ZÁKLADY PLANIMETRIE. 1.1 Přímka. Základy planimetrie, Jaroslav Reichl, 2013
|
|
- Jindřiška Veselá
- před 2 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 ZÁKLADY PLANIMETRIE Planimetrie je část matematiky, která se zabývá studiem geometrických útvarů v rovině. Těmito útvary v rovině jsou: 1. body - značí se velkými písmeny latinské abecedy (A, B, C, D, ); 2. přímky - značí se malými písmeny latinské abecedy (p, q, r, ); 3. úhly - značí se malými písmeny řecké abecedy (,,, ). 1.1 Přímka D V Ě MA RŮ ZNÝMI BODY PROCHÁZÍ JEDINÁ PŘ ÍMKA. Přímka p určená dvěma navzájem různými body A a B se označuje p AB. Na obr. 1 je zobrazen bod C, který leží na přímce p (též lze říkat p prochází bodem C nebo bod C je incidentní s přímkou p). Tato skutečnost se zapisuje zápisem C p. Analogicky říkáme, že bod D nenáleží přímce p (přímka p neprochází bodem D). Tuto skutečnost zapisujeme zápisem D p. obr. 1 B OD LEŽÍCÍ NA PŘ ÍMCE ROZDĚ LUJE PŘ ÍMKU NA DVĚ NAVZÁJEM OPAČ NÉ POLOPŘ ÍMKY A JE JEJICH SPOLEČ NÝM POČ ÁTKEM. Počátek je společným bodem obou polopřímek, každý jiný bod přímky je vnitřním bodem jedné polopřímky; polopřímka s počátkem P a vnitřním bodem A se značí PA (viz obr. 2). obr. 2 Dvě navzájem opačné polopřímky (polopřímka PA a polopřímka PB) přímky p jsou zobrazeny na obr. 3. obr. 3 Ú SEČ KU AB TVOŘ Í VŠECHNY BODY PŘ ÍMKY AB, KTERÉ LEŽÍ MEZI BODY A A B A BODY A, B (VIZ OBR. 4). Délka (velikost) úsečky AB je vzdálenost bodů A, B; značí se symbolem AB. obr. 4 1
2 1.2 Polorovina, úhel Základy planimetrie, Jaroslav Reichl, 2013 P Ř ÍMKA DĚ LÍ ROVINU NA DVĚ NAVZÁJEM OPAČ NÉ POLOROVINY A JE JEJICH SPOLEČ NOU HRANICÍ ( HRANIČ NÍ PŘ ÍMKOU). Polorovina s hraniční přímkou p a vnitřním bodem M (bod, který leží v dané rovině, ale neleží na hraniční přímce) se značí pm ; je-li p AB, pak pm ABM. Výřez takové roviny je zobrazen na obr. 5. Značení polopřímky a poloroviny je tedy stejné. Rozlišení, zda se jedná o polopřímku nebo o polorovinu vyplyne z kontextu (zadání úlohy, textu, ). Navíc to lze poznat i podle počtu malých a velkých písmen. O přímku se bude jednat tehdy, budou-li následovat za šipkou dvě velká písmena. O rovinu se bude jednat tehdy, budou-li za šipkou následovat jedno malé a jedno velké písmeno a nebo tři velká písmena. obr. 5 D V Ě RŮ ZNÉ POLOPŘ ÍMKY VA A VB DĚ LÍ ROVINU NA DVA ÚHLY AVB. Přímky VA a VB se nazývají ramena úhlu, bod V vrchol obou úhlů. Nejsou-li přímky VA a VB navzájem opačné, pak se menší z úhlů nazývá konvexní úhel (na obr. 6 je to úhel ) a druhý nekonvexní úhel (na obr. 6 je to úhel ). Název úhlu je tvořen posloupností názvů bodů ležících na jednom a druhém rameni úhlu a v jeho vrcholu. Bod ležící ve vrcholu úhlu je vždy uprostřed názvu úhlu. obr. 6 Analogicky se zavádí pojem konvexní geometrický útvar (viz obr. 7). G EOMETRICKÝ ÚTVAR SE NAZÝVÁ KONVEXNÍ, JESTLIŽE ÚSEČ KA, SPOJUJÍCÍ LIBOVOLNÉ DVA BODY ÚTVARU, JE Č ÁSTÍ TOHOTO ÚTVARU. Za konvexní geometrický útvar považujeme takový útvar, ve kterém dva libovolně umístění lidé na sebe navzájem vidí. V takovém útvaru se tedy lidé nikdy nedostanou za roh. Konvexní tvar mají hřiště na fotbal, hokej a další sporty - hráči na sebe potřebují během hry navzájem vidět. obr. 7 2
3 O SA ÚHLU JE POLOPŘ ÍMKA S POČ ÁTKEM VE VRCHOLU ÚHLU, KTERÁ ÚHEL DĚ LÍ NA DVA SHODNÉ ÚHLY. obr. 8 D VA KONVEXNÍ ÚHLY AVB A AVC, KTERÉ MAJÍ SPOLEČ NÉ RAMENO VA A JEJICHŽ RAMENA VB A VC JSOU NAVZÁJEM OPAČ NÉ POLOPŘ ÍMKY, SE NAZÝVAJÍ ÚHLY VEDLEJŠÍ. Vedlejší úhly jsou tedy takové úhly, které mají jedno rameno společné a jejich součet je 180 stupňů. obr. 9 D VA KONVEXNÍ ÚHLY AVB A CVD, JEJICHŽ RAMENA VA A VD A ROVNĚ Ž RAMENA VB A VC JSOU NAVZÁJEM OPAČ NÉ POLOPŘ ÍMKY, SE NAZÝVAJÍ ÚHLY VRCHOLOVÉ. V RCHOLOVÉ ÚHLY JSOU SHODNÉ. obr. 10 Na obr. 10 jsou zobrazeny dvě dvojici vrcholových úhlů: jedna dvojice je dvojice úhlů a, druhou dvojicí je dvojice úhlů a. P RAVÝ ÚHEL JE TAKOVÝ ÚHEL, KTERÝ JE SHODNÝ SE SVÝM ÚHLEM VEDLEJŠÍM. K ONVEXNÍ ÚHEL, KTERÝ JE MENŠÍ NEŽ ÚHEL PRAVÝ, SE NAZÝVÁ OSTRÝ; KONVEXNÍ ÚHEL, KTERÝ JE VĚ TŠÍ NEŽ ÚHEL PRAVÝ, SE NAZÝVÁ TUPÝ. To tedy znamená, že: 1. hodnota ostrého úhlu leží v intervalu 0; 2 ; 3
4 2. hodnota tupého úhlu leží v intervalu ; 2 ; 3. hodnota konvexního úhlu leží v intervalu 0; ; 4. hodnota nekonvexního úhlu leží v intervalu ; Vzájemná poloha dvou přímek Základy planimetrie, Jaroslav Reichl, 2013 Dvě přímky v rovině mohou mít tyto vzájemné polohy (viz obr. 11): 1. přímky jsou různoběžné (různoběžky) - přímky mají jeden společný bod - tzv. průsečík; je-li P průsečíkem přímek a a b, pak lze psát P a b resp. P a b ; 2. přímky jsou rovnoběžné různé (rovnoběžky) - přímky nemají žádný společný bod; rovnoběžnost přímek a a b se značí symbolem a b (rovnoběžnost polopřímek a úseček na daných přímkách ležící se značí analogicky); 3. přímky jsou splývající (totožné) - přímky mají společné všechny své body; jedná se o zvláštní případ rovnoběžnosti. obr. 11 Daným bodem lze vést k dané přímce jedinou rovnoběžku. Rovnoběžnost je tranzitivní vztah, tj. je-li a b a b c, pak je také a c. Jsou-li dány dvě různé přímky a, b a přímka p, která je protíná v různých bodech A, B, říkáme, že přímky a, b jsou proťaty příčkou p (viz obr. 12). Každý z bodů A, B je vrcholem čtyř konvexních úhlů. Dvojice úhlů -, -, - a - se nazývají úhly souhlasné. Nahradíme-li jeden ze dvou souhlasných úhlů úhlem k němu vrcholovým, dostaneme úhly střídavé. obr. 12 Každá dvojice souhlasných (resp. střídavých) úhlů vyťatých příčkou p přímek a, b jsou úhly shodné, jsou-li přímky a, b rovnoběžné. (Platí i obráceně.) Odchylka dvou přímek a, b v rovině je v případě různoběžných přímek velikost každého z ostrých nebo pravých úhlů, které přímky spolu svírají; značí se ab. Je-li a b, pak 0. Pro 90 se nazývají různoběžky a, b přímkami kolmými (kolmicemi) a tato skutečnost se označuje zápisem a b. Každým bodem lze vést k dané přímce jedinou kolmici. Platí: a b a c b c a dále také b c a b 4 a c
