_BK_uvod :39 Stránka 97 C M Y K OKRES BLANSKO. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. BRNùNSKO

Transkript

1 097-9_BK_uvod :39 Stránka 97 OKRES BLANSKO CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr BRNùNSKO

2 097-9_BK_uvod :39 Stránka 98 Brnûnsko OKRES BLANSKO Na pfiedcházející stranû: Jaro ve zvlnûné S kofiské hornatinû u osady Synalov. Ploché dno Boskovické brázdy s obcí Vacenovice, jihozápadní pohled od obce Drvalovice. Okres Blansko se nachází v oblasti stfiední Moravy v severní ãásti Jihomoravského kraje. Na severu hraniãí s okresem Svitavy, na v chodû s okresem Prostûjov, na jihov chodû s okresem Vy kov, na jihu s okresem Brno-mûsto a s okresem Brno-venkov a na západû s okresem Îìár nad Sázavou. Území okresu má zhruba tvar obdélníku s del- í osou protaïenou od severu k jihu podél fieky Svitavy. Nejzápadnûj í bod okresu (6 2 5 v. z. d.) leïí na svahu údolí Hodonínky,2 km severozápadnû od kóty âepiãkûv vrch (654,4 m n. m.) a nejv chodnûj ím bodem je kóta 553,7 m n. m. ( v. z. d.) u obce Kulífiov. Nejsevernûj í bod ( s. z..) leïí asi 400 m severnû od kóty 54,4 m n. m. na katastrálním území BrÈov a nejjiïnûj í bod ( ) asi km jiïnû od obce Bfiezina. Plocha území okresu je 942 km 2. Celé území okresu geomorfologicky náleïí k âeské vysoãinû. Nejvy í místo leïí na západním okraji vrcholové plo iny kóty Skalky (734,7 m n. m.) asi,5 km jihov chodnû od obce Bene ov na Drahanské vrchovinû ve v - ce 730 m n. m. a nejniï í bod (234 m n. m.) se nachází v nivû fieky Svitavy pod Adamovem (v místech, kde fieka opou- tí území okresu). Okres Blansko má sloïitou geologickou stavbu, patfiící k v chodnímu okraji âeského masivu. Zastoupeny jsou zde brnûnsk masiv, moravikum severní ãásti svratecké klenby, letovické krystalinikum, karbon a perm Boskovické brázdy, devon a moravskoslezsk spodní karbon, kfiída a terciér âeského masivu v Blanenském prolomu. Urãujícím tektonick m fenoménem je morfologicky v razné kfiíïení zlomového systému Boskovické brázdy (smûr SSV JJZ) a zlomû Blanenského prolomu (smûr SSZ JJV). Jednotky krystalinika v západní ãásti okresu patfií ke svrchnímu proterozoiku âeského masivu. Je to moravikum severní ãásti svratecké klenby a letovic- 98 BK 2

3 097-9_BK_uvod :39 Stránka 99 Okres Blansko ZVLÁ Tù CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ, P ÍRODNÍ PARKY A PAMÁTNÉ STROMY BK 3 99

4 097-9_BK_uvod :39 Stránka 00 Brnûnsko KRAJINN POKRYV ké krystalinikum, oddûlené od moravika kfietínsk m zlomem. Moravikum severní ãásti svratecké klenby je souãástí pfiíkrovové stavby hercynské v chodního okraje âeského masivu. Jsou v nûm zastoupeny tfii jednotky. Spodní ãlen morávních pfiíkrovû tvofií skupina Bílého potoka (dfiíve vnitfiní fylity). Najdeme v ní sericitové a chloritové biotitické fylity s polohami krystalick ch vápencû a kvarcitû. V jejich nadloïí leïí bíte ská skupina, pfiesunutá pfies skupinu Bílého potoka zde dominuje okatá (porfyroklastická) bíte ská rula (ortorula) granitového a granodioritového sloïení. Svrchní jed- 00 BK 4

5 097-9_BK_uvod :39 Stránka 0 notku tvofií ole nická skupina, která lemuje na v chodû a severu tûleso bíte - ské ruly. V biotitov ch a dvojslídn ch pararulách vesmûs s granátem se nachází hojné vloïky krystalick ch vápencû s tremolitem (Nedvûdice), kvarcitû a metabazitû. Letovické krystalinikum se fiadí ke svrchnímu proterozoiku âeského masivu, které tvofií podloïí ãeské kfiídové pánve i na jejím v chodním okraji. V okrajov ch ãástech jsou v letovickém krystaliniku dvojslídné pararuly, vût í ãást tvofií amfibolity a hadce s granátem uloïené ve dvou synformách, které jsou povaïovány za svrchnoproterozoickou ofiolitovou formaci. Pokraãování do podloïí kfiídy je prokázáno, rozsah v podloïí permu Boskovické brázdy není znám, nelze vylouãit ani návaznost na metabazitovou zónu brnûnského masivu (jejich vzájemn vztah patfií k nevyfie- en m klíãov m otázkám stavby prekambria âeského masivu). Brnûnsk masiv leïí v chodnû od Boskovické brázdy a je povaïován za souãást kadomského magmatického oblouku. Centrální bazické pásmo (metabazitová zóna), tvofiené diority a drobn mi ultrabaziky na západû a metabazity (metavulkanity bazaltového sloïení) na v chodû, oddûluje v chodní oblast s granodiority a tonality, která tvofií pfieváïnou ãást masivu na území okresu Blansko, od diferencovanûj í západní ãásti, zastoupené jen nepatrnû u La- Ïan a LipÛvky. Paleozoikum je na území okresu zastoupeno jednak v chodnû od brnûnského masivu devonsk mi sledy Moravského krasu a spodním karbonem Drahanské vrchoviny, jednak západnû od nûho permem, kter tvofií sedimentární v plà Boskovické brázdy. Devon Moravského krasu je tvofien ed mi vápenci a dolomity s faunou stratigrafického rozpûtí sporn eifel, givet a frasn, které jsou uloïeny v nadloïí bazálních klastik devonu. Jsou roz ífieny po celé délce v chodního kraje brnûnského masivu, na severu v úzkém pruhu od ebetova k jihu k NûmãicÛm, ale hlavnû od Sloupu a o Ûvky pfies Olomuãany a Ochoz aï k Brnu. Mocnost souvrství je primárnû, ale i tektonicky promûnlivá. S tím souvisí i promûnlivost litologická. Rozli ují se star í vápence s jílovitou a písãitou pfiímûsí (vavfiinecké a josefovské), lavicovité vápence laïánecké s Amfipora ramosa a svûtlé vápence vilémovické. V mlad- ím sledu (frasn aï tournai) v souvrství lí eàském se nacházejí ãerné bfiidlice s vápnit mi vloïkami, tmavé biodetritové vápence hádsko-fiíãské a hlíznaté vápence kfitinské. Ty pfiecházejí do hornin pfieváïnû spodnokarbonsk ch, tzv. ponikevského souvrství. Jedná se o kfiemité bfiidlice s radiolarity a bfiezinské bfiidlice s polohami tufû. Moravsk kras vznikl ve vápencovém území o rozloze 85 km 2 a je ulo- Ïen v severojiïním smûru. Rozhodující úlohu sehrály pfii jeho formování pfiedev ím vodní toky, z nichï vût ina pramení na nekrasov ch spodnokarbonsk ch horninách Drahanské vrchoviny. Na okrajích vápencového území se propadají do podzemí, proudí jeskynními systémy a pfii západním okraji vyvûrají na povrch a odtékají do fieky Svitavy. Jeskynní systémy Moravského krasu vznikaly v rûzn ch obdobích tfietihor a ãtvrtohor. V paleogénu vytvofiily vodní toky první horizontální jeskynû, ke kter m patfií napfi. horní patro Sloup- Okres Blansko Heliktitová v zdoba v komínu Alabastr v jeskyni Nová Amatérská v Moravském krasu. BK 5 0

