NAPAJEDELSKE ŘÍJEN Anketa MÚ. Pozvánka

Transkript

1 NAPAJEDELSKE VYDÁVÁ MĚSTO NAPAJEDLA ROČNÍK VI. ŘÍJEN 2001 Anketa MÚ Mìstský úøad pøipravi pro všechny obèany mìsta anketu k autobusové dopravì, jejíž výsedky posouží k jednání úøadu s dopravci. Anketní ístky obdržey všechny napajedeské domácnosti do svých schránek a daší si pode potøeby mohou vyzvednout ve všech novinových stáncích. Dokonce týdne, tj. do 26. øíjna je tøeba ístky vypnit a vhodit do pøipravených schránek. Nepøehédnete je na autobusovém nádraží, na zastávkách Hospodáøská škoa, Spoøitena a Chmenice, ani pøed mìstskou radnicí. Mìstský úøad v této souvisosti žádá obèany, aby vìnovai anketì pozornost, kterou si zasouží. Dennì dojíždí z Napajede do zamìstnání a do ško a zpìt odhadem ke tøem tisícùm idí. Ne všichni používají k dopravì autobus, ae ne všichni, kdo jsou na tento dopravní prostøedek odkázáni, jsou spokojeni. Mìstský úøad ve snaze vstoupit do jednání s dopravci s cíem optimaizovat souèasný stav, si od pøipravené ankety sibuje získání potøebných podkadù pro jednání. -vb- Savnost v pøedveèer státního svátku 28. záøí vyvrchoia pøedáním kíèe od mìsta starostkou PaedDr. L. Pachoíkovou patronu èeské zemì sv. Vácavovi. Více ve foto reportáži uvnitø istu. Foto Fr. Cívea Pozvánka CENA 5 KČ Titu "Jabko roku 2001" udìii návštìvníci výstavy unikátním vzorkùm odrùdy Merose pìstitee Miana Vykoukaa. Daší informace z výstavy pøinášíme na daších stránkách tohoto vydání. Foto B. Veecká Mìsto Napajeda si Vás dovouje pozvat k úèasti na pietní vzpomínce s poožením vìncù, v pátek 26. øíjna na poèest státní svátku ÈR dne 28. øíjna. Vzpomínka s poožením kvìtin u pomníkù obìtí obou svìtových váek se koná v hodin na høbitovì, v hodin na Masarykovì námìstí. Zastupitestvo mìsta zve všechny obèany na své zasedání v pondìí 29. øíjna 2001 v 16. hodin v zasedací místnosti Mìstského úøadu. Památka zesnuých Pietní vzpomínka na zesnué se koná v sobotu 3. istopadu ve hodin na vsypové ouèce místního høbitova. Sbor pro obèanské záežitosti DNES V LISTĚ Ze zasedání rady a zastupitestva Zahrádkáøi vystavovai Husitství v našem kraji Fotoreportáž Kubu kutury Junák hásí Pohed do historie Sokoa a daší

2 2 Zprávy z radnice NAPAJEDELSKÉ 10/2001 Z jednání městské rady a zastupitestva Městská rada dne 10. září 2001 schváia prodoužení nájemních smuv v mìstských bytech dvanácti nájemníkùm na pìt et za standardních podmínek, tøem nájemníkùm pro porušování nájemní smouvy na dobu jednoho roku a tøem nájemníkùm prodoužení nájemních smuv odmíta zabývaa se probematikou sprejerù v našem mìstì a uožia mìstské poicii vìnovat této záežitosti zvýšenou pozornost schváia po výpovìdi jednoho strážníka z oddìení mìstské poicie o dopnìní stavu na cekový poèet sedm strážníkù schváia návrh harmonogramu pøípravy rozpoètu mìsta na rok 2002 schváia návrh bytové komise na uzavøení nájemní smouvy s Boženou Kubíkovou seznámia se se zápisy z jednání bytové komise ze dne 4. záøí a sboru pro obèanské záežitosti téhož data schváia výmìnu bytù a uzavøení nájemní smouvy s Leontinou Pesníkovou schváia rozpoètové opatøení è. 17/2001 za úèeem navýšení pøíspìvku na èinnost Voejbaového kubu Napajeda schváia zveøejnìní zámìru pronájmu tìocvièny v budovì nové ZŠ pro Tenisový kub Napajeda za cenu 188 Kè za hodinu na dobu od do schváia zveøejnìní zámìru pronájmu tìocvièny v budovì nové ZŠ TJ Fatra-Savia za cenu 188,- Kè za hodinu na dobu od do schváia inventarizaèní komisi k provedení fyzické kontroy movitého majetku mìsta v Kubu kutury ve sožení Fr. Cívea, M. Janošková, M. Šubíková a zástupci finanèního a kontroního výboru, které budou jmenovat pøedsedové výborù zrušia usnesení è. 203/6/2001 ze dne o smouvì o doruèování pošty s NTVcabe s.r.o. Městská rada dne 24. září 2001 stanovia v souadu s 102 odst. 2 písm. j) zák. è. 128/2000 Sb. o obcích cekový poèet zamìstnancù zaøazených do struktury Mìstského úøadu na 32 s tím, že personání obsazení správního úseku bude v poètu 5 osob schváia zveøejnìní zámìru o odprodeji èásti pozemku p. è manžeùm Vìøe a Savomíru Èeveovým, Moravní 48, Napajeda za podmínky zøízení vìcného bøemene pro pøístup na pozemek za úèeem opravy a údržby inženýrských sítí schváia ukonèení nájemní smouvy na pronájem èásti pozemku p. è. 130/1 a prodejní buòky na ní umístìní s paní Een Krejèiøíkovou, Dvoøákova 1456, Napajeda doporuèia mìstskému zastupitestvu schváit odpis nedobytných pohedávek ve výši ,- Kè schváia uzavøení smouvy na zpracování genereu zeenì s firmou Garden Moravia, s.r.o., Spytihnìv v cenì do ,- Kè seznámia se se zápisy z jednání kuturní komise a komise sociání a zdravotní ze dne 17. záøí zastavia pode 30 zákona è. 71/1967 Sb. øízení o správním deiktu pode 58 a 59 zák. è. 128/2000, kterého se mìa dopustit právnická osoba Masaøík, s.r.o. porušením povinnosti stanovené právním pøedpisem mìsta schváia udìení pokuty Martinu Masaøíkovi ve výši ,- Kè pro porušování obecnì závazné vyhášky è. 3/2001 o poøádání veøejných hudebních produkcí seznámia se se zápisem z jednání protidrogové komise schváia udìení výjimky o poètu dìtí ve tøídách pro Mateøskou škou v uici Komenského a Nábøeží schváia zveøejnìní zámìru uzavøení nájemní smouvy na pronájem pozemku p. è. 130/1 a prodejní buòky na nìm umístìné panu Øehovi na dobu neurèitou k podnikateským úèeùm v souvisosti se zmìnami dopravního znaèení v prùmysové zónì Napajeda uožia Fr, Cíveovi tumoèit názor Mìsta Napajeda o vysovení souhasu se stanovením max. rychosti 70 km/hod. s podmínkou vybudováním chodníku pro chodce a cykistické stezky Městská rada dne 8. října seznámia se zprávou Mìstské poicie za mìsíc záøí a souhasia s úèastí zbývajících pìti èenù MP v proškoení na odchyt touavých, zdivoèeých a vybraných synantropních zvíøat schváia rozpoètové opatøení è. 18/2001 za úèeem úhrady prací na vyèištìní zaneseného pøíkopu v okaitì Zámoraví schváia pronájem tìocvièny v budovì nové ZŠ Tenisovému kubu Napajeda a TJ Fatra-Savia Napajeda de zveøejnìného zámìru schváia zveøejnìní zámìru odprodeje pozemku v okaitì Maina I. J. Kamárovi a M. Mimochodkovi seznámia se se zápisy z jednání stavební komise ze dne 20. záøí 2001 a komise životního prostøedí a veøejného poøádku ze dne 27. záøí 2001 nedoporuèia odkoupení domu è. p. 115, bývaého Lidového domu, za cenu de nabídky reaitní kanceáøe Domov-UH, s.r.o. schváia zrušení smouvy o zajištìní ostrahy objektu Kubu kutury s firmou Aiachem a.s., odštìpný závod Fatra k s tím, že od bude mezi obìma smuvními partnery uzavøena smouva nová schváia ukonèení nájemní smouvy s a. s. Aiachem, odštìpný závod Fatra, na pronájem jedná místnosti v Kubu kutury k s tím, že nová smouva bude uzavøena od seznámia se se zápisem z jednání bytové komise ze dne 19. záøí 2001 nedoporuèia udìení výjimky z obecnì závazné vyhášky è. 3/2001 M. Masaøíkovi schváia rozpoètové opatøení è. 19/2001 