Daňové příjmy v rozpočtu obce a možnosti ovlivnění jejich výše VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA FINANCÍ A ÚČETNICTVÍ KATEDRA VEŘEJNÝCH FINANCÍ

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA FINANCÍ A ÚČETNICTVÍ KATEDRA VEŘEJNÝCH FINANCÍ STUDIJNÍ OBOR: FINANCE DANĚ A FINANČNÍ KONTROLA Daňové příjmy v rozpočtu obce a možnosti ovlivnění jejich výše Autor bakalářské práce: Radka Kolihová Vedoucí bakalářské práce: Ing. Lucie Sedmihradská, Ph.D. Rok obhajoby: 2009

2 Čestné prohlášení: Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma Daňové příjmy v rozpočtu obce a možnosti ovlivnění jejich výše jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu. V Praze, dne Podpis:

3 Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Lucii Sedmihradské, Ph.D. za její odborné rady a cenné připomínky, které mi byly v průběhu zpracování této bakalářské práce poučením i inspirací.

4 Anotace: Cílem bakalářské práce Daňové příjmy v rozpočtu obce a možnosti ovlivňování jejich výše je charakterizovat vliv obce na objem daňových příjmů v rámci jejího rozpočtu. Ve své první části se práce zabývá právní úpravou obecních rozpočtů v české legislativě i v mezinárodních dohodách. V druhé části se práce pokouší definovat základní charakteristiky příkladové obce České republiky a dále určit, do jaké míry je tato obec schopna své daňové příjmy navyšovat či snižovat a jaké důsledky může toto ovlivňování mít na obyvatele obce i její zastupitele.

5 Obsah: Úvod Právní úprava místních rozpočtů Charakteristika obce podle právních předpisů Práva a povinnosti obcí Orgány obcí Další právní předpisy Rozpočtová pravidla Obsah rozpočtu obce Rozpočtový proces Rozpočtové určení daní Pohled na daňové příjmy v rozpočtu obce Bilance příjmů a výdajů obcí a dobrovolných svazků obcí Charakteristika příkladové obce v ČR Realizace změn ve výši daňových příjmů Daň z nemovitostí Místní poplatky Ostatní daně Porovnání jednotlivých situací Závěr Seznam použité literatury a internetových zdrojů: Seznam tabulek a grafů:... 40

6 Úvod Hovoří-li se o veřejných rozpočtech, přijde většině lidí na mysl pouze státní rozpočet. Rozpočty samosprávných celků krajů a obcí bývají opomínány. A to i přes to, že především obecní rozpočty by pro občany měly být mnohem bližší, protože výdaje jsou vynakládány na účely, které se občanů přímo dotýkají. Bakalářská práce se zaměřuje na příjmovou stránku těchto poměrně opomíjených rozpočtů, a to především na příjmy daňové. Tyto příjmy mají poměrně bohatou strukturu a řídí se více právními předpisy. To by mohlo být pro někoho, koho zajímají příjmy obce, nemalou překážkou. V České republice je více než šest tisíc obcí od Březiny se třemi obyvateli až po Prahu s více než 1,2 milionu obyvatel, a každá z nich má svá specifika. Kromě počtu obyvatel je to i velikost katastrálního území, rozlohy lesů a polností, počet obytných budov nebo nebytových prostorů 1. Proto se tato bakalářská práce nezabývá jednou konkrétní obcí, jak bývá zvykem, ale příkladovou českou obcí. Tato obec slouží jako univerzální zástupce všech obcí v republice. Na jejím území jsou splněny podmínky pro získání všech daňových příjmů pro její rozpočet. Základní data pro zjištění údajů o takovéto obci vychází z dat Českého statistického úřadu; ta data, o kterých se nevedou statistiky, jsou v bakalářské práci odhadnuta. Práce analyzuje a popisuje získaná a odhadnutá data nejen o tom, jakou výměru mají jednotlivé druhy pozemků, kolik je v obci staveb, kdo je majitelem těchto nemovitostí, ale i další data o obci. Závěrem je odhadnuto, jak mohou kroky k navýšení daňových příjmů působit na občany obce. Cílem bakalářské práce je charakterizovat právní úpravu obecních rozpočtů v české legislativě i v mezinárodních dohodách a dále se pokusit definovat základní informace o příkladové obci České republiky. Poslední část práce se potom zabývá analýzou možných daňových příjmů obce a mírou schopnosti obce ovlivňovat výši těchto příjmů. 1 A dalších specifik obce podstatných pro určení výše daňových příjmů. 1

7 Prvním dílčím cílem bakalářské práce je nalézt v českých právních předpisech i v mezinárodních úmluvách, jaké jsou v České republice obce, jaká je struktura místních orgánů, o čem mohou obce samy rozhodovat tedy jaká jsou jejich práva a co je jim přímo ukládáno zákonem co mají za povinnosti. Druhým dílčím cílem práce je definovat onu příkladovou českou obec. Kolik zde žije obyvatel, jak velké je katastrální území, jaká je struktura budov a pozemků této obce. Kromě těchto dat je cílem získat i informace o výši místních poplatků a o tom, jaké poplatky má zájem takováto příkladová obec vybírat. Třetím a posledním dílčím cílem je pokusit se spočítat, jaké příjmy tato obec získá, pokud bude chtít vyjít vstříc občanům a co nejvíce snížit objem daní, které může nějakým způsobem ovlivnit. Tyto příjmy jsou později porovnány se situací, kdy se obec naopak snaží získat co nejvyšší objem daňových příjmů. 2

8 1. Právní úprava místních rozpočtů 1.1. Charakteristika obce podle právních předpisů V České republice rozlišujeme dva základní typy samosprávných celků. Kraje, jako vyšší územní samosprávné celky, a obce, jako základní celky územní samosprávy. Obec je vymezena třemi základními znaky: území, občané a samospráva 2. Rozlišujeme několik druhů obcí 3 : obce, městyse stanovené na návrh obce předsedou Poslanecké sněmovny ČR po vyjádření vlády, města má alespoň obyvatel, status stanovený na návrh obce předsedou Poslanecké sněmovny ČR po vyjádření vlády, statutární města, hlavní město Praha 4. Toto rozdělení obcí je závislé především na velikosti obce. Strukturu obcí podle počtu obyvatel zobrazuje následující tabulka: Tabulka 1 Velikostní struktura obcí v ČR k Počet obyvatel Počet obcí Podíl obcí v % ,06% ,39% ,00% ,07% ,10% ,26% ,12% 2 Peková, Hospodaření a finance územní samosprávy, str Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů 4 Postavení upraveno zákonem č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů 5 Zdroj: Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < k_1_1_2008>, a vlastní výpočty 3

