Rybáské právo v R a EU

Transkript

1 Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta Mgr. Lenka Šulcová Rybáské právo v R a EU Rigorózní práce Konzultant rigorózní práce: JUDr. Vojtch Stejskal, Ph.D. Katedra: Katedra práva životního prostedí Datum uzavení rukopisu: 5. kvtna 2009

2 estné prohlášení Prohlašuji, že jsem pedkládanou rigorózní práci na téma Rybáské právo v R a EU vypracovala samostatn za použití zdroj a literatury v ní uvedených. V Praze dne 5. kvtna 2009 Lenka Šulcová

3 Podkování Na tomto míst bych ráda moc podkovala panu JUDr. Vojtchu Stejskalovi, PhD. za odborné vedení a pomoc pi zpracování rigorózní práce, dále pedevším Ing. Romanu Heimlichovi, odbornému referentovi z odboru rybáství Ministerstva zemdlství R, RNDr. Milanu Hladíkovi, PhD., rybáskému hospodái Jihoeského územního výboru eského rybáského svazu a Mgr. Davidu Zdvoákovi, právníkovi eského rybáského svazu.

4 OBSAH SEZNAM ZKRATEK ÚVOD ESKÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA RYBÁSKÉHO PRÁVA POJEM RYBÁSTVÍ HISTORICKÝ POHLED NA VÝVOJ PRÁVNÍ ÚPRAVY RYBÁSTVÍ NA ÚZEMÍ ESKÝCH ZEMÍ RYBNÍKÁSTVÍ ESKÉ PRODUKNÍ RYBÁSTVÍ LEGISLATIVNÍ ÚPRAVA TÝKAJÍCÍ SE HYGIENY PRODUKT RYBOLOVU RYBÁSTVÍ PROVOZOVANÉ VÝKONEM RYBÁSKÉHO PRÁVA RYBÁSKÉ PRÁVO A JEHO VÝKON RYBÁSKÉ REVÍRY HOSPODAENÍ V RYBÁSKÝCH REVÍRECH RYBÁSKÉ SVAZY VLASTNICKÉ VZTAHY VE VZTAHU K RYBÁSTVÍ I K VODÁM V PLATNÉM ESKÉM PRÁVU DELIKTNÍ ODPOVDNOST V OBLASTI RYBÁSTVÍ STÁTNÍ SPRÁVA RYBÁSTVÍ SOUVISLOSTI PRÁVNÍ ÚPRAVY RYBÁSTVÍ A OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTEDÍ RYBÁSKÁ STRÁŽ PRÁVNÍ VZTAH RYBÁSTVÍ A OCHRANY VOD POSTUP LEN RS PI ZJIŠTNÍ VODOHOSPODÁSKÝCH HAVÁRIÍ PRÁVNÍ VZTAH RYBÁSTVÍ A OCHRANY PÍRODY A KRAJINY PRÁVNÍ MOŽNOSTI RYBÁ V PÍPADECH ŠKOD NÁHRADA ŠKODY ZPSOBENÉ VYBRANÝMI ZVLÁŠT CHRÁNNÝMI DRUHY ŽIVOICH KOMUNITÁRNÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA RYBÁSKÉHO PRÁVA SPOLENÁ RYBÁSKÁ POLITIKA CÍLE A OBSAH MEZERY A NEDOSTATKY SPOLENÉ RYBÁSKÉ POLITIKY PRIORITY ESKÉHO PEDSEDNICTVÍ AKVAKULTURA V RÁMCI SPOLENÉ RYBÁSKÉ POLITIKY - EU/R LEGISLATIVA ES VE VZTAHU K AKVAKULTUE V R PRÁVNÍ PEDPISY ES SOUVISEJÍCÍ S RYBÁSTVÍM... 90

5 5 SROVNÁVACÍ POHLED NA SPOLKOVOU REPUBLIKU NMECKO REKREANÍ RYBOLOV VE SPOLKOVÉ REPUBLICE NMECKO RYBÁSKÝ ZÁKON V BAVORSKU RYBÁSKÝ ZÁKON V HESENSKU ZÁVR SEZNAM PRAMEN SUMMARY SEZNAM KLÍOVÝCH SLOV KEY WORDS

6 SEZNAM ZKRATEK 6 SEZNAM ZKRATEK AOPK Agentura ochrany pírody a krajiny CITES Convention on International Trade in Endangered Species IŽP eská inspekce životního prostedí R eská republika RS eský rybáský svaz EFF European fisheries fund EHS Evropské hospodáské spoleenství ES Evropské spoleenství EU Evropská Unie FAO Food and Agriculture Organization of the United Nations FEAP Federation of European Aquaculture Producers MO Místní organizace MRS Moravský rybáský svaz MZe Ministerstvo zemdlství MŽP Ministerstvo životního prostedí NS R Nejvyšší soud eské republiky OECD Organization for Economic Cooperation and Development OP Operaní program OSN Organizace Spojených Národ RZ Rybáský zákon SAC Special Areas of Conservation SES Smlouva o založení Evropského spoleenství SRN Spolková republika Nmecko SRP Spolená rybáská politika TZ Trestní zákon

7 Úvod 7 1 ÚVOD Rybáské právo v eské republice je v souasné dob upraveno zákonem. 99/2004 Sb., o rybníkáství, výkonu rybáského práva, rybáské stráži, ochran moských rybolovných zdroj a o zmn nkterých zákon (zákon o rybáství) ze dne 10. února 2004, který nabyl úinnosti dne 1. dubna 2004, ve znní zákona. 444/2005 Sb., zákona. 267/2006 Sb., zákona. 124/2008 Sb. a zákona. 41/2009 Sb. Zákon o rybáství je proveden vyhláškou. 197/2004 Sb. ze dne 13. dubna 2004, ve znní vyhlášky. 239/2006 Sb. Ob normy jsou relativn nové a nebyly významnji novelizovány. Na souasnou právní úpravu se dlouho ekalo, nebo do úinnosti zákona. 99/2004 Sb., o rybáství platil zákon. 102/1963 Sb., který byl zastaralý a po roce 1989 neodpovídal spoleensko-ekonomické realit. Nový zákon o rybáství pedevším obnovil vázanost rybáství na vlastnické právo k rybníkm a jiným vodním nádržím a k pozemkm v rybáském revíru, zmnil pravomoci orgán státní správy pi uplatování veejných zájm v rybáství a pi kontrole výkonu rybáského práva, pozmnil povinnosti související s výkonem rybáského práva a rozšíil psobnost zákona na ochranu moských rybolovných zdroj stanovením pravidel pro dovoz ryb a moských živoich. V oblasti rybáství se prolíná systém práva veejného (správní právo, právo životního prostedí, vodní právo, stavební právo) s právem soukromým (vlastnické právo, nájemní právo, náhrada škody), proto s rybástvím souvisí i ada rzných právních pedpis. Jsou to pedevším zákon o ochran pírody a krajiny,. 114/1992 Sb., ve znní pozdjších pedpis, zákon. 254/2001 Sb., o vodách a zmn nkterých zákon (vodní zákon) ve znní pozdjších pedpis, zákon na ochranu zvíat proti týrání,. 246/1992 Sb., ve znní pozdjších pedpis, zákon o poskytování náhrad škod vybranými zvlášt chránnými živoichy,. 115/2000 Sb., ve znní pozdjších pedpis, zákon o obchodování s ohroženými druhy. 100/2004 Sb., ve znní pozdjších pedpis, správní ád, zákon. 500/2004 Sb., ve znní pozdjších pedpis, zákon o pestupcích. 200/1990 Sb., ve znní pozdjších pedpis, zákon. 40/1964 Sb., obanský zákoník, ve znní pozdjších pedpis. Je teba mít na pamti i to, že v dané oblasti hrají roli také smrnice a naízení Evropského spoleenství. Jedná se pedevším o naízení Rady ES. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdroj v rámci spolené rybáské politiky, smrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. íjna 2000, kterou se stanoví rámec pro innost Spoleenství v oblasti vodní politiky, naízení Rady (ES). 1198/2006 ze dne 27. ervence 2006 o Evropském rybáském fondu, smrnici Rady 2006/88/ES o veterinárních požadavcích na živoichy pocházející z akvakultury a o prevenci nkterých nákaz vodních