za úèeem zhotovení kompetní dokumentace pøihášky pro projekt Sapard: Pøestavba hospodáøské škoy na Zákadní umìeckou škou R. Firkušného Napajeda. Zahrádkáři vystavovai Od dob, kdy každý majite zahrádky by povinnì organizován ve svazu zahrádkáøù upynuo desetietí. Poèet èenù kes na tøetinu a v organizaci zùstai jen ti nejvìrnìjší. Pøesto si i pøi péèi o spoeèné objekty organizace a spoustì práce na vastních zahrádkách najdou rok co rok k pøípravì ovocnáøské výstavy. V nedìi 14. øíjna si ji mohi zájemci prohédnou stejnì jako každý rok v prostoru DDM ve staré škoe. Výstava je zamìøena zejména na místní odrùdy jabek, ae nejen na nì. Sedmnáct vystavovateù pøedvedo 93 vzorkù ovoce a 8 zajímavých výpìstkù zeeniny. Pokud jde o nejvìtší a nejmenší exponát pak to bya obrovská dýnì V. Èerného, odhadnutá na 35 kg, a drobné paprièky - aèokèa. Titu "Jabko roku" døíve udìovaa odborná porota, která hodnotia vede vzhedu i chu a parametry havních znakù odrùdy. Teprve v posední dobì se stao výsadou návštìvníkù, ohodnotit nejepšího pìstitee jabek v Napajedích. Ti ovšem hodnotí pouze zrakem. Nejvíce se íbia jabka odrùdy Merose Miana Vykoukaa, v tìsném závìsu za ním pak Rubín Jarosava Karase a Jonagod V. Èerného. Pokud vás okouziy obrovské hrušky, pak jste mohi hasovat i pro nì, stejnì jako jeden z anonymních návštìvníkù vybra obrovskou oranžovou dýni. Bohuže nejen stav èenù, ae i poèet návštìvníkù výstavy zaznamena znaèný pokes. Srovnáme-i jej s návštìvou houbaøské výstavy pøed ètrnácti dny, je zcea jisté, že idé se zajímají více o houby než o jabka. Nebo také spíše než nìkoikaeté soustavné práci na zahrádce dávají ve voném èase pøednost odpoèinku a ménì závazným záibám. Na výstavì se však byo na co dívat i ochutnávat. S pøáním hezkého odpoedne bya každému nabídnuta skenice èerstvého jabeèného moštu a øeknìte - kde dostanete nìco zadarmo! Letos už asi nikde, ae pøíští rok to mùžete zase zkusit na zahrádkáøské výstavì. Vekorysost pìstiteù je bez hranic. Na všech vystavených vzorcích si po skonèení výstavy pochutnají dìti z DDM. Všem, kdo se na pøípravì a prùbìhu výstavy podíei, a všem vystavovateùm dìkuje pøedseda ovocnáøské sekce ÈZS František Zapeta. -vb-

3 NAPAJEDELSKÉ 10/2001 Zprávy z radnice 3 Posanci a vratné áhve Zákaznici èeských obchodù budou opìt moci nakupovat popuární vratné áhve. Usnesi se na tom èenové kíèového výboru Posanecké snìmovny pøi rozhodujícím hasováni o návrhu tzv. obaového zákona. Posanci i ministerstvo životního prostøedí se pøipojii k návrhu Hnutí DUHA na úpravu zákona, který požaduje, aby se recykace nebo opìtovné používání obaù na nápoje postupnì zvýšia až na 80 procent. Pode zkušeností s egisativou daších evropských zemí se oèekává, že toto ustanovení povede k oživení vratných ahví. K návrhu se pøipojio ministerstvo životního prostøedí i cey výbor jednomysnì. Na jeho úspìchu se podíei vede Mioše Kužvarta pøedevším Libor Ambrožek (KDU-ÈSL) a snìmovní zpravodaj Rudof Tomíèek (CSSD). V etech se u nás množství nevratných pastikových PET ahví zvìtšio na více než ètyønásobek. Bezmáa 70 % z toho konèí na skádkách. V evropských zemích i jinde ve svìtì jsou opatøení na podporu vratných ahví bìžná. Nová teefonní čísa V noci z 21. na 22. záøí 2002 dojde v Èeské repubice k pøeèísování teefonních stanic a pøípojek euroisdn všech èeských operátorù. Zmìna teefonních èíse má dva havní dùvody. Prvním dùvodem je potøeba uvonit vybrané èísené øady pro daší konkurenèní operátory, kteøí zaèai na trhu pùsobit po iberaizaci teekomunikaèních sužeb v ednu roku Druhým dùvodem je nutnost harmonizace èeského èísovacího pánu se systémem Evropské unie. Každý úèastník bude mít od 22. záøí 2002 devítimístné národní èíso. To bude používat pøi teefonním spojení v Èeské repubice. Pøi mezimìstském hovoru nebude vytáèet pøestupný znak "0", ae pouze konkrétní devítimístné èíso voané stanice. Pozitivní zmìnou bude snížení poètu teekomunikaèních obvodù a rozšíøení obastí, v rámci kterých budou moci zákazníci voat za cenu místních hovorù namísto mezimìstských. Zpùsob voání do zahranièí se mìnit nebude. Nová èísa pøinesou všechna nová vydání Zatých stránek. V kuatých závorkách vede dosud patných èíse v seznamech pro západní èást repubiky, jejichž vydání je napánováno na konec prosince etošního roku. Vydání pro ostatní kraje, vèetnì Zínského, budou obsahovat pouze definitivní èísa. Své teefonní èíso obdrží každý zákazník ÈESKÉHO TELECOMU pøedem v informativním dopise, již dnes si je však mùže zjistit na internetové adrese. Spoeènost poskytuje podrobnìjší informace na teefonní ince , zákadní informace si mùžete vysechnout na bezpatné ince Ivo Kropáèek z Hnutí DUHA øek: "Mioš Kužvart i posanci vyši vstøíc zákazníkùm a podpoøii obíbené vratné áhve, které jim získají body. Zmìna nejen omezí tuny odpadu na skádkách, ae je výhodná také pro domácnosti - sníží rodinné rozpoèty, protože nápoje ve vratných ahvích jsou pro spotøebitee výhodnìjší. Výsedek hasování je kíèovým úspìchem v naší nìkoikaeté snaze vrátit do obchodu vratné ahve. " Kontakt: Ivo Kropáèek, Hnutí DUHA, te Karoina Suová, muvèí Hnutí DUHA, te , Poznámky: [1] Výbor, který odpovídá mimo jiné za životní prostøedí (výbor pro veøejnou správu, regionání rozvoj a životní prostøedí), hasova o rozsáhém baíku zmìn v zákonì, který pøedoží øíjnovému zasedání Posanecké snìmovny. [2] Zákon požaduje, aby kombinace recykace a vratných nápojových obaù dosáha 50 procent do roku 2005 a 80 procent do roku Toto ustanovení ponechává výrobcùm znaènou vonost pøi rozhodování, jakým zpùsobem obay odstraní. Pode zkušenosti se zahranièní egisativou ae výrobce stimuuje k obnovení vratných ahví. [3] Aby vyšy vstøíc zákazníkùm a zároveò omeziy zápavu odpadu, vìtšina evropských státù vratné áhve podporuje pomocí konkrétních egisativních opatøení: rùznou egisativu zaveda mimo jiné Begie, Dánsko, Finsko, Nìmecko, Norsko, Portugasko, Rakousko, Španìsko, Švédsko a Švýcarsko. Návrh prosazovaný Hnutím DUHA patøí mezi iberánìjší mechanismy podpory vratných ahví. Napø. Dánsko, Nizozemí (od roku 2002), Izrae, 13 státù USA, osm kanadských provincií a Jižní Austráie mají podstatnì pøísnìjší povinný záohový systém. Úvodní sogan kataogu rekreací spoeènosti Center Parcs z Veké Británie má na mysi samozøejmì sebe. Èásteènì to však patí i pro Fatru. Center Parcs jsou obíbená støediska odpoèinku a rekreace na západ od našich hranic. Poskytují iuzi soukromí v maých rekreaèních domech a nabízí široké možnosti sportovního i spoeèenského vyžití. Uprostøed esa se spoustou umìých i pøírodních vodních poch neschází žádné z ákade pro využití voného èasu - gofová, tenisová i jiná høištì, mnohakiometrové turistické stezky pro pìší i cykisty, pøíežitost ke koupání, rybaøení i surfování, útuné hospùdky a restaurace, pøíjemná pøírodní zákoutí, fitcentra, škoy ježdìní na koních, ukostøeba