Shrnutí dležité judikatury (výbr z právní databáze EPS)

Transkript

1 ; Shrnutí dležité judikatury (výbr z právní databáze EPS) Ekologický právní servis Toto shrnutí bylo vytvoeno za finanní podpory Státního fondu životního prostedí a Ministerstva životního prostedí eské republiky. Duben As 47/ Odvolací orgán je povinen pezkoumat veškeré úvahy správního orgánu I. stupn, které jej vedly k vydání rozhodnutí a stejn tak veškeré postupy procesní. V napadeném rozhodnutí se však žalovaný (na rozdíl od správního orgánu I. stupn, jehož úvaha je ze spisu seznatelná) otázkou, zda žalobci mli i nemli být úastníky stavebního ízení, vbec nezabýval a uvedl jen, že s nimi stavební úad nejednal, do okruhu úastník je nepojal a rozhodnutí jim nedoruoval. Proto napadené rozhodnutí trpí nedostatkem dvod. 7 As 70/ Podle 51 odst. 1 s.. s. mže krajský soud se souhlasem úastník ízení rozhodnout o vci samé bez naízení jednání. Toto ustanovení tedy dává soudu možnost, nikoliv však povinnost, rozhodnout bez naízení jednání za splnní podmínky souhlasu úastník ízení s takovým postupem. Nelze však takto postupovat, pokud existuje skutenost, za níž je krajský soud povinen jednání naídit. Takovou skuteností je i situace, kdy má krajský soud provádt dokazování, tedy i výslechem svdka. V tomto pípad zákon neponechává na úvaze krajského soudu, zda jednání naídí i nikoliv, nýbrž kogentn v 77 odst. 1 s.. s. stanoví povinnost jednání naídit (arg. dokazování provádí soud pi jednání).

2 Rozsudek NS ze dne 29. dubna 2008, sp. zn. 25 Cdo 2598/2006 Vzhledem k tomu, že tvrzená škoda sestávající z více samostatných nárok mla vzniknout jak pede dnem úinnosti citovaného zákona, tak i po jeho úinnosti, je teba posuzovat vc podle dosavadního pedpisu, tj. podle zákona. 58/1969 Sb., i podle souasného zákona. 82/1998 Sb. Oba zákony rozlišují dv základní formy objektivní odpovdnosti státu za škodu zpsobenou v souvislosti s výkonem veejné (zejména státní) moci státními a jinými povenými orgány. Prvotní podmínkou odpovdnosti za škodu zpsobenou nezákonným rozhodnutím je existence rozhodnutí, jímž v konkrétní vci státní orgán aplikuje obecné pravidlo právní normy na jím posuzovaný pípad a rozhoduje tak o oprávnních a povinnostech individuálních subjekt. Nevyhnutelnou podmínkou odpovdnosti státu pitom je, aby pravomocné nebo bez ohledu na právní moc vykonatelné rozhodnutí bylo jako nezákonné zrušeno i zmnno ( 4 odst. 1 vty první zákona. 58/1969 Sb., 8 odst. 1 vty první zákona. 82/1998 Sb.). Rozsudek NSS ze dne 2. dubna 2008, sp. zn. 2 As 71/ Poskytnutí informace lze odmítnout nejen z dvod právních, jež jsou taxativn vyjmenovány v 7-11 zákona o svobodném pístupu k informacím, nýbrž i z dvod faktických, které v zákon z pochopitelných dvod vyjmenovány nejsou. Typickým faktickým dvodem neposkytnutí informace pitom bude práv situace, kdy povinný subjekt požadovanou informaci nemá. Zprávu o tom, že informaci nelze poskytnout z faktických píin, je ovšem nutno vnímat jako odmítnutí žádosti, nikoli jako vyhovní, jak to interpretuje stžovatel. V situaci, kdy povinný subjekt sdlil žadateli o informace, že informaci nelze poskytnout, by tak uinil formou dopisu, je nutno pokládat tento jeho projev vle za rozhodnutí negativní, by formáln nedokonalé, a nikoli pouze za právn irelevantní dopis. Fikce vydání negativního rozhodnutí o odepení informace podle 15 odst. 4 zákona. 106/1999 Sb., o svobodném pístupu k informacím, vzniká pouze neposkytnutím informací i nevydáním rozhodnutí o nevyhovní žádosti o poskytnutí informací povinným subjektem ve lht pro vyízení žádosti, nikoliv však vydáním rozhodnutí (reálného), jímž povinný subjekt vyjaduje svou vli žádosti nevyhovt z dvod v rozhodnutí uvedených. Rozsudek NSS ze dne 30. dubna 2008, sp. zn. 1 As 16/ Správní orgán musí posoudit v konkrétním pípad dané okolnosti spoívající v povaze stavby a jejích dopadech na okolí a pistupovat k urení okruhu úastník ízení individuáln. Rozdíl mezi neuritým pojmem a správním uvážením spoívá v tom, že pokud správní orgán dospje k závru, že uritou skutkovou podstatu lze podadit pod neuritý pojem obsažený v právní norm, nemá již prostor pro úvahu, pokud jde o volbu následk. Jinými slovy pokud by správní orgán dospl k závru, že uritý jednotlivec mže být umístním stavby zasažen na svém vlastnickém právu, pak je správní orgán povinen pibrat tohoto jednotlivce jako úastníka ízení. Správní orgán má jistou volnost v interpretaci neuritého pojmu, a tedy i hodnocení jednotlivých skuteností pi subsumpci skutkového stavu pod hypotézu právní normy, je však absolutn vázán, pokud jde o právní následky.