6 097-9_BK_uvod :39 Stránka 02 Brnûnsko Propadání potoka Bílá Voda zv. Nová Rasovna poblíï Hol tejna v Moravském krasu. sko- o Ûvsk ch jeskyní, Hol tejnská jeskynû nebo Pekárna. Ve spodním miocénu pfievládala povrchová eroze vodních tokû, která vytvofiila kaàonovitá údolí, naz vaná Ïleby. K nejznámûj ím patfií Pust a Such Ïleb, které vznikaly bûhem zahlubování ÏlebÛ ve svazích jeskynû. Ke konci spodního miocénu vytvofiily podzemní toky v Moravském krasu rozsáhlé jeskynní systémy, napfi. Amatérskou jeskyni nebo krasov systém Rudické propadání B ãí skála. Proudûní vody ve vápencovém masivu a vznik jeskynních chodeb usnadnilo silné tektonické poru ení hornin. Na okrajích Moravského krasu vyhloubily vodní toky poloslepá údolí, odvodàovaná ponorov mi jeskynûmi. Poãátkem stfiedního miocénu zaplavilo celou Drahanskou vrchovinu i s Moravsk m krasem mofie, v echny krasové procesy byly pfieru eny. Po jeho ústupu odná ely povrchové toky mofiské sedimenty a obnovovaly pûvodní povrch. Jedovnické údolí a LaÏáneck Ïleb v ak zûstaly díky malé erozi povrchov ch tokû vyplnûny mofisk mi jíly dodnes. Vodní toky obnovily funkci jeskynních systémû, vznikl ch pfied mofiskou transgresí. Na konci tfietihor existovaly v echny rozsáhlé jeskynní systémy Moravského krasu v podobû, kterou známe dnes. Poloslepá ponorová údolí na okrajích krasového území (napfi. údolí Sloupské, Hol tejnské nebo Ostrovské) byla na konci tfietihor a ve ãtvrtohorách vyplnûna fiíãními a jezerními sedimenty. Ve ãtvrtohorách ukládaly podzemní toky v jeskynních systémech Moravského krasu fiíãní sedimenty (písãité tûrky, písky nebo prachové uloïeniny). Nûkter mi jeskynními chodbami proudil podzemní tok v prûbûhu ãtvrtohor opakovanû. Období eroze se stfiídala s ukládáním fiíãních sedimentû a v sledkem jsou relikty rûznû star ch jeskynních uloïenin, napfi. v Hol tejnské jeskyni nebo v profilu u âerné propasti ve Sloupsko- o Ûvsk ch jeskyních. Bûhem chladn ch období ãtvrtohor (glaciálû) se na ãlenitém povrchu krasové oblasti ukládaly vûtrem naváté prachové sedimenty (spra e). SráÏkové vody ãasto transportovaly tyto jemné sedimenty puklinami a krasov mi komíny do podzemních dutin, kde vytváfiely profily s rytmicky se stfiídajícími tmav ími a svûtlej ími vrstviãkami. V teplej ích obdobích ãtvrtohor (tzv. interglaciálech) dosahovala v porovnání 02 BK 6

7 097-9_BK_uvod :39 Stránka 03 Okres Blansko s dne ním klimatem teplota vzduchu vy ích hodnot a bylo také více sráïek, coï pfiispívalo k intenzivnímu rozpou- tûní vápence a tvorbû krápníkû v jeskyních. Ve vchodech do jeskyní se ukládaly jiné sedimenty neï v krasov ch chodbách hluboko ve vápencovém masivu. Z okolních svahû se k jeskynním vchodûm sunuly kamenité a blokové suèové sedimenty, jejichï tvorba pfiímo souvisela s klimatick mi podmínkami (napfi. mrazové zvûtrávání, mûnící se mnoïství sráïek). Pfiíklad takov ch sedimentû lze najít v jeskyni KÛlna nedaleko Sloupu na severním okraji Moravského krasu. Bûhem nejmlad ího období ãtvrtohor (holocénu) se pfii úpatích svahû a pod skalními stûnami hromadily kamenité svahové sedimenty, ãasto zcela zakr vající ústí jeskyní. Pod jeskyní tajgrovka v Punkevním Ïlebu se v holocénu vysráïel CaCO 3 rozpu tûn ve vodû krasového pramene a vznikla zde malá pûnovcová kaskáda. V klimaticky pfiízniv ch podmínkách holocénu se uvnitfi jeskyní tvofiily rozmanité formy krápníkové v zdoby. Spodní karbon (kulm) Drahanské vrchoviny na území okresu Blansko je souãástí tzv. západokulmské pánve. Z ponikevského souvrství se vyvíjí souvrství bfiezinské stáfií visé (jílovité bfiidlice a pískovce), souvrství protivanovské (stfiídání pfievládajících drob, prachovcû a bfiidlic) a nejvût í souvrství rozstáàské s fly ov mi rytmity (stfiídání jílovit ch bfiidlic a prachovcû s vloïkami drob a také slepencû, napfi. Bílá Voda, Lipovec, oblast jiïnû od Jedovnic a v chodnû od Ostrova. Celková mocnost spodního karbonu se odhaduje na dva kilometry, pfiiãemï pfied mezozoickou denudací byl jeho rozsah je tû daleko vût í horizontálnû i vertikálnû. Boskovická brázda (období karbon a perm) se na území okresu Blansko smûrem k severov chodu nápadnû roz- ifiuje na více neï 0 km (napfi. mezi Letovicemi a Boskovicemi). Litologick obsah je obdobn, chybí v ak zcela uhelné sloje, zato je zastoupen i devon a spodní karbon (jiïnû a severov chodnû od Boskovic), coï svûdãí o tom, Ïe Boskovická brázda vznikla jako mezihorská deprese jiï v prûbûhu hercynského vrásnûní. Rokytenské slepence mají v této ãásti znaãn rozsah a v okolí Jevíãka zaujímají více neï polovinu v plnû. Jeskynû KÛlna v Moravském krasu s ãetn mi doklady pleistocénního v voje pûd. BK 7 03

8 097-9_BK_uvod :39 Stránka 04 Brnûnsko Stolové pahorky Mal Chlum (vlevo) 488,6 m n. m. a Velk Chlum (vpravo) 463, 5 m n. m. západnû od obce Obora jsou budovány kfiídov mi usazeninami. Zatímco v jiïnûj ích lokalitách v okolí Brna se vyskytují jurské sedimenty ve facii karbonátové plo iny, v okolí Rudic a Olomuãan jsou zastoupeny usazeniny tzv. elfové laguny. Na podloïí devonu se usazovaly písãité vápence s psefitickou pfiímûsí a pozdûji i biomikritové vápence, silicifikované a dolomitizované s hlízami rohovcû. Podle stáfií jsou fiazeny do kellowaye aï oxfordu. Usazeniny spodnokfiídového stáfií jsou pfieváïnû sedimenty kontinentální, fiíãní ãi jezerní. Patfií k nim tzv. rudické vrstvy (cenoman), písky a písãité jíly, tvofiící v plà krasov ch depresí v devonsk ch vápencích Moravského krasu. Svrchnokfiídová sedimentace mûla podstatnû vût í rozsah, zachovaly se v ak jen star í souvrství cenomanu (perucko-korycanské vrstvy) a spodního turonu (bûlohorské souvrství). V skyty jsou v nadloïí rudick ch vrstev mezi Olomuãany a Rudicemi, v Blanenském prolomu, kter probíhá od Kfietína k Blansku a v obdobnû sledovateln ch izolovan ch v skytech od Chlumu pfies v chodní okolí Letovic a Boskovic kvalchovu (Valchovsk ) a nejsevernûj- í roudeck. Sedimentace zaãíná sladkovodními kaolinick mi písky, které pfiecházejí do jemnû písãit ch jílovcû. Na nû nasedá souvrství pískovcû a jílovcû pfiíbfieïních a kvádrové pískovce, které vznikaly jiï v mûlkém mofii. Na nich spoãívají typické glaukonitové pískovce mofiského cenomanu. Nejvy í ãást vrstevního sledu tvofií ostfie nasedající jemnozrné pískovce ( opuky ) s vloïkami rohovcû (spongiolity). Terciérní sedimenty tvofií na Blanensku lineární soustavu v skytû, sledujících nápadnû Boskovickou brázdu. Jsou to mofiské sedimenty spodního badenu, usazené v zálivu, kter zabíhal daleko do âeského masivu, od Brna pfies Boskovice, Jevíãko, Lan kroun, dále jiï ve sladkovodním v voji jednak pfies Jablonné nad Orlicí do králického pfiíkopu, jednak stále je tû v mofiském v voji pfies Tfiebovice, âeskou Tfiebovou k Ústí nad Orlicí. Stavební kámen se v minulosti tûïil na mnoha místech. Byly vyuïívány pfiedev ím horniny brnûnského masivu (Blansko, âerná Hora), vápence (Kfitiny, Jedovnice, Hol tejn, Lipovec, o Ûvka) a hadec (Letovice). Tyto kamenolomy jsou v ak dnes vût inu opu tûny, zãásti pro nedostatek zásob kvalitní suroviny, zãásti pro stfiety zájmû (mj. CHKO Moravsk kras). Kromû toho byly tûïeny jíly jako cihláfiská surovina v Blansku, jako Ïáruvzdorné jíly a jako keramická surovina u Rudic a Olomuãan. Slévárenské písky se tûïí z cenomanu u Blanska a Rudic. Podle regionálního geomorfologického ãlenûní patfií území okresu ke geomorfologické provincii âeská vysoãina. Západní ãást okresu budovanou krystalinikem a ãást permsk ch sedimentû jiïnû od obce âerná Hora zafiazujeme k ãesko-moravské geomorfologické soustavû. Zasahuje sem v chodní okraj podsoustavy âeskomoravská vrchovina, a to sv m celkem Hornosvratecká vrchovina. Mezi Rozseãí nad Kun tátem, âernovicemi a Ra ovem je zachována plochá holorovina ve v - kách 550 aï 700 m n. m. Na severu leïí kolem mûsta Ole nice plochá Ole nická kotlina. V jiïní ãásti mezi Brusnou, Lomnicí a Bûlãí je hlubok prolom Lomnické kotliny vyplnûn neogenními usazeninami. Pruh georeliéfu kolem hlubokého údolí fieky Svratky dosahuje nejvût í v ky S kofiem (70,7 m n. m.) a je rozfiezán údolími lev ch pfiítokû Svratky. Odli n georeliéf má okolí Kun tátu. Podél kun tátského zlomu vznikl sloïen zlomov svah probíhající od B kovic na Zbraslavec, Kun tát, 04 BK 8