a daší. Vše vybudováno s maximáním citem k okoní pøírodì a za použití materiáù, nenarušujících životní prostøedí. Maé kraje a ještě menší okresy Pøi znovuvytvoøení krajù ve zcea nové podobì se hodnì hovoøio o povýšení pravomocí obcí. Dnes už víme, že vzniká mezistupeò povìøených obcí III. stupnì tzv. maé okresy. Jedná se o správní obvody s minimáním poètem 15 tisíc obyvate a ve Zínském kraji by mìy tento statut získat Bystøice pod Hostýnem, Hoešov, Kromìøíž, Otrokovice, Rožnov pod Radhoštìm, Uherské Hradištì, Uherský Brod, Vaašské Kobouky, Vaašské Meziøíèí, Vsetín a Zín. Krajská rada doporuèia ministerstvu vnitra rozšíøení tohoto seznamu o daší - Vizovice. -red- Škoa a prázdniny V minuém vydání jsme psai o zahájení škoního roku a už mùžeme oznámit první prázdniny. Jsou to prázdniny podzimní a potrvají od pondìí 29. do úterý 30. øíjna Za dva mìsíce zaènou prázdniny vánoèní - od 23. prosince 2001 do støedy 2. edna Vyuèování zaène ve ètvrtek 3. edna 2002 a také ve ètvrtek edna skonèí škoákùm první pooetí. Po nìm budou násedovat jednodenní pooetní prázdniny v pátek 1. února V pondìí se dìti vrátí do avic, ae ne na douho. Od 18. do 22. února mají všechny škoy na Zínsku jarní prázdniny. Veikonoèní prázdniny ve ètvrtek 28. bøezna a pátek 29. bøezna Pak nastane nejdeší souvisé uèební období, které zjasní dìtské dny, sportovní dny, pochoïáky, koncerty a výety a vyuèování ve 2. pooetí bude ukonèeno v pátek 28. èervna Havní prázdniny budou trvat do soboty 31. srpna 2002 a v pondìí 2. záøí 2002 opìt od zaèátku. -red- Najdete nás na obíbených místech Poèátek spoupráce napajedeské Fatry a Fatry United Kingdom se datuje od roku 1997, kdy pøes kaná La Manche putovay na britské ostrovy první metry fóie Fatrafo 810. Ještì pøedtím však musea fóie Fatrafo obstát v hodnocení mezinárodní zkušebny v Paøíži a zamìstnanci závodu ve výbìrovém øízení. Požadavky zákazníka byy spnìny a po prvních dodávkách fóie zapoèaa sanace 800 víkendových domkù. Daších 200 støech bude dokonèeno v dohedné dobì. Ve Veké Británii souží veøejnosti tøi tato rekreaèní centra. Na území mnohem menšího Hoandska již pìt. Daší se nacházejí ve Francii, Begii a Nìmecku. Pøi uchování spokojenosti firmy Centre Parcs s dodávkami z Fatry je to nadìjný výhed do budoucnosti. -vb-

4 4 Aktuáně NAPAJEDELSKÉ 10/2001 Vzpomínkový den V úterý 11. záøí upynuo 60 et od úmrtí Anny Marie Zeíkové, která ve svých sedmnácti etech zemøea na tuberkuózu. Ceý svùj život obìtovaa za spásu duší a za nenarozené dìti. V souèasné dobì probíhá zkoumání jejího života a její vztah k Bohu. Oomoucké arcibiskupství sbírá všechny dostupné materiáy, které pak budou postoupeny Vatikánu a na zákadì tìchto písemností bude projednáváno její bahoøeèení a možná èasem i svatoøeèení. Kde jinde by mìa probíhat vzpomínka na tuto dívenku než v Napajedích, kde se narodia, žia, zemøea a kde odpoèívá na místním høbitovì. Vzpomínkový den zaèa divadením zpracováním útržkù z jejího života. V pøedstavení s názvem "Miuji Ježíše" se pod režijním vedením Mirosavy Medkové pøedstavii madí farníci i hosté z divadeního souboru. Havní roi Anny Zeíkové ztvárnia taentovaná Anna Karasová. V daších roích se o úspìch pøedstavení zasoužii Miada Pauzová jako øehoní sestra Ludmia, Martina Krejèiøíková v roi matky, Mikuáš Šveha coby Ježíš a Eva Šimèáková, která propùjèia svùj has svaté Terezii od dítìte Ježíše. Anna Marie Zeíková Ceý pøíbìh je postaven na vyprávìní babièky, kterou nikdo nemoh zahrát épe než Eva Koomazníková, bezejmenné tetì v podání Zdeny Lidincové a pìti neposedným vnuèkám, které s pøirozenou hravostí zastoupiy Eva Koomazníková madší, Heena Èipkéšová, Lucie a Kára Hübnerovy a Markéta Stránská. Hudební doprovod skvìe zvády Petra Cíveová, Aena Fiaová, Martina Krejèiøíková a Mirka Medková. O techniku se stara Svatopuk Medek s pomocí Jarosava Bobka a Tomáše Brady. O poøádek v zákuisí pak Zuzana Krutská a Heena Medková. Po skonèení pøedstavení se konaa mše svatá. Havním ceebrantem by biskup Hrdièka, který ve své promuvì pøibíži houbku Anièèina života a podìkova za dùstojné zpracování hry o jejím životì. Po mši svaté se v doprovodu ostatních knìží, øehoních sester i vìøících, kteøí sem pøicestovai s ceé repubiky, odebra na høbitov a ucti památku Anny Marie Zeíkové u jejího hrobu. Moditbou a prosbou o pøímuvu pak ceou vzpomínku zakonèi. -mm- Husitství v našem kraji Není tomu tak dávno, kdy nám v kaendáøi pøiby jeden státní svátek - 6. èervence. Z dìjepisu si vzpomeneme, že jde o výroèí témìø šest set staré udáosti, která má významné místo v èeských dìjinách - upáení Mistra Jana Husa. Miovníkùm historie našeho mìsta vyvstane v souvisosti s tímto datem otázka: "Jak to byo s husity a husitstvím v našem kraji?" Mìsteèko Napajeda byo v tìch dobách zemìpanským zbožím a náežeo krái èi markrabìti moravskému. Napajedané byi vždy svým zemìpánùm vìrni, pøesto však zde byo mnoho Husových stoupencù. Mezi 450 pány, kteøí podepsai stížný ist proti upáení Husovu. byi z našeho regionu Èenìk ze Šarov, Mikšík z Maenovic a Podhradí, Zich z Nedachebic aj. Aby se zamezio šíøení husitství, povoa v roce 1418 oomoucký biskup Jan Žeezný k sobì napajedeského faráøe Mikuáše, šarovského Škebonì a hradèovského Martina, aby se oèistii z husitství. V roce 1421 vznik pøièinìním Bedøicha ze Strážnice a Tomáše z Vizovic "Nový Tábor" v Nedakonicích na ostrovì øeky Moravy. Tito husité napadi kášter Veehrad, vypáii jej i s vzácnou knihovnou a mnoha mnichy. Vypáii a ponièii rovnìž koste sv. Kimenta v Chøibech. Téhož roku v øíjnu de císaø Zikmund v Uherské Hradišti, kde sbíra vojsko proti husitùm. Pøi té pøíežitosti Napajedùm obnovi priviegia svého otce Kara IV. - právo na døevo z esù Høíbìcích a Luží. Roku 1423 pøitáhi husité na Moravu. Dobyi Pøerova, hradu Kvasic a snad i Napajede. Po bitvì se Zikmundovým vojskem dobyi Kromìøíže. V záøí téhož roku dorazi ke Kromìøíži i Žižka. Odtud se hnu Uherským Brodem do Uher k Trnavì. Snad táh cestou zaesnìnými kopci nad Brodem, kde se dodnes na znaèené turistické stezce nachází etitý "Žižkùv dub". Na Napajeda udeøii Sirotci zváš v roce V napajedeské tvrzi, jakožto mìsteèku markrabském, sídia posádka Abrechtova, která útoku podeha. Sirotci dobyi také Zín, Maenovice, Brod. Za tìchto bojù zaniko v našem kraji mnoho vesnic - Bunìjov, Kraèenovice, Kozinec, Svojšice aj. Zøejmì z této doby pochází husitské mince, naezené v roce 1935 pøi bourání panského domu èp. 87 na námìstí, na místì dnešní spoøiteny. Že by i ona podzemní chodba, vedoucí smìrem ke Kapi, pamatovaa ty doby? Možná bya únikovou cestou z mimoostrovní èásti mìsteèka na ostrov pod ochranu ramen øeky Moravy a hradu na ostrovì? Kdož ví? Ani Prokop Veiký neušetøi Napajede s okoím pøi svém tažení z Kyjova do Pøerova roku Držitei mìsteèka byi od roku 1431 bratøi Pave a Matìj øeèení z Napajede. Všechny tyto