_BO_uvod :53 Stránka 277 C M Y K OKRES BRNO-VENKOV. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. BRNùNSKO

Transkript

1 _BO_uvod :53 Stránka 277 OKRES BRNO-VENKOV CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr BRNùNSKO

2 _BO_uvod :53 Stránka 278 Brnûnsko OKRES BRNO-VENKOV Na pfiedcházející stranû: Niva Svratky s Rajhradem ze severního svahu V honu. V pozadí se zvedá Brnûnská vrchovina. Kufiimská kotlina s mûstem Kufiimí a v popfiedí Hofiická vrchovina (Adamovská vrchovina) s Podlesím. Pohled z hfiebene Babího lomu k západu. Tektonick georeliéf hrá ti aprolomû Brnûnské vrchoviny. Okres Brno-venkov najdeme ve stfiední ãásti Jihomoravského kraje a tvofií zázemí brnûnské sídelní aglomerace. Okres leïí na styku dvou velk ch geografick ch jednotek Evropy. Západní a severní ãást okresu náleïí k pahorkatinám a vrchovinám star í âeské vysoãiny a jiïní a jihov chodní ãást naopak k rovinám mlad ích Západních Karpat. PrÛbûh povrchové hranice mezi tûmito velk mi evropsk mi krajinn mi jednotkami je velmi sloïit s mnoha zálivy a v bûïky. Probíhá napfiíã okresem zhruba od Dolních Kounic na jihov chodû pfies mûsto Brno k Viniãn m umicím na severov chodû. Okres Brno-venkov obklopuje okres Brno-mûsto. Na severu sousedí s okresem Blansko, na v chodû s okresem Vy - kov, na jihu s okresy Bfieclav a Znojmo, na západû s okresem Tfiebíã a na severozápadû s okresem Îìár nad Sázavou. Zabírá plochu 09 km 2. Území okresu má zhruba mnohoúhelníkov pûdorys s mûstem Brnem ve stfiedu. Nejzápadnûj í bod území okresu (6 3 v. z. d.) leïí v hlubokém údolí fieky Chvojnice západnû od obce Ketkovice, nejv chodnûj í (6 2 v. z. d.) severov chodnû od obce Viniãné umice. Nejsevernûj ím bodem (49 23 s. z..) je severní úpatí k. Velká hora (558,3 m n. m.) asi 4 km severnû od obce Jamné a nejjiïnûj ím bodem (48 58 s. z..) místo u vodárny v údolní nivû atavy jihov chodnû od obce Pfiísnotice. Nejvy í místo v okresu pfiedstavuje vrstevnice 550 m n. m. pod vrcholem kóty Velká hora (558,3 m n. m.) asi 278 BO 2

3 _BO_uvod :53 Stránka 279 Okres Brno-venkov 4 km severnû od obce Jamné a nejniï í místo okresu (75 m n. m.) leïí u vodárny v nivû fiíãky atavy, jihov chodnû od obce Pfiísnotice. Území okresu je na hranici âeského masivu a Západních Karpat. K âeskému masivu patfií západní polovina okresu. Zastoupeno je moldanubikum, jiïní ãást svratecké klenby moravika, karbon a perm Boskovické brázdy, brnûnsk masiv, autochtonní mesozoikum a pokryvné útvary, terciér a kvartér. K západním KarpatÛm patfií karpatská pfiedhlubeà v jihov chodní ãásti okresu. Brnûnsk masiv je souãástí velkého moravského plutonu, k nûmuï patfií i dyjsk masiv a granitické horniny, zasahující v podloïí karpatské pfiedhlubnû aï k Olomouci a KromûfiíÏi na severu akbfieclavi na jihu. Rozli ují se v nûm západní ãást, centrální bazické pásmo a v chodní ãást. Západní ãást je sloïena z biotitick ch granitû (typ Tetãice), granodioritû (typ Jundrov) a biotit amfibolov ch tonalitû a dioritû. Horniny této ãásti mají ãetné uzavfieniny (xenolity) svûtl ch pararul a jemnozrnn ch dioritû. Ve v chodní ãásti masivu jsou zastoupeny biotitové granodiority aï biotit amfibolové tonality alkalicko-vápenaté fiady (narûïovûl typ Královo Pole a typ Blansko), místy silnû zbfiidliãnatûlé (typ Doubravice). Jsou s nimi spjaty Ïilné granity, aplity a pegmatity. Moldanubikum je v malém rozsahu zastoupeno západnû od Ivanãic, v prostoru mezi svrateckou a dyjskou klenbou. Patfií k nûmu granulity námû tského tûlesa, amfibolity jeho okraje a ãást mohelenského hadcového tûlesa. Sporná je pfiíslu nost svorové zóny lemující svrateckou klenbu moravika. âást autorû fiadí tyto dvojslídné a muskovit biotitické svory a svorové ruly s granátem BO 3 279

4 _BO_uvod :53 Stránka 280 Brnûnsko ZVLÁ Tù CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ, P ÍRODNÍ PARKY A PAMÁTNÉ STROMY s polohami amfibolitû k moraviku, jiní k moldanubiku, podle toho, kde situují nasunutí moravika na moldanubikum. Vrozhodujícím úseku mezi obûma klenbami je hranice moldanubika a moravika zakryta permem Boskovické brázdy a tercierními sedimenty. Moravikum je zastoupeno v západní ãásti okresu. Patfií k jiïní ãásti svratecké klenby. Je pfiesunuto k v chodu na brnûnskou jednotku, k níï patfií v centru klenby ti novské brunidy. Alpinotypní násunová stavba vznikla v poãáteãních fázích hercynské orogeneze mezi devonem a spodním karbonem, nasunutí se oznaãuje jako dfiínovské. Ti novské brunidy jsou ve svratecké klenbû nejspodnûj í jednotkou a odpovídají brnûnskému masivu. Do prekambrick ch pararul a migmatitû (deb- 280 BO 4

5 _BO_uvod :53 Stránka 28 Okres Brno-venkov línská skupina) intrudovaly kadomské granity a adamelity s ãetn mi Ïilami aplitû, které byly bûhem hercynské orogeneze postiïeny kataklásou a mylonitizací. Morávní pfiíkrovy tvofií odspoda do nadloïí skupina Bílého potoka a bíte - ská a ole nická skupina. Skupina Bílého potoka je nasunuta pfiímo na ti novské brunidy. Jsou to chlorit-biotitové fylity a kvarcitové fylity s vloïkami kvarcitû, krystalick ch vápencû a erlanû. Do bíte ské skupiny patfií bíte ská rula, zvrásnûn a metamorfovan granit aï granodiorit kadomského stáfií, stfiídání s amfibolity a amfibol-biotitov mi rulami i nûkteré znaky minerálního sloïení (napfi. relikty vysokoteplotních ÏivcÛ v porfyroklastick ch okách ) v ak ukazují i na moïnost vzniku pfiemûnou paleoryolitû. Nejsvrchnûj í ole nická skupina, dfiíve oznaãovaná jako vnûj í fylity, je tvofiena drobnozrnn mi dvojslídn mi pararulami s granátem, granátov mi svory s hojn mi vloïkami tremolitov ch krystalick ch vápencû s grafitem, kvarcitû a metabazitû. Paleozoikum je zastoupeno v skyty devonu v nadloïí deblínské skupiny v plá ti brnûnského masivu a nejjiïnûj- ími v bûïky devonu Moravského krasu. V okolí Ti nova se devon vyvinul ve dvou v vojích. V závistském v voji pfievládají na bázi kvarcity a konglomeráty, které do nadloïí pfiecházejí do karbonátû, ve v voji kvûtnickém zcela pfievládají karbonáty (vápence). Pfii okrajovém zlomu boskovické brázdy mezi âebínkou a Vevefiím mají pfievahu svûtle edé vápence vilémovské, ale (napfi. na âebínce) se vyskytují i mlad í biodetritové vápence hádsko-fiíãské. Kromû nich jsou v plá ti brnûnského masivu i bazální klastika devonu ve v voji old red, napfi. na Babím lomu u Kufiimi, na Kvûtnici a vavfiinecké vápence Ti novská kotlina s vrchem âebínka (432 m n. m.) a s obcí âebín aâebínsk m kopcem (369 m n. m.). - BO 5 28

