Postavíme dal í úsek metra

Transkript

1 První vlak na IV. C1 FotoreportáÏ na str kvûtna 2004 / 7 / XVI KRÁTCE / AKTUÁLNù Pomáháme nejpotfiebnûj ím 1000 metrû na Panenské V pátek 23. dubna krátce po 13. hodinû vyrazili pracovníci divize 5 Metrostavu tisící metr levé tunelové trouby dálniãního tunelu Panenská na dálnici D8 Praha - DráÏìany. Na pravé tunelové troubû bylo ke stejnému dni vyraïeno 650 metrû. RaÏby zde probíhají podle harmonogramu navzdory tomu, Ïe geologické podmínky jsou hor í, neï se pfiedpokládalo. V pondûlí 19. dubna pfiedal Metrostav spoleãnû s dal ími firmami a pfiedstaviteli brnûnské nadace KfiiÏovatka novorozeneckému oddûlení Ústavu pro péãi o matku a dítû v Podolí speciální monitory BABYSENSE. Tyto pfiístroje jsou jedním z moïn ch krokû ochrany novorozencû, neboè umoïàují kontrolu dechu dítûte pfiímo v post lce a zejména pfiedãasnû narozen m dûtem s velmi nízkou porodní váhou, u nichï se dá pfiedpokládat tzv. syndrom náhlého úmrtí novorozencû (SIDS), dávají znaãné ance na pfieïití. Syndrom se ale nevyh bá ani úplnû zdrav m dûtem. Jak uvedl primáfi novorozeneckého oddûlení Ústavu pro péãi o matku a dítû MUDr. Zbynûk StraÀák, v posledních letech se âeská republika díky prevenci SIDS zafiadila mezi pfiední státy svûta. Stále v ak u nás roãnû ve spánku neãekanû umírají pfiibliïnû dvû stovky dûtí, které by tento speciální monitor mohl zachránit. LékafiÛm a nadaci KfiiÏovatka se podafiilo v posledních letech získat od sponzorû pro ãeské porodnice celkem 1500 pfiístrojû BABY- SENSE v celkové hodnotû pfiibliïnû devût miliónû korun. Pro pokrytí potfieb mnoha ãesk ch nemocnic i pro poskytnutí následné péãe v rodinách by v ak bylo tfieba monitorû mnohem více, neï kolik jich je v souãasné dobû k dispozici. Riziko selhání dechu u pfiedãasnû narozen ch dûtí totiï trvá pfiibliïnû pûl roku a po celou tuto dobu je tfieba jejich dech, zejména bûhem spánku, velmi bedlivû sledovat. Právû hlídaã dechu bezpeãnû upozorní zdravotní personál nebo maminku na mimofiádnou situaci a do dvaceti vtefiin tedy do doby, kdy je dostatek ãasu dítûti pomoci, spustí alarm. Dodejme, Ïe Ústav pro péãi o matku a dítû v Praze-Podolí patfií ke piãkov m zdravotnick m zafiízením, jeï jsou schopna poskytnout maminkám i jejich právû narozen m dûtem péãi na svûtové úrovni. Vysoká odbornost a erudovanost personálu podpofiená odpovídajícím vybavením dává i novorozencûm s velmi nízkou porodní váhou anci na pfieïití i normální Ïivot. Blanka Hrdinová, foto Josef Husák Malá Veronika, jejíï dech od porodu neustále stfieïí speciální monitor váïila pfii narození pouh ch gramû. Maminka i lékafii a sestfiiãky z Podolí z ní mohou mít radost, bûhem mûsíce pfiibrala víc neï pûl kilogramu. METROSTAV A.S. âlen DDM GROUP Postavíme dal í úsek metra SdruÏení firem Metrostav, Skanska CZ a Subterra uspûlo v mezinárodním v bûrovém fiízení na v stavbu nové trasy metra ze stanice Ládví do LetÀan. Smlouvu na v stavbu úseku metra IV. C2 v pátek 16. dubna v rezidenci primátora za úãasti praïského radního pro dopravu Radovana teinera slavnostnû podepsali za Dopravní podnik hl. m. Prahy generální fieditel ing. Milan Houfek a technick fieditel ing. Tomá Jílek, za IDS generální fieditel ing. Bohumil Kvasniãka a finanãní fieditel ing. Jifií ulc a zástupci ãlenû sdruïení, které bude v stavbu realizovat. Metrostav, kter je vedoucím sdruïení, zde reprezentovali generální fieditel Jifií Bûlohlav a ãlen pfiedstavenstva Ján Dudá. V stavba nového úseku praïského metra potrvá celkem 39 mûsícû a bude slavnostnû zahájena koncem kvûtna poklepem na základní kámen. Stavba trasy IV. C2 tak plynule navazuje na nyní dokonãovan úsek IV. C1 ze stanice NádraÏí Hole ovice do stanice Ládví, kter bude Ve dnech 20. aï 24. dubna se na e akciová spoleãnost úãastnila hned dvou v znamn ch stavebních veletrhû. V Brnû jiï tradiãnû 9. mezinárodního veletrhu IBF a letos poprvé také 23. mezinárodního stavebního veletrhu Construma v Budape ti. Na brnûnském V stavi ti v pavilonu V se na e firma velmi zdafiile prezentovala stánkem skupiny DDM Group, v areálu budape Èského v stavního centra HUNGEXPO jsme byli jednou ze ãtyfiiceti ãesk ch spoleãností, které se pfiedstavily ve spoleãné expozici pod zá titou Ministerstva prûmyslu a obchodu âr. Metrostav se spolu s dal ími ãesk mi firmami v Budape ti pfiedstavil odborné vefiejnosti jiï den pfied oficiálním zahájením veletrhu na tiskové konferenci, kterou pofiádal ná zastupitelsk úfiad a jíï se zúãastnila rovnûï ãeská velvyslankynû v Maìarsku dr. Hana Hubáãková. Na tiskové konferenci mimo jiné zaznûlo, Ïe pfiípadná spolupráce ãesk ch a maìarsk ch firem by mohla b t dal ím v znamn m impulsem pro pfiíznivû se vyvíjející dynamiku vztahû obou zemí. Jen v pfiedcházejících ãtyfiech letech se vzájemná obchodní v mûna mezi âr a Maìarskem zdvojnásobila a minul rok jiï dosáhla dvou miliard dolarû. Pod palbou dotazû se ocitl zejména ãlen pfiedstavenstva Metrostavu ing. Ján Dudá, kter byl díky své brilantní maìar tinû schopen velmi pohotovû odpovídat na v echny dotazy. Ty se t kaly pfiedev ím minul ch i souãasn ch v znamn ch zakázek, pfiípravy Metrostavu na vstup do Evropské unie a na ich proexportních aktivit. Podobn zájem odborné i laické vefiejnosti pak provázel i úãast Metrostavu na samotném veletrhu. Zástupci zprovoznûn 26. ãervna. V létû 2007 by se mûli první cestující svézt aï do LetÀan, fiekl pfii podpisu smlouvy radní pro dopravu Radovan teiner. Trasa IV. C2 bude dlouhá 4,6 kilometru a bude mít celkem tfii stanice: dvû na sídli ti Prosek a koneãnou v Let- Àanech. Souprava metra jí projede za 380 sekund. Ze stanice Ládví soupravy pojedou do stanice Prosek I, která je navrïená jako hloubená s jedním vestibulem a dvûma boãními nástupi ti. Tato stanice se bude nacházet na kfii- Ïovatce ulic Vysoãanská a Lovosická nedaleko hotelu Duo. Podobnû je koncipována i stanice Prosek II, která by mûla dennû odbavit pfiibliïnû cestujících. Ta se bude nacházet v bezprostfiední blízkosti supermarketu Billa poblíï kfiiïovatky ulic Vysoãanská a Prosecká. Koneãnou stanicí LetÀany, která je navrïena jako hloubená s ostrovním nástupi tûm, by dennû mûlo podle pfiedpokladû projít cestujících. Ru n mezinárodní veletrïní t den Metrostavu na í akciové spoleãnosti pfiitom veletrh vyuïili i k mnoha jednáním mimo areál v stavi tû HUNGEXPO. Obchodní fieditel ing. Pavel Pilát se mimo jiné setkal se zástupci budape Èského magistrátu a s pfiedstaviteli nûkolika v znamn ch institucí, které se pfiímo podílejí na chodu mûsta a rozhodují také o realizaci strategick ch projektû v oblasti mûstské infrastruktury. Domnívám se, Ïe zámûry, s nimiï jsme na veletrh Construma odjíïdûli, jsme naplnili stoprocentnû. V Budape ti jsme mûli moïnost poznat nejen pfiípadné moïné investory, ale také potenciální partnery pro spoleãné