Bohemistyka 2014, nr 1, ISSN U ití pøímých strategií pøi ohro ení tváøe komunikaèního partnera v jednom typu mediálního dialogu

Transkript

1 Bohemistyka 2014, nr 1, ISSN Jindøiška SVOBODOVÁ Olomouc U ití pøímých strategií pøi ohro ení tváøe komunikaèního partnera v jednom typu mediálního dialogu Keywords: media dialogue, communication strategy, impoliteness, face-threatening acts Klíèová slova: mediální dialog, komunikaèní strategie, nezdvoøilost, ohrožení tváøe Abstract In the presented paper, the author researches communication strategies used by the communicants in media dialogues of a specific type. In the analysed talk show topics formerly regarded as strictly private and unofficial are presented in public. However, the communicants representing a media company refrain from following communication strategies traditionally used to reach the communication goals, instead they intentionally attack their communication partners, threatening their face. The paper presents the most common types of the face-threatening strategies and provides their analysis. Autorka se v pøedkládaném èlánku zamìøuje na výzkum komunikaèních strategií užívanýchmluvèímivespecifickémtypumediálníhodialogu.vrámcisledovanétalk show se do veøejného prostøedí dostávají témata, která byla døíve urèena výluènì pro soukromou neoficiální komunikaci. Komunikanti zastupující mediální organizaci ale opouštìjí strategie, které byly pøi dosahování komunikaèních cílù bìžné, a naopak vìdomìpøistupujíkútokùmohrožujícímtváøkomunikaèníhopartnera.vèlánkujsou pøedstaveny a blíže analyzovány nejèastìjší typy tìchto tváø ohrožujících strategií. 0. Východiska Významnou èást programové skladby (zejména soukromých) televizních stanic v souèasné dobì pøedstavují pravidelné talk show vystavìné èasto na osvìdèených zahranièních formátech. Konverzaèní výmìny, které tvoøí jádro tìchto relací, pøedstavují velmi specifický typ mediálního dialogu a jsou typické svým výraznì konfrontaèním charakterem. Ve veøejném mediálním prostoru v nich komunikaèní partneøi øeší otázky spojené napø. s bydlením, vaøením nebo vlastním vzhledem. Zpravidla zde vystupují neškolení mluvèí, kteøí jednak jednají jako profesní zástupci mediálních organizací a prezentují se pøedevším jako odborníci na dané téma, jednak jde o mluvèí z lidu, kteøí jsou k úèasti v tìchto poøadech motivováni vidinou finanèní výhry èi jiného benefitu a pøihlašují se k ní, aèkoli tím vìdomì riskují ohro ení a ztrátu vlastní tváøe. Komunikaèní strategie, které jsou zde u ívány, èasto smìøují k ohro ení èi poškození tváøe komunikaèního partnera a snaha zdiskreditovat ostatní úèastníky komunikace bývá motivována nejrùznìjšími dùvody. V následující studii se zamìøíme na analýzu komunikaèních strategií u ívaných v relaci vysílané soukromou televizní stanicí Prima Family pod názvem Jste to, co jíte. 1 Materiálovou bázi jsme získali pøepisem pìti pøibli nì padesátiminutových dílù vysílaných v první polovinì roku Charakter øeèi blízké a vzdálené S. Èmejrková (in Èmejrková, Hoffmannová 2011, s. 38) pro podobné typy mediálních dialogù pøipomíná potøebu metodologicky odlišit øeè blízkou a vzdálenou, nebo jinak øeèeno øeè na blízko a na dálku. 2 Texty, které jsou urèeny ke komunikaci na blízko, mají omezený dosah, realizují se mezi blízkými nebo známými osobami, mluvèí si jejich prostøednictvím konstruují sociální identitu a naplòují 1 Videozáznamy jednotlivých relací jsou dostupné v archivu TV Prima, napø. na stránce 2 Koch a Oesterreicher ve svém pøíspìvku Sprache der Nähe Sprache der Distanz vydaném už v roce 1985 poukázali na vypracovanìjší charakter øeèí na dálku, které mají výraznì vìtší akèní rádius a jejichž produkce je plánovitìjší. Blíže k tomu Èmejrková (2011, s. 38n). 3 4