6 _BO_uvod :53 Stránka 282 Brnûnsko KRAJINN POKRYV ubílovic nad Svitavou. V pruhu od Îidenic pfies Hády, Mokrou k Ochozu transgradují na brnûnsk masiv devonské sedimenty ve v voji Moravského krasu. Nejvût í rozsah má maco ské souvrství: svûtle edé vilémovické vápence, tmavé lavicovité vápence laïánecké, josefovské brachiopodové vápence avavfiinecké vápence (vesmûs svrchní eifel-frasn). Mezi Hády a Mokrou pfievládají karbonáty souvrství lí eàského (svrchní frasn-tournai), hlíznaté vápence kfitinské a tmavû edé biodetritové vápence hádsko-fiíãské. Ve vrtu Mûnín byly zastiïeny i je tû star í paleozoické pískovce, fiazené do spodního kambria. 282 BO 6

7 _BO_uvod :53 Stránka 283 Mlad í paleozoikum je zastoupeno v severov chodní ãásti okresu kulmsk m v vojem Drahanské vrchoviny spodního karbonu a permsk m (pfieváïnû stefan) v vojem boskovické brázdy. Nejstar í souãást tvofií kfiemité bfiidlice s radiolarity a polohami tufû (bfiezinské bfiidlice ponikevského souvrství) zrozhraní devonu a spodního karbonu. Jsou známy napfi. v chodnû od Bfieziny a v lomu cementárny Mokrá. Nejvût í roz ífiení mají fly ová souvrství stáfií visé, která vznikala ve dvou pánvích, jejichï hranice probíhá v chodnû od Brna smûrem k severov chodu. I na Brnûnsku mûly kulmské sedimenty obou pánví, západokulmské a v chodokulmské, daleko vût í rozsah. Ve v chodokulmské pánvi jsou na Brnûnsku zastoupeny slepence, které vznikaly v deltovém systému (v nosov kuïel). V západokulmské pánvi se vyskytují fly ové rytmity protivanovského souvrství (droby, prachovce a bfiidlice) a ponûkud mlad í rozstáàovské souvrství s pfievládajícími bfiidlicemi a prachovci. Rozli ují se star- í raãické a mlad í luleãské slepence. Do jihov chodního cípu okresu Brno-venkov zasahuje ãelo Ïdánického pfiíkrovu paleogén. Najdeme v nûm hlavnû vápnité jílovce, slíny a pískovce, stfiídající se v podobû fly e, zakryté kvartérním pokryvem a polohami drob adrobnozrnn ch slepencû. Koncem hercynské orogeneze vznikla Boskovická brázda jako typická vnitrohorská pánev (asymetrická pfiíkopová propadlina). Je vyplnûna slepenci, tvofiícími pfii v chodním zlomu Boskovické brázdy v plavové kuïely (tzv. rokytenské slepence), zatímco v západní ãásti pfievládají pískové a prachové jílovce, na jihu s uheln mi slojemi (stáfií stefan aï autun). V okolí Brna jsou zastoupeny mofiské a sladkovodní usazeniny karpatské pfiedhlubnû a tercierní fiíãní sedimenty. Karpatská pfiedhlubeà vznikla v dûsledku tercierního vrásnûní Vnûj ích Západních Karpat bûhem nûkolika vrásnûní. V okolí Brna do lo zfiejmû k nejstar ím z nich v eggenburgu. Jíly a slepence eggenburgu jsou napfi. na Hádech, v jiïní stûnû lomu b valé lí eàské vápenky a v nûkolika vrtech jiïnû od Brna. Sladkovodní záplava bûhem ottnangu dala vznik tûrkûm, pískûm a písãit m jílûm, které se vyskytují v okolí Îele ic a Ofiechova, dále v údolí íãky. Také mofiské sedimenty karpatu jsou známy jen z izolovan ch v skytû u bohunické nemocnice, u Kufiimi, Újezdu a u Zb ova. Jsou ve tfiech v vojích vrstevnaté jíly, jíly a písky a pestré jíly. Nejvût í rozsah mají mofiské sedimenty spodního badenu (morav) jihov chodnû od Brna. Na povrch vystupují mezi Újezdem u Brna a Sokolnicemi, odkud zasahují do oblasti Boskovické brázdy mezi Kufiimí a âernou horou. Jsou zastoupeny bazálními vápnit mi tûrky a písky, spodnobadensk mi vápnit mi jíly (tzv. tégly) a biogenními fiasov mi vápenci (Prack kopec a Stará hora, Îidlochovice). Do pfiedhlubnû ústily v znamné toky, které se v údobích v zdvihu hluboce zafiízly do skalního podkladu. Jedním z nich je tzv. nesvaãilsk pfiíkop, sledovan vrty na bázi pfiedhlubnû. Smûr toku, kter m byl vyhlouben, byl ovlivnûn Boskovickou brázdou a do mofie se vléval od severozápadu pfies dne ní eãkovice ke Komárovu. Zbytky teras se nacházejí na úrovni kolem 350 a 300 m n. m. (Bobrava, Îele ice a Nebovidy). Pliocénní fiíãní tûrky na úrovni kolem 280 m jsou v prostoru Vinohrad, Lí - nû a Obfian ( lí eàská terasa ). V pliocénu a spodním pleistocénu vznikaly podél tokû Svratky a Svitavy akumulace písãit ch tûrkû 36 aï 48 m nad dne ním tokem ( stránská terasa ). Ve stfiedním pleistocénu vznikaly terasy Okres Brno-venkov Písky vytûïené pfii prûzkumn ch vrtech z podloïí Moutnické pahorkatiny u obce Telnice. 2 Jílovce a prachovce permokarbonského stáfií náleïí do Boskovické brázdy. 2 BO 7 283

8 _BO_uvod :53 Stránka 284 Brnûnsko Ústí star ch tol pod vrcholem Kvûtnice (469,5 m n. m.). kolem 5 m nad dne ním tokem (modfiická terasa) a ve svrchním terasy na úrovni 4 aï 5 m nad dne ním tokem. Bûhem pleistocénu vznikaly i spra- ové sedimenty v závûjích za okrajem vystupujícího âeského masivu. Jejich usazování bylo v tepl ch obdobích pfieru ováno vznikem fosilních pûd. S tûmi je spojeno také intenzivní krasovûní, pfii nûmï docházelo k rozpou tûní vápence a k tvorbû krápníkové v zdoby v jeskyních. V sledkem klimatick ch zmûn a geologického v voje je dne ní ãlenit povrch. Vzhled krajiny ov em znaãnû ovlivnily zásahy ãlovûka. Antropogenní zmûny povrchu v okolí Brna jsou zpûsobeny naváïkami, skládkami a haldami, pfiirozen povrch naru en silniãními a traèov mi záfiezy, a pfiedev ím zemûdûlskou ãinností, kterou je území Brnûnska ovlivàováno témûfi let. DÛsledkem zemûdûlského obdûlávání je také rozsáhlé zneãi tûní horninového prostfiedí a povrchov ch i podzemních vod ropou, pesticidy a nevhodn mi hnojivy, kupfiíkladu po desítky let pouïívan mi fosfáty s vysok m obsahem kadmia a dal ích kodliv ch prvkû. Na území okresu Brno-venkov nejsou známy Ïádné prûmyslové akumulace rud. Nachází se tu jen nûkolik v skytû spí e mineralogického v znamu. Ov em i ty byly v minulosti tûïeny nebo podrobeny podrobnému prûzkumu. Jde o zrudnûní barytu a fluoritu (Dfiínová, Kvûtnice u Ti nova), stfiíbra (Heroltice, Laãnov), molybdenitu (âerná Hora) aïeleza (v Moravském krasu). Vût í v znam mají nerudní suroviny: písky (dfiíve tûïené na mnoha místech) a cihláfiské suroviny (TvaroÏná). Ty jsou dnes tûïeny hlavnû ve lapanicích (spra ). Men í loïisko jílov ch minerálû vhodn ch i pro potravináfiské zpracování leïí v Ivanãicích (bentonit). V znamné jsou zásoby kamene vhodného na v robu drceného kameniva zejména v brnûnském masivu. Patfií k nim napfi. kamenolom v Îele icích a lomy v Omicích, Vranovû, v âerné Hofie, Ivanovicích a na dal ích místech. Vápence byly dfiíve tûïeny i jako dekoraãní kámen, dnes se tûïí pro v robu maltovin a fiadu dal ích prûmyslov ch i zemûdûlsk ch urãení (saturaãní, hutnické cementy) hlavnû ve vápenkách v Mokré a v Ochozu. Rozsah tûïby je tak velk, Ïe dochází k v znamn m stfietûm zájmû. V 50. letech 20. století bylo vytûïeno men í loïisko ropy u Mûnína (kartatská pfiedhlubeà). Pestré geomorfologické pomûry okresu Brno-venkov odráïejí jeho polohu na styku dvou v znamn ch geomorfologick ch provincií Evropy âeské vysoãiny a Západních Karpat, a jsou v sledkem v voje dlouhého více neï 600 milionû let. 284 BO 8

