Vliv regulovaného snížení hloubky drénů na drenážní odtoky a vodní režim

Transkript

1 Vliv regulovaného snížení hloubky drénů na drenážní odtoky a vodní reži Regulace polohy resp. úrovně odvodňovací báze (fiktivního drénu, volné hladiny vody v drenážní příkopu, hloubky drénů) při drenážní procesu ůže zásadní způsobe ovlivňovat vodní reži. Snížení hloubky drénů vlive řízené regulace zenší ocnost zvodnělé vrstvy, která vstupuje do procesu proudění podzení vody k drénů. Při zachování stejných návrhových paraetrů drenážního systéu a stejných požadavků na hydraulickou účinnost drenáže, způsobí toto zenšení zvodnělé vrstvy, jednoznačné snížení drenážních odtoků z odvodňovaného prostředí. Zároveň ale drenážní systé splňuje veškeré vodohospodářské požadavky a kritéria, pro která byl navržen. Z analýzy ateaticko-fyzikálního popisu proudění podzení vody k drénů, a to v podínkách ustáleného, neustáleného a transientního drenážního proudění vyplývají v souvislosti s řízenou regulací odvodňovací báze (fiktivního drénu, volné hladiny vody v drenážní příkopu, hloubky drénů) následující skutečnosti. Při řešení probleatiky drenážního proudění se uvažuje s působení iaginární, ekvivalentní nepropustné vrstvy, která je závislá na rozchodu a hloubce drénů a na poloze skutečné nepropustné vrstvy. Vlive regulovaného snížení hloubky drénů se zvýší ocnost ekvivalentní nepropustné vrstvy, zároveň ale dojde ke snížení ocnosti nasyceného prostředí nad úrovní drénů a celková ocnost zvodnění, která reprezentuje zvodnělé vrstvy v průběhu drenážního procesu, bude enší. Za předpokladu zachování platnosti rovnice kontinuity, Darcyho zákona, návrhových paraetrů drenážního systéu a vodohospodářských požadavků způsobí (řízené) snížení hloubky drénů snížení drenážního odtoku. Ustálené drenážní proudění Ustálené drenážní proudění je ožné charakterizovat rovnicí typu dy q = K. y (1) x kde q (M 2 /T) je drenážní odtok, K (M/T) je hydraulická vodivost, paraetry x (M) a y (M) jsou vodorovná a svislá osa ortogonálního systéu ve které ustálené drenážní proudění probíhá. Sybol M, resp. T představuje délkovou, resp. časovou jednotku. Záporné znaénko signalizuje, že proudění probíhá proti kladnéu sěru osy x. V toto případě se regulované snížení hloubky drénů (drenážních příkopů, odvodňovací báze) proítne do zenšení hodnot paraetrů y (M) a dy/dx (-) na pravé straně rovnice (1) jenž reprezentují zvodnělou vrstvu v procesu ustáleného drenážního proudění. Aby byla zachována platnost rovnice (1) usí tedy logicky dojít ke snížení hodnoty drenážního odtoku q (M/T). Rovnice (1) je výchozí vztahe, ze kterého byla odvozena rovnice S. B. Hooghoudta (Hooghoudt 1940) pro výpočet rozchodu sběrných drénů L (M) v podínkách ustáleného drenážního proudění. Výraz ve tvaru 8K. d. h + 4K. h q = 2 L 2 (2) 1