9 Počet obyvatel Počet obcí Podíl obcí v % ,67% ,26% nad ,08% Celkem ,00% Z tabulky je patrné, že 89,5% obcí v ČR má méně než obyvatel. Z toho vyplývá nutnost nepřenášet výkon státní správy na každou obec, ale pouze na obce větší. Obce tedy můžeme také členit na: obce se samostatnou působností, obce s pověřenými obecními úřady, obce s rozšířenou působností Práva a povinnosti obcí Obce spravují své záležitosti v rámci své působnosti samostatně, mohou vydávat obecně závazné vyhlášky. Vyšší orgány (státní a krajské) mohou do záležitostí obcí zasahovat pouze za účelem ochrany zákona a dovoluje-li to příslušný zákon. Obec je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek. Obec vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající 6. To, že jsou obce veřejnými korporacemi, znamená, že jsou společenstvími členů (občanů a firem), jejichž zájmy hájí. Svůj majetek musí obce chránit a udržovat, s čímž souvisí i finanční suverenita obcí. Z toho vyplývá potřeba fiskální decentralizace státu a hospodaření obcí s vlastními rozpočty, které jsou se stavovány podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Dále obec schvaluje územní plán obce nebo může zakládat obecní podniky. Obce mají právo být členy svazku obcí za účelem ochrany a prosazování svých společných zájmů. Obce mohou vytvářet svazky obcí, jakož i vstupovat do svazků obcí již vytvořených. Členy svazku obcí mohou být jen obce. Svazek obcí je právnickou osobou zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů 7 49 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů 4

10 Svazek obcí je dobrovolnou formou spolupráce jednotlivých, především malých, obcí, kterým takovýto svazek pomáhá řešit nákladnější či složitější služby obyvatelstvu, např. v oblasti školství, sociální péče, zabezpečování čistoty obce a správy veřejné zeleně. V rámci přenesené působnosti mají obce s pověřeným obecním úřadem a obce s rozšířenou působností na starosti vydávání stavebních povolení, živnostenských oprávnění, občanských průkazů, vyplácí státní sociální dávky či se podílí na integrovaném záchranném systému Orgány obcí 8 Voleným orgánem obce je zastupitelstvo, jeho jednání jsou veřejná. Podle 84 zákona o obcích schvaluje program rozvoje obce, rozpočet obce a její závěrečný účet, rozhoduje o rozpočtových opatřeních, schvaluje poskytnutí úvěru či přijetí půjčky, vydává obecně závazné přihlášky, navrhuje zástupce ostatních orgánů obce, zakládá a ruší právnické osoby a neziskové organizace, aj. Zastupitelstvo také může zastavit movité věci, práva, nemovitosti, nebo zřizovat věcná břemena. Počet členů je odvozen od počtu obyvatel dané obce, jak ukazuje následující tabulka: Tabulka 2 Počet členů obecního zastupitelstva 9 Počet obyvatel Počet členů zastupitelstva členů členů členů členů členů nad členů Výkonným orgánem je rada obce, její jednání jsou neveřejná. Počet členů rady musí být lichý v rozmezí 5 11 členů a nesmí přesáhnout jednu třetinu počtu členů zastupitelstva. Rada se nevolí, má-li zastupitelstvo méně než 15 členů. Rada vydává nařízení obce, zřizuje a ruší odbory a oddělení obecního úřadu, připravuje materiály pro jednání zastupitelstva a další zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů 9 68 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů 5

11 Starosta je volený představitel obce, reprezentuje ji navenek, svolává zastupitelstvo, svolává a řídí radu aj. V jeho nepřítomnosti ho zastupuje místostarosta. Starosta také řídí obecní úřad, jehož výkonnými orgány jsou odbory (např. odbor sociální, personální, územního rozpočtu nebo podnikání). Počet odborů je určen velikostí města a rozsahem samostatné, příp. přenesené působnosti. Obce s pověřeným obecním úřadem a v obcích s rozšířenou působností zřizují povinně funkci tajemníka. Ostatní obce mohou funkci zřídit dobrovolně. Tajemník zajišťuje výkon přenesené působnosti. Pokud funkce tajemníka zřízena není, zastává jeho povinnosti starosta Další právní předpisy Postavení obcí je upraveno taktéž Ústavou České republiky. Ta říká: Územní samosprávné celky jsou územními společenstvími občanů, která mají právo na samosprávu. Zákon stanoví, kdy jsou správními obvody. Obec je vždy součástí vyššího územního samosprávného celku. Vytvořit nebo zrušit vyšší územní samosprávný celek lze jen ústavním zákonem. 10 Další právní úpravou obcí je Evropská charta místní samosprávy (European Charter of Local Self-Government) přijatá členskými státy Rady Evropy a Českou republikou Ta se zabývá mimo jiné pojmem a rozsahem místní samosprávy, státním dozorem nad její činností nebo právem místních společenství sdružovat se. Pokud jde o finanční zdroje místních společenství (Financial resources of local authorities), Charta mimo jiné uvádí 11 : Místní společenství mají v rámci hospodářské politiky státu právo na přiměřené vlastní finanční zdroje, se kterými mohou v rámci svých pravomocí volně nakládat. (Local authorities shall be entitled, within national economic policy, to adequate financial resources of their own, of which they may dispose freely within the framework of their powers.) 10 Ústava České republiky, hlava sedmá, článek European Charter of Local Self-Government, Article 9 6

12 Finanční zdroje místních společenství jsou úměrné odpovědnosti stanovené ústavou a zákonem. (Local authorities' financial resources shall be commensurate with the responsibilities provided for by the constitution and the law.) Alespoň část finančních zdrojů místních společenství pochází z místních daní a poplatků, jejichž sazbu mohou místní společenství v mezích zákona stanovit. (Part at least of the financial resources of local authorities shall derive from local taxes and charges of which, within the limits of statute, they have the power to determine the rate.) 1.2. Rozpočtová pravidla Tvorba, postavení, obsah a funkce rozpočtů krajů a obcí, jakožto i svazků obcí a místních částí statutárních měst a hlavního města Prahy se řídí zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Nástroji finančního hospodaření územních rozpočtů jsou roční rozpočet a rozpočtový výhled 12. Rozpočtový výhled slouží ke střednědobému finančnímu plánování a sestavuje se každoročně na dobu dvou až pěti let na základě smluv uzavřených mezi obcí a ostatními subjekty. Z rozpočtového výhledu vychází rozpočet, rozpočtový rok se shoduje s rokem kalendářním. Rozpočet by měl být sestavován jako vyrovnaný, ve zvláštních případech může být ale sestaven jako přebytkový nebo schodkový. Do rozpočtu mohou vstupovat pouze příjmy a výdaje uskutečněné v daném rozpočtovém roce. Samosprávné celky mohou také zřizovat peněžní fondy Obsah rozpočtu obce Obsahem rozpočtu jsou jeho příjmy a výdaje a ostatní peněžní operace, včetně tvorby a použití peněžních fondů, pokud není dále uvedeno, že probíhají mimo 12 2 zákona č. 250/2000 Sb. 7

