_VY_uvod :17 Stránka 521 C M Y K OKRES VY KOV. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. BRNùNSKO

Transkript

1 52-536_VY_uvod :7 Stránka 52 OKRES VY KOV CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr BRNùNSKO

2 52-536_VY_uvod :7 Stránka 522 Brnûnsko OKRES VY KOV Na pfiedcházející stranû: B valé v znamné keltské sídli tû nad obcí Luleã s farním kostelíkem sv. Martina z let Rousínovská brána se Slavíkovicemi a Rousínovem, na horizontu v chodní okraj Drahanské vrchoviny. Okres Vy kov se nachází v oblasti stfiední Moravy v severov chodní ãásti Jihomoravského kraje. Hraniãí na severov chodû s okresem Prostûjov, na severov chodû aï jihov chodû s okresem KromûfiíÏ, na jihov chodû aï jihu s okresem Hodonín, na jihu s okresem Bfieclav, na jihozápadû s okresem Brno- -venkov a na západû aï severozápadû s okresem Blansko. Území okresu má zhruba tvar trojúhelníku svrcholem na severu. Nejsevernûj í bod leïí v údolí fiíãky Okluky na Drahanské vrchovinû na s. z.. a nejjiïnûj í bod na jiïním okraji vrcholové plo iny k. Vysoká 36,9 m n. m. u obce Bo ovice ( s. z..). Nejzápadnûj í bod okresu se nachází asi,5 km západnû od obce Hostûrádky-Re ov na hfibetu Staré hory ( v. z. d.) v Dyjsko-svrateckém úvalu a nejv chodnûj í bod území okresu na návr í asi km severov chodnû. od obce KoÏu ice (na 7 2 v. z. d.). Rozlohou 888,83 km 2 patfií k men ím okresûm âeské republiky. Povrch okresu je znaãnû rozmanit, protoïe leïí na hranici mezi âeskou vysoãinou a Karpaty. Stfiedem okresu se táhne od jihozápadu k severov chodu pás plochého terénu Dyjskosvrateckého úvalu a Vy kovské brány, v nûmï leïí i okresní mûsto Vy kov. Sever okresu tvofií Drahanská vrchovina v níï se v chodnû od Drahan (obec v okresu Prostûjov) nachází nejvy í bod okresu, k. 650 m n. m. Jih okresu pak tvofií pahorkatiny a vrchoviny Stfiedomoravsk ch Karpat. NejniÏ í bod okresu leïí v Dyjskosvrateckém úvalu jihozápadnû od obce aratice ve v ce 92 m n. m. Na geologické stavbû území okresu Vy kov se podílejí tfii hlavní jednotky. Na severozápadû je to spodní karbon (kulm) Drahanské vrchoviny, ve stfiední ãásti karpatská pfiedhlubeà a v jihov chodní ãásti mesozoikum Ïdánické a pouzdfianské jednotky vnûj ích Karpat. Spodní karbon (kulm) Drahanské vrchoviny buduje severozápadní ãást území severozápadû od linie Viniãné umice, Luleã, Vy kov a Drysice. PfieváÏnou ãást tvofií v chodokulmská pánev, v níï v jiïní ãásti pfievládají slepence a droby stáfií visé (myslejovické souvrství), které smûrem k severu zjemàují a pfiecházejí do rytmitû, bfiidlic a drob. 522 VY 2

3 52-536_VY_uvod :7 Stránka 523 Okres Vy kov ZVLÁ Tù CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ, P ÍRODNÍ PARKY A PAMÁTNÉ STROMY VY 3 523

4 52-536_VY_uvod :7 Stránka 524 Brnûnsko KRAJINN POKRYV 524 VY 4

5 52-536_VY_uvod :7 Stránka 525 Rozli ují se star í raãické a mlad í luleãské slepence. Stáfií souvrství je bezpeãnû doloïeno nálezy goniatitové fauny u Raãic. Horniny myslejovického souvrství tvofií brachysynklinály (napfi. ol anskou). Ve slepencích jsou zajímavé valouny, jejichï sloïení se zákonitû mûní od slabûji metamorfovan ch ve spodních ãástech po silnûji metamorfované horniny, odpovídající moldanubiku, které se nacházejí ve svrchních partiích. Îdánická a pouzdfianská jednotka v jiïní ãásti okresu byly zvrásnûny a pfiesunuty v miocénu bûhem sávsk ch a (hlavnû) t rsk ch pohybû a vytváfií tektonické pfiíkrovy a upiny, v nichï pfiíkrov Ïdánick byl pfiesunut pfies pfiíkrov pouzdfiansk a oba spoleãnû pfies sedimenty karpatské pfiedhlubnû. Îdánickou jednotku tvofií sedimenty paleocénu aï spodního miocénu, v nichï se rozli uje od podloïí do nadloïí nûmãické souvrství (podmenilitové), tvofiené hlavnû pelity s polohami tûrkû a pískû, pfiecházející v menilitové souvrství vápnit ch jílovcû se silicity, na které nasedá fly ová sedimentace se stfiídáním vápnit ch pískovcû, slepencû a vápnit ch jílovcû, svûdãící o tektonické aktivitû v karpatském prostoru. Pouzdfianská jednotka se vyskytuje jen v útrïcích pfii ãele pfiíkrovu a dosahuje stáfií svrchní eocén aï oligocén. Jsou to tmavé jíly pouzdfianského souvrství s vloïkami moutnick ch konkrecionálních vápencû. Karpatská pfiedhlubeà tvofií pásmo ve stfiední ãásti okresu mezi Ivanovicemi na Hané, Vy kovem a Újezdem u Brna (Vy kovská brána). Jihov chodní polovinu pfiedstavují sedimenty spodního miocenu (eggenburg karpat), severozápadní ãást od linie Buãovice vábenice Slavkov Újezd u Brna stfiední miocen baden. Ve star í spodnomiocéní ãásti pfievládají vápnité jíly a jíly s polohami pískû ( líry ). Pfii styku s ãelem karpatsk ch pfiíkrovû na jihov chodû jsou zastoupeny i polymiktní slepence a pískovce (nítkovické) a na severozápadû pfii hranici s mlad í ãástí zase lutr tétské tûrky a brnûnské (téï brodecké ãi ondratické) písky a tûrky, které jsou bazálními sedimenty badenské transgrese. Po jejich uloïení do lo ke krátkému pfieru ení sedimentace a pak k dal- í mohutné badenské transgresi, pfii níï se usazují na Vy kovsku karbonatické, stfiípkovitû rozpadavé jíly (tzv. tégly ) s polohami ryolitov ch tufitû. Území je pomûrnû chudé na nerostné suroviny. TûÏí se jen stavební kámen (spodnokarbonské droby v lomech Luleã a Raãice), bádenské jíly jako cihláfiské suroviny (Ivanovice na Hané, Rousínov). Územím okresu probíhá od obcí Habrovany a Ol any na jihozápadû smûrem k severov chodu pfies Drnovice, Vy kov a Pustimûfi svah, kter na povrchu vyznaãuje dûleïitou hranici mezi âeskou vysoãinou a Západními Karpatami. Severní ãást okresu náleïí k âeské vysoãinû. Tvofií ji geomorfologick ce- 2 Okres Vy kov Odstfiel v lomu u Lulãe. 2 Kulmské droby myslejovického souvrství tûïené v minulosti v lomu uhabrovin. 3 Zachovalé schránky ustfiic rodu Pecten sp. z mofisk ch útesû, chránûn ch v k. ú. obce KrouÏek. Ze sbírek Moravského zemského muzea vbrnû. 4 Zajímavé schránky druhu Spondylus cranicostra z okolí Rousínova. Ze sbírek Moravského zemského muzea v Brnû. 3 4 VY 5 525