2 kde L () je rozchod drénů, paraetr d () představuje ocnost ekvivalentní, iaginární nepropustné vrstvy a h () reprezentuje výšku vody nad drény uprostřed sousedních trubkových drénů, je velice názorný a deonstrativní pro objasnění dopadů regulovatelného snižování hloubky drénů na vodní reži. Jak již bylo konstatováno v úvodu, snížení hloubky drénů způsobí zvýšení ocnosti ekvivalentní nepropustné vrstvy d (). Zároveň ale dojde ke snížení paraetru h (), který zde představuje výšku vody nad drény uprostřed sousedních trubkových drénů. Operace (d x h), ale zejéna operace (h 2 ) ve které je snížení h () uocněné, zenší hodnotu pravé strany rovnice (1). To ale znaená, že pro zachování platnosti rovnice (1) bude hodnota drenážního odtoku na levé straně rovnice (1) snížena. Jako příklad je uvedeno působení drenážního systéu s paraetry hloubkou drénů h d () = 1,0, rozchode drénů L = 10 a poloěre sběrných drénů r 0 = 0,1, které v podínkách ustáleného proudění v hoogenní izotropní půdní prostředí s hodnotou hydraulické vodivosti K = 0,5.den -1 a s ocností zvodnělé vrstvy 1,5 (D = 1,5 h d = 1,5 1,0 = 0,5 ) s požadavke úrovně hladiny podzení vody 0,3 pod povrche terénu (h = 0,7 ) vyvolá drenážní odtok q = 23.den -1. V Tabulce 1 je uveden proces snižování hloubek drénů hd () a paraetru h (), ale také postupné zvyšování hodnot d () a výsledky výše ziňovaných operací, tj. snižování hodnot (d x h) a (h 2 ). V poslední sloupci jsou pak uvedeny hodnoty drenážních odtoků q (/den) vypočtených podle Hooghoudtovy rovnice (2), které byly stanoveny poocí kalkulátoru kalibrací paraetru přítok vody q (.d -1 ). Tabulka 1. Vliv snižování hloubek drénů hd () na hodnoty drenážních odtoků q x (/den) v podínkách ustáleného drenážního proudění. hd () D () d () h () h x d ( 2 ) h 2 ( 2 ) q (/den) Na obr.1, na obr.2 a na obr.3 je uvedeno grafické znázornění závislosti drenážního odtoku q (/den) na výšce drénů hd () spolu s vyrovnání podle logaritické funkce (obr.1), podle příky (obr.2) a podle polynoické funkce (obr.3). Vysoké hodnoty koeficientů deterinace (R 2 > 0.99) u všech aplikací svědčí o vynikajících vypovídacích schopnostech zvolených odelů. S ohlede na ateaticko-fyzikální odvození rovnice S. B. Hooghoudta by ale zřejě bylo vhodnější vyrovnání podle zatí blíže nespecifikované funkce ocninného typu (např. funkce q = PARM[1].h PARM[2] d ), která by respektovala parabolický tvar vyšetřovaného vztahu. Tato analýza však zatí nebyla provedena. 2

3 Drenážní odtoky Odtok y = 21,417ln(x) + 22,141 R² = 0,9916 Drenážní odtoky Log. (Drenážní odtoky) 0 0 0,5 1 1,5 Hloubka drénu Obr.1. Závislost drenážního odtoku q (/den) na hloubce drénů (s vyrovnání podle logaritické funkce) Drenážní odtoky Odtok y = 32,607x -9,2679 R² = 0,9982 Drenážní odtoky Lineární (Drenážní odtoky) 0 0 0,5 1 1,5 Hloubka drénu Obr.2. Závislost drenážního odtoku q (/den) na hloubce drénů (s vyrovnání podle příky) 3

4 Odtok Drenážní odtoky 0 0,5 1 1,5 Hloubka drénu y = -7,7381x ,44x -12,75 R² = 0,9999 Drenážní odtoky Polyg. (Drenážní odtoky) Obr.3. Závislost drenážního odtoku q (/den) na hloubce drénů (s vyrovnání podle polynoické funkce). Neustálené drenážní proudění V podínkách neustáleného proudění podzení vody k drénů představuje výraz q( x, t) h( x, t) = P x t (3) rovnici kontinuity v nasycené prostředí pro případ jednorozěrného neustáleného (nestacionárního) proudění. Sybol q(x,t) (M 2 /T) zde reprezentuje průtok, resp. intenzitu jednorozěrného neustáleného nasyceného proudění v čase t (T), h(x,t) je ocnost zvodnělé vrstvy v čase t (T) a paraetr P (-) představuje efektivní drenážní pórovitost. Ze vztahu (3) je ožné odvodit Boussinesquovu rovnici, která je výchozí výraze pro popis neustálených drenážních procesů v nasycené pórovité půdní prostředí (Štibinger a Kulhavý 2010). V nelinearizované forě á tvar h( x, t) h( x, t) x h x t K (, ) = Pd x t (4) h( x, t) P Podle rovnice (3) výraz t reprezentuje průtok, resp. intenzitu drenážního odtoku. Řízený snížení hloubky drénů se v podínkách nestacionárního drenážního proudění sníží ocnost zvodnělé vrstvy h(x,t), což se v Boussinesquově rovnici (4) proítne do snížení hodnoty její levé strany. Zachování platnosti vztahu (4) vede ke snížení hodnoty pravé strany rovnice, tedy ke snížení hodnoty drenážního odtoku. 4