13 rozpočet 13. Do rozpočtu se musí zahrnout i hospodářský výsledek právnických osob zřízených obcí. Příjmy rozpočtu obce tvoří 14 : příjmy z vlastního majetku a majetkových práv, příjmy z výsledků vlastní hospodářské činnosti, příjmy z hospodářské činnosti právnických osob, pokud to jsou podle zákona příjmy obce, příjmy z vlastní správní činnosti, pokut a odvodů, výnosy z místních poplatků, výnosy z daní nebo podíly na nich, dotace ze státních rozpočtů a státních fondů, dotace z rozpočtu kraje, prostředky poskytnuté prostřednictvím Národního fondu, smluvně zabezpečenou půjčkou, úvěrem, návratnou finanční výpomocí nebo výnosem z prodeje vlastních dluhopisů Obec může ke krytí dočasného časového nesouladu mezi čerpáním rozpočtovaných výdajů a plněním rozpočtových příjmů určených k jejich úhradě použít návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu, z rozpočtu kraje nebo z rozpočtu jiné obce. Návratná finanční výpomoc je bezúročná. Její opožděné splácení se považuje za zadržení peněžních prostředků. Nejvýznamnějším zdrojem příjmů obecního rozpočtu jsou nenávratné příjmy. V posledních letech roste tendence posilovat vlastní příjmy (nezávislé na státu) a tím 13 6 zákona č. 250/2000 Sb zákona č. 250/2000 Sb. 8

14 zvyšovat finanční soběstačnost 15. Největší část vlastních nenávratných příjmů tvoří daňové příjmy, které se dělí na: svěřené daně, které jsou vybírány podle celostátních předpisů, ale celý jejich výnos plyne do rozpočtů jednotlivých obcí, sdílené daně, které jsou také vybírány celostátně, ale do rozpočtů obcí plyne jen jejich část v závislosti na tom, kde byla daň vybrána, nebo podle přerozdělovacího vzorce 16, místní daně (místní poplatky) z vybraných činností a služeb, ukládané za účelem zdanění či regulace určité aktivity nebo vyjadřují místní specifikum a nemají charakter platby za službu správní poplatky, které obec vybírá za výkon správních úkonů konaných v rámci přenesené působnosti (výpisy z matrik, vystavení dokladů) a jejichž výše je určena sazebníkem Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, taxativně vyjmenovává poplatky, které obec může vybírat. Jsou to poplatky ze psů, za lázeňský nebo rekreační pobyt, za užívání veřejného prostranství, ze vstupného, z ubytovací kapacity, za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst, za provozovaný výherní hrací přístroj, za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace 17. Kromě předmětu poplatku uvádí zákon u každého z poplatků i poplatníka, základ, maximální sazbu, osvobození nebo slevy, splatnost a sankce v případě nezaplacení. Vybírání jednotlivých zákonů je fakultativní, ale pokud je poplatek vybírán, má k němu poplatník ohlašovací povinnost. Pokud tuto povinnost nesplní, lze dlužnou částku vyměřit a obec může poplatníkovi uložit pokutu. Stanovení poplatků patří do samostatné působnosti obce, která je ve svém území zavedla. Poplatky zavede obec obecně závaznou vyhláškou, ve které upraví podrobnosti 15 Peková, Hospodaření a finance územní samosprávy, str Peková, Hospodaření a finance územní samosprávy, str zákona č. 565/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů 9

15 jejich vybírání, zejména stanoví konkrétní sazbu poplatku, ohlašovací povinnost ke vzniku a zániku poplatkové povinnosti, splatnost, úlevy a případné osvobození od poplatků. U poplatku za užívání veřejného prostranství určí místa, která v obci podléhají poplatku za užívání veřejného prostranství 18. Výdaji rozpočtu obce jsou 19 : závazky vyplývající pro obec z plnění povinností uložených jí zákony, výdaje na vlastní činnost obce v její samostatné působnosti, zejména výdaje spojené s péčí o vlastní majetek a jeho rozvoj, výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které je obec pověřena zákonem, závazky vyplývající pro obec z uzavřených smluvních vztahů a ze smluvních vztahů vlastních organizací, závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými obcemi nebo s dalšími subjekty, úhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů, výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich náležejících jejich vlastníkům, výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti a na podporu soukromého podnikání prospěšného pro obec, jiné výdaje uskutečněné v rámci působnosti obce, včetně darů a příspěvků na sociální nebo jiné humanitární účely, splátky přijatých půjček, úvěrů a návratných výpomocí a splátky jistiny vlastních dluhopisů jejich vlastníkům zákona č. 565/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů 19 9 zákona č. 250/2000 Sb. 10

16 Rozpočtový proces Jak již bylo řečeno dříve, rozpočet obce se sestavuje v návaznosti na rozpočtový výhled, je schvalován zastupitelstvem a tříděný podle rozpočtové skladby stanovené vyhláškou Ministerstva financí č. 323/2002 Sb. Skladba může být třízena podle kapitol (využívá se hlavně u státního rozpočtu), druhově podle příjmů a výdajů nebo podle odvětví (zpravidla u výdajů). Není-li rozpočet schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření v době do schválení rozpočtu pravidly rozpočtového provizoria. Pravidla rozpočtového provizoria potřebná k zajištění plynulosti hospodaření na vlastní úrovni i na úrovni nižších stupňů rozpočtové soustavy a u právnických osob financovaných z územních rozpočtů stanoví zastupitelstvo obce pro hospodaření obce 20. Po schválení rozpočtu se příjmy a výdaje provizoria stávají příjmy a výdaji rozpočtu. Prostředky obecního rozpočtu musí být vynaloženy účelně ve vztahu ke konkrétnímu úkolu, k potřebám daného odvětví nebo ve vztahu ke konkrétnímu území nebo místu. Nevyužité prostředky nepropadají, ale převádí se do dalšího roku. To ale neplatí pro nevyužité dotace nebo jejich části. Ty se na konci roku vyúčtují a vrací poskytovateli. Tím se tyto nevyužité dotace stávají výdaji období. Obec je povinna hospodařit podle schváleného rozpočtu a pravidelně rozpočet kontrolovat. Ve speciálních případech může být rozpočet změněn, např. při změně právních předpisů nebo změně organizace financování. Po skončení rozpočtového roku sestavuje obec závěrečný účet, který ve členění podle rozpočtové skladby obsahuje všechny příjmy a výdaje obce za uplynulý rok. Závěrečný účet je stejně jako rozpočet schvalován místním zastupitelstvem a jeho součástí je zpráva o přezkoumání hospodaření obce podle zákona 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů Rozpočtové určení daní Rozpočtové určení daní je upraveno zákonem č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním zákona č. 250/2000 Sb. 11