2 modely bì ných konverzaèních ánrù. Specifické komunikaèní situaci odpovídá tematická náplò, která se obvykle omezuje na témata osobního èi profesního ivota. Naopak obsahová náplò øeèi na dálku bývá tradiènì spojována s tématy pøesahujícími osobní, intimní zkušenost komunikantù a souvisí spíše s øešením politických, kulturních èi spoleèenských otázek. V souèasném mediálním prostøedí dochází k výraznému posunu od témat typických pro komunikaci na dálku k tématùm døíve bì nì u ívaným pouze v soukromí, tedy pøi komunikaci na blízko. W. Raible (2002) v podobném kontextu podtrhuje význam spoleèenské ustálenosti komunikaèních norem a propojení jistých konkrétních typù mluvních aktù (jakými mohou být napø. pozvání, pøátelský rozhovor, vtip, klípky s pøáteli, nebo naopak soudní pøíkaz, pøijímací pohovor èi kázání) s urèitými komunikaèními okolnostmi pevnì ukotvenými v konvencionalizované sociální realitì. Konkrétní textové typy lze velmi snadno umístit na škále, pro její krajní body W. Raible (tamté ) u ívá oznaèení mluvený, neupravený (v textu originálu interactive) text a upravený (v textu originálu edited) text. Proti sobì tak stojí dva typy textù, na jedné stranì ty, které jsou koncepènì mluvené, na stranì druhé pak ty, které jsou koncepènì psané, to znamená, e jejich produkce je v dy peèlivì plánovaná, pøipravená a jejich výsledná podoba je korigována a upravena. Právì tyto typy hotových a editovaných textù byly pùvodnì urèeny širokému a v podstatì nespecifikovanému publiku. Souèasná mediální situace u tomuto rozdìlení neodpovídá: Conceptually speaking, orality and literacy are thoroughly intertwined. The often postulated great divide between orality and literacy, between oral and literate societies,simply doesand cannot exist (Raible 2002) 3. 3 Koncepènì øeèeno jsou mluvenost a psanost znaènì provázané. Èasto postulovaný velký pøedìl mezi mluveností a psaností, mezi spoleènostmi s orální a s písemnou kulturou prostì neexistuje a ani existovat nemùže. 1.1 Komunikaèní situace V mediálním prostoru se stále èastìji objevují dialogy realizované v soukromém prostøedí, øešena jsou v nich velmi banální a èasto pomìrnì intimní témata, pøièem verbální aktivita nezøídka doprovází èinnost spoèívající v pøípravì pokrmù, úpravì zevnìjšku, práci na zahrádce apod. Výsledky této neoficiální a pseudosoukromé komunikaèní aktivity jsou po dramaturgické úpravì nabídnuty televizním divákùm, kteøí se komunikace úèastní jako pasivní konzumenti. Komunikaèní aktivita mluvèích u šího komunikaèního okruhu je nabízena podobnì jako zbo í a mediální organizace, která se øídí zejména potøebou vytváøet zisk, hledá mezi potenciálními diváky odbyt pro nabízený produkt. Aby si divák v nabídce nejrùznìjších stanic vybral právì tuto konkrétní relaci tematizující banální a ka dodenní témata, musí pro to mít zvláštní dùvod. Jednou z mo ností, jak zvýšit atraktivitu a následnì i sledovanost tìchto relací, je u ití neobvyklých a v bì né komunikaci odmítaných komunikaèních strategií zalo ených na vìdomém porušování zdvoøilostních strategií a ohro ování tváøe komunikaèního partnera. Tím ovšem dochází ke vzniku pomìrnì paradoxní situace, nebo pro bezproblémovou a efektivní komunikaci obvykle platí opaèná tendence, tedy snaha právì tìmto strategiím se vyhnout. V dialozích daného typu napø. roste frekvence prostøedkù u ívaných primárnì pro hodnocení komunikaèního partnera a jeho aktivit, pøièem aktivní úèastníci komunikace jsou pøímo vyzýváni k pronášení kritických hodnocení svých partnerù. Komunikanti následnì neváhají u ívat nevybíravé, výraznì expresivní a poškozující výrazové prostøedky a navíc odmítají poskytnout partnerùm jakékoli kompenzaèní strategie. Verbální projev nedoprovází ani neverbálními signály (úsmìv, gesto rukou apod.), jimi by se zmírnil dopad verbálních vyjádøení a je by adresáti jistì dokázali správnì interpretovat. 