6 52-536_VY_uvod :7 Stránka 526 Brnûnsko Jeden z nejvût ích nrazov ch klínû ve stfiední Evropû odkryt pfii tûïbû písku poblíï kóty Lutr ték severnû Nûmãan. Snímek je pofiízen nedlouho po ukonãení tûïby písku. Jeho souãasn stav lze porovnat s obrázkem ã. 2 na stranû 548. Mrazov klín je nápadn tím, Ïe mrazová puklina byla vyplnûna hnûd mi hlínami a v raznû se li í od okolních pískû. 2 Ukázka profilu fly ov ch jílovcû a slínovcû s vloïkami vápencû u silnice Buãovice Slavkov v chodnû obce KfiiÏanovice. 2 lek zvan Drahanská vrchovina, a to jeho podcelek Konická vrchovina. Ta pfiedstavuje náhorní rovinu se zbytky holoroviny v prûmûrné nadmofiské v ce 485 m. Povrch okresu tu dosahuje nejvût ích nadmofisk ch v ek (k. 650 m u Drahan, k. Kojál 600 m u Krásenska). Ploch povrch stfiední ãásti je pokryt poli. Okraje vrchoviny jsou rozfiezány hlubok mi údolími Malé a Velké Hané, jejich pfiítokû a potoka Rakovce. Jejich pfiíkré svahy jsou vût- inou zalesnûné. Západní Karpaty zaãínají na území okresu Západními Vnûkarpatsk mi sní- Ïeninami. Od jihozápadu zasahuje na území okresu k obcím Kfienovice, Vele ovice a Holubice mal v bûïek geomorfologického celku Dyjsko-svrateck úval. Je pfiedstavovan podcelkem Pracká pahorkatina, jeï je ãlenitou pahorkatinou na mladotfietihorních a ãtvrtohorních usazeninách. Kolem dolního toku fieky Litavy je vyvinutá údolní niva. V bûïek plochého georeliéfu pak k severov chodu pokraãuje sníïeninou Vy - kovské brány, tedy úzkou a protáhlou sníïeninou, která spojuje Dyjsko-svrateck úval na jihozápadû s Hornomoravsk m úvalem na severov chodnû. Toto území má pahorkatinn georeliéf ve stfiední nadmofiské v ce 226 m s ploch mi rozvodními hfibety, plo inami a iroce rozevfien mi údolími vodních tokû, kter se vyvinul na mladotfietihorních a ãtvrtohorních usazeninách. Nejvy ím bodem Vy kovské brány je k. Na hanácké 339 m n. m. Napfiíã sní- Ïeninou probíhá rozvodí mezi Svratkou amoravou. Ve Vy kovské bránû pfievládají pole. Soustava Vnûj ích Západních Karpat je v okrese pfiedstavována podsoustavou Stfiedomoravsk ch Karpat. Jihov chodní ãást okresu tvofií celek Litenãická pahorkatina. Povrch této ãlenité pahorkatiny má prûmûrnou v ku 293 m. Vznikla na fly i a miocenních usazeninách. Georeliéf pahorkatiny je mírnû zvlnûn se iroce zaoblen mi rozvodními hfibety. Údolí jsou iroce rozevfiená, svahy zvlàují ãetné úpady. Nejvy ím je k. Hradisko (58, m n. m.) u Star ch Hvûzdlic. Do okresu zasahují podcelky Orlovická vrchovina a niï í Buãovická pahorkatina. V jiïní ãásti okresu se pak zvedají hfibety Îdánického lesa. PfieváÏnû zalesnûná plochá vrchovina se rozkládá jiïnû od irokého údolí fieky Litavy. Vyvinula se na horninách Ïdánické jednotky vnûj ího fly e. Povrch vrchoviny má prûmûrnou nadmofiskou v ku 270 m. Nejvy í bod Îdánického lesa (U Slepice) dosahuje nadmofiské v ky 437,4 m a leïí na hranici okresu jiïnû od Nevojic. Do okresu zasahuje podcelek Dambofiická vrchovina. Podle Quitta, E. (97, 984) leïí ãást okresu, reprezentovaná Vy kovskou bránou, na jihu navazujícím Dyjsko- 526 VY 6