5 Osa úsečky je kolmice k této úsečce procházející jejím středem (viz obr. 13). Základy planimetrie, Jaroslav Reichl, 2013 obr. 13 Vzdálenost bodu A od přímky p je vzdálenost bodu A a paty kolmice vedené bodem A na přímku p. 1.4 Trojúhelník Základní definice Tři body A, B, C, které neleží na jedné přímce, určují trojúhelník ABC. V tomto trojúhelníku platí (viz obr. 14): 1. A, B, C jsou vrcholy trojúhelníku ABC; 2. AB, BC, AC jsou strany trojúhelníku ABC; 3. konvexní úhly BAC, ABC, BCA (tj. úhly,, ) jsou vnitřní úhly trojúhelníku ABC; 4. vedlejší úhly k vnitřním úhlům trojúhelníku ABC (tj. úhly,, a úhly trojúhelníku ABC.,, ) jsou vnější obr. 14 Podle délek stran se trojúhelníky dělí na (viz obr. 15): 1. různostranné (obecné); 2. rovnoramenné - dvě strany (ramena) mají shodnou délku, třetí strana se nazývá základna; 3. rovnostranné - všechny strany mají navzájem stejnou délku. obr. 15 Podle velikosti vnitřních úhlů se trojúhelníky dělí na (viz obr. 16): 1. ostroúhlé - všechny vnitřní úhly trojúhelníka jsou ostré; 2. tupoúhlé - jeden vnitřní úhel trojúhelníka je tupý; 3. pravoúhlé - jeden vnitřní úhel trojúhelníka je pravý. 5
6 obr. 16 S OUČ ET VNITŘ NÍCH ÚHLŮ V TROJÚHELNÍKU JE ÚHEL PŘ ÍMÝ ( TJ. 180 ). V ELIKOST VNĚ JŠÍHO ÚHLU JE ROVNA SOUČ TU VNITŘ NÍCH ÚHLŮ PŘ I ZBÝVAJÍCÍCH VRCHOLECH. S OUČ ET KAŽDÝCH DVOU STRAN TROJÚHELNÍKU JE VŽDY VĚ TŠÍ NEŽ STRANA TŘ ETÍ ( TZV. TROJÚHELNÍKOVÁ NEROVNOST). Trojúhelníkovou nerovnost si lze představit na analogii s cestováním: cesta z A do B přes C je vždy delší, než přímá cesta z A do C. To platí ovšem za předpokladu, že body A, B a C neleží na jedné přímce. A to body tvořící trojúhelník na jedné přímce ležet nemohou! V trojúhelníku leží proti větší straně větší vnitřní úhel; proti většímu vnitřnímu úhlu leží větší strana. S T Ř EDNÍ PŘ Í Č KA TROJÚHELNÍKU JE ÚSEČ KA SPOJUJÍCÍ STŘ EDY DVOU STRAN TROJÚHELNÍKA. Každá střední příčka trojúhelníka je rovnoběžná s tou stranou trojúhelníku, jejíž střed nespojuje. Její délka je rovna polovině délky této strany. obr. 17 V ÝŠKA TROJÚHELNÍKU JE ÚSEČ KA VEDENÁ Z VRCHOLU TROJÚHELNÍKA KOLMO NA P Ř ÍMKU, NA NÍŽ LEŽÍ STRANA TROJÚHELNÍKU PROTILEHLÁ K DANÉMU VRCHOLU. V ŠECHNY TŘ I PŘ ÍMKY, NA NICHŽ LEŽÍ VÝŠKY TROJÚHELNÍKA, SE PROTÍNAJÍ V JEDINÉM BODĚ O - TZV. PRŮ SEČ ÍK VÝŠEK ( ORTOCENTRUM). obr. 18 T Ě ŽNICE TROJÚHELNÍKA JE ÚSEČ KA SPOJUJÍCÍ VRCHOL TROJÚHELNÍKA SE STŘ EDEM PROTĚ JŠÍ STRANY. T Ě ŽNICE TROJÚHELNÍKA SE PROTÍNAJÍ V JEDNOM BODĚ - V TĚ ŽIŠTI T. V ZDÁLENOST TĚ ŽIŠTĚ TROJÚHELNÍKA OD VRCHOLU TROJÚHELNÍKU JE ROVNA DVĚ MA TŘ ETINÁM DÉLKY PŘ ÍSLUŠNÉ TĚ ŽNICE. 6
7 obr. 19 K RUŽNICE OPSANÁ TROJÚHELNÍKU JE KRUŽNICE PROCHÁZEJÍCÍ VŠEMI VRCHOLY TROJÚHELNÍKA. JEJÍ STŘ ED LEŽÍ V PRŮ SEČ ÍKU OS STRAN TROJÚHELNÍKU. Poloměr kružnice opsané se většinou značí r. obr. 20 K RUŽNICE VEPSANÁ TROJÚHELNÍKU JE KRUŽNICE, KTERÁ SE DOTÝKÁ VŠECH STRAN TROJÚHELNÍKA. J EJÍ STŘ ED LEŽÍ V PRŮ SEČ ÍKU OS VNITŘ NÍCH ÚHLŮ TROJÚHELNÍKA. Poloměr kružnice vepsané trojúhelníku se většinou značí symbolem. obr. 21 Střed kružnice vepsané a těžiště trojúhelníka jsou vždy vnitřní body trojúhelníku. Průsečík výšek a střed kružnice opsané jsou vnitřními body jen u ostroúhlého trojúhelníku; o vnější body se jedná u tupoúhlého trojúhelníku. U pravoúhlého trojúhelníku splývá průsečík výšek s vrcholem pravého úhlu a střed kružnice opsané se středem přepony. K RUŽNICE PŘ IPSANÁ TROJÚHELNÍKU JE KRUŽNICE, KTERÁ SE DOTÝKÁ VŽDY JEDNÉ STRANY A DVOU PŘ ÍMEK, NA NICHŽ LEŽÍ ZBÝVAJÍCÍ STRANY TROJÚHELNÍKA. 7
8 J EJÍ STŘ ED JE PRŮ SEČ ÍKEM OSY PŘ ÍSLUŠNÉHO VNITŘ NÍHO ÚHLU A OS ZBÝVAJÍCÍCH DVOU SOUSEDNÍCH VNĚ JŠÍCH ÚHLŮ Shodnost trojúhelníků Dva trojúhelníky jsou shodné, jestliže je lze přemístit v rovině tak, že se po uvažovaném přemístění vzájemně kryjí - v tomto případě se jedná o tzv. shodnost přímou. Shodnost trojúhelníků ABC a A BC se zapisuje zápisem ABC ABC. Při uvažovaném přemístění přejde bod A do bodu A, bod B do bodu B a bod C do bodu C. Z toho plyne, že každé dvě k sobě příslušné strany uvažovaných trojúhelníků jsou navzájem shodné a každé dva k sobě příslušné úhly jsou navzájem shodné. Např. podle obr. 22 platí: ABC ODS USA LYC. obr. 22 Při zápisu podobnosti dvou trojúhelníků je nutné dávat pozor na pořadí vrcholů trojúhelníků! Např. podle obr. 22 je trojúhelník ABC shodný s trojúhelníkem ODS, ale trojúhelník ABC není shodný s trojúhelníkem SOD. Důvodem je skutečnost, že vrcholy (a jim příslušné strany trojúhelníka) jsou v obou trojúhelnících uvedeny v jiném pořadí (pojmenování trojúhelníka začíná pokaždé od jiného vrcholu). A s trojúhelníkem ABC není shodný ani trojúhelník OSD - jednotlivé vrcholy (a tedy i strany a úhly) si vzájemně neodpovídají! Platí tyto věty o shodnosti trojúhelníků, na základě lze určit, zda trojúhelníky jsou shodné nebo ne: V Ě TA SSS: D VA TROJÚHELNÍKY, KTERÉ SE SHODUJÍ VE VŠECH STRANÁCH, JSOU SHODNÉ. V Ě TA USU: D VA TROJÚHELNÍKY, KTERÉ SE SHODUJÍ V JEDNÉ STRANĚ A ÚHLECH P Ř ILEHLÝCH K TÉTO STRANĚ, JSOU SHODNÉ. V Ě TA SUS: D VA TROJÚHELNÍKY, KTERÉ SE SHODUJÍ VE DVOU STRANÁCH A ÚHLU JIMI SEVŘ ENÉM, JSOU SHODNÉ. V Ě TA S SU: D VA TROJÚHELNÍKY JSOU SHODNÉ, SHODUJÍ- LI SE VE DVOU STRANÁCH A ÚHLU PROTI VĚ TŠÍ Z NICH. Ke všem uvedeným větám platí i věty obrácené Podobnost trojúhelníků AB Pro každé dvě úsečky AB a CD je možné stanovit kladné reálné číslo k, pro které platí: k, CD přičemž se číslo k nazývá poměr úseček AB a CD. T ROJÚHELNÍK A BC JE PODOBNÝ TROJÚHELNÍKU ABC, JESTLIŽE EXISTUJE KLADNÉ REÁLNÉ Č ÍSLO PLATÍ: A B k AB k TAKOVÉ, ŽE PRO STRANY UVAŽOVANÝCH TROJÚHELNÍKŮ, BC k BC, CA k CA, NEBOLI c k c, a k a, b k b. Č ÍSLO k SE NAZÝVÁ POMĚ R PODOBNOSTI TROJÚHELNÍKŮ ABC A A BC. J E-LI k 1 NAZÝVÁ SE PODOBNOST ZVĚ TŠENÍ ( VIZ OBR. 23A), JE- LI k 1, JEDNÁ SE O ZMENŠENÍ ( VIZ OBR. 23B), JE- LI k 1, JSOU OBA TROJÚHELNÍKY SHODNÉ. Podobnost trojúhelníků zapisujeme zápisem: ABC ABC. I v tomto případě (stejně jako u shodnosti trojúhelníků - viz odstavec 1.4.2) je důležité zapisovat vrcholy dvou podobných trojúhelníků ve správném pořadí. Z rovnosti poměrů a : a b : b c : c vyplývá též rovnost poměrů a : b : c a : b : c. Podobnost trojúhelníků je vztah tranzitivní. Tranzitivnost v tomto případě znamená, že je-li trojúhelník ABC podobný trojúhelníku KDU a současně je trojúhelník KDU podobný trojúhelník HIV, pak i trojúhelník ABC je podobný trojúhelníku HIV. úhlů: O podobnosti trojúhelníků lze rozhodnout nejen pomocí délek jejich stran, ale i pomocí jejich vnitřních V Ě TA UU: DVA TROJÚHELNÍKY JSOU PODOBNÉ, SHODUJÍ- LI SE VE DVOU ÚHLECH. 8