9 097-9_BK_uvod :39 Stránka 05 Sulíkov a Veselku. Podle zlomu zaklesly kry kfiídov ch usazenin, které tvofií stolové vrchy. Ve stolovém vrchu Milenka (579,7 m n. m.) jsou vytesány zajímavé antropogenní jeskynû se sochami. Podél fiíãky Kfietínky se vyvinula Kfietínská kotlina, zãásti zaplnûná vodami pfiehradní nádrïe Letovice. Mezi V echovicemi na jihu a Îernovníkem na severu je v Boskovické brázdû pruh vy ího terénu na permokarbonsk ch sedimentech, kter oddûluje Oslavanskou brázdu na jihu od Malé Hané na severu (tzv. Îernovnická hrásè). Stfiední a v chodní ãást okresu geomorfologicky náleïí do brnûnské geomorfologické podsoustavy. Stfiední ãást okresu mezi âernou Horou na jihu avelk mi Opatovicemi na severu zabírá severní podcelek Boskovické brázdy, zvan Malá Haná, s úrodn mi ãernozemûmi na spra ích. Mezi âernou Horou, Lysicemi a Svitávkou se rozprostírá úrodná Lysická sníïenina. Na v chodû se nad ní v raznû zvedají kfiídové svûdecké vrchy Velk a Mal Chlum. Kolem Letovic je vy í georeliéf Svárovské vrchoviny s obnaïenou pfiedkfiídovou parovinou a nejvy ím bodem svûdeck m vrchem Nad Amerikou (553 m n. m.). U obcí De tná, Roubanina a Skrchov na Svárovskou vrchovinu navazuje mal v bûïek soustavy âeská tabule na kfiídov ch usazeninách. K obci Velká Roudka pak ze severu vybíhá mal v bûïek Podorlické pahorkatiny, zvan Moravskotfiebovská pahorkatina. V chodní ãást okresu zabírá rozsáhl celek Drahanské vrchoviny. Západní ãást Drahanské vrchoviny mezi Adamovem na jihu, Blanskem a Boskovicemi ve stfiedu aï po ebetov na severu tvofií podcelek Adamovská vrchovina. Její povrch má stfiední nadmofiskou v ku 400 m. Nejvy ím bodem vrchoviny je Holíkov (566,6 m n. m.) nad Valchovem. V georeliéfu vrchoviny se v raznû uplatàuje kerná stavba. Do vyvfiel ch hornin brnûnského masivu s ostrûvky devonsk ch a karbonsk ch hornin jsou v Blanenském a Valchovském prolomu tektonicky zaklesnuté kfiídové horniny. Mezi Svino icemi na západû a údolím Svitavy na v chodû leïí Svino icko- ebrovsk prolom. JiÏnû od nûho tvofií odolné spodnodevonské kfiemité slepence v razn strukturní hfieben Babího lomu (562, m n. m.) nad obcí Lelekovice (viz PR Babí lom). U obce Vratíkov je odkryt plo nû mal relikt tropického krasu v devonsk ch vápencích. Adamovskou vrchovinu od severu k jihu protéká fieka Svitava, která mezi Blanskem a Adamovem vytvofiila hluboké prûlomové údolí. Jádro Drahanské vrchoviny tvofií podcelek Moravsk kras na devonsk ch a karbonsk ch vápencích. Je to nejzajímavûj í a nejatraktivnûj í geomorfologická i krajinná jednotka blanenského okresu. Je podrobnû popsána v kapitole o CHKO Moravsk kras. Na v chodû na Moravsk kras navazuje geomorfologick podcelek Konická vrchovina. Je to zbytek vyklenuté holoroviny se stfiední nadmofiskou v - kou 485 m. Na území okresu povrch plo in leïí ve v kách 600 aï 700 m n. m. Asi,5 km v chodnû od obce Kofienec tu leïí i jeden z nejvy ích vrcholû okresu Paprã (72,0 m n. m.). Plo iny holoroviny jsou vût inou pokry- Okres Blansko Krápníková v zdoba dómu Pestré jíly v Moravském krasu. BK 9 05

10 097-9_BK_uvod :39 Stránka 06 Brnûnsko Leteck pohled do Kfitinského a Josefovského údolí, jeï se nacházejí ve stfiední ãásti Moravského krasu. ty poli, svahy údolí potokû jsou pak zalesnûné. U mûstysu Jedovnice na jihu leïí Jedovnická sníïenina s rybníky Ol ovcem a Budkovanem, která je souãástí pruhu sníïenin pokraãujících údolím Rakovce do Vy kovské brány. Do okolí LipÛvky a LaÏan zasahuje z jihu mal v bûïek eãkovicko-kufiimského prolomu, vyplnûného miocénními mofisk mi usazeninami. Základem v voje georeliéfu okresu jsou vrásno-zlomové struktury fundamentu konsolidované varisk m vrásnûním v prvohorách. Bûhem variského vrásnûní se vytvofiila i asymetrická pfiíkopová struktura Boskovické brázdy, vyplnûná permsk mi sedimenty v podmínkách bezodtokového bolzonu. Permské usazeniny v okolí Letovic, které se ukládají jiï na zarovnan povarisk povrch, svûdãí o tom, Ïe stfiedohorsk georeliéf, vytvofien varisk m vrásnûním byl brzo zarovnán exogenními pochody v subaerick ch podmínkách. V jufie pronikl na území okresu ze severu úzk záliv jurského mofie. V mofii se usazovaly pfiedev ím dolomitizované vápence s rohovci a krinoido- 06 BK 0

11 097-9_BK_uvod :39 Stránka 07 Okres Blansko vé vápence. Okolní georeliéf byl velmi ploch a hluboko zvûtral (tzv. pfiedkfiídová parovina). V teplém podnebí spodní kfiídy jurské usazeniny zvûtraly a v okolí obce Rudice zaklesly do hlubok ch krasov ch depresí (tzv. rudické vrstvy). Ve svrchní kfiídû v souvislosti s poãínajícím alpsko-karpatsk m vrásnûním do lo k radiálním tektonick m pohybûm. âást okresu poklesla a byla ve svrchní kfiídû ze severu aï po ãáru zhruba Ole nice âerná Hora Blansko Kfitiny zaplavena nejprve jezerem a pak kfiídov m mofiem. Pokraãování tektonick ch pohybû pak zpûsobilo ústup mofie, rozlámání kfiídov ch usazenin a jejich zaklesnutí do prolomû. V paleogénu probíhal v voj georeliéfu v subaerick ch podmínkách. Do lo k rozsáhlému odnosu kfiídov ch usazenin a ke vzniku paleogenního zarovnaného povrchu s mocn m plá tûm tropick ch zvûtralin. Na jejich povrchu byla odolná kûra (duricrust). OdvodÀování probíhalo od severu k jihu do Tethydy. V Moravském krasu se koncem paleogénu vytvofiily nejvy í jeskynní úrovnû Sloupsko- o Ûvsk ch jeskyní, jeskynû KÛlna, Hol tejnská jeskynû a dal í. Tektonické pohyby mezi karpatem a badenem ve t rské fázi alpsko-karpatského vrásnûní, spojené s násunem fly ov ch pfiíkrovû na okraj âeského masivu, zpûsobily vyklenování âeské vysoãiny, prohlubování údolí a pokles prolomû. V prolomech a pfiedmiocenních údolích se nejdfiíve usadily sladkovodní aï brakické sedimenty ottnangu (napfi. v údolí ebrovky ve Svino icko- - ebrovském prolomu), pozdûji pak vrstevnaté vápnité jíly karpatu. Nejrozsáhlej í mofiská záplava nastala bûhem spodního badenu, kdy mofie proniklo hluboko do âeské vysoãiny. Ve sníïeninách se uloïily mocné vrstvy badensk ch pískû a jílû (téglû). Po ústupu badenského mofie do lo k jejich vyklizování, ale pfiesto jsou zachovány ve sníïeninû Malé Hané, v Blanenském, Svino icko- ebrovském a eãkovicko- -kufiimském prolomu, ve Ïlebech Mo- Krasová úvala na Ostrovské plo inû v Moravském krasu. BK 07