7 52-536_VY_uvod :7 Stránka 527 Okres Vy kov -svrateck m úvalem a na v chodû niï- ími a stfiedními polohami Buãovické pahorkatiny a Dambofiické vrchoviny v teplé klimatické oblasti. Je charakterizovaná prûmûrnou teplotou vzduchu v ãervenci 8 aï 20 C a v lednu 2 aï 3 C, 50 aï 70 letními a 00 aï 0 mrazov mi dny a prûmûrn m roãním úhrnem sráïek v rozmezí 500 aï 700 mm. Severní cíp Dyjsko-svrateckého úvalu pfiedstavuje v letním období v okrese Vy kov území, jeï je v prûmûru teplej í a su í neï ostatní ãásti teplé klimatické oblasti. Orlovickou vrchovinu a vrcholové partie Buãovické pahorkatiny a Dambofiické vrchoviny podél v chodní a jihov chodní hranice okresu vypl- Àuje mírnû teplá klimatická oblast s prûmûrnou teplotou vzduchu v ãervenci 7 aï 8 C, v lednu 2 aï 3 C, prûmûrn m poãtem letních dní 40 aï 50, prûmûrn m poãtem mrazov ch dní 0 aï 30 a prûmûrn m roãním úhrnem atmosférick ch sráïek v rozmezí 550 aï 650 mm. RovnobûÏnû se smûrem Vy - kovské brány pfiechází teplá klimatická oblast k severozápadní hranici okresu postupnû do jednotliv ch dílãích jednotek mírné klimatické oblasti, jejichï klimatické charakteristiky jsou v pfiíãinné souvislosti s geografickou polohou v rámci Konické vrchoviny. PrÛmûrná teplota vzduchu dosahuje v ãervenci 6 aï 8 C a v lednu 2 aï 5 C, poãet letních dní je v prûmûru v rozmezí 20 aï 50 a poãet mrazov ch dní v rozmezí 20 aï 60 a prûmûrn roãní úhrn atmosférick ch sráïek dosahuje 550 aï 750 mm. PrÛmûrná roãní teplota vzduchu se ve Vy kovské bránû pohybuje kolem 8,8 C, ve v e poloïen ch ãástech okresu s nadmofiskou v kou kolem 400 m kolem 7,5 C a v jeho nejvy ích polohách klesá pod 6,5 C. PrÛmûrná teplota vzduchu ledna v oblasti Vy kovské brány klesá na 2,2 C aï 2,6 C, v ãervenci zde zaznamenáváme prûmûrnou teplotu vzduchu kolem 8,6 C Slavkov u Brna leïí na pomezí Buãovické a Pracké pahorkatiny. 2 Krajinnou dominantou ir ího okolí Slavkova u Brna je poutní kaple sv. Urbana z let VY 7 527

8 52-536_VY_uvod :7 Stránka 528 Brnûnsko Intenzivnû vyuïívaná zemûdûlská krajina jiïní ãásti Vy kovska, v pozadí se sráïkov mi pruhy pfii pfiechodu studené fronty. aï 8,9 C, zatímco ve v kách kolem 400 m n. m. 7,0 aï 7,5 C a v nejv e poloïen ch místech okresu jen 6,4 C. Nejvy í teploty vzduchu pfiekraãují v niï ích i stfiedních polohách okresu 35 C. Absolutní teplotní maximum 36,2 C bylo namûfieno ve Slavkovû u Brna dne 25. ãervence 945. Absolutní minimum teploty vzduchu se pohybuje mezi 25 aï 30 C bez ohledu na nadmofiskou v ku. Velké vegetaãní období zaãíná v nejteplej í ãásti okresu po 22. bfieznu a trvá aï do 8. listopadu. V oblasti Konické vrchoviny pak od prvé pentády dubna do zaãátku poslední pentády fiíjna. Malé vegetaãní období zaãíná ve Vy kovské bránû a na Slavkovsku kolem 20. dubna a konãí na poãátku druhé dekády fiíjna. Léto zde zaãíná kolem 20. kvûtna a konãí asi 0. záfií, ve v e poloïen ch místech okresu pak trvá v prûmûru od zaãátku ãervna do zaãátku záfií. Okres Vy kov patfií mezi normálnû zavlaïená místa âr. V teplém pololetí zde dopadne v prûmûru od 377 do 388 mm atmosférick ch sráïek, tj. asi 62 % prûmûrného roãního sráïkového úhrnu. Aktuální sráïkové úhrny jsou v ak znaãnû promûnlivé, a tak napfi. v nejsu ích letech spadne i ménû neï 50 % dlouhodobého prûmûru a naopak v nejvlhãích letech i pfies 50 % prûmûrného roãního sráïkového úhrnu. Souãasnû v ak není vylouãen v skyt sráïkovû vydatn ch mûsícû nebo pfiívalov ch de ÈÛ v celkovû suchém roce, nebo naopak mûsícû bez registrovan ch atmosférick ch sráïek v celkovû vlhkém roce. Absolutní mûsíãní maximum atmosférick ch sráïek bylo zaznamenáno v srpnu 934, a to 89 mm. PrÛmûrn nástup snûhové pokr vky pfiipadá ve v kách nad 300 m n. m. jiï na konec listopadu, ve Vy kovské bránû aï na poãátek prosince. V extrémních pfiípadech se objevuje snûhová pokr vka uï v polovinû fiíjna s v jimkou Vy kovské brány, kde ji zaznamenáváme aï koncem fiíjna. PrÛmûrn poãet dnû se snûhovou pokr vkou se pohybuje od 40 ve Vy - kovské bránû po více neï 70 ve vy ích polohách Konické vrchoviny. V raznûj í inverzní údolí leïí ve vy - kovském okrese pfiedev ím v niï ích ãástech Îdánického lesa. Svahy obklopující pfieváïnou ãást údolí levostrann ch pfiítokû Litavy nejsou pokryty lesem, tak- Ïe chladn vzduch mûïe v noãních hodinách zcela neru enû klesat na dno 528 VY 8