projekty. Zdá se, Ïe na e budoucí pûsobení na maìarském stavebním trhu rozhodnû není nereálné, fiekl ing. Pilát. Pokraãování na str. 2 Blanka Hrdinová, foto Martin Meyer V razn stánek Metrostavu v pavilonu A budape Èského v stavi tû HUNGEXPO nebylo moïné pfiehlédnout. Ptáme se: fieditele SFDI ing. Pavla vagra, CSc. str. 2 Pfiíloha: Tfiicáté v roãí provozu praïského metra str. 3 4 V stavba dopravní infrastruktury v západních âechách str. 5 RaÏba kolektorû pod Václavsk m námûstím str. 5 VáÏení spolupracovníci, v nejrûznûj ích médiích byla v poslední dobû diskutována otázka, co nás, obãany âeské republiky, ãeká po vstupu do Evropské unie. Mnohé vûci, které se nyní po 1. kvûtnu zmûnily a je tû zmûní, jsme mohli pfiedvídat, neboè byly pfiedmûtem sloïit ch vyjednávání bûhem vstupních rozhovorû. Do jin ch záleïitostí vnese jasná pravidla teprve ãas. Rád bych vás v ak ujistil, Ïe pro nás, jako zamûstnance Metrostavu, zûstává v zásadû nezmûnûno to hlavní a zásadní: Je tfieba pracovat nanejv kvalitnû akzadan m úkolûm pfiistupovat víc neï svûdomitû. Jedinû tak budeme mít anci i v nároãn ch podmínkách spoleãného evropského trhu obstát. Na í v hodou je, Ïe se nám podafiilo vytvofiit velmi profesionální pracovní t m, jehoï odborné znalosti jsou na piãkové úrovni, a soustavnou pozornost vûnujeme nejen rozvoji technologií, ale také vzdûlávání na ich dûlníkû, technikû i manaïerû. Máme zku enosti se zakázkami v zahraniãí a s projekty cizích investorû na území âeské republiky. DÛkazem toho, Ïe byli s na í prací spokojeni je fakt, Ïe nám opûtovnû svûfiují realizaci sv ch dal ích zámûrû. Jako ãlenové silného a vyváïeného seskupení DDM Group máme v echny pfiedpoklady b t úspû ní v mezinárodních v bûrov ch fiízeních, nakonec i právû podepsaná smlouva na v stavbu dal ího úseku metra v Praze je toho dokladem. Zmûny, které mohou nastat po vstupu do Unie jsme v Ïádném pfiípadû nepodceàovali, naopak jsme se na nû pfiipravovali pomûrnû dlouhou dobu. Máme certifikovány v echny své klíãové ãinnosti a tyto dílãí certifikace jsou zastfie eny certifikátem pro generální dodávky staveb, kter Metrostavu - jako vûbec první ãeské firmû - vydala mezinárodní spoleãnost BVQI se sídlem v Lond nû. Také v oblasti norem se na e firma fiídí nejen celostátnû platnou legislativou, ale pruïnû reaguje rovnûï na normy Evropské unie. Jsem pfiesvûdãen, Ïe vstup âeské republiky do EU je pro ãeské stavebnictví ancí na expanzi a podobné ance má i na e firma. Vûfiím, Ïe tuto pfiíleïitost pomûïe Metrostavu vyuïít kaïd z vás, a pfiedem vám za to patfií mé podûkování. Jifií Bûlohlav generální fieditel Metrostav a.s. Právnické dny potfietí Ve dnech 21. a 22. dubna se konaly v pofiadí jiï tfietí Právnické dny Metrostavu. Jejich tématem byla problematika smlouvy o dílo. První den se odborníci zab vali teoretick mi aspekty této problematiky, druh den byly vûnován workshopûm, jejichï cílem bylo aktualizovat stávající podobu vzorov ch smlouv o dílo tak, aby jejich nová podoba odpovídala zmûnám v právním prostfiedí âr i v organizaãnû-fiídicí dokumentaci Metrostavu. Cílem bylo pfiipravit takové vzorové smlouvy, které by jednak pfiesnû vystihovaly podstatu dané problematiky, ale zároveà plnû vyhovovaly potfiebám v ech divizí a v ech jejich rozliãn ch zakázek, fiíká vedoucí legislativnû-právního útvaru Metrostavu JUDr. Pavel Mali. két

2 strana 2 Pestrá brnûnská veletrïní mozaika Zatímco bûïn náv tûvník stavebních veletrhû tráví den obcházením jednotliv ch v stavních stánkû a expozic, program vrcholového managementu firem, které se na veletrhu IBF prezentují, je zcela odli n. Veletrh je pro nû nepfietrïit m sledem jednání a obchodních schûzek, jen ve v jimeãn ch pfiípadech konãí jejich pracovní den ponûkud volnûji a pfiíjemnûji. RovnûÏ prezident DDM Group Ivan esták a generální fieditel Metrostavu Jifií Bûlohlav (foto ã. 1) pfiijeli v úter 20. dubna do Brna s pfiedem plánovan m pracovním programem a termíny dal ích schûzek do sv ch diáfiû pfiipisovali je tû v prûbûhu dne. Oba na krátké tiskové konferenci, která se uskuteãnila pfiímo v na- í v stavní expozici, informovali novináfie zejména o hospodáfisk ch v sledcích loàského roku. Rok 2003 byl pro Metrostav mimofiádnû úspû n a dosaïené v sledky potvrzují, Ïe jsme druhou nejsilnûj í firmou na ãeském stavebním trhu, fiekl mimo jiné Jifií Bûlohlav. 1 Na ãetné, tfiebaïe zpravidla laické, dotazy odpovídaly plynou ãe tinou dvû pûvabné hostesky Nancy a Evelyn, tfiebaïe mezi sebou se bûïnû bavily jazykem, jemuï mohli rozumût jen jejich krajané v Namibii (foto ã. 2). 2 3 Témata, o nichï se hovofiilo a jednalo, sice takfika vïdy souvisela se stavebnictvím, ale s ohledem na irok zábûr na ich aktivit byla velmi pestrá. Ing. Jaromír Maixner (foto ã. 3, vpravo) zpravidla projednával sloïitost financování bytové v stavby, ekologické aspekty staveb a také dal í moïné zakázky Metrostavu na jihu Moravy. 4 V závûru dne se na ãejkovickém zámku, kam Metrostav pozval v rámci veletrhu IBF své obchodní partnery, uï pfiece jen hovofiilo nejen o práci. O tom, které ze zdej ích vín je lep í, se v ak pochopitelnû nejen debatovalo, ale ãejkovická vína i zdej í velmi jemná slivovice se také ochutnávaly. Jejich kvalitu ocenili i pfiedseda pfiedstavenstva Metrostavu ing. Jindfiich Hess a rektor Západoãeské univerzity v Plzni doc. Josef PrÛ a (foto ã. 4). Blanka Hrdinová, foto Josef Husák Ru n mezinárodní veletrïní t den Metrostavu dokonãení ze str. 1 RovnûÏ veletrh IBF v Brnû na e akciová spoleãnost tradiãnû vyuïívá nejen k vlastní prezentaci, ale povaïuje jej také za ideální prostor pro komunikaci s obchodními partnery. PfiíleÏitostí pro taková jednání bylo letos v Brnû nemálo, stavebních veletrhû se totiï zúãastnilo rekordních vystavovatelû z 42 zemí a poãet náv tûvníkû se pfiiblíïil magické hranici sto tisíc. V znam brnûnsk ch stavebních veletrhû je tû znásobila pfiítomnost fiady v znamn ch hostû, mezi nimiï nechybûli ani ãesk premiér aministfii dopravy a Ïivotního prostfiedí. V den zahájení veletrhu se na na em stánku se li v znamní pfiedstavitelé v ech firem sdruïen ch ve skupinû DDM Group, pfiítomni byli prezident DDM Group Ivan esták i viceprezident Jindfiich Hess, generální fieditel Metrostavu Jifií Bûlohlav i jeho protûj ek ze slovenského Doprastavu Du an Mráz, vrcholné pfiedstavitele vyslaly do Brna Doprastav Bohemia i DOAS. Architektonické fie ení stánku dávalo na tûstí dostateãn prostor i pro soubûïná jednání, takïe od deváté hodiny dopolední aï do podveãerních hodin panoval v expozici ãil pracovní ruch, kter od 14 hodin je tû umocnila krátká tisková konference, na níï byly prezentovány pfiedev ím hospodáfiské v sledky uplynulého roku a aktivity Metrostavu v jihomoravském regionu. Na mnoha dal ích pracovních schûzkách se pfiedstavitelé centrály Metrostavu i zástupci divizí