12 097-9_BK_uvod :39 Stránka 08 Brnûnsko SníÏená hladina ponorné fieky Punkvy v Punkevních jeskyních. ravského krasu a na dal ích místech. V pliocénu docházelo k odnosu zvûtralin a obnaïování bazální zvûtrávací plochy a ke vzniku místních zarovnan ch povrchû. V pleistocénu probíhal v voj georeliéfu pod vlivem stfiídání chladn ch období (glaciálû) a teplej ích období interglaciálû. V skyt kryogenních jevû nejen na vrchovinách, ale i ve sníïeninách (napfi. Malé Hané) svûdãí o pfiítomnosti permafrostu v chladn ch obdobích pleistocénu. V Moravském krasu se v okrajov ch poljích (napfi. Sloupském nebo Hol tejnském) uloïily desítky metrû mocné periglaciální sedimenty. V such ch a chladn ch obdobích se ukládaly spra e vyváté z místních kryogenních zvûtralin. V holocénu se ve v voji georeliéfu znaãnû uplatàuje ãinnost lidské spoleãnosti. Podle Quitt, E. (97, 984) leïí témûfi cel okres v mírnû teplé klimatické oblasti, jejíï dílãí jednotky jsou od nejteplej í a nejsu í po nejchladnûj í a nejvlhãí rozloïeny od údolí Svitavy symetricky k v chodní a západní hranici okresu. Mírnû teplá klimatická oblast je charakterizována prûmûrnou teplotou vzduchu v ãervenci 6 aï 8 C a v lednu 2 aï 5 C, prûmûrn m poãtem letních dní 20 aï 50, prûmûrn m poãtem mrazov ch dní 0 aï 60 a prûmûrn m roãním úhrnem atmosférick ch sráïek v rozmezí 550 aï 750 mm. Nejteplej í a nejsu í ãástí okresu je Adamovská vrchovina. Naopak nejchladnûj í a nejvlhãí pfiedstavují vrcholové partie Konické vrchoviny ve v chodní ãásti okresu, které v ak jiï leïí v chladné klimatické oblasti, charakterizované prûmûrnou teplotou vzduchu v ãervenci 5 aï 6 C a v lednu 3 aï 4 C, prûmûrn m poãtem letních dní 0 aï 30, prûmûrn m poãtem mrazov ch dní 40 aï 60 a prûmûrn m roãním úhrnem atmosférick ch sráïek vrozmezí 850 aï 000 mm. V Nedvûdické vrchovinû se prûmûrná roãní teplota vzduchu pohybuje kolem 6,4 C, ve vrcholov ch ãástech Konické vrchoviny kolem 6,0 C, v Moravském krasu od 6,5 C na severu po 8,0 C na jihu, v oblasti Adamovské vrchoviny od 7,5 do 8,0 C a na Malé Hané slabû nad 7,0 C. V nejchladnûj ím mûsíci lednu klesá prûmûrná teplota ve vrchovinn ch ãástech okresu na 4,0 aï 4,2 C, ve stfiední ãásti Moravského krasu na 3,0 C a v jiïní ãásti okresu jiï jen mírnû pod 2,0 C. Nejteplej ím mûsícem je ãervenec. PrÛmûrné teploty vzduchu v nûm vystupují ve vrchovinn ch ãástech okresu na 5,7 aï 6,5 C, na Malé Hané nad 7,0 C, ve stfiední ãásti Moravského krasu k 7,8 C a na jihu okresu nad 8,2 C. Velké vegetaãní období zaãíná v jiïních a níïe poloïen ch ãástech okresu obvykle na pfielomu bfiezna a dubna atrvá asi 20 aï 220 dní a v severních ãástech a vy ích nadmofisk ch v kách trvá od konce první dubnové dekády vprûmûru 95 aï 205 dní. V oblasti Nedvûdické vrchoviny a ve vrcholov ch partiích Konické vrchoviny spadne za rok v prûmûru 652 aï 677 mm atmosférick ch sráïek, na Malé Hané 602 aï 68 mm a v jiïní ãásti okresu klesají roãní úhrny atmosférick ch sráïek pod 600 mm. Nej- 08 BK 2

13 097-9_BK_uvod :39 Stránka 09 vy í roãní úhrny atmosférick ch srá- Ïek se ve vrchovinné ãásti okresu pohybují mezi 87 a 846 mm, ale v jiïní, níïe poloïené ãásti okresu nejsou takovéto sráïkové úhrny o mnoho niï í. Velkou variabilitu sráïkov ch pomûrû potvrzuje na jedné stranû napfi. ãetn v skyt aktuálních mûsíãních sráïkov ch úhrnû pfiesahujících hodnotu aï 50 mm (v extrémních pfiípadech i 90 mm) a na druhé stranû moïn aktuální v skyt minimálních mûsíãních sráïkov ch úhrnû v rozmezí 0 aï 2 mm. Nejvy í denní sráïkov úhrn byl namûfien v Boskovicích dne 8. ãervence 94 (74,2 mm), v Lomnici dne 2. ãervence 922 (8,6 mm), v Lysicích dne 2. ãervence 922 (96, mm) a v Olomuãanech 7. ãervence 927 (02,4 mm). První den se snûhovou pokr vkou je na vrchovinû v prûmûru v polovinû fiíjna a poslední koncem bfiezna. Oblast Malé Hané se vûãi svému okolí klimaticky jednoznaãnû vymezuje, napfi. vy ími teplotami vzduchu, men í oblaãností, men ím poãtem sráïkov ch dní, dní se snûhovou pokr vkou aj. Údolí Svitavy vytváfií na mnoha místech velmi dobré pfiedpoklady pro formování mohutn ch místních teplotních inverzí. K obdobn m jevûm dochází také v nûkter ch ãástech údolí Kfietínky, PetrÛvky a Hodonínky aj. Podmínky pro v skyt plo nû rozlehlé, ale ménû mocné místní teplotní inverze má i údolí Uhfiického potoka mezi Uhfiicemi a Borotínem. Specifické topoklimatické pomûry vykazuje také oblast Moravského krasu. Cel blanensk okres patfií do povodí Moravy. Je rozdûlen na men í západní ãást, z níï odvádí vody malé levostranné pfiítoky Svratky (Hodonínka, Chlébsk potok, Besének a Lubû) a mnohem vût í zb vající ãást, která náleïí do povodí jejího nejvût ího pfiítoku Svitavy. Svitava je hlavním tokem okresu Blansko, kter m protéká od severu k jihu v délce 46 km. Na jeho území pfiitéká u Stvolové Vlkova a postupnû pfiibírá z v znamnûj ím pfiítokû zleva Semíã, Bûlou, Punkvu a Kfitinsk potok a zprava Kfietínku, z níï se nachází v okrese pouze dolní úsek s nádr- Ïí Letovice, potok Úmofií a B kovku. Okres opou tí pod Adamovem, kde má plochu povodí P 074 km 2, délku toku L 7,2 km a prûmûrn prûtok Qa 5,2 m 3 s. Nejv znamnûj ím pfiítokem Svitavy je Punkva, která vzniká v CHKO Moravsk kras soutokem Sloupského potoka a Bílé vody v jeskyních severnû od propasti Macocha, jejímï dnem protéká, vyvûrá v Pustém Ïlebu a dále teãe aï po ústí do Svitavy jako povrchov vodní tok v délce 7,3 km. Její celé povodí má P 70,4 km 2 aqa,0 m 3 s. Malá ãást okresu (P 24 km 2 ) pfii jeho severním okraji patfií k pramenné oblasti Jevíãky, coï je pfiítok TfiebÛvky, která pfiitéká zprava do Moravy. Z hydrogeologického hlediska se Blanensk okres dûlí do nûkolika odli - Okres Blansko Tok horní Bûlé v pfiírodním parku ehofikovo Kofienecko. BK 3 09