9 52-536_VY_uvod :7 Stránka 529 Okres Vy kov údolí. Vzhledem k plo e sbûrn ch oblastí chladného vzduchu nejsou v ak inverze pfiíli mocné. Na dnû inverzních údolí leïí Snovídky, Nemotice, Moufiínov a Lovãiãky. Rozsáhlej í místní inverze pozorujeme v údolí Rakovce a postihují ãást Holubic, Slavíkovice, okraj Rousínova, âechyni a Komofiany. Je zde vy í poãet dnû s mlhou. Ménû v razné inverze se mohou vyskytovat i v údolích Malé a Velké Hané. Pfies znaãnou promûnlivost smûru arychlosti vûtru je okres Vy kov charakterizován v roãním prûmûru pfievládajícím smûrem proudûní z jihozápadu, pfiiãemï v letním období se navíc projevuje i zv ená ãetnost proudûní ze severov chodu aï severu. Cel vy kovsk okres náleïí ke stfiední ãásti povodí Moravy, a to pfieváïnû jejích pravostrann ch pfiítokû. Nejsevernûj í ãást jeho území patfií k pramenné oblasti Hlouãely (plocha povodí P 82km 2 ), coï je pravostrann pfiítok Valové (RomÏe), která pfiitéká zprava do Moravy. Z nejvût í ãásti okresu odvádí vody Haná se sv mi pfiítoky Brodeãkou (Drahansk m potokem), Rostûnick m (P 73,3 km 2 ) a Pustimûfisk m potokem (P 38,7 km 2 ). Haná vzniká soutokem Velké a Malé Hané u Dûdic a opou tí vy kovsk okres u Dfievnovic, kde má P 307 km 2, L 34,2 km, Q a 0,85 m 3 s. JiÏní ãást okresu Vy kov odvodàuje se sv mi pfiítoky, zejména potokem Rakovec (P 42,7 km 2, L 34, km, Q a 0,33 m 3 s ), pravostrann pfiítok Svratky Litava, která pramení v sousedním kromûfiíïském okrese. Na území Vy kovska pfiitéká u KoÏu ic a po 35 km je opou- tí u Hostûrádek-Re ova (P 487,5 km 2, Q a,00 m 3 s ). Na území okresu najdeme rybníky na potoce Hvûzdiãka, napfi. Uhfiick rybník, ha, pravostranném pfiítoku Litavy, a zejména na potoce Rakovec a jeho pfiítocích, z nichï nejv znamnûj- í je Pístovick rybník (plocha 9 ha), vyuïívan pro rekreaci. Nûkolik mal ch rybníkû je na horních tocích levostrann ch pfiítokû Litavy. Z vodních nádrïí je nejv znamnûj í vodárenská nádrï Opatovice na malé Hané, která pfiedstavuje v znamn zdroj vody (odbûr pfies 00 l s vody). Studánka v lese u OdrÛvek. VY 9 529

10 52-536_VY_uvod :7 Stránka 530 Brnûnsko 2 Litavu jako levostrann pfiítok Svratky lemuje úzk pás bfiehové vegetace v intenzivnû zemûdûlsky vyu- Ïívané krajinû Vy kovska. 2 Hnûdozem typická na spra i v k. ú. Litenãice. Severozápadní ãást okresu Vy kov je budována omezenû puklinovû propustn mi aï nepropustn mi horninami (droby, slepence, bfiidlice) kulmu Drahanské vrchoviny. Podobn mi vlastnosti se vyznaãují i paleogenní horniny (jíly, jílovce, jílovité pískovce) v jihov chodní ãásti okresu. Pouze sníïenina Vy kovské brány je vyplnûna pfieváïnû omezenû prûlinovû propustn mi aï témûfi nepropustn mi neogenními jíly a písky, místy i propustnûj ími písãit mi tûrky. V neogenních sedimentech Vy kovské brány jsou v znamné vyuïívané zdroje podzemní vody, napfi. u Drnovic, Pustimûfie a Ka parova, jejich vydatnost se pohybuje asi od 5 do 30 l s. Ve vy kovském okrese se nacházejí nûkteré ojedinûlé zdroje minerálních vod. Zfiídla sirovodíkové vody najdeme v Buãovicích a Slavkovû. Mnohem v znamnûj í v skyty pfiedstavují síranové sodno-hofieãnaté vody v Otnicích a zejména v araticích, kde se nachází ãást známého zfiídla této minerální vody, které jsou síranové hofieãnato-sodné s mineralizací 25 g l. PÛdní pokryv Vy kovska je moïno z pedogenetického hlediska rozdûlit do dvou oblastí. Severní a stfiedozápadní ãást (Drahanská vrchovina) je tvofiena pfieváïnû lesními pûdami, z nichï dominují kambizemû. Kambizem typická zaujímá pás blíïe hranicím s okresem Prostûjov a vznikla zde na svahovinách bfiidlic a drob âeské vysoãiny. Doprovází ji hnûdozem typická na spra ov ch hlínách, tvofiící rozlohou men í plochy i jako samostatná pûdní jednotka. PfiibliÏnû plo nû stejnû rozsáhl pás pfii hranici s okr. Blansko a Brno-venkov pokr vá i kyselá varieta kambizemû typické, jejíï doprovodnou sloïkou je tu pseudoglej typick na polygenetick ch hlínách s eolickou a tûrkovitou pfiímûsí. Na deluviofluviálních a fluviálních sedimentech podél nûkter ch vodoteãí (Velká Haná, Rakovec, Hraniãní potok, Drahansk potok, Malá Haná, Drnovka aj.) vznikly gleje (typick, pseudoglejov ) a pseudogleje (typick, kambick ), v mírnû zamokfien ch polohách i kambizem pseudoglejová. Druhou vût í ãást Vy kovska, jiïnû a severozápadnû od tohoto mûsta, zaujímají hlavnû zástupci molick ch, melanick ch a illimerick ch pûd. âernozemû pokr vají rozsáhlou oblast od Ivanovic na Hané pfies Vy kov, Rousínov aï po oblast jiïnû od Slavkova u Brna. Zastoupeny jsou ãernozemí typickou na spra- i (v okolí Slavkova i její karbonátovou varietou). Severnû aï v chodnû od Buãovic a Vy kova na men ích plochách vznikla ãernozem hnûdozemní na spra- i. Kromû samostatn ch pûdních jednotek vytváfií ãernozemû i ãetné asociace s pararendzinami, ve kter ch se ojedinûle nachází i ãernozem pelická na slínit ch jílech slínech. Na tûchto tûï- 530 VY 0