3 Nález ÚS ze dne 22. dubna 2008, sp. zn. Pl.ÚS 35/06-1 Není možné, aby stejné jednání, které je definováno pestupkovým zákonem jako pestupek proti veejnému poádku podle 47 pestupkového zákona, prohlásila obecní vyhláška za pestupek proti poádku v územní samospráv podle 46 odst. 2 pestupkového zákona. Pokud tak obec uinila (v l. 6 odst. 2 vyhlášky), vykroila z mezí své pravomoci. Obec je oprávnna, v režimu 10 písm. a) zákona o obcích, regulovat pohyb chovaných ps na veejných prostranstvích nebo dokonce zakázat jejich volný pohyb na tchto prostranstvích, stejn jako je oprávnna, rovnž v režimu 10 písm. a) zákona o obcích, regulovat pohyb chovaných ps na veejných prostranstvích i pokud jde o zpsob jejich pohybu (nap. na vodítku), event. vybavení náhubkem. Obec je rovnž oprávnna ukládat povinnosti v souvislosti s odklízením psích exkrement na veejném prostranství podle 10 písm. c) zákona o obcích. Pokud se pedmt a cíl regulace podle zmínného 10 písm. c) neomezuje jen na ochranu rostlin jako živých organism, ale zahrnuje ochranu zelen i v její estetické kvalit, jako souást prostedí obklopující lovka v jeho sídlech, a promítající se do kvality života a pohody bydlení v obci, pak 10 písm. c) zákona o obcích umožní obcím ukládat na tomto úseku povinnosti, aniž by jim byl vytýkán pokus normovat oblasti, které jsou již upraveny speciálními zákony. Protože prvý výklad zcela popírá jakoukoliv vcnou psobnost obce v této oblasti, Ústavní soud zvolil výklad druhý, který umožuje obci regulovat nakládání s veejnou zelení, vetn povinnosti pravidelných seí a jiné údržby této zelen, samozejm za dodržení principu pimenosti takového zásahu do vlastnického práva tetích osob Pokud chce obec chránit veejnou zele v režimu 10 písm. c), pípadn veejný poádek v režimu 10 písm. a) zákona o obcích, nap. zákazem neoprávnného (ve smyslu nedostatku svolení vlastníka pozemku) stanování a táboení na vymezených veejných prostranstvích, pípadn území obce, pak to musí init zásadn bez ohledu na vlastnictví konkrétního pozemku. Usnesení NSS ze dne 30. dubna 2008, sp. zn. 3 As 10/ Okruh osob aktivn legitimovaných k podání kasaní stížnosti je omezen na úastníky ízení a na osoby zúastnné na ízení. Formální podmínkou úastenství je oznámení zainteresované osoby, že v pedmtném ízení bude práva osoby na ízení zúastnné uplatovat. Materiální podmínkou je skutenost, že práva a povinnosti dané osoby jsou pedmtným rozhodnutím i jeho absencí skuten pímo dotena. Rozsudek NSS ze dne 2. dubna 2008, sp. zn. 7 As 57/ Poizování územn plánovací dokumentace je poátením stadiem rozhodování, kdy jsou ješt možnosti výbru a alternativ oteveny a kdy úast veejnosti mže být úinná. V rámci územního ízení již není možné úinn se vyjádit k otázce, zda bude uritá stavba realizována i nikoliv. V této fázi již otázka nezní zda. ale jak. Úinná právní ochrana se proto musí soustedit na okamžik, kdy je o dané vci skuten rozhodováno. Není proto ani pípustné dodatené zpochybování schválené územn plánovací dokumentace, resp. územního plánu nebo zmny tchto materiál, v navazujícím územním ízení, nebo dokonce v rámci soudního pezkoumání územního rozhodnutí, kterým je rozhodnutí o umístní stavby. Není tedy ani možné, aby stžovatelka, která nevznesla vas námitky proti zmn územního plánu, toto své opomenutí napravovala tím, že formáln brojí proti rozhodnutí o umístní stavby, a ve

4 skutenosti napadá územn plánovací dokumentaci. Kvten 2008 NSS nesoulad s ÚPD jako dostatený dvod pro odstranní stavby (3 As 11/ ) - jednou z podmínek pro dodatené povolení stavby je prokázání souladu stavby s veejným zájmem, zejména s územn plánovací dokumentací, cíli a zámry územního plánování, obecnými technickými požadavky na výstavbu, technickými požadavky na stavby a zájmy chránnými zvláštními pedpisy. Dkazní bemeno v tomto pípad leží na stavebníkovi nepovolené stavby. - pokud stžovatel neprokázal, že stavba je v souladu s veejným zájmem (s územn plánovací dokumentací), je splnní další kumulativní podmínky pro dodatené povolení stavby, tedy pedložení podklad a doklad vyžádaných stavebním úadem v jím stanovené lht a v rozsahu jako k žádosti o stavební povolení, nepodstatné. Samotný nesoulad nepovolené stavby s územn plánovací dokumentací postauje k tomu, aby stavební úad nevydal dodatené povolení stavby, ale naídil její odstranní. - dvody kasaní stížnosti nelze rozšiovat nad rámec žalobních bod. Lze je opít jen o takové konkrétní právní i skutkové dvody, jež byly v ízení ped krajským soudem pípustn uplatnny odstranní zkolaudované stavby (3 As 11/ ) - pokud byla stavba postavena v rozporu se stavebním povolením, pak existence kolaudaního rozhodnutí pro tuto stavbu nebrání zahájení ízení a možnému rozhodnutí o odstranní takovéto stavby - akoliv stavební úad v kolaudaním ízení zkoumá, zda byla stavba provedena podle dokumentace ovené stavebním úadem ve stavebním ízení a zda byly dodrženy podmínky stanovené ve stavebním povolení, nemže pípadné pochybení stavebního úadu pi vydání kolaudaního rozhodnutí zhojit (legalizovat) opomenutý, nicmén podstatný rozpor provedené stavby se stavebním povolením. - argumentace pípadnou právní jistotou jiných úastník ízení i správních orgán je právn irelevantní, nebo nemže vycházet z protiprávního stavu. Pípadné škody z takové situace vzniklé pak jdou k tíži toho správního orgánu, který se pedmtného jednání dopustil. K námitce že je teba poskytnout ochranu právm nabytým v dobré víe, lze uvést pouze tolik, že ani zájem na ochran práv takto nabytých nemže zhojit (vyvážit) nezákonnost postupu správních orgán v projednávané vci. Aprobace takového postupu soudem by pak v podstat znamenala rezignaci na úlohu správního soudnictví jako jedné z hlavních záruk zákonnosti výkonu veejné správy. vztah územní/stavební ízení (1 As 21/ ) - Okresní soud v Karlových Varech (!) podal jménem R jako úastníka ízení žalobu proti stavebnímu povolení pro stavbu polyfunkního domu; ped tím se tento okr. soud úastnil územního ízení, v tom ale nepodal odvolání ani žalobu - v odvolání proti stavebnímu povolení a následn v žalob Okr. soud uvedl, že budova okresního soudu, jakož i vzeský dvr, spojovací mostek, schodišt, oprné, terasní a ohradní zdi jsou kulturní památkou, uplatnil námitku nepípustné výšky zamýšlené stavby

5 (zejména aby nedošlo k narušení bezpenosti využívání vzeského dvora v budov okresního soudu), atd. - krajský soud zamítl žalobu s tím, že otázka výšky stavby je pedmtem územního ízení. V rámci pezkumu rozhodnutí o stavebním povolení nelze uplatnit námitky, které byly i mly být ešeny v územním ízení. NSS tento výklad potvrdil. obanskoprávní námitky v územním ízení (1 As 46/ ) - v ízení o umístní radaru u Slavkova uplatnili stžovatelé mj. námitky budoucího nepimeného zásahu do pokojného užívání majetku, a to ve vztahu ke svému postavení jako subjektu majícího povahu veejnoprávní korporace, s povinností chránit celou lokalitu jako památkovou zónu - obanskoprávní námitky v územním a stavebním ízení se dlí na dv skupiny. Do první náleží námitky, které pekraují pravomoc stavebního úadu nebo spolupsobících orgán státní správy. Jedná se typicky o námitky zpochybující samotnou existenci vlastnického práva i jeho rozsah, námitky vydržení i existence vcného bemene. O tchto námitkách mže s konenou platností rozhodnout pouze soud; stavební úad zde má pouze povinnost pokusit se o dosažení dohody mezi stranami sporu, která by pedešla soudnímu ízení. Pokud k dohod nedojde, má stavební úad pravomoc uinit si o námitce úsudek sám, avšak pokud by námitka v pípad její oprávnnosti znemožnila uskutenit požadované opatení (nebo ho umožnila jen v jiné míe i form), je stavební úad povinen odkázat píslušného úastníka na soud a stavební i jiné ízení perušit. - druhou skupinou obanskoprávních námitek, jsou takové, které nepekraují pravomoc stavebního úadu, a ten je proto povinen o nich rozhodnout. Typicky se jedná o námitky, týkající se pepokládané hlunosti, prašnosti, zastínní, odstupu stavby apod. - tedy o námitky budoucích imisí. Imise však mohou mít též imateriální povahu (nap. námitka budoucího obtžování pohledem). Mezi takové patí i stžovatelem namítané rušení výkonu jeho vlastnických práv, spoívající v budoucím oslabení duchovního poslání památného místa, na nmž má být zbudována pedmtná stavba. Obanskoprávní námitky ve stavebním ízení + krajinný ráz (9 As 82/ ) - stžovatel se bránil proti povolení stavebních úprav kravína námitkou zásahu do svých vlastnických práv (s níž ho ml dle jeho názoru stavební úad odkázat na soud) - v ízení podle stavebního zákona lze uplatnit všechny námitky vycházející z vlastnických práv k pozemkm a stavbám, tedy i námitky obsahov odpovídající 127 odst. 1 obanského zákoníku, a dále že - jako rozhodné kritérium pro urení intenzity nežádoucích vliv budoucích staveb na okolí ( imise ), které bezpochyby mohou narušit status quo a mohou tak být zásahem do tzv. pokojného stavu ve smyslu 5 obanského zákoníku, je zde tzv. pípustná míra, která je zpravidla mitelná podle píslušných technických. Z judikatury vyplývá: pípustnou mírou podle právních pedpis vetn obanského zákoníku je teba rozumt míru pimenou pomrm podle 127 odst. 1 obanského zákoníku. - rozhodování správního orgánu podle 12 ZOPK pichází v úvahu pouze v situaci, kdy na konkrétní právní vztahy se stavbou souvisící ZOPK dopadá; požadavek rozhodování orgán ochrany pírody o zásahu do krajinného rázu pi umístní libovolné stavby v jakémkoli území, by v praxi vedl ke zcela absurdním dsledkm, které jsou v bžném život obtížn pedstavitelné, k enormnímu zvýšení potu zbyten vydávaných formálních rozhodnutí,

