ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA

Transkript

1 ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA Stavební promny hradu Šternberka na Morav v kresebných rekonstrukcích Hrad Šternberk (okr. Olomouc) náleží k nemnoha dochovaným hradním stavbám na Morav. Velmi složitý stavební vývoj tohoto pozoruhodného hradního komplexu nebyl však dosud detailn monograficky zpracován a publikován, 1) vyjma nkolika struných katalogových i encyklopedických hesel. Pestože stávající stupe poznání šternberského hradu nelze pokládat za uspokojivý, pece dovoluje alespo náznakovou rekonstrukci tí základních vývojových fází hradu, podaných názornou formou kresebných rekonstrukcí. 2) Pedložená trojice rekonstrukních pohled, s níž se návštvník hradu Šternberka setká ve vstupní historické expozici, mže nakonec sloužit jako urité doplnní již publikovaných poznatk ke stavebnímu vývoji hradu. Pedkládaný text detailn neeší problematiku stavebního vývoje, který je zmínn jen v nezbytné míe a slouží spíše jako komentá k pedloženým kresebným rekonstrukcím hradu. Za velmi podntnou a konstruktivní diskusi k problematice stavebního vývoje hradu Šternberka autor touto cestou dkuje kolegovi Mgr. Tomáši Vítkovi z NPÚ ÚOP v Olomouci. Hrad Šternberk by ml náležet do nejstarší skupiny moravských šlechtických hrad; jeho poátky jsou zejm oprávnn kladeny do doby po polovin 13. století. Založení hradu, prvn jmenovaného v listin z roku 1269, mžeme patrn pipsat Zdeslavovi z moravské vtve pán ze Šternberka. 3) Ran gotický hrad vyrostl na jednom z terénních výbžk masivu Nízkého Jeseníku, výrazn vyvýšeném nad rozmrnou svažitou terasou, na níž se nedlouho po založení hradu zaalo koncentrovat podhradní osídlení budoucí msto Šternberk. 4) Hradní jádro s delší severojižní osou mlo jednoduchou dispozici obdélného pdorysu (cca 42 x 31 m) se zkoseným severovýchodním rohem (obr. 1). V jeho blízkosti se zejm nacházela i nejstarší brána, pístupná pes most zvedající se nad píkopem, obemykajícím severní a východní obvod Jan Šttina 17 roník XXII, 2011,. 2 hradního jádra. Proti stoupajícímu terénu ped severním elem jádra se stavl nejen mohutný bergfrit kruhového pdorysu o prmru pes 10 m, ale i masivní elní hradba, možná vyvinutá do podoby vysokého štítu. Výšku severní hradby dnes bohužel nemžeme rekonstruovat; pláš vže s jizvami po provázání hradby totiž pi úpravách v 19. století prošel razantní obnovou. Sestava bergfritu a pedpokládané štítové hradby clonila nádvoí, rovnž obehnané zdnou hradbou tloušky kolem 2 m. Palác, tvoený obdélnou zdnou budovou neznámého potu pater a interiérové výbavy, mžeme situovat do nejchránnjšího jihozápadního nároží dvora. Nkde na hrad se zejm nacházela i kaple, z níž se dochovala ást ran gotické okenní kružby nevíme však, zda ji máme hledat v nejstarším paláci (což lze považovat za pravdpodobné), nebo zda ji tvoila samostatná budova v nádvoí. Ran gotické architektonické detaily prezentuje Obr. 1: Pokus o rekonstrukci stavu jádra hradu Šternberka koncem 13. století, pohled od jihovýchodu (všechny kresby J. Šttina 2007).