11 52-536_VY_uvod :7 Stránka 53 Okres Vy kov k ch horninách se vyvinuly plo nû rovnûï velmi roz ífiené pararendziny. Pararendzina typická se nachází (místy isdoprovodn mi hnûdozemûmi) ve svaïitûj ích polohách mezi Slavkovem a v chodní hranicí okresu, pararendzina kambická vznikla na slínit ch horninách i nekarbonátov ch fly ov ch pískovcích v severní ãásti Îdánického lesa (spolu s kambizemí typickou na bezkarbonátov ch fly ov ch bfiidlicích a luvizemí typickou na spra ov ch hlínách) a jihov chodnû od Vy kova. Oblasti molick ch i melanick ch pûd prolíná vût ími celky také hnûdozem typická na spra i s ménû zastoupen mi pararendzinami. Nachází se pfiedev ím jihov chodnû od Vy kova, jiïnû od Buãovic a v jihozápadním v bûïku okresu. Mezi Vy kovem a Tuãapy se vyskytují idva men í okrsky arenosolû kambizemû arenické na karbonátov ch píscích a ãernozemû arenické na lehk ch spra ích. V zónû ãernozemí podél Hané, Litavy a jejích pfiítokû se na nevápnit ch i vápnit ch nivních sedimentech vytvofiila ãernice typická. Horní a stfiední úseky tokû Litavy a Kyjovky i men ích pfiítokû lemuje fluvizem glejová na vápnit ch nivních sedimentech. Po obou bfiezích Rakovce, Hostûnického potoka, pfiítokû Otnického potoka a Mile ovického potoka aj. vodoteãí vznikla na nevápnit ch nivních sedimentech fluvizem typická. Vy kovsko leïí na rozhraní tfií fytogeografick ch jednotek. Stfiední ãást vyplàují teplé pahorkatiny, které náleïejí do Panonského termofytika. Teplomilná flóra a vegetace je zde velmi dobfie vyvinuta a fiada druhû zde dosahuje severního okraje roz ífiení, napfi. kosatec nízk (Iris pumila), hadinec nachov (Echium russicum) a karda panonská (Crepis pannonica). Îdánick les a Litenãické vrchy, které lemují jiïní, resp. jihov chodní hranici okresu, náleïejí jiï do Karpatského mezofytika (fytogeografick okres Stfiedomoravské Karpaty), zatímco celá severozápadní ãást území na Drahanské vrchovinû je souãástí âeskomoravského mezofytika (fyt. o. Drahanská vrchovina). Zde dosahují nûkteré druhy své v chodní hranice roz ífiení, napfi. bledule jarní (Leucojum vernum) a v minulosti i bûlorozchodník huàat (Oreosedum villosum). V tepl ch pahorkatinách najdeme na jiïních svazích zbytky teplomiln ch doubrav, na nûkolika místech je tû dfiínové doubravy (Corno-Quercetum) s dubem p fiit m (Quercus pubescens), ãastûji v ak mochnové doubravy (Potentillo albae-quercetum), vázané na v skyt luvizemí. Z dubohabfiin pfievaïují karpatské ostfiicové (Carici pilosae-carpinetum). Velmi pestrá jsou odlesnûná stanovi tû, na nichï se místy uchovaly rozmanité typy teplomilné travinobylinné vegetace. Na hfibítcích s jiïní expozicí jsou to Pístovick rybník je situován do údolí Rakovce poblíï Raãic Pístovic na v chodním okraji Drahanské vrchoviny. VY 53

12 52-536_VY_uvod :7 Stránka 532 Brnûnsko POTENCIÁLNÍ P IROZENÁ VEGETACE drnové stepi svazu Festucion valesiacae s kostfiavou walliskou (Festuca valesiaca), které zdobí více druhû kavylû (Stipa spp.), na nû zpravidla navazují porosty s ostfiicí nízkou (Carex humilis). Na povlovnûj ích svazích a na severních expozicích dominují teplomilné trávníky svazu Bromion erecti s váleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum) nebo se svefiepem vzpfiímen m (Bromus erectus). OstrÛvky této vegetace chrání více rezervací, napfi. NPR Vûtrníky, NPP Malhotky a PP Visengrunty. Îdánsk les a Litenãické vrchy hostí v niï ích polohách karpatské ostfiicové dubohabfiiny (Carici pilosae-carpine- 532 VY 2