2. Úèastníci komunikace V pøípadì konfrontaènì zalo ených pseudosoukromých talk show hraje významnou úlohu role, kterou v této umìle konstituované so- 5 6

3 ciální situaci jednotliví komunikanti obsazují. Pøíznaèná je pro tyto dialogy výrazná sociální asymetrie, nebo komunikace probíhá mezi pøedstaviteli mediální organizace, kteøí zde vystupují jako odborníci nabízející pomoc, a laiky, kteøí na mediální organizaci ádnou vazbu nemají a vystupují pouze jako její hosté. Jejich postavení je komplikováno tím, e se ocitají v nepøíjemné ivotní situaci, a proto hledají pomoc odborníka, v tomto konkrétním pøípadì jde o lidi s výraznou nadváhou. Lékaøka Kateøina Cajthamlová (v pøepisech rozhovorù KC) a dietolog Petr Havlíèek (v pøepisech rozhovorù PH) jim pøipravují stravní plán, zprostøedkují návštìvu u trenéra a špièkového profesionálního kuchaøe a poskytnou základní informace, jak pøi hubnutí nejlépe postupovat. Bìhem tøímìsíèního intervalu pak s pøihlášeným hostem udr ují sporadický kontakt, poskytují mu další rady a pomoc, ale zejména kontrolují prùbìh terapie a její výsledky. Na závìr tohoto období pak probíhá zhodnocení výsledkù, pøi kterém jsou zveøejòovány velmi intimní údaje, jako je napø. celková váha, obvod pasu a bokù apod. O zástupcích mediální organizace se zde v dy mluví jako odbornících (ale ještì, ne se do toho naši odborníci pustí, je potøeba dùkladnì prozkoumat Lenèinu lednici), v pøípadì Kateøiny Cajthamlové nebývá zpravidla opomenut její akademický titul (doktorka Kateøina i s Petrem pøijí dìjí za man eli do Ostravy). Naopak u pøihlášených hostù je z celé jejich osobnostní struktury akcentován pouze vzhled, zejména nadstandardní váha, a další rysy, které nìjak s tímto handicapem souvisí, napø. stres v práci a nepravidelný ivotní rytmus, neutìšené rodinné pomìry apod.): (1) Lenka vá í osmdesát šest kilo / z toho tøicet tøi a pùl kila tvoøí tuk / pøes bøicho má sto centimetrù a pøes boky sto dvacet ètyøi //má specifickou hruškovitou postavu a trpí také lupenkou /smutky a trápení si zvykla zajídat èokoládou 4 4 Analýza primárnì nesmìøuje k postižení suprasegmentálních složek komunikátù, v transkriptech tedy upouštíme od jejích komentáøù a zachycujeme pouze (Blanka) chce vzít opìt ivot do vlastních rukou / zhubnout a zkrásnìt // kdy jindy zaèít ne po padesátce / Blanka ije se svým ètrnáctiletým synem v panelákovém bytì v Praze / po dvou neúspìšných man elstvích zùstala sama a její ivot se stal maratonem mezi prací a dìtmi / má za sebou nìkolik diet ale váhu si nikdy neudr ela / výsledkem je e Blanka pøi výšce STO PADESÁT OSM centimetrù nyní vá í osmdesát kilogramù Hosté pøihlášení do poøadu jsou si své nedostateènosti velmi dobøe vìdomi a ve veøejném mediálním prostoru poskytují informace, které mají naprosto devastující úèinek na jejich vlastní tváø. Naprosto neadekvátnì se v jejich verbálních projevech akcentuje maxima skromnosti, zejména neschvalování sebe samého (blí e viz napø. Hirschová 2006, s. 157), a jsou naprosto opomíjeny všechny slo ky osobnostní struktury, je by mohli vyu ít pøi budování vlastního pozitivního obrazu (napø. profesní úspìchy, získané znalosti a dovednosti apod.): (2) Lenka: tak myslím si e e si nemù