8 Úvod 8 živoich, smrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. ervna 2001 o posuzování vliv nkterých plán a program na životní prostedí, také o smrnici Rady. 92/43/EHS, o ochran voln žijících živoich, plan rostoucích rostlin a pírodních stanoviš a smrnici Rady a Evropského parlamentu. 2004/35/ES, o odpovdnosti za škody na životním prostedí prostednictvím prevence a nápravy. Nesmíme zapomenout na ochranu moských rybolovných zdroj, jak je upravena zákonem o rybáství a jak vyplývá z mezinárodních smluv, kterými je eská republika vázána. V eském rybáském zákon je ochrana moských rybolovných zdroj upravena v hlav VI. Jedná se o ustanovení, kdy druhy moských ryb a moských živoich stanovené právními pedpisy Evropských spoleenství o stanovení spolených obchodních norem pro nkteré produkty rybolovu lze uvádt na trh jen v souladu s tmito pedpisy, jimiž je zejména naízení Rady (ES). 2406/96 o stanovení spolených obchodních norem pro nkteré produkty rybolovu, ve znní naízení Komise (ES). 323/1997 a naízení Rady (ES). 2578/2000 a naízení Komise (ES). 2495/2001. Dozor nad ochranou moských rybolovných zdroj vykonává Ministerstvo zemdlství R ve spolupráci s celními orgány, a pokud jde o dovoz a tranzit ryb a jiných vodních organizm, chránných ve smyslu mezinárodních dohod (CITES), vykonává tento dozor Ministerstvo životního prostedí R. Dozor mže být provádn i pi vnitrostátní doprav, pi skladování nebo pi prodeji moských ryb nebo moských živoich. Pi výkonu dozoru se postupuje podle zákona. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znní pozdjších pedpis. Ochrana rybolovných zdroj v mezinárodních úmluvách univerzálního charakteru je obsažena pedevším v Úmluv OSN o moském právu (1982), v Dohod OSN o rybích hejnech (1982) a v Dohod o podpoe dodržování mezinárodních opatení v oblasti ochrany rybolovných zdroj a hospodaení s nimi rybáskými lodmi na volném moi (1993) pijaté na pd FAO. Dalšími prameny mezinárodního práva, které se týkají ryb jsou napíklad Úmluva o biologické rozmanitosti z roku 1992, Úmluva o ochran evropské fauny a flóry a pírodních stanoviš (tzv. Bernská úmluva z roku 1979) a Úmluva o ochran sthovavých druh voln žijících živoich (tzv. Bonnská úmluva z roku 1979). V oblasti sportovního rybolovu existuje tzv. Evropský kodex vhodných praktik v rekreaním rybolovu. Jedná se kodex všestrann vhodného a smysluplného provozování rekreaního rybolovu jako jakési obecn pijatelné normy. Na jeho zpracování se podílely vybrané akademické, národní i mezinárodní rybáské instituce, vládní i nevládní organizace a mnozí další.

9 Úvod 9 Je základním dokumentem popisujícím principy environmentáln pátelských, eticky vhodných a - v závislosti na místní situaci - sociáln pijatelných pravidel rekreaního rybolovu a jeho vedení. I když tlumoí zásady platné a již zavedené v mnoha lenských zemích Evropské poradní komise pro vnitrozemské rybáství, jeho smyslem je tyto zásady uinit obecn závaznými a danými do souvislostí. Zatím se však jedná pouze o právn nezávazný pramen mezinárodního práva. Problematika ochrany moských rybolovných zdroj je velice rozsáhlá a vydala by na samostatnou kvalifikaní práci. Pedkládaná rigorózní práce se zabývá pedevším rybáským právem ve vnitrozemských vodách, nebo eská republika jako vnitrozemský stát nemá pístup k moi, a pak pedpisy evropského komunitárního práva, které se týkají rybáství obecn, nebo R jako lenský stát EU je povinna dodržovat tyto pedpisy a v dob eského pedsednictví je to otázka zvlášt aktuální. Pi psaní této rigorózní práce jsem vycházela zejména z literatury uvedené v seznamu pramen, z materiál Ministerstva zemdlství R a eského rybáského svazu a také z informací erpaných z internetových stránek. Velmi cenné pro m byly i konzultace s odborníky z praxe. Aktuální rybásko-právní literatury je však nedostatek. Možným dvodem je okrajovost tématu nebo nechu autor kvli rzným (astým) novelizacím a zmnám souvisejících právních pedpis. Práce je lenna do šesti ástí. Po úvodu bude následovat stžejní ást pedkládané práce pojednávající o eské platné právní úprav rybáského práva, dlená do nkolika kapitol, pop. podkapitol, podle jednotlivých institut upravených v rybáském zákon. Následovat by mla ást tetí, ve které budou upraveny souvislosti rybáství a ochrany životního prostedí a ve tvrté ásti bych ráda popsala komunitární právní úpravu rybáství, a to jak legislativu Evropské Unie ve vztahu k akvakultue v eské republice, tak pedpisy EU s rybástvím související, spolenou rybáskou politiku a její nedostatky a mezery. Poté v páté ásti by se ml objevit pokus o srovnávací pohled na právní úpravu rybáství ve Spolkové republice Nmecko. V závru pak budou shrnuty poznatky, ke kterým tato práce došla. Cílem pedkládané rigorózní práce je podání pehledu, který by zahrnoval všechny podstatné aspekty vztahující se ke zkoumanému tématu. Tedy popsat platnou právní úpravu rybáství v eské republice, zamyslet se nad jednotlivými ustanoveními v rybáském zákon a souvisejících pedpisech a poukázat na mezery i nedostatky právní úpravy, pop. navrhnout ešení de lege ferenda. Dále bych ráda nastínila legislativu EU v oblasti rybáství, resp. právní pedpisy vztahující se k akvakultue v R a porovnala vybrané otázky naší právní úpravy

10 Úvod 10 rybáství s právní úpravou v Nmecku. Po každé kapitole bude následovat shrnutí pro lepší pehlednost. Rigorozní práce vychází z právního stavu ke dni 5. kvtna 2009.