5 Snížení hloubky drénů h d () v podínkách neustáleného drenážního proudění vede tedy ke snížení hodnot drenážního odtoku q (/den). Jako příklad je uvedeno působení drenážního systéu s paraetry hloubkou drénů h d () = 1,0, rozchode drénů L = 10 a poloěre sběrných drénů r 0 = 0,1. Tato systeatická trubková drenáž existuje v podínkách neustáleného drenážního proudění v hoogenní izotropní půdní prostředí s hodnotou hydraulické vodivosti K = 0,5.den -1 a s hodnotou efektivní drenážní pórovitostí P = 0,05 ( - ). Mocnost zvodnělé vrstvy je 1,5, pro nepropustnou vrstvu D () pod úrovní drénů platí D = 1,5 h d = 1,5 1,0 = 0,5. Je nutné, aby úroveň hladiny podzení vody byla 0,3 pod povrche terénu. Pro hodnotu h 0 () platí h 0 = h d 0.3 = 0,7. Drenážní systé zajistí snížení hladiny vody z úrovně h 0 = 0.7 na požadovanou úroveň h t = 0.15 v průběhu 5-ti dní (t = 5 dní), odpovídající (přípustná, dovolená) intenzivní závlahová dávka je 27,3. Výpočet intenzivní závlahové dávky (27,3 ) byl proveden podle rovnice Glover- Dua s použití kalkulátoru (VÚMOP 2010) kalibrací paraetru intenzivní závlahová dávka (), tak aby bylo dosaženo hodnoty rozchodu drénů L = 10 (pro výše uvedené paraetry a požadavky). U stávajícího drenážního systéu byla regulací snížena hloubka drénů z úrovně h d = 1.0 na úroveň h d = 0.6, všechny ostatní paraetry (L = 10, r 0 = 0.01 ), charakteristiky půdního prostředí (K, P) a požadavky zůstaly stejné. Pro D () platí D = 1,5 h d = 1,5 0,6 = 0,9. Pro h 0 () platí h 0 = h d 0.3 = 0,3. Vzhlede k tou, že výpočet intenzivní závlahové dávky pro dané paraetry a požadavky nebylo ožné provést poocí kalkulátoru kalibrací jako v předcházející případě (výsledky kalibrace jsou uvedeny v Tabulce 2), bylo provedeno stanovení intenzivní závlahové dávky poocí vztahů Glover-Dua postupně. Vstupní data pro h d = 0,6 : Půda K - hydraulická vodivost 0.50.d -1 Pd - efektivní drenážní pórovitost 0.05 D - ocnost nepropustné vrstvy 0.90 M Drenážní systé h d - hloubka uložení drénů M r 0 - poloěr světlosti drénů M Doplňování intenzivní závlahová dávka M... aplikovaná v intervalu 5.00 Dní h MAX - přípustná úroveň HPV M Tabulka 2. Výsledky kalibrace paraetru intenzivní závlahová dávka () podle rovnice Glover-Dua poocí kalkulátoru pro L = 10. intenzivní závlahová dávka () rozchod drénů L ()