u najít partnera proto e jsem SILNÁ / já si to myslím vùbec jako celkovì / e mì ty chlapi vopouštìj proto / proto e sem tlustá // a i kdo tvrdí e to pravda není tak jako si stejnì myslím / e to pravda je Tatiana: bych nejradši vymìnila s nìkým ten dolejšek je velkej / je tì kej / (smích) pøisednu tak nemù u vstát / nebo spadnu / proto e je tì kej //chci prostì ít naplno a s tímhle tím zadkem to nejde Blanka: já sem to tam proplakala musím pøiznat / z vìku i z rùzných takových tìch pøechodových vìcí který teda eštì nemám ale vono se to všechno tak jako pere tak si myslím e to... to mì hodnì ovlivòovalo /no a hold...hold mám doma puber áka a to sou nìkdy nálady HROZNÝ no klesavou (/), koncovou (//) nebo otázkovou (?) intonaci a dùraz (protože jsem SILNÁ). V textu ponecháváme nespisovné morfologické varianty a snažíme se respektovat pùvodní pozmìnìné podoby slov, zejména zjednodušené souhláskové skupiny. 7 8

4 sem dycky zùstala s tìma dìtma vod malièka na všechno sama // dovopravdy vo všechno sem se musela postarat a mo ná e mì citovì nièilo e jako / e jako dìti voba kluci vyrùstali dá se øíct bez táty Tendence minimalizovat v komunikaèní interakci explicitnì formulovanou sebechválu a naopak posílit sebekritiku je celkem bì ná a je také souèástí Leechova zdvoøilostního principu (blí e viz napø. Hirschová 2006, s. 156), komunikaèní zvyklostí a projevem zdvoøilosti je ovšem snaha partnera podobné repliky vyvracet, napø.: A: to jsem šílenì zvorala, radši bych se ani nevidìla B: jejda nešil, jednak si toho skoro nikdo nevšiml, ale hlavnì to vùbec nebylo tak zlé. Ve sledovaných dialogických výmìnách se ovšem ký ené útìchy partnerùm nedostává a zástupci mediální organizace je naopak èasto v negativním sebehodnocení utvrzují: (3) Tatiana: tak radši èísburger jim koupím KC: to snad prosím vás nenavykejte je na fástfudy // eštì jeden nápis by tam mìl být napsaný / mìlo by tam být napsáno vstup dìtem do osmnácti let pøísnì zakázán // voni tam dostanou òáký zvíøátka voni si tam udìlaj òákou oslavu výsledkem je / e se na to stanou psychicky závislí //neblbnìte maj tlustou matku KC: a proè ne? (ète výsledky vyšetøení) pan Michal má zvýšený jeden z jaterních testù a má tedy vyšší kyselinu moèovou /cukr normální /krevní tuky normální //tak e zdánlivì co todle je jako? (man elé se chytili za ruce a usmáli se na sebe) e jako je to dobrý? Jana: ne e sme se báli e to bude horší KC: prosím vás ale vono je to s ním strašnì špatný a vy plánujete dítì? Jana: jenom pokud zhubneme KC: vy ste voba jako takoví dùchodci trošku // u ste zkoušeli e byste si sem puèili tøeba tøíleté dítì? co? 9 Jana: šestileté KC: a jakpak to vypadalo? Jana: bylo to namáhavé Michal: to dìcko by furt nìkde skákalo lítalo / a my sme byli z toho úplnì hotoví KC: víte takhle se chová ivé dítì to je KOLÍNEÈKO teda / tam bude artróza / se nedivím e bolí // vono se øíká setøelá struktura / ale TODLE u vùbec nevypadá jako koleno e jo /víte co? ale todle by mìl vidìt òákej ortopéd // a já vod vás budu velmi natvrdo po adovat / abyste vùbec nejdøív šel k lékaøi Motivem pro u ití podobných strategií je zøejmì snaha aktivizovat komunikaèního partnera a vyburcovat ho k jednání, které by pro nìj mìlo ve svém dùsledku pozitivní dopad, oba odborníci zastupující médium programovou nezdvoøilost ostatnì také pozitivní motivací ospravedlòují. Pøesto jsou prostøedky u ité v pøípadì rozhovoru s výraznì obézními man eli, kteøí zoufale tou í po dítìti a vlastní tlouš ka je prakticky vyluèuje ze spoleèenského ivota, zbyteènì pøíkrá, stejnì jako vyjádøení: neblbnìte, maj tlustou matku adresované deprimované a komplexy znaènì zatí ené Tatianì. 