13 52-536_VY_uvod :7 Stránka 533 Okres Vy kov tum), v e buãiny, vesmûs Carici pilosae- -Fagetum. V jejich podrostu najdeme fiadu typick ch karpatsk ch druhû, napfi. hvûzdnatec zubat (Hacquetia epipactis), svefiep vûtevnat (Bromus ramosus) a ãistec alpinsk (Stachys alpina). Zajímav m typem stanovi È jsou zde slatinné louky s ostfiicí Davallovou (Carex davalliana), vrbou rozmar nolistou (Salix rosmarinifolia) a tolijí bahenní (Parnassia palustris). Drahanská vrchovina má odli n charakter. V niï ích polohách najdeme hercynské ãern ové dubohabfiiny (Melampyro nemorosi-carpinetum) s jaterníkem trojlaloãn m (Hepatica nobilis) a ptaãincem velkokvût m (Stellaria holostea), na prudk ch jiïní svazích je doplàují acidofilní teplomilné bfiekové doubravy (Sorbo torminalis-quercetum), na severních expozicích acidofilní bikové doubravy (Luzulo albidae-quercetum). Ve vy ích polohách se nacházejí buãiny, nejãastûji v ochuzeném strdivkovém typu (Melico-Fagetum), fiidãeji (na Ïivinami bohat ích stanovi tích) buãiny s ostfiicí chlupatou (Carici pilosae-fagetum). V nejvy ích polohách jsou acidofilní bikové buãiny (Luzulo-Fagetum). Nivy vodních tokû zde provázejí ptaãincové ol iny (Stellario-Alnetum glutinosae), místy s bledulí jarní. ídké skalní útvary hostí vegetaci se sleziníkem severním (Asplenium septentrionale). Vegetaci na druhotnû odlesnûn ch místech tvofií louky, v nivách nejãastûji svazu Calthion, místy dosud s upolínem nejvy ím (Trollius altissimus), zvoneãníkem hlavat m (Phyteuma orbiculare) a pampeli kou Nordstedtovou (Taraxacum nordstedtii), na prameni tích i ra elinné louky svazu Caricion fuscae s ostfiicí obecnou (Carex nigra) a suchop rem úzkolist m (Eriophorum angustifolium). Aãkoli na tûchto stanovi tích nebylo dosud zfiízeno Ïádné chránûné území, zachovalé ukázky této vegetace si ochranu jistû zasluhují. Fauna okresu pfiedstavuje okrajovou smûs formovanou ze tfií biogeografick ch podprovincií hercynské (zalesnûné okraje Drahanského bioregionu v severní ãásti okresu), karpatské (Îdánicko-litenãick bioregion na jihov chodû) i panonské (pfiechodné území mezi Lechovick m a Hustopeãsk m bioregionem, vklínûné mezi obû pfiedcházející od západu). V souladu s tím proniká na území okresu od jihu a jihozápadu do Vy kovské brázdy znaãn poãet teplomiln ch druhû. Kfiís Trypetimorpha occitanica dosahuje v okolí Nesovic nejsevernûji v rámci svého areálu, v posledních letech se na území okresu roz ífiil dal í druh kfiísa, Stictocephala bisonia, nejsevernûji zde Ïije i mera Eryngiophaga hungarica. Kobylka Gampsocleis glabra, známá na Moravû pouze z NPR Vûtrníky, v ak nebyla nûkolik desítek let pozorována. Dále jsou to kudlanka náboïná (Mantis religiosa), kozlíãek hnûd (Dorcadion fulvum), vfietenu ka pozdní (Zygaena laeta), soumraãník ãernohnûd (Heteropterus morpheus) a drvodûlka Xylocopa iris. Z obojïivelníkû je v tûchto oblastech poãetná ropucha zelená (Bufo viridis), roztrou enû se vyskytuje blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus). Vzácnû se objevuje kuàka obecná (Bombina bombina), její nejpoãetnûj í populace pfieïívají podél severního okraje Îdánického lesa. Mokfiady ob vá uïovka obojková (Natrix natrix), u. hladká (Coronella austriaca) se poãetnûji vyskytuje pfiedev ím podél jiïního okraje Drahanské vrchoviny a severního okraje Îdánického lesa v oblastech s bohat m zastoupením Dub p fiit (Quercus pubescens) roste na jiïní Moravû na lesních okrajích nebo soliternû v xerotermní travinobylinné vegetaci. Jen vzácnû tvofií u nás vût í lesní porosty. 2 Nenápadné drsnokfiídlece modfiínové (Lycia isabellae) lze nalézt vbfieznu po prvním oteplení na kmenech star ch modfiínû. 3 Tolije bahenní (Parnassia palustris). 4 Svefiep pfiím (Bromus erectus) je ãast m druhem ve xerotermních spoleãenstvech hlub ích pûd, která jsou sdruïována do svazu Bromion erecti. 5 Medovník velkokvût (Melittis melissophyllum). 5 VY 3 533