6 Pozn.: Hodnoty L = 10 nebylo dosaženo. Stanovení intenzivní závlahové dávky bylo provedeno podle vztahů Glover-Dua (Ritzea 2006), jenž byly odvozeny z analytického řešení Boussinesquovy rovnice (4), která byla linearizována. Dále byla použita ekvivalentní (iaginární) nepropustná vrstva, vyezující oblast s převládající horizontální sěre drenážního proudění. Odhad ekvivalentní (iaginární) nepropustná vrstva byl stanoven podle rovnice d = D 8D D ln πl πr (5) v případě, že bude D > ½ L, platí D = ½ L. Pro L = 10, D = 0.9, r 0 = 0.1 platí d = V další postupu bylo stanoveno snížení hladiny vody z počáteční úrovně h 0 = 0.3 na požadovanou úroveň h t () za dobu t = 5 dní uprostřed sousedních trubkových drénů. Pro uvažované vstupní paraetry byl vypočten drenážní faktor a = (π 2. K. d) / (L 2. P) = d -1, úroveň hladiny vody h t () byla určena ze vztahu h t 4h0 = e π at (6) Pro paraetry h 0 = 0.3, a = d -1 a pro t = 5 dní platí h t = 0.01 = 10. Intenzivní závlahová dávka Z () pak byla stanovena z výrazu Z = P.(h 0 h t ) = Se snížení hloubky drénů z úrovně h d = 1.0 na úroveň h d = 0.6 se výrazně zenší velikost intenzivní závlahové dávky Z () z hodnoty Z = 27,3 na hodnotu Z = Pro úplnost jsou vstupní data obou testovaných drenážních systéů (variant) včetně výsledných hodnot uvedena v následující přehledu. Vstupní data, hloubka drénů h d = 1.0, varianta A : Půda K - hydraulická vodivost 0.50.d -1 Pd - efektivní drenážní pórovitost 0.05 D - ocnost nepropustné vrstvy 0.50 Drenážní systé h d - hloubka uložení drénů r 0 - poloěr světlosti drénů Doplňování intenzivní závlahová dávka aplikovaná v intervalu 5.00 dní 6

7 h MAX - přípustná úroveň HPV Odvozená data: Půda d - ocnost ekvivalentní 0.47 nepropustné vrstvy Drenážní systé rozchod drénů L Doplňování h o - úroveň HPV v 0.70 čase t o h t - úroveň HPV v 0.15 čase t t vzestup HPV 0.55 Odezva odezvový paraetr alpha d -1 Vstupní data hloubka drénů h d = 0.6, varianta B : Půda K - hydraulická vodivost 0.50.d -1 Pd - efektivní drenážní pórovitost 0.05 D - ocnost nepropustné vrstvy 0.90 Drenážní systé h d - hloubka uložení drénů r 0 - poloěr světlosti drénů Doplňování intenzivní závlahová dávka aplikovaná v intervalu 5.00 dní h MAX - přípustná úroveň HPV Odvozená data byla stanovena výše uvedený postupe, tj. poocí rovnic (5) a (6), intenzivní závlahová dávka Z () byla určena z výrazu Z = P.(h 0 h t ). Půda d - ocnost ekvivalentní nepropustné vrstvy Drenážní systé rozchod drénů L Doplňování h o - úroveň HPV v 0.30 čase t o h t - úroveň HPV v

8 Odezva čase t t vzestup HPV 0.29 odezvový paraetr alpha d -1 Zároveň byl pro obě varianty (varianta A s hloubkou drénů h d = 1.0, varianta B ) s hloubkou drénů h d = 0.6 ) proveden výpočet intenzit drenážních odtoků q t (/den) podle rovnice q t 8 = h0 P. a. e 2 π at (7) a výpočet celkových drenážních odtoků Q t () podle vztahu Q t 8 = h0p( 1 e 2 π at ) (8) pro sledované období drenážního procesu, tedy postupně pro časy t =1, 2, 3, 4 a 5 dní. Rovnice (7) a (8) byly odvozeny s poocí analytického řešení linearizované Boussinesquovy rovnice a s využití řešení Glover-Dua (Štibinger 2011). Výsledky jsou uvedeny v Tabulce 3. a Tabulce 4. a znázorněny graficky na obr.4 a na obr.5. Tabulka 3. Intenzity drenážních odtoků q t (/den) neustálené proudění čas (den) q t (/den) varianta A, h d = 1.0 q t (/den) varianta B, h d = Tabulka 4. Celkové drenážní odtoky Q t (/den) neustálené proudění čas (den) Q t (/den) varianta A, h d = 1.0 Q t (/den) varianta B, h d =