9 _BO_uvod :53 Stránka 285 Podle regionálního geomorfologického tfiídûní âeska patfií západní a severní ãást území okresu ke geomorfologické provincii âeská vysoãina, a to k ãeskomoravské geomorfologické soustavû. Do nejzápadnûj í ãásti okresu aï po ãáru spojující Oslavany, Zastávku, Veverskou Bít ku, Ti nov a V echovice zasahuje ze západu podsoustava âeskomoravské vrchoviny. Na území okresu je zastoupena podcelkem Bíte ská vrchovina. Je to ãlenitá vrchovina na území okresu vyvinutá v horninách moravika. Její ploch povrch má stfiední nadmofiskou v ku 57,2 m a je rozfiezan hlubok mi údolími Svratky, Bobravy, Oslavy a Jihlavy a jejich pfiítokû. Na severu u Jamného vybíhá mal m v bûïkem na území okresu geomorfologick celek Hornosvratecká vrchovina. Na v chodû na âeskomoravskou vrchovinu navazuje podsoustava Brnûnská vrchovina. Na území okresu je zastoupena na západû sníïeninou Boskovické brázdy, a to její jiïní ãásti, podcelkem zvan m Oslavanská brázda. Stfiední nadmofiská v ka jejího povrchu dosahuje 306,5 m. Je vyplnûná svrchnokarbonsk mi a permsk mi usazeninami. Táhne se od jihojihozápadu od Oslavan pfies Rosice, Veverskou Bít ku aï po Malhostovice na severoseverozápadû jako pruh niï- ího bezlesého území mezi zalesnûn m okolím. V okolí Oslavan, Zb ova a Rosic jsou ãetné tûïební tvary po dob vání ãerného uhlí. Na západû ohraniãuje Oslavanskou brázdu vy í terén geomorfologického celku Bobravská vrchovina na vyvfielinách brnûnského masivu. Na území okresu zasahují na jihu zejména severní v bûïky zalesnûného okrsku Krumlovského lesa a Hlínské vrchoviny. Tvofií v razn zalesnûn hfibet mezi sníïeninou Oslavanské brázdy na západû a sní- Ïeninou Dyjsko-svrateckého úvalu na v chodû, kter protínají prûlomová údolí Jihlavy a Bobravy. Na Jihlavû je v razná Bránická kotlina, vyplnûná neogenními usazeninami. Na severu do Bobravské vrchoviny patfií severní ãást geomorfogického podcelku zejména eãkovicko- -kufiimsk prolom, v kterém mocnost neogenních usazenin dosahuje aï nûkolika set metrû. Tento prolom je na v chodû omezen v razn m zlomov m svahem, kter m zaãíná dal í geomorfologick celek, a to Drahanská vrchovina. Do okresu nále- Ïí mezi Lelekovicemi, Vranovem na severu a Bílovicemi nad Svitavou na jihu malá ãást jejího zalesnûného podcelku Adamovská vrchovina, vyvinutého na horninách brnûnského masivu. V znamn m geomorfologick m prvkem vrchoviny je hluboké prûlomové údolí Svitavy mezi Blanskem, Adamovem abrnem. Na v chodû na Adamovskou vrchovinu navazuje stfiední a jiïní ãást Moravského krasu mezi hlubok m údolím Kfitinského potoka na severu avrchem Hády (424 m n. m.) na jihu. Okres Brno-venkov Písková stûna s patrnou laminací a tégly ze Staré hory u SilÛvek. 2 Údolí potoka BobrÛvka v obci Skryje. 2 BO 9 285

10 _BO_uvod :53 Stránka 286 Brnûnsko Niva fieky Svratky s mûstem Îidlochovice a dominanta Dyjsko- -svrateckého úvalu V hon s ãetn mi vinicemi a sady. Na Hádech se v devonsk ch vápencích nacházejí velké kamenolomy. V devonsk ch a spodnokarbonsk ch vápencích jsou vyvinuté ãetné krasové jevy, zejména v údolí Kfitinského potoka a íãky. Malou severov chodní ãást okresu zaujímá zalesnûn podcelek Konická vrchovina na zvrásnûn ch a rozláman ch kulmsk ch horninách. Její povrch má stfiední nadmofiskou v ku 485 m. JiÏní a jihov chodní ãást okresu geomorfologicky náleïí ke geomorfologické provincii Západní Karpaty. Provincie je tu zastoupena hlavnû soustavou Vnûkarpatské sníïeniny, a to celkem Dyjsko-svrateck úval. Úval tvofií souãást karpatské pfiedhlubnû a je vyplnûn neogenními a kvarterními sedimenty. Jeho osu na území okresu mezi Modfiicemi a Îidlochovicemi tvofií fieka Svratka, která teãe po iroké pofiíãní nivû, kterou na západû lemuje stupàovina fiíãních teras, zejména severní ãást staropleistocenní syrovicko-iváàské terasy fieky Jihlavy. Na v chodû je to pak rozsáhlá rovnûï staropleistocenní tufianská terasa. Nejvy í bod Dyjsko-svrateckého úvalu pfiedstavuje v razná a zdaleka viditelná kra V honu (354,5 m n. m.) nad Îidlochovicemi. Na jeho svazích jsou ãetné sesuvy a pfii jeho úpatí v okolí Bluãiny vznikl splynutím kryopedimentû pomûrnû rozsáhl kryoplén. Do jihozápadní ãásti okresu u vesnic Moutnice a Tû any zasahuje mal v bû- Ïek fly ov ch Stfiedomoravsk ch Karpat. Souãasné geomorfologické pomûry území okresu Brno-venkov jsou dûsledkem více neï 500 milionû let dlouhého v voje. Nejstar í ãásti zemské kûry vystupují pfiedev ím v brnûnském masivu a moraviku. Hlavní etapa konsolidace zemské kûry moravika a brunovistulika probûhla jiï v období kadomské orogeneze pfii okraji velkého jiïního prakontinentu Gondwany. Granodiority brnûnského masivu vyvfiely pfied 550 aï 600 milióny lety na rozhraní mezi svrchním proterozoikem a spodním paleozoikem do pestrého komplexu hornin (rul, migmatitû, erlanû, dioritû), kter je dnes zachován ve zbytcích pfiedev ím na území mezi fiekami Jihlava a Bobrava. Na krystalické horniny moravika a brnûnského masivu se ukládaly jak mofiské (napfi. spodnokambrické), tak suchozemské sedimenty. Okraj âeského masivu tehdy leïel dále na jihov chodû. Pfied vytvofiením devonského sedimentaãního prostoru byl brnûnsk masiv zarovnán v pokadomsk zarovnan povrch a místnû do lo 286 BO 0