11 eská právní úprava rybáského práva 11 2 ESKÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA RYBÁSKÉHO PRÁVA 2.1 Pojem rybáství Rybástvím se rozumí chov, zušlechování, ochrana a lov ryb, popípad vodních organizm v rybníkáství nebo pi výkonu rybáského práva. 1 Podle ustanovení 2 písm. h) zákona. 99/2004 Sb. se vodním organizmem rozumí vodní živoich nebo vodní rostlina, která je zdrojem potravy ryb nebo je pirozenou souástí vodního prostedí. Rybáství v eské republice je možno rozlenit na produkní rybáství a hospodaení v rybáských revírech. Hospodaení v rybáských revírech spoívá v obhospodaování íních systém a udržování rybích spoleenstev v lokalitách, kde je rekreaní rybolov provádn lovem na udici. V eské republice je vyhlášeno více než rybáských revír o výme 42 tisíc ha. Rekreaním rybolovem se zabývá 340 tisíc registrovaných len všech rybáských svaz. 2 Rybníkáství, které zajišuje produkci ryb, je spíše ekonomická innost. Rybáství provozované výkonem rybáského práva se vyznauje zejména zájmovým a rekreaním charakterem. V rybáství jako povolání, profesi, pedmtu ekonomických (podnikatelských) aktivit se sleduje materiální uspokojení poteb lidí, vytváení zisku, prosazuje se efektivnost a výkonnost a setkáváme se zde hlavn s podnikatelskými subjekty. Rybáství jako sportovn spoleenská innost smuje k uspokojení touhy lovka po odpoinku, he a sportovním zápolení a také setkávání se s lidmi podobných zájm, kde se preferuje princip fair play. V této oblasti rybáství psobí pevážn obanská sdružení, zabývající se zájmovou inností. 3 Rybáství je zaazeno pod resort Ministerstva zemdlství eské republiky. V národních parcích je však ústedním orgánem státní správy rybáství Ministerstvo životního prostedí R a na území vojenských újezd je to Ministerstvo obrany R. V oblasti rybáství se prolíná systém práva veejného (správní právo, právo životního prostedí, vodní právo, stavební právo) s právem soukromým (vlastnické právo, nájemní právo, náhrada škody). 2.2 Historický pohled na vývoj právní úpravy rybáství na území eských zemí Ped rokem 1848 vykonávaly v echách rybolov v tekoucích vodách zpravidla pozemkové vrchnosti, a to nejenom na svých vlastních pozemcích, nýbrž i na celém území svého panství, 1 Ustanovení 2 písm. a) zákona. 99/2004 Sb., o rybáství Hemelík, T.: Rybáství a právo, Orac, Praha, 2000, str. 8.

12 eská právní úprava rybáského práva 12 jako vrchnostenský regál ve své vlastní režii. Pozdji právo rybolovu také prodávaly a propachtovávaly soukromým osobám. Výjimku tvoila msta, jimž bylo již Svatováclavskou smlouvou z roku 1517 piznáno právo rybolovu v ekách, potocích a rybnících, ležících uvnit jejich obvodu. asto se stávalo, že vrchnosti opomíjely vykonávat rybáské právo, jež jim píslušelo a že ho pak vykonávaly pobežní obce nebo i jednotliví držitelé pobežních pozemk. Vyvazovacími patenty z roku 1848 a 1849,. 152.z. bylo prohlášeno rybáské právo na cizím grunt a zemi za zrušené bez náhrady, leda by se zakládalo na úplatné smlouv s vlastníkem cizího pozemku. Zmna v tomto uspoádání rybáského práva nastala naízením rakouského ministerstva vnitra ze dne 31. ledna , jímž byly vrchnosti chránny ohledn všech jimi dosud vykonávaných rybáských práv, ledaže by nkdo jiný soudn prokázal vlastnictví k eišti. Mlo tedy, pokud se týe rybolovu, zstat pi dosavadním stavu. Tato etná historická práva se pak zachovala až do roku 1952, kdy došlo novým rybáským zákonem k zestátnní rybáského práva. Je teba poznamenat, že až do roku 1952 se veškeré speciální rybáské pedpisy vydávané za úelem veejnoprávních omezení výkonu rybáských práv týkaly pouze tekoucích vod (veejných i soukromých). Do práv majitel rybník nikdy nezasahovaly. Rybolov v uzavených soukromých vodách nebyl vbec považován za výkon rybáského práva, ale za souást vlastnického práva k danému rybníku. Rybáské právo se považovalo za existující pouze v tekoucích vodách. Po pijetí ústavy v roce 1960, kdy naše republika byla prohlášena za socialistickou, došlo k nové právní úprav rybáství zákonem. 102/1963 Sb., o rybáství, který nahradil zákon. 62/1952 Sb. Do právní úpravy rybáského práva nepinesl v podstat žádné zmny, zásady stanovené pedchozím rybáským zákonem jen rozvedl a dslednji uplatnil. Vznikal v dob znaného nedostatku masných výrobk, a tak pokroil dále v zájmu na zvyšování produkce rybího masa. V 1 bylo rybáství prohlášeno za odvtví zemdlské výroby, které zajišuje podle poteb socialistické spolenosti ádný chov, zušlechování, ochranu a lov ryb a jiných vodních živoich. Došlo k centralizaci rybáství. Výkon rybáského práva byl sven prakticky pouze eskoslovenskému rybáskému svazu, na rybnících hospodaily podniky státního rybáství. Rybáství se rozlišovalo na provozované hospodaením na rybnících a na rybáství provozované výkonem rybáského práva. K významnjší novelizaci došlo zákonem. 229/1991 Sb., který zrušil jediné ustanovení týkající se hospodaení na rybnících ( 4). Další dílí zmny vyplývaly ze zmn kompetencí

13 eská právní úprava rybáského práva 13 orgán státní správy. Po roce 1989 byla pijata novela zákonem. 410/2000 Sb., která ásten zohlednila nastalé spoleenské zmny. 2.3 Rybníkáství Tato forma rybáství je v rybáském zákon upravena jen pti odstavci 3. Rybníkáství je chov a lov ryb, popípad vodních organizm v rybníce nebo ve zvláštním rybochovném zaízení (sádky, rybí líhn, píkopové rybníky, jiné vodní nádrže nebo chovná zaízení) uskuteovaný k zajištní produkce ryb a rybího masa, popípad produkce vodních organizm nebo produkce rybí násady pro rybníky anebo pro zarybování rybáských revír. K provozování rybníkáství je oprávnn vlastník rybníka nebo vlastník zvláštního rybochovného zaízení anebo jejich nájemce na základ písemn uzavené nájemní smlouvy s vlastníkem za úelem rybníkáství (dále jen rybníká ). 4 Rybníká je povinen vést evidenci o hospodaení a o dosaženém hospodáském výsledku pi chovu ryb a lovu ryb v rybníku a ve zvláštním rybochovném zaízení. Ta spoívá ve vedení údaj o hospodaení a o dosaženém hospodáském výsledku pi použití hromadn úinných metod lovu a pi lovu na udici. Tyto údaje jsou uvedeny v píloze. 1 vyhlášky. 197/2004 Sb. a pedkládají se v písemné nebo elektronické podob ovené elektronickým podpisem orgánu státní správy rybáství, tj. píslušnému krajskému úadu, nejpozdji do 30. dubna následujícího kalendáního roku. Lov na udici mže provádt rybníká, popípad jím povené osoby. Hromadn úinnou metodou lovu se rozumí lov do sítí, lov provádný prostednictvím manipulace s vodou, lov pomocí rzn konstruovaného technického zaízení nebo lov do stálého lovícího zaízení. 5 Rybníkáství nesmí být v rozporu se zvláštními právními pedpisy a mže být omezeno, jen stanoví-li tak zvláštní pedpis, napíklad zákon. 114/1992 Sb., o ochran pírody a krajiny. Oproti vládnímu návrhu zde chybí, že rybníkáství mže být omezeno jen za náhradu. Rybník je vodní dílo, které je vodní nádrží urenou pedevším k chovu ryb, ve kterém lze regulovat vodní hladinu, vetn možnosti jeho vypuštní a slovení. Rybník je tvoen hrází, nádrží a dalšími technickými zaízeními. Tato formulace podle 2 rybáského zákona v zásad sleduje 4 Ustanovení 3 odst. 1 zákona. 99/2004 Sb., o rybáství. 5 Blíže 1 vyhlášky. 197/2004 Sb.