3. Pøímoèarost a programová nezdvoøilost Pro komunikaèní aktivitu obou pøizvaných odborníkù je charakteristické nedodr ování tøetí zdvoøilostní zásady formulované R. Lakoffovou (Lakoffová 1973, zde napø. Hirschová 2013, s. 229), a to: chovej se pøátelsky, aby se adresát cítil dobøe. Bì nou komunikaèní strategií u ívanou zejména K. Cajthamlovou je pøímoèaré a bezohledné vyjadøování, jeho dopad není mírnìn ádnou kompenzaèní strategií. Pøi vyjednávání vlastní tváøe sama zdùrazòuje zejména profesní roli (opakovanì se zmiòuje fakt, e vedle medicíny vystudovala i psychologii), s hosty pøihlášenými do relace komunikuje podobnì jako s pacienty, kteøí ji vyhledávají s ádostí o radu a pomoc. Právì pro- 10

5 fesí lékaøky pak ospravedlòuje upøímné, pøímoèaré vyjadøování, nebo pacientùm je tøeba sdìlit za všech okolností pravdu a následnou terapii zalo it na oboustranné dùvìøe. Pøímoèarost K. Cajthamlové se projevuje nejèastìji v otázkách týkajících se osobního ivota hostù nebo jejich stravovacích návykù. Otázky týkající se váhy, vìku nebo jiných aspektù osobního ivota mají své místo v relativním soukromí lékaøské praxe. Ve veøejném mediálním prostoru se ale jejich funkce výraznì mìní a snaha hostù kooperovat a na polo enou otázku poskytnout relevantní odpovìï vede k odhalování osobního nitra spojenému èasto s výrazným poškozením vlastní tváøe. Jako psycholo ka vychází K. Cajthamlová z pøesvìdèení, e za vìtšinou somatických problémù, mezí které øadí i obezitu, je tøeba hledat psychické problémy, stres a nespokojenost nebo frustraci v osobním ivotì: (4) KC: no ale my ještì nevíme jestli vás vlastnì bereme // proè vy ste vlastnì se pøihlásila do poøadu? v èem e je problém? Lenka: no já si myslím / e ve mnì KC: ale v èem? Lenka: jako ty èokolády PH: proè to jíte? KC: proè je potøebujete? Lenka: nevím / nevím / je to òáká drogová závislost (smích) KC: èeho vás zbavuje èokoláda? PH: kdy si ji dáváte? Lenka: kdy mám problémy // kdy mám stres KC: tak e bychom pøišli na to z èeho máte stres? Lenka: ty chlapy ty mì prostì dycky / kdy kdy mám òáký s nima problém / kdy mì opouštìj tak pak já se obklopuju tou èokoládou a vlastnì tak teïkom Další rozhovor (5) vede K. Cajthamlová s mladou enou, u které jsou evidentní problémy v partnerském sou ití. Man el Tatiany své enì neposkytuje dostatek psychické podpory, nepomáhá jí pøi práci v domácnosti ani s péèí o dvì malé dìti, co se výraznì projevilo napø. v dobì Tániny nemoci. Zkušená psycholo ka dokázala problémy v partnerském sou ití velmi rychle odhalit a konkrétními pøímoèarými otázkami svou komunikaèní partnerku de facto manipuluje k veøejnému propírání soukromých problémù, které musí nutnì mít velmi devastující úèinek na obraz její pozitivní tváøe: (5) KC: Táòo /jak vlastnì vypadala historie vaší nadváhy nebo zmìn postavy // vy ste nìkdy byla štíhlá? Tatiana: víceménì štíhlá sem nebyla nikdy //ale úplnì tlustá taky ne KC: jak si to vysvìtlujete? Tatiana: pravdìpodobnì to bude taky psychicky/ proto e ivot nebo man elství mých rodièù nevyšlo //tak my sme mìli takhle jako v rodinì takovou Itálii kdy i tatínek maminku mlátil / tak e já si myslím e to bude tím KC: a kolik vám bylo v té dobì let? Tatiana: kdy se rozvádìli tak mi bylo tøináct KC: no a jak vy ste zaèla tedy nejvíc pøibírat? kdy to bylo? Tatiana: asi no / ne sme zaèali podnikat tak to tak bylo KC: aha Tatiana: ano ano /to u sem chodila s man elem KC: a to podnikání s vámi udìlalo co? s vaším ivotem? 11 12