14 097-9_BK_uvod :39 Stránka 0 Brnûnsko Obec Brusná s okolím náleïí do povodí Besénku, levostranného pfiítoku Svratky. n ch ãástí. Na severu zasahují na jeho území puklinovû a prûlinovû propustné kfiídové sedimenty ústecké synklinály a velkoopatovické kfiídy. Jihov chodní ãást okresu náleïí k Moravskému krasu, kter tvofií puklinovû a krasovû propustné komplexy karbonátov ch hornin. Západní ãást okresu budují permokarbonské sedimenty Boskovické brázdy, krystalinikum a v chodní ãást kulmu Drahanské vrchoviny. Spoleãné pro tyto tfii hydrogeologické jednotky je to, Ïe horniny, které je budují, mají sníïenou puklinovou nebo prûlinovou propustnost a místy jsou zcela nepropustné. V men ích oblastech v okolí âerné Hory a LaÏan jsou prûlinovû propustné neogenní sedimenty. Nejvût ím vodním zdrojem na okrese Blansko je vodárenská nádrï Boskovice na fiíãce Bûlé (kapacita l s vody). K v znamn m zdrojûm podzemní vody náleïí pfiedev ím jímací území Velké Opatovice (vydatnost asi 50 l s ), dále zdroje v neogenních písãit ch sedimentech u âerné Hory ãi mezi Milonicemi a LaÏany a na území Moravského krasu (B ãí skála). Na území Blanenska je dodávána voda i z vodárenské nádrïe Opatovice na Malé Hané v sousedním vy kovském okrese. Na území okresu se vyskytují i nûkteré ojedinûlé zdroje minerálních vod. Zfiídla síranové Ïeleznaté vody jsou vobofie avalchovû. Dominantní skupinou pûd v rámci celého okresu jsou kambizemû (hnûdé pûdy). Kambizem typická (nasycená) zde vznikla na svahovinách kysel ch a neutrálních intruzív, svorû, fylitû, opuk a bezkarbonátov ch permsk ch hornin v irokém pásu protínajícím stfied regionu od severu k jihu. Kromû typické kambizemû se v této ãásti nachází ojedinûle i men í okrsky kambizemû pseudoglejové (severov chodnû od Letovic a jihov chodnû od Blanska) na svahovinách uveden ch hornin a kambizemû eutrofní na svahovinách bazick ch efuzív (mezi âernou Horou a Katefiinou). V chodnû i západnû v polohách s vy í nadmofiskou v kou pfiechází nasycené kambizemû do kysel ch variet kambizemû typické (jiïnû od Boskovic a Kun tátu) na podloïí svahovin rul, granulitû, svorû, fylitû, drob a bfiidlic âeské vysoãiny. Na svahovinách nevápnit ch pískovcû âeské vysoãiny, jiïnû i západnû od Velk ch Opatovic a Letovic, se vytvofiila kyselá 0 BK 4

15 097-9_BK_uvod :39 Stránka kambizem arenická. Nejvy í polohy okresu zaujímá silnû kyselá kambizem dystrická na svahovinách kysel ch intruzív, drob a bfiidlic âeské vysoãiny (mezi vrchy Paprã Ostr na v chodû, Kopaniny S kofi na západû i v jejich ir ím okolí). Nejúrodnûj í stanovi tû zemûdûlsk ch pûd pokr vá ãernozem hnûdozemní, která vznikla mezi Velk mi Opatovicemi a Boskovicemi i v jejich okolí a severozápadnû od âerné Hory na spra- ích. Severnû od âerné Hory se vyvinul ve smûru S J del í pás edozemû hnûdozemní na spra i, jiïnû od Jevíãka se na uveden ch eolick ch sedimentech vyskytuje i edozem typická. Kromû jiï jmenovan ch typû pûd se v okolí Letovic, Boskovic, Rájce-Jestfiebí a LipÛvky vytvofiily vût í celky hnûdozemû typické (místy i hnûdozemû pseudoglejové) na spra i a spra ov ch hlínách. Na znaãné ãásti území Moravského krasu se vyvinula rendzina typická a kambizemní (na v chozech vápence i rendzina litická). Na pfiekryvech spra- ov ch hlín se tu jako doprovodná sloïka rendzin nachází i luvizem typická, na zemûdûlské pûdû pak hnûdozem typická i pseudoglejová na mocnûj ích svahovinách z karbonátového materiálu. OstrÛvkovitû se rendziny vyskytují i v západní ãásti okresu (okolí Kozárova, Kun tátu, Lysic a Ole nice). Severnû a severozápadnû od pfiehradní nádrïe Letovice i podél severní hranice okresu vznikla na svahovinách opuk pararendzina kambizemní, v chodnû od âerné Hory a Letovic plo nû men í lokality pararendziny typické na svahovinách karbonátov ch permokarbonsk ch hornin. Skupinu hydromorfních pûd zastupují pfiedev ím gleje glej typick, ménû i organozemní a pseudoglejov. Tyto jsou v bûïkovitû roz ífieny podél men- ích vodních tokû a rybníkû (Îìárná, Bílá voda, Úmofií, Kfietínka, Hodonínka, rybníky Budkovan, Ol ovec aj.) vzónách kambizemí po celém území okresu, kde se vytvofiily na nevápnit ch deluviích a deluviofluviálních sedimentech. Periodicky zamokfiené plochy pfieváïnû luk zaujímá pseudoglej typick na polygenetick ch hlínách s eolickou a tûrkovitou pfiímûsí, kter tvofií men í ostrûvky v oblasti v skytu hnûd ch pûd a mezi tûmito okrsky a hnûdozemûmi, kde se vyvinul na spra- ov ch hlínách. Pod lesními porosty se zvûtrávajícím skeletem v pûdním profilu vznikl i pseudoglej kambick. V severov chodním v bûïku poblíï Paprãe (72,0 m n. m.) se nachází i men í lokalita pfiechodového druhu organozemû typické (glejové). Údolní nivy fiek Svitavy, Bûlé, Semíãe i dolních úsekû jejich ãetn ch pfiítokû pokr vají nivní pûdy fluvizem glejová a typická na bezkabonátov ch nivních sedimentech. Z regionálnû-fytogeografického pohledu leïí celé území Blanenska v oblasti stfiedních poloh, tedy v mezofytiku. Zasahuje sem celkem pût fytogeografick ch okresû, z nich nejménû dva podjednotkami. Nejvût í plochu západní ãásti okresu zaujímá Moravské podhûfií Vysoãi- Okres Blansko V vûr Jedovnického potoka v Kfitinském údolí v Moravském krasu. 2 Zaplaven vchod do Nicové jeskynû v soustavû Sloupsko- o Ûvsk ch jeskyní pfii povodni. 3 Pseudoglej typick u Boskovic. 2 3 BK 5