14 eská právní úprava rybáského práva 14 usnadnní rozhodování o vlastnictví vodního díla. Z textu vyplývá, že vlastník je ten, kdo vybudoval hráz. 6 Rybníky lze dlit do dvou kategorií, a to rybníky vybudované na vodním toku a vybudované mimo vodní tok. Rybníky vybudované na vodním toku jsou jeho souástí 7 a vody v nich obsažené jsou povrchovými vodami ve smyslu vodního zákona. K hospodaení na tchto rybnících je teba získat povolení k nakládání s povrchovými vodami, pesnji povolení k užívání tchto vod pro chov ryb nebo vodní drbeže, popípad jiných vodních živoich, za úelem podnikání podle 8 odst. 1 písm. a) bod 4. vodního zákona. Rybníky vybudované mimo vodní tok je nutné napustit vodou, aby mohly plnit svj úel. Jsou-li napouštny vodou z vodního toku, jedná se taktéž o nakládání s povrchovými vodami a je teba mít povolení k jejich odbru. 8 Odebráním povrchových vod pestávají mít tyto vody charakter povrchových vod, stávají se vlastnictvím oprávnné osoby a není proto teba dalšího povolení k užívání tchto vod pro chov ryb, za úelem podnikání. Obdobn by se postupovalo, kdyby se rybník napouštl podzemními vodami ve smyslu vodního zákona. Pojem rybník je možné chápat ve dvou smyslech, a to ve smyslu veejného práva a ve smyslu práva soukromého. Rybník není samostatnou vcí, se kterou by se mohlo nakládat oddlen od pozemk, které tvoí jeho dno a behy. Rybník však není ani pouhou stavbou, ve smyslu veejného práva, nýbrž vodohospodáským dílem s adou povinností ve vztahu k veejnosti. Rybníky nevznikaly pirozeným zpsobem (bez cílevdomého a ekonomickými potebami vynuceného zásahu lovka) - zpravidla bylo dno rybníka pizpsobeno umle (stavební inností), došlo k odstranní porostu, hloubení nádrže, zajištní nepropustnosti dna, zpevnní beh, atd. 9 Na území eské republiky se nachází více než 24 tisíc rybník a vodních nádrží, jejichž celková plocha pedstavuje 52 tisíc ha, z toho je v echách a na Morav využito k chovu ryb 42 tisíc ha rybník. Produkce tržních ryb se dlouhodob pohybuje okolo tun, z toho produkce eské tradiní ryby - kapra - tvoí plných 89 %. 10 Podle zákona. 114/1992 Sb. ze dne 19. února 1992, o ochran pírody a krajiny, náleží rybníky jako ekologicky, geomorfologicky a esteticky hodnotné ásti krajiny utváející nezídka její typický vzhled a pispívající k udržení její stability k tzv. významným krajinným prvkm. 6 Poup, J.: Právo v rybáské praxi, ORAC, Praha, 2004, str Ustanovení 43 odst. 1 zákona. 254/2001 Sb., o vodách a zmn nkterých zákon (vodní zákon). 8 Ustanovení 8 odst. 1 písm. a) bod 4. zákona. 254/2001 Sb., o vodách a zmn nkterých zákon (vodní zákon). 9 Hemelík, T.: Rybáství a právo, Orac, Praha, 2000, str

15 eská právní úprava rybáského práva 15 Tyto významné krajinné prvky jsou legislativn chránny ped poškozováním a niením. Musí se využívat pouze tak, aby nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizaní funkce. K zásahm, které by mohly vést k poškození nebo zniení významného krajinného prvku musí ten, kdo je zamýšlí, opatit závazné stanovisko orgánu ochrany pírody. 11 Ochrany našich etných rybník se bezprostedn dotýkají i nkteré mezinárodní konvence. Jsou to nap. Úmluva UNESCO o svtovém ddictví 12 z roku 1972 (Úmluva o ochran svtového kulturního a pírodního ddictví Convention Concerning the Protection of the World Cultural and Natural Heritage), do jejíhož Seznamu lokalit svtového ddictví se uvažovalo se zaazením nkterých dmyslných historických rybniních systém u nás. Dále je to pedevším tzv. Ramsarská konvence 13 (Úmluva o mokadech mezinárodního významu - Convention on Wetlands of International Importace Especially as Waterfowl Habitat), pro níž se v platné eské právní terminologii ustálil název Úmluva o mokadech. Byla vypracována v roce 1971, avšak tehdejší eská a Slovenská Federativní Republika k ní pistoupila až 2. ervence 1990, v dob konání tvrté konference úastnických stát. V Úmluv o mokadech je pro lenské státy výslovn uveden závazek piadit nkterá vybraná území svého teritoria do Seznamu humidních území mezinárodního významu, na která se vztahují zvláštní povinnosti související s jejich ochranou. Mezi tmito vybranými územími v eské republice figurují nap. Teboské rybníky (159 rybník o rozloze 5289 ha, celková výmra chránného území je ha), Novozámecký a Behyský rybník v okrese eská Lípa a Lednické rybníky v okrese Beclav. 14 Rybniní chov ryb je situován do rybninaté krajiny, psobí tedy v ln pírody a životního prostedí. Projevuje se to i v pohledu na jeho psobení v krajin, pedevším pak v oblasti kvality využívaných vod. U rybníkáství je teba navíc vzít v úvahu ješt další, obvykle jen málo pipomínaný aspekt by je obecn pokládáno za souást zemdlské živoišné výroby, zahrnuje v sob siln psobící prvky typické pro výrobu rostlinnou. Tak lze napíklad hovoit o intenzivním vlivu klimatických podmínek na produkní výsledky i kvalitu vody, o psobení kvality pdy rybniního dna na produkci pirozené potravy ryb (zejména bentosu), penesen tedy na rst ryb. Rozhodující vliv má také stídání a délka vegetaní doby, což je rovnž další faktor vyskytující se v charakteristice rostlinné výroby. I proto má rybníkáství tolik spoleného s reálnou pírodou a kulturní krajinou. V zákon o rybáství bohužel napíklad chybí dostatená 11 Vašk, Z.: Z historie eských rybník, Výzkumný ústav meliorací a ochrany pdy Praha - Zbraslav péí nakladatelství CARPIO v Teboni, 1995, str Damohorský, M. a kol.: Právo životního prostedí, 2. vydání, C.H.Beck, Praha, 2007, str Stejskal, V.: Úvod do právní úpravy ochrany pírody a pée o biologickou rozmanitost, Linde Praha, a.s., Praha, 2006, str Vašk, Z.: Z historie eských rybník, Výzkumný ústav meliorací a ochrany pdy Praha- Zbraslav péí nakladatelství CARPIO v Teboni, 1995, str. 36.