9 V podobných trojúhelnících jsou tedy všechny navzájem si odpovídající úhly shodné. V Ě TA SUS: D VA TROJÚHELNÍKY JSOU PODOBNÉ, SHODUJÍ- LI SE V JEDNOM ÚHLU A V POMĚ RU DÉLEK STRAN LEŽÍCÍCH NA JEHO RAMENECH. obr. 23 V podobných trojúhelnících jsou odpovídající si těžnice, výšky, střední příčky, poloměry kružnic vepsaných daným trojúhelníkům a poloměry kružnic opsaných daným trojúhelníkům v tomtéž poměru jako odpovídající si strany. 1.5 Eukleidovy věty, věta Pythagorova Eukleidovy věty V pravoúhlém trojúhelníku ABC zobrazeném na obr. 24 sestrojíme výšku CP ke straně AB. Označíme: délky odvěsen a, b, délku přepony c, výšku na přeponu v, úsek přepony přilehlý k odvěsně BC jako c a a úsek přepony přilehlý k odvěsně AC jako c b. obr. 24 Pravoúhlé trojúhelníky ACP, CBP a ABC jsou podobné (vyplývá z věty uu uvedené v odstavci 1.4.3). Z podobnosti trojúhelníků ACP a CBP vyplývá poměr cb : v v: ca. Z tohoto poměru lze vyjádřit 2 v c c. Odtud již plyne vztah pro výšku k přeponě pravoúhlého trojúhelníka: v ca cb. a b E UKLEIDOVA VĚ TA O VÝŠCE: V KAŽDÉM PRAVOÚHLÉM TROJÚHELNÍKU JE DRUHÁ MOCNINA VÝŠKY K PŘ EPONĚ ROVINA SOUČ INU OBOU ÚSEKŮ PŘ EPONY. Geometrický význam Eukleidovy věty o výšce vyplývá z právě uvedené formulace. Eukleidovu větu o výšce lze převést do tohoto tvaru: Obsah čtverce sestrojeného nad výškou pravoúhlého trojúhelníku se rovná obsahu obdélníku sestrojeného z obou úseků přepony. Dále lze z podobnosti trojúhelníků CBP a ABC napsat rovnost poměrů a: ca c: a. Z této rovnosti plyne 2 vztah a c c a, ze kterého lze již vyjádřit a c ca. Analogicky lze z podobnosti trojúhelníků ACP a ABC vyjádřit rovnost b: c c: b. Z ní můžeme vyjádřit 2 b c c b, a tedy platí b c cb. Analogicky platí vztah pro odvěsnu a a úsek přepony c a. E UKLEIDOVA VĚ TA O ODVĚ SNĚ: V KAŽDÉM PRAVOÚHLÉM TROJÚHELNÍKU JE DRUHÁ MOCNINA DÉLKY ODVĚ SNY ROVNA SOUČ INU DÉLEK PŘ EPONY A K DANÉ ODVĚ SNĚ P Ř ILEHLÉHO ÚSEKU PŘ EPONY. Geometrický význam Eukleidovy věty o odvěsně vyplývá z právě uvedené formulace: Obsah čtverce sestrojeného nad odvěsnou pravoúhlého trojúhelníku se rovná obsahu obdélníku sestrojeného z přepony a úseku přepony přilehlého k dané odvěsně. b 9
10 1.5.2 Pythagorova věta Součtem vztahů pro Eukleidovy věty o odvěsnách dostáváme postupnými úpravami rovnost: a 2 b 2 cc cc cc c cc c 2. Formálně jsme tedy získali symbolický zápis Pythagorovy věty. a b a b P YTHAGOROVA VĚ TA: V KAŽDÉM PRAVOÚHLÉM TROJÚHELNÍKU JE DRUHÁ MOCNINA DÉLKY PŘ EPONY ROVNA SOUČ TU DRUHÝCH MOCNIN DÉLEK OBOU ODVĚ SEN. Geometrický význam Pythagorovy věty je zřejmý: Obsah čtverce sestrojeného nad přeponou pravoúhlého trojúhelníku se rovná součtu obsahů čtverců sestrojených nad oběma odvěsnami. Při odvozování Pythagorovy věty se nemusí nutně vycházet z Eukleidových vět (viz odstavec 1.5.1). Pythagorovu větu lze odvodit nezávisle na Eukleidových větách a ty pak odvodit pomocí Pythagorovy věty. Pythagorovu větu lze odvodit na základě porovnání obsahů geometrických obrazců zobrazených např. na obr. 25 resp. obr Zobrazení v rovině obr. 25 obr Definice zobrazení Pro řadu matematických aplikací, ale i technických či praktických aplikací je nutné znát pojem zobrazení. Z OBRAZENÍ Z V ROVINĚ JE PŘ EDPIS, KTERÝ KAŽDÉMU BODU X ROVINY P Ř I Ř AZUJE PRÁVĚ JEDEN BOD X ROVINY. B OD OBRAZ. Z ÁPIS: Z : X X. B ODY, PRO KTERÉ PLATÍ X X X SE NAZÝVÁ VZOR, BOD X JEHO, SE NAZÝVAJÍ SAMODRUŽNÉ BODY; ZOBRAZENÍ, V N Ě MŽ JE KAŽDÝ BOD SAMODRUŽNÝ, SE NAZÝVÁ IDENTITA. Zobrazení lze definovat i v prostoru, ale tím se nebudeme v tomto textu zabývat. Zobrazení mohou být shodná i podobná. Mezi shodná zobrazení patří: 1. osová souměrnost (viz odstavec ); 2. středová souměrnost (viz odstavec ); 3. posunutí (viz odstavec ); 4. otočení (viz odstavec ). Mezi podobná zobrazení patří stejnolehlost (viz odstavec 1.6.3) Shodná zobrazení Z OBRAZENÍ V ROVINĚ SE NAZÝVÁ SHODNÉ ZOBRAZENÍ ( SHODNOST), JESTLIŽE OBRAZEM KAŽDÉ ÚSEČ KY AB JE ÚSEČ KA A B SHODNÁ S ÚSEČ KOU AB. Shodnost přitom může být dvojího druhu: 1. shodnost přímá - vzor lze převést na jeho obraz pouze otáčením nebo posouváním v rovině (viz obr. 27); U shodnosti přímé tedy vytvoříme např. z papíru vzor příslušného geometrického obrazce, položíme na stůl a dáme na papír ruku. Pak, aniž zvedneme ruku, budeme obrazcem libovolně posouvat po stole a otáčet jím. Ať obrazec pak zůstane v jakékoliv poloze na stole, vždy se bude jednat (vzhledem k jeho počáteční poloze) o shodnost přímou. 2. shodnost nepřímá - vzor lze převést na jeho obraz pouze za předpokladu, že jej otočíme mimo uvažovanou rovinu (viz obr. 28). obr
11 obr. 28 Příkladem nepřímé shodnosti je např. levá a pravá rukavice či levá a pravá bota. V každém shodném zobrazení je: 1. obrazem přímky AB přímka A B a obrazem vzájemně rovnoběžných přímek jsou vzájemně rovnoběžné přímky; 2. obrazem polopřímky AB polopřímka A B a obrazem navzájem opačných polopřímek jsou navzájem opačné polopřímky; 3. obrazem poloroviny pa polorovina p A a obrazem navzájem opačných polorovin jsou navzájem opačné poloroviny; 4. obrazem úhlu AVB úhel A V B shodný s úhlem AVB; 5. obrazem útvaru U útvar U shodný s útvarem U. V Ě TA: KAŽDÉ SHODNÉ ZOBRAZENÍ JE PROSTÉ. To znamená, že každý obraz má právě jeden vzor Osová souměrnost J E DÁNA PŘ ÍMKA o. O SOVÁ SOUMĚ RNOST S OSOU o JE SHODNÉ ZOBRAZENÍ KTERÉ PŘ I Ř AZUJE: O o, 1. KAŽDÉMU BODU X o BOD X TAK, ŽE PŘ ÍMKA XX JE KOLMÁ K PŘ ÍMCE o A STŘ ED ÚSEČ KY XX LEŽÍ NA PŘ ÍMCE o ; 2. KAŽDÉMU BODU Y o BOD Y Y. P Ř ÍMKA o SE NAZÝVÁ OSA OSOVÉ SOUMĚ RNOSTI. O SOVÁ SOUMĚ RNOST JE NEPŘ ÍMÁ SHODNOST. Množina všech samodružných bodů je osa souměrnosti o. Samodružné přímky osové souměrnosti jsou osa souměrnosti a všechny přímky k ní kolmé. Osová souměrnost je jednoznačně určena osou souměrnosti nebo dvojicí různých bodů X a X (vzor a obraz). Na obr. 29 je zobrazen trojúhelník ABC, který se v osové souměrnosti s osou o zobrazí na trojúhelník A BC, tj. O o : ABC ABC. Bod B (resp. bod B ) je v tomto případě samodružný bod, protože leží na ose souměrnosti o Středová souměrnost S S obr. 29 J E DÁN BOD S. S T Ř EDOVÁ SOUMĚ RNOST SE STŘ EDEM S JE SHODNÉ ZOBRAZENÍ, KTERÉ PŘ I Ř AZUJE: 1. KAŽDÉMU BODU X S BOD X TAK, ŽE BOD S JE STŘ EDEM ÚSEČ KY XX ; 2. BODU S BOD S S. B OD S SE NAZÝVÁ STŘ ED STŘ EDOVÉ SOUMĚ RNOSTI. S T Ř EDOVÁ SOUMĚ RNOST JE P Ř ÍMÁ SHODNOST. 11