16 097-9_BK_uvod :39 Stránka 2 Brnûnsko POTENCIÁLNÍ P IROZENÁ VEGETACE 2 BK 6

17 097-9_BK_uvod :40 Stránka 3 ny. Do nûj patfií okolí Lomnice a dále irok pruh vymezen na západû spojnicí obcí Rohozec, Kun tát, Sebranice, Letovice, Horní Pofiíãí, na v chodû spojnicí Adamov, Îìár, Boskovice, De tná. Toto území je budováno krystalinikem, v nûmï se s kysel mi horninami stfiídají i ultrabazika (vãetnû krystalick ch vápencû) a také sedimentární horniny ãásti Boskovické brázdy. Potenciální vegetaci tvofií v niï ích polohách hercynské dubohabfiiny (Melampyro nemorosi-carpinetum), které ve vy ích polohách a v místech ãetnûj ích teplotních inverzí pfiecházejí do buãin, pfieváïnû kvûtnat ch. Jen fragmentárnû a maloplo nû se v této oblasti vyskytují i acidofilní teplomilné bfiekové doubravy (Sorbo torminalis-quercetum), maloplo n je rovnûï v skyt nexerotermních acidofilních bikov ch doubrav (Luzulo albidae-quercetum). Na prudk ch balvanit ch svazích se nalézá více typû suèov ch lesû. Pfii vût ích tocích se objevují ptaãincové ol iny (Stellario-Alnetum glutinosae). Flóra lesních porostû je na mnoha místech velmi bohatá a pestrá. Vedle typick ch prûvodcû hercynského lesa, coï je napfi. jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), pry ec sladk (Tithymalus dulcis) nebo ptaãinec velkokvût (Stellaria holostea), zde rostou napfi. i karpat tí migranti kakost hnûdoãerven (Geranium phaeum), pry ec mandloàovit (Tithymalus amygdaloides) a ostfiice pfievislá (Carex pendula) i alpsko-karpatské zapalice ÏluÈuchovitá (Isopyrum thalictroides), dymnivka plná (Corydalis solida) a ostfiice chlupatá (Carex pilosa) a aï do okolí Letovic proniká od jihu alpsk brambofiík nachov (Cyclamen purpurascens). Z podhorsk ch druhû sem zasahuje napfi. kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), jeãmenka lesní (Hordelymus europaeus), l kovec jedovat (Daphne mezereum), samorostlík klasnat (Actaea spicata) a dal í. Teplomilné druhy jsou dosti lokální, patfií k nim napfi. dfiín jarní (Cornus mas), brslen bradaviãnat (Euonymus verrucosus), z bylin bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), tolita lékafiská (Vincetoxicum hirundinaria) a l kovec vonn (Daphne cneorum). Primární nelesní vegetace zde témûfi úplnû chybí, ve fragmentech se objevuje v údolí Svitavy pod Blanskem a v údolí Lubû. Polopfiirozenou náhradní vegetaci tvofií pfiedev ím mezofilní louky s vegetací svazu Arrhenatherion. Zajímavûj í typy trávníkû ale najdeme pfiedev ím na vápencov ch v chozech, kde se objevuje napfi. váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum), vítod chocholat (Polygala comosa), vzácnû i sasanka lesní (Anemone sylvestris) nebo hofiec brvit (Gentianopsis ciliata). Vlhká stanovi tû zaujímaly v minulosti porosty pcháãov ch luk (Calthion), dnes znaãnû redukované a degradované, v nichï byla na více místech zji tûna napfi. kontinentální ostfiice trsnatá (Carex cespitosa) a na nûkolika místech dosud pfieïívají i prstnatce májové (Dactylorhiza majalis). Na v chozech opuk v okolí Bofiitova je tû v nedávné minulosti byla slatinná prameni tû s ustupující ostfiicí Davallovou (Carex davalliana). Do nejzápadnûj í ãásti Blanenska zasahuje je tû fytogeografick okres âeskomoravská vrchovina. Zatím- Okres Blansko Buãina v PR Rakovec. 2 Pry ec sladk (Tithymalus dulcis) patfií k typick m druhûm bylinného patra teplomiln ch dubohabrov ch lesû. 2 BK 7 3

18 097-9_BK_uvod :40 Stránka 4 Brnûnsko 2 K typick m chasmofytûm vápencov ch skal patfií drobná kapradinka sleziník routiãka (Asplenium ruta-muraria). 2 Náprstník velkokvût (Digitalis grandiflora) roste v rozvolnûn ch porostech smí eného lesa. 3 V podrostu teplomiln ch doubrav se nachází svûtlomiln pry ec mnohobarv (Tithymalus epithymoides). 3 co vût í ãásti této jednotky budují horniny silnû kyselé, zde se zejména v masivu S kofie, objevují i Ïivinami bohat í horniny, a to ostrûvkovitû v okolí Ole - nice krystalické vápence. Potenciálním vegetaãním krytem jsou tu pfieváïnû druhovû bohaté kvûtnaté buãiny (Dentario enneaphylli-fagetum) s celou fiadou v razn ch podhorsk ch prvkû. Na balvanit ch svazích se objevují porosty suèov ch lesû, zejména mûsíãnicov ch javofiin (Lunario-Aceretum) s v znaãnou dominantou mûsíãnicí vytrvalou (Lunaria rediviva). V lesním podrostu tady najdeme napfi. kokofiík pfieslenat (Polygonatum verticillatum), zimolez ãern (Lonicera nigra), rûïi pfievislou (Rosa pendulina), rybíz alpínsk (Ribes alpinum), kapradinu laloãnatou (Polystichum aculeatum), ale i velmi lokální alpsko-západokarpatskou fiefii nici trojlistou (Cardamine trifolia). Podhorsk charakter mají mnohde i nivy potokû, kde v podrostu ol í lepkav ch (Alnus glutinosa) roste bledule jarní (Leucojum vernum). Na odlesnûn ch místech se objevují mezofilní luãní porosty, zejména s vegetací ovsíkov ch luk svazu Arrhenatherion, velmi vzácnû pfieïívají i oligotrofní porosty smilkov ch pastvin ze svazu Violion caninae. V pramenné oblasti v okolí âernovic se lokálnû vyvinula i ra elini tû s bohat m zastoupením mechorostû, napfi. s ploníkem obecn m (Polytrichum commune) a více druhy ra- eliníkû (Sphagnum spp.), z cévnat ch rostlin se zde vyskytuje napfi. vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), starãek potoãní (Tephroseris crispa) nebo v ivec ladní (Pedicularis sylvatica). Kontrastní flóru mají vápencové ostrûvky. Zde najdeme je tû sasanku lesní, vítod chocholat, hofiec kfiíïat (Gentiana cruciata), jednokvítek velekvût (Moneses uniflora), na vápencov ch skalkách napfi. sleziník routiãku (Asplenium ruta-muraria), v jimeãnû i s. zelen (A. viride) a na hranicích se Îìárskem i reliktní ãern ãesk (Melampyrum bohemicum). Men ími v bûïky zasahuje od severu na Blanensko f. o. âeskomoravské mezihofií, a to zejména kontrastními podokresy Moravskotfiebovské vrchy a Malá Haná. Zatímco první je tvofien pfiedev ím ostrûvkovitû zalesnûn m hfibetem (pfieváïnû ve stupni dubohabfiin), Malá Haná zaujímá severní ãást Boskovické brázdy a je témûfi odlesnûná. Floristick ch a vegetaãních zvlá tností je zde pomálu, lze jen pfiipomenout, Ïe od severu do tûsné blízkosti hranic okresu zasahuje typick prûvodce opuk ve v chodních âechách pcháã bezlodyïn (Cirsium acaule). Souvisl pruh vápencû ve stfiední ãásti Blanenska aï po Sloup vymezuje Moravsk kras. Vegetace tohoto území je ovlivnûna pfiedev ím geologick m podkladem; acidofilní typy flóry a vegetace jsou zde velmi vzácné a vyskytují se pouze na plo inách druhotnû pfiekryt ch sedimenty, nebo v sekundárních lesních porostech, kde se v dûsledku pûstování nûkolika generací smrkû hromadí surov humus, izolující rhizosféru bylinného patra. Geomorfologická pestrost krasového území podmiàuje existenci vegetaãní mozaiky. Kostru zdej í vegetace tvofií kvûtnaté buãiny, zejména podhorské asociace Dentario enneaphylli-fagetum. V jejich druhovû pestrém podrostu najdeme svízel vonn (Galium odoratum), hrachor jarní (Lathyrus vernus), kyãelnici devítilistou, k. cibulkonosnou (Dentaria bulbifera), plicník tmav (Pulmonaria obscura), baïanku vytrvalou (Mercurialis perennis), l kovec jedovat, Ïindavu evropskou (Sanicula europaea), vûsenku nachovou (Prenanthes purpurea), svefiep BenekenÛv (Bromus benekenii) a dal í druhy. Mnohem fiid í jsou vápnomilné buãiny (Cephalanthero-Fagetum). Nacházejí se na místech s mûlkou pûdou, vût inou mimo severní expozici. V jejich podrostu b vají teplomilnûj í kefie, napfi. zimolez obyãejn (Lonicera xylosteum), svída krvavá (Swida sanguinea), vzácnû i dfiín jarní nebo dfii Èál obec- 4 BK 8