6 Tatiana: no víceménì sem nemìla ádnej ivot KC: co tím myslíte? Tatiana: no ila sem v obchodì / kterej sme mìli nonstop pracovali sme na tom KC: ráno i veèer? (atd.) 3.1 Vynucená sebekritika hosta Pøímé otázky jsou obvyklé v rozhovorech vìnovaných stravovacím návykùm hostù. Zpravidla jsou formulovány tak, e se nutnou souèástí odpovìdních replik opìt stává sebekritika hosta. Pøi analýze podobných komunikaèních situací (napø. Svobodová ) se ukázalo, e hosté zpravidla rezignují na snahu o jakoukoli vlastní sebeobranu, v rozhovoru pøijímají výraznì asymetrické postavení a velmi ochotnì pøijímají a dokonce i potvrzují vlastní kritická hodnocení: (6) KC: marináda /vaøíte òáký zajímavìjší nìco? proto e to je takový jako jídlo trošku nudný Lenka: no ale jo jako vaøím spíš nudnì KC: proè sama pro sebe tak nudnì? vy òák dr íte dietu furt ve své hlavì / e jo? Lenka: no (smích) KC: tak / a teï jste to divákùm pøedvedla Blanka: pøedvedla? KC: a dokonce se mnou mluvíte ještì tyté vìci /víte co vy nejvíc dìláte? vy se sna íte odhadnout / co ten druhý chce slyšet a vyjít mu vstøíc Blanka: no víte co vono to je profese deformaèní / e jo jako to / co dìlám KC: ale to musí bejt šílenej stres 13 Blanka: no KC: vymýšlet / co ta Cajthamlová pøesnì chce slyšet? Blanka: no a právì e ten stres to je to / co mì pronásleduje K. Cajthamlová sama kritické hodnocení hostù pou ívá jako bì nou souèást vlastní komunikaèní strategie, Hirschová (2010 s. 277) ovšem upozoròuje na fakt, e mluvèí se v bì ných komunikaèních výmìnách rozmýšlí, zda k podobným atakùm na tváø komunikaèního partnera vùbec pøistoupí, nebo jejich u itím: [...] zároveò riskuje ohroûení nebo ztrátu tváøe sám u sebe, protoûe je nucen odklonitseodprimárníhoobrazuvlastnípozitivnítváøe.jednouzezákladníchstrategiítedy je od takového riskantního komunikátu ustoupit (Hirschová 2010 s. 277). Podmínky umìle konstituované komunikaèní situace zalo ené na výrazné asymetrii komunikantù ovšem jednomu z partnerù umo òují bez rizika ohro ení vlastní tváøe atakovat tváø adresátovu: (7) Blanka: slo ení bude asi mo ná tak nìjak ucházející / proto e to sem dostala vod tety a ta to v dycky má vyštudovaný ale...paprika / mrkev / èesnek KC: prosím vás /dietáøko /moment // pšsst Blanka: ano? KC: co jste to teï právì øekla? Blanka: to sem dostala od.. KC: slo ení bude asi ucházející proto e to sem dostala vod tety /ta to má naštudovaný? Blanka: no KC: jakto e vy to neštudujete? Blanka: eee študuju /ale málo / málo tak teï to u prostuduju / speciélnì todle to 14

7 KC: kdy teta nìco øekne / kdy v televizi nìco øeknou / kdy Cajthamlová nìco øekne / tak si to furt ještì zkontroluju / ne? Blanka: no to jo Bì nou souèástí jejích projevù se stává napø. ironie; v tìchto pøípadech se ve vyjádøeních doprovázených nápadnou mimikou a pøehnanou intonací intendovaný význam zásadnì liší od významu doslovného, konvenèního (blí e Hirschová 2013, s ). Ani v následujícím dialogu se host vùèi proti jasnì signalizované ironii neohrazuje, naopak ji pøijímá a potvrzuje vlastní replikou: (8) KC: ta:k PH: a èuchejte a øíkejte Iva: no nevoní to KC: èuchnìte a øeknìte vodkuï de ta vùnì nejhorší Iva: hm KC: já myslím / e tady PH: nejintenzivnìjší by mohlo bejt vodsaï KC: já bych øekla e TODLE PH: kdy vono to dole splývá všechno ty hnusy dohromady Iva: hm KC: tak se na to mrknìte Iva: nevím / jestli mám tu odvahu KC: to je všechno PÌKNÉ pøece Iva: (s rozvázaným šátkem) jo jo VELKÁ krása 15 Tato konkrétní komunikaèní situace je pravidelnou souèástí všech relací a pro ka dého hosta je velmi nepøíjemná. Dramaturgie poøadu toti na velký stùl hrùzy nahromadí pokrmy, které host zkonzumoval bìhem uplynulého týdne. Jídlo je ovšem naaran ováno tak, aby na všechny