6 nemluv pak o zbyteném administrativním zatížení úastník ízení. Pipustil-li by se názor, že pi umístní jakékoli stavby kamkoli musí být rozhodnuto eo ipso také o souhlasu (nesouhlasu) se snížením nebo zmnou krajinného rázu, znamenalo by to, že zákonodárce presumoval fikci, že umístním jakékoli stavby souasn dochází ke snížení nebo zmn krajinného rázu; takový výklad zákona by ale pekroil meze i toho nejširšího extenzivního výkladu. výklad pojmu informace (1 As 17/ ) - žadatel požadoval po SD kopie nájemních smluv na umístní reklamních zaízení (billboard) na dálnicích a rychlostních silnicích D1, D8, D11, R4 a R10; SD poskytlo pouze nkteré informace o obsahu smluv, ne samotné texty - MS v Praze tento postup potvrdil s tím, že smlouva není informace ve smyslu 3 odst. 3 InfZ - NSS výklad odmítl požadavek kopie smlouvy je jednou z možných forem písemného poskytnutí informace, jemuž musí být vyhovno - MS podle NSS dále nevzal v potaz požadavek eurokonformního výkladu, který vyplývá z l. 1 odst. 2 Ústavy R a l. 10 Smlouvy o ES (viz nález ÚS ze dne , 434/2006 Sb., bod 81) a z judikatury ESD (nap. rozhodnutí ze dne ve vci C-106/89 Marleasing SA proti La Comercial Internacional de Alimentacion SA, [1990] ECR I-4135), - NSS tvrd vytkl MS že se tedy dopustil mylného výkladu pojmu informace, když vytrhl vtu z odvodnní rozsudku NSS. j. 7 A 118/ z jejího kontextu. Judikatura Nejvyššího správního soudu není atomizovaným souborem jednotlivých vt odvodnní, aplikovaných správními orgány a soudy izolovan zcela bez zetele na situaci, kterou dané rozhodnutí eší... Takovéto odkazy na judikaturu žalovaným vbec nesvdí o znalosti judikatury, jak se myln domnívá mstský soud, ale naopak o zásadním nepochopení funkce judikatury a potažmo i práva na informace. Pepjatým formalismem a výlun gramatickým výkladem zákona, s použitím na tuto vc neaplikovatelného judikátu Nejvyššího správního soudu, dospl mstský soud v napadeném rozsudku k chybnému závru informace - povinný subjekt instituce obce (8 As 57/ ) - žalobce požádal Magistrát msta Hradec Králové o poskytnutí textu smlouvy, na základ které došlo k pevodu lenských práv a povinností v MFS z fotbalového klubu SK Hradec Králové na FC Hradec Králové, a. s. (tato a..s. byla založena mstem Hradec Králové, které je jejím jediným akcionáem, orgány spolenosti jsou zastupitelé msta) - NSS konstatoval, že klub je povinným subjektem. Vyšel z nálezu III. ÚS 686/02, podle njž jsou základními znaky povinného subjektu veejný úel, zizování státem, kreování jejich orgán státem, jakož i státní dohled nad jejich inností - protože primárními povinnými subjekty jsou krom orgán státu i územn samosprávné celky, uplatnil NSS analogicky stejný pístup i na subjekt zízený mstem podle 3a z. 128/2000 Sb. a dospl k závru, že i klub založený a ízený mstem je povinným subjektem Rozsudek NS ze dne 22. kvtna 2008, sp. zn. 25 Cdo 3/2006 Pedpokladem vzniku obecné odpovdnosti za škodu podle ustanovení 420 odst. 1 ob. zák., je porušení právní povinnosti, tj. jednání i opomenutí, které je v rozporu s objektivním právem (s právním ádem), dále existence škody (majetková újma) a píinná souvislost mezi protiprávním jednáním škdce a vznikem škody. Zavinní se pedpokládá, avšak za podmínek ustanovení 420 odst. 3 ob. zák. se škdce mže odpovdnosti zprostit. Porušením právní povinnosti je mínn objektivn vzniklý rozpor mezi tím, jak právnická (i fyzická) osoba