17 fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů. Předmět úpravy tohoto zákona je rozpočtové určení daně z přidané hodnoty, daní spotřebních, daní z příjmů, daně z nemovitostí a daně silniční 21. Jinak řečeno, rozpočtové určení daní udává, jaké celostátně vybírané daně plynou do obecních rozpočtů, ať již celé nebo pouze části jejich výnosů. S rozpočtovým určením souvisí i daňová pravomoc, tedy schopnost ovlivnit sazby daně, způsob jejich výpočtu nebo výběru, apod. Obce mají tuto pravomoc velmi malou, omezenou právními předpisy. Podle zákona o rozpočtovém určení daní obcím náleží 22 : výnos daně z nemovitostí, které se nacházejí na území obce, podíl na 21,4 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty, podíl na 21,4 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně podle zákona o daních z příjmů, podíl na 21,4 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby, podíl na 21,4 % z 60 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob sníženého o výnosy uvedené v předchozích dvou bodech podíl na 21,4 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob, s výjimkou výnosů daně, ve kterých je poplatníkem kraj, 30 % z výnosu záloh na daň z příjmů fyzických osob, které mají na území obce bydliště ke dni jejich splatnosti, a výnosu daně (vyrovnání a dodatečně přiznaná nebo dodatečně vyměřená daň) z příjmů fyzických osob, které měly na území obce bydliště k poslednímu dni zdaňovacího období, k němuž se daňová povinnost vztahuje, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní 21 1 zákona č. 243/2000 Sb zákona č. 243/2000 Sb. 12

18 sazby) a s výjimkou daně (záloh na daň) z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků) srážených a odváděných plátcem daně, daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušná obec, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby, podíl na 1,5 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně z příjmů, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby. V posledních letech se podíl sdílených daní v místních rozpočtech zvyšuje. Z toho vyplývá zvýšení finanční soběstačnost obcí a zároveň snížení rozdílů ve velikostech příjmů jednotlivých obcí. Dalšími výhodami sdílených daní jsou nižší administrativní náklady na správu a výběr, vyšší stabilita daňových výnosů a zvýšení pravomoci místní samosprávy v rozhodování o použití těchto příjmů. Na druhou stranu je jejich hlavní nevýhodou to, že je místní samospráva závislá na rozhodnutí státu, jak velký výnos z daní poplyne do jejího rozpočtu. 13

19 2. Pohled na daňové příjmy v rozpočtu obce 2.1. Bilance příjmů a výdajů obcí a dobrovolných svazků obcí V kapitole je uvedena struktura obecního rozpočtu podle zákona 250/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Následující tabulka zobrazuje skutečné příjmy a výdaje obcí v letech v mírně zjednodušené podobě. Tabulka 3 Bilance příjmů a výdajů obcí a DSO v letech v mil. Kč I. Daňové příjmy , , ,80 z toho: Daně z příjmů fyzických osob , , ,60 Daně z příjmů právnických osob , , ,50 Daň z přidané hodnoty , , ,90 Poplatky a daně z vybraných činností a služeb , ,90 Daň z nemovitosti 4 966, ,40 II. Nedaňové příjmy (po konsolidaci) , , ,40 III. Kapitálové příjmy (po konsolidaci) , , ,60 Vlastní příjmy (po konsolidaci) , , ,80 IV. Přijaté transfery (po konsolidaci) , , ,40 Neinvestiční přijaté transfery (po konsolidaci) , , ,50 Investiční přijaté transfery (po konsolidaci) , , ,90 Příjmy celkem po opravě (po konsolidaci) , , ,40 I. Běžné výdaje , , ,60 II. Kapitálové výdaje , , ,50 Výdaje celkem (po konsolidaci) , , ,10 Saldo příjmů a výdajů (po konsolidaci) 6 839, ,30 23 Zdroj: Ministerstvo financí České republiky: Bilance příjmů a výdajů obcí a DSO v letech 2005 a 2006 a Bilance příjmů a výdajů obcí a DSO v letech 2005 a 2006 [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 14

20 Z tabulky lze vyčíst, že celkové příjmy obcí meziročně narůstají. Na tomto nárůstu mají největší podíl daňové příjmy. Ty ale nemají největší podíl pouze na zvyšování příjmů, ale tvoří i největší část celkové sumy příjmů obcí. Meziroční nárůst příjmů z jednotlivých daní lze zobrazit grafem: Graf 1 Změny ve výši příjmů z jednotlivých daní 60, , , , , , Daně z příjmů fyzických osob Daně z příjmů právnických osob Daň z přidané hodnoty Poplatky a daně z vybraných činností a služeb Daň z nemovitosti skutečnost k skutečnost k skutečnost k Je tedy patrné, že pro obec jsou daňové příjmy podstatné. Bylo by pro ni tedy výhodné, kdyby výši této důležité části svých příjmů mohla účinně ovlivnit. To jí ale nedovoluje jak zákon o rozpočtovém určení daní který určuje podíl jednotlivých obcí na celkových výnosech z daní ( viz. kapitola 1.3), tak i zákon o místních poplatcích který obce omezuje předměty i maximálními možnými sazbami těchto poplatků (viz. kapitola 1.2.1). Jak je uvedeno výše, největší podíl na celkových příjmech obce mají největší podíl daňové příjmy. Z následujícího grafu je vidět, že je to 55% z celkového objemu. Podíly ostatních příjmů jsou zřetelně menší. 15

21 Graf 2 Podíly jednotlivých druhů příjmů na celkových příjmech obecního rozpočtu v roce % 5% 55% 10% Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté transfery Mezi nedaňové příjmy se řadí příjmy z vlastního podnikání nebo uživatelské poplatky za veřejné statky. Kapitálové příjmy jsou oproti nim jednorázové, např. příjmy z prodeje majetku nebo z přerozdělovacích procesů. A konečně transfery jsou nenávratné dotace především ze státního rozpočtu např. na sociální dávky nebo na žáka základní školy. Všechny tyto příjmy tvoří zřetelně menší podíly obecního rozpočtu i přes to, že jsou podstatně snáze ovlivnitelné. Při podrobnějším pohledu přímo na daňové příjmy je zřejmé, že příjmy ze tří druhů daní (obě daně z příjmů a daň z přidané hodnoty) jsou podstatně vyšší, než zbylé příjmy (daň z nemovitostí a místní poplatky). Paradoxně, alespoň částečně může obec ovlivnit opět ty příjmy, které jsou nejnižší. Konkrétní podíly zobrazuje graf č. 3. Graf 3 Podíl jednotlivých daní na daňových příjmech v roce % 26% 34% 4% Daně z příjmů fyzických osob Daň z nemovitostí Poplatky a daně z vybraných činností a služeb 27% Daně z příjmů právnických osob Daň z přidané hodnoty 16