12 Jediným samodružným bodem středové souměrnosti je její střed. Obrazem přímky, která neprochází středem, je přímka s ní rovnoběžná. Všechny přímky, které procházejí středem souměrnosti, jsou samodružné přímky středové souměrnosti. Středová souměrnost je jednoznačně určena středem souměrnosti nebo dvojicí různých bodů X a X (vzor a obraz). Na obr. 30 je zobrazen trojúhelník ABC, který se ve středové souměrnosti se středem S zobrazí na trojúhelník A BC, tj. S S : ABC ABC. obr Posunutí (translace) J E DÁNA ORIENTOVANÁ ÚSEČ KA AB. P OSUNUTÍ ( TRANSLACE) JE SHODNÉ, KTERÉ KAŽDÉMU BODU X PŘ I Ř ADÍ BOD X TAK, ŽE ORIENTOVANÉ A XX MAJÍ STEJNOU VELIKOST A JSOU SOUHLASNĚ ORIENTOVÁNY. AB JE URČ ENA DÉLKA POSUNUTÍ, ORIENTACÍ ZOBRAZENÍ T AB ÚSEČ KY AB D ÉLKOU ORIENTOVANÉ ÚSEČ KY ÚSEČ KY AB JE URČ EN SMĚ R POSUNUTÍ. POSUNUTÍ JE PŘ ÍMÁ SHODNOST. Posunutí nemá žádné samodružné body. Obrazem přímky, která není rovnoběžná se směrem posunutí, je přímka rovnoběžná s původní přímkou. Přímky, které jsou rovnoběžné se směrem posunutí, jsou samodružné přímky posunutí. Na obr. 31 je zobrazen trojúhelník PQR, který se při posunutí daném orientovanou úsečkou AB zobrazí na trojúhelník PQR, tj. T AB : PQR PQR Otočení (rotace) obr. 31 J E DÁN ORIENTOVANÝ ÚHEL A BOD S. O TOČ ENÍ ( ROTACE) JE SHODNÉ ZOBRAZENÍ RS,, KTERÉ PŘ I Ř AZUJE: 1. KAŽDÉMU BODU X S BOD X TAK, ŽE X S XS A ORIENTOVANÝ ÚHEL XSX MÁ STEJNOU VELIKOST JAKO ÚHEL ; 2. BODU S BOD S S. 12
13 B OD S SE NAZÝVÁ STŘ ED OTOČ ENÍ, ORIENTOVANÝ ÚHEL SE NAZÝVÁ ÚHEL OTOČ ENÍ. OTOČ ENÍ JE PŘ ÍMÁ SHODNOST. Pro 2k se jedná o středovou souměrnost, pro 2k se jedná o identitu; k. Otočení má jediný samodružný bod a tím je střed otočení - pokud se nejedná o identitu. Identické otočení je otočení o úhel 0 radiánů resp. 0 stupňů. Při otáčení přímky se otáčejí všechny její body, tedy i pata kolmice vedené středem otočení k dané přímce. Stačí tedy otočit tuto komici k přímce, což znamená otočit pouze bod, který je patou této kolmice. Při otáčení je nutné respektovat i orientaci úhlu rotace. Na obr. 32 je zobrazen trojúhelník ABC, který se při otočení daném orientovaným úhlem a středem S zobrazí na trojúhelník A BC R S, : ABC ABC. Úhel je v tomto případě orientován záporně., tj. Kladná a záporná orientace úhlů je definována stejně, jako v případě definice goniometrických funkcí: jeli úhel orientován ve směru pohybu hodinových ručiček, je jeho orientace záporná. V opačném případě je jeho orientace kladná Stejnolehlost Stejnolehlost patří mezi podobná zobrazení Definice a vlastnosti obr. 32 J E DÁN BOD S A REÁLNÉ Č ÍSLO ( 0 ). S TEJNOLEHLOST ( HOMOTETIE) SE H S,, KTERÉ PŘ I Ř AZUJE: STŘ EDEM S A KOEFICIENTEM JE ZOBRAZENÍ 1. KAŽDÉMU BODU X S BOD X TAK, ŽE PLATÍ SX SX ; PŘ ITOM PRO 0 LEŽÍ BOD X NA POLOPŘ ÍMCE SX, PRO 0 JE BOD X BODEM POLOPŘ ÍMKY OPAČ NÉ K POLOPŘ ÍMCE SX ; 2. BODU S BOD S S. P RO 1 JE KAŽDÝ BOD ROVINY SAMODRUŽNÝ - ZOBRAZENÍ JE IDENTITA. J E-LI 1, JE STEJNOLEHLOST STŘ EDOVOU SOUMĚ RNOSTÍ. S TEJNOLEHLOST NENÍ ZOBRAZENÍ SHODNÉ, ALE PODOBNÉ. Stejnolehlost má tyto vlastnosti: 1. přímka a její obraz ve stejnolehlosti jsou navzájem rovnoběžné; 2. úsečka a její obraz jsou orientovány souhlasně ve stejnolehlosti s kladným koeficientem a opačně ve stejnolehlosti se záporným koeficientem; 3. poměr délek obrazu úsečky a jejího vzoru se rovná absolutní hodnotě koeficientu stejnolehlosti; 4. obrazem úhlu je úhel s původním úhlem shodný; 5. samodružný bod je střed (není-li stejnolehlost identitou), samodružné přímky jsou přímky procházející středem stejnolehlosti; 6. pro 1 je obraz daného útvaru ve stejnolehlosti s koeficientem zmenšený, pro 1 je obraz zvětšený Čtyři případy stejnolehlosti, které mohou nastat, jsou tyto: 13
14 obraz je zvětšený (viz obr. 33); obraz je zmenšený (viz obr. 34); obraz je zvětšený a oproti vzoru otočený o 180 (viz obr. 35); obraz je zmenšený a oproti vzoru otočený o 180 (viz obr. 36). obr. 34 obr. 33 obr. 36 obr Stejnolehlost kružnic Zajímavé vlastnosti má stejnolehlost kružnice. V Ě TA: O BRAZEM KRUŽNICE k O; r VE STEJNOLEHLOSTI, k O; r ; PŘ ITOM BOD O JE OBRAZEM BODU O. 14 H S JE KRUŽNICE V Ě TA: J SOU- LI DÁNY DVĚ KRUŽNICE S RŮ ZNÝMI POLOMĚ RY, PAK EXISTUJÍ PRÁVĚ DVĚ STEJNOLEHLOSTI, KTERÉ ZOBRAZUJÍ PRVNÍ KRUŽNICI NA DRUHOU. 1 1; r1 k 2 2 ; r2, pro jejichž poloměry r a r platí nerovnost 1 2 r1 r2, může nastat celkem 6 možností jejich vzájemné polohy: 1. O1O2 r1 r2 - kružnice se navzájem nedotýkají; Pro dvě kružnice k O a O
15 1. O1O2 r1 r2 - kružnice se navzájem dotýkají vně a mají společný právě jeden bod; 2. r1 r2 O1O2 r1 r2 - kružnice se protínají a mají společné právě dvě body; 3. O1O2 r1 r2 - kružnice se navzájem dotýkají, mají společný právě jeden bod, přičemž kružnice s menším poloměrem leží uvnitř kružnice s větším poloměrem a jedná se o tzv. vnitřní dotyk; 4. O1O2 r1 r2 - kružnice s menším poloměrem leží uvnitř kružnice s větším poloměrem, kružnice nemají společný žádný bod; 5. O 1O2 0 - kružnice jsou soustředné a nemají žádný společný bod. Středy stejnolehlostí a středy obou kružnic leží na téže přímce. Střed stejnolehlosti ležící vně úsečky spojující středy obou kružnic, se nazývá vnější střed stejnolehlosti (viz obr. 37); střed stejnolehlosti ležící uvnitř úsečky spojující středy obou kružnic, se nazývá vnitřní bod stejnolehlosti (viz obr. 38). Je-li kružnice r2 r2 k 2 obrazem kružnice k 1, jsou koeficienty stejnolehlostí rovny poměrům a. r r 1 1 obr. 37 obr. 38 V Ě TA: S POLEČ NÁ TEČ NA OBOU KRUŽNIC ( POKUD TATO TEČ NA EXISTUJE) JE BUĎ ROVNOBĚ ŽNÁ SE SPOJNICÍ STŘ EDŮ KRUŽNIC, NEBO PROCHÁZÍ STŘ EDEM NĚ KTERÉ STEJNOLEHLOSTI, ZOBRAZUJÍCÍ JEDNU KRUŽNICI NA DRUHOU. Tečny procházející vnějším bodem stejnolehlosti se nazývají vnější společné tečny, tečny procházející vnitřním středem stejnolehlosti se nazývají vnitřní společné tečny obou kružnic. 15
Trojúhelník - určují tři body které neleţí na jedné přímce. Trojúhelník je rovněţ moţno povaţovat za průnik tří polorovin nebo tří konvexních úhlů.