po celou dobu veletrhu scházeli rovnûï v domovsk ch stáncích sv ch obchodních partnerû. Expozice DDM Group v pavilonu V poutala pozornost náv tûvníkû nejen pro svoji zdafiilou architektonickou koncepci, ale pfiehlédnout nebylo moïné ani dvû pûvabné kola zpûsobu fiízení a práce se osvûdãila Prvního cyklu koly zpûsobu fiízení a práce, kter se konal ve dnech 15. bfiezna, 8. dubna a 15. dubna, se postupnû zúãastnilo 95 vedoucích projektû a 194 stavbyvedoucích. Cílem jednodenních soustfiedûní bylo seznámit tyto exponované skupiny zamûstnancû s aktualizacemi Integrovaného systému fiízení na í spoleãnosti, se zmûnami organizaãnû fiídicí dokumentace, systému nakupování, fiízení a realizace zakázky, se zmûnami v oblasti obchodu a marketingu, prûmyslové bezpeãnosti a v neposlední fiadû také s novinkami v oblasti lidsk ch zdrojû. Kromû prohloubení odborn ch znalostí a dovedností bylo cílem koly zprostfiedkovat jejím úãastníkûm kontakt s kolegy, ktefií ãasto fie í podobné problémy, takïe v mûna zku eností mûïe inspirovat ãi pfiinést nové nápady. Témata, na nûï se budeme v rámci programu Na e kola zamûfiovat, se budou mûnit i v závislosti na poïadavcích úãastníkû kolení i jejich nadfiízen ch, fiíká vedoucí útvaru kvalifikaãního rozvoje Mgr. Jan Kuchafi. Vût ina zúãastnûn ch oznaãila kolu zpûsobu fiízení a práce za pfiínosnou. V rámci jediného dne jsem získal ucelen pfiehled o zmûnách v na í spoleãnosti, fiíká stavbyvedoucí divize 5 ing. Petr Koukolík. Vedoucí stfiediska zdivize 9 ing. tûpán Pecháãek zase ocenil snahu jednotliv ch pfiedná ejících pojmenovat a konkretizovat problémy, s nimiï se pfii své kaïdodenní práci setkává, a pokus o nástin jejich moïn ch fie ení. Kromû odborn ch znalostí jsem se osobnû setkal také fiadou sv ch spolupracovníkû, které jsem dosud znal pouze po telefonu, fiíká vedoucí pfiepravy divize 7 Miloslav Klauz. Z v sledkû ankety, kterou mezi úãastníky provedl útvar kvalifikaãního rozvoje, vypl vá, Ïe velká ãást vedoucích exotické hostesky, které se staly ozdobou na eho stánku. Pfii své náv tûvû brnûnsk ch stavebních veletrhû je zaregistroval i ãesk premiér Vladimír pidla, kter smûrem k novináfiûm s úsmûvem prohlásil, Ïe je vidût, Ïe nûkteré ãeské stavební firmy jsou uï nyní nejen v Evropû, ale Ïe mají kontakty i daleko za hranicemi starého kontinentu. Tradiãnû byl také letos souãástí veletrhû i nabit doprovodn program nejrûznûj ích konferencí, semináfiû, diskusních setkání a soutûïí. K nejv znamnûj ím akcím patfiil slavnostní veãer, pfii nûmï byla nejzajímavûj ím vystavovan m exponátûm udûlena prestiïní ocenûní. Námi pfiihlá ené velkokapacitní nádrïe ropy, které stavíme pro Centrální tankovi tû ropy MERO âr v Nelahozevsi, sice na medaili Zlat ch exponátû veletrhu nedosáhly, ale umístily se mezi exponáty nominovan mi. Vítûznû jsme v ak vy li podobnû jako v loàském roce ze soutûïe Stavíme ekologicky, kde byl ocenûn projekt prûchodu valem Pra ného mostu na PraÏském hradû, kter realizovala divize 5, ale také rekonstrukce a intenzifikace ãistírny odpadních vod ve Vsetínû, kterou divize 6 dokonãila loni v fiíjnu. Konferencí a odborn ch semináfiû, které provázely veletrh IBF, se zúãastnili také zástupci na ich divizí. Pfiedmûtem jejich zájmu byly pfiedev ím Den ocelov ch konstrukcí a 9. mezinárodní sympozium Mosty. Mezi zhruba ãtyfimi stovkami odborníkû ze sedmi zemí svûta byl na tomto sympoziu také ministr dopravy Milan imonovsk. Ten také ve svém vystoupení zdûraznil, Ïe plán rozvoje dopravních sítí, kter Vláda âr pfiijala v roce 2001, je velmi ambiciózní, neboè do roku 2010 se má postavit 1200 kilometrû nov ch dálnic a rychlostních komunikací. Blanka Hrdinová, foto Josef Husák projektû a stavbyvedoucích by uvítala, kdyby se tato kolení do budoucna vûnovala také problematice personálního managementu a psychologie, zejména otázkám spojen m s fiízením a motivováním pracovního t mu a fie ením konfliktních situací. Stavbyvedoucí a vedoucí projektû mají také zájem o získání hlub ích znalostí v oblasti vnitropodnikov ch nosn ch technologií, zv ení právního povûdomí a chtûli by b t podrobnû seznámeni se zmûnami, které pro v kon jejich profese pfiiná í vstup âeské republiky do Evropské unie. kola zpûsobu fiízení a práce je souãástí uceleného programu Na e kola, v jehoï rámci se v leto ním roce budou konat také tématické dny vûnované vybran m vnitropodnikov m nosn m technologiím. První Technologické dny, jejichï tématem byla problematika Ïelezobetonov ch konstrukcí, se uskuteãnily poãátkem kvûtna. Ve III. ãtvrtletí leto ního roku se bude konat dal í cyklus koly zpûsobu fiízení a práce, jehoï se zúãastní pracovníci pfiípravy staveb a mistfii. PTÁME SE Ing. Pavla vagra, CSc., fieditele Státního fondu dopravní infrastruktury Úkolem Státního fondu dopravní infrastruktury je rozvoj, v stavba, údrïba a modernizace silnic a dálnic, Ïelezniãních dopravních cest a vnitrozemsk ch vodních cest v âeské republice. Pfiíjmy fondu tvofií kromû v nosû z privatizace také pfievody v nosû silniãní danû, pfievody podílu z v nosu spotfiební danû z uhlovodíkov ch paliv a maziv a v nosû z poplatkû za pouïití vybran ch druhû dálnic. Tímto zpûsobem se do resortu dopravy vrací ãást v nosû, které doprava produkuje. editele Státního fondu dopravní infrastruktury ing. Pavla vagra, CSc., jsme se zeptali: Jaké jsou souãasné priority fondu v jednotliv ch segmentech dopravní infrastruktury? Na e prûzkumy ukazují, Ïe v âeské republice je dostatek kvalitních a spolehliv ch zhotovitelû, ktefií mají dostateãné kapacity a dokonce by byli schopni efektivnû absorbovat je tû asi ãtyfiicetiprocentní nárûst investic do rozvoje infrastruktury. V oblasti pozemních komunikací je na í jednoznaãnou prioritou v stavba dálnic. V souãasné dobû probíhá v stavba na esti dálniãních úsecích souãasnû. Pokud jde o Ïeleznice, pak jsem pfiesvûdãen, Ïe je nezbytné dobudování III. a IV. Ïelezniãního koridoru. O vnitrozemské vodní cestû, resp. o zkvalitnûní Labské vodní cesty se nyní také hodnû hovofií. Podle mého názoru bychom mûli mít vyváïen dopravní systém, a jeho souãástí bezesporu vodní cesta je. Jde sice o finanãnû nároãnou investici, ale podklady ukazují, Ïe jde o realizaci díla, které bude mít do budoucna velkou návratnost. VprÛbûhu dvou let se budou postupnû sniïovat v nosy z privatizace a fond tedy bude dostávat stále men- í objem finanãních prostfiedkû. Bude to znamenat zmûnu va ich priorit? Budeme samozfiejmû hledat nové zdroje financování. Pfiedpokládám, Ïe v âr dojde k zavedení nového zpûsobu financování v stavby dopravní infrastruktury, jako jsou napfiíklad PPP projekty. Dále se budu snaïit prosadit, aby fond namísto souãasn ch 20 procent z celkového v nosu spotfiební danû z paliv a maziv dostával 40 procent. To pfiedstavuje zhruba ãástku, o níï se od roku 2006 pfiíjmy fondu sníïí