22 Podíly jednotlivých obcí na celkových příjmech ze sdílených daní se stanoví v závislosti na výměře katastrálních území obce, počtu jejích obyvatel a tzv. koeficientů postupných přechodů, které jsou uvedeny v příloze 3 zákona č. 243/2000 Sb. 24, ve znění pozdějších předpisů. Pro výpočet podílu Prahy, Ostravy, Brna a Plzně se používají mírně odlišné koeficienty Charakteristika příkladové obce v ČR Následující data týkající se obce vycházejí z dat Statistického úřadu České republiky. Pokud byla data získána z jiného zdroje, je tak uvedeno v poznámce, a data, která nebylo možné dohledat, jsou pro potřebné výpočty odhadnutá. V České republice žije lidí v obcích. Prostým průměrem lze spočítat, že v příkladové obci (dále jen Obec ) žije 1661 obyvatel. Rozloha ČR je km 2, takže Obec má rozlohu 1 262,1 ha, což činí 0,016003% plochy republiky. Obec by mola být městysem, pokud o to zažádá a Předseda Poslanecké sněmovny tento návrh schválí. Místní zastupitelstvo má 7 15 členů. Celkové příjmy obce jsou dvacet milionů korun, z toho patnáct milionů pochází z daňových příjmů. Tabulka 4 Ekonomická skladba obyvatel obce Ekonomicky aktivní 661 z toho: pracující důchodci 36 samostatně činní 10 hledající zaměstnání 12 Ekonomicky neaktivní 639 Osoby závislé 361 z toho: ženy v domácnosti 9 Celkem 1661 Počet osob Obyvatelé mají celkem 683 automobilů 25, z nich je 400 garážovaných a pro dalších 50 si majitelé od obce pronajímají parkovací místo v rámci veřejného prostranství Zákon o rozpočtovém určení daní 25 Počet vychází z celkového počtu automobilů v republice přepočítaného na počet obyvatel v obci. Zdroj: Automix.cz [online]. c1999, [cit ]. Dostupný z WWW: < 17

23 Tito obyvatelé žijí ve 329 domech, ve kterých je celkem 544 bytů. Strukturu a umístění bytů zobrazuje následující tabulka: Tabulka 5 Struktura obydlených domů v obci a jejich obydlení Počet lidí v Průměrný počet Počet domů Druh domu domech lidí na dům rodinné domy celkem ,3 z toho:samostatné ,3 dvojdomky ,3 řadové ,2 bytové domy ,3 penziony pro důchodce provozní budovy (s byty) ,5 celkem Rodinné domy tvoří 94,3% obytných domů v obci. Oproti tomu je v obci v rodinných domech pouze 79,5% bytů, v bytových domech 19,1% a v ostatních budovách 1,4% bytů. Tabulka 6 Byty podle zařazení do bytového fondu Počet bytů v bytovém fondu 540 z toho: trvale obydlené byty 445 neobydlené byty v obydlených domech 14 neobydlené byty v neobydlených domech 81 Bytové domácnosti mimo bytový fond 4 Celkem 544 Počet osob Celkem v bytech bytového fondu bydlí 1640 osob, mimo něj 21 (včetně osob bydlících v zařízení, např. v domově důchodců). Tabulka 7 Struktura bytového fondu Druh domu Počet bytů v domech Rodinné domy 430 Bytové domy 104 Ostatní 7 Celkem Počet garážovaných aut a aut s pronajatým parkovacím místem je pouze odhadnutý. 18

24 Výpočty v dalších kapitolách budou vycházet z předpokladu, že bytové domy v obcích jsou dvojího druhu osmibytové, které mají čtyři podlaží je v obci deset, a šestibytové, které jsou čtyři a podlaží mají tři. Průměrná plocha jednoho bytu v obci je 95,5 m 2. Pro zjednodušení předpokládejme, že tato výměra platí pro bytové i rodinné domy. Výpočty v dalších kapitolách budou dále vycházet z předpokladu, že polovina rodinných domů v obci je jednopodlažních, druhá polovina má potom podlaží dvě. Jak bylo uvedeno výše, Obec má rozlohu 1 262,1 ha. Tato plocha má strukturu zobrazenou v tabulce 8: Tabulka 8 Struktura pozemků v obci Druh pozemku Výměra v ha Půda 1002,26 Bytové a rodinné domy 6,19 Nebytové prostory 3,10 Ostatní 162,11 Celkem 1262,06 Plocha bytových a rodinných domů vychází z počtu a výměry bytů, je navýšena o odhadnutou plochu společných prostor v bytových domech. Nebytové prostory jsou také odhadnuty, jako polovina obydlených prostor. Do nebytových prostorů jsou zahrnuty obchody, školy, kostely, restaurace, kulturní zařízení, případně kanceláře či průmyslové haly. Plocha uvedená jako ostatní obsahuje veřejná prostranství, jako náměstí, parky, či místní komunikace, nádraží, hřbitov, nebo pozemky okolo rodinných domů. Další tabulka zobrazuje podrobné rozdělení půdy využívané pro zemědělství, členěné pro výpočet daně z nemovitostí. 19

25 Tabulka 9 Struktura půdy v obci 27 Druh pozemku Výměra v ha Zemědělská půda celkem ha 571,55 z toho: orná půda 414,81 chmelnice 1,07 vinice 2,69 zahrady 0,28 ovocné sady 3,38 trvalé travní porosty 149,31 Lesy ha 423,91 Rybníky ha 6,80 Celkem půda 1002,26 Obec je dále poplatníkem daně z příjmů právnických osob právnická osoba vlastněná obcí provozuje vodní elektrárnu s výkonem 1,5 MW. Elektrárna je ale starší než pět let, takže nesplňuje podmínky pro osvobození od daně z příjmů. Obec vybírá místní poplatky podle zákona 565/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, konkrétně: poplatek ze psů, poplatek za užívání veřejného prostranství, poplatek ze vstupného, poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj a poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Konkrétní výši jednotlivých místních poplatků udává tabulka č. 10: Tabulka 10 Místní poplatky v obci 28 Druh poplatku Frekvence platby Výše poplatku Ze psů měsíčně 210,00 Kč Za užívání veřejného prostranství denně 22,00 Kč Ze vstupného jednorázově 10% Za provozovaný výherní hrací přístroj 4x ročně 5 000,00 Kč Za odstraňování komunálního odpadu ročně 380,00 Kč 27 Zdroj: Český statistický úřad: Životní prostředí, zemědělství [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < a Ministerstvo zemědělství: Ryby-situační a výhledová zpráva 2006 [online] [cit ]. Dostupný z WWW: 28 Zdroj: Český statistický úřad : Počet obyvatel v obcích k [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < k_1_1_2008> 20

26 Hodnoty místních poplatků vychází ze skutečných dat obcí České republiky, které počtem dat odpovídají obci 29, tzn. obce, které spadají do velikostní skupiny obyvatel. 29 Obce použité pro výpočet místních poplatků. obec okres obec okres obec okres Plaňany Kolín Štěnovice Plzeň - jih Krucemburk Havlíčkův Brod Kněžmost Mladá Boleslav Svatava Sokolov Měnín Brno - venkov Kostomlaty nad Labem Nymburk Stěžery Hradec Králové Prostřední Bečva Vsetín Chotoviny Tábor Častolovice Rychnov nad Kněžnou Řepiště Frýdek - Místek Poběžovice Domažlice Libchavy Ústí nad Orlicí Velká Polom Ostrava - město 21

