti genetického materiálu

Struktura nukleových kyselin Vlastnosti genetického materiálu Struktura nukleových kyselin Vlastnosti genetického materiálu V předcházejících kapitolách bylo konstatováno, že geny jsou uloženy na chromozomech a kontrolují fenotypové vlastnosti a že chromozomy se

Více

Aminokyseliny, proteiny, enzymy Základy lékařské chemie a biochemie 2014/2015 Ing. Jarmila Krotká Metabolismus základní projev života látková přeměna souhrn veškerých dějů, které probíhají uvnitř organismu

Více

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Ivo Frébort 4. Metody molekulární biologie I Izolace DNA a RNA Specifické postupy pro baktérie, kvasinky, rostlinné a živočišné tkáně U RNA nutno zabránit kontaminaci

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) B I O L O G I E 1. Definice a obory biologie. Obecné vlastnosti organismů. Základní klasifikace organismů.

Více

Přípravný kurz z biologie MUDr. Jana Kolářová, CSc. témata 1 Mgr. Kateřina Caltová témata 3-5 doc. PharmDr. Emil Rudolf, Ph.D. 2 + 6-10 materiály k

Přípravný kurz z biologie MUDr. Jana Kolářová, CSc. témata 1 Mgr. Kateřina Caltová témata 3-5 doc. PharmDr. Emil Rudolf, Ph.D. 2 + 6-10 materiály k Přípravný kurz z biologie MUDr. Jana Kolářová, CSc. témata 1 Mgr. Kateřina Caltová témata 3-5 doc. PharmDr. Emil Rudolf, Ph.D. 2 + 6-10 materiály k přípravnému kurzu: stránka Ústavu lékařské biologie a

Více

NaLékařskou.cz Přijímačky nanečisto

NaLékařskou.cz Přijímačky nanečisto alékařskou.cz Chemie 2016 1) Vyberte vzorec dichromanu sodného: a) a(cr 2 7) 2 b) a 2Cr 2 7 c) a(cr 2 9) 2 d) a 2Cr 2 9 2) Vypočítejte hmotnostní zlomek dusíku v indolu. a) 0,109 b) 0,112 c) 0,237 d) 0,120

Více

Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Zdravotní laborant bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví

Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Zdravotní laborant bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Zdravotní laborant bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví Dle čl. 7 odst. 2 Směrnice děkana pro realizaci bakalářských

Více

Genetika bakterií. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek

Genetika bakterií. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek Genetika bakterií KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek Bakteriofágy jako extrachromozomální genomy Genom bakteriofága uvnitř bakterie profág. Byly objeveny v bakteriích už v r. 1915 Twortem. Parazitické org. nemají

Více

Genetický polymorfismus

Genetický polymorfismus Genetický polymorfismus Za geneticky polymorfní je považován znak s nejméně dvěma geneticky podmíněnými variantami v jedné populaci, které se nachází v takových frekvencích, že i zřídkavá má frekvenci

Více

REPLIKACE, BUNĚČNÝ CYKLUS, ZÁNIK BUNĚK

REPLIKACE, BUNĚČNÝ CYKLUS, ZÁNIK BUNĚK Molekulární základy dědičnosti - rozšiřující učivo REPLIKACE, BUNĚČNÝ CYKLUS, ZÁNIK BUNĚK REPLIKACE deoxyribonukleové kyseliny (zdvojení DNA) je děj, při kterém se tvoří z jedné dvoušoubovice DNA dvě nová

Více

Doučování IV. Ročník CHEMIE

Doučování IV. Ročník CHEMIE 1. Chemie přírodních látek Biochemie a) LIPIDY 1. Triacylglyceroly se štěpí účinkem: a) ligas b) lyas c) lipas d) lihlas Doučování IV. Ročník CHEMIE 2. Žluknutí tuků je z chemického hlediska: a) polymerace

Více

BÍLKOVINY R 2. sféroproteiny (globulární bílkoviny): - rozpustné ve vodě, globulární struktura - odlišné funkce (zásobní, protilátky, enzymy,...