11 _BO_uvod :53 Stránka 287 k rûznû hlubokému zvûtrávání jeho hornin. Nejstar ími sedimenty, které dnes vystupují na povrch (napfi. na Bílovickém hfibetu), jsou sedimenty spodního a stfiedního devonu. Jejich texturní znaky stejnû jako pfievaïující ãervenofialová barva svûdãí o faktu, Ïe se ukládaly v subaerick ch podmínkách v suchém podnebí. Bûhem variské orogeneze se devonské sedimenty zaklesly do sloïitého prolomu uprostfied hornin brnûnského masivu. Na Babím lomu v Adamovské vrchovinû (na hranici okresu Brno-venkov ablansko) tvofií témûfi svisle uloïené spodnodevonské odolné sedimenty v razné strukturní tvary georeliéfu. Marinní sedimenty devonu pokr valy vût- í plochu neï dnes, o ãemï svûdãí ostrûvky devonsk ch vápencû na západním okraji Bobravské vrchoviny na âebínce, Trnovce nebo v Krumlovském lese. Relativnû samostatné ãásti severního okraje Gondwany se pak bûhem cel ch prvohor vzájemnû sráïely a jejich v voj vyvrcholil varisk m vrásnûním ve spodním karbonu, kdy byl fundament âeského masivu stabilizován zhruba do dne ní podoby. Území okresu se tak po variském vrásnûní stalo souãástí západoevropské platformy. Vznikly vrchoviny a stfiedohory, které byly rychle zarovnávány. Odná en materiál rychle vyplàoval pánev vzniklou v jejich pfiedpolí. Sedimentace mûla fly ov charakter a sedimenty dnes oznaãované jako moravskoslezsk kulm jsou dnes zachovány pfiedev ím v severov chodní ãásti okresu na Drahanské vrchovinû. V západní ãásti okresu vznikla asymetrická pfiíkopová sníïenina Boskovické brázdy, ve které se v podmínkách bezodtokového bolzonu ukládaly svrchnokarbonské a permské sedimenty. Jejich petrografické sloïení ukazuje, Ïe jiï tehdy byly obnaïené a rychle denudované vyvfieliny brnûnského masivu. Po ukonãení závûreãn ch etap variského vrásnûní koncem prvohor pokraãoval v druhohorách v subaerick ch podmínkách v voj povariského zarovnaného povrchu. Území okresu bylo oblastí evropského tethydního elfu, které bylo obãas zaplavováno mûlk m mofiem. Koncem stfiední jury probíhal územím okresu mûlk mofisk záliv, ve kterém se na zarovnaném povrchu ukládaly pfiedev ím dolomitizované vápence s rohovci a krinoidové vápence (napfi. na Hádech). V tropickém podnebí spodní kfiídy vznikaly na povariském zarovnaném povrchu hluboké tropické zvûtraliny. Jsou i doklady o obãasné transgresi mofie. Pfii úpatí Kufiimské hory (435,0 m n. m.) vkufiimské kotlinû byly nalezeny sedimenty západokarpatské spodní kfiídy. Dal í v znamné období v voje georeliéfu nastalo zaãátkem svrchní kfiídy, kdy mofie ze severu zaplavilo v znamnou ãást âeské vysoãiny. Území okresu v ak vût inou zûstalo sou í. Koncem svrchní kfiídy v souvislosti s poãátkem alpsko-karpatského vrásnûní byl zarovnan povrch âeské vysoãiny zvlnûn, zaãal trval pokles jejího jihov chodního okraje a jeho zaplavení vodami Tethydy. Mofiské záplavy pronikaly tektonicky predisponovan mi Okres Brno-venkov Spodnodevonské slepence z Babího lomu. BO 287

12 _BO_uvod :53 Stránka 288 Brnûnsko eãkovicko-kufiimsk prolom s obcí Moravské Knínice a zbytky terénních úprav rozestavûné dálnice ze 40. let 20. století, jeï mûla spojit VídeÀ s Vratislaví. pfiíkopy nesvaãilsk m a vranovick m. Nejvût ího roz ífiení dosáhla mofiská záplava jiïní ãásti okresu v oligocénu. Postupné uzavírání oceánu Tethys v dûsledku nárazu eurasijské a africké litosférické desky zpûsobilo pfied 25 aï 20 miliony let v sávské fázi (mezi oligocénem a miocénem) vyvrásnûní sedimentû na dnû oceánu a vznik Západních Karpat. Bûhem spodního miocénu se na okraj âeského masivu v Jihomoravském kraji nasunuly fly ové pfiíkrovy Západních Karpat. Sávská fáze zpûsobila trangresi v eggenburgu, bûhem ottnangu se území okresu relativnû zvedlo. V Jinaãovickém prolomu se usadily sladkovodní aï brakické sedimenty ottnangu. Silná tektonická aktivita spojená s pohybem pfiíkrovû vytvofiila prostor pro sedimentaci karpatu, dosouvání fly ov ch pfiíkrovû koncem karpatu mûlo za následek nasunutí pfiíkrovû na star í sedimenty karpatu. Do lo k zdvihu okrajû âeské vysoãiny, erozi a k intenzívní tvorbû ãlenitého pfiedbadenského georeliéfu. Mezi karpatem a badenem se nasunuly od jihov chodu pouzdfiansk a Ïdánick pfiíkrov, pfiedstavující fly ové pfiíkrovy Západních Karpat v jihov chodní ãásti okresu. Bûhem tohoto násunu poklesla podle zlomû okrajová ãást âeské vysoãiny a karpatská ãelní pfiedhlubeà byla zaplavena spodnobadensk m mofiem. Okraje âeské vysoãiny pfii karpatské pfiedhlubni byly rozlámány na hrásti a prolomy a rozfiezány hlubok mi údolími Svitavy, Svratky, Bobravy, Jihlavy a jejich pfiítokû. V údolí íãky pokraãoval v voj krasov ch tvarû. Mofie z ãelní pfiedhlubnû jiï dfiíve pronikalo i hloubûji do âeské vysoãiny, na více místech (napfi. v pfiedmiocenních údolích) se usadily vápnité jíly karpatu. K nejrozsáhlej í mofiské záplavû v ak do- lo bûhem spodního badenu, kdy mofie proniklo hluboko do âeské vysoãiny. V tomto období do lo také na území okresu k roztaïení zemské kûry a v jeho dûsledku k diferencovan m pohybûm ker krystalinického fundamentu a k celkovému poklesu území okresu. Zejména ve sníïeninách se uloïily mocné vrstvy spodnobadensk ch pískû a jílû (téglû). Po ústupu badenského mofie do lo k jejich vyklizování, ale pfiesto jsou dnes zachovány ve sníïeninû Boskovické brázdy, Jinaãovickém a eãkovicko-kufiimském prolomu a v fiadû pfiedmiocenních údolí. V eãkovicko-kufiimském prolomu ãiní mocnost spodnobadensk ch téglû 92,5 m. Spodnobadenské sedimenty ve velké mocnosti vyplàují i Dyjsko-svrateck úval v jiïní a jihov chodní ãásti okresu. Z miocenních usazenin vystupují vrcholy poklesl ch ker hornin âeského masivu jako mendipy (napfi. Santon u TvaroÏné). Po ústupu badenského mofie se stalo území okresu definitivnû sou í. V pliocénu docházelo v ãástech âeské vysoãiny náleïejících k okresu k vyklizování miocenních usazenin, obnovû fiíãní sítû, odnosu zvûtralin ze zarovnan ch povrchû, k obnaïování bazální zvûtrávací plochy a vzniku holoroviny 288 BO 2