7 skuten jednala (pípadn opomenula jednat), a tím, jak jednat mla, aby dostála povinnosti ukládané jí právním pedpisem i jinou právní skuteností. Protiprávní jednání musí být poškozeným prokázáno stejn jako vznik škody a píinná souvislost (kauzální nexus) mezi porušením právní povinnosti jako píinou a škodou a jejím rozsahem jako následkem tchto píin. Bezprostední píinou, pro se zkazilo zboží, byly konkrétní biologické i chemické pochody vedoucí ke znehodnocení vci, nicmén mly-li takové úinky nastat v dsledku toho, že pro stavební innost žalovaného nemohl žalobce provozovat svoji podnikatelskou innost, pi jejímž pravidelném bhu by ke zkažení zboží nedošlo, lze za pímou píinu z vcného hlediska považovat i okolnost, že žalovaný (bez ohledu na administrativní stavebnprávní titul) svou stavební inností omezil žalobce v jeho podnikatelské innosti. Obdobné platí i u nároku na náhradu ušlého zisku, kde rozhodnutí žalobce o perušení innosti za situace, kdy on i jeho zákazníci mli omezen i znemožnn pístup do provozovny, nelze považovat za jedinou a rozhodující píinu ušlého zisku, která by petrhovala etzec píin a následk vyvolaný stavební inností žalovaného. Rozsudek NSS ze dne 28. kvtna 2008, sp. zn. 6 As 9/ Mstský soud pochybil, když posoudil rozhodnutí o udlení výjimky podle ustanovení 56 zákona o ochran pírody a krajiny jako rozhodnutí vylouené z pezkumu ve smyslu kompetenní výluky obsažené v ustanovení 70 písm. a) s.. s. Rozsudek NSS ze dne 22. kvtna 2008, sp. zn. 9 Ans 1/ Jen soudu písluší rozhodnout, které z navržených dkaz provede a které nikoliv, to však platí pouze potud, pokud lze na skutkový stav v dané vci bezpen usoudit, piemž neprovedení navržených dkaz musí být soudem odvodnno. Neakceptování návrhu na provedení dkaz lze založit argumentem, podle nhož tvrzená skutenost, k jejímuž ovení nebo vyvrácení je dkaz navrhován, nemá relevantní souvislost s pedmtem ízení. Dalším je argument, dle kterého dkaz není zpsobilý vyvrátit nebo potvrdit tvrzenou skutenost, tzn. nedisponuje vypovídací potencí. Odmítnutí provedení dkazu mže být konen zdvodnno jeho nadbyteností, a to tehdy, byla-li již skutenost, která má být dokazována, v dosavadním ízení bez dvodných pochybností postavena najisto. Rozsudek NSS ze dne 28. kvtna 2008, sp. zn. 6 As 19/ I souhlas vodoprávního orgánu udlený podle ustanovení 17 vodního zákona je správním rozhodnutím ve smyslu ustanovení 65 odst. 1 s.. s., nebo tímto aktem se autoritativn stanoví, zda uritou aktivitou lze zasáhnout do vodních pomr. Na této skutenosti nic nemní, je-li k urité innosti, v níž se má takový zásah realizovat, teba ješt další rozhodnutí podle zvláštních pedpis. Souhlas je samostatným správním rozhodnutím vydávaným ve správním ízení. Jde o rozhodnutí konené, a to i pípad, kdy k zamýšlenému zásahu je teba dalších (navazujících) rozhodnutí podle zvláštních pedpis. V takovém pípad dochází k typickému etzení jinak samostatných správních rozhodnutí a zamýšlenou innost lze realizovat výlun v pípad pozitivní povahy všech. Skutenost, že pedložení díve vydaného rozhodnutí je podmínkou vydání ješt dalších povolení podle jiných zvláštních pedpis a že toto další povolení musí reflektovat jeho obsah, nemže nikterak omezit i dokonce anulovat jeho vlastní pímé úinky, které má na základ právního pedpisu. Nelze

8 z toho dovozovat nesamostatnou, podmínnou, doasnou i pedbžnou povahu takového souhlasu. Rozsudek NSS ze dne 26. kvtna 2008, sp. zn. 5 As 49/ K ízení ve vcech vyvlastnní jsou píslušné soudy v obanském soudním ízení, a to soudy krajské, které pitom procesn postupují podle ásti páté OS ( 244 a násl. OS). ízení o odntí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavb, zahájená ped úinností zákona o vyvlastnní (tedy ped ), dokoní soud, který bude po tomto datu rozhodovat, v obanském soudním ízení. Od rozhodného data se tedy užije v plném rozsahu nová právní úprava, a to i na dosavadní ízení o žalob proti správnímu rozhodnutí ve vci vyvlastnní, které bylo zahájeno pede dnem úinnosti zákona o vyvlastnní. 32 Cdo 4291/2007 Žalobkyn požadovala zaplacení kupní ceny prodaného zlatnického zboží. Odvolací soud dospl k závru, že žalobkyni nelze právo na zaplacení ceny prodaného zlatnického zboží na základ smlouvy o spolupráci pi prodeji zboží piznat, nebo žalobní nárok je promlen. Žalobkyn prý pekroila zákonnou tyletou promlecí lhtu. Dle soudu je výhrada dovolatelky, že námitka promlení, kterou žalovaný uplatnil v odvolacím ízení, byla spojena s nepípustným uplatováním nových skuteností a dkaz, dvodná. Námitka promlení vznesená žalovaným v prbhu soudního ízení je jednostranný, výslovný a adresný právní úkon, jenž psobí, že promlené právo nelze uplatnit, avšak vitelovo právo trvá jako souást obsahu tzv. naturální obligace. Dle odvolacího soudu by bylo v rozporu s právem na spravedlivý proces odepít protistran právo na uplatnní skuteností promlení vyluujících. Dokud totiž námitka k promlení nebyla vznesena, nemla druhá strana dvod a ostatn ani oprávnní tvrdit skutenosti, vyluující promlení a navrhovat k nim dkazy. Odvolací soud se proto v dané vci neml zabývat námitkou promlení vznesenou až v odvolacím ízení, protože tato námitka je spojena s nepípustným uplatováním nových skuteností a dkaz. erven 2008 Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne , sp. zn. 52 Ca 48/2007 Soud není absolutn vázán doslovným znním zákonného ustanovení, nýbrž se od nj smí a musí odchýlit v pípad, kdy to vyžaduje ze závažných dvod úel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo nkterý z princip, jež mají svj základ v ústavn konformním právním ádu jako významovém celku. Mezi rozhodnutím o výjimce ze zákaz u památných strom a zvlášt chránných druh podle zákona o ochran pírody a krajiny, rozhodnutím o umístní stavby a rozhodnutím o povolení stavby je vztah etzících se správních rozhodnutí, když rozhodnutí o povolení stavby je podmínno existencí rozhodnutí o umístní stavby a to je podmínno kladným rozhodnutím o udlení výjimky. Zrušení územního rozhodnutí o umístní stavby je dvodem ke zrušení na n navazujícího stavebního povolení, a to i pokud bylo územní rozhodnutí zrušeno (nebo pozbylo právní

9 moci) až po vydání stavebního povolení. Jde o podstatnou vadu ízení, k níž soud musí pihlížet z úední povinnosti. Nelze na ni vztahovat žalobní povinnost ve smyslu koncentrace žaloby, pokud tato skutenost nebyla i dokonce nemohla být žalobci pi podání žaloby známa. související judikatura nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 258/03 nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 21/96 nález Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 275/96 nález Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 2221/07 rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 6 As 48/2006 rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 57/2007 rozsudek Mstského soudu v Praze sp.zn. 7 Ca 25/2004 Usnesení Ústavního soudu ze dne , sp. zn. I.US 65/06 Za situace, kdy byly stavební úady povinny ovit, že navrhovaná zaízení nebudou mít vliv na bezpenost silniního provozu a budou vhodná s ohledem na architektonické zalenní do daného území - a pro takové posouzení nemly dostatené podklady, nebo tyto speciální otázky ani nemohly posuzovat samy - je nutno kvalifikovat jejich požadavek na doplnní žádosti o stavební povolení o stanovisko silniního správního úadu jako oprávnný. Rozhodujícím kritériem posouzení opodstatnnosti postupu stavebních úad je, zda byl jejich požadavek na doplnní žádosti odvodnný z hlediska chránného veejného zájmu. Vzhledem k tomu, že navrhovaná reklamní zaízení mla být umístna v blízkosti frekventovaných komunikací, je z pohledu bezpenosti silniního provozu doteným veejným zájmem ochrana zdraví a života. související judikatura nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 12/94 usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 224/98 usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 261/02 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , sp. zn. 8 As 7/2007 Jakkoliv je zákon o ochran pírody a krajiny obecn pedpisem veejného práva, nevyznauje se úprava nároku na poskytnutí finanní náhrady za ztížení zemdlského hospodaení podle jeho 58 znaky typickými pro veejnoprávní regulaci a pes odlišnou terminologii se svým charakterem blíží spíše náhrad škody ve smyslu soukromoprávní úpravy. Správním orgánm pak z citovaného ustanovení nevyplývá žádná pravomoc rozhodovat vrchnostensky o právech a povinnostech, ale pouze povinnost vyplatit náhradu na základ písemného uplatnní nároku, jestliže jsou tento nárok a výše újmy prokázány doklady a podklady potebnými pro posouzení nároku. Jedná se o nárok svou povahou soukromoprávní, o nmž v pípad sporu rozhoduje soud ve smyslu 7 odst. 1 o.s.. Námitkou nicotnosti napadeného rozhodnutí je správní soud povinen se zabývat nezávisle na fázi ízení, v níž byla vznesena, a to zejména z toho dvodu, že soud se otázkou pípadné nicotnosti napadeného rozhodnutí zabývá vždy i z úední povinnosti. související judikatura rozsudek rozšíeného senátu Nejvyššího správního soudu sp. zn. 6 A 76/2001 rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 189/2004 usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1211/2001 usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 119/2003