vzhledem ke klesajícím v nosûm z privatizace. Ov em fond jiï nyní pfii v stavbû tunelû Panenská ukázal, Ïe je schopen pruïnû reagovat. Jakmile jsme zjistili, Ïe realita v stavby pfiedbíhá schválení úvûru od EIB, s jehoï pomocí chceme v stavbu financovat, hledali jsme a nalezli nestandardní finanãní opatfiení, aby Metrostav mohl dále stavût. Restrukturalizovali jsme finanãní prostfiedky tak, aby bylo moïné nav it finance potfiebné na tuto stavbu o jednu miliardu korun. Pokud nenastanou Ïádné komplikace, pfiedpokládám, Ïe na podzim by v stavba tunelû Panenská mohla b t financována z úvûru EIB a peníze, které jsme na jejich v stavbu pfiesunuli z jin ch staveb, se fondu zase vrátí. Nedávno jste se zmínil, Ïe fond je pfiipraven ãásteãnû financovat v stavbu jihozápadní ãásti PraÏského silniãního okruhu Vláda rozhodla, Ïe na tuto stavbu bude pro âr Ïádat úvûr u EIB. Kladné stanovisko dali také poslanci. Celkov objem finanãních prostfiedkû, které bude nutné vynaloïit na v stavbu této ãásti silniãního okruhu, by se mûl pohybovat okolo 620 mil. eur. Polovina této ãástky by mûla b t hrazena z úvûru EIB, druhou polovinu bude hradit fond. Vybudování okruhu je jednou z na ich priorit a pfii jednání s Evropskou komisí zdûrazàujeme, Ïe se jedná i o evropskou prioritu, Musím fiíci, Ïe v tomto ohledu u nich nacházíme velké pochopení. TakÏe dal í moïností je zaji tûní financování pomocí napfiíklad kohezních fondû Evropské unie. Za rozhovor dûkuje Markéta Matou ková

3 strana 3...tfiicet let praïského metra... První úsek praïského metra: krása pod zemí Místo tramvaje se zaãalo stavût metro V nedûli 9. kvûtna tomu bude pfiesnû tfiicet let, kdy byl uveden do provozu první úsek praïského metra. Toto v znamné v roãí nelze zanechat bez pov imnutí, proto jsme se pokusili shrnout alespoà klíãové momenty jeho v stavby. První návrh na stavbu praïské podzemní dráhy spatfiil svûtlo svûta jiï 2. ãervna Trvalo ale dal ích témûfi sedm desítek let, neï se v stavba metra v Praze stala skuteãností. Poãátkem edesát ch let se systém praïské hromadné dopravy zaãal dostávat na kritickou úroveà. Vláda proto 2. ãervna 1965 rozhodla o v stavbû podpovrchové tramvaje. Historick m dnem se stal 7. leden 1966, kdy se do asfaltu Opletalovy ulice symbolicky zaryla první sbíjeãka a stavba prvního úseku byla zahájena (foto nahofie). V dobû, kdy uï se stavûlo naplno, se jiï ponûkolikáté rozproudila odborná debata, zda pfiece jen není lep í stavût klasické metro. Pfielomov m datem se stal 9. srpen 1967, kdy vláda zastavila práce na v stavbû podpovrchové tramvaje a nafiídila, aby se co nejdfiíve zaãalo budovat metro. Projekt na v stavbu podpovrchové tramvaje ve své první etapû pfiedpokládal pouhou rekonstrukci stávajících tramvajov ch tratí a ponofiení nûkter ch jejich ãástí v nejzatíïenûj ích ãástech metropole do krátk ch tunelû. V stavba metra vyïadovala vypracování zcela nové koncepce hromadné dopravy, lo ale také o naprostou novinku po technické stránce. Projektant musel ve velmi krátké dobû zvládnout v echny teoretické problémy spojené s návrhem podzemních staveb v mûstském prostfiedí, dodavatel si musel osvojit nové technologie pfiípustné pro raïby pod mûstskou zástavbou. V únoru 1968 byla uzavfiena dohoda o ãeskoslovensko-sovûtské spolupráci pfii v stavbû metra. ZároveÀ bylo rozhodnuto, Ïe raïby budou probíhat pomocí nemechanizovaného títu, kter byl dovezen ze SSSR. Hlavními prioritami I. etapy v stavby bylo postavit provozuschopné úseky, které by pomohly uvolnit dopravu v centru, zabezpeãit dopravní obsluïnost jihozápadní ãásti mûsta, kde se v té dobû budovaly velké sídli tní celky, a v hledovû také severní ãásti Prahy. V ZNAMNÁ DATA TRASY METRA I.C Zahájení v stavby: 1968 Uvedení do zku ebního provozu: Zahájení provozu: ZÁKLADNÍ TECHNICKÉ ÚDAJE Délka trasy: stavební: 7007 m provozní: 6570 m hloubené úseky: 3436 m Stanice: 9 hlouben ch sedm s ostrovním nástupi tûm (Florenc, I. P. Pavlova, Muzeum, PraÏského povstání, Pankrác, Budûjovická, Kaãerov) dvû s boãním nástupi tûm (Hlavní nádraïí, Vy ehrad) Technologie: zaji tûní stavebních jam podzemními stûnami pfiedpjaté Ïelezobetonové nosníky evãík spfiaïené ocelobetonové konstrukce bezprûvlakové Ïelezobetonové desky s hlavicemi v stavba pod zastropením prefabrikovan mi nosníky, mezistropy pfii v stavbû zavû eny a následnû podepfieny nosn mi sloupy raïení: prstencová metoda ukladaãem VKD Kladno, nemechanizovan tít, erektor První otevfien úsek praïského metra mezi stanicemi Kaãerov a Sokolovská (dnes stanice Florenc) byl dvojím úspûchem dopravním i architektonick m. Od samého poãátku, kdy metro uï bylo nejen vizí, ale konkrétním úkolem, bylo také nutno stanovit jeho architektonickou koncepci. Vlastní tradice zde nebyla, projekty pfiedváleãné a váleãné doby byly zaloïeny v archivech. Tradice PafiíÏe, Lond na ãi New Yorku byla v té dobû nepouïitelná. Tradice moskevská zase ponûkud budila ostraïitost, známé byly totiï pfiedev ím pfiezdobené stanice padesát ch let. Vzhledem k tomu, Ïe metro mûlo procházet historick m jádrem Prahy, bylo zfiejmé, Ïe je nutno nalézt vlastní v raz. Takov, kter bude ctít charakter mûsta, kter bude odpovídat dobû vzniku stanic a kter se dokonale vãlení do celkového obrazu mûsta. Pro první trasu, spojující obytné soubory Pankráce s centrem mûsta (stanice Pankrác viz foto ã. 1), byla zvolena architektura vycházející z inïen rské tradice moderní ãeské architektury. U lechtil kámen v prostorách funkcionálnû aï pfiísn ch. A v e pfiesnû souzní s tím, Ïe na pankrácké stranû se na povrchu nacházejí stavby z dvacátého století, pfieváïnû z jeho vrcholné funkcionalistické éry, napfiíklad soubory domû s mal mi byty kolem Zelené li ky, nebo z lep í doby nov ch obytn ch souborû, kterou pfiedstavovala sídli tû Pankrác I a II. Pfiedûl mezi Pankrácí a Nov m Mûstem si mohli cestující vychutnat ve stanici 1 2 u Nuselského mostu (architekt S. Hubiãka). Pojetí této stanice bylo zaloïeno na jediném efektu vyhlídce na praïské panorama (foto ã. 2). V jimeãná byla stanice Muzeum (architekt J. piãák). VÏdyÈ je to stanice v samém centru, na vrcholku Václavského námûstí, stanice spoleãensky v znamná blízkostí budovy tehdej ího parlamentu, Národního muzea a Státní opery. Stanice budovaná s vûdomím budoucího pfiestupu, proto ten vysok halov prostor, na kter navazuje velk podzemní podchod s obchody, místo, které vychází vstfiíc i oblíbené zábavû pozorovatelû pohybu davu a právû jim nabízí vyhlídkovou rampu nad nástupi tûm. Díky v stavbû metra se promûnila i mnohá místa kolem budoucích stanic, neboè byly stavûny jako hloubené a bylo nutno pro nû uvolnit nejprve místo. V centru v stavba metra vstupovala do veliké pfiestavby s v stavbou stanice Hlavní nádraïí souvisela stavba nové odbavovací haly, stanice Muzeum se budovala v návaznosti na