16 eská právní úprava rybáského práva 16 a jednoznaná právní provázanost na nutnou ochranu bentosu i planktonu, masov lovených podnikateli v akvaristice. 15 Na odbahování a rekonstrukci rybník, výstavbu rybník, odstraování náplav, formování koryt tok a údržbu behových porost, protierozní opatení apod. lze získat z prostedk Ministerstva životního prostedí R dotace, a to pes píslušné agentury ochrany pírody. Za nejvýznamnjší titul lze považovat Revitalizace íních systém a další je Program pée o krajinu. Zde získané prostedky se dají použít 16 Jako odpov na spoleenský požadavek další ochrany vodního prostedí a pírody obecn se výrazn rozšíil poet rybník zaazených do evropského projektu NATURA Výsledkem je, že v tchto rybnících došlo k omezení produkce ryb a ke zvýšené ochran rybniní fauny i flóry a také k dalšímu píspvku na udržení pirozené kvality vody. Tlak na ochranu vodního prostedí rybník však nadále stoupá a rybníkái se dostávají do pozice, kdy by sami ochranu potebovali, tím spíše, že správn ízený a daným podmínkám prostedí nastavený chov ryb mže výrazn pispt k náprav pípadných environmentálních deformací v kvalit rybniní vody. Mnohdy je však velmi obtížné prosadit pohled, provený letitými zkušenostmi i vdeckými studiemi, že chov ryb není vlastním problémem prostedí, ale práv naopak, že je souástí ešení tohoto pohledu eské produkní rybáství V zemích Evropské unie pedstavují chované ryby cca 30 % všech konzumovaných ryb. Dokumentuje to, jak ekonomicky, sociáln i nutrin významná je oblast akvakultury pro všechny lenské státy Evropské unie bez výjimky. Rozhodující skupinou ryb tvoící páte statistického souboru jejich produkce jsou lososovité ryby v ele s lososem obecným (atlantickým) a pstruhem duhovým. Stále statisticky výraznji se rok od roku zaínají prosazovat chované moské ryby (zejména ve Stedomoí). Teprve za tmito skupinami stojí kapr. V zemích Evropské unie se ho ron chovem získá pes 65 tisíc tun. V minulosti hrály v chovu kapra významnou roli východoevropské zem, jež dosud nejsou leny EU. Z mnoha píin je však zde produkní rybáství, zejména kaprové rybníkáství, ve složité situaci a nestaí uspokojit ani domácí zájem. Produkní pínos tchto zemí do evropské statistiky objemu produkce kapra, proto doasn ztratil na svém významu. Další druhy chovaných ryb jsou 15 Poup, J., Právo v rybáské praxi, ORAC, Praha, 2004, str Poup, J.: Právo v rybáské praxi, ORAC, Praha, 2004, str

17 eská právní úprava rybáského práva 17 spíše jen specifickým doplkem evropské akvakultury a do její statistiky se výraznji nepromítají. Producenti ryb a jiných vodních živoich se u nás zaali sdružovat k ochran svých zájm již poátkem 20. století. Po revoluci v roce 1989 vzniklo Rybáské sdružení eské republiky jako spolený profesní orgán chovatel a zpracovatel ryb, jehož hlavní úkolem je posilování vysoce odborného a prosperujícího rybáství a hájení a prosazování zájm svých len. 18 eské produkní rybáství je v souasnosti pln integrováno do systému unijní akvakultury a ve srovnání s minulostí ješt úinnji spolupracuje s Federací evropských producent v akvakultue (Federation of European Aquaculture Producers/ zkratka FEAP). Jejím prostednictvím získává Rybáské sdružení eské republiky jako vrcholné národní seskupení producent a zpracovatel ryb a dlouholetý len FEAP všechny pipravované evropské smrnice, legislativní návrhy i inicianí podnty picházející pípadn i z ostatních lenských zemí. Rybáské sdružení eské republiky má tak možnost tyto materiály pipomínkovat, doplovat a usmrovat zejména z pohledu rybníkáství, sektoru tak typického pro eské produkní rybáství, jinak nesehrávajícího u vtšiny lenských zemí Evropské unie rozhodující produkní význam. eské rybáství musí pirozen respektovat a plnit povinnosti vyplývající z ady dnes už pln platných pedpis, mezi nimiž lze napíklad vzpomenout smrnici Rady 2006/88/ES o veterinárních požadavcích na živoichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury a o prevenci a tlumení nkterých nákaz vodních živoich. Jedná se zejména o zdraví ryb a jejich uvedení na trh, o znaení ryb a rybích produkt s cílem maximáln a objektivn informovat konzumenta o druhu a pvodu ryb, zpsobu jejich chovu, potravní nezávadnosti a dalších aspektech. Pro eskou republiku, jako vnitrozemský stát, hraje akvakultura v oblasti rybáství jednoznan prioritní roli. Na území R se nachází ha vodních ploch, z toho je na ha provozován chov ryb. Z celkové produkce akvakultury v R (20,4 tis. tun ryb ron), pochází tém 20 tis. tun z chovu ryb v rybnících. 19 Rybníkáství je v R tradiním zpsobem chovu ryb, který má tradici více než 600 let. Ze speciálních zaízení (pevážn z pstruhaství) je v R každoron získáváno okolo 700 tun ryb ron. Z celkové produkce je zhruba polovina tohoto množství dodávána na domácí trh, druhá ást je urena pro export. Druhové zastoupení chovaných tržních ryb v R je relativn stabilní. Již tradin se nejvíce podílí na celkovém 18 Hemelík, T.: Rybáství a právo, Orac, Praha, 2000, str Ministerstvo zemdlství R: Situaní a výhledová zpráva Ryby, íjen 2008.

18 eská právní úprava rybáského práva 18 objemu produkovaných ryb kapr obecný - tém 90 %, lososovité ryby zaujímají zhruba 4 %, býložravé ryby tvoí 4 % produkce a dravé ryby obvykle pedstavují 1 % z celkového výlovu. 20 Z tchto údaj vyplývá nemalá významnost eské akvakultury v rámci EU. Integrace eského produkního rybáství do struktur evropské akvakultury zákonit pináší své problémy náronosti, ty by ale mly být vyváženy vyšší hierarchií všech úrovní ízení sektoru, vyšším komfortem spotebitel, výrazn zlepšeným vlivem chovu ryb na životní prostedí a v neposlední ad i zlepšeným image sektoru rybáství na trhu a u veejnosti. 21 Právním základem financování rybolovu je naízení Rady (ES). 1198/2006 ze dne 27. ervence 2006 o Evropském rybáském fondu. 22 Na konci roku 2007, kdy byl Evropskou komisí schválen Operaní program Rybáství, se otevel prostor pro modernizaci rybáského sektoru. Operaním programem se rozumí jednotný dokument vypracovaný lenským státem EU a schválený Evropskou komisí, který obsahuje ucelený soubor prioritních os, jichž má být dosaženo pomocí podpory z Evropského rybáského fondu. Podniky produkního rybáství i rybáské svazy mohou požádat o dotace na zvýšení konkurenceschopnosti a rozvoj rybáského hospodáství, které jsou zameny na podporu investic do rybník a dalších zaízení souvisejících s produkcí ryb a investic na zpracování sladkovodních ryb. Operaní program Rybáství je financovaný Evropským rybáským fondem a Ministerstvem zemdlství R a žadatelé z podnikatelské sféry musí do projekt vložit minimáln 40 % vlastních zdroj. Do roku 2013 se eské republice nabízejí prostedky ve výši zhruba jedné miliardy K na podporu investic do udržitelného rybáského hospodáství. Hlavním cílem Operaního programu Rybáství je posílení konkurenceschopnosti domácích produkních a zpracovatelských podnik v sektoru rybáství, dále pak snížení negativních vliv rybáského hospodaení na životní prostedí, podpora tvorby a zachování pracovních míst v oboru, podpora šíení inovací z výzkumu do rybáské praxe a v neposlední ad posílení pozitivního vnímání oboru veejností. ídicím orgánem Operaního programu Rybáství je Ministerstvo zemdlství R, kontaktními místy pro získávání informací a podávání žádostí o projekty pak regionální pracovišt Státního zemdlského intervenního fondu Ministerstvo zemdlství R: Situaní a výhledová zpráva Ryby, íjen Pramen: Rybáské sdružení eské republiky. 22 Blíže v kapitole 4.3 této rigorózní práce. 23 Blíže Ministerstvo zemdlství R: Pravidla, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty opatení 2008.