10 usnesení Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn.. 21 Co 382/2006 NSS 9 As 68/ Ohledn aplikace a interpretace pedmtného pojmu veejný zájem ve smyslu ustanovení 88 odst. 1 písm. b) stavebního zákona, Nejvyšší správní soud odkazuje na rozsudek zdejšího soudu ze dne ,. j. 2 As 11/ , publikovaný pod. 232/2004 Sb. NSS, dle nhož je veejný zájem pojmem, který právním ádem eské republiky není výslovn obsahov vymezen, nicmén který se vyskytuje v celé ad právních pedpis. Jde o tzv. neuritý právní pojem. Neurité právní pojmy zahrnují jevy nebo skutenosti, které nelze s úspchem zcela pesn právn definovat. Jejich obsah a rozsah se mže mnit, asto bývá podmínn asem a místem aplikace normy. Zákonodárce tak vytváí správnímu orgánu prostor, aby posoudil, zda konkrétní pípad patí do rozsahu neuritého pojmu i nikoli. Mnohdy mu dává vodítko tím, že se snaží uvést co nejvíce charakteristických znak vcí nebo jev, které má neuritý právní pojem zahrnovat. Stejn tomu je i v 88 odst. 1 písm. b) stavebního zákona. Je-li tedy v daném ustanovení stavebního zákona vedle pojmu veejného zájmu uveden demonstrativní výet pípad, které pod nj lze podadit, pak je teba tento neuritý právní pojem vykládat práv v souvislosti se zákonodárcem poskytnutým vodítkem. Opaný postup Nejvyšší správní soud považuje za nepípustné užití extenzivního výkladu. Správnost pedestené interpretace byla potvrzena rovnž v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne ,. j. 3 As 33/ (zveejnný na dle nhož:... má-li být v ízení o dodateném povolení stavby vedeném podle 88 odst. 1 písm. b) vta druhá zákona. 50/1976 Sb., stavebního zákona, ve znní zákona. 83/1998 Sb., zkoumán veejný zájem, musí se tak stát pedevším z hledisek, jež jsou v tomto ustanovení demonstrativn vypotena. Hledisky, na které citované rozsudky odkazují, jsou dle stavebního zákona územn plánovací dokumentace, cíle a zámry územního plánování, obecné technické požadavky na výstavbu, technické požadavky na stavby a zájmy chránné zvláštními pedpisy. NSS 8 As 13/ Relevantní odvolací námitka je toliko tvrzení, kterým odvolatel napadá konkrétní pochybení správního orgánu, kterým porušil povinnost stanovenou právními pedpisy a z nhož odvolatel dovozuje nezákonnost napadeného rozhodnutí. Musí jít o námitky natolik konkrétní, že je možné je jako námitky rozpoznat a posoudit, tj. musí jít o konkrétní výhrady k možnému dotení práv odvolatele. Pouhé konstatování domnlého porušení právní povinnosti, pop. nesrovnalosti nebo jakékoli nedokonalosti odvodnní rozhodnutí nezakládá bez dalšího povinnost odvolacího orgánu vyjadovat se k nmu. Usnesení ÚS ze dne 18. ervna 2009, sp. zn. III.ÚS 1315/09 ÚS se pln piklonil k názoru NSS, který konstatoval, že: Ve správním soudnictví se sice lze domáhat ochrany proti neinnosti správního orgánu, a to žalobou podle dílu druhého hlavy druhé ásti tetí s.. s., avšak nikoli proti jakékoli absenci innosti správního orgánu. Z ustanovení 79 odst. 1 s.. s. vyplývá, že ten, kdo bezvýsledn vyerpal prostedky, které procesní pedpis platný pro ízení u správního orgánu stanoví k jeho ochran proti neinnosti správního orgánu, mže se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve vci samé nebo osvdení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s

11 neinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o uritém obsahu, popípad jiný právní dsledek." Žalobou na ochranu proti neinnosti se proto nelze domáhat toho, aby bylo správnímu orgánu uloženo zahájit ízení z moci úední, ale jen toho, aby správní orgán vydal - v ízení již zahájeném - rozhodnutí ve vci samé nebo osvdení. 2 As 1/ V pípad, že navrhovatel požádá o ustanovení zástupce, nebží podle ustanovení 35 odst. 7 s.. s., po dobu od podání takové žádosti do právní moci rozhodnutí o ní lhta stanovená pro podání návrhu na zahájení ízení. NSS se ztotožnil s názorem stžovatelky, že k ustanovení advokáta soudem mže dojít již ped podáním žaloby. Tedy za situace, kdy stžovatelka požádala o ustanovení advokáta, nebžela lhta pro podání kasaní stížnosti a závr mstského soudu, že tato lhta marn uplynula je proto mylný a odporující zákonné úprav. Dále soud vyšel ze svých dívjších rozhodnutí a konstatoval: Národní památkový ústav (NPÚ) je jakožto odborná organizace státní památkové pée zízená dle zákona NR. 20/1987 Sb. veejnou institucí povinnou k poskytování informací podle zákona. 106/1999 Sb. Subjektem povinným rozhodnout dle 16 odst. 2 zákona. 106/1999 Sb. o odvolání proti rozhodnutí NPÚ o neposkytnutí informací je Ministerstvo kultury, které je dle 25 odst. 2 zákona NR. 20/1987 Sb. NPÚ nadízeno a žádný zvláštní zákon ohledn subordinaních vztah mezi uvedenými subjekty nestanoví jinak. Ministerstvo kultury lze tedy považovat za orgán nadízený Národnímu památkovému ústavu. 3 As 15/ Rozhodnutím IŽP nevyhovla žádosti žalobce o zastavení ízení podle 39 odst. 1 písm. a) až c) zákona. 76/2002 Sb. a uložila žalobci podle 37 odst. 4 zmínného zákona pokutu, nebo porušil 16 odst. 1 písm. a) téhož zákona, když neprovozoval skládku v souladu s pravomocným integrovaným povolením Krajského úadu. V ízení ped správními orgány bylo prokazateln zjištno, že v dob provádné kontroly se na skládce provozované stžovatelem nacházel odpad, který by, pi ádném dodržování podmínek integrovaného povolení na skládce být uložen nemohl. Již tato skutenost byla jedním z dvod pro uložení pokuty, piemž jak uvedl žalovaný, uložení azbestu bylo vážným provinním. S ohledem na princip objektivní odpovdnosti za správní delikt podle 37 odst. 4 zákona o integrované prevenci nemá význam, zda stžovatel o uložení eternitových šablon vdl, i nevdl, ale to, že byly na skládku umístny, emuž se dalo dsledn provádnou kontrolou pi pejímce odpad zabránit. 9 As 25/ Podnt k provedení pezkumného ízení není návrhem na zahájení ízení. Úastník, který takový podnt podá, tedy nemá právní nárok na vydání rozhodnutí v pezkumném ízení. Pokud by v této vci Magistrát neshledal dvod k zahájení pezkumného ízení, tento jeho závr by nebylo možno napadnout žalobou ve správním soudnictví. Pípis, jímž správní orgán intimuje, že neshledává dvody k zahájení pezkumného ízení ( 94 odst. 1 správního ádu z roku 2004), je pouhým sdlením úadu stran a není rozhodnutím ve smyslu 65 s.. s.; takový úkon je vylouen z pezkoumání soudem ve správním soudnictví a žalobu proti nmu podanou správní soud odmítne jako nepípustnou Jestliže pezkumné ízení skonilo jeho zastavením a rozhodnutím odvolacího orgánu o zrušení pedchozího rozhodnutí vydaného v pezkumném ízení, tedy odstranním úkon provedených v rámci pezkumného ízení, pak je jeho výsledek vzhledem k právm a