dokonãovanou pfiestavbu budovy Federálního shromáïdûní a na budovanou SeverojiÏní magistrálu. Na Pankráci se promûnilo Soudní námûstí a prostor kolem Zelené li - ky, tedy kolem Budûjovického námûstí. PraÏané metro okamïitû vzali za své, byli na nû py ní, chlubili se jím, mûli z nûj radost nejen kvûli rychlosti a pravidelnosti (coï povrchová doprava nemohla nijak zaruãit), ale také kvûli vysoké kultufie prostfiedí. ing. arch. Radomíra Sedláková Technologie pouïívané pro v stavbu trasy I.C Zahájení v stavby metra bylo pro v echny zúãastnûné uãednick mi léty. Mnohé technologie a postupy byly na metru pouïity buì v âechách vûbec poprvé, nebo poprvé v tak velkém rozsahu. Nalézt odpovûdi na otázky, jak zásobovat tak velkou stavbu v centru mûsta, zajistit a ochránit cenné architektonické památky, jak souãasnû koordinovat práce na desítkách lokálních staveni È, realizovat pfieloïky kilometrû podzemních potrubí a kabelû, to v e s pochopiteln mi nároky na kvalitu, dodrïování termínû a samozfiejmû na bezpeãnost, nebylo jednoduché. V stavbu stanice Muzeum bylo nutné koordinovat s tramvajovou a automobilovou dopravou na povrchu, která po dobu v stavby nebyla pfieru ena. ProtoÏe stanice je umístûna v centru Prahy, probíhala její v stavba po etapách. Pfii v stavbû trasy I.C se kolejnice upevàovaly na dfievûné praïce v betonovém loïi, v hybky a koleje v depu byly ulo- Ïeny ve tûrku. V tûlese Nuselského mostu byl kolejov svr- ek pfiipevnûn ke konstrukci ocelového mostu. Zaãátkem sedmdesát ch let ãerpali stavitelé metra nejvíce zku eností z tehdej ího SSSR, odkud byly dovezeny nemechanizované títy, které se v praïsk ch podmínkách pouïívaly pro raïby v nesoudrïn ch a zvodnatûl ch horninách. MontáÏ prvního 167 tun váïícího kolosu byla zahájena 20. ledna 1969, samotná raïba pravého traèového tunelu mezi stanicemi Vy ehrad a Pankrác o mûsíc pozdûji. Oba tunely ze stanice Vy ehrad byly raïeny nejprve úpadnû, pozdûji dovrchnû se sklonem aï 30 promile. Je - tû pfied dokonãením raïeb pravého tubusu hledali odborníci moïnosti, jak co nejefektivnûji a nejhospodárnûji tít pfiemístit tak, aby jeho pomocí bylo moïné zaãít raïby levého tubusu. Technici Metrostavu tehdy navrhli alternativu k pûvodním návrhûm jeho úplné nebo alespoà ãásteãné demontáïe. Spoãívala v tom, Ïe tít byl vyvalen od ústí tunelu po vyhloubené rampû ve sklonu 1:4, následnû pfiesunut po dfievûné rampû na trajler o nosnosti 110 tun a pfievezen (foto nahofie) na místo, odkud bylo tfieba zahájit raïbu levého tunelu, která byla zahájena v listopadu 1969 a ukonãena v kvûtnu Poté byl tít pfievezen na dal í traèov úsek mezi stanicemi Pankrác a Budûjovická. V roce 1971 byl ze Sovûtského svazu dovezen druh nemechanizovan tít, kter byl pouïit pro v stavbu traèov ch úsekû mezi stanicemi Hlavní nádraïí a Florenc. Kromû raïby pomocí nemechanizovaného títu byla vyvinuta dal í technologie, prstencová metoda s pouïitím erektoru, jejíï podstatou je rychlé vyrubání a odtûïení krátkého zábûru v plném profilu tunelu a následné rychlé vestavûní prstence ostûní a injektáï dutiny mezi ostûním a v rubem dfiíve, neï dojde k deformaci okolní horniny. Tento postup v ak mûïe b t pouïit pouze v dobr ch geologick ch podmínkách. Poprvé byla tato metoda pouïita pfii raïbû traèov ch tunelû v úseku mezi stanicí Muzeum a Nuselsk m mostem. Pro v stavbu jednotliv ch stanic ve stavebních jámách na tehdej í dobu obrovsk ch rozmûrû byly kromû milánsk ch stûn pouïity také systémy záporového païení a podzemních kotven ch stûn.

4 strana 4...tfiicet let praïského metra... Trasa I.C Zdroj: Dopravní podnik hl. m. Prahy Souãasnû s v stavbou koneãné stanice trasy I.C Florenc a stanice Hlavní nádraïí se budovala i jedna z dnes nejfrekventovanûj ích dopravních tepen Prahy SeverojiÏní magistrála (foto ã. 1, 8). Pfied zahájením v stavby stanice Florenc, jejíï hrubá stavba byla dokonãena v roce 1972, bylo nutné kromû jiného vybudovat náhradní prostory za zru enou ãást autobusového nádraïí, jeï se staly základem souãasného autobusového nádraïí na Florenci. Technickou zajímavostí traèového úseku mezi stanicemi Hlavní nádraïí a Florenc je soustava studen, které bylo nutné vybudovat, aby bylo moïné sníïit hladinu spodní vody. Stanice Hlavní nádraïí byla spoleãnû a novou odbavovací halou a ãástí traèov ch tunelû budována v otevfiené stavební jámû (foto ã. 3). Pro hloubení stanic a traèov ch úsekû z povrhu se pouïívaly buì svahované stavební jámy nebo zaji tûní pomocí podzemích stûn. Tam, kde dvoukolejn tunel pfiecházel na dva jednokolejné, jako tomu bylo napfi. mezi stanicemi Hlavní nádraïí Muzeum, tvofiily podzemí stûny také stfiední dûlící podpûry. Izolace byla v tûchto pfiípadech provedena pouze na stropech tunelû a hladina podzemní vody byla udrïována v konstantní hladinû pomocí drenáïí. Zajímav postup v stavby byl zvolen v pfiípadû stanice I. P. Pavlova (foto ã. 6). Aby po dobu v stavby nemusela b t pfieru ena automobilová doprava v dopravnû exponovan ch ulicích Legerova a Sokolská, byly stavební práce zahájeny zastropením stanice pomocí pfiedepjat ch prefabrikovan ch Ïelezobetonov ch nosníkû, které rozpíraly stûny stavební jámy. Poté bylo moïné bez pfieru ení provozu na povrchu pokraãovat v hloubení stanice zevnitfi. Na prefabrikovan strop byl zavû en mezistrop, jenï po celé délce rozpíraly pilotové stûny. Vnitfiní prostory byly následnû dorubány na celou ífiku i ífiku tohoto mezistropu a zaãaly se montovat ocelové konstrukce nezbytné pro zavû ení rozpûrn ch mezistropû. Po jejich dokonãení bylo opût moïné zaãít tûïit zeminu a montovat konstrukci dal ího mezistropu. Koneãnou tûïbou bylo dosaïeno základové spáry. Po vytûïení posledního zábûru v listopadu roku 1972 byla dokonãena poslední ãást ocelové konstrukce. Mezi stanicemi I. P. Pavlova a Vy ehrad metro prochází Nuselsk m mostem, kter bylo nutné vyztuïit (foto ã. 7). Most byl totiï pûvodnû dimenzován na nápravov tlak 10,5 MPa. Toto zatíïení pfiibliïnû odpovídalo hmotnosti v té dobû pouïívan ch trmvají a nijak v raznû se neli ilo od pûvodnû plánované dvoudílné rychlodráïní jednotky R1 (foto ã. 4). Jednu vlakovou soupravu mûly tvofiit tfii jednotky R1. V roce 1971 vláda rozhodla o nákupu sovûtsk ch vozû, jejichï nápravov tlak byl témûfi o jednu tfietinu vy í. Na dno trouby Nuselského mostu byl proto podle návrhu prof. Jifiího Klime e vloïen ocelov rozná ecí ro t, kter zatíïení rovnomûrnû pfiená í do boãních stûn. Strop stanice Vy ehrad tvofií mostovka SeverojiÏní magistrály. Stanice byla budována ãásteãnû ve svahované jámû, pro hloubûji zaloïené konstrukce bylo pouïito záporové païení. Mezi stanicemi Vy ehrad a PraÏského povstání vede vûbec první raïen tunel praïského metra. Prav tunel o délce 454 metry byl proraïen 30. záfií 1969 (foto ã. 5), aniï by do lo k v znamnému po kození objektû umístûn ch na povrchu. V rámci v stavby trasy I.C byly zrekonstruovány stovky historick ch a architektonicky v znamn ch objektû. Souãasnû vûbec poprvé v ãesk ch podmínkách v takovém rozsahu probíhala v stavba pod obytn mi a dal ími objekty. Pro zpevnûní nadloïí se pouïívaly injektáïe, samozfiejmou souãástí bylo také nepfietrïité mûfiení pfiípadn ch poklesû. Obvodov plá È stanice PraÏského povstání tvofií v celém rozsahu podzemní stûny (foto ã. 2), na nûï byly osazeny prefabrikované nosníky, které tvofií strop stanice. Vysoká hladina podzemní vody si zde vyïádala nároãnû fie enou izolaci i vnitfiní Ïelezobetonovou konstrukci stanice. Souãástí v stavby bylo i Depo Kaãerov, jehoï úkolem bylo (a stále je) remizování, údrïba a opravy vozû metra. Souãástí Depa Kaãerov, které se rozkládá na plo e témûfi 14 hektarû, je i zku ební dráha a energetické centrum. Depo je propojeno vleãkou s Ïelezniãní tratí âesk ch drah. Pfiílohu pfiipravila Markéta Matou ková Foto archiv Metrostav a. s. 7 8