udáosti a váeèná tažení se dìy z pohnutek náboženských a poitických. Neobešy se bez váeèného oupení a drancování, vraždìní, vypaování a znásiòování. Neš astnou bitvou u Lipan v roce 1434 konèí v zemích koruny èeské husitské váky. Do úpného zkidnìní však má doba daeko. Sotva staèi id napajedeský obnovit vypáené a zpustošené mìsteèko, sotva se chopi puhu, hedì vstøíc daší váeèné hrùze - vákám uherským mezi husitským kráem Jiøíkem z Podìbrad a jeho zetìm Matyášem Korvínem. Vždy pode mínìní papeže used na èeský trùn "kacíø". Roku 1468 se rozhoøea daší váka. Matyáš Korvín pøitáh na Moravu, aby doby Uherské Hradištì. Chtìje znemožnit jeho zásobování, da ztéci tvrz Napajeda a Napajedané znovu zakoušei váeèná utrpení. Èeským vojákùm v Uherském Hradišti vee syn Jiøíka z Podìbrad, Jindøich. V roce 1469 pøipravi uherskému vojsku drtivou porážku u Bíovic a donuti je k rychému útìku. Zavítáte-i nìkdy do Bíovic, navštivte místa, kudy kráèea historie. Vystupte poní cestou na kopec nad obcí. Mezi tøemi mohutnými etitými ípami najdete køíž s nápisem: Lide mùj, co jsem uèini, povìz mi! Zbožná vzpomínka po 500 etech na ty, kteøí v tìchto místech nebo v bízkém okoí padi v boji mezi knížetem Jindøichem, synem Jiøího z Podìbrad, a uherským kráem Matyášem Corvínem dne 2. istopadu Odpoèiòte v pokoji - po boji. 2. istopadu To je jen maé zrnko z utrpení idu našeho kraje v dobì husitské. Prameny: V. Sova - Dìjiny Napajede. Vít Krátký Nezapomeňte na čas Letní èas konèí v nedìi 28. øíjna. Ve 3 hodiny etního èasu se ruèièky hodinek posunou zpìt na 2 hodiny èasu støedoevropského. Vyrovnáme si tak duh z 25. bøezna, ae mùžeme se tìšit, že sváteèní den bude o hodinu deší. Zpìt do etního èasu se vrátíme ve dvì hodiny 31. bøezna pøíštího roku. Sedmá vemoc Proè se tisku øíká sedmá vemoc, ví každý. S vyjmenováním šesti pøedchozích by už možná nastay probémy a to, že tisk by kdysi vemocí šestou, už zajímá jen nìkoho. Termín údajnì pochází od Napoeona Bonaparta. Poèátkem 19. stoetí byo v Evropì pìt vemocí, a to Angie, Francie, Rakousko, Prusko a Rusko, z nichž ètyøi proti Napoeonovi váèiy. Za šestou vemoc, která proti nìmu bojovaa, oznaèi Napoeon noviny Rheinischer Merkur. Odtud pak vzniko oznaèení tisku jako šesté evropské vemoci. Když se koncem stoetí zaèaa za vemoc považovat také Itáie, sta se tisk vemocí sedmou. Od dob Napoeona ubìho drahnì et a bezmáa toik - bráno ceosvìtovì - pøibyo vemocí. Jenom je už nepoèítáme. A každá se mùže považovat za první. -vb-

5 Turistika NAPAJEDELSKÉ 10/ Noční výsadek Je pátek 5. øíjna. Sunce už dávno zapado a den pøedává vádu "paní noci". Hvìzdy se rozsvìcují, na obohu vychází mìsíc a zaévá svým svitem ceou krajinu. To je èas, kdy pøevážná èást dìtí i dospìých pohodnì usedá do køese pøed rozsvícenou teevizní obrazovkou a pøemýší, kterak v kidu a pohodì pasivní zábavy prožije páteèní veèer. Pro 125 èenù Asociace Turistických oddíù mádeže ze Zína, Otrokovic, Napajede, Fryštáku, Hranic na Moravì, Pøerova a Kromìøíže to nepatí. Ti se naopak v této dobì scházejí v pné turistické zbroji na vakovém nádraží v Otrokovicích. Po krátké prezentaci vyráží pnì naožený první autobus noèní tmou do Chøibských esù. Cí je neznámý. Bìhem cesty autobus nìkoikrát na krátkou dobu zastavuje a vypouští ze svých útrob do tmy skupinky odváživcù. Vìdí jediné - na konci cesty je èeká sokoovna ve Žutavì, tepý èaj a kousek místa na podaze. Žádný komfort, ae po douhém pìším výkonu usínají pomau vestoje. Síy zbývají jen na rozbaení karimatky a spacáku, a spát a spát. První pøicházejí do cíe koem jedné hodiny po pùnoci. Posední, kteøí nepodehi pokušení cestu vzdát a dojet domù nìkterým ranním vakem èi autobusem, se vracejí v šest s ranním úsvitem. Ti první uši deset, ti zdatnìjší témìø 35 kiometrù. Poèasí nám pøáo. Po chadném a deštivém záøí se v první øíjnovou páteèní noc vrátio éto. Kua ouèký mìsíc, tøi dny po úpòku, svíti co to dao. V místech mimo es byo vidìt jako ve dne. Zato v ese vytváøe jeho svit nádhernou, mírnì strašidenou atmosféru. Jako v pohádce. Kdo to nezaži, nepochopí, co èovìka uprostøed noci v hubokém ese všechno napadne. Fantazie pracuje napno, každé šustnutí se mìní v zovìstný huk. Ještì že nás jde víc spoeènì, nikdo nechce dát najevo, že se i trochu bojí. Kráèí dá a dá a tváøí se jako nic. Jenom baterka obèas probikne tmou. To abychom se ujistii, že na nás žádné nebezpeèí neèíhá. Cesta ubíhá, ae spát se chce. Co napat, musíme až na Žutavu. Ráno, když se v Napajedích unavení a nevyspaí rozcházíme, odevšad zní - ahoj, ahoj a na rok urèitì zase. A jak to vidìa devítietá Karoinka Kudáèková? "Výsadek je, že nás vysadí v ese a máme dojít na urèité místo. Z Napajede nás byo 11 a patøii k nám tøi dospìí. Starších dìtí byo 22 a ši deší trasu. Když nás autobus vysadi ve 22 hodin asi 4 km od Bunèe, zjistii jsme pohedem do mapy, že nás èeká 15 km pochodu. Poøadateé, když vidìi naše vìkové sožení, nám nabízei, že nás ještì kousek svezou. Nechtìi jsme. Nejsme žádné baèkory a do rána jistì dorazíme. Zpoèátku to by pìkný zmatek. Každý svíti baterkou a navzájem jsme se osòovai. Dohodi jsme se, že svítit bude vždycky jenom nìkdo, aby nám baterky vydržey až do cíe. Za chvíi jsme vypadai jako tìa bez duše, nohy šy samy. Napù jsme bdìi, napù spai. Když jsme pøiši do Kudovské doiny, bya pùnoc. Posvaèii jsme, odpoèinui si a ši dá. "To, co nevidíte," prohási Kare, "je Budaèina". Cesta veda do kopce a sotva jsme peti nohama. Kare nás nepøestáva povzbuzovat: K Mrazíkovi jsou to dva kiometry a pak už jenom kousek. Jaké byo naše zkamání, když jsme si posvítii na rozcestník na Trávníèku a stáo tam - k Mrazíkovi 3,5 km. Nevím jak, ae zváda jsem to, doša jsem. Byo ètvrt na tøi. Padi jsme a spai. V sedm nás probudia vùnì guáše. Zase zkamání. Øeki nám, že guáš je na savnost, co se tu chystá, a my musíme do osmi sokoovnu opustit. Sbaii jsme se a osvìdèeným dopravním prostøedkem - pìšky - jsme vyrazii k domovu. Dostai jsme pìkné dipomy a hurá domù se pochubit." KJ Azimut 1403 KÈT v Napajedích poøádá již tøicet et podzimní výety po pìšinách a cestách v Chøibech. V sobotu 13. øíjna se dostavio na start cekem 245 turistù pìšky i na koech. Foto MV Skuteèný start etošního roèníku pochodu podzimními Chøiby by pro 223 pìších úèastníkù na Bunèi. Na Mistrovství ČR Také etos se èenové oddíu Azimut 1403 Napajeda zapojii do postupového systému jednotivých ko turistických závodù. Zaèíná se místními závody, které souží jako zahøívací koo. Je tøeba si zopakovat, co jsme zapomnìi, zkontroovat svou fyzickou kondici. A již jsou zde závody naostro. V sobotu 7. dubna byo ještì témìø zimní poèasí. Suníèko se moc neukazuje, terén je rozmáèený. Pni odhodání vyrážíme na start kasifikaèních postupových závodù II. stupnì v Pozovicích. Mezi 66 startujícími hídkami patnáct z našeho oddíù. Pìt z nich si vybojovao postup na