13 _BO_uvod :53 Stránka 289 arovnûï ke vzniku místních zarovnan ch povrchû. Pokraãoval i v voj krasov ch jevû (napfi. na Kvûtnici u Ti nova). V star ím kvartéru probíhal v voj georeliéfu pod vlivem stfiídání chladn ch období. Pokraãovaly i tektonické pohyby, které zpûsobily nejen vyklizovaní pfiedmiocenních údolí, ale i jejich dal í zafiezání a vznik stupàû fiíãních teras. V Dyjsko-svrateckém úvalu ve starém pleistocénu naopak vznikaly rozsáhlé náplavové kuïely, napfi. tufianské a syrovicko-iváàské terasy. Usadily se mocné závûje spra í s ãetn mi pohfiben mi pûdami (napfi. v Modfiicích). V Dyjsko-svrateckém úvalu vznikla hustá síè periglaciálních úpadû. V okolí Moutnice a Tû an se spojením kryopedimentû vytvofiil kryopediplén, zarovnávající jak fly ové, tak i neogenní usazeniny. Na zdviïené kfie V honu (354,5 m n. m.) u Îidlochovic jsou rozsáhlá sesuvná území. V holocénu se ve v voji georeliéfu znaãnû uplatàuje ãinnost lidské spoleãnosti. Na nivách se ukládají produkty urychlené eroze pûdy jako náplavové hlíny a písky. Okres Brno-venkov leïí podle Quitta, E. (97, 984) v teplé klimatické oblasti na jihov chodû a v mírnû teplé klimatické oblasti na severozápadû. Hranice je více ménû totoïná se západním okrajem Dyjsko-svrateckého úvalu. Teplá klimatická oblast je charakterizována prûmûrnou teplotou v ãervenci 8 aï 20 C a v lednu 2 aï 3 C, prûmûrn m poãtem letních dní 50 aï 70, prûmûrn m poãtem mrazov ch dní 00 aï 0 a prûmûrn m roãním úhrnem atmosférick ch sráïek v rozmezí 500 aï 700 mm. Mírnû teplá klimatická oblast má prûmûrné teploty vzduchu v ãervenci 6 aï 8 C a v lednu 2 aï 5 C, prûmûrn poãet letních dní 20 aï 50, prûmûrn poãet mrazov ch dní 0 aï 60 a prûmûrn roãní úhrn atmosférick ch sráïek 550 aï 750 mm. PrÛmûrná roãní teplota vzduchu nejvy ích ãástí okresu v Drahanské a Nedvûdické vrchovinû je asi 7,7 C, západní ãást okresu v oblasti Bíte ské vrchoviny je mírnû chladnûj í (7,2 C) a jiïní úvalovitá ãást okresu naopak v raznû teplej í. PrÛmûrná roãní teplota vzduchu se zde pfiibliïuje 9,0 C. V lednu se prûmûrná teplota vzduchu vrchovinn ch ãástí okresu pohybuje kolem 3,0 C v Drahanské vrchovinû, 3,4 C v Nedvûdické vrchovinû, v pahorkatinách kolem 2,2 C a v úvalovité ãásti okresu jen kolem 2,0 C. V ãervenci vystupuje prûmûrná teplota vzduchu v nejteplej ích ãástech okresu na 9,3 C, v okolí Brna na 8,4 C a ve vrchovinách na západû aï severu okresu jen na 7,7 C. Absolutní teplotní extrémy vystupují v jiïní a jihov chodní ãásti okresu nad 36,0 C a ve v e poloïen ch severních a severozápadních ãástech okresu jen na 34,5 C. Absolutní teplotní minimum se prakticky na celém území okresu pohybuje kolem 30,0 C. Velké vegetaãní období zaãíná v nejniï ích polohách okresu kolem 20. bfiezna a trvá asi 230 dní. Ve vy ích polohách zaãíná aï na pfielomu bfiezna a dubna a konãí na pfielomu fiíjna a listopadu a je tedy asi o 4 dní krat í. PrÛmûrn roãní úhrn atmosférick ch sráïek dosahuje v Dyjsko-svrateckém úvalu asi 550 mm, pfiiãemï 350 mm pfiipadá na vegetaãní období, a ve vrchovinné ãásti okresu asi 650 mm, z ãehoï spadne asi 400 mm ve vegetaãním období. Promûnlivost atmosférick ch srá- Ïek je znaãná. Napfi. pfii prûmûrn ch mûsíãních úhrnech sráïek v rozmezí asi 30 aï 90 mm se v jednotliv ch letech vy- Okres Brno-venkov Svratka u Nosislavi v jarním období s ra ícími bfiehov mi porosty. BO 3 289

14 _BO_uvod :53 Stránka 290 Brnûnsko 2 Fluvizem glejová na karbonátov ch nivních sedimentech v nivû Svratky u Îidlochovic. 2 âernozem modální na spra i s pohfiben mi horizonty u dálnice D (exit K valka) náleïí do k. ú. PopÛvky u Brna. skytují ve stejn ch mûsících sráïkové úhrny aï 70 aï 240 mm, nebo naopak jen 0 aï 5 mm. PrÛmûrn mûsíãní sráïkov úhrn je ãasto pfiekonán i v prûbûhu jednoho dne. Nejvy í denní sráïkov úhrn byl namûfien v Ivanãicích dne 23. ãervence 94 (5, mm), vketkovicích dne 29. ãervna 95 (00,0 mm), v Sokolnicích 26. ãervna 934 (65,4 mm) a v Îidlochovicích 29. ãervna 95 (0,9 mm). První den se snûïením je v prûmûru zaznamenáván v polovinû listopadu, pfiiãemï tento den se mûïe v jednotliv ch letech velmi uspí it k první polovinû fiíjna nebo naopak velmi opozdit do vánoãního období. Obdobnû pak den s posledním snûïením je v prûmûru zaznamenáván poãátkem dubna, pfiiãemï v dané zimní sezónû mûïe b t tento jev ukonãen jiï v první polovinû února nebo naopak aï témûfi k polovinû kvûtna. Snûhová pokr vka leïí v prûmûru v období od poãátku prosince do zaãátku bfiezna, ale v takto vymezeném období ve skuteãnosti v prûmûru jen 39 % dní. V dané zimní sezónû mûïe b t první den se snûhovou pokr vkou zaznamenáván jiï koncem fiíjna nebo aï poãátkem nového kalendáfiního roku a naopak poslední den se snûhovou pokr vkou jiï zaãátkem února nebo aï v polovinû dubna. Okres Brno-venkov je charakterizován západním aï severozápadním pfievládajícím proudûním. V chladném pololetí se projevuje zv ená ãetnost proudûní z jihov chodu aï v chodu. Reliéf terénu okresu Brno-venkov vede ke vzniku ãetn ch teplotních inverzí, které mají charakter místní (napfi. v údolí Svratky, Bobravy a na ãetn ch krat ích úsecích údolí dal ích vodních tokû), ale i v raznû nadregionální (Dyjsko-svrateck úval). Okres Brno-venkov je netypick, neboè je tvofien pruhem území o ífice asi 2 aï 9 km kolem mûsta Brna, coï se projevuje i v jeho hydrologick ch pomûrech. Vzhledem k tomuto územnímu uspofiádání jsou pro tento okres pfiíznaãné pouze krátké, pfieváïnû dolní úseky fiek a fiíãek. Hlavní fieky pfiitékají na jeho území ze sousedních okresû a po spojení ve vût í toky (Svratka se Svitavou, Jihlava s Oslavou a Rokytnou) a pfiibrání nûkolika men ích pfiítokû z okresu Brno-venkov odtékají. Hydrograficky zajímav je soutok fiek Jihlavy, Oslavy a Rokytné u Ivanãic. Jedin m relativnû vût ím tokem, kter se cel od pramene aï po ústí nachází na jeho území, je pravostrann pfiítok Svratky Bobrava (P 87,4 km 2, L 36,8 km, Q a 0,42 m 3 s ). Vliv Brna se projevuje negativnû na jakost vody v fiekách, které z okresu Brno-venkov na jeho území pfiitékají a opût se vrací. Svratka a Svitava nad Brnem mají vodu relativnû ãistou (II. tfi.), ale pod tímto mûstem silnû zneãi tûnou (III. tfi.). Jde o vliv patného stavu kanalizaãní sítû na území Brna a zejména vypou tûní nedostateãnû vyãi tûn ch odpadních vod z brnûnské ãistírny, která se nachází na území okresu Brno- -venkov v Modfiicích. Voda pro zásobování obyvatelstva se získává pfieváïnû z men ích vodních zdrojû, které jsou hlavnû v kvartérních fluviálních uloïeninách Svratky a Jihlavy. Jsou to pfiedev ím jímací území Vojkovice a Moravské Bránice (z kaïdého z nich je odebíráno aï asi 30 l s vody), dále Ivanãice, Lomniãka, Mokrá- íãka (v echny s vydatností kolem 5 l s ) a dal í. Okres Brno-venkov je v ak z hlediska vodních zdrojû deficitní, aproto také stále je tû má pomûrnû nízk podíl obyvatel, jímï je dodávána voda z vefiejn ch vodovodû. Nedostatek vodních zdrojû se zvlá È citelnû projevuje v území jiïnû od Brna. Vyfie ení této nepfiíznivé situace se oãekává po vybudování vírského vodovodu, kter m bude do Brna a jeho okolí pfiivedena voda z nádrïe Vír na horním toku fieky Svratky. Na území okresu se v okolí obce Nesvaãilka nachází hlavní ãást známého zfiídla síranové sodno-hofieãnaté vody aratice. Dal í zdroj této minerální vody najdeme v Mûnínû. PÛdní pokryv severní ãásti okresu od Bílovic nad Svitavou pfies Kufiim, Ti nov aï po Veverskou Bít ku zaujímá kambizem typická na svahovinách kysel ch a neutrálních intruzív, rul a granulitû. Tento pûdní typ se nachází dále i v západní a jihozápadní oblasti mezi Rosi- 290 BO 4