12 povinnostem úastník ízení zcela neutrální. Pokud úastníci pvodního správního ízení nemají nárok na zahájení a provedení pezkumného ízení, pak nemohou být ani zkráceni na svých právech tím, že pvodn zahájené ízení již neprobíhá a veškeré úinky úkon provedených v jeho rámci, které by se jejich právní sféry pípadn mohly dotknout, byly eliminovány. ervenec 2009 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 25 Cdo 769/2006 Plnní povinností plynoucích z pedpis o ochran ovzduší a placení poplatk za zneišování ovzduší nevyluuje pípadnou soukromoprávní odpovdnost zneišovatele za škodu, zpsobenou provozní inností (emisemi škodlivých látek) na majetku fyzické i právnické osoby. Ve srovnání s náhradou škody má ochrana ovzduší prostednictvím správních poplatk širší psobnost z hlediska zákonem chránného zájmu, piemž finanní plnní nesmuje pímo k osob poškozeného. Státní podnik vykonávající právo hospodaení k lesm je aktivn vcn legitimován k uplatnní nároku na náhradu škody z imisí na lesním pdním fondu a na lesních porostech. Pro poátek bhu dvouleté subjektivní lhty k uplatnní práva na náhradu škody je rozhodné, kdy se poškozený dozví o již vzniklé škod (nikoli tedy jen o protiprávním úkonu i o škodné události) a kdo za ni odpovídá. Pi posuzování otázky, kdy se poškozený dozvdl o škod, je teba vycházet z prokázané vdomosti poškozeného o vzniklé škod. Dozvdt se o škod znamená, že se poškozený dozvdl o majetkové újm uritého druhu a rozsahu, kterou lze natolik objektivn vyíslit v penzích, že lze právo na její náhradu dvodn uplatnit u soudu. Za událost, z níž škoda opakovaným poškozováním lesních porost exhalacemi vznikla, nelze považovat každodenní psobení exhalací na lesní porosty, nýbrž výsledek tohoto psobení, který se v uritém asovém úseku projevil. Vyhlášku Ministerstva zemdlství R. 55/1999 Sb., kterou se provádí zákon. 289/1995 Sb. (lesní zákon) lze použít i pro stanovení výše škody, zpsobené na lesních porostech provozní inností (vypouštním škodlivých exhalací). související judikatura rozsudek Nejvyššího soudu SR sp. zn. 2 Cz 19/74 rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 62/2000 rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 477/2001 rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 325/2002 rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 61/2003 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , sp. zn. 4 As 64/2007 Vymezení pojmu rozhodnutí v 65 odst. 1 s.. s. je založeno na materiální (neformální) koncepci, nikoliv na koncepci formální. Tím, že zákon neváže charakteristiku pojmu rozhodnutí na žádnou stanovenou formu ani jiné náležitosti, podle nichž by bylo možno identifikovat úkon správního orgánu jako rozhodnutí, je teba vycházet pedevším z funkního dopadu takového úkonu správního orgánu do právní sféry adresát psobení správních orgán. Zámrem této koncepce vymezení rozsahu správních úkon, které je možné pezkoumat v ízení ped soudem, bylo nepochybn poskytnutí široké právní ochrany vi úkonm správních orgán, které z rzných dvod formalizovány nejsou a procesn nejsou vydávána jako rozhodnutí ve smyslu obecného správního i jiného speciálního procesního

13 režimu ve veejné správ, avšak jejich dopad do právní sféry adresát tchto úkon je pln s formalizovanými rozhodnutími srovnatelný. Jestliže stavebníku vznikne konkrétní veejnoprávní oprávnní provést ohlášené stavební práce, vzniká zárove i právní povinnost všem ostatním subjektm provedení tchto prací strpt (pati), a to bez ohledu na to, zda toto oprávnní vzniklo na základ formalizovaného stavebního povolení, anebo na základ konkludentního fiktivního souhlasu spojeného s marným uplynutím zákonné lhty. Podobn jako ve stavebním ízení je zde nutno vzít v úvahu právní postavení vlastníka pozemku, na nmž stojí stavba, na níž jsou stavební práce provádny, i vlastník sousedních pozemk, kteí ve stavebním ízení mají postavení úastník, nebo jejich práva mohou být stavebním povolením pímo dotena. Neformální souhlas stavebního úadu s provedením ohlášených stavebních prací mže mít na tyto subjekty obdobný dopad, jako formalizované stavební povolení. Proto tmto osobám nelze upít možnost domáhat se nápravy takového vadného individuálního správního aktu v ízení ped soudem, když v pípad vydání stavebního povolení by jako úastníci stavebního ízení tuto možnost mli. Materiální podmínka spoívající v založení, zmn, zániku i závazném urení práv nebo povinností je v tomto pípad splnna. I fiktivní souhlas stavebního úadu s ohlášením je chránn presumpcí správnosti, nebo se jedná o akt orgánu veejné moci zakládající práva a povinnosti subjekt. Lhta dvou msíc k podání žaloby proti konkludentnímu souhlasu stavebního úadu s ohlášením stavby poíná bžet uplynutím lhty 30 dn od data ohlášení stavebních prací stavebnímu úadu. související judikatura usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 233/02 usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 533/03 rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 As 20/2004 rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 147/2005 rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 6 Ads 84/2005 rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Aps 1/2006 rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 As 68/2006 rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4/ Aps 7/2007. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , sp. zn. 1 As 44/2008 Listina z pozice pedpisu vyšší právní síly stanoví kategoricky požadavek na takový výklad a aplikace zákonných ustanovení, omezujících právo na pístup k informacím, který co nejvíce šetí jeho smyslu a podstaty a respektuje Listinnou základních práv a svobod pipuštné dvody pro omezení tohoto práva. Tmi jsou jen opatení v demokratické spolenosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpenost státu, veejnou bezpenost, ochranu veejného zdraví a mravnost. Restriktivní výklad výjimky z jinak obecné zásady, že veškeré informace jsou pístupné, vede k aplikaci výjimky na širší okruh pípad a tedy ke zkrácení práva na pístup k informacím i tam, kde je to nepípustné. V pípad uplatnní fakultativního dvodu pro odepení požadovaných informací musí povinný subjekt zdvodnit, pro takový postup zvolil, a to s ohledem na ustanovení Listiny, která stanoví meze uvážení povinného subjektu pi aplikaci pedmtného ustanovení informaního zákona. Pokud správní orgán odepel poskytnutí informací nikoli z procesních dvod, ale na základ hmotnprávního omezení práva na pístup k informacím, musel nutn vycházet z obsahu požadovaných dokument. Soud proto bez možnosti seznámit se s tmito podklady nemohl vrohodn posoudit naplnní dvod omezení a rozhodnutí žalovaného pezkoumat.