závody I. stupnì - Èeský pohár. Jsou to: ze starších dorostencù M. Janošek a F. Ingr, J. Kropáèek a M. Tábor, ze starších dorostenek A. Janošková a A. Zámeèníková, z žen J. Ingrová a z mužù R. Adamec. V sobotu 21. dubna násedují závody v Maršovì u Uherského Brodu, kde si ještì vybojovai postup do závodù I. stupnì madší žákynì B. Anèoncová a L. Uhrmacherová a madší dorostenci L. Uhrmacher a P. Jasanský. Èeský pohár zaèa v sobotu 12. kvìtna v Bíovci. Na tomto závodì sice naše hídky v siné konkurenci 240 hídek medaiová místa neobsadiy, ae neztratiy se a získay první body do Èeského poháru. Dašího závodu 19. kvìtna v Kraovicích jsme pro vekou vzdáenost a tedy i finanèní nároènost nezúèastnii. Daší koo 2. èervna v Ivanèicích absovovai kromì madších dorostenek, které vyøadia nemoc, všichni a pøipsai si daší body. Daší závod v Pacovì by obdobou závodù v Kraovicích a tak pro nás pro etošní rok Èeský pohár skonèi. Za body získané za umístìní v závodech I. stupnì ze vybojovat postup na Mistrovství Èeské repubiky ve štafetách, a to se nám etos - poprvé v historii našeho oddíu - podaøio v kategorii mužù (sèítají se body za umístìní starších žákù, dorostencù i mužù). Štafeta ve sožení Roman Adamec, František Ingr a Micha Janošek nastoupia na Mistrovství ÈR v turistickém závodu štafet 1. záøí ve Fryštáku. V konkurenci patnácti štafet, sožených z nejepších závodníkù repubiky, obsadii desáté místo. Bahopøejeme. Kare Janošek, Azimut 1403

6 NAPAJEDELSKÉ 10/2001 Fotoreportáž Kubu kutury 6-7 Kníže Vácav a svatý Vácav Je-i øeè o patronu èeské zemì, svatém Vácavu, hovoøíme o skuteènì žijícím knížeti Vácavovi? Jaká je skuteènost a co je egenda? Úèastníci a diváci historického prùvodu mìstem v pøedveèer Vácavova svátku o posedním záøijovém víkendu si tím zcea urèitì havu neámai. Pøiši prostì na pìknou podívanou a díky režii Kubu kutury byo na co se dívat. Èekání pøed mìstskou radnicí zpøíjemni koncert dechové hudby Topoanka. Když rachot bubnù a svìta pochodní zapniy námìstí, dýcho z nich nìco tajupného. Prùvod pøinejmenším stovky idí v historických kostýmech se na nepostøehnutený pokyn zastavi, aby z osvìteného bakónu radnice vzdaa hod - nikoiv knížeti, nikoiv svatému Vácavovi - ae patronu èeské zemì starostka mìsta. Když se dao vekoepé divado znovu do pohybu, pøidávai se k prùvodu daší a daší idé a v poètu snad ètrnácti set zapavii prostranství pøed kubem. Improvizované hedištì, které v pozdním odpoedni hostio nìkoik stovek dìtí pøi rozmarném vystoupení støedovìkých kejkíøù, je pojao jen stìží. Vystoupení obou skupin historického šermu navodio patøiènou atmosféru, která vyvrchoia pøedáním symboického kíèe starostkou mìsta nejvìtšímu z nejvìtších národních hrdinù. Ještì nìjakou dobu poté byo pøed kubem veseo za doprovodu živé hudby. Tìšii se z pøítomnosti a pranic nehoubai nad tajupnou minuostí osobnosti, jejíž význam pro èeský stát by ocenìn státním svátkem. V prùvodu nesmì chybìt svatý Vácav na koni, tak jak ho národ vídá ve svých egendách. Matýsek mì radost poøád. Než upad a natouk si. Szièky však nemìy douhého trvání Veèerní svatovácavský prùvod by jakousi aegorií Vácavova života, nebo spíše toho, co o nìm víme. vedivým, ae také prozíravým vádcem. Z nepatrného území systematicky budova pøemysovský stát. I mocní Savníkovci uznai jeho vádu. Urèitì ne dobrovonì. Nikdy už se nedovíme, jak to byo s jeho nástupem na trùn, s vyhnáním matky hned na poèátku vády, co on a co bratr, jak to byo s jeho manžestvím a co to záhadné dítì. Zbyy jen egendy. O pìti set høiv- nách støíbra a sto dvaceti voech do øíšské pokadny, o onom ránu (èi snad veèeru) na boesavském hradì pøi køtinách (nebo na pohøbu) v roce 935 (èi 929) - nikdo nevìdì proè a zaè, a pøesto se nespravedivì odsouzeným uvoòují pouta, projde-i koem mrtvoa budoucího svìtce. Jisté je, že bez Vácava by èeský stát možná nikdy nevznik, aespoò ho na trùnu. Kdybychom pøipustii, že nìkdy za deset stoetí by nìkoho ještì etošní prùvod zajíma, mohi bychom si být jisti, že jsme nahrái dvojakosti výkadu Vácavova života. Dá by si historikové mohi ámat havu a vyvozovat nejfantastiètìjší závìry o historických paraeách. Jak by mohi tušit, že poøadateé mìi prostì obavy o bezpeènost idí koem. Lidé se v nìkterých pøípadech s potìšením vracejí do své historie, pøedvedený kùò si však z parádních pochodù a vekoepých turnajù z dob svých pøedkù nepamatova absoutnì nic. B. Veecká Fotoreportáž z výstav Úvod houbaøské výstavy v Kubu kutury Napajeda v nedìi 30. záøí tvoøia stejnì jako po ceou dobu její historie odborná pøednáška RNDr. Vadimíra Antonína. Vystoupení kejkíøù opývao veseými písnièkami a žertovnými triky. Máš-i radost a víš o tom, zateskej zadupej zamávej. A dìti teskay, dupay, mávay Jaký však vastnì by Vácav? Trávi dny moditbami nebo v tvrdých soubojích? Dáva chudým peníze a porobeným svobodu, nebo si podmaòova ve znamení víry jeden pohanský kmen za druhým? By pokorný s osudem smíøený saboch èi spíše pragmatický a rozhodný vádce? Køes anství u nás nebyo v desátém stoetí všeobecnì rozšíøené, týkao se pouze úzkého okruhu idí koem knížecího dvora. Jako nástroj moci moho posoužit ihned, vyvrátit pohanství z koøenù však bya práce na vìky. Vácav by nejspíš horivým vìøícím, urèitì dobrým a spra- Atraktivní podívanou mezi historickými souboji by fakír se svým ohnivým vystoupením. Foto Fr. Cívea a B. Veecká Nìkdy je tøeba si houbu øádnì prohédnout - nejépe tenkrát, když ještì nejde o život. O èenech mykoogického kroužku to samozøejmì nepatí. Dìti i dospìí jim skvìe rozumìi a svou aktivní úèastí ceý program dotváøei. Inu - rovnoprávnost vádne skuteènì všude. v té podobì, jakou známe. A kdo se pouští do veké práce, nadìá si nepøátee, Vácava ti jeho zabii. Na jeho místo nastoupi Vácav z egend. Pøání zbídaèeného idu povoává do boje za nadìji svého prvního svìtce. Národ má svého hrdinu a stává se národem. Všechno je zapomenuto. Mnohem dùežitìjší, než kdo Vácav fakticky by, je fakt, že až bude èeské zemi nejhùø, vyvede Vácav z hory banické rytíøe a pojede v jejich èee se vztyèeným kopím. Svatý Vácave, vévodo èeské zemì Když se nad tím jeden zamysí, máme asi Vácavy dva. A abychom byi styoví, mìi jsme v Napajedích 27. záøí 2001 také Vácavy dva. Jednoho na koni, jiné- Kromì bonsají a mysiveckých trofejí v posední dobì patøí již øadu et k houbaøské výstavì sbírky broukù a motýù. Rok od roku poèetnìjší a zajímavìjší. Foto P. Piát a Fr. Cívea