Trojúhelník Trojúhelník - určují tři body které neleţí na jedné přímce. Trojúhelník je rovněţ moţno povaţovat za průnik tří polorovin nebo tří konvexních úhlů. C Body se nazývají vrcholy trojúhelníku Úsečky
Různostranný (obecný) žádné dvě strany nejsou stějně dlouhé. Rovnoramenný dvě strany (ramena) jsou stejně dlouhé, třetí strana je základna
16. Trojúhelník, Mnohoúhelník, Kružnice (typy trojúhelníků a jejich vlastnosti, Pythagorova věta, Euklidovy věty, čtyřúhelníky druhy a jejich vlastnosti, kružnice obvodový a středový, úsekový úhel, vzájemná
Trojúhelník. MATEMATIKA pro 1. ročníky tříletých učebních oborů. Ing. Miroslav Čapek srpen 2011
MATEMATIKA pro 1. ročníky tříletých učebních oborů Trojúhelník Ing. Miroslav Čapek srpen 2011 Projekt Využití e-learningu k rozvoji klíčových kompetencí reg. č.: CZ.1.07/1.1.10/03.0021 je spolufinancován
TROJÚHELNÍK 180. Definice. C neleží v přímce. Potom trojúhelníkem ABC nazveme průnik polorovin ABC, BCA, Nechť body. Viz příloha: obecny_trojuhelnik
TROJÚHELNÍK Definice Nechť body A, B, C neleží v přímce. Potom trojúhelníkem ABC nazveme průnik polorovin ABC, BCA, CAB. Viz příloha: obecny_trojuhelnik Definice trojúhelníku Uzavřená, jednoduchá (neprotínající
PRACOVNÍ SEŠIT PLANIMETRIE. 6. tematický okruh: Připrav se na státní maturitní zkoušku z MATEMATIKY důkladně, z pohodlí domova a online.
Připrav se na státní maturitní zkoušku z MATEMATIKY důkladně, z pohodlí domova a online PRACOVNÍ SEŠIT 6. tematický okruh: PLANIMETRIE vytvořila: RNDr. Věra Effenberger expertka na online přípravu na SMZ
PLANIMETRIE. Mgr. Zora Hauptová TROJÚHELNÍK VY_32_INOVACE_MA_1_04
PLANIMETRIE Mgr. Zora Hauptová TROJÚHELNÍK VY_32_INOVACE_MA_1_04 OPVK 1.5 EU peníze středním školám CZ.1.07/1.500/34.0116 Modernizace výuky na učilišti Název školy Název šablony Předmět Tematický celek
PLANIMETRIE, KONSTRUKČNÍ ÚLOHY V ROVINĚ
PLANIMETRIE, KONSTRUKČNÍ ÚLOHY V ROVINĚ Gymnázium Jiřího Wolkera v Prostějově Výukové materiály z matematiky pro vyšší gymnázia Autoři projektu Student na prahu 21. století - využití ICT ve vyučování matematiky
Trojúhelník a čtyřúhelník výpočet jejich obsahu, konstrukční úlohy
5 Trojúhelník a čtyřúhelník výpočet jejich obsahu, konstrukční úlohy Trojúhelník: Trojúhelník je definován jako průnik tří polorovin. Pojmy: ABC - vrcholy trojúhelníku abc - strany trojúhelníku ( a+b>c,
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
Sčítání a odčítání Jsou-li oba sčítanci kladní, znaménko výsledku je + +421 +23 = + 444
ARITMETIKA CELÁ ČÍSLA Celá čísla jsou. -6, -5, -4, -3, -2, -1, 0, 1, 2, 3, 4, 5, 6, Celá čísla rozdělujeme na záporná (-1, -2, -3, ) kladná (1, 2, 3,.) nula 0 (není číslo kladné ani záporné) absolutní
Po etní geometrie. Výpo et délky p epony: c 2 = a 2 + b 2 Výpo et délky odv sny: a 2 = c 2 b 2, b 2 = c 2 a 2
Po etní geometrie Pythagorova v ta Obsah tverce nad p eponou je roven sou tu obsah tverc nad ob ma odv snami. Výpo et délky p epony: c = a + b Výpo et délky odv sny: a = c b, b = c a P íklad 1: Vypo t
Planimetrie úvod, základní pojmy (teorie)
Planimetrie úvod, základní pojmy (teorie) Geometrie (původně zeměměřictví) nyní část matematiky, zabývající se studiem geometrických objektů Planimetrie rovinná geometrie Stereometrie prostorová geometrie
Máme tři různé body A, B, C. Trojúhelník ABC je průnik polorovin ABC, BCA a CAB.