5 strana 5 ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ Dopravní infrastruktura v západních âechách Na e akciová spoleãnost se v souãasné dobû podílí na v stavbû dvou v znamn ch dopravních staveb v západoãeském regionu. Na Karlovarsku divize 4 pokraãuje ve v stavbû tfií mostních konstrukcí, které budou souãástí dálniãního obchvatu Ostrova nad Ohfií, divize 5 pracuje na raïbû tunelû pod vrchem Valík na obchvatu Plznû, kter je souãástí dálnice D5. 1 Mosty kolem Ostrova na Ohfií Zakázku na v stavbu 5,6 kilometru dlouhého obchvatu Ostrova nad Ohfií, kter je témûfi z poloviny tvofien soustavou mostních konstrukcí, realizuje od bfiezna loàského roku sdruïení firem Stavby silnic a Ïeleznic, Metrostav, Strabag a Stavby mostû Praha. Zakázka Metrostavu pfiedstavuje rekonstrukci jednoho stávajícího mostu, v stavbu dvou nov ch mostních konstrukcí a monolitické úhlové opûrné zdi podél obchvatu v místech, kde nebylo moïné vybudovat násyp. Divize 4 v souãasné dobû pracuje na v stavbû nového mostu o délce 342 metry, kter je tvofien spfiaïenou ocelobetonovou konstrukcí (foto nahofie). Pro kaïd jízdní smûr je navrïena samostatná konstrukce. Mosty jsou projektovány jako nosníky o devíti polích. Ocelová ãást nosné konstrukce se skládá ze ãtyfi svafiovan ch nosníkû tvaru I. Tyto nosníky pro nás vyrábûla divize 7 na Rohanském ostrovû. Sestava jednotliv ch prvkû podle skladebního plánu, dokonãovací sváfieãské práce a geometrická kontrola tvaru ãástí nosné konstrukce pak probíhaly v Prunéfiovû. Pfiejímka první ãásti ocelové konstrukce probûhla zaãátkem prosince loàského roku, poslední na pfielomu dubna a kvûtna. V souãasné dobû provádíme pfiípravné práce pro betonáï Ïelezobetonové desky. Tu pro nás bude realizovat divize 6. SoubûÏnû s tím zahajujeme práce na v stavbû monolitické opûrné zdi, fiíká vedoucí projektu ing. Zdenûk Rozsypálek z divize 4. Práce na mostní konstrukci, která budoucí obchvat pfievede pfies silnici III. tfiídy a kterou bylo kvûli jejímu patnému technickému stavu nutné kompletnû zrekonstruovat, jsou jiï dokonãeny. Stejnû tak jiï divize 4 dokonãila pfievedení budoucího obchvatu pfies vodoteã Borského potoka pomocí mostní konstrukce, jejímï úkolem je zajistit migraci drobn ch ÏivoãichÛ. Po dokonãení, které je plánováno na konec roku 2005, obchvat Ostrova nad Ohfií odlehãí dopravní situaci v centru mûsta, pfies nûï je v souãasnosti vedena ve kerá doprava ve smûru Karlovy Vary Jáchymov Chomutov. Poslední úsek obchvatu Plznû Vbfieznu leto ního roku byly zahájeny raïby dálniãních tunelû pod vrchem Valík (foto ã.1). Zakázka Metrostavu pfiedstavuje kromû stavební ãásti, tedy raïby dvou 330 metrû dlouh ch tunelov ch tubusû a v stavby jejich hloubené ãásti o délce pfiibliïnû 50 metrû, také dodávku amontáï technologie. Dálniãní tunely pod Valíkem jsou koncipovány jako dva jednosmûrné dvoupruhé tunelové tubusy a jsou navrïeny tak, aby vyhovovaly i tûm nejpfiísnûj ím poïadavkûm na bezpeãnost provozu. Tubusy o profilu m 2 budou raïeny Novou rakouskou tunelovací metodou dovrchnû z rozvadovského portálu. Vzhledem k blízkosti obou tunelov ch tubusû nejprve razíme stfiední tolu, v níï bude následnû vybetonován stfiedov pilífi (foto ã. 2). O nûj se pak budou opírat obû hlavní tunelové trouby. Stfiední tolu razíme na pln profil, mûsíãní v kon se s ohledem na geotechnické zatfiídûní horniny pohybuje v rozmezí zhruba metrû. Vyrubaná hornina se vyuïije do jednotliv ch násypû na dálnici, ãásteãnû na opravu místních komunikací a vyrovnání terénu, fiíká stavbyvedoucí raïené ãásti ing. Miloslav Zelenka z divize 5. Souãasnû s pracemi na Valíku byla zahájena i v stavba 455 metrû dlouhého mostu pfied fieku Úhlavu, kter by mûl b t uveden do provozu spoleãnû stunely pod Valíkem, ãímï by mûlo dojít k úplnému propojení dálniãního obchvatu Plznû. Na e akciová spoleãnost na dálniãním obchvatu Plznû vybudovala také hlavní trasu dálnice o délce 2,4 kilometru a dal í ãtyfii desítky men ích stavebních objektû. Souãástí zakázky Metrostavu byla i v stavba silniãního mostu zpfiedepjatého betonu, pfies nûjï je vedena pfieloïka silnice III. tfiídy v úseku âernice tûnovice (foto ã. 3). Dálniãní obchvat Plznû byl ãásteãnû zprovoznûn 15. prosince loàského roku, kdy motoristûm zaãala slouïit 17,5 kilometrová ãást dálnice v úseku Útu ice âernice. Mezi Útu icemi a âernicemi ale zatím bylo moïné zprovoznit pouze jeden dopravní pás, po nûmï je automobilová doprava vedena obousmûrnû. Ke kompletnímu propojení dálniãního obchvatu Plznû a tedy i dokonãení dálnice D5 Praha PlzeÀ Rozvadov by mûlo dojít po zprovoznûní tunelû pod vrchem Valík na konci roku RaÏba kolektorû pod Václavsk m námûstím T m divize 1 pod vedením ing. Ondfieje Fuchse jiï vyhloubil první z pûti pfiístupov ch achet do budoucího kolektoru, kter povede pod ulicemi Vodiãkova a V Jámû v centru Prahy. V polovinû kvûtna bude z pfiístupové toly nedaleko budovy Melantrichu na Václavském námûstí zahájena vlastní raïba nového 1288 metrû dlouhého kolektoru, jehoï souãástí je odboãka do ulice V Jámû. V souãasné dobû probíhají práce na zpevnûní základû objektû, které se nacházejí v blízkosti budoucího kolektoru, i jejich bezprostfiedního nadloïí pomocí tryskové injektáïe. V stavba kolektoru bude probíhat nejen v tûsné blízkosti historick ch objektû, ale také pod velmi frekventovanou tramvajovou tratí a na Václavském námûstí také v prostoru pod podchodem metra a ãásteãnû i nad jeho trasou A. V podzemí je mnoïství inïen rsk ch sítí vãetnû kanalizaãních stok, které bude v prûbûhu raïeb nutné provizornû pfiekládat. PfieloÏky kabelû zpûsobily men í komplikace pfii raïbû achty na kfiiïovatce Václavského námûstí s Vodiãkovou ulicí. Pfii pfiekládání kabelû jsme zjistili, Ïe je jich tam mnohem více, neï bylo zakresleno v plánech. V nûkter ch pfiípadech se nám ani