14 52-536_VY_uvod :7 Stránka 534 Brnûnsko 2 Pûnice hnûdokfiídlá (Sylvia communis). 2 Vzácn tesafiík Xylotrechus pantherinus. 3 Zdobenec Trichius sexualis je vázán na trouch ovocn ch stromû v extenzivních sadech. 3 proslunûn ch listnat ch lesû, lesostepních, pfiípadnû skalnat ch ploch. Patrnû jen podél jiïního okraje Drahanské vrchoviny v lesních lemech a jiïních stráních u Vítovic Ïije je tûrka zelená (Lacerta viridis). V centrálních bezles ch zemûdûlsky vyuïívan ch oblastech hnízdí sova pálená (Tyto alba) a s ãek obecn (Athene noctua), v jihozápadní ãásti na Bo ovicku vzácnû raroh velk (Falco cherrug). ídce zahnízdí Èuh k ed (Lanius excubitor), vzácnû i vlha pestrá (Merops apiaster) abfiehule fiíãní (Riparia riparia), ojedinûle i dudek chocholat (Upupa epops). Pfiedev ím podél Litavy proniká do území slavík obecn (Luscinia megarhynchos) a moudivláãek luïní (Remiz pendulinus). Na travnaté plo e leti tû u Vy kova, na golfovém hfii ti na okraji Slavkova a snad i na Staré hofie u Hostûrádek dodnes pfieïívá sysel obecn (Spermophilus citellus). Místy se vzácnû vyskytuje tchofi stepní (Mustela everesmanii). Naproti tomu v zachoval ch okrajov ch lesích Drahanské vrchoviny byly nalezeny nûkteré druhy podhorské aï horské. V jedlobuãinách Ïije napfi. nesytka jedlová (Synanthedon cephiformis), na jívách tesafiík Xylotrechus capricornis, z mûkk Û zuboústka sametová (Causa holosericea), na v chozech vápencû napfi. sudovka skalní (Orcula dolium) a zdobenka teãkovaná (Charpentieria ornata). Na vlhk ch loukách v okolí Raãic se donedávna vyskytovala mizející vfietenu ka mokfiadní (Zygaena trifolii). V batrachologicky v znamném zalesnûném území Drahanské vrchoviny Ïijí kromû bûïn ch druhû také ãolek horsk (Triturus alpestris), vzácnû ã. velk T. cristatus), poãetné populace mloka skvrnitého (Salamandra salamandra) ob vají severní ãásti území. Z plazû zde Ïije zmije obecná (Vipera berus) a je - tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara). Dravci jsou zastoupeni vãelojedem lesním (Pernis apivorus), ostfiíïem lesním (Falco subbuteo) a jestfiábem lesním (Accipiter gentilis), dále hnízdí ãáp ãern (Ciconia nigra), sluka lesní (Scolopax rusticola), ofie ník kropenat (Nucifraga caryocatactes), datel ãern (Dryocopus martius), Ïluna zelená (Picus viridis), strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius) a lejsek bûlokrk (Ficedula albicollis), v teplomiln ch porostech podél jiïních okrajû Ïluva hajní (Oriolus oriolus), ve star ích buãinách holub doupàák (Columba oenas) a lejsek mal (Ficedula parva), ve stinn ch Ïlebech vzácnû lejsek ãernohlav (Ficedula hypoleuca). Pfiedev ím ve skalnat ch Ïlebech hnízdí krkavec velk (Corvus corax) a v r velk (Bubo bubo). Z pomûrnû nedávn ch let jsou odtud i záznamy o v skytu s ce rousného (Aegolius funereus) nebo dokonce jefiábka lesního (Bonasa bonasia). Ve smí en ch porostech Îdánického lesa dosahuje jihozápadní hranice roz- ífiení vzácn boreální hfibetozubec jarní (Odontosia sieversii), znám v âeské republice jen z nûkolika málo míst. Poãetnû se zde v nûkter ch letech objevuje ãasnû jarní drsnokfiídlec modfiínov (Lycia isabellae). V pafiezech star ch bukû a dubû se vyvíjí vzácn tesafiík Leptura aurulenta. Z dal ích vzácn ch dru- 534 VY 4

15 52-536_VY_uvod :7 Stránka 535 hû znám ch z území okresu je moïné jmenovat krasce Agrilus guerini, tesafiíka Xylotrechus pantherinus, kovafiíka Ischnodes sanguinicollis, hnojíka Aphodius borealis abrouka Sitaris muralis. Z ptákû ve Îdánickém lese hnízdí jestfiáb lesní, vãelojed lesní, ãáp ãern, holub doupàák, datel ãern, Ïluna edá, strakapoud prostfiední, lejsek bûlokrk a Ïluva hajní. V nûkter ch oblastech Drahanské vrchoviny a Îdánického lesa Ïije plch velk (Glis glis) a pl ík lískov (Muscardinus avellarianus). Z hlediska typu krajin a osídlení se okres dûlí na tfii ãásti: severní ãást tvofií Drahanská vrchovina, stfiední ãást sní- Ïenina Vy kovské brány a jiïní ãást Stfiedomoravské Karpaty. Po skonãení poslední doby ledové vystfiídaly spra ovou step lesnaté krajiny boreálu a atlantiku. Hust í osídlení se v okresu objevuje ve Vy kovské bránû a Litenãické pahorkatinû s pfiíchodem neolitick ch zemûdûlcû (Holubice, Marefy a Buãovice v údolí Litavy, Kfienovice). V pfiíznivém podnebí eneolitu zemûdûlci odlesnili pfiedev ím spra ové krajiny Vy kovské brány a niï í polohy Litenãické pahorkatiny. S v jimkou vy ích ãástí Drahanské vrchoviny a ChfiibÛ se vytváfií jiï souvislé osídlení okresu. Rozsáhlé opevnûné v inné sídli tû bylo vlulãi. Na poãátku 2 tisíciletí pfi. n. l. zaãíná v okrese doba bronzová, charakterizovaná pfiedev ím sídly lidu únûtické kultury. Osídlil prakticky celé území okresu s v jimkou nejvy ích ãástí Drahanské vrchoviny. Ekonomika lidu únûtické kultury byla zaloïena na zv ené úrovni zemûdûlství. Vy kovskou bránou procházela v znamná obchodní cesta. Mohyly z doby bronzové byly nalezeny u Bo ovic a Velk ch Hostûrádek. Hradi tû v pozdní dobû bronzové bylo na svahu údolí Litavy a Brankovic. Období mezi léty pfi. n. l. fiadíme do hal tatu (star í doby Ïelezné). Pro krajinu tohoto období jsou pfiíznaãná venkovská sídli tû, relativnû poãetná hradi tû a mohylová pohfiebi tû. Hradi tû z této hal tatské etapy se nacházejí u obcí Borkovany, Dviáky, MorkÛvky, KfiiÏanovice u Vy kova (âlupy). Od poloviny 4. století pfi. n. l. se na území okresu usídlují Keltové. Kulturu, kterou vtiskli pfiíbuznému obyvatelstvu a mlad í dobu Ïeleznou oznaãujeme jako laténskou. Ve star í dobû laténské osídlení jiï zasahuje do vy ích ãástí Drahanské vrchoviny. Hradi tû u JeÏkovic zvané âernov se nacházelo ve v - ce asi 450 m n. m. nad údolím Rakovce u JeÏkovic. Je moïné, Ïe bylo spojeno s dolováním Ïelezné rudy na Drahanské vrchovinû. Bylo vyuïíváno pozdûji i Slovany. Kolem zmûny letopoãtu keltské drïavy ovládli Germáni (Svébové). Tyto kmeny samy celkem Ïádné terénní objekty nevytváfieli, nebudovali ani hradiska. Jejich sídla jsou ve Vy kovské bránû (Vy kov), prakticky neosídleny zûstaly vy í polohy okresu na Drahanské vrchovinû. Vroce 375 n. l. zaãíná období stûhování národû, které konãí zhruba na sklonku 6. století n. l. Svébové odcházejí a po prûchodu LangobardÛ územím okresu nastupuje invaze zemûdûlsk ch slovansk ch kmenû. Slované v okrese zaãali budovat svoji kulturu, jejíï souãástí se staly mohyly a hradi tû. Období raného stfiedovûku (7. 2. století) je oznaãováno jako doba hradi tní. V 9. století bylo území okresu souãástí Velkomoravské fií e. Po zániku Velké Moravy a pfiipojení Moravy k âechám vznikala vedle star ch sídel, sídla nová. V období vrcholného stfiedovûku se vyvíjejí mûsta. Ve 3. století se staly mûsty Vy kov a Slavkov u Brna. Ve Vy kovû byl v r. 20 markrabûcí, pozdûji biskupsk hrad. AÏ Okres Vy kov Klínov nûï z Vy kova-markovy cihelny (podle J. Skutila). 2 Krkavec velk (Corvus corax). 3 V povodí Litavy Ïije stfievle potoãní (Phoxinus phoxinus). 4 Ropucha zelená (Bufo viridis) VY 5 535