8. Trojúhelník 6. ročník 8. Trojúhelník 8.1. Základní pojmy 8.1.1. Trojúhelník Máme tři různé body A, B, C. Trojúhelník ABC je průnik polorovin ABC, BCA a CAB. Trojúhelník popisujeme proti chodu hodinových
M - Planimetrie pro studijní obory
M - Planimetrie pro studijní obory Autor: Mgr. Jaromír Juřek Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je dovoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. VARIACE 1 Tento dokument byl
PLANIMETRIE, KONSTRUKČNÍ ÚLOHY V ROVINĚ
PLANIMETRIE, KONSTRUKČNÍ ÚLOHY V ROVINĚ Gymnázium Jiřího Wolkera v Prostějově Výukové materiály z matematiky pro vyšší gymnázia Autoři projektu Student na prahu 21. století - využití ICT ve vyučování matematiky
Mgr. Monika Urbancová. a vepsané trojúhelníku
Název projektu Život jako leporelo Registrační číslo CZ.1.07/1.4.00/21.3763 Autor Mgr. Monika Urbancová Datum 28. 8. 2014 Ročník 6. ročník Vzdělávací oblast MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Vzdělávací obor MATEMATIKA
16. Trojúhelník vlastnosti, prvky, konstrukční úlohy Vypracovala: Ing. Ludmila Všetulová, prosinec 2013
16. Trojúhelník vlastnosti, prvky, konstrukční úlohy Vypracovala: Ing. Ludmila Všetulová, prosinec 2013 Název školy Obchodní akademie a Střední odborné učiliště Veselí nad Moravou Název a číslo OP OP Vzdělávání
6. Úhel a jeho vlastnosti
6. Úhel a jeho vlastnosti 6.1 Úhel, osa úhlu 6.1.1 Úhel Úhel je část roviny ohraničená dvěma polopřímkami se společným počátkem. Polopřímkám říkáme ramena úhlu. Jejich společný počátek nazýváme vrchol
CZ.1.07/1.5.00/34.0527
Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
PRIMA Přirozená čísla Celá čísla Desetinná čísla Číselná osa Pravidla pro násobení a dělení 10, 100, 1000..a 0,1, 0,01, 0,001.. Čísla navzájem opačná
PRIMA Přirozená čísla Celá čísla Desetinná čísla Číselná osa Pravidla pro násobení a dělení 10, 100, 1000..a 0,1, 0,01, 0,001.. Čísla navzájem opačná Racionální čísla Zlomky Rozšiřování a krácení zlomků
PLANIMETRIE, SHODNOST A PODOBNOST
PLANIMETRIE, SHODNOST A PODOBNOST Gymnázium Jiřího Wolkera v Prostějově Výukové materiály z matematiky pro nižší gymnázia Autoři projektu Student na prahu 21. století - využití ICT ve vyučování matematiky
MATEMATIKA 5. TŘÍDA. C) Tabulky, grafy, diagramy 1 - Tabulky, doplnění řady čísel podle závislosti 2 - Grafy, jízní řády 3 - Magické čtverce
MATEMATIKA 5. TŘÍDA 1 - Přirozená čísla a číslo nula a číselná osa, porovnávání b zaokrouhlování c zápis čísla v desítkové soustavě d součet, rozdíl e násobek, činitel, součin f dělení, dělení se zbytkem
Vzorce počítačové grafiky
Vektorové operace součet vektorů rozdíl vektorů opačný vektor násobení vektoru skalárem úhel dvou vektorů velikost vektoru a vzdálenost dvojice bodů v rovině (v prostoru analogicky) u = B A= b a b a u
MATEMATIKA Maturitní témata společná část MZ základní úroveň (vychází z Katalogu požadavků MŠMT)
MATEMATIKA Maturitní témata společná část MZ základní úroveň (vychází z Katalogu požadavků MŠMT) 1. Číselné obory 1.1 Přirozená čísla provádět aritmetické operace s přirozenými čísly rozlišit prvočíslo
Témata absolventského klání z matematiky :
Témata absolventského klání z matematiky : 1.Dělitelnost přirozených čísel - násobek a dělitel - společný násobek - nejmenší společný násobek (n) - znaky dělitelnosti 2, 3, 4, 5, 6, 8, 9,10 - společný
ÚVOD... 5 CÍLE PŘEDMĚTU... 7 1. ROVINNÉ ÚTVARY... 9 1.1. ZÁKLADNÍ PLANIMETRICKÉ POJMY... 10 ZNAČENÍ A ZÁPIS ZÁKLADNÍCH PLANIMETRICKÝCH ÚTVARŮ...
O B C H O D N Í A K A D E M I E O R L O V Á M A T E M A T I K A I II Z Á K L A D Y G E O M E T R I E U Č E B N Í T E X T P R O D I S T A N Č N Í F O R M U V Z D Ě L Á V Á N Í E V A B A R T O Ň O V Á P
Geometrické vyhledávání
mnohoúhelníky a jejich vlastnosti lokalizace bodu vůči konvexnímu mnohoúhelníku rozhodnutí, zda je bod vnitřní či vnější lokalizace bodu vůči nekonvexnímu mnohoúhelníku rozhodnutí, zda je bod vnitřní či
Základní pojmy: Objemy a povrchy těles Vzájemná poloha bodů, přímek a rovin Opakování: Obsahy a obvody rovinných útvarů
1/13 Základní pojmy: Objemy a povrchy těles Vzájemná poloha bodů, přímek a rovin Opakování: Obsahy a obvody rovinných útvarů STEREOMETRIE Stereometrie - geometrie v prostoru - zabývá se vzájemnou polohou
Úlohy domácí části I. kola kategorie B
6. ročník Matematické olympiády Úlohy domácí části I. kola kategorie B. Mezi všemi desetimístnými čísly dělitelnými jedenácti, v nichž se žádná číslice neopakuje, najděte nejmenší a největší. Řešení. Uvažovaná
Polibky kružnic: Intermezzo
Polibky kružnic: Intermezzo PAVEL LEISCHNER Pedagogická fakulta JU, České Budějovice Věta 21 z Archimedovy Knihy o dotycích kruhů zmíněná v předchozím dílu seriálu byla inspirací k tomuto původně neplánovanému
Planimetrie pro studijní obory
Variace 1 Planimetrie pro studijní obory Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Planimetrie Planimetrie
Zobrazení v rovině je předpis, který každému bodu X roviny připisuje právě jeden bod X roviny. Bod X se nazývá vzor, bod X se nazývá obraz.
7. Shodná zobrazení 6. ročník 7. Shodná zobrazení 7.1. Shodnost geometrických obrazců Zobrazení v rovině je předpis, který každému bodu X roviny připisuje právě jeden bod X roviny. Bod X se nazývá vzor,
Požadavky na konkrétní dovednosti a znalosti z jednotlivých tematických celků
Maturitní zkouška z matematiky 2012 požadované znalosti Zkouška z matematiky ověřuje matematické základy formou didaktického testu. Test obsahuje uzavřené i otevřené úlohy. V uzavřených úlohách je vždy
ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů. 01: Stažení, instalace, nastavení programu, tvorba základních entit (IV/2_M1_01)
ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Formát Druh učebního materiálu Druh interaktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0722 IV/2 Inovace a
MONGEOVO PROMÍTÁNÍ. bylo objeveno a rozvinuto francouzem Gaspardem Mongem (1746 1818) po dlouhou dobu bylo vojenským tajemstvím
část 1. MONGEOVO PROMÍTÁNÍ kolmé promítání na dvě průmětny (půdorysna, nárysna), někdy se používá i třetí pomocná průmětna bokorysna bylo objeveno a rozvinuto francouzem Gaspardem Mongem (1746 1818) po
Planimetrie. Přímka a její části
Planimetie Přímka a její části Bod - značí se velkými tiskacími písmeny - bod ozděluje přímku na dvě opačné polooviny Přímka - značí se malými písmeny latinské abecedy nebo AB, AB - přímka je dána dvěma
Maturitní témata od 2013
1 Maturitní témata od 2013 1. Úvod do matematické logiky 2. Množiny a operace s nimi, číselné obory 3. Algebraické výrazy, výrazy s mocninami a odmocninami 4. Lineární rovnice a nerovnice a jejich soustavy
Teorie sférické trigonometrie
Teorie sférické trigonometrie Trigonometrie (z řeckého trigónon = trojúhelník a metrein= měřit) je oblast goniometrie zabývající se praktickým užitím goniometrických funkcí při řešení úloh o trojúhelnících.
Projekt OP VK č. CZ.1.07/1.5.00/34.0420. Šablony Mendelova střední škola, Nový Jičín
Projekt OP VK č. CZ.1.07/1.5.00/34.0420 Šblony Mendelov střední škol, Nový Jičín NÁZEV MATERIÁLU: Trojúhelník zákldní pozntky Autor: Mgr. Břetislv Mcek Rok vydání: 2014 Tento projekt je spolufinncován
Název školy. Moravské gymnázium Brno s.r.o. Mgr. Marie Chadimová Mgr. Věra Jeřábková. Autor. Matematika. Planimetrie. Trojúhelníky. Teorie a příklady.