19 097-9_BK_uvod :40 Stránka 5 n (Berberis vulgaris), bylinn podrost neb vá úplnû zapojen vyskytují se v nûm teplomilnûj í druhy, napfi. tolita lékafiská nebo fiimbaba chocholiãnatá (Pyrethrum corymbosum), zejména vstavaãovité, napfi. okrotice ãervená (Cephalanthera rubra), o. bílá (C. damasonium), kru tík tmavoãerven (Epipactis atrorubens) nebo hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis). Na prudk ch jiïních svazích se nachází i teplomilné doubravy s dfiínem, v jejich podrostu se nachází napfi. kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum), nebo oïanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), bukvice lékafiská (Betonica officinalis) nebo medovník velkokvût (Melittis melissophyllum). Zejména v jiïních ãástech území se vyskytují idruhovû bohaté dubohabfiiny. Zatímco na mezick ch stanovi tích lze nalézt porosty bliï í spí e hercynskému typu (Melampyro nemorosi-carpinetum), ov em ãasto obohacené o teplomilnûj í druhy, napfi. prvosenku jarní (Primula veris), kostfiavu rûznolistou (Festuca heterophylla) apod., na stinnûj ích dnech údolí se obãas objevuje druhová skladba velmi blízká karpatsk m dubohabfiinám (Carici pilosae-carpinetum). V takov ch porostech ãasto dominuje ostfiice chlupatá a spolu s ní i napfi. pry- ec mandloàovit, ãistec alpínsk (Stachys alpina) nebo kakost hnûdoãerven. Na zazemnûn ch suèov ch svazích se objevují rûzné typy lesû suèov ch. V skladbû jejich podrostu se ãasto nacházejí druhy podobné buãinám nebo dubohabfiinám. V kontaktu s dubohabfiinami jsou to pfiedev ím habrové javofiiny (Aceri-Carpinetum), pro nûï je typick napfi. omûj vlãí (Aconitum vulparia), ve stfiední ãásti Moravského krasu najdeme porosty, v nichï se objevuje buk a spolu s ním místy i tis ãerven (Taxus baccata); na nûkolika místech se v suèov ch lesích vyskytuje i reliktní plo tiãník evropsk (Cimicifuga europaea), v Pustém Ïlebu byla zaznamenána i specifická jednotka su- Èov ch jasenin (Scolopendrio-Fraxinetum) s jazykem jelením (Phyllitis scolopendrium). Podobná stanovi tû jako suèové lesy zaujímají i vápnomilné lipiny (Seslerio-Tilietum), v nichï pfievládá lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), provázená pûchavou vápnomilnou (Sesleria albicans), ostfiicí prstnatou (Carex digitata) a dal ími druhy. V lesních lemech se v jiïní ãásti Moravského krasu objevuje napfi. kakost krvav (Geranium sanguineum) a smldník jelení (Peucedanum cervaria). Na hranách skal v Pustém Ïlebu se nacházejí bûlozáfika vûtvitá, kavyl IvanÛv (Stipa joannis) a ostfiice nízká (Carex humilis). Primární bezlesí tvofií v Moravském krasu vegetace na skalách a otevfien ch sutích. Na skalách se objevuje vegetace svazu Seslerio-Festucion pallentis s pûchavou vápnomilnou, tafiicí skalní (Aurinia saxatilis), lomikamenem vïdyïiv m (Saxifraga paniculata) a skalníkem celokrajn m (Cotoneaster integerrimus), zvlá tností jsou nedávno objevené v skyty mochny jahodovité (Potentilla sterilis) a prvosenky aurikule (Primula auricula). Na nezazemnûn ch sutích se objevuje spoleãenstvo s bukovníkem vápencov m (Gymnocarpium robertianum). Zastínûná chladná suè v Maco e hostí i endemick poddruh kruhatku Matthiolovu moravskou (Cortusa matthioli subsp. moravica). Polopfiirozenou nelesní vegetaci vmoravském krasu tvofií pfieváïnû mezofilní ovsíkové louky (Arrhenatherion), jen na v slunn ch krapov ch polích se objevují teplomilné trávníky s vegetací svazu Bromion erecti. V nich dominuje pfiedev ím kostfiava Ïlábkatá (Festuca rupicola), spolu s ní se tu vyskytuje napfi. mochna sedmilistá (Potentilla heptaphylla), oïanka kalamandra apod. Obãas v této vegetaci roste i hofiec kfií- Ïat a h. brvit. Nápadnou rostlinou tûchto míst b vá statn pcháã bûlohlav (Cirsium eriophorum). Na vzácn ch vlhk ch stanovi tích se objevuje vegetace pcháãov ch luk svazu Calthion. V chodní polovinu Blanenska vyplàuje Drahanská vrchovina. Z jejích tfií podokresû sem zasahuje Drahanská plo ina (v severní ãásti aï pfiibliïnû po spojnici Kfitiny Podomí) a do nejjiïnûj ího cípu Drahanské podhûfií, vyznaãující se vy ím podílem pahorkatinn ch prvkû. I na Drahanské vrchovinû pfievaïují v potenciální vegetaci kvût- Okres Blansko Prvosenka jarní (Primula veris). 2 Vstavaã nachov (Orchis purpurea). 3 Lomikámen trojprst (Saxifraga tridactylites). 2 3 BK 9 5

20 097-9_BK_uvod :40 Stránka 6 Brnûnsko 2 Vûsenka nachová (Prenanthes purpurea) sestupuje v hluboce zafiíznut ch údolích z horsk ch poloh aï do okolí Brna. 2 Pfiítomnost pcháãe potoãního (Cirsium rivulare) na vlhk ch loukách prozrazuje charakteristické nahlouãení kvûtû na vrcholu lodyhy. 3 edokfiídlec jilmov (Hydrelia blomeri) je vzácn m prûvodcem suèov ch lesû se zastoupením jilmû. 3 naté buãiny, ale zejména ochuzeného kostfiavového typu (Festuco altissimae- -Fagetum), ve vy ích, sráïkovû bohat- ích polohách a na místech s nedostatkem Ïivin i acidofilní bikové buãiny (Luzulo-Fagetum). V nejvy ích polohách v okolí Îìárné a Bene ova byla v lesích zaznamenána i horská tfitina chloupkatá (Calamagrostis villosa). Dubohabfiiny jsou zde fiid í, vyskytují se zejména v ãásti pfiipadající k Drahanskému podhûfií a dále na svazích Malé Hané. Vût ina lesních porostû v ak byla pfiemûnûna na smrkové monokultury; takto dnes vypadají i lesní porosty na ostrûvku vápencû u Vratíkova. Pro Drahanskou vrchovinu jsou typické nivy tokû s ol inami (pfieváïnû Stellario- -Alnetum glutinosae), místy i se zastoupením bledule jarní. V nelesní flófie Drahanské vrchoviny najdeme na mezofilních stanovi tích fragmenty ovsíkov ch luk (Arrhenatherion), na v stupech kysel ch podkladû i podhorské smilkové louky (Violion caninae). V porostech s kostfiavou ãervenou (Festuca rubra) se zejména v okolí Bene ova dosud objevuje i velmi ohroïen zvoneãník hlavat (Phyteuma orbiculare). Na stanovi tích vlhk ch jsou typické pcháãové louky s vegetací svazu Calthion, v nichï se objevuje pfiedev ím pcháã potoãní (Cirsium rivulare), prstnatec májov a vzácnû i upolín nejvy í (Trollius altissimus) nebo kosatec sibifisk (Iris sibirica). V nejvy ích polohách této ãásti Blanenska se vyskytují i ra elinné louky s vegetací svazu Caricion fuscae s ostfiicí obecnou (Carex nigra) a hadím mordem nízk m (Scorzonera humilis), v nichï na více lokalitách roste napfi. subatlantská pampeli ka Nordstedtova (Taraxacum nordstedtii). V okolí Pavlova jsou dokonce zbytky ra elini È se suchop rem pochvat m (Eriophorum vaginatum), brusinkou obecnou (Rhodococcum vitis-idaea), klikvou bahenní (Oxycoccus palustris) a vzácn mi druhy mechorostû. Cel okres je souãástí hercynské podprovincie s nûkolika bioregiony. Od západu zasahují na jeho území Brnûnsk a S kofisk bioregion, od severu Svitavsk bioregion, v chodní hranici lemuje bioregion Drahansk a stfiední ãást zaujímá bioregion Maco sk s pestrou a zachovalou faunou Moravského krasu. Dal í zoologicky zajímavé lokality jsou ostrûvkovitû rozpt leny po celém území okresu. Extrémnû teplomilné druhy sem pronikají jen ve velmi omezené mífie a mûïeme se s nimi setkat na plo nû omezen ch, mikroklimaticky pfiíhodn ch stanovi tích, napfi. v okolí LaÏánek, Vilémovic, Bofiitova a v údolí Svitavy. Z teplomiln ch druhû se místy objevuje nápadn okáã vo- Àavkov (Brintesia circe) a o. ovsov (Minois dryas), na bezles ch biotopech samotáfiská vãela stepnice Eucera nigrescens. Jen ojedinûle jsou zastoupeny teplomilné formy i mezi obratlovci. Donedávna byly známy v území okresu kolonie syslû (Spermophilus citellus), nepravidelnû zahnízdí bramborníãek ãernohlav (Saxicola torquata) a pûnice vla ská (Sylvia nisoria). Ve zbytcích doubrav a dubohabfiin se vyskytuje napfi. drabãík Quedius ventralis, kovafiíci Ischnodes sanguinicollis, Limoniscus violaceus, krasec Eurythyrea quercus a stuïkonoska úzkopásná (Catocala promissa). Z ptákû zcela lokálnû hnízdí v tûchto lesích strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius) a lejsek bûlokrk (Ficedula albicollis), pfiípadnû i Ïluva hajní (Oriolus oriolus). Jen vzácnû dodnes v území pfieïívají zbytkové minimálnû poãetné populace kuàky obecné (Bombina bombina) a skokana zeleného (Rana kl. esculenta). Vprosvûtlen ch listnat ch lesích a na lesostepních ãi skalnat ch plochách Ïije uïovka hladká (Coronella austriaca). Na vût inû území pfievládají spoleãenstva lesních druhû, buãin a jedlobuãin, dnes ale zejména kulturních smrkov ch nebo borov ch porostû. V Moravském 6 BK 20