zúèastnìné pùsobilo co nejhùøe, majonézy, jogurty a dressingy bývají vylité do ostatního jídla, vše je velmi chaoticky navrstveno a potraviny na stole vypadají spíš jako obsah vysypané popelnice. Souèástí terapie je zøejmì potøebné uvìdomìní si, jaké chyby host ve svém stravování dìlal. K. Cajthamlová a P. Havlíèek ho se zavázanýma oèima vedou ke stolu a nutí jej k verbalizaci nejprve èichových a pak i zrakových dojmù, komunikaèní situace má standardizovaný prùbìh, nebo všichni pozvaní hosté se ke svým dosavadním zvyklostem vyjadøují velmi kriticky a slibují zmìnu. Ironický postoj ve svých projevech K. Cajthamlová signalizuje napø. i u itím deminutiv (jako o nástroji verbálního útoku uva uje o deminutivech napø. Nekula 2004, s. 114) a pøíznakových prostøedkù sociální deixe (Hirschová 2013, s ): (9) KC: a jakoupak smetanu pou íváte kolikaprocentní? kuchaø Robert: tøicítku myslím KC: tøicítku? no to je taky mazec /dobrý to bylo e jo? TUÈÒOUÈKÝ kuchaø Robert: vona se mì neptala /já bych jí to øek KC: dìvèe a to vínko? to máte doporuèené? Iva: ano / já sem se bránila / já sem se bránila KC: Adámku? Ètrnáctiletý syn Adam: ano? KC: kdy porovnám tady ty dvì postavièky (ukazuje na blanku a syna) a odmyslím si tady u maminky prsa / já nevidím moc rozdílù Tatiana: a daj se vùbec koupit párky òáký? nedaj asi aby to... 16

8 KC: dìvèe zlatý KC: tak e holka zlatá kdy sem právì v takové restauraci a nerozumím tak se o to víc musím ptát // vy byste si mìla zaèít šít tu sukýnku víte kterou? (Iva kroutí hlavou) vy nevíte / kterou sukýnku? KC: prosím pìknì / DÁMO A PANE / pokud se vaše strava neliší / není divu / e se vaše postavy pøíliš neliší a na ty prsa // co jako co pova ujete za nejvìtší svùj problém? co co neumíte nejvíc? 4. Pozitivní ocenìní partnera Pozitivního ocenìní se v poøadu dostává hostùm, kteøí ve své snaze zhubnout uspìli, a buï nebyli nepøíjemnì pøekvapeni pøi náhodné kontrole, která je povinnou souèástí všech relací, nebo na konci tøímìsíèní terapie zaznamenali výrazný váhový úbytek: (10) KC (na kameru): teda lidi to je vìc co já vám øeknu? ta dùvìra tìch lidí plus to / jak se do toho opøeli / to mì fakt bere ( ) a víte / co se mi mo ná líbí úplnì nejvíc? ta energie / já kdy si je vzpomenu jak byli dušný / zpocený /vydìšený a otrávený /a ta paní jak poøád plakala /to je toti strašnej rozdíl //výborný PH: dobrý den KC: vám to sluší Blanka: dobrý den / dìkuju KC: vypadáte ú asnì ensky Blanka: no to sem poøád chtìla trošku PH: malinkatu jste vomládla / zjemnila 17 I explicitnì formulovaná pochvala se ale èasto obrací ve svùj vlastní opak a chváleného hosta výraznì dehonestuje, jak ukazuje následující dialogická výmìna: (11) Lenka (na kameru): úplnì ú asný // Ú ASNÝ jako sedmdesát ètyøi kilo sem nemìla u hodnì dlouho (smích) no fakt KC: já tu mám pro vás další vìc // vy se bojíte motýlù e jo? Lenka: no KC: tak e tady máte motýly (podává Lence kolá ) kterých doufám se není co bát // sou pøišpendlený / a sou takoví zvláštní // kerej se vám líp líbí? jestli øeknete e ten barevnìjší / tak vás plácnu Lenka: lepší je perle ovec KC: no proto //tak e kdy dovolíte prosím pìknì vá ení perle ovci tady máte koneènì dívku / která u nehraje èernovlasou mrchu koneènì /ale je vidìt / jak je jemná a nì ná // tak nechte se pøišpendlit K. Cajthamlová na konci terapie, pøi které se Lence podaøilo zhubnout více ne deset kilo, velmi netaktnì a vùèi komunikaèní partnerce i necitlivì pøipomíná, e aèkoli ve svém sna ení byla úspìšná, stále se jí nepodaøilo vyøešit hlavní a zásadní problém, který mladou enu trápil, a to její neúspìchy v partnerských vztazích a pøetrvávající osamìlost. 5. Pomluvy v replikách profesionálù Do veøejného mediálního prostoru se dostává další pomìrnì specifický typ pùvodnì èistì soukromého ánru mluvené komunikace, zmiòovaný ji výše (Raible 2002), a to pomlouvání nebo klípky s pøáteli. Oba odborníci se bezprostøednì po ukonèení rozhovoru s hosty obracejí na kameru a úèastníkùm širšího komunikaèního okruhu sdìlují své bezprostøední dojmy a názory na nì. Podobná strategie ovšem zúèastnìné výraznì poškozuje, aèkoli se jako laici s dùvìrou 18