14 Není-li z odvodnní napadeného rozsudku zejmé, pro soud nepovažoval za dvodnou právní argumentaci úastníka ízení v žalob a pro žalobní námitky úastníka považuje za liché, mylné nebo vyvrácené, nutno pokládat takové rozhodnutí za nepezkoumatelné pro nedostatek dvod. související judikatura nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 84/94 nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 94/97 rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. A 2/ rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 24/2005 NSS 9 As 89/ Pezkumné ízení lze zahájit, i pokud je rozhodnutí pedbžn vykonatelné podle 74 a dosud nenabylo právní moci. Úastník mže dát podnt k provedení pezkumného ízení; tento podnt není návrhem na zahájení ízení; jestliže správní orgán neshledá dvody k zahájení pezkumného ízení, sdlí tuto skutenost s uvedením dvod do 30 dn podateli. Úastník, který takový podnt podá, tedy nemá právní nárok na vydání rozhodnutí v pezkumném ízení. Pokud správní orgán neshledá dvod k zahájení pezkumného ízení, tento jeho závr není možno napadnout žalobou ve správním soudnictví. Stejný názor vyslovil Nejvyšší správní soud již v minulosti, napíklad v rozsudku ze dne ,. j. 7 As 55/ Pokud naopak správní orgán na základ podntu k provedení pezkumného ízení pravomocné rozhodnutí (stavebního úadu) zrušil, podléhá toto zrušující rozhodnutí pezkumu ve správním soudnictví (v souladu s rozsudkem rozšíeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne ,. j. 4 As 31/ , publikovaným pod. 1513/2008 Sb. NSS). NSS 4 Ans 4/ Žalobou podle 79 a násl. s.. s. se nelze úspšn domáhat ochrany v pípad jakékoli pasivity správního orgánu, ale pouze v pípadech, kdy správní orgán má povinnost vydat ve správním ízení rozhodnutí ve vci samé nebo má povinnost vydat osvdení, tedy kdy je žalobce nositelem veejného subjektivního práva na vydání rozhodnutí ve vci samé nebo osvdení. Mezi pípady, kdy správní orgán nemá povinnost vydat rozhodnutí ve vci samé, patí i situace, kdy obdrží pouhý podnt k zahájení ízení, které nelze zahájit jinak než z úední povinnosti (srov. nap. rozsudek ze dne ,. j. 4 Ans 10/ ). ízení o odstranní stavby postavené bez stavebního povolení i v rozporu s ním dle 88 odst. 1 písm. b) stavebního zákona (. 50/1976 Sb.) mže zahájit pouze stavební úad z moci úední, nelze ho tedy zahájit návrhem fyzické nebo právnické osoby. Ten, kdo dal k zahájení takového ízení podnt, se tedy nemže úspšn domáhat žalobou na ochranu proti neinnosti správního orgánu vydání rozhodnutí o odstranní stavby, pokud stavební úad neshledal dvody pro zahájení takového ízení a tuto skutenost sdlil podateli (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne ,. j. 4 Ans 6/ , NSS As 51/ V pípad správního deliktu podle 116 vodního zákona jde o odpovdnost objektivní, kdy subjekt tohoto deliktu odpovídá za zpsobený následek bez ohledu na zavinní, piemž vodní zákon ani pro takový pípad nestanoví liberaní dvody. Není vyloueno, aby uritý následek (nap. zneištní vodního toku) byl zpsoben jednáním i opominutím více právnických osob, (a to pípadn i v soubhu s pestupkem fyzické osoby). V takovém pípad správní orgány zkoumají odpovdnost každé z právnických osob

15 ve vztahu k jí porušené právní povinnosti samostatn a tmto právnickým osobám jsou pak sankce udlovány rovnž samostatn; situaci, kdy by se jednalo o spolenou odpovdnost dvou nebo více právnických osob za tentýž správní delikt, si lze teoreticky pedstavit v pípad porušení spolené povinnosti, nap. povinnosti týkající se spolené vci. Pouovací povinnost správního orgánu stanovenou obecn v souvislosti se zásadou úzké souinnosti v ustanovení 3 odst. 2 správního ádu však nelze vztahovat na jiná než procesní práva a povinnosti úastníka ízení. NSS 2 As 27/ Zvláštní úprava úastenství podle vodního zákona rozšiuje okruh úastník vymezený ve správním ádu, na njž odkazuje 115 odst. 1 vodního zákona. Podle 27 odst. 2 správního ádu jsou úastníky ízení též (vedle žadatele, jde-li o ízení návrhové) další dotené osoby, pokud mohou být rozhodnutím pímo doteny ve svých právech nebo povinnostech. Mezi soukromým a veejným právem nelze vystavt neprostupnou ze. Tak judikuje i Ústavní soud. Nap. v nálezu ze dne , sp. zn. I. ÚS 429/01 (dostupné na www. nalus.usoud.cz), tento soud pipomíná, že v moderním právním pojetí již není hranice mezi právem veejným a soukromým chápána tak oste, jako v dob minulé, takže soukromoprávní prvky lze mnohdy vysledovat i v právním vztahu v zásad veejnoprávním a naopak. Nelze tedy íci, že zízením vcného bemene je stžovatelce jakožto majitelce pedmtného pozemku odebrána možnost být úastníkem vodoprávního ízení. Pouhé zízení vcného bemene totiž ješt neopravuje osobu, v jejíž prospch je bemeno zízeno, k odbru vod, jeli tento vázán na povolení vodoprávního orgánu. Takové povolení pak konkretizuje rozsah, úel a dobu odbrustžovatelka pak pro pípad, že by povolený odbr mohl pesáhnout rozsah plynoucí z vcného bemene, musí mít možnost svá práva v ízení chránit. Nelze tedy pochybovat o tom, že povolení odbru vod a jeho délka zasahuje do hmotných práv stžovatelky. Nejvyšší soud 22 Cdo 5515/2007 Otázkou, kdy se stavba spojená se zemí pevným základem jako nemovitá vc stává pedmtem obanskoprávního vztahu ( 118 odst. 1 a 119 odst. 2 ObZ), se soudní praxe opakovan zabývala. Podle rozsudku Vrchního soudu z , sp. zn. 3 Cdo 95/92, uveejnném v Právních rozhledech. 4/1994, a rozsudku Nejvyššího soudu z , sp. zn. 22 Cdo 2534/2000, uveejnného v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaného nakladatelstvím C. H. Beck, pod C 1008, je pro posouzení okamžiku vzniku stavby jako vci rozhodný okamžik, v nmž je stavba vybudována do takového stadia, od nhož poínaje všechny další stavební práce smují již jen k dokonení takto druhov i individueln urené vci. K tomu u nadzemních staveb dochází vytvoením stavu, kdy je již jednoznan a nezamnitelným zpsobem patrno alespo dispoziní ešení prvního nadzemního podlaží. Nejvyšší soud 5 Tdo 725/2007 Interpretace znak skutkové podstaty nedovoleného nakládání s odpady ( 181e TZ) obžalovaný musí naplnit i všechny znaky obecné skut. podstaty poškozování nebo ohrožování životního prostedí podle 181a TZ