27 3. Realizace změn ve výši daňových příjmů 3.1. Daň z nemovitostí Podle první části zákona o dani z nemovitostí 30 jsou předmětem daně všechny pozemky na území ČR s výjimkou 31 : v rozsahu půdorysu stavby pozemky zastavěné stavbami, a to i v případě, že stavby nejsou předmětem daně ze staveb podle 7 odst. 2 tohoto zákona, lesní pozemky, na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení, vodní plochy s výjimkou rybníků sloužících k intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb, pozemky určené pro obranu státu. V obci se nenachází žádné ochranné lesy či lesy zvláštního určení, ani pozemky určené pro obranu státu. Dva rybníky v celkové ploše 6,8 ha jsou využívány pro průmyslový chov ryb. Z těchto předpokladů tedy plyne, že všechny pozemky, které se nenachází pod stavbami, jsou předmětem daně. Předpokládejme, že poplatníkem daně je vždy majitel pozemku. 4 odst. 1 zákona uvádí, jaké pozemky jsou od daně osvobozeny. Pozemky, na které se tento paragraf vztahuje a nachází se v obci, jsou tyto 32 : pozemky ve vlastnictví státu, pozemky ve vlastnictví té obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí, pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbou nebo její částí sloužící k vykonávání náboženských obřadů církví a náboženských společností státem uznaných, dále se stavbou nebo její částí sloužící k výkonu duchovní správy těchto církví a náboženských společností, 30 Zákon č. 338/1992 Sb zákona č. 338/1992 Sb zákona č. 338/1992 Sb., odst. 1 písm. a), b), e), g), i), l), a o) 22

28 pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbou sloužící školám a školským zařízením, muzeím a galeriím, budou-li tato muzea a galerie vymezeny zvláštním předpisem, knihovnám, státním archivům, zdravotnickým zařízením, zařízením sociální péče, nadacím a se stavbou památkových objektů stanovených vyhláškou Ministerstva financí České republiky v dohodě s Ministerstvem kultury České republiky, pozemky, na nichž jsou zřízeny hřbitovy, pozemky veřejně přístupných parků, prostor a sportovišť, pozemky určené pro veřejnou dopravu. Na základě prvního bodu předpokládejme, že Obec vlastní 500 ha půdy, m 2 (0,5 ha) bytových domů, m 2 (1 ha) nebytových prostor a 100 ha ostatních pozemků. Místní kostel a tvořící s ním jeden funkční celek se nachází na pozemku církve o rozloze m 2. Ani místní sportovní stadion neleží na pozemku obce, soukromý majitel ho vybudoval na rozloze 2 ha. Škola, muzeum, knihovna, hřbitov, park i pozemky pro veřejnou dopravu naopak leží na pozemcích, které patří státu či obci. Základem daně z pozemků: u pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů je cena půdy zjištěná násobením skutečné výměry pozemku v m 2 průměrnou cenou půdy stanovenou na 1 m 2 ve vyhlášce 33 vydané na základě zmocnění v 17 tohoto zákona, u pozemků hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb je cena pozemku zjištěná podle platných cenových předpisů k 1. lednu zdaňovacího období nebo součin skutečné výměry pozemku v m 2 a částky 3,80 Kč, 33 Zákon uvádí vyhlášku ministerstva zemědělství č. 613/1992 Sb., ale ta byla několikrát novelizována či nahrazena. V současné době uvádí průměrné ceny půdy vyhláška ministerstva zemědělství č. 380/2001 Sb. Průměrná cena 1m 2 půdy v ČR je 4,7364 Kč. 23

29 u ostatních pozemků je skutečná výměra pozemku v m2 zjištěná k 1. lednu zdaňovacího období. Sazba daně z pozemků je diferencovaná podle druhu pozemku a činí: u orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů 0,75 %, u trvalých travních porostů, hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb 0,25 %. U ostatních pozemků činí za každý 1 m 2 u zastavěných ploch a nádvoří 0,10 Kč, stavebních pozemků 1,00 Kč, ostatních ploch, pokud jsou předmětem daně 0,10 Kč. Předpokládejme, že stavební pozemky splňující podmínky 6 odst. 3 se v obci v současné době nenacházejí a že zastavěných ploch a nádvoří je v obci celkem 50 ha (30 ha obecních pozemků a 20 soukromých). Do ostatních ploch lze potom zařadit 50 ha pozemků obce a 17 soukromých pozemků. Zbytek katastrálního území, tedy 54,4 ha je zastavěn a tudíž osvobozen. Standardní nastavení koeficientů Obec pro výběr daně z pozemků používá základní koeficienty podle zákona a nevyužívá možnosti osvobození podle 4 odst. 1 písm. v). Při zohlednění všech výše uvedených informací o obci, bude mít Obec z daně z pozemků následující příjmy: Tabulka 11 Výpočet daně z pozemků podle základních koeficientů Pozemek Výměra (m 2 ) Obecní a státní Soukromý Základ daně Obecní a státní Sazba daně Soukromý Koeficient Místní koeficient Daňový příjem obce Orná půda ,74 Kč 0,00% 0,75% 1,00 1, ,96 Kč Chmelnice ,74 Kč 0,00% 0,75% 1,00 1,00 380,10 Kč Vinice ,74 Kč 0,00% 0,75% 1,00 1,00 955,57 Kč Zahrady ,74 Kč 0,00% 0,75% 1,00 1,00 99,46 Kč 24

30 Výměra (m 2 ) Sazba daně Pozemek Obecní a státní Soukromý Základ daně Obecní a státní Soukromý Koeficient Místní koeficient Daňový příjem obce Ovocné sady ,74 Kč 0,00% 0,75% 1,00 1, ,68 Kč Trvalé travnaté porosty Hospodářské lesy ,74 Kč 0,00% 0,75% 1,00 1, ,39 Kč ,80 Kč 0,00% 0,25% 1,00 1, ,45 Kč Rybníky ,80 Kč 0,00% 0,25% 1,00 1,00 646,00 Kč Zastavěné plochy a nádvoří Stavební pozemky ,00 Kč 0 Kč 0,10 Kč 1,00 1, ,00 Kč 0 0 1,00 Kč 0 Kč 1,00 Kč 1,40 1,00 0 Kč Ostatní plochy ,00 Kč 0 Kč 0,10 Kč 1,00 1, ,00 Kč Příjmy obce tedy činí ,60 Kč Ve své druhé části se zákon č. 338/1992 Sb. zabývá daní ze staveb. V 7 uvádí předmět daně, kterým jsou: stavby, pro které byl vydán kolaudační souhlas, nebo stavby užívané před vydáním kolaudačního souhlasu, stavby způsobilé k užívání na základě oznámení stavebnímu úřadu nebo stavby podléhající oznámení stavebnímu úřadu a užívané, stavby, pro které bylo vydáno kolaudační rozhodnutí nebo kolaudačnímu rozhodnutí podléhající a užívané anebo podle dříve vydaných právních předpisů dokončené, byty včetně podílu na společných částech stavby, které jsou evidovány v katastru nemovitostí (dále jen "byty"), nebytové prostory včetně podílu na společných částech stavby, které jsou evidovány v katastru nemovitostí (dále jen "samostatné nebytové prostory"). Všechny stavby v obci spadají do předmětu daně, pouze stavby sloužící k veřejné dopravě jsou z předmětu daně vyňaté. Podle zákona se stavbami k veřejné dopravě rozumí a v obci se nachází silnice, místní komunikace a stavby drah. 25