9 Intenzity qt (/den) drenážnních odtoků - neustálené proudění 10 8 qt (/den) Varianta "A" Varianta "B" čas t(den) Obr.4. Intenzity drenážních odtoků q t (/den) neustálené proudění Celkové drenážní odtoky Qt () neustálené proudění Q(t)() čas t (den) Varianta "A" Varianta "B" Obr.5. Celkové drenážní odtoky Q t () neustálené proudění Výše uvedený nuerický experient potvrzuje hypotézu o vlivu regulovaného snižování hloubek drénů na velikost drenážního odtoku v podínkách neustáleného drenážního proudění. Snížení hloubky drénů se sníží ocnost zvodnělé vrstvy v procesu neustáleného drenážního proudění a také intenzita drenážního odtoku bude nižší. Tyto dílčí závěry plně korespondují s výslednýi vztahy pro popis neustáleného drenážního proudění, které zahrnují (io jiné) počáteční úroveň hladiny vody nad drény h 0 (), ekvivalentní nepropustnou vrstvu d () a drenážní faktor a (den -1 ). Snížení hloubky drénů se proítne do snížení h 0 (), zvýší se ale hodnota d () a tí i hodnota drenážního faktoru a (den -1 ). 9

10 Vzhlede k tou, že ve výsledných rovnicích pro popis neustáleného drenážního proudění figuruje záporný exponent exp(-a.t), zvýšená hodnota paraetru a (den -1 ), v záporné exponentu výrazně přispívá ke snížení hodnoty drenážního odtoku. Uvedené výsledky z testování variant A a B potvrzují tyto úvahy. Transientní drenážní proudění Transientní drenážní proudění je charakteristické stochastický průběhe dotací, infiltrací či přítoků do hladiny vody nad drény, které jsou proěnné v čase. Pohyb hladiny vody nad drény pak ůže být rozkolísaný, nepravidelný, transientní a bude se ěnit s průběhe dotací do hladiny. Nepravidelný, transientní průběh bude vykazovat také časová řada intenzit drenážního odtoku. S cíle analyzovat vliv snížení hloubky drénů na vodní reži a na drenážní odtoky v podínkách transientního drenážního proudění byla použita De Zeeuw-Hellingova teorie, která se proítá do rovnice (9), do tzv. De Zeeuw-Hellingovy rovnice. De Zeeuw a Hellinga prokázali (De Zeeuw a Hellinga 1958, Ritzea 2006), že v určité, konečné, ohraničené časové intervalu dt, za předpokladu konstantní dotace (infiltrace, přítoku) R (M) v toto intervalu, platí: dq - zěna intenzity drenážního odtoku v čase je přío úěrná rozdílu ezi dt dotací (R) a drenážní odtoke (q) tj. hodnotě (R-q) - výše definovaný jev lze vyjádřit rovnicí (9), kde a (T -1 ) je drenážní faktor, který zde představuje koeficient (konstantu) příé úěrnosti dq dt = a.( R q) (9) Analytické řešení rovnice (9) s vhodně zvolený konstantní časový intervale t a s využití dalších předpokladů uožní popsat fluktuaci drenážních odtoků. Výsledný vztah pro vyjádření hledané funkce q(t) ((M.T -1 ), která představuje intenzitu drenážního odtoku v souladu s teorií De Zeeuwa a Hellingy, je ožné použít ve tvaru q t a. t a. t = q. e + R(1 e ) (10) t 1 kde: q t, (M.T -1 ), resp. q t-1 (M.T -1 ) je intenzita drenážního odtoku v časové intervalu t, resp. v časové intervalu (t-1) t (T) R (M) je určitý, zvolený, konstantní časový interval, obvykle se volí t = 1 den, ůže být zvolená i jiná hodnota, jiná jednotka, podle podínek drenážního procesu je dotace, efektivní přítok, efektivní infiltrace v časové intervalu t, která je v toto časové intervalu konstantní 10