2 Obr. 2: Pokus o rekonstrukci stavu jádra hradu Šternberka po pozdn gotické pestavb (2. polovina 15. století), pohled od jihovýchodu. 18 i lomený portálek bergfritu, vsazený do obdélné vpadliny padacího mstku. Nejstarší pedhradí zaujímalo plošinu severovýchodn ped jádrem a o jeho podob, stejn jako o charakteru pípadného vnjšího opevnní hradu, nic nevíme. Nakolik byla výše nastínná jednoduchá dispozice šternberského hradu zmnna pestavbami první poloviny 14. století, není z dnešního stavu zejmé. Pravidelný pdorys jádra i vzrstající nároky mocných Šternberk jist vybízely k rozšíení obytných kapacit hradu. Významné pestavby se hradu dostalo ve druhé polovin 14. století, patrn v letech , kdy náležel Albertu ze Šternberka, arcibiskupu magdeburskému, poínaje rokem 1372 biskupu litomyšlskému a jednomu z dvrník císae Karla IV. Práv tehdy zejm vzniklo jižní kídlo, jehož východní oddíl byl v pate vyhrazen honosné kapli. 5) Její prostor se na jihu otevíral do žebrov zaklenutého presbytáe, uzaveného trojbokým arkýem s lomenými kružbovými okny, zatímco východní fasádu rytmizovaly štíhlé oprné pilíe. Také lo kaple má dnes žebrovou klenbu, kterou však mžeme vztáhnout nejspíše až k úpravám provedeným v 16. století. Albert jist zasáhl i do dispozice paláce, který nejpozdji v jeho dob dosáhl dvoukídlé podoby. Detaily palácové stavby, které si jist v niem nezadaly s minuciézní a vytíbenou architekturou kaple, stejn jako její výškové vyvinutí, nám vzhledem k etným mladším pestavbám bohužel unikají. Další významná stavební innost zmnila tvánost hradu ve Šternberku po polovin 15. století (obr. 2). 6) To již z djinné scény zmizeli moravští Šternberkové, které v držb hradu a panství ped rokem 1406 nahradili páni z Krava. Tm hrad vdí pedevším za modernizaci opevnní, iniciovanou patrn událostmi husitských válek i následným neklidem druhé poloviny 15. století. Pokud parkánová hradba kolem jádra nevznikla již za posledních Šternberk, vystavli ji práv Kravaové kolem poloviny 15. století. Západním úsekem parkánové hradby prostupovala tvercová vž, dodnes zásti dochovaná ve spodní úrovni vnjšího renesanního obytného traktu západního kídla. Další z nových prvk, blok obdélného pdorysu, diagonáln piložený k jihozápadnímu nároží jádra, nemusí souviset pouze s fortifikaní aktivitou, ale vzhledem ke své statické roli v exponovaném nároží jádra mže naznaovat i kravaovské pestavby v navazující ásti hradního paláce. V píkopu ped východní obvodovou hradbou jádra vznikla, v návaznosti na východní zakonení jižního palácového kídla, mohutná stavba obdélného pdorysu, v nárožích vzepená masivními odstupnnými opráky. Pilíe i dimenze zdiva dokládají