19 eská právní úprava rybáského práva 19 Letošní únorové tetí kolo píjmu žádostí z Operaního programu Rybáství se zamilo na produktivní investice do akvakultury a investice do zpracování a uvádní rybích produkt na trh. Projekty mohli žadatelé pedkládat od 10. února 2009 do 2. bezna :00 hodin. Pro posouzení oprávnnosti žadatel byla Pravidla 24 rozšíena a nov stanovena bodovací kritéria. Draz je kladen pedevším na podíl rybáských inností žadatele s pihlédnutím k délce jeho psobení v oboru. Oproti pedchozímu kolu byla výrazn navýšena možnost proplácení výdaj na technickou dokumentaci, která asto vyžaduje nároné zpracování. Zmna nastala také v nastavení omezení potu poizovaných zaízení. Pedmtem projekt mže být poízení a modernizace stroj a technologií, nákup pozemk, staveb a zaízení, výstavba a odbahnní rybník, nákup zaízení na zpracování ryb, ekologizace provozoven, zvýšení environmentální bezpenosti apod. V souasné dob mže být realizace projekt i významným nástrojem minimalizace dopad finanní a ekonomické krize v R. Vyhlašované kolo píjmu žádostí je ureno pro produkní rybáe i rybáské svazy a objem finanních prostedk se pedpokládá ve výši cca 150 mil. K. Shrnutí: Rybníkáství je chov a lov ryb, popípad vodních organizm v rybníce nebo ve zvláštním rybochovném zaízení (sádky, rybí líhn, píkopové rybníky, jiné vodní nádrže nebo chovná zaízení) uskuteovaný k zajištní produkce ryb a rybího masa, popípad produkce vodních organizm nebo produkce rybí násady pro rybníky anebo pro zarybování rybáských revír. Staleté, stále pln funkní rybníky jsou jedineným fenoménem nejen našeho rybníkáství. Pirozené i umlé vodní nádrže jsou souástí kulturní krajiny. V eské republice mají rybníky a ostatní vodní nádrže se svojí bohatou historií nepostradatelný význam. Nejstarší rybníky byly budovány na sklonku prvního tisíciletí a písemné záznamy dokladující jejich existenci pocházejí z století. Rybníky mají velký význam ve ochran krajiny a to z dvodu pestrosti fauny a flory, jejich potu, územní rozptýlenosti a objemu zadržované vody. Podle zákona o ochran pírody a krajiny rybníky náleží jako ekologicky, geomorfologicky a esteticky hodnotné ásti krajiny k významným krajinným prvkm. 24 Úplné znní Pravidel je k dispozici v elektronické podob na internetové adrese Ministerstva zemdlství (rubrika podpora z EU a národní dotace, podrubrika Evropský rybáský fond EFF) a rovnž na stránkách Státního zemdlského intervenního fondu v sekci Operaní program Rybáství.

20 eská právní úprava rybáského práva 20 eské produkní rybáství je v souasnosti pln integrováno do systému unijní akvakultury. Jako vrcholné národní seskupení producent a zpracovatel ryb u nás psobí Rybáské sdružení eské republiky. Hlavním cílem Evropské rybáského fondu je zajištní trvale udržitelného rozvoje evropského rybolovu a akvakultury. Z jeho finanních prostedk je podporován Operaní program Rybáství, z nhož mže eská republika, resp. žadatelé o dotaci erpat prostedky napíklad na výstavbu a modernizaci rybník a dalších rybochovných zaízení, odbahování rybník, investice do rybáských farem, modernizaci zpracovatelských kapacit, a to zejména s ohledem na snižování environmentální zátže produkce. 2.4 Legislativní úprava týkající se hygieny produkt rybolovu Legislativní požadavky Evropského parlamentu a Rady (ES) na ryby, produkty rybolovu, resp. rybí maso jsou konkrétn obsaženy v ustanoveních naízení Evropského parlamentu a Rady (ES). 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygien potravin, v platném znní, v naízení Evropského parlamentu a Rady (ES). 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živoišného pvodu, v platném znní a naízení Evropského parlamentu a Rady (ES). 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úedních kontrol produkt živoišného pvodu urených k lidské spoteb, v platném znní. U naízení. 852/2004 se jedná o všeobecné pedpisy o hygien potravin vztahující se na provozovatele potravináských podnik. Ve smyslu lánku 3 (Všeobecná povinnost) provozovatel potravináského podniku zajistí, aby na všech stupních výroby, zpracování a distribuce potraviny pod jeho kontrolou byly plnny píslušné hygienické požadavky stanovené v tomto naízení. Naízení. 853/2004 stanovuje specifické pedpisy o hygien potravin živoišného pvodu vztahující se na provozovatele potravináských podnik. Vztahuje se na nezpracované produkty i zpracované výrobky živoišného pvodu. Terminologicky toto naízení definuje produkty rybolovu (ustanovení pílohy I naízení) moští nebo sladkovodní živoichové voln žijící nebo farmov chovaní, vetn poživatelných forem, ástí a produkt tchto živoich. Specifické požadavky týkající se produkt rybolovu jsou definovány v ustanovení pílohy III, oddíl VIII (produkty rybolovu). Zde jsou definovány požadavky na plavidla, hygienické pedpisy, požadavky pi vykládce a po vykládce, pedpisy pro závody, vetn plavidel, manipulující s produkty rybolovu, požadavky na zpracované produkty rybolovu, hygienické normy pro produkty rybolovu, první balení a další balení produkt rybolovu,

21 eská právní úprava rybáského práva 21 skladování produkt rybolovu, peprava produkt rybolovu. Kapitoly III (ást A, C a D), IV a V mají také vztah k maloobchodu. Jedná se o pedpisy pro závody, vetn plavidel manipulující s produkty rybolovu (A požadavky na erstvé produkty rybolovu, B požadavky na strojn oddlené produkty rybolovu a D požadavky týkající se parazit), dále jde o ustanovení požadavk na zpracované produkty rybolovu (kapitola IV) a hygienické normy na produkty rybolovu (kapitola V). Produkty rybolovu v naízení. 854/2004 jsou obsahem ustanovení lánku 7, který ukládá, že lenské státy zajistí, aby úední kontroly produkt rybolovu probíhaly v souladu s pílohou III naízení. Jedná se o tzv. úední kontroly produkce a uvádní na trh (úední kontrolou se rozumí jakákoliv forma kontroly, kterou provádí píslušný orgán s cílem ovit dodržování potravinového práva, vetn pedpis o zdraví a dobrých životních podmínkách zvíat). Tato kontrola zahrnuje pravidelnou kontrolu hygienických podmínek vykládky a prvního prodeje, pravidelné inspekce plavidel a závod na pevnin, vetn aukcí ryb a velkoobchod, piemž se zejména kontroluje, zda jsou stále splnny podmínky pro schválení, zda se správn zachází s produkty rybolovu, zda jsou dodržovány hygienické pedpisy a požadavky na teplotu a zda je dodržována istota zaízení, vetn plavidel a jejich vybavení a zaízení a hygienické pedpisy pro personál. Souástí úední kontroly je i kontrola skladovacích a pepravních podmínek. Úední kontroly produkt rybolovu se musí týkat následujících oblastí vyšetení organoleptických (senzorických) vlastností, ukazatel erstvosti, histaminu, reziduí a kontaminujících látek, mikrobiologické kontroly a parazit. Legislativní požadavky právních pedpis eské republiky na rybí produkty jsou obsaženy pedevším v zákon. 166/1999 Sb., o veterinární péi a o zmn nkterých souvisejících zákon (veterinární zákon), ve znní pozdjších pedpis. Veterinární zákon upravuje komplexn a pehledn právní vztahy, které vznikají v souvislosti s uplatováním zásad, podmínek a požadavk veterinární pée ve všech rozhodujících oblastech - tj. zdraví zvíat a jeho ochrana, zdravotní nezávadnost živoišných produkt, dovoz, vývoz a tranzit zvíat, živoišných produkt a krmiv, veterinární asanace. Cílem veterinární pée je v koneném efektu ochrana zdraví lidí ped nemocemi penosnými ze zvíat na lovka a ped nemocemi z potravin. Hlavní otázkou je prodej kapr, zejména jejich stánkový prodej v pedvánoním ase. Jedná se o tzv. sezónní prodej ryb, který eší veterinární zákon v jeho novele. 48/2006 Sb. V 20 veterinárního zákona je stanoveno, že ryby urené k výživ lidí musí být získáni dovoleným zpsobem lovu (výlovu), v ustanovení 25 veterinárního zákona se stanoví podmínky pro prodej