15 _BO_uvod :54 Stránka 29 Okres Brno-venkov 2 cemi, Oslavany, Ofiechovem a Dolními Kounicemi, v severov chodním cípu okresu se vyvinula i jeho kyselá varieta. JiÏnû od Hru ovan u Brna na rozlehl ch tûrkopískov ch terasách vznikla v celcích s ãernozemûmi i kambizem arenická (psefitická). V celé oblasti v skytu typick ch kambizemí se jak v samostatn ch okrscích, tak i jako doprovodná sloïka uveden ch kambizemí nachází hnûdozemû (hnûdozem typická) na spra- i a spra ov ch hlínách, vût inou znaãnû erodované. Jih aï v chod okresu od Ofiechova po Pozofiice pokr vají ãernozemû. Jde hlavnû o ãernozem typickou na spra i (pápnit ch píscích), místy i o ãernozem arenickou na kysel ch terasov ch tûrcích a tûrkopíscích. V jihov chodní ãásti se na tûïk ch slínit ch jílech, spra ích (na styku s okresy Bfieclav a Hodonín i na svahovinách slabû aï silnû karbonátov ch fly ov ch bfiidlic) vytvofiila i ãernozem pelická se znaky slabého oglejení a zasolení. Nûkteré ãernozemû obsahují v profilu i více karbonátû. Velké okrsky úrodn ch ãernozemí prolínají podél Litavy a jejích pfiítokû (Zlat, Hraneãnick potok) rovnûï velice produkãní pûdy ãernice aï ãernice typická na vápnit ch nivních sedimentech atûïk ch spra ích. Severozápadnû od Mokré-Horákova i mezi Kanicemi a Adamovem se na vápencích (a jejich svahovinách) vytvofiila rendzina typická (litická) v asociacích s ãernozemí typickou na svahovinách karbonátov ch hornin a hnûdozemí pseudoglejovou. Lesní pûdy na severozápadû území (mezi Ti novem a Pfiibyslavicemi) zastupuje vût ími okrsky i luvizem typická na polygenetick ch hlínách s eolickou a tûrkovitou pfiímûsí. Hydromorfní pûdy zastupuje glej typick (pseudoglejov ) na deluviofluviálních nevápnit ch sedimentech podél men ích tokû (Bílá Voda, íãka aj.) a fieky Oslavy u âuãic. Pseudoglej typick na polygenetick ch hlínách tvofií rozlohou jen nepatrné okrsky, více se nachází jako ménû zastoupená sloïka v asociacích s kambizemûmi v západní ãásti území. Severnû od Ivanãic a Rosic vznikla na svahovinách karbonátov ch permokarbonsk ch hornin pararendzina typická, která zde navazuje na men í okrsky ãernozemû hnûdozemní na spra i. Toky vût ích fiek (Svratky, Jihlavy, Oslavy, Rokytné a atavy) lemují pásy fluvizemû typické na nevápnit ch nivních sedimentech. Stejné horniny kolem Bobravy a Troubského potoka pokr vá fluvizem glejová. Rostlinn kryt okresu Brno-venkov je ovlivnûna pfiedev ím polohou okresu na v chodním okraji âeského masivu. Gradient geologick a geomorfologick, v jejichï blízkosti se nachází i v razn pfiedûl klimatick, reflektuje do jisté míry i fytogeografické ãlenûní. Na území okresu zasahuje celkem sedm fytogeografick ch jednotek, z nich tfii náleïejí do Panonského termofytika a ãtyfii do âeskomoravského mezofytika. Pravostrann pfiítok Svratky Bobrava u Radostic. 2 Profil rendzinou kambickou mûlce melanickou na krystalickém vápenci z lesa u Plánice poblíï Ketkovic. BO 5 29

16 _BO_uvod :54 Stránka 292 Brnûnsko POTENCIÁLNÍ P IROZENÁ VEGETACE Souãasné vegetaãní pomûry a druhová skladba vznikla jako v sledek spolupûsobení pfiírodních zmûn v prûbûhu postglaciálu (zmûny klimatu, vliv migrací v rûzn ch obdobích a z rûzn ch smûrû), ale v razn m faktorem, kter do rostlinného krytu zasahuje, je ãlovûk. Zatímco stfied jiïního okraje okresu patfií mezi starosídelní oblasti, kde se jeho vliv uplatàuje jiï v prûbûhu nûkolika tisíce let, okrajové ãásti, napfi. v údolí Bílého potoka nebo severov chodní cíp okresu, byly ãlovûkem citelnûji ovlivnûny teprve asi aï od stfiedovûku. V nejniï ích polohách okresu, v nivách podél Svratky a Litavy, byl vymezen Dyjsko-svrateck úval (podokres fytogeografického okresu Jihomoravské úvaly). Potenciální vegetací zde byly pfiedev ím luïní lesy podvazu Ulmenion, které se ve fragmentech zachovaly 292 BO 6

17 _BO_uvod :54 Stránka 293 Okres Brno-venkov v nivû Svratky v okolí Îidlochovic. Jejich náhradní vegetací byly kontinentální zaplavované louky s vegetací svazu Cnidion venosi, ale ty do souãasnosti zanikly kompletnû. V povodí Litavy se dfiíve vyskytovala slaniska. Jejich centrum leïelo v okolí Mûnínského jezera, které zaniklo v polovinû 9. století, ale fiada v znamn ch halofilních druhû zde byla zaznamenávána aï do poloviny 20. století. V okolí nûkdej ího Mûnínského jezera byla pfied rokem 870 nalezena hvûzdnice edá (Aster canus); dal- í pozorování z âeské republiky chybûjí. Na v chod od Dyjsko-svrateckého úvalu se rozkládá Hustopeãská pahorkatina (podokres fytogeografického okresu Jihomoravská pahorkatina). Tato jednotka zaujímá plo iny na vy ích terasách a pahorkatiny. Potenciálnû se pfiedpokládá zalesnûní teplomiln mi panonsk mi dubohabfiinami (Primulo versis-carpinetum) aspra ov mi doubravami (Quercetum pubescenti-roboris), na prud ích svazích jiïní orientace i ípákov mi dfiínov mi doubravami (Corno-Quercetum). Pfiirozená lesní vegetace se zde prakticky nezachovala, nejvût ím lesním komplexem je tzv. Rumunská baïantnice s pfiechodn m, ãlovûkem znaãnû ovlivnûn m rostlinstvem mezi luïním lesem a jednotkami mezofilní aï xerofilní lesní vegetace. Oã chud í jsou zde lesy, o to zajímavûj í je polopfiirozená náhradní vegetace na prudk ch svazích. Nacházejí se zde stepní trávníky svazû Festucion valesiacae i Bromion erecti svelmi pestrou kvûtenou. Katrán tatarsk (Crambe tataria) dosahuje v okolí Újezda u Brna severního bodu v moravské arele, dále se zde vyskytuje napfi. ater svazãit píseãn (Gypsophila fastigiata subsp. arenaria), ponticko-panonské druhy sesel pestr (Seseli pallasii), kosatec nízk (Iris pumila) i kontinentální euroasijské druhy kozinec rakousk (Astragalus austriacus), pelynûk pontick (Artemisia pontica), zárazovka sivá (Phelipanche caesia) a z. namodralá (Orobanche coerulescens). V prostoru Staré hory dosud (na posledním místû v âr) pfieïívá i bytel rozprostfien (Ko- 2 Lesní komplexy Adamovské vrchoviny v okolí Vranova u Brna. Pohled z rozhledny na Babím lomû. 2 Pouze na nemnoha lokalitách jiïní Moravy se mûïeme setkat v xerotermní vegetaci svazu Bromion erecti s pcháãem panonsk m (Cirsium pannonicum). 3 Mahalebka obecná (Padellus mahaleb) je v dobû kvûtu nepfiehlédnuteln m kefiem v slunn ch strání jiïní Moravy. Vzácnû vytváfií i stromovité exempláfie. 3 BO 7 293