16 52-536_VY_uvod :7 Stránka 536 Brnûnsko 2 Zámek ve Slavkovû u Brna s rozsáhl m parkem. V prosinci 805 zde po vítûzné bitvû jednal Napoleon se zástupci Rakouska aruska. 2 Lidová architektura hanácké vsi v Rostûnicích, hlinûn dûm spfiedstupujícími Ïudry. ve 4. století vznikly Buãovice, v 5. století Rousínov. V sledkem byly nové sídelní útvary s pravideln mi námûstími uzavfiené oválem hradeb. Hrad v Ivanovicích na Hané postavili johanité, dále se vybudovaly men í hrady v Pustimûfii a Medlicích. Ve 2. a 3. století v dobû kolonizace pfiispûla katolická církev drïící mûsta Vy kov a Slavkov k usazování nûmeck ch kolonistû. Územím okresu procházelo nûkolik dûle- Ïit ch obchodních zemsk ch stezek jako z Rakous pfies Mûnín napojující se na stezku Brno Vy kov Olomouc. V zalesnûn ch krajinách Îdánického lesa, ChfiibÛ byly milífie, na Drahanské vrchovinû palírny vápna. K devastaci krajiny docházelo za rakousk ch a uhersk ch vpádû 237, TatarÛ 24 nebo za okupace po smrti Pfiemysla Otakara II. Poãátkem 6. století se v území usídlili Habáni (Slavkov, Buãovice). Jejich vliv se projevil v rozvoji keramiky. Krozsáhl m devastacím do lo bûhem tfiicetileté války (68 648). Poniãena byla mûsta Vy kov a Slavkov u Brna, védûm se ubránily Ivanovice na Hané. Pováleãná obnova byla pomalá. Na pfielomu 7. a 8. století byly zaloïeny první manufaktury (napfi. ve Slavkovû u Brna). Poãátkem 8. století zaãalo budování císafisk ch (tereziánsk ch) silnic z Olomouce do Brna. Vroce 775 zmûnila ráz zemûdûlské krajiny k reforma tzv. raabizace, kdy do- lo k parcelaci vrchnostenské pûdy mezi sedláky, pfiemûnou pansk ch obor a lesû na ornou pûdy a hromadnému vypou tûní rybníkû. Na poãátku 9. století dal í problémy pfiinesly pochody vojsk bûhem napoleonsk válek, zejména v dobû bitvy u Slavkova PrÛmyslová revoluce vedla k v stavbû dfievoobrábûcích továren v Rousínovû a Buãovicích, cukrovarû ve Vy kovû aslavkovû, sladovny v Ivanovicích na Hané. V 9. století byla po etapách vystavûna tzv. Vlárská dráha (úsek v okresu 883) a jednokolejná dráha Brno Pfierov (869). Ve 20. století byla postavena dálnice D a R 46 z Vy kova do Prostûjova. Ve 20. století se rovnûï zmûnil ráz mûst, zejména panelovou v stavbou. Nejvût í zásah do rázu zemûdûlské krajiny znamenala kolektivizace zemûdûlství po roce 952, kdy do lo ke scelení zemûdûlsk ch pozemkû, vytvofiení velk ch lánû orné pûdy, odstranûní mezí, rozpt lené zelenû a v stavbû rozsáhl ch zemûdûlsk ch objektû mimo obce. V západní ãásti okresu Vy kov se nachází pfiírodní parky Rakovecké údolí a íãky, jejichï osou protékají hluboko zafiíznuté vodní toky Rakovec a íãka. V jiïní a jihov chodní ãásti okresu se rozkládá pfiírodní park Îdánick les, kter pfiechází do stejnojmenného parku v sousedícím okrese Hodonín. V okrese bylo k vyhlá eno 28 maloplo n ch zvlá tû chránûn ch území a 6 památn ch stromû nebo jejich skupin. Vûtrníky (dnes NPR) pfiedstavují v znamnou drnovou step svazu Festucion valesiacae s fiadou chránûn ch druhû rostlin a bezobratl ch. Malhotky (dnes NPP) zahrnují druhy stepních trávníkû, lesních lemû a svûtl ch hájû (nejsevernûj í v skyt dubu p fiitého na Moravû) s ãetn mi chránûn mi druhy rostlin. 536 VY 6