11 V rovnici (10), která představuje rekurentní vztah (posloupnost) a je vhodná pro vyjádření vlivu hloubky drénů h d () na intenzitu drenážního odtoku q t (.den -1 ), je nezbytné stanovit počáteční, výchozí hodnotu drenážního odtoku q 0 (.den -1 ). Odhad počáteční (startovací) hodnoty drenážního odtoku q 0 (.den -1 ) je založen na předpokladu existence ustáleného drenážního proudění v konstantní, časové intervalu t (den). Drenážní odtok q 0 (.den -1 ) je pak ožné stanovit z rovnice S. B. Hooghoudta, která je používaná v podínkách ustáleného drenážního proudění (Ritzea 2006). Přesto že transientní drenážní proudění vychází z neustálených drenážních procesů snížení zvodnění a tedy i zenšení drenážního odtoku vlive enších hloubek drénů zde není tak výrazné. Zároveň je třeba konstatovat, že analýza vlivu hloubky drénů h d () na intenzitu drenážního odtoku q t (.den -1 ) je složitější. Je zřejé, že záporný exponent exp(-a. t ) v rovnici (10) sníží hodnotu drenážního odtoku, zatíco výraz R.[1- exp(-a. t )] ji zvýší. Dále je třeba uvažovat prokazatelně nižší počáteční drenážní odtok q 0 (.den -1 ) pro nižší hloubky drénů h d (), odhadovaný z podínek ustáleného proudění, který ale ovlivní celý další vývoj časové řady drenážních odtoků. Z výše uvedených úvah a konstatování vyplývá, že rozdílné hodnoty drenážních odtoků vyvolané rozdílnou hloubkou drénů by ohly být patrnější na začátku hodnoceného transientního drenážního procesu. Vyhodnocení vlivu regulovaného snížení hloubky drénů na drenážní odtoky v transientních podínkách proudění vody k drénů vycházelo, stejně jako v případě neustáleného drenážního proudění, z působení dvou drenážních systéu (varianta A, varianta B ) s rozdílnou hloubkou drénů. Prověřované období dotaci R () bylo 14 dní, hodnoty dotací R () jsou uvedeny v Tabulce 6. a platí pro obě varianty. Zvolený konstantní časový interval byl jeden den ( t = 1). U obou testovaných variant A a B jsou hydrofyzikální charakteristiky půdního prostředí /K = 0.5 /den, P = 0.05 (-)/ stejné. Vodohospodářské (zeědělské) požadavky, aby úroveň hladiny vody byla 0.3 pod teréne, platí pro obě varianty. Vybrané ukazatele variant A a B jsou uvedeny v Tabulce 5. Tabulka 5. Vybrané ukazatele variant A a B Ukazatel (paraetr) Varianta "A" Varianta "B" L () r 0 () h d () h 0 () D () d () a (den -1 ) Hodnoty intenzit drenážních odtoků q t (.den -1 ) byly vypočteny podle rovnice (10) pro obě testované varianty. Pro uvažované varianty byly také stanoveny počáteční hodnoty intenzit drenážních odtoků q 0 (.den -1 ) podle vztahu Hooghoudta /rovnice 11

12 (2)/. Výsledky výpočtů byly získány poocí kalkulátoru (VÚMOP 2010) a jsou uvedeny v Tabulce 6. a graficky znázorněny na obr.6. Tabulka 6. Intenzity drenážních odtoků q t (/den) transientní proudění Dni Dotace R () q t (/den) varianta A, h d = 1.0 q t (/den) varianta B, hd = Intenzity qt (/den) drenážních odtoků transientní proudění Dotace R () drenážní odtok qt (/den) Dotace R () Varianta "A" Varianta "B" čas t (dni) Obr.6. Intenzity drenážních odtoků q t (/den) transientní proudění Získané výsledky potvrzují hypotézu o vlivu hloubek drénů na intenzitu drenážního odtoku v podínkách transientního drenážního proudění. Drenážní systé s hloubkou drénů h d = 0.6 (varianta B ) á prokazatelně nižší drenážní odtoky 12