nepodafiilo najít majitele tûchto kabelû, fiíká vedoucí projektu ing. Ondfiej Fuchs z divize 1. Po vybudování v ech pfiístupov ch achet se jiï ve - keré práce budou odehrávat v podzemí a vlastní v stavba kolektoru bude tramvajov a automobilov provoz omezovat jen minimálnû. Po dokonãení budou do nového kolektoru uloïeny telefonní kabely, vodovodní potrubí, elektrorozvody a rozvody tepla. Celkem bude na kolektor novû napojeno 57 objektû pomocí sedmi desítek raïen ch pfiípojek, vãetnû napojení na kanalizaãní fiady. Novû budovan kolektor vedoucí z Vodiãkovy ulice na Karlovo námûstí navazuje na jiï dokonãené vûtve v oblasti ulic Jindfii ská, Panská, Politick ch vûzàû a Opletalova. V budoucnu by na nûj mûly navazovat dal í kolektory vedoucí jednak smûrem na Smíchov, a jednak smûrem na Uheln trh. Ukládání inïen rsk ch sítí do kolektorû je progresivní forma vedení inïen rsk ch sítí, která umoïàuje zv ení jejich kapacity bez nutnosti provádûní v kopov ch prací. Snadná kontrola a jednoduchá obsluha umoïàují, aby se v pfiípadû závady oprava provádûla pfiímo v kolektoru a nijak neomezovala provoz na povrchu, coï je zejména v centru Prahy velkou pfiedností. Kromû minimalizace kod spojen ch s pfiípadn mi haváriemi médií je z hlediska pfiínosu kolektorové sítû v znamné také zv ení Ïivotnosti inïen rsk ch sítí. Nabídka spoleãnosti Metros se roz ifiuje Zmûnami v systému nakupování i ve své vlastní organizaci v souãasné dobû prochází na e dcefiiná spoleãnost Metros. Pfiedmûtem ãinnosti této spoleãnosti je zaji tûní dodávek stavebních materiálû, pracovních odûvû a dal ího sortimentu zboïí zejména pro potfieby akciové spoleãnosti Metrostav. Metros se musí pfiizpûsobit potfiebám Metrostavu, a ne naopak, fiíká fieditel spoleãnosti ing. Petr Nicek, kter do své funkce nastoupil pfied necel m rokem. Na ím cílem je zajistit stavbám kvalitní sluïby v oblasti nakupování nejãastûji opakovan ch stavebních materiálû, jako jsou pojiva, ve keré typy izolací, zdící materiály, betonové v robky, kari sítû a válcované profily, ale i obklady a dlaïby, geotextilie, kanalizaãní potrubí nebo SDK, fiíká ing. Nicek. U tûchto materiálû probíhají v souãasné dobû za úãasti specialistû Metrostavu i útvaru nakupování centrály v bûrová fiízení, pfii nichï je kladen dûraz na nejniï í ceny pfii zachování kvalitativních a dodacích podmínek Metrostavu. Za samozfiejmost je povaïováno dodrïování data splatnosti faktur. Rámcové kupní smlouvy budou uzavírány pouze s dodavateli, ktefií dají dostateãné záruky ohlednû kvality nebo sv ch kapacit, dodává ing. Nicek. Metros neurãuje, jaké materiály mají stavby pouïívat, ale na- i obchodníci jim dokáïí nabídnout v bûr z nûkolika produktû a zároveà doporuãit to nejlep í fie ení. Znaãnû jsme zjednodu ili systém objednávání, stavbyvedoucí mají k dispozici kontaktní osobu, na níï se mohou obrátit, a jsou jasné dodací podmínky. K tomu nabízíme dal í sluïby, napfiíklad pomoc s paletov m hospodáfistvím nebo hledání úsporn ch fie ení pfii v stavbû, fiíká ing. Nicek. Po dobu rekonstrukce areálu v Horních Poãernicích, která by mûla b t ukonãena koncem roku 2005, se hlavní sklad Metrosu pfiesunul na Rohansk ostrov. Spoleãnû se stûhováním se ãásteãnû mûní i nabízen sortiment ve skladech na Rohanském ostrovû bude pouze vysokoobrátkové zboïí, drobn materiál bude vût inou nutné objednávat pfiedem. Metros v ak bude mít k dispozici lépe vybavené vzorkovny pracovních odûvû, obuvi, ochrann ch pomûcek, drogerie a náfiadí. red 2 3 Obchodní komplex ve Zlínû otevfien âtyfii mûsíce musely t mu divize 3 pod vedením ing. Petra Slámy staãit k tomu, aby doslova na zelené louce ve Zlínû- Malenovicích postavil nov obchodní areál Centro Zlín Retail Park. Náv tûvníci zde na plo e m 2 naleznou kromû nejvût í velkoplo né prodejny nábytku v kraji také prodejny s dal ím sortimentem zboïí. Jedná se napfiíklad o vybavení koupelen, koberce a bytov textil, hraãky, odûvy a obuv. I pfies leto ní tuhou zimu se nám podafiilo bez problémû dodrïet v echny termíny a halu odevzdat podle plánu. Investor, jímï je spoleãnost Geopro, byla s kvalitou odvedeného díla spokojena, na i vzájemnou spolupráci mohu oznaãit za bezproblémovou, fiíká vedoucí projektu ing. Petr Sláma. Pro vefiejnost bylo nové nákupní centrum otevfieno 15. dubna. két, foto Josef Husák

6 strana 6 Blahopfiejeme Srdeãné pfiání v eho nejlep ího zasíláme na im spolupracovníkûm, ktefií v kvûtnu leto ního roku oslavují své Ïivotní jubileum. V em pfiejeme zdraví do dal ích let, tûstí a spokojenost v osobním a rodinném Ïivotû. Za jejich práci, kterou vykonávají pro na i akciovou spoleãnost, jim dûkujeme a pfiejeme je tû mnoho pracovních a osobních úspûchû. 50 let Franti ek Kadlec, mistr z divize 3 Antonín SloÏil, zedník z divize 3 ing. Jifií Roubíãek, stavbyvedoucí z divize 4 Jifií RÛÏeneck, stavební zámeãník z divize 6 Alois Pohanka, provozní zámeãník z divize let Pavel Chuchla, vedoucí stfiediska z divize 3 JUDr. Zdenûk Komínek, samostatn odborn referent z divize 5 Josef Linha, samostatn odborn referent z divize 8 Ivan Abrt, provozní zámeãník centrály Blahopfiejeme i na im Ïenám, které v mûsíci kvûtnu oslaví své Ïivotní jubileum: Dana achová, odborná referentka z divize 3 Alena Kubíková, samostatná odborná technická pracovnice z divize 5 Maja CoÀková, odborná technická pracovnice z divize 9 Blanka Joná ová, odborná technická pracovnice z divize 11 Nejlep í Dûlníci roku Na závûr seriálu o nejlep ích zamûstnancích pfiiná íme seznam tûch, ktefií byli za své pracovní v kony v loàském roce ocenûni ãestn m titulem Dûlník roku V em ocenûn m blahopfiejeme. Dûlníci roku 2003 Jifií Pavlíãek instalatér centrála Jifií Novák zedník divize 1 Petr Pexa stavební zámeãník divize 1 Miroslav Kolací provozní zámeãník divize 1 Ladislav Szilagyi elektromontér divize 1 Lubo Král strojník pracovních strojû divize 3 Karel Komlossy zedník divize 3 Jaroslav Kfiivanec tesafi divize 3 Ivan Harga betonáfi divize 3 Jifií Senft tesafi divize 3 Jifií Burián Ïelezáfi divize 5 Václav Fiala strojník pracovních strojû divize 5 Jan Hloch betonáfi divize 5 Zdenûk Keimar strojník pracovních strojû divize 5 Josef Kolafiík provozní zámeãník divize 5 Jan Korytar tuneláfi divize 5 Ladislav Král tuneláfi divize 5 Franti ek Kuãera zedník divize 5 Stanislav Mánek tuneláfi divize 5 Josef Matou ek elektromontér divize 5 Rudolf Míka izolatér divize 5 Karel Neubauer tuneláfi divize 5 Vladimír Svejkovsk strojník pracovních strojû divize 5 Roman Uhlík tuneláfi divize 5 Pavel Landa tesafi divize 6 Franti ek Roub zedník divize 6 Ladislav Linek tesafi divize 6 Franti ek Fi ek tesafi divize 6 Vladimír Chábera stavební zámeãník divize 6 Rudolf Tomica stavební dûlník divize 6 Roman Mudroch montér ocelov ch konstrukcí divize 7 Zdenûk Tomiczek stavební zámeãník divize 7 Pavel Mare soustruïník divize 