22 eská právní úprava rybáského práva 22 zvíat a živoišných produkt v tržnicích a na tržištích a souasn prodej živoišných produkt urených ke krmení zvíat. Vyhláška. 289/2007 Sb., o veterinárních a hygienických požadavcích na živoišné produkty, které nejsou upraveny pímo použitelnými pedpisy Evropských spoleenství, ve znní vyhlášky. 61/2009 Sb., stanoví veterinární a hygienická pravidla pro sezónní prodej ryb na samostatném prodejním míst a pro zabíjení a kuchání a jiné úpravy ryb, pokud jsou tyto innosti souástí jejich prodeje. S prodejem ryb souvisí i požadavek veterinárních, hygienických a technických požadavk na tržnici a tržišt, kde jsou prodávána zvíata a živoišné produkty, zejména na jejich uspoádání a vybavení. Dalším pedpisem, který upravuje ryby, vodní živoichy a výrobky z nich je vyhláška. 326/2001 Sb., kterou se provádí ustanovení 18 písm. a), d), g), h), i) a j) zákona. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o zmn a doplnní nkterých souvisejících zákon, ve znní pozdjších pedpis, pro maso, masné výrobky, ryby, ostatní vodní živoichy a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich, ve znní pozdjších pedpis. Vyhláška definuje a klasifikuje ryby, ostatní vodní živoichy a výrobky z nich v ustanoveních 18 až 23 (jde o definici pojm - 18, lenní na druhy, skupiny a podskupiny - 19, oznaování - 20, požadavky na jakost - 21, technologické požadavky - 22, uvádní do obhu - 23). Bližší specifikace je obsahem pílohy. 6 k uvedené vyhlášce. Za zmínku stojí i vyhláška. 290/2008 Sb. ze dne 6. srpna 2008, o veterinárních požadavcích na živoichy pocházející z akvakultury a na produkty akvakultury, o opateních pro pedcházení a zdolávání nkterých nákaz vodních živoich. Shrnutí: Legislativní požadavky Evropského parlamentu a Rady (ES) na ryby, produkty rybolovu, resp. rybí maso jsou konkrétn obsaženy v ustanoveních naízení Evropského parlamentu a Rady (ES). 852/2004 o hygien potravin, v platném znní, v naízení Evropského parlamentu a Rady (ES). 853/2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živoišného pvodu, v platném znní a naízení Evropského parlamentu a Rady (ES). 854/2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úedních kontrol produkt živoišného pvodu urených k lidské spoteb, v platném znní. Legislativní požadavky právních pedpis eské republiky na rybí produkty jsou obsaženy pedevším v zákon. 166/1999 Sb., o veterinární péi a o zmn nkterých souvisejících zákon

23 eská právní úprava rybáského práva 23 (veterinární zákon). Dalším pedpisem, který tuto problematiku upravuje je vyhláška. 326/2001 Sb. a vyhláška. 290/2008 Sb. 2.5 Rybáství provozované výkonem rybáského práva Rybáské právo a jeho výkon Obecn lze íci, že rybáské právo je souhrn všech právních norem týkajících se rybáství. Ve srovnání s dívjším zákonem o rybáství není v zákon. 99/2004 Sb. definováno rybáské právo, ale jen jeho výkon. To považuji za legislativní nedostatek. Co je rybáským právem lze však dovodit z definice výkonu rybáského práva. Rybáské právo je innost v rybáském revíru povolená právnické nebo fyzické osob píslušným orgánem státní správy rybáství, spoívající v plánovitém chovu, ochran, lovu a pisvojování si ryb, popípad vodních organizm, jakož i v užívání pobežních pozemk v nezbytném rozsahu. 25 V subjektivním slova smyslu je to soubor práv a povinností. Rybáské právo je nehmotné majetkové právo náležející státu. Stát jeho výkon penechává prostednictvím Ministerstva zemdlství R zákonem stanoveným subjektm. V zákon není nikde stanoveno, že rybáské právo náleží státu. Toto lze dovozovat jen z ustanovení, že výkon rybáského práva penechávají orgány státní správy rybáství. Na území národních park je výkon rybáského práva penecháván prostednictvím Ministerstva životního prostedí R a na území vojenských újezd Ministerstvem obrany R. Rybáství provozované výkonem rybáského práva je v zákon o rybáství upraveno Cílem zákonné úpravy je umožnní sportovního rybolovu jako formy aktivního odpoinku široké rybáské veejnosti. Rybáské právo lze vykonávat pouze v rybáských revírech ( 6 odst. 1 RZ). Oproti dosavadním zvyklostem se však výkon rybáského práva nepovoluje na dobu neuritou, ale na dobu 10 let, a navíc za správní poplatek. Žadatelem o výkon rybáského práva vedle vlastníka rybníka, vlastníka pozemk s uzavenou vodou (všech vlastník i jimi povené osoby) i nájemce nemovitostí, na níž je vyhlášen rybáský revír, mže být u revír, kde se vlastníci nedohodli, a tch, které patí státu (vodní toky), oban R nebo fyzická osoba, mající trvalý pobyt na území R, právnická osoba mající sídlo na území R, a dále to mže být oban Evropské unie nebo právnická osoba usazená ve státech Evropské unie. 26 V pípad, že 25 Ustanovení 2 písm. f) zákona. 99/2004 Sb., o rybáství. 26 Ustanovení 6 odst. 3 písm. a), b) zákona. 99/2004 Sb., o rybáství.

24 eská právní úprava rybáského práva 24 vlastník zatopených pozemk bude více a mezi sebou se nedohodnou, bude na výkon rybáského práva vyhlášeno výbrové ízení. 27 Pravidla ízení o povolení rybáského práva jsou stanovena v 8 RZ. Žádost musí obsahovat oznaení a íslo revíru. Dále je nezbytné uvést veškeré údaje o žadateli, návrh osob splujících podmínky pro jejich ustanovení rybáským hospodáem a jeho zástupcem a návrh zpsobu obhospodaování revíru. Tím je mínn jeho charakter (voda pstruhová i mimopstruhová), zarybovací plán a požadované výjimky. Musí se doložit bezúhonnost osob navržených na hospodáe a jeho zástupce a u právnických osob bezúhonnost lena statutárního orgánu. Další, mén píjemnou povinností je, že žadatel musí uvést i to, jak se chce vypoádat s minulým uživatelem revíru. Rozsah vypoádání upesuje 5 vyhlášky. 197/2004Sb. Pokud je vlastník uzavené vody více, musí žádost obsahovat i píslušnou dohodu všech majitel. Totéž platí i o nájemci. Povolení výkonu rybáského práva mže získat fyzická osoba, která vedle výše uvedených náležitostí dosáhla 18 let, je pln zpsobilá k právním úkonm a zpsobilá zajistit péi o revír. V zásad jde o její solventnost z hlediska nákupu násad dle zarybovacího plánu. Významné je i ustanovení, že jedním ze sledovaných ukazatel pi výbru uživatele rybáského revíru bude zpístupnní revíru držitelm dalších povolenek. 28 Pravidla výbrového ízení jsou stanovena v 9 zákona o rybáství. To lze vyhlásit na revírech, kde se majitelé nedohodli, u lokalit ve vlastnictví státu a tam, kde o výkon rybáského práva bude mít zájem více subjekt. Vítz by ml na základ doložených skuteností nejlépe splovat podmínky k obhospodaování revíru nejen ve smyslu tohoto zákona, ale i dalších pedpis. Výbrové ízení provádí nejmén tílenná komise, kterou stanovuje hejtman píslušného kraje nebo ministr. Protože se nejedná o správní ízení, musí jeho úastníci v pípad nesouhlasu podat proti výsledku výbrového ízení námitky, a to do 15 dn po jeho obdržení. Teprve na základ výsledk toho výbrového ízení vydá správní orgán rozhodnutí o povolení výkonu rybáského práva. I tuto skutenost je píslušný správní orgán povinen oznámit Ministerstvu zemdlství R. Zákon zcela nevyjasuje, zda ten, kdo bezchybn hospodaí na rybáském revíru 10 let mže následn poítat s tím, že mu bude znovu umožnn výkon rybáského práva na stejném revíru. Za této situace je pro uživatele rybáského revíru velmi obtížné dlouhodob investovat napíklad do 27 Ustanovení 6 odst. 4 zákona. 99/2004 Sb., o rybáství. 28 Blíže ustanovení 8 odst. 6 zákona. 99/2004 Sb., o rybáství.