Číslo projektu Z.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Moravské gymnázium rno s.r.o. utor Tematická oblast Mgr. Marie hadimová Mgr. Věra Jeřábková Matematika. Planimetrie. Trojúhelníky. Teorie a příklady. Ročník
MATEMATIKA Tematické okruhy ke státní maturitní zkoušce Obor: mechanik elektronik
MATEMATIKA Tematické okruhy ke státní maturitní zkoušce Obor: mechanik elektronik R4 1. ČÍSELNÉ VÝRAZY 1.1. Přirozená čísla počítání s přirozenými čísly, rozlišit prvočíslo a číslo složené, rozložit složené
Maturitní otázky z předmětu MATEMATIKA
Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu MATEMATIKA 1. Výrazy a jejich úpravy vzorce (a+b)2,(a+b)3,a2-b2,a3+b3, dělení mnohočlenů, mocniny, odmocniny, vlastnosti
8. ročník 6. Podobnost. Geometrické funkce v pravoúhlém trojúhelníku 6. Podobnost. Goniometrické funkce v pravoúhlém trojúhelníku
6. Podobnost. Goniometrické funkce v pravoúhlém trojúhelníku 6.1. Podobnost geometrických útvarů. Podobností ( podobným zobrazením ) nazýváme takové geometrické zobrazení, je-li každému bodu X přiřazen
Témata ke státní závěrečné zkoušce z matematiky ARITMETIKA
Státní zkouška aritmetika Témata ke státní závěrečné zkoušce z matematiky ARITMETIKA Teoretická aritmetika 1. Prvky výrokové logiky - výrok, skládání výroků, abeceda výrokové logiky, výrokové formule,
DRUHY ROVNOBŽNÍK A JEJICH VLASTNOSTI 1 HODINA
DRUHY ROVNOBŽNÍK A JEJICH VLASTNOSTI HODINA Podívej se na následující obrázek: Na obrázku je rovnobžník s vyznaeným pravým úhlem. Odpovídej na otázky:? Jaká je velikost vnitního úhlu pi vrcholu C? Je rovna
ANALYTICKÁ GEOMETRIE INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
ANALYTICKÁ GEOMETRIE Gymnázium Jiřího Wolkera v Prostějově Výukové materiály z matematiky pro vyšší gymnázia Autoři projektu Student na prahu 21. století - využití ICT ve vyučování matematiky na gymnáziu
- čte a zapisuje desetinná čísla MDV kritické čtení a - zaokrouhluje, porovnává. - aritmetický průměr
Matematika - 6. ročník Provádí početní operace v oboru desetinná čísla racionálních čísel - čtení a zápis v desítkové soustavě F užití desetinných čísel - čte a zapisuje desetinná čísla - zaokrouhlování
Geometrické vidění světa KMA/GVS ak. rok 2013/2014 letní semestr
Geometrické transformace v rovině Geometrické vidění světa KMA/GVS ak. rok 2013/2014 letní semestr Shodné transformace 1 Shodné transformace shodné transformace (shodnosti, izometrie) převádějí objekt
METODICKÉ LISTY Z MATEMATIKY pro gymnázia a základní vzdělávání
METODICKÉ LISTY Z MATEMATIKY pro gymnázia a základní vzdělávání Jaroslav Švrček a kolektiv Rámcový vzdělávací program pro gymnázia Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Tematický okruh: Geometrie
ŘEŠENÉ PŘÍKLADY DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE. ONDŘEJ MACHŮ a kol.
ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE ONDŘEJ MACHŮ a kol. Předmluva Otevíráte sbírku, která vznikla z příkladů zadaných studentům pátého ročníku PřF UP v Olomouci, učitelů matematiky a deskriptivní
OSOVÁ SOUMĚRNOST. Lekce je navržená pro dvě vyučovací hodiny, 90 minut. Průběh lekce:
OSOVÁ SOUMĚRNOST Lekce je navržená pro dvě vyučovací hodiny, 90 minut. Průběh lekce: EVOKACE Metoda: volné psaní Každý žák obdrží obrázek zámku Červená Lhota. Obrázek je také možné promítnout na interaktivní
KOMPLEXNÍ ČÍSLA INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
KOMPLEXNÍ ČÍSLA Gymnázium Jiřího Wolkera v Prostějově Výukové materiály z matematiky pro vyšší gymnázia Autoři projektu Student na prahu 21. století - využití ICT ve vyučování matematiky na gymnáziu INVESTICE
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace
Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace STUDIJNÍ OPOR DISTNČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ŘEŠENÍ PLNIMETRICKÝCH ÚLOH - KONSTRUKČNÍ POČETNÍ ÚLOHY EV DVIDOVÁ Ostrava 2006 Zpracovala: RNDr. Eva Davidová
MATURITNÍ TÉMATA Z MATEMATIKY
MATURITNÍ TÉMATA Z MATEMATIKY 1. Základní poznatky z logiky a teorie množin Pojem konstanty a proměnné. Obor proměnné. Pojem výroku a jeho pravdivostní hodnota. Operace s výroky, složené výroky, logické
Matematika prima. Vazby a přesahy v RVP Mezipředmětové vztahy Průřezová témata. Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo (U) Žák:
Matematika prima Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo (U) využívá při paměťovém počítání komutativnost a asociativnost sčítání a násobení provádí písemné početní operace v oboru přirozených zaokrouhluje,
MATEMATIKA Maturitní témata společná část MZ vyšší úroveň (vychází z Katalogu požadavků MŠMT)
MATEMATIKA Maturitní témata společná část MZ vyšší úroveň (vychází z Katalogu požadavků MŠMT) 1. Číselné obory 1.1 Přirozená čísla provádět aritmetické operace s přirozenými čísly rozlišit prvočíslo a
Úlohy domácího kola kategorie C
50. ročník Matematické olympiády Úlohy domácího kola kategorie 1. Najděte všechna trojmístná čísla n taková, že poslední trojčíslí čísla n 2 je shodné s číslem n. Student může při řešení úlohy postupovat
GEOMETRICKÁ OPTIKA. Znáš pojmy A. 1. Znázorni chod význačných paprsků pro spojku. Čočku popiš a uveď pro ni znaménkovou konvenci.
Znáš pojmy A. Znázorni chod význačných paprsků pro spojku. Čočku popiš a uveď pro ni znaménkovou konvenci. Tenká spojka při zobrazování stačí k popisu zavést pouze ohniskovou vzdálenost a její střed. Znaménková
- 1 - 1. - osobnostní rozvoj cvičení pozornosti,vnímaní a soustředění při řešení příkladů,, řešení problémů
- 1 - Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vyučovací předmět: Matematika 6.ročník Výstup Učivo Průřezová témata - čte, zapisuje a porovnává přirozená čísla s přirozenými čísly - zpaměti a písemně
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova
GONIOMETRIE A TRIGONOMETRIE
GONIOMETRIE A TRIGONOMETRIE Gymnázium Jiřího Wolkera v Prostějově Výukové materiály z matematiky pro vyšší gymnázia Autoři projektu Student na prahu. století - využití ICT ve vyučování matematiky na gymnáziu
Úterý 8. ledna. Cabri program na rýsování. Základní rozmístění sad nástrojů na panelu nástrojů
Úterý 8. ledna Cabri program na rýsování program umožňuje rýsování základních geometrických útvarů, měření délky úsečky, velikosti úhlu, výpočet obvodů a obsahů. Je vhodný pro rýsování geometrických míst
Geometrické vidění světa KMA/GVS ak. rok 2013/2014 letní semestr
Geometrické transformace v prostoru Geometrické vidění světa KMA/GVS ak. rok 2013/2014 letní semestr Shodné transformace 1 Shodné transformace stejný přístup jako ve 2D shodné transformace (shodnosti,
STEREOMETRIE. Bod, přímka, rovina, prostor. Mgr. Jakub Němec. VY_32_INOVACE_M3r0101
STEREOMETRIE Bod, přímka, rovina, prostor Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_M3r0101 STEREOMETRIE jinak také prostorová geometrie (Na rozdíl od planimetrie, kde leží body a přímky v jedné rovině. Ve stereometrii
Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora
Předmět: Matematika (MAT) Náplň: Rovnice a nerovnice, kruhy a válce, úměrnost, geometrické konstrukce, výrazy 2 Třída: Tercie Počet hodin: 4 hodiny týdně Pomůcky: Učebna s PC a dataprojektorem (interaktivní
Požadavky k opravným zkouškám z matematiky školní rok 2013-2014
Požadavky k opravným zkouškám z matematiky školní rok 2013-2014 1. ročník (první pololetí, druhé pololetí) 1) Množiny. Číselné obory N, Z, Q, I, R. 2) Absolutní hodnota reálného čísla, intervaly. 3) Procenta,
Vybrané kapitoly z matematiky Geometrie na 2. stupni ZŠ
ZŠ a MŠ Ostrava Zábřeh, Kosmonautů 15, příspěvková organizace Mgr. Jan Pavelka Vybrané kapitoly z matematiky Geometrie na 2. stupni ZŠ Poznámka autora Následující studijní materiál slouží jako pomůcka
K OZA SE PASE NA POLOVINĚ ZAHRADY Zadání úlohy
Koza se pase na polovině zahrady, Jaroslav eichl, 011 K OZA E PAE NA POLOVINĚ ZAHADY Zadání úlohy Zahrada kruhového tvaru má poloměr r = 10 m. Do zahrady umístíme kozu, kterou přivážeme provazem ke kolíku
5) Průnik rotačních ploch. A) Osy totožné (a kolmé k půdorysně) Bod R průniku ploch. 1) Pomocná plocha κ
5) Průnik rotačních ploch Bod R průniku ploch κ, κ : 1) Pomocná plocha κ ) Průniky : l κ κ, l κ κ 3) R l l Volba pomocné plochy pro průnik rotačních ploch závisí na poloze os ploch. Omezíme se pouze na
Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora
Předmět: Cvičení z matematiky Náplň: Systematizace a prohloubení učiva matematiky Třída: 4. ročník Počet hodin: 2 Pomůcky: Učebna s dataprojektorem, PC, grafický program, tabulkový procesor Číselné obory
4. 2 VZDĚLÁVACÍ OBLAST MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Nižší stupeň víceletého gymnázia 4.2.1 Matematika
2 VZDĚLÁVACÍ OBLAST MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Nižší stupeň víceletého gymnázia 1 Matematika Hodinová dotace Matematika 4 4 4 4 Realizuje obsah vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace RVP ZV. Matematika
Přehled vzdělávacích materiálů
Přehled vzdělávacích materiálů Název školy Název a číslo OP Název šablony klíčové aktivity Název sady vzdělávacích materiálů Jméno tvůrce vzdělávací sady Číslo sady Anotace Základní škola Ţeliv Novými
Žák plní standard v průběhu primy a sekundy, učivo absolutní hodnota v kvartě.