18 _BO_uvod :54 Stránka 294 Brnûnsko 2 Zhofiská mokfiina rozkvétá na jafie tisíci rûznobarevn mi kvûty. 2 SlanoroÏec rozprostfien (Salicornia prostata) patfiil k na im nejznámûj ím slanomiln m rostlinám. Osídloval místa s nejvy í salinitou. chia prostrata). Z jiné v znamné lokality na V honu nad Îidlochovicemi byl v minulosti sbírán i velmi vzácn panonsk endemit pelynûk PanãiçÛv (Artemisia pancicii) a snad i témûfi vyhynulá orchidej jaz ãek jadransk (Himantoglossum adriaticum). Dnes se zde nachází hlavnû vegetace svazu Bromion erecti s pcháãem panonsk m (Cirsium pannonicum), lnem Ïlut m (Linum flavum) a hadím mordem panûlsk m (Scorzonera hispanica). IvHustopeãské pahorkatinû se dfiíve vyskytovala slaniska. Dílem navazovala na ir í okolí Mûnínského jezera, dílem byla soustfiedûna do okolí v vûrû aratick ch minerálních vod. Slaniska byla zaznamenána v okolí Otmarova, Îatãan, Újezda u Brna, Nesvaãilky, Moutnic a Tû an; zatímco do 60. let 20. století se zde je tû vyskytoval napfi. slanoroïec rozprostfien (Salicornia prostrata) a skrytûnka bodlinatá (Crypsis aculeata), dnes zde najdeme jen jitrocel pfiímofisk (Plantago maritima) a prorostlík nejtenãí (Bupleurum tenuissimum). Západnû od nivy Svratky se rozkádá Znojemsko-brnûnská pahorkatina. Její jihov chodní ãást je tvofiena vy ími terasami, budovan mi tercierními nebo kvarterními sedimenty, a je témûfi úplnû dlouhodobû odlesnûná, takïe rozhodnutí o typu potenciální vegetace nemusí b t jednoznaãné; zfiejmû se zde mísily doubravy a pfiechodné typy dubohabfiin. Na Ivanãicku, v údolí Bobravy pod Stfielicemi a mezi Brnem a Ti - novem se v ak v podloïí vyskytují horniny âeského masivu. Jejich rûznorodost (z kysel ch hornin Ïuly, granulity i ruly, permokarbonské slepence s efektem bazick ch i kysel ch substrátû i ultrabazické hadce a vápence) má na flóru i vegetaci zásadní vliv. Díky ãlenitosti prûlomov ch údolí je zde vegetace celkem dobfie zachovalá. Kostru lesních porostû na kysel ch podkladech a na slepencích tvofií hercynské ãern - ové dubohabfiiny (Melampyro nemorosi-carpinetum), v jiïním kvadrantu se objevují bfiekové doubravy (Sorbo torminalis-quercetum), zatímco v zastínûn ch Ïlebech jsou nejãastûji suèové habrové javofiiny (Aceri-Carpinetum). Na vápencích se objevují i ípákové dfiínové doubravy (Corno-Quercetum), místy se zastoupením mahalebky obecné (Padellus mahaleb), rovnûï na vápencích, nebo i na návûjích spra e mochnové doubravy (Potentillo albae-quercetum), zatímco na hadcích jsou specifické sleziníkové doubravy (Asplenio cuneifolii-quercetum petraeae). Flóra tûchto vegetaãních typû je velmi pestrá, objevují se v ní prvky typické pro hercynskou oblast, napfi. ptaãinec velkokvût (Stellaria holostea), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), místy i huseník chudokvût (Arabis brassica), jiïní migranti brambofiík nachov (Cyclamen purpurascens) a chrastavec kfiovi tní (Knautia drymeia), podalpsko-karpatská ostfiice chlupatá (Carex pilosa) i pry ec mandloàovit (Tithymalus amygdaloides), kter je zde zfiejmû migrantem karpatsk m. Buãiny se tu vyskytují velmi vzácné. Pfii vodních tocích najdeme ptaãincové ol- iny (Stellario-Alnetum glutinosae), kde zvlá tností jejich podrostu jsou lokality ladonûk (Scilla bifolia agg.) v okolí Ivanãic. Charakteristickou vegetaci najdeme i na primárním bezlesí, které je vázané na skalní útvary v údolích. Diverzita tohoto rostlinstva zase reflektuje rozdíly geologick ch substrátû. Kyselé substráty provází vegetace svazu Alysso-Festucion pallentis, v níï se vyskytuje tafiice skalní (Aurinia saxatilis), ãesnek chlumní (Allium senescens), ã. Ïlu- 294 BO 8

19 _BO_uvod :54 Stránka 295 t (A. flavum), oman oko Kristovo (Inula oculus-christi), kfiivatec ãesk (Gagea bohemica), velmi vzácn dvoufiadec pozdní (Cleistogenes serotina), na slepencích je na severních svazích vegetace s pûchavou vápnomilnou (Sesleria albicans) a lomikamenem vïdyïiv m (Saxifraga paniculata), zatímco na jiïních roste tolice rozprostfiená (Medicago prostrata) a pískavice thesalská (Trigonella monspeliaca). U eznovic a Moravsk ch Bránic se na skalách vyskytuje i endemick hvozdík moravsk (Dianthus moravicus). Na vápence jsou vázány skalní stepi s omanem meãolist m (Inula ensifolia). Nápadnû odli ná je vegetace na hadcích, kde dominují ãetné kavyly byl zde zaznamenán pfiedev ím k. chlupat (Stipa dasyphylla), dále k. IvanÛv (S. joannis), na vyprahl ch místech i k. vláskovit (S. capillata), typick je dvoj- títek hladkoplod (Biscutella laevigata), trávniãka obecná hadcová (Armeria vulgaris subsp. serpentini) a tafiinka horská (Alyssum montanum), na drobn ch skalních v chozech sleziník hadcov (Asplenium cuneifolium). V teplomiln ch lesních lemech (svaz Geranion sanguinei) najdeme kakost krvav (Geranium sanguineum), tfiemdavu bílou (Dictamnus albus), vikev tenkolistou (Vicia tenuifolia) a dal í. Ojedinûlé lokality jsou v odlesnûné ãásti. Zde byla zji tûna i vzácná ostfiice úzkolistá (Carex stenophylla) a len chlupat (Linum hirsutum). Mokfiadní biotopy jsou dnes velmi vzácné. Ve zbytcích vegetace pcháãov ch luk svazu Calthion se vzácnû vyskytuje ostfiice trsnatá (Carex cespitosa) a o. latnatá (C. paniculata), na malé slatince u Sobotovic dodnes pfieïívá suchop r irolist (Eriophorum latifolium). V mokfiadu trasy budované R 43 u âebína vznikla pozoruhodná druhotná lokalita, v níï se spontánnû objevil napfi. kru - tík bahenní (Epipactis palustris) a pûtiprstka ÏeÏulník hustokvûtá (Gymnadenia conopsea subsp. densiflora). Zejména fieka Jihlava nad Ivanãicemi hostí vegetaci svazu Batrachion fluitantis a její bfiehy pofiíãní rákosiny (svaz Phalaridion arundinaceae). Na Znojemsko-brnûnskou pahorkatinu navazuje smûrem do vy ích poloh Moravské podhûfií vysoãiny. Tento fytochorion se vyznaãuje rovnûï pestrou geologickou stavbou, av ak chladnûj í klima urãuje hlavní rozdíl vegetaãní kostra postrádá souvislej í celky teplomiln ch doubrav, které jsou omezeny pouze na nejprud í stanovi tû jiïního kvadrantu, zato na chud ch substrátech jsou v znaãné nexerofilní bikové doubravy (Luzulo albidae-quercetum) avinverzních polohách i na vy ích hfibetech se objevují rozsáhlej í celky buãin, na Ïivn ch stanovi tích kvûtnat ch (podsvaz Eu-Fagenion), na chud ch acidofilních (Luzulo-Fagion). V buãinách se objevuje fiada podhorsk ch prvkû, napfi. vûsenka nachová (Prenanthes purpurea), jeãmenka lesní (Hordelymus europaeus), rozrazil horsk (Veronica montana), pryskyfiník kosmat (Ranunculus lanuginosus), kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), pfii vodních tocích ojedinûle i rûïe pfievislá (Rosa pendulina). SuÈové lesy reprezentuje pfiedev ím asociace Aceri-Carpinetum. Zvlá tností tohoto a následujícího fytochorionu je dosti ãast v skyt jihosibifiské ostfiice tlapkaté (Carex pediformis), která provází vût inou dubohabfiiny. Velk ochranáfisk v znam má jediná pfieïívající populace orchideje jaz ãku jadranského (Himantoglossum adriaticum) v âr vprosvûtlen ch doubravách na vápencovém ostrûvku nedaleko Ketkovic. Na nelesních stanovi tích jsou místy teplomilné acidofilní trávníky s vegetací svazu Koelerio-Phleion phleoidis, v níï se vyskytuje koniklec velkokvût (Pulsatilla grandis), ale ãastûj í jsou mezofilní ovsíkové louky (Arrhenatherion). Hadco- Okres Brno-venkov Vítod vût í (Polygala major) se vyskytuje na fiadû stepních lokalit jiïní Moravy. 2 âesnek chlumní (Allium senescens) roste ve skalních tûrbinách, na teráskách s mûlk m pûdním profilem, ale i v zapojenûj ích xerotermních spoleãenstvech. 3 Mezofilní a suché trávníky jsou optimálním prostfiedím pro kozí bradu v chodní (Tragopogon orientalis). 2 3 BO 9 295