21 097-9_BK_uvod :40 Stránka 7 krasu jsou navíc ãastûj í druhy su- Èov ch lesû, vápencov ch sutí, skal a kaàonû s vût ím podílem podhorsk ch a ojedinûle i horsk ch druhû. Jako pfiíklady hmyzích indikátorû podhorsk ch suèov ch lesû, buãin a jedlobuãin je moïno jmenovat masafiky Myorhina lunigera a M. pandifera, stfievlíka nepravidelného (Carabus irregularis), kozlíãka Acanthocinus reticulatus, adélu Adela associatella, píìalku edokfiídlece jilmového (Hydrelia blomeri) a tûtcono e smrkového (Calliteara abietis). V pfievaïujících lesnat ch oblastech z obojïivelníkû lze vidût pfiedev ím ropuchu obecnou (Bufo bufo), skokana hnûdého (Rana temporaria), s. tíhlého (R. dalmatina), ãolka obecného (Triturus vulgaris) a také plo nû roz- ífieného ã. horského (T. alpestris). Na více lokalitách Ïijí populace ãolka velkého Triturus cristatus (Kfitiny, Rudice, Lhota Rapotina, Ochoz u Ti nova nebo Synalov). V jimeãnû se v neãetn ch fragmentech pûvodních listnat ch lesû vyskytuje mlok skvrnit (Salamandra salamandra), napfiíklad u Nového hradu u Adamova, Úsobrna na Boskovicku nebo âernovic na Kun tátsku. V rozsáhl ch lesnat ch oblastech vy ích poloh s vlhãím a chladnûj ím klimatem je charakteristická je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara) a zmije obecná (Vipera berus). Zmije je snad nejhojnûj í na Boskovicku. Je tûrka Ïivorodá se ãetnû vyskytuje napfiíklad v rozsáhlém komplexu Pavlovsk ch mokfiadû u Bene ova. V pfieváïnû jehliãnat ch lesích na Boskovicku a Kun tátsku hnízdí ofie - ník kropenat (Nucifraga caryocatactes). Pfiedev ím v Moravském krasu (jinde jen roztrou enû a vzácnû) hnízdí v buãinách holub doupàák (Columba oenas) a lejsek mal (Ficedula parva). Z vy ích poloh âeskomoravské vrchoviny proniká do území kulí ek nejmen í (Glaucidium passerinum) a s c rousn (Aegolis funereus), pravidelnû hnízdící také v Moravském krasu. Vzácnû byl pozorován dokonce pu tík bûlav (Strix uralensis). Oproti jin m oblastem Jihomoravského kraje hnízdí v tomto území pravidelnûji ãíïek lesní (Carduelis spinus), poãetnûji h l obecn (Pyrrhula pyrrhula) a kfiivka obecná (Loxia curvirostra). Pfiedev ím ve skalnat ch Ïlebech Moravského krasu hnízdí v r velk (Bubo bubo) akrkavec velk (Corvus corax), v minulosti vzácnû i sokol stûhovav (Falco peregrinus). V údolích se místy zachovaly zbytky vlhk ch luk a mokfiin rovnûï doprovázené charakteristick mi druhy ÏivoãichÛ. Ojedinûle se na náhorních plo- inách setkáme se zbytky ra elini t Okres Blansko âolek horsk (Triturus alpestris). 2 Mlok skvrnit (Salamandra salamandra). 3 Je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara). 4 Bramborníãek hnûd (Saxicola rubetra). BK 2 7

22 097-9_BK_uvod :40 Stránka 8 Brnûnsko Lindu ka luãní (Anthus pratensis). 2 Kulí ek nejmen í (Glacidium passerinum). 2 osídlen ch tyrfofilní faunou, rozsáhleji snad jen v luãním komplexu Pavlovsk ch mokfiadû u Bene ova, z nápadnûj- ích druhû hmyzu ob vají tyto biotopy napfi. ohniváãek modrolem (Lycaena hippothoe), modrásek bahenní (Maculinea nausithous) a m. oãkovan (M. teleius). Z ptákû zde vzácnû hnízdí chfiástal polní (Crex crex), bramborníãek hnûd (Saxicola rubetra) a lindu ka luãní (Anthus pratensis). Na více tocích (na Svitavû, Punkvû, Chlébském potoce, Kfitinském potoce u Adamova, fiíãce Bûlé nebo Kfietínce) hnízdí skorec vodní (Cinclus cinclus), na Svitavû vzácnû ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis). V bezles ch, zemûdûlsky vyuïívan ch oblastech podél Svitavy hnízdí na ojedinûl ch mokfiadních lokalitách jednotlivé páry motáka pochopa (Circus aeruginosus) a nûkteré v znamnûj í druhy otevfien ch terénû. Charakteristick je Èuh k obecn (Lanius collurio) a také krutihlav obecn (Jynx torquilla), bramborníãek ãernohlav (Saxicola torquata) nebo kfiepelka polní (Coturnix coturnix), fiídce hnízdí Èuh k ed (Lanius excubitor), vzácnû se vyskytuje hnízdící pûnice vla ská (Sylvia nisoria). V obcích a mûstech jsou letní kolonie netop rû, napfiíklad netop ra velkého (Myotis myotis) v Blansku, Borotínû nebo Kfitinách, vrápence malého (Rhinolophus hipposideros) ve Kfitinách, Kfietínû nebo Dlouhé Lhotû. V podzemních prostorách Moravského krasu jsou v znamná zimovi tû témûfi v ech na ich druhû letounû (Chiroptera). V Moravském krasu Ïije ojedinûlá populace plcha zahradního (Eliomys quercinus) a na více místech pl ík lískov (Muscardinus avellanarius) a plch velk (Glis glis). Nejstar í stopy pobytu pfiedchûdcû souãasného ãlovûka zde pfiedstavují kamenné a kostûné nástroje neandrtálcû z doby pfied více neï lety pocházející z Baãova, Vratíkova a âerné Hory. Právû zde v prostoru Boskovické brázdy bylo objeveno jedno z nejhust- ích osídlení na Moravû. Pod vlivem pfiíznivûj ího klimatu osídlili oblast pfied 7000 lety první zemûdûlci s keramikou lineární. S nástupem doby bronzové se v první polovinû 2. tisíciletí pfi. n. l. usídlil lid únûtické kultury, dokladem je nález ze ebetova. Lid následující vûtefiovské kultury budoval hradiska na ostroïnách napfi. u Velk ch Opatovic a Hradisko u Svitávky. Kovolitectví vyuïívalo rud ze západní ãásti okresu. Po celé období mlad í a pozdní doby bronzové aï do pfiíchodu KeltÛ zde Ïil lid luïické kultury. Rozvíjeno bylo zemûdûlství a budována opevnûná hradiska, v nichï se soustfieìoval obchod a v roba (hradní kopec u Boskovic, Mal Chlum u Bofiitova). Mezi 8. a 5. stoletím pfi. n. l. je etapa hal tatská star í doby Ïelezné. S pfiíchodem KeltÛ ve 4. století dochází k rozvoji fiemesel. VyuÏívány byly místní zdroje Ïelezné rudy. Pfied pfielomem letopoãtu jsou Keltové vytlaãeni germánsk mi kmeny. VprÛbûhu 6. století ovládli tato území Slované. Sídli tû s keramikou praïského typu z JabloÀan a Bofiitova patfií k prvním. Osady pfiib valy a proces vrcholil v 9.století ve velkomoravském období. Dal í rozvoj osídlení okresu nastal aï ve 2. a 3. století, kdy obyvatelé hus- 8 BK 22