7 Roman Jung fiidiã divize 7 Václav Pokorn fiidiã divize 7 Radislav Mulíãek fiidiã divize 7 Franti ek KleÀha strojník pracovních strojû divize 7 Franti ek BuÏo fiidiã divize 9 Josef Cinka elektromontér divize 9 Jifií Kloud zedník divize 9 Josef Marhan zedník divize 9 Martin Spûváãek instalatér divize 9 Marie Hildebrandová skladnice divize 11 Jifií Hanu skladník divize 11 Milan Koukal elektromontér divize 11 red INFORMACE / AKTUALITY / ZAJÍMAVOSTI NA E FOTOREPORTÁÎ Na trasu IV. C1 vyjela první vlaková souprava V pátek 30. dubna krátce po poledni vypravil Dopravní podnik hl. m. Prahy vûbec první vlakovou soupravu s cestujícími na nov úsek trasy metra IV. C1. PasaÏéfii v ak byli prozatím pouze z fiad zvan ch hostû a nechybûli mezi nimi ani radní pro dopravu Radovan teiner, generální fieditel Dopravního podniku hl. m. Prahy ing. Milan Houfek a generální fieditel IDS ing. Bohumil Kvasniãka. Metrostav zde reprezentovali obchodní fieditel Metrostavu ing. Pavel Pilát a ing. Pavel rámek, fieditel divize 8, která v stavbu nové trasy metra zaji Èovala (foto ã. 4). TfiebaÏe grafikon poãítá s tím, Ïe necelé ãtyfii kilometry trasy, bûhem nichï je tfieba zdolat pfiev ení 3,95 promile, vlaková souprava ujede zhruba za pût minut, první jízda trvala o poznání déle. Její souãástí totiï byla také prohlídka obou nov ch stanic. PraÏsk radní pro dopravu Radovan teiner (foto. ã. 5) a generální fieditel Dopravního podniku hl. m. Prahy ing. Milan Houfek neváhali bûhem jízdy vyzkou et pohled z kabiny strojvedoucího (foto. ã. 1, 2, 3). Stanici Ládví (foto ã. 6) dominuje modrá, ãervená a edá barva. Stanici Kobylisy (foto ã. 7) architekti pfiisoudili Ïlutou, modrou a edou barvu. Právû tato stanice, která je vûbec první raïenou jednolodní stanicí praïského metra, budila u pfiítomn ch hostû zaslouïenou pozornost. Její parametry jsou vskutku úctyhodné: svûtlá v ka ãiní osm metrû, délka je 148 metrû a plocha hrubého v rubu byla 220 m 2. Zku ební provoz bude moïné zahájit aï po propojení fiídicího systému nové trasy metra se stávajícím, coï je plánováno na polovinu kvûtna. První cestující si budou moci novou trasu vyzkou et 26. ãervna. Technick fieditel Dopravního podniku hl. m. Prahy ing. Tomá Jílek si od jejího zprovoznûní slibuje, Ïe ve piãce bude ze Severního Mûsta do praïské kotliny jezdit pfiibliïnû o stovku autobusû ménû neï dosud, coï pfiedstavuje sníïení emisí oxidu uhlíku, dusíku, i sazí asi o 80 tun roãnû. Personální marketing je také obchod Pod tímto na první pohled moïná ponûkud abstraktním pojmem se skr vá celá fiada ãinností, které jsou spjaty s hledáním, v bûrem nov ch pracovníkû, pfiípadn m pfiemísèováním vhodného kandidáta na volnou nebo neobsazenou pozici a v neposlední fiadû i na pozici novû vytváfienou a úzce související se strategií firmy. Pro úspû n personální marketing je nezbytná znalost ãinností firmy, prostfiedí a firemní kultury, stejnû jako znalosti z oblasti psychologie práce, organizace a fiízení. Tato ãinnost je sloïitá jak z hlediska práce s osobními údaji, osobními charakteristikami a citliv mi informacemi, tak izhlediska mûnící se situace na trhu práce. V úseku personálního fieditele v útvaru pracovnûprávních vztahû má tato ãinnost dlouhou historii. V posledním roce byl v ak vytvofien systém, kter je více provázán s potfiebami jednotliv ch úsekû centrály a divizí. Do personálního marketingu se promítají v echny formy náboru nov ch zamûstnancû, doporuãení stávajících zamûstnancû, kariérové plány, inzerce ve sdûlovacích prostfiedcích i spolupráce se stfiedními a vysok mi kolami. V souãasné dobû je nejperspektivnûj í formou získávání nov ch zamûstnancû prostfiednictvím internetu. V echny formy personálního marketingu zároveà fungují jako propagace firmy. Na základû souãasn ch zku eností mûïeme konstatovat, Ïe se na e akciová spoleãnost zafiadila kprestiïním a uchazeãi vyhledávan m firmám. Pro pfiedstavu zábûru ãinností v oblasti personálního marketingu uvedeme následující ãísla: V prvním ãtvrtletí tohoto roku nastoupilo prostfiednictvím personálního marketingu do Metrostavu 71 nov ch zamûstnancû, z toho 57 technicko-hospodáfisk ch zamûstnancû a 11 zamûstnancû s dûlnickou profesí. ZájemcÛ o práci v Metrostavu v témïe období bylo 1751 (z toho cca se ucházelo o práci v na í akciové spoleãnosti prostfiednictvím internetu), coï znamená, Ïe o jedno volné místo se ucházelo v prûmûru 25 zájemcû. Mezi zájemci bylo také 248 absolventû vysok ch kol, pfiedev ím z technick ch a ekonomick ch oborû. PhDr. Lenka LaÀová, úsek personálního fieditele Jeden svût Ve stfiedu 22. dubna byly v praïském divadle Archa vyhlá eny vítûzné snímky leto ního roãníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmû o lidsk ch právech Jeden svût, kter tradiãnû doprovázela také fiada semináfiû, koncertû a v stav. JiÏ po esté se organizátorûm podafiilo bûhem jednoho t dne poslat na plátna vybran ch praïsk ch a posléze i regionálních kin filmy, které vybízejí k pfiem lení a ãasto také k pátrání po souvislostech. Tématem leto ních snímkû byly nejen ozbrojené konflikty, pfiírodní katastrofy, chudoba ãi rasové násilí, ale také osudy uprchlíkû, lidí nemocn ch, star ch ãi jinak handicapovan ch. Cenu za nejlep í film v hlavní soutûïi získal izraelskopalestinsko-nizozemsk film Arniny dûti (foto dole) reïisérû Juliano Mer Chamise a Danniela Danniela, kter m se podafiilo velmi sugestivnû zachytit, jak se z palestinsk ch chlapcû, ktefií hráli divadlo pod vedením Îidovky Arny, stávají sebevraïední útoãníci a bojovníci proti izraelské armádû. Také zástupci na í akciové spoleãnosti, která byla hlavním partnerem festivalu pfii promítání ve kolách, mûli tu ãest vyhlásit jednu z cen: Cenu Rudolfa Vrby za nejlep í film v kategorii Máte právo vûdût. Tuto cenu získal dokument ãínského reïiséra âchen Wej-Èüna Lep í je Ïít pojednávající tématiku AIDS. Filmové dokumenty urãené pro promítání na základních a stfiedních kolách vidûlo celkem 8 tisíc stfiedo kolákû a ÏákÛ základních kol. Blanka Hrdinová âtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a. s., ãlen DDM Group / Povûfiená éfredaktorka PhDr. Blanka Hrdinová / redaktorka Markéta Matou ková / Adresa redakce KoÏeluÏská 5, , Praha 8 LibeÀ, tel.: ; âíslo 7/2004 vy lo (8/2004 vyjde ) / SloÏení redakãní rady Ing. Franti ek Polák (pfiedseda), Ing. Jan Cuc, Ing. Jifií Kavan, Mgr. Jan Kuchafi, Pavel Meyer, Ing. Jaromír Pavlíãek, Ing. Jaromír ob a Ing. Libu e Weinfurtová / Design Tomá Machek, Side2 s.r.o., Lodecká 4, , Praha 1 / V roba Boomerang Publishing, Podûbradská 110/1, , Praha 9, tel.: , fax.: / Podávání novinov ch zásilek povolila âeská po ta, s.p., od tûpn závod Praha, ã.j. nov 6051/96 ze dne / Podávání novinov ch zásilek bylo povoleno s.p. OZSeâ Ústí nad Labem, dne , j. zn. P-649/98 / Registrace periodika MK âr E 7121, ISSN