20 _BO_uvod :54 Stránka 296 Brnûnsko 3 2 Pouze na nûkolika lokalitách v hluboce zafiíznut ch údolích fiek moravského pfiedhûfií âeskomoravské vrchoviny se vyskytuje silnû ohro- Ïen lomikámen trsnat kfiehk (Saxifraga rosacea subsp. sponhemica). 2 Jediná populace kriticky ohro- Ïeného jaz ãku jadranského (Himantoglosum adriaticum) na území âr je v západní ãásti okresu. 3 V popfiedí skalnatá step PP Malhostovické pecky v pozadí teplomilná doubrava v PR Zlobice. 4 Mokfiadní louky svazu Calthion se suchop rem úzkolist m (Eriophorum angustifolium) apryskyfiníkem prudk m (Ranunculus acris) jsou chránûny v PP Zálesná Zhofi. 4 vé lokality se objevují vzácnû, zajímavostí jsou otevfiené sutû, na nichï se vyskytuje vzácn lomikámen trsnat kfiehk (Saxifraga rosacea subsp. sponhemica). Dfiíve zde bylo podstatnû více vlhk ch stanovi È, minulostí jsou drobná ra elini tû u Omic, kde se dfiíve vyskytoval i velmi vzácn suchop r útl (Eriophorum gracile). Geologicky jednotn je fytochorion Moravsk kras, kter zabírá pruh devonsk ch vápencû severnû od Brna, s v jimkou jejich nejteplej ího jiïního okraje. I zde je charakteristická mozaika dubohabfiin a kvûtnat ch buãin a na úpatí svahû i suèov ch lesû. K typick m prûvodcûm patfií napfi. okrotice ãervená (Cephalanthera rubra), o. bílá (C. damasonium) i o. dlouholistá (C. longifolia), z dal ích druhû napfi. prorostlík dlouholist (Bupleurum longifolium). V znamnou lokalitu pfiedstavuje Lysá hora u Ochoze, kde roste izolovaná populace kavylu tenkolistého (Stipa tirsa) avelmi vzácného pry ce vrbolistého (Tithymalus salicifolius). PfieváÏnû na kulmsk ch sedimentech na severozápadû okresu se rozkládá Drahanské podhûfií (souãást fytogeografického okresu Drahanská vrchovina). Území je témûfi celé zalesnûné mozaikou dubohabfiin a buãin, ale zejména v nivû íãky a Hostûnického potoka se dosud nacházejí komplexy mezofilních a vlhk ch luk (Arrhenatherion a Calthion), v nichï roste na okraji moravské arely bledule jarní (Leucojum vernum) a upolín nejvy í (Trollius altissimus), zji tûno zde bylo i nûkolik druhû mizejících bahenních pampeli ek (Taraxacum sect. Palustria). Nejzápadnûj í okraj okresu spadá jiï do âeskomoravské vrchoviny. Zdej í rostlinn kryt je znaãnû pozmûnûn, na místû nûkdej ích kvûtnat ch nebo acidofilních buãin se dnes nacházejí vesmûs smrkové monokultury. Teplomilné vegetaãní typy zde prakticky chybûjí. Na odlesnûn ch místech se dfiíve vyskytovaly podhorské louky, zfiejmû smilkové trávníky s vegetací svazu Violion caninae, na vlhk ch místech pfieva- Ïovaly podhorské typy pcháãov ch luk, v nichï se jiï objevovaly ra eliníky 296 BO 20

21 _BO_uvod :54 Stránka 297 (Sphagnum spp.); k prûvodcûm tûchto louãek v minulosti bûïnû patfiil i prstnatec májov (Dactylorhiza majalis). Dnes je zde v ak i nelesní vegetace víceménû poniãená. Fauna okresu odráïí rozhraní dvou podprovincií Lechovického a ãásteãnû Hustopeãského bioregionu panonské podprovincie na jihu a Brnûnského, ãásteãnû Jevi ovického, Velkomezifiíãského, Maco ského a Drahanského bioregionu hercynské podprovincie na západû a severu. Je ovlivnûna intenzivním vyuïíváním krajiny na celém území a ãásteãnû i blízkostí Brna. Krajinu jiïnû od Brna pokr vají v naprosté pfievaze agrocenózy, faunisticky bohat í jsou zbytky bfiehov ch porostû a luïních lesíkû podél Svratky, vrch V hon u Îidlochovic, pice u Újezdu a nûkolik drobn ch bezles ch nebo kfiovinat ch lokalit v okolí Nebovid, Syrovic, Chrlic a jinde. V agrocenózách se vzácnû vyskytuje chránûn krajník jamkovan (Calosoma auropunctatum) a samotáfiská vãela Tetralonia fulvescens, v luïních porostech Ïijí plïi závornatka kyjovitá (Clausilia pumila) a oblovka lesklá (Cochlicopa lubrica), stuïkonoska vrbová (Catocala electa) a nápadn páchník hnûd (Osmoderma eremita). Vrch V hon je nejsevernûj ím místem v skytu nesytky letní (Chamaesphecia crassicornis) ve stfiední Evropû, mûry pestroskvrnky trnkové (Lamprosticta culta) a kutilky Sceliphron destillatorium na na em území. U Nebovid byl nalezen vzácn krasec rybízov (Agrilus ribesi) a nejsevernûji u nás zde Ïijí drvopleà chfiestov (Parahypopta caestrum) a mûra ãernopáska tfiemdavová (Pyrrhia purpurina). Vrch pice u Újezdu je jedin m nalezi tûm pouzdrovníãka Coleophora niveistrigella na území âeské republiky, jedním z nejsevernûj ích recentních nalezi È vfietenu ky ãtveroteãné (Zygaena punctum), vyskytuje se zde vzácn chrobák Onthophagus vitulus a fiada dal ích druhû. Podobnû i z obratlovcû sem zasahují z jiïní Moravy rûzné teplomilné druhy. Z plazû je to zejména je tûrka zelená (Lacerta viridis), ze savcû jeïek v chodní (Erinaceus concolor), my ice malooká (Apodemus microps) a tchofi stepní (Mustela eversmanii). RovnûÏ mezi ptáky je nûkolik takov ch druhû: pûnice vla ská (Sylvia nisoria), bramborníãek ãernohlav (Saxicola torquata), dudek chocholat (Upupa epops), pravidelnû i vlha pestrá (Merops apiaster), v kulturní krajinû, zejména v sídli tích, strakapoud jiïní (Dendrocopos syriacus). Obãas je zji tûno i hnízdûní raroha velkého (Falco cherrug). Donedávna zde pravidelnû hnízdily i dal í teplomilné druhy, jako Èuh k rudohlav (Lanius senator), È. men- 2 3 Okres Brno-venkov Vlha pestrá (Merops apiaster) nepravidelnû hnízdí na V honu. 2 Dudek chocholat (Upupa epops). 3 Nenápadná je tûrka zelená (Lacerta viridis). 4 Ëuh k rudohlav (Lanius senator) dfiíve hnízdil v okrese Brno- -venkov. 4 BO 2 297