13 než drenážní systé s hloubkou drénů h d = 1.0 (varianta A ). Jak se předpokládalo, rozdíly intenzit drenážních odtoků jsou veli zřetelné na počátku drenážního procesu s výrazně vyššíi hodnotai drenážních odtoků u varianty A s hloubkou drénů h d = 1.0 (varianta B á hloubku drénů h d = 0.6 ). Od 7 do 9 dne jsou intenzity drenážních odtoků u obou variant téěř totožné, od 9 dne až do 14 dne jsou opět intenzity drenážního odtoku vyšší u varianty A, diference jsou však, na rozdíl od začátku procesu, téěř zanedbatelné. Závěry, diskuse, Výše prezentované výsledky z oblasti ustáleného, neustáleného a transientního drenážního proudění s rozdílnou hloubkou drénů jednoznačně prokázaly příou závislost ezi hloubkou drénů a drenážní odtoke. Se zenšující se hloubkou drénů se snižuje drenážní odtok a naopak, čí větší bude hloubka drénu, tí vyšší bude intenzita drenážního odtoku. Snížení hloubky drénů vlive řízené regulace zenší úroveň hladiny vody nad drény. Zároveň se ale zvýší ocnost zvodnění pod úrovní drénů a tí i hodnota drenážního faktoru. Bylo ale prokázáno (Alterra/ILRI 2008), že vyšší hodnoty drenážního faktoru způsobují enší drenážní odtoky. To znaená, že při zachování stejných hydrofyzikálních a hydrologických vlastností odvodňovaného prostředí, při stejných návrhových paraetrech drenážního systéu a pro stejné požadavky na hydraulickou účinnost drenáže, regulované snížení hloubek drénů vyvolá zenšený drenážní odtok. Otázkou do diskuse je, zda je vhodné dosazovat v drenážní faktoru za průěrnou ocnost zvodnění pouze hodnotu ekvivalentní nepropustné vrstvy a nepočítat s hladinou vody nad drény. V případě, že by se do průěrného zvodnění započítala ekvivalentní nepropustná vrstva spolu s výškou vody nad drény, což lépe aproxiuje skutečné poěry drenážního procesu, bude i hodnocení vlivu regulované hloubky drénů na drenážní odtok objektivnější. Použitá literatura Alterra/ILRI- WUR Wageningen (Ritzea) Materiály z International Course on Land Drainage, odul 3: Design, Ipleentation and Operation of Drainage Systes, Wageningen. The Netherlands. De Zeeuw J. W. a Hellinga F Nerslaag en afvoer. Landbouwkundig Tijdschrift. 70 pp (v holandštině s anglický abstrakte). Hooghoudt S. B Bijdragen tot de kennis van enige natuurkundige rootheden van de grond. Deel 7. Versl. Landb. Onderzoek 46 (14), B:515-B:707 (in Dutch). The Netherlands. Ritzea H. P Subsurface flows to drains. In: H. P. Ritzea (Ed) Drainage Principles and Applications (pp ). ILRI Publ. 16, 2. Edition, Wageningen, The Netherlands. Štibinger J. Kulhavý Z Úpravy vodního režiu půd odvodnění. Odborná onografie, 108 stran. ISBN Vydalo: ČZU Praha, FŽP, VÚMOP Praha-Zbraslav v. v. i. 13

14 Štibinger Hydraulic function of subsurface pipe drainage systé on Mashtul pilot area (Nile Delta, Egypt). Agricultura Tropica et Subtropica 44/2011 no.2., str Vydává: CULS Prague, Institute of Tropics and Subtropics, ISSN , ISSN (on-line), Praha, ČR (in English). VÚMOP Praha Zbraslav 2010, (kalkulátor pro výpočet rozchodů drénů drenážních systéů) Praha, ČR. 14