31 Stavby osvobozené od daně nacházející se v obci jsou 34 : stavby ve vlastnictví státu, stavby ve vlastnictví té obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí, stavby ve vlastnictví církví a náboženských společností státem uznaných sloužící k vykonávání náboženských obřadů a k výkonu duchovní správy těchto církví a náboženských společností, stavby sloužící školám a školským zařízením, muzeím a galeriím, budou-li tato muzea a galerie vymezeny zvláštním předpisem, státním archivům, knihovnám, zdravotnickým zařízením, zařízením sociální péče, nadacím, občanským sdružením zdravotně postižených občanů a dále stavby památkových veřejně přístupných objektů stanovených vyhláškou Ministerstva financí České republiky v dohodě s Ministerstvem kultury České republiky, stavby sloužící k zajištění hromadné osobní přepravy. Stejnému osvobození podléhají i byty a nebytové prostory splňující podmínky pro osvobození. V obci je předpokládána stará zástavba, tzn., že zde nejsou žádné obytné domy splňující podmínku pro osvobození 15 let od počátku způsobilosti budovy k užívání nebo od vydání kolaudačního rozhodnutí pro nové budovy. V obci zároveň nejsou obytné domy ve vlastnictví držitelů průkazu ZTP a ZTP/P. Základem daně je: u stavby výměra půdorysu nadzemní části stavby v m 2 (dále jen "zastavěná plocha") podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období. U stavby bez svislé nosné konstrukce se půdorysem rozumí plocha ohraničená průmětem obvodu stavby dotýkající se povrchu přilehlého pozemku ve vodorovné rovině. U stavby se svislou nosnou konstrukcí se půdorysem rozumí průmět obvodového pláště stavby na zákona č. 338/1992 Sb. 26

32 z bytu nebo ze samostatného nebytového prostoru výměra podlahové plochy bytu v m 2 nebo výměra podlahové plochy samostatného nebytového prostoru v m 2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období, vynásobená koeficientem 1,20, (dále jen "upravená podlahová plocha"). Sazba daně je diferencovaná podle druhu a užívání stavby a činí 35 : u obytných domů 1 Kč za 1 m 2 zastavěné plochy; u ostatních staveb tvořících příslušenství k obytným domům z výměry přesahující 16 m 2 zastavěné plochy 1 Kč za 1 m 2 zastavěné plochy, u staveb pro individuální rekreaci a rodinných domů využívaných pro individuální rekreaci 3 Kč za 1 m 2 zastavěné plochy a u staveb, které plní doplňkovou funkci k těmto stavbám, s výjimkou garáží, 1 Kč za 1 m 2 zastavěné plochy, u garáží vystavěných odděleně od obytných domů a u samostatných nebytových prostorů užívaných jako garáže 4 Kč za 1 m 2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy, u staveb užívaných pro podnikatelskou činnost a u samostatných nebytových prostorů užívaných pro podnikatelskou činnost, o sloužících pro zemědělskou prvovýrobu, pro lesní a vodní hospodářství 1 Kč za 1 m 2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy, o sloužících pro průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku a ostatní zemědělskou výrobu 5 Kč za 1 m 2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy, o sloužících pro ostatní podnikatelskou činnost 10 Kč za 1 m 2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy, u ostatních staveb 3 Kč za 1 m 2 zastavěné plochy, zákona 338/1992 Sb. 27

33 u bytů a u ostatních samostatných nebytových prostorů 1 Kč za 1 m 2 upravené podlahové plochy. Podle odst se základní sazby daně za 1 m 2 zastavěné plochy stavby zvyšují o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží, jestliže zastavěná plocha nadzemního podlaží přesahuje dvě třetiny zastavěné plochy. U staveb pro podnikatelskou činnost se základní sazba daně za 1 m 2 zastavěné plochy zjištěné podle odstavce 1 zvyšuje o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží. Toto ustanovení ale neplatí pro byty a nebytové prostory. Obec dále používá nejnižší možný koeficient podle odst. 3 písm. a) 11 zákona, tzn. 1,0 a nevyužívá možnosti stanovit koeficient 1,5 pro stavby pro individuální rekreaci, pro garáže a prostory pro podnikatelskou činnost. Dále také nevyužívá možnosti stanovit místní koeficient podle 12. V obci jsou budovy svobodné od daně kostel, škola, muzeum a další budovy ve vlastnictví obce, v celkové výměře 1500 m 2. Pokud se bude Obec řídit přesně podle zákona a nastaví základní koeficienty, bude vybírat daň ze staveb v následující výši: Tabulka 12 Výpočet daně z pozemků podle základních koeficientů Výměra (m 2 ) Sazba daně Stavba Obecní a státní Soukromý Základ daně Obecní a státní Soukromý Koef. 11 odst. 3 písm. a Koef. 11 odst. 3 písm. b Místní koef. Daňový příjem obce Obytné domy 1-podlažní ,00 0,00% 1,00 Kč 1,40 1,00 1, ,00 Kč 2-podlažní ,00 0,00% 1,75 Kč 1,40 1,00 1, ,00 Kč Stavby pro individuální rekreaci 1-podlažní ,00 0,00% 3,00 Kč 1,00 1,00 1,00 600,00 Kč 2-podlažní ,00 0,00% 3,75 Kč 1,00 1,00 1,00 750,00 Kč Garáže ,00 0,00% 4,00 Kč 1,00 1,00 1, ,00 Kč Stavby pro podnikatelskou činnost zemědělská výroba ,00 0 Kč 1,00 Kč 1,00 1,00 1, ,00 Kč průmysl ,00 0 Kč 5,00 Kč 1,00 1,00 1, ,00 Kč ostatní ,00 0 Kč 10,00 Kč 1,00 1,00 1, ,00 Kč 28