7 8 ZUŠ NAPAJEDELSKÉ 10/2001 Nezapomeneme Je tomu rok, co nás navždy opustia paní uèiteka Aena Víchová. V napajedeské ZUŠ uèia douhá éta. Vzpomínat na ni mohou nejen koegové, ae i nìkoik generací žákù - kavíristù. S díky na ni budou vzpomínat zejména ti, kterým se v etošním roce poprvé dostane podpory z fondu, který jménem Aenky Víchové zaoži její bratr Jan Èernošek. Všichni jsme jí øíkai Aenko, i ti nejmadší. Aenka bya nesmírnì hodná a obìtavá koegynì. Ze života se umìa radovat jako máokdo, pøestože jí osud neobdarova dobrým zdravím. Ráda cestovaa, éta pravidenì navštìvovaa koncerty ve zínském Domì umìní. I jako dùchodkynì jezdia k nám do škoy, pøestože mìa obrovské potíže s chùzí. Dokázaa nás rozveseit veseými historkami a vtípky. S potìšením vyprávìa o své rodinì. Šití, háèkování a vyšívání byo jejím daším obíbeným koníèkem a ráda nás obdarovávaa vastnoruènì vyrobenými dáreèky. Jako každý rok i etos si vánoèní stromeèek ozdobíme jejími háèkovanými ozdùbkami. V tyto sváteèní chvíe bude zase mezi námi. Aenko, nezapomeneme. Významná výročí v říjnu se narodi Jiøí Suchý, herec, spisovate, básník v uici Na Poøíèí zahájio èinnost šechtické Šporkovo divado se narodi Vácav Have, prezident ÈR, spisovate, dramatik zemøe František Tichý, maíø a grafik by zahájen provoz na západní dráze mezi Prahou a Pzní se kona první koncert Èeské fiharmonie se narodia Martina Navrátiová, tenistka se narodia Hana Hegerová, zpìvaèka, šansoniérka bya otevøena první poštovní tra v Èechách, spojovaa Prahu s Vídní pøes Benešov a Tábor, soužia výhradnì panovníkovi se narodi Kare Havíèek Borovský, spisovate a novináø V øíjnu 1781, v domì U bíého jednorožce na Staromìstském námìstí, bya otevøená první veøejná èítárna èasopisù a pùjèovna knih v Praze Město Napajeda nabízí nebytové prostory v bývaých kotenách A, B a C na Nábøeží k podnikateským úèeùm i nekomerènímu využití. Vede pøihášek o pronájem prostorù jsou vítány i námìty obèanù k využití uvonìných prostor pro nekomerèní sportovní èi kubovou èinnost dìtí a mádeže. Termín pøihášek: do 15. istopadu Zájemci si mohou nabízené prostory prohédnout po dohodì s jaromírem Maòákem, NBTH, s.r.o., Napajeda, te.: Chvíe u kavíru patøiy v životì paní uèiteky Aeny Víchové k tìm nejmiejším. Do příštího půstoetí Souèasný škoní rok v Zákadní umìecké škoe Rudofa Firkušného je zomem mezi dvìma pùstoetími. Zaháji jej rekordní poèet dìtí v hudebním oboru a 142 v oboru výtvarném. Høe na nástroje vyuèuje 14 uèiteù, výtvarníky mají na starosti 3 pedagogové. Akce Kubu kutury v závìru srpna a v záøí, na kterých se i naše škoa podíea, znamenay ostrý start, žádné pozvoné rozjíždìní. Ve škoním sáe probìh koncert studentù konzervatoøe, v kostee sv. Bartoomìje koncert duchovní hudby a pìvecký sbor se pøipravova na pietní vzpomínku 26. øíjna. 3. istopadu máme v pánu návštìvu Moravského divada Oomouc. Na programu je baet Sergeje Prokofjeva Romeo a Juie. Žáci škoy dostai návštìvu divada zdarma jako dárek k 50. výroèí ZUŠ. Násedujících ètrnáct dnù bude nároèným maratónem rodièovských besídek, kterou jsou, je-i zájem, souèasnì tøídními schùzkami. Žáci zahrají, výtvarníci se pochubí nejepšími kresbami, Náš recept Také máte rádi zeí v jakékoiv úpravì? Vaøené, dušené, syrové, kysané, steriované, v poévce, v saátu Já ano. A každý recept, který obsahuje zeí, vyzkouším a zaøadím do sbírky. Dva, které chci nabídnout dnes i vám, pocházejí ze severní Moravy. V horách, - obastí, ze které násedující recept pochází jsou Jeseníky se vaøívao skromnì, pøeoženo do dnešního jazyka - zdravì. Zeové packy Na 6-8 pacek potøebujeme: 25 dkg hadké mouky, 10 dkg mása, 1 žièku soi a 30 dkg kysaného zeí mabami, grafikou èi keramikou na výstavních pochách ve škoní chodbì. Co nás asi èeká v daším pùstoetí. Vádní škoská poitika mìní podmínky existence ško všeho typu. Škoství má své specifické požadavky na dobré fungování a nejde v nìm všechno zaškatukovat do rámcù striktních pøedpisù a naøízení. Umìecké škoství je na tyto probémy zváš citivé. Musíme neustáe dokazovat nìco, co je zøejmé - pøínos tohoto druhu vzdìání pro spoeènost. Bojujeme øadu et o pøežití, zeštíhování finanèní podpory ze strany státu nutí všechny ZUŠ k nepopuárním krokùm ve vztahu k výši škoného. Doufáme, že nás v Napajedích èeká v bízké budoucnosti stìhování do nového objektu, který je v majetku mìsta. V praxi by to znamenao, že naše škoné by se nemuseo šphat do závratných výšin kam by øada rodièù dnešních žákù nejspíš nedosáha. Pak by ZUŠ R. Firkušného vykroèia do dašího pùstoetí své existence s optimismem. -hae- Mouku smícháme v misce s másem nebo jiným tukem de chuti, pøidáme sù a zpracujeme v tìsto. Zeí trochu vyždímáme rukou, pøípadnì ho mùžeme také pokrájet na menší kousky, a pøimícháme je k tìstu, které dobøe propracujeme. Tìsto dáme na vá a váeèkem vyváíme tenkou packu, potom nìèím, tøeba kastrùkem, vykrojíme koeèka, anebo v ruce vytvarujeme do tenèí packy. Packy pokademe na pech (není nutno mastit) a dáme pomau péct do rozehøáté trouby. Asi po 5-10 minutách packy obrátíme a peèeme ještì z druhé strany. Doba pøípravy: asi 40 minut Vhodná pøíoha: tøeba rajèata nebo zeeninový saát Dobrou chu!

8 NAPAJEDELSKÉ 10/2001 Junák 9 Junák hásí - Vzpomínka na tábor Skautský tábor je souèástí programu výchovy všech skautù a skautek od nejmenších až po ty nejstarší. Žádný oddí, žádné støedisko si nedovede pøedstavit svou èinnost bez tábora. A vzpomínky? Ty zùstanou skryty v duši každého úèastníka a vycházejí na povrch obvyke až po etech, mnohdy až po mnoha etech. Na etošní tábor vzpomíná Lenka. Letošní skautský tábor se kona stejnì jako v minuých etech v údoí Kobyská u Karoínky a jako každý rok, mì i tento svùj sty. Na pøeomu èervence a srpna se nás 45 idí z Napajede ocito v Èínì. Èínu pøipomína výbìr a sty her, èínské byy názvy družin, všichni byi vybavení typickým èínským odìvem, v táboøe nechybìa èajovna a jedo se hùkami. Byi jsme rozdìení do pìti družin, ae cekový poèet by pohybivý pode množství návštìvníkù, kteøí nemìi dovoenou a nemohi si dovoit ètrnáctidenní pobyt. V Èínì si zøejmì na èasné vstávání nepotrpí. Budíèek by v 7.30, násedovaa hygiena, snídanì a bodování stanù. Po nástupu se vztyèením vajky by rozchod k dopoednímu programu. Po obìdì a povinném odpoèinku program pokraèova a seši jsme se v šest u veèeøe. Když se veèer vydaøi, tìšii jsme se na táborák, pokud ne, zpívai jsme v kuchyni u sáajícího sporáku. Ti, co nemìi noèní hídku, zaehi k spánku v pù desáté. Propršey nám pouze tøi dny, takže došo i na koupání v jezeøe, a vyzkoušei jsme dìený program, kdy chapci vyrazii na vycházku, my jsme se zabaviy v táboøe a pak jsme si to vymìnii. Pìt idí spnio zkoušku Tøi orí pera - Janek, Krtek, Petra, Vichy a Žíža. Od veèera do veèera nesmìi promuvit, daší den nesmìi jíst, jenom pít. Jeden den pozorovai tábor a noc strávii v ese. A na závìr ještì musei snést šehnutí kopøivou èi prutem po ménì zahaené èásti tìa. Domù jsme se vracei spokojení a se spoustou zážitkù. A to roveøi, rangers a starší skauti a skautky se ještì mohi tìšit na putovní tábor po Šumavì. Memoriá Jerry Hodného Po ceé záøí byo v podstatì nevídné poèasí s deštìm a nízkými tepotami, ae posední sobotu záøí - bya jasná modrá oboha bez jediného mráèku. A nebyo to poprvé, kdy