16 1 As 15/ I. Ustanovení 4 zákona. 282/1991 Sb., o eské inspekci životního prostedí a její psobnosti v ochran lesa, ve znní ped novelou provedenou zákonem. 167/2008 Sb. (úinnost od ), ve slovech svojí inností je nutno vykládat tak, že tu zákon má na mysli jak konání, tak opomenutí. II. Souástí objektivní stránky skutkové podstaty správního deliktu podle tohoto ustanovení je nejen jednání (konání i opomenutí), ale také následek, spoívající v porušení nebo ohrožení zájm, tvoících objekt deliktu. I následek (jakož i úinek na konkrétním pedmtu útoku) jsou proto pedmtem dokazování v ízení ped správním orgánem. 3As 25/ Stžovatel dospl ke správnému závru, že stavební úad nepochybil, pokud k ádnému užívání stavby peložek neshledal nutné ve stavebním povolení hodnotit vliv silniních tunel na ohrožení statiky nemovitostí nacházejících se nad plánovanou ražbou tunel. Nebylo úkolem stavebního úadu hodnotit, zda jednotliv a samostatn povolované jiné stavby úzce souvisí s plánovanou hlavní stavbou Velkého mstského okruhu; úkolem stavebního úadu bylo posoudit, zda jednotlivá stavba souboru staveb peložka sítí spluje podmínky stanovené v 62 stavebního zákona. Nadízenému stavebnímu úadu zákon umožuje, aby si ve stanovených pípadech vyhradil psobnost prvoinstanního stavebního úadu. Nadízený stavební úad však nemá povinnost tuto atrakci provést; záleží na jeho uvážení v závislosti na tom, zda existují v zákon stanovené dvody. Samotný akt atrakce není správním ízením, nýbrž jen organizaním opatením. 4 As 28/ Podle konstantní judikatury NSS pravomocné usnesení soudu o odmítnutí žaloby (navíc vycházející z chybného úsudku o jejím obsahu) nevytváí pekážku vci rozhodnuté. Ke kasaním námitkám stžovatele NSS podotkl, že zmna sociální situace stžovatele nemže prolomit výše zdvodnnou nepípustnost návrhu na obnovu ízení v dané vci. 8 As 57/ Skutenost, že stžovatel zakázal svým zamstnancm pebírání pošty, nemá vliv na úinnost doruení, pokud takový zamstnanec za splnní podmínek uvedených v 46 odst. 3 o. s.. písemnost pevezme. V dsledku písné dispoziní zásady v ízení o žalobách proti rozhodnutím správního orgánu musí žaloba obsahovat žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních dvod považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné. Pitom zákon stanoví, že žaloba musí vždy obsahovat alespo jeden žalobní bod. Pokud žádný žalobní bod neobsahuje, mže být sice tento nedostatek podmínek ízení odstrann, ale jen ve lht pro podání žaloby, jak vyplývá z 71 odst. 2 s.. s. Z žaloby je zcela zejmé, že neobsahuje žádný žalobní bod. Krajský soud si tedy nejprve musí vyešit otázku, kdy bylo rozhodnutí žalovaného dorueno stžovateli a kdy uplynula lhta pro podání žaloby. Teprve od vyjasnní této skutenosti se mže odvíjet úvaha, zda spadá výzva krajského soudu k odstranní vad žaloby do doby, kdy mohly být její nedostatky ješt napraveny, a zda má tedy smysl provádt dokazování vztahující se k doruení této výzvy. Podal-li stžovatel žalobu neobsahující žádné žalobní body v dob, kdy již tento nedostatek nemohl být odstrann s ohledem na uplynutí lhty pro podání žaloby, nemají skutenosti uvádné stžovatelem na splnní zákonných podmínek pro odmítnutí žaloby vliv.

17 8 As 35/ Krajský soud ve vci uvedl, že obanské sdružení se nemže zabývat mj. ani správností závr žalovaného pi posouzení projektu stavby podle zákona. 100/2001 Sb., nebo tyto otázky se týkají otázek hmotného práva. Soud odkázal na svá dívjší rozhodnutí, v nich konstatoval: Je-li žalobcem ve správním soudnictví obanské sdružení, jehož hlavním posláním je podle stanov ochrana pírody a krajiny, mže úspšn namítat nezákonnost rozhodnutí, avšak jen potud, tvrdí-li, že v ízení byla zkrácena jeho procesní práva K námitce týkající se povinnosti pímé a pednostní aplikace Aarhuské úmluvy, kterou stžovatel doplnil svoji argumentaci v kasaní stížnosti NSS pipomnl 104 odst. 4 s.. s. Stžovatel tuto námitku nevznesl v žalob, resp. v zákonné lht pro její rozšíení [ 71 odst. 2 s.. s.], proto se jedná z pohledu pezkumu kasaním soudem o nové dvody, které stžovatel neuplatnil v ízení ped soudem, jehož ízení má být pezkoumáno, a tak uinit mohl. Takový dvod kasaní stížnosti je nepípustný. Stžovatel se mže úinn domáhat ochrany jen proti tvrzenému porušení tch vlastních (procesních) práv, na nichž byl zkrácen. 9 As 23/ Soudní pezkoumání rozhodnutí správních orgán ve vcech vyvlastnní, realizované po , má probíhat jako celek pouze v obanském soudním ízení. K ízení jsou píslušné soudy v obanském soudním ízení, a to soudy krajské, které pitom procesn postupují podle ásti páté obanského soudního ádu ( 244 a násl. o. s..). To, že vyvlastovací správní akt byl vydán ped datem úinnosti zákona o vyvlastnní, na tom nic nemní, protože zákon o vyvlastnní tuto otázku v pechodných ustanoveních nijak odchyln neešil. Od rozhodného data se proto užije v plném rozsahu nová právní úprava. Ao 1/ NSS se zabýval otázkou, zda stavební uzávra byla - ve vztahu k možnosti zkrácení práv navrhovatel a s ohledem na dikci citovaného 97 stavebního zákona - stanovena v nezbytném rozsahu, a zda by výstavba mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití území podle pipravované územn plánovací dokumentace. Je nepochybné, že pokud by do úinnosti nového územního plánu došlo k zastavní dotených pozemk (i povolení výstavby na nich), nepochybn by mohlo dojít ke znemožnní budoucího (nestavebního) využití území podle pipravované územn plánovací dokumentace - zákonná podmínka je tedy ve vztahu k navrhovatelm nepochybn splnna. Rovnž se jedná o opatení v nezbytném rozsahu - žádným jiným správním aktem by nebylo zamezeno v nežádoucí výstavb. Opatení obecné povahy je správním aktem s obecn vymezeným okruhem adresát: vztahuje se na všechny blíže neurené subjekty, které by chtly realizovat výstavbu na území msta. Je rovnž správním aktem s dostaten konkrétn ureným pedmtem - je zcela jasné a uritelné, jaká konkrétní innost je zakázána, i omezena. As 27/ Ve vci se jednalo o odepení poskytnutí informací týkajících se zpístupnní dokumentace, kterou eská republika pedložila Evropské komisi v rámci ízení State Aid, s odvodnním, že se jedná o citlivé ekonomické informace z oblasti mezinárodních vztah.