9 obracejí na profesionály, od kterých oèekávají pochopení a pomoc. Odhalují vlastní nitro a místo citlivého a diskrétního zhodnocení vlastní situace se doèkají veøejné kritiky, na kterou ovšem sami nemohou nìjak reagovat: (12) KC: no ale todle by byl pøesnì ten zázrak / který v tuhle chvíli ti dva potøebujou jo // nejotøesnìjší na tom všem je / e tomu pánovi je pìt a ètyøicet / vypadá jak zlomenej staøec e jo a hrùza je / e ta dáma chce být matkou a je jak šestiletá holka (kolemjdoucí, výkøiky na kameru) KC: super PH: a ije inteligence KC: teï si pøedstav, e se jim nìco takovýho narodí? to teda nevím / jak si s tím Jana se svojí emocionalitou poradí KC (na kameru): emoèní reakce byla veliká /ale u dospìlé eny bych oèekávala sebeovládání a myslím / e dneska si uvìdomila / e s tím musí zaèít nìco dìlat Závìry: V analyzované konfrontaèní talk show se do veøejného mediálního prostoru dostávají témata i ánry bì né døíve pouze v soukromé komunikaci blízkých nebo alespoò známých mluvèích. Celkový charakter komunikace je výraznì ovlivnìn tím, e její úèastnící jsou si velmi dobøe vìdomi rolí, které obsazují, a jsou ochotni pøistoupit na jejich výraznou asymetriènost, vyplývající jednak s dichotomie zástupce mediální organizace pozvaný host a profesionál laik. Právì akceptování pøidìlené role pak jednomu z úèastníkù komunikace umo òuje v podstatì bez rizika ohro ení nebo ztráty vlastní tváøe atakovat a poškozovat tváø komunikaèního partnera. Jako nejbì nìjší typ ohro ujících strategií byly ve sledované talk show vysledovány pøímé výpovìdi (èasto otázkového charakteru) bez doprovodných kompenzaèních strategií, ironie a pomlouvání komunikaèního partnera. 19 Literatura Brownová P.,Levinson S.C.,1987, Politeness:SomeUniversalsinLanguage usage. Cambrige: Cambrige University Press. Culpeper J.,1996,Towardsananatomyofimpoliteness. JournalofPragmatics 25, 1996, s Èmejrková S., Hoffmannová J.(eds.),2011, Mluvenáèeština:hledání funkèního rozpìtí. Praha: Academia. Hirschová M.,2006,Pragmatikavèeštinì.Olomouc:UniverzitaPalackého,Filozofická fakulta. Hirschová M.,2009, Vhodnost(appropriateness)jakopragmatickákategorie.In O. Ulièný (ed.) Eurolingua & Eurolitteraria 2009, Liberec: Technická univerzita v Liberci, s Hirschová M.,2010,Nezdvoøilostjakopragmalingvistickýfenomén. Linguistica Brunensia 58, 2010, è. 1 2, s Hirschová M.,2013, Pragmatikavèeštinì. Druhédoplnìnévydání,Praha:Karolinum. Müllerová O.,Hoffmannová J.,Schneiderová E., 1992, Mluvená èeština v autentických textech. Jinoèany: H + H. NekulaM.,2004,Deminutivaazdvoøilost.In:Z.Hladká,P.Karlík(eds.):Èeština univerzália a specifika 5, Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s Raible W.,2002,Literacyandorality.In:N.J.Smelser,P.B.Batles(eds.),InternationalEncyclopediaofsocialandbehavioralsciences,s Dostupné z Romanistik.uni-freiburg.de/raible/Publikationen/Files/ Orality_2col.pdf [cit ]. Svobodová J.,2013,Nezdvoøilostvmediálníkomunikaci. Èeskýjazykaliteratura 63, , è. 5, s Z i m a J., 1961, Expresivita slova v souèasné èeštinì. Praha: Nakladatelství Èeskoslovenské akademie vìd. 20