BÍLKOVINY R 2. sféroproteiny (globulární bílkoviny): - rozpustné ve vodě, globulární struktura - odlišné funkce (zásobní, protilátky, enzymy,... BÍLKVIY - látky peptidické povahy tvořené více než 100 aminokyselinami - aminokyseliny jsou poutány...: R 1 2 + R 2 R 1 R 2 2 2. Dělení bílkovin - vznikají proteosyntézou Struktura bílkovin primární sekundární

Více

19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza

19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza 19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza Proteosyntéza vyžaduje především zajištění primární struktury. Informace je uložena v DNA (ev. RNA u některých virů) trvalá forma. Forma uskladnění

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání

Více

Kultivační metody stanovení mikroorganismů

Kultivační metody stanovení mikroorganismů Kultivační metody stanovení mikroorganismů Základní rozdělení půd Syntetická, definovaná media, jednoduché sloučeniny, známé sloţení Komplexní media, vycházejí z ţivočišných nebo rostlinných tkání a pletiv,

Více

Příprava rekombinantních molekul pro diagnostické účely

Příprava rekombinantních molekul pro diagnostické účely 1 Příprava rekombinantních molekul pro diagnostické účely doc. RNDr. Milan Bartoš, Ph.D. bartosm@vfu.cz Přírodovědecká fakulta MU, 2014 2 Obsah přednášky 1) Pojem rekombinantní DNA 2) Historické milníky

Více

Základy metod forenzní genetiky. Hana Šumberová, DiS

Základy metod forenzní genetiky. Hana Šumberová, DiS Základy metod forenzní genetiky Hana Šumberová, DiS Bakalářská práce 2011 PROHLÁŠENÍ AUTORA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Beru na vědomí, že odevzdáním bakalářské práce souhlasím se zveřejněním své práce podle zákona

Více

ZÁKLADY BAKTERIÁLNÍ GENETIKY

ZÁKLADY BAKTERIÁLNÍ GENETIKY Zdroj rozmanitosti mikrorganismů ZÁKLADY BAKTERIÁLNÍ GENETIKY Různé sekvence nukleotidů v DNA kódují různé proteiny Různé proteiny vedou k různým organismům s různými vlastnostmi Exprese genetické informace

Více

Nukleové kyseliny příručka pro učitele. Obecné informace:

Nukleové kyseliny příručka pro učitele. Obecné informace: Obecné informace: Nukleové kyseliny příručka pro učitele Téma Nukleové kyseliny je završením základních kapitol z popisné chemie a je tedy zařazeno až na její závěr. Probírá se v rámci jedné, eventuálně

Více

Tomáš Oberhuber. Faculty of Nuclear Sciences and Physical Engineering Czech Technical University in Prague

Tomáš Oberhuber. Faculty of Nuclear Sciences and Physical Engineering Czech Technical University in Prague Tomáš Faculty of Nuclear Sciences and Physical Engineering Czech Technical University in Prague Buňka buňka je základní stavební prvek všech živých organismů byla objevena Robertem Hookem roku 1665 jednodušší

Více

Chemie nukleotidů a nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie (existují vyjímky)

Chemie nukleotidů a nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie (existují vyjímky) Chemie nukleotidů a nukleových kyselin Centrální dogma molekulární biologie (existují vyjímky) NH 2 N N báze O N N -O P O - O H 2 C H H O H H cukr OH OH nukleosid nukleotid Nukleosidy vznikají buď syntézou

Více

Struktura, vlastnosti a funkce nukleových kyselin, DNA v jádře, chromatin.

Struktura, vlastnosti a funkce nukleových kyselin, DNA v jádře, chromatin. Struktura, vlastnosti a funkce nukleových kyselin, DNA v jádře, chromatin. Nukleové base - purinové a pyrimidinové Ribonukleosidy - base + ribosa Deoxyribonukleosidy base + 2 - deoxyribosa Nukleotidy,

Více

BÍLKOVINY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 15. 2. 2013. Ročník: devátý

BÍLKOVINY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 15. 2. 2013. Ročník: devátý BÍLKOVINY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 15. 2. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí s oblastmi chemického

Více