STANDARDY MATEMATIKA 2. stupeň ČÍSLO A PROMĚNNÁ 1. M-9-1-01 Žák provádí početní operace v oboru celých a racionálních čísel; užívá ve výpočtech druhou mocninu a odmocninu 1. žák provádí základní početní
Kapitola 2. o a paprsek sil lze ztotožnit s osou x (obr.2.1). sil a velikost rovnou algebraickému součtu sil podle vztahu R = F i, (2.
Kapitola 2 Přímková a rovinná soustava sil 2.1 Přímková soustava sil Soustava sil ležící ve společném paprsku se nazývá přímková soustava sil [2]. Působiště všech sil m i lze posunout do společného bodu
Pojmy: stěny, podstavy, vrcholy, podstavné hrany, boční hrany (celkem hran ),
Tělesa 1/6 Tělesa 1.Mnohostěny n-boký hranol Pojmy: stěny, podstavy, vrcholy, podstavné hrany, boční hrany (celkem hran ), hranol kosý hranol kolmý (boční stěny jsou kolmé k rovině podstavy) pravidelný
Opakování k maturitě matematika 4. roč. TAD 2 <
8.. Otázka číslo Mocniny a odmocniny. b.) Zjednodušte: 6 b. b Opakování k maturitě matematika. roč. TAD : 6.) Zjednodušte: 6 6.) Vypočtěte: a. y : ( a. y ) =.) Usměrněte zlomek =.. Otázka číslo Lineární
Shodná zobrazení Zobrazení Z v rovin shodné zobrazení nep ímou shodnost shodnost p ímou
Shodná zobrazení Zobrazení Z v rovině je předpis, který každému bodu X roviny přiřazuje právě jeden bod X roviny. Bod X se nazývá vzor, bod X jeho obraz; zapisujeme Z: X X. Zobrazení v rovině je shodné
Č část četnost. 部 分 频 率 relativní četnost 率, 相 对 频 数
A absolutní člen 常 量 成 员 absolutní hodnota čísla 绝 对 值 algebraický výraz 代 数 表 达 式 ar 公 亩 aritmetický průměr 算 术 均 数 aritmetika 算 术, 算 法 B boční hrana 侧 棱 boční hrany jehlanu 角 锥 的 侧 棱 boční stěny jehlanu
Sférická trigonometrie v matematické geografii a astronomii
Sférická trigonometrie v matematické geografii a astronomii Mgr. Hana Lakomá, Ph.D., Mgr. Veronika Douchová 00 Tento učební materiál vznikl v rámci grantu FRVŠ F1 066. 1 Základní pojmy sférické trigonometrie
Předpokládané znalosti žáka 1. stupeň:
Předpokládané znalosti žáka 1. stupeň: ČÍSLO A POČETNÍ OPERACE používá přirozená čísla k modelování reálných situací, počítá předměty v daném souboru, vytváří soubory s daným počtem prvků čte, zapisuje
Sbírka příkladů z m a t e m a t i k y. Příprava k profilové části maturitní zkoušky
Sbírka příkladů z m a t e m a t i k y Příprava k profilové části maturitní zkoušky školní rok 0/0 . Algebraické výrazy ) Rozložte na součin: a) d) n n a a b + b b c) a + a a b b b n n e) a 0a f) b + 5b
Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta aplikovaných věd Katedra matematiky. Geometrie pro FST 1. Pomocný učební text
Západočeská univerzita v Plzni Fakulta aplikovaných věd Katedra matematiky Geometrie pro FST 1 Pomocný učební text František Ježek, Marta Míková, Světlana Tomiczková Plzeň 29. srpna 2005 verze 1.0 Předmluva
Základní škola Moravský Beroun, okres Olomouc
Charakteristika vyučovacího předmětu matematika Vyučovací předmět má časovou dotaci čtyři hodiny týdně v prvním ročníku, pět hodin týdně ve druhém až pátém ročníku, pět hodin týdně v šestém ročníku a čtyři
SEZNAM ANOTACÍ. CZ.1.07/1.5.00/34.0527 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_MA3 Planimetrie
SEZNAM ANOTACÍ Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Označení sady DUM Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0527 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_MA3 Planimetrie
MATEMATIKA STUDIJNÍ POŽADAVKY PRO JEDNOTLIVÉ ROČNÍKY STUDIA
MATEMATIKA STUDIJNÍ POŽADAVKY PRO JEDNOTLIVÉ ROČNÍKY STUDIA Osmileté studium 1. ročník 1. Opakování a prohloubení učiva 1. 5. ročníku Číslo, číslice, množiny, přirozená čísla, desetinná čísla, číselné
1 Tuhé těleso a jeho pohyb
1 Tuhé těleso a jeho pohyb Tuhé těleso (TT) působením vnějších sil se nemění jeho tvar ani objem nedochází k jeho deformaci neuvažuje se jeho částicová struktura, těleso považujeme za tzv. kontinuum spojité
-Zobrazí čísla a nulu na číselné ose
Dodatek k ŠVP č. 38 Výstupy matematika 6. ročník doplnění standardů RVP 6. ročník ŠVP 6.ročník Učivo Matematika Doplnění podle standardů Žák provádí početní operace v oboru celých a racionálních čísel
2. Zapište daná racionální čísla ve tvaru zlomku a zlomek uveďte v základním tvaru. 4. Upravte a stanovte podmínky, za kterých má daný výraz smysl:
KVINTA úlohy k opakování 1. Jsou dány množiny: = {xr; x - 9 5} B = {xr; 1 - x } a) zapište dané množiny pomocí intervalů b) stanovte A B, A B, A - B, B A. Zapište daná racionální čísla ve tvaru zlomku
Úlohy domácí části I. kola kategorie C
62. ročník Matematické olympiády Úlohy domácí části I. kola kategorie C 1. Čtvercová tabulka je rozdělena na 16 16 políček. Kobylka se po ní pohybuje dvěma směry: vpravo nebo dolů, přičemž střídá skoky
GEOMETRIE S DIDAKTIKOU II.
GEOMETRIE S DIDAKTIKOU II. Vlastimil Chytrý, Jana Prchalová UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM PEDAGOGICKÁ FAKULTA Mgr. Vlastimil Chytrý Ing. Jana Prchalová 2013 Univerzita J. E. Purkyně
Funkce - pro třídu 1EB
Variace 1 Funkce - pro třídu 1EB Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv využití výukového materiálu je povoleno pouze s odkazem na www.jarjurek.cz. 1. Funkce Funkce je přiřazení, které každému
STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJÍRENSKÁ a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191. Obor 23-41-M/01 STROJÍRENSTVÍ
STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJÍRENSKÁ a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191 Obor 23-41-M/01 STROJÍRENSTVÍ 1. ročník TECHNICKÉ KRESLENÍ ÚVOD A DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE
METODICKÉ LISTY Z MATEMATIKY pro gymnázia a základní vzdělávání
METODICKÉ LISTY Z MATEMATIKY pro gymnázia a základní vzdělávání Jaroslav Švrček a kolektiv Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Tematický okruh:
1.7.10 Střední příčky trojúhelníku
1710 Střední příčky trojúhelníku Předpoklady: Př 1: Narýsuj libovolný trojúhelník (zvol ho tak, aby se co nejvíce lišil od trojúhelníku, který narýsoval soused) Najdi středy všech stran S a, S b a S c
Maturitní témata z matematiky
Maturitní témata z matematiky G y m n á z i u m J i h l a v a Výroky, množiny jednoduché výroky, pravdivostní hodnoty výroků, negace operace s výroky, složené výroky, tabulky pravdivostních hodnot důkazy
Matematika a její aplikace. Matematika a její aplikace
Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Matematika a její aplikace Matematika a její aplikace 1. 9. ročník 1. ročník 4 hodiny týdně 2. 5. ročník 5
Sbírka příkladů ke školní části maturitní zkoušky z matematiky
Sbírka příkladů ke školní části maturitní zkoušky z matematiky. otázka. Řešení logaritmických rovnic Řešte rovnici s neznámou x R:. log(x 2 +) log(x+) = 2 2. log 2 2 x + 2 log 2 x = 0. log x + log x =.
Matematika - 4. ročník Vzdělávací obsah
Matematika - 4. ročník Čas.plán Téma Učivo Ročníkové výstupy žák podle svých schopností: Poznámka Září Opakování učiva 3. ročníku Počítaní do 20 Sčítání a odčítání do 20 Násobení a dělení číslem 2 Počítání