25 eská právní úprava rybáského práva 25 rybochovných zaízení, nebo podle 5 vyhlášky 197/2004 Sb. je stanoveno, že souasný uživatel se s pedcházejícím uživatelem rybáského revíru vyrovná pouze co se týe rybí obsádky, která byla vytvoena vysazováním násad v posledních tech letech. Dále není jasné, jak rozhodnout, když se sejdou dv totožné žádosti. Pokud by byla novela rybáského zákona, byly by v ní jist poteba uvést bližší podmínky pro výbrová ízení. Pravidla pro odntí a zánik rybáského práva upravuje 10 RZ. Právo lze odejmout jen rozhodnutím, a to zvlášt v pípad, že stávající uživatel porušuje povinnosti, za nichž mu byl výkon povolen. Jedná se hlavn o neplnní zarybovacího plánu, pekraování limit povolenek i poruování pravidel rybolovu, ale i jiných, provázaných zákonných pedpis. Dalšími dvody mohou být podvody pi výbrovém ízení, skonení vlastnického i nájemního vztahu nebo i zánik lokality. Mže se tak stát i na základ žádosti uživatele nebo majitele (všech majitel). V úvahu pipadá i zánik právnické i fyzické osoby jako podnikatele i smrt fyzické osoby Rybáské revíry Jak již bylo eeno výše, rybáské právo lze vykonávat pouze v rybáských revírech. Rybáský revír je ást vodního útvaru povrchových vod o výme nejmén 500 m 2 souvislé vodní plochy, umožující život rybí obsádky a vodních organizm, vyhlášená rozhodnutím píslušného orgánu státní správy rybáství 30, který je oprávnn vyhlásit rybáský revír pouze v obvodu své územní psobnosti. Rybáský revír se vyhlašuje na vodním toku 31, na rybníce nebo na uzavené vod. Uzavenou vodou se podle rybáského zákona rozumí vodní útvar povrchových vod, který není voln spojen s pítokem nebo odtokem, zejména mrtvé nebo odstavené rameno vodního toku, propadlina, zatopená umlá prohlube terénu, zbytková jáma po tžb nerost; za uzavenou vodu se nepovažuje vodní útvar nebo jeho ást, ve kterém je provádna hornická innost nebo innost provádná hornickým zpsobem. Je-li pochybnost, zda se jedná o uzavenou vodu, rozhodne píslušný rybáský orgán. 32 Navrhnout vyhlášení rybáského revíru mže vlastník rybníka, vlastník i spoluvlastníci pozemku, na nmž se nachází uzavená voda, pop. jimi povená osoba, nájemce tchto pozemk, prokáže-li se písemnou nájemní smlouvou. 33 Jedná-li se o vodní tok anebo v pípad, 29 Ustanovení 10 odst. 2 zákona. 99/2004 Sb., o rybáství. 30 Ustanovení 21 odst. 1 zákona. 99/2004 Sb., o rybáství. 31 Ustanovení 43 zákona. 254/2001 Sb., o vodách a zmn nkterých zákon (vodní zákon). 32 Ustanovení 21 zákona. 99/2004 Sb., o rybáství. 33 Ustanovení 4 odst. 3 písm. a), b) zákona. 99/2004 Sb., o rybáství.

26 eská právní úprava rybáského práva 26 že se vlastníci nebo spoluvlastníci nedohodli na podání žádosti o vyhlášení rybáského revíru vyhlašuje se rybáský revír z vlastního podntu píslušného rybáského orgánu. 34 Zde budou asi init nejvtší problém zatopené pískovny, kde je nkdy i nkolik desítek vlastník i prokazování vlastnictví u hrází rybník, které stojí na cizím pozemku. V rozhodnutí o vyhlášení rybáského revíru se krom obecných náležitostí podle správního ádu uvede i název rybáského revíru, šesticiferné íslo revíru pidlené Ministerstvem zemdlství R, výmra vodní plochy a umístní revíru a zda se jedná o revír pstruhový nebo mimopstruhový. Vymezí se i hranice píslušného rybáského revíru, které je pak uživatel revíru povinen vyznait v pírod. V rybáském zákon jsou také uvedeny podmínky pro zmnu rozhodnutí i zrušení rybáského revíru. O zrušení rybáského revíru rozhodne píslušný rybáský orgán z vlastního podntu, jestliže poklesne výmra souvislé vodní plochy v rybáském revíru pod 500 m 2 nebo zaniknou-li podmínky pro chov anebo podmínky podporující život ryb v rybáském revíru. 35 Popípad se rybáský revír zruší na základ žádosti vlastníka rybníka nebo vlastníka pozemk, na nmž se nachází uzavená voda. Rozhodnutí o vyhlášení, zmn i zrušení rybáského revíru se doruuje veejnou vyhláškou, vyvsí se na úední desce krajského úadu, ve kterém se rybáský revír nachází. Podnájem rybáského revíru je zakázán. 36 Chránnou rybí oblast vyhlašuje rozhodnutím píslušný rybáský orgán po projednání s uživatelem rybáského revíru na ásti nebo celém rybáském revíru. Je vyhlašována se zetelem na vhodné ekologické podmínky pro ryby a vodní organizmy, které budou v této chránné rybí oblasti pedmtem chovu nebo ochrany. 37 V chránné rybí oblasti mže být lov ryb nebo vodních organizm omezen nebo zcela zakázán. V souasné dob, kdy eský rybáský svaz má tzv. dekrety (tedy povolení k výkonu rybáského práva) na dobu neuritou, je pro jiné subjekty nemožné se o užívání revír ucházet. V návrhu rybáského zákona v roce 2004 byla snaha o zprivatizování rybáských revír, což by znamenalo, že rybáské organizace by o n po letech pišly. Jeho tvrcm byla vytýkána lhostejnost k tradicím eského rybáství. Pod tíhou argument, že nkteré organizace RS hospodaí na revírech déle než 100 let, hospodaení eského rybáského svazu je ve svt velmi 34 Ustanovení 4 odst. 3 písm. c) zákona. 99/2004 Sb., o rybáství. 35 Ustanovení 4 odst. 7 písm. a) zákona. 99/2004 Sb., o rybáství. 36 Ustanovení 4 odst. 10 zákona. 99/2004 Sb., o rybáství. 37 Ustanovení 5 odst. 1 zákona. 99/2004 Sb., o rybáství.