takovýto pøíjemný zom poèasí pozdravi závody napajedeského Junáka. Snad ten, kdo øídí naše kroky, by kdysi skautem a nezapomíná na své potomky s krásným podzimním poèasím. Na start XVIII. roèníku Memoriáu Jerry Hodného se dostavio 36 hídek rùzných kategorií. Cekem 105 závodníkù, k tomu na ètyøicet rozhodèích a organizátorù, nìkoik vedoucích a divákù, cekem soidní úèast. Jen se nám nìjak vytratii nejmadší chapci - vèata. Pouze dvì hídky! Nemají snad hoši zájem o skauting nebo mají toik zájmù, že jim už nezbývá èas? I když se naše hídky stateènì biy o nejepší umístìní, staèio to jen na druhé místo. První místa si odvezi Junáci z Uherského Hradištì. V Napajedích zùstao pouze zato z noèního závodu roverù a rangers. Snad za rok budeme úspìšnìjší. A na závìr informace pro nové zájemce. Schùzky jsou každý den od 16 hodin v kubovnì Na Kapi. V pondìí, úterý, ve støedu a v pátek tu najdete dìvèata, ve ètvrtek hochy. Zájemci si mohou prohédnout kubovnu, seznámit se s èinností i s novými kamarády. Návštìva je nezávazná a tìšíme se na každého nového skautíka a skautku. -ofka- Závody bereme vážnì - v pøípravì, na trati i pøi povzbuzování kamarádù. Nové fimy EUROtip, videopůjčovna, Na Kapi 459, te.: Životní zkouška Zabijte ho! Nenarozený Bezva Poda Úko zabít Emo v zemi mrzoutů Tajemství Vražedné sny Juie Dvojitý podraz Půnoc nikdy nekončí Mise Rubikon Vzpomínka na Titány Po čem ženy touží Skvěí chapi Vězeň Mienky v akci Drsná škoa Otesánek Nepříte před branami Dračí doupě Zkažená mádež Trosečník Veké šíenství v maém hoteu Sex ve městě Zmizení Bachař z věznice Red Rock Osudové setkání Na pokraji sávy Rebeové Temná romance Piní zoději Že byo po ceou dobu všude vzornì ukizeno a po našem odjezdu zùsta v údoí dokonaý poøádek ke skautským záborùm také patøí. OTEVÍRACÍ DOBA PONDĚLÍ - NEDĚLE

9 10 Rekama NAPAJEDELSKÉ 10/2001 Co můžete mít hned, neodkádejte na zítřek! Postžiro Poštovní spořiteny Chcete si užívat života a toho, co nabízí? Přestat konečně jen šetřit a čekat, čekat a šetřit. Pořiďte si Postžiro Poštovní spořiteny s možností přečerpání účtu či se spotřebním úvěrem. Je to snadný a rychý způsob jak překenout okamžitý finanční nedostatek. Úvěr můžete získat až do výše Kč, bez ručitee do výše Kč. Některé druhy úvěrů ze vyřídit i na vybraných poštách. Díky Postžiru si tak můžete uděat radost novou teevizí, zařízením bytu či báječnou dovoenou hned a nemusíte ji odkádat na zítřek. S Postžirem navíc získáte spoustu výhod včetně nejmodernějších sužeb GSM Banking a Homebanking. Infoinka

10 NAPAJEDELSKÉ 10/2001 Nové knihy 11 Bastian Hans- Verner: Stìny, podahy a stropy ze døeva. Pøíruèka poradí jak správnì poožit døevo. Bastian Hans-Verner: Zimní zahrady. Pubikace pøináší návod jak si napánovat a postavit zimní zahradu. Beck Peter: Abeceda akvaristiky. Nepostradatený rádce a pomocník pro všechny akvaristy i ty, kteøí se jimi teprve chtìjí stát. Bažek Jan: Pìstujeme jabonì. Monografie o jaboních uvádí vše, co je potøebné vìdìt o jejich pìstování. Davidson Lione: Tibetská rùže. Za podivných a tajemných okoností zmize bratr Charese Houstona. Chares se douho nerozmýší a vydává se bratra hedat do tajupné zemì vysoko v Himaájích, do Tibetu. Deforges Régine: Modrý bicyk. Tøídíná rozsáhá rodinná sága se odehrává ve Francii v dobì druhé svìtové váky. Engehard Dietrich: Døevo v zahradì a na terase. Návrhy na rùzné stavby z prefabrikovaných stavebních prvkù z takovì impregnovaného døeva. Fuchs Thomas: Hiter ve faktech. Strhující pohed do zákuisí Hiterova života. Gipin Rebecca: Word Jasnì a srozumitenì napsaná pøíruèka pro zaèínající uživatee poèítaèe. Harrison Haze: Kresení tužkou a pasteem. Maování akvareem, oejovými a akryovými barvami. Dvì pøíruèky pro zájemce o kresení a maování. Hoyt Edwin P: Smrt ponorek. Historie nìmeckého ponorkového oïstva za druhé svìtové váky od prvních neohrožených útokù pøes otevøená støetnutí až po zoufaé úniky a zkázu. Køížkové vyšívání. Originání pøíruèka pro každého, kdo rád vytváøí pìkné Nejzazší obce v ČR Od Šumavy k Tatrám nebo také od Aše po Košice se kdysi øíkávao. I když to neodpovídao zemìpisné skuteènosti, každý vìdì, co se tím mysí. S rozdìením státu tato ustáená rèení pozbya patnost a nic tak výstižného je nenahradio. Pøesto by vás možná zajímao, které jsou nejzazší obce naší útuné vasti. Tou nejvýchodnìjší je Hrèava v okrese Frýdek - Místek, nejzápadnìjší Krásná v okrese Cheb. Nejdá na sever eží Lobendava v okrese Dìèín, nejjižnìji Horní Dvoøištì v okrese Èeský Krumov. Zøejmì však nikdo nebude øíkat, že projezdi repubiku od Krásné po Hrèavu, nebo že tohe znají všichni od Lobendavy až po Doní Dvoøištì. Chcete-i být za znace své domoviny, pak ji musíte projít napøíè, od shora doù nebo nejépe køížem krážem aby vám všichni rozumìi. -vb- Nové knihy v městské knihovně vìci. Pøináší veký výbìr nevšedních ornamentù a pestrobarevných vzorù. La Roche Loretta: Jak zvádat stres. Veseý a užiteèný pomocník urèený všem, kteøí se chtìjí vypoøádat se stresem a ještì se pøi tom zasmát. Pehe Tobias: Kamna a krby. Pubikace poradí, který mode kamen nebo krbu je pro váš byt nebo dùm nejvhodnìjší a poskytne øadu informací, jež pomohou pøi jeho výbìru èi stavbì. Pehe Tobias: Vhkost v domì. Pøíruèka poskytne nìkoik rad, jak úèinnì chránit dùm èi byt pøed vhkostí. Paidy Jean: Kráovna a ord M. Historický román zachycuje dìjinnou éru kráovny Victorie, která usedá na trùn nìkoik týdnù po svých osmnáctých narozeninách. Rende Ruth: Na každého jednou dojde. Mary se rozhodne darovat kostní døeò a zachrání tak život madému muži. Po èase se oba setkají a Mary se o nìj zamiuje. Netuší však, co všechno jí tento vztah pøinese a do jakého nebezpeèí ji dostane. Sezimore Susan: Pán podzimu. Romantický pøíbìh o cestování v èase mezi 12. stoetím a souèasností. Diana Teaová, fimová kritièka, bya unesena do støedovìké Francie. Tam se dostává pod ochranu udatného barona Simona. Nejen, že zasadí ránu jeho cynismu, ae také zažehne jeho vášeò. Sivestri Richard: Akta Ex - jak se rozejít a postavit se na vastní nohy. Vyzkoušené techniky a postupy, jak se rozejít co nejménì boestnì, jak dá pokraèovat a jak se v novém vztahu vyvarovat minuých chyb. Souèek Vadimír: Uèebnice nových pravide sinièního provozu pode zákonné úpravy patné od Uèebnice je dopnìna novými zkušebními testy. Ant Mirosav: Gaunery nemám rád. Životní pøíbìh doktora Anta, státního zástupce, vypráví o zoèinu. O vrazích, kteøí se dostai za møíže, i o tìch na které je u nás zatím spravednost krátká. Bastian Hans-Werner: Kompexní dostavby interiéru - suchá omítka, pøedsunutá instaace, dobudování podkroví. Pøíruèka pøedstavuje mnohostranné možnosti montáže zasucha a vysvìtuje, jak použít sádrokartonové desky na podahu, stìny i strop. Bauer-Bocker, Hans-Peter: Moderní rodinné domky. Kniha pøináší inspiraci a nabízí postupy, které