34 Výměra (m 2 ) Sazba daně Stavba Obecní a státní Soukromý Základ daně Obecní a státní Soukromý Koef. 11 odst. 3 písm. a Koef. 11 odst. 3 písm. b Místní koef. Daňový příjem obce Ostatní stavby Byty a nebytové prostory ,00 0 Kč 3,00 Kč 1,00 1,00 1, ,00 Kč ,20 0 Kč 1,00 Kč 1,40 1,00 1, ,00 Kč Příjmy obce tedy činí ,00 Kč Minimalizace příjmů Zákon o dani z nemovitostí umožňuje obcím v omezeném rozsahu snižovat nebo zvyšovat zatížení obyvatel touto daní. Aby Obec vybírala nejnižší daň, vyhlásí tyto koeficienty a osvobození daně z pozemků: 4 odst. 1 písm. v) zákona udává, že jsou osvobozeny i pozemky orné půdy, chmelnic, vinic, ovocných sadů a trvalých travních porostů, jestliže tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou; pokud obec uvedené pozemky od daně z pozemků takto osvobodí, toto osvobození se nevztahuje na pozemky v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše obce, jestliže tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou, ve které současně vymezí tyto pozemky jejich parcelním číslem s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží. Předpokládejme, že Obec tuto vyhlášku vydala a využila možnosti zákona v plném rozsahu. Základní sazba zastavěných ploch a nádvoří, stavebních pozemků a ostatních pozemků se vynásobí koeficientem 1,0 nejnižším možným pro Obec této velikostní kategorie. Kromě toho Obec nevyužívá možnosti plynoucí z 12, podle kterého může místní vyhláškou stanovit koeficient 2, 3, 4 nebo 5 pro všechny nemovitosti v katastru obce, které jsou předmětem daně. Příjmy z daně z pozemků při použití výše uvedených koeficientů zobrazuje následující tabulka: 29

35 Tabulka 13 Daň z pozemků při maximálním osvobození a minimálních koeficientech Výměra (m 2 ) Sazba daně Pozemek Obecní a státní Soukromý Základ daně Obecní a státní Soukromý Koeficient Místní koeficient Daňový příjem obce Orná půda ,74 Kč 0,00% 0,00% 1,00 1,00 0 Kč Chmelnice ,74 Kč 0,00% 0,00% 1,00 1,00 0 Kč Vinice ,74 Kč 0,00% 0,00% 1,00 1,00 0 Kč Zahrady ,74 Kč 0,00% 0,75% 1,00 1,00 99,46 Kč Ovocné sady ,74 Kč 0,00% 0,00% 1,00 1,00 0 Kč Trvalé travnaté porosty Hospodářské lesy ,74 Kč 0,00% 0,00% 1,00 1,00 0 Kč ,80 Kč 0,00% 0,25% 1,00 1, ,45 Kč Rybníky ,80 Kč 0,00% 0,25% 1,00 1,00 646,00 Kč Zastavěné plochy a nádvoří Stavební pozemky Ostatní plochy ,00 Kč 0 Kč 0,10 Kč 1,00 1, ,00 Kč 0 0 1,00 Kč 0 Kč 1,00 Kč 1,00 1,00 0 Kč ,00 Kč 0 Kč 1,00 Kč 1,00 1, ,00 Kč Celkově tedy Obec na dani z pozemků získá ,91 Kč. Pokud Obec vyhlásí nejnižší koeficienty i u daně ze staveb, poplynou jí z této daně tyto příjmy: Tabulka 14 Příjmy z daně ze staveb při použití minimálních koeficientů Stavba Obytné domy Obecní a státní Výměra (m 2 ) Soukromý Základ daně Obecní a státní Sazba daně Soukromý Koef. 11 odst. 3 písm. a Koef. 11 odst. 3 písm. b Místní koef. Daňový příjem obce 1-podlažní ,00 0 Kč 1,00 Kč 1,00 1,00 1, ,00 Kč 2-podlažní ,00 0 Kč 1,75 Kč 1,00 1,00 1, ,00 Kč Stavby pro individuální rekreaci 1-podlažní ,00 0 Kč 3,00 Kč 1,00 1,00 1,00 600,00 Kč 2-podlažní ,00 0 Kč 3,75 Kč 1,00 1,00 1,00 750,00 Kč Garáže ,00 0 Kč 4,00 Kč 1,00 1,00 1, ,00 Kč Stavby pro podnikatelskou činnost zemědělská výroba ,00 0 Kč 1,00 Kč 1,00 1,00 1, ,00 Kč 30

36 Stavba Obecní a státní Výměra (m 2 ) Soukromý Základ daně Obecní a státní Sazba daně Soukromý Koef. 11 odst. 3 písm. a Koef. 11 odst. 3 písm. b Místní koef. Daňový příjem obce průmysl ,00 0 Kč 5,00 Kč 1,00 1,00 1, ,00 Kč ostatní ,00 0 Kč 10,00 Kč 1,00 1,00 1, ,00 Kč Ostatní stavby Byty a nebytové prostory ,00 0 Kč 3,00 Kč 1,00 1,00 1, ,00 Kč ,20 0 Kč 1,00 Kč 1,00 1,00 1, ,00 Kč Celkově tedy Obec na dani ze staveb získá ,00 Kč. Maximalizace příjmů Tabulky 13 a 14 zobrazují, jaké příjmy získá Obec, pokud si v místních vyhláškách stanoví minimální koeficienty a maximální osvobození. Může ale také nastat situace, kdy se Obec rozhodne získat na daních z nemovitostí co nejvyšší příjmy, takže zvýší koeficienty na nejvyšší možné a zruší všechna osvobození, která je schopna ovlivnit. Potom její příjmy z daní z pozemků a ze staveb budou mít takovouto skladbu: Tabulka 15 Daň z pozemků při maximálních koeficientech a minimálním osvobození Pozemek Obecní a státní Výměra (m 2 ) Soukromý Základ daně Obecní a státní Sazba daně Soukromý Koeficient Místní koeficient Orná půda ,74 Kč 0,00% 0,75% 1,00 5,00 Daňový příjem obce ,78 Kč Chmelnice ,74 Kč 0,00% 0,75% 1,00 5, ,48 Kč Vinice ,74 Kč 0,00% 0,75% 1,00 5, ,84 Kč Zahrady ,74 Kč 0,00% 0,75% 1,00 5,00 497,32 Kč Ovocné sady ,74 Kč 0,00% 0,75% 1,00 5, ,39 Kč Trvalé travnaté porosty Hospodářské lesy ,74 Kč 0,00% 0,75% 1,00 5, ,96 Kč ,80 Kč 0,00% 0,25% 1,00 5, ,25 Kč Rybníky ,80 Kč 0,00% 0,25% 1,00 5, ,00 Kč Zastavěné plochy a nádvoří Stavební pozemky Ostatní plochy ,00 Kč 0 Kč 0,10 Kč 1,00 5, ,00 Kč 0 0 1,00 Kč 0 Kč 1,00 Kč 1,60 5,00 0 Kč ,00 Kč 0 Kč 0,10 Kč 1,00 5, ,00 Kč 31