vedou ke stavbì krásného, pohodného a fexibiního rodinného domku. Bergius C.C: Ohnivý bùh. Román se odehrává ve Španìsku a Novém svìtì v dobì objevù, dobrodružství a pirátù. Dvìma madým mužùm a ženì, které váže nerozuèné pøáteství se podaøí uniknout vádì nemiosrdné inkvizice. Na druhé stranì oceánu se stávají svìdky toho, jak si dobyvateé bez zábran podmaòují Mexiko, Peru, Venezueu a karibské ostrovy. Borovièka, Vácav Pave: Smrtenì nebezpeèné ásky. Šokující pøípady vraždících žen. Deaver Jeffery: Nekid. Z vìzeòské psychiatrické éèebny uniká schizofrenik s vysokou inteigencí. Jeho cesta nenávratnì smìøuje k jedinému cíi. Tím je žena, která ho usvìdèia z brutáních zoèinù a nyní se obává jeho pomsty. Erhardt Ute: Hodné hoky se dostanou do nebe, zobivé kam chtìjí. Knížka pro ženy. Bojíte se otevøenì øíct èi udìat, co chcete? Odhate podstatu svých vztahù a hedejte ve svém myšení. Ty vám totiž brání prosadit se. Jakmie pochopíte, co brzdí váš rozvoj, budete schopna jim èeit a pøekonat je. Tato pøíruèka vám v tom pomùže. Feng-šuej - zdravý život v harmonii s okoím. Knížka vás seznámí se zákadními myšenkami feng-šuej. Dostane se vám mnoha rad a nauèíte se mnoha trikùm, jejichž použití je vemi snadné a úèinek veiký. Myrer Anton: Divoké pobøeží. Na jednom z veèírkù americké zaté mádeže se seznamuje spisovate Byron s madou kráskou Say. Zamiují se do sebe a zanedouho se vezmou. Rùžovou budoucnost však kaí právì vypuká 2. svìtová váka, která pøinutí Byrona i jeho pøátee ryche dospìt. Jen Say se zdá být udáostmi zcea nedotèena. Výpůjční doba odděení: pro dospìé pro dìti Po zavøeno Út Stø zavøeno zavøeno Èt Pá zavøeno Mìstská knihovna, Masarykovo námìstí, te Pohřební ústav ARKÁDIA se sídem ve Zínì, uice Prostøední 2646, odboèka u Maé scény (bývaá partiová obuv) a kanceáø v Lešetínì V. si dovoují oznámit otevření nové kanceáře v Otrokovicích, uice 3. kvìtna (stará škoa za kosteem naproti Mìstského úøadu). t Nepøetržité projednávání záežitostí - te. 067 / t Nepøetržitá sužba 24 hodiny dennì vèetnì sobot, nedìí a svátkù pro pøevozy i sjednání pohøbù a kremací - te. 067 / a Lešetín V. Po - Pá hod., sobota 8, hod., te. 067 / Otrokovice Po - Pá hod., sobota hod., te. 067 / k. 110 a Pøi pøíežitosti deseti et od zaožení naší firmy poskytujeme pøi pøedožení tohoto inzerátu kytici zdarma v odnotì 500,- Kè.

11 12 Soko NAPAJEDELSKÉ 10/2001 Stezkou odvahy Stezkou odvahy se v pátek 5. øíjna v esoparku na Kavárii vyday po setmìní dvou a tøíèenné skupinky madších i odrostejších dìtí. Novou zábavnì sportovní akci pro nì pøipravii èinovníci a cvièiteé napajedeského Sokoa. Bez i s doprovodem rodièù se dìti zaèay scházet ve skáe na Kavárii od 17 hodiny. Vstupenkou byo suché poeno na táborák a nezbytnou výbavu tvoøi špekáèek a krajíc cheba. Ty jim zhruba po hodince závodivých her posoužiy k posíení na noèní pochod. Od 19. hodiny se ve dvouminutových intervaech vydávay do známého, ae tmou zahaeného terénu. Cesta bya vyznaèena padesáti svìtenými body a u tøinácti èervených svìte je èekay kontroní hídky, ustrojené ve strašidených kostýmech. Veseí a køiku byo po ceé trase mnoho, nìkteøí se možná i trošièku bái, ae všichni dorazii š astnì do cíe. Spousta zážitkù a povídání vypnia posezení u táboráku a pøi rozchodu byo spoeèným pøáním si zdaøiou akci znovu brzy zopakovat. -mv- Cvičení v Sokoe začao Všechny tìocvièné oddíy Sokoa zahájiy v záøí v tìocviènì napajedeské sokoovny škoní rok pode cvièebního rozvrhu Pohed do historie Sokoa Pochvay návštìvníkù a spokojenost organizátorù pøinesa výstava Pohed do historie a souèasnosti napajedeského Sokoa, kterou spoeènì pøipravio Mìstské muzeum a TJ Soko Napajeda. Za dobu jejího trvání ji zhédo pøes 580 návštìvníkù. TJ Soko dìkuje touto cestou všem èenùm Muzejního kubu za jejich obìtavou práci pro zdar poøádané výstavy. Upøímné podìkování a uznání za tvùrèí nápady a aranžérskou práci patøí J. Souèkovi a M. Fiodorové, kteøí významným díem k úspìchu výstavy pøispìi. Bahopřejeme Napajedeští Sokoové pøejí bratru Mianu Taašovi, náèeníku tìocvièné jednoty, který saví v øíjnu významné životní jubieum, hodnì zdraví, rodinné pohody a mnoho daších úspìchù v jeho zásužné tìocvièné práci s mádeží. TK Soko Napajeda Všem cvièenkám a cvièencùm pøejeme "sportu zdar!" a všem daším zájemcùm sdìujeme, že cvièební rozvrh bude pode rozšiøován. Poštovní schránky Střípky zajímavostí Že poštovní schránka není jen ecjaká vìc øek už Jiøí Woker a pøed ním si to jistì mysei i jiní. Takøka beze zmìny nám souží témìø tøi a pù stoetí. První zprávy o existenci poštovní schránky pocházejí z roku Tehdy udìi francouzský krá Ludvík XIV. jednomu podnikavci právo vyvìsit v paøížských uicích poštovní schránky a dopisy do nich vhozené doruèovat adresátùm. V rakouských zemích vydaa 10.dubna 1817 dvorská komora dekret, "jímž se od 1.èervna téhož roku zavádí u každého poštovního úøadu aspoò jedna schránka, do níž ze korespondenci vkádati". Na území Napajede dnes existuje ze zákona, patného od osm schránek. Jedna na obyvate. Vybírají se dvakrát ve všední den, jedenkrát v sobotu. Schránka na budovì pošty ještì èastìji. Z množství nasbíraných zásiek je zøejmé, že eektronická pošta a SMS psanou korespondenci hned tak brzy nenahradí. -vb Jaké svíèky se dávají na adventní vìnce? Liturgickou barvou je pro dobu adventu fiaová, svíèky jsou tedy vìtšinou fiaové. Nìkteré adventní vìnce zdobí svíèky rùžové, nebo jedna rùžová a tøi fiaové. Rùžová barva je totiž barvou rouch, obékaných pøi mši tøetí adventní nedìi. Symboizuje pøedvánoèní radost z bízkého pøíchodu Spasitee. Rùžová svíèka se zapauje vždy o tøetí adventní nedìi. Z èeho se vyrábìy první inkousty? První známky užívání inkoustu naézáme v Èínì a v Egyptì v souvisosti s užíváním papyru. Byy to vastnì oejové aky, barvící átkou byy saze. První dubìnkové inkousty byy vyrábìny v kášterech asi v 15. stoetí spaøením dubìnek deš ovou vodou nebo i pivem za pøimíchání zeené skaice. Jaký je nejrozšíøenìjší název obcí u nás? Ve Statistickém exikonu obcí Èeské repubiky se nejèastìji vyskytují Lhoty, Lhotky a jejich odvozeniny. Je jich více než 300. Mezi nejèastìjší sožené názvy patøí napø. Horní, Doní, Kamenná èi Èervená Lhota. Spoeènì se Lhotou zaujímají pøední místa Újezd, Ves, Hradec, Sedec nebo Kosteec. Kdy by poožen zákadní kámen ke stavbì Karova mostu? Zákadní kámen pooži Kare IV. dne 9. èervence 1357 v 5 hodin a 31 minut. Datum nebyo vybráno náhodnì. Na tento den pøipadaa konjunkce Sunce se Saturnem, což by pode støedovìké astroogie nejš astnìjší okamžik roku. NAPAJEDELSKÉ NOVINY: Vydává Mìsto Napajeda. Vychází jedenkrát za mìsíc v nákadu 800 ks Uvedené pøíspìvky nemusí nutnì vyjadøovat stanoviska vydavatee Odpovìdná redaktorka Božena Veecká, te. 067/ Grafická úprava a sazba Stanisav Hradi te.: Tisk HART press spo. s r.o. Otrokovice MK ÈR E12958.