3 znanou výšku tohoto zejm vžového objektu, jist nikoliv náhodou zbudovaného v bezprostední blízkosti vstupní brány. Možná již v 15. století má pvod i obdélné pedbraní, pedložené ped starší kulisovou bránu a piléhající k severnímu boku kravaovské hranolové stavby. Stavební práce na hrad pokraovaly i za pán z Dubé a Lipé poátkem 16. století nejpozdji tehdy došlo k výstavb nového pedhradí (i spíše dolního hradu), pipojeného k jižnímu obvodu hradního jádra a situovaného na terénní terase mezi jádrem a mstem. Nová ást hradu, ohrazená zdnou hradbou s válcovou baštou gotickou válcovou vž a zalamující se patrn i kolem severovýchodního obvodu vnitního dvora se starším vstupem do jádra. Pestože kídlo úpln zmizelo, jeho patrování, výšku a zpsob zastešení mžeme odhadnout podle otisk, dochovaných až do 19. století na plášti válcové vže. Výstavba kídla dovršila obvodovou zástavbu jádra, jehož další zástavba napíšt vznikala na úkor parkánu. Kolem poloviny 16. století se díky iniciativ Berk z Dubé již v ran renesanním duchu rozsáhle stavlo i ve vnitním hrad. Prostor nkdejšího západního parkánu vyplnilo renesanní obytné kídlo, vložené mezi severní Obr. 3: Rekonstrukce hradu Šternberka po renesanní pestavb (konec 16. století), pohled od severozápadu. Vlevo renesann pestavné hradní jádro, vpravo západní ást hradu navazující na msto. v severozápadním nároží, obsahovala hospodáské budovy a byla z msta pístupná ran renesanní branou, umístnou v hranolovém branském stavení zaujímajícím jihozápadní nároží (brána datována 1536). Po obvodu nové, pední ásti hradu postupn vyrstaly zdné hospodáské objekty, sousedství brány vedoucí k hradu z msta zaujala mohutná dvoutraktová budova renesanního pivovaru vysunutá do nádvoí. K vnjšímu, jihozápadnímu nároží pedhradí se vázala budova renesanní vrátnice. Západní hradbu, k níž dobíhala ze mstského opevnní, zpevovalo nkolik hranolových vžic a završovala krytá hrázdná chodba. Úpravy se dotkly i hradního jádra, ped nímž zejm v první tvrtin 16. století v míst starší, západní ásti parkánu vyrostla rozmrná terasa, jež mohla sloužit aktivní dlostelecké obran. Další okruh opevnní korunoval val, obíhající ped píkopem sledujícím západní a severozápadní obvod jádra. Zástavbu jádra v období pozdní gotiky nebo rané renesance doplnilo úzké severní kídlo, obemykající ran hranolovou vž parkánu a jihozápadní oprák jádra z kravaské stavební etapy. Dvoupatrové obytné kídlo v interiérech skrývá nkolik reprezentativních a obytných místností zaklenutých hráovými klenbami a propojených bohat profilovanými renesanními portálky. Tzv. Vizitkový sál osvtluje dvojice rozmrných, plkruhov završených arkádových oblouk (tento motiv má obdobu v renesanní domovní architektue blízké Olomouce 7) ); další okna a portály již mají obvyklé pravoúhlé rámy s renesanní profilací a ímsami. Pi jižním zakonení interiér kídla obsahoval záchody, vyústné pod mohutným plkruhovým pasem do západního píkopu. Nové kídlo dostalo lenité zastešení, sestávající z pti valbových stech s východozápadní orientací. Tento zpsob zejm renesanního zastešení dokládá ikonografie ješt z poátku 18. století. 8) V rámci renesanní pestavby nov vzniklo i navazující nižší kídlo, zevnit piložené k jižní parkánové hradb jádra. Práv pes bývalý jižní parkán vedl nový vstup do 19

4 jádra hradu, piemž výrazný výškový rozdíl musel být vyrovnán zdným schodištm, stoupajícím k obytnému jádru z pední ásti dispozice. Po dokonení renesanní pestavby mlo jádro hradu Šternberka podobu mohutného tykídlého, zásti dvoutraktového bloku o dvou patrech, obestupujícího nevelký vnitní dvr. Komplexu o pibližn vyrovnané výšce dvou pater vévodil ran gotický válcový bergfrit v severním ele a pozdn gotická hranolová stavba pedstupující ped východní bok jádra. Také jižní pedhradí, od jádra oddlené nižší budovou s pístupovým schodištm, bylo z velké ásti obestavno provozními a hospodáskými budovami. Vnjší opevnní jádra hradu, které na rozdíl od jižního pedhradí vystupovalo z pdorysu msta, tvoil píkop a zemní val (obr. 3). Po vyplenní hradu za ticetileté války byla provedena jeho oprava pro poteby správy statku i obasné pobyty majitel, jimiž byli od roku 1700 Liechtensteinové. Plánovaná pestavba hradu na barokní zámek, ke které mlo dojít poátkem 18. století, nakonec, až na drobné úpravy interiér, nebyla provedena. Provizorn opravený hrad, pouze spoe využívaný kanceláemi správy panství, pomalu chátral až do závru 19. století, kdy se jádro hradu dokalo razantní romantické pestavby ( ). Ve hmotové konfiguraci dané renesanní pestavbou zstalo dochováno západní i jižní kídlo paláce, v interiérech i na exteriérech zásti doplnné novými architektonickými lánky. Regotizace zasáhla i hradní kapli, zejména její arkýový presbytá. Vtšin interiér paláce však zstala pvodní dispozice vetn renesanních kleneb i ady pvodních architektonických detail. Jediným vtším zásahem do historické dispozice hradního jádra se stalo ešení jeho severovýchodní ásti. Polohu severního kídla zaujala terasa pi pat válcového bergfritu. Úpravy na vyhlídkovou terasu se dokala také snížená pozdn gotická stavba na východ, zcela nov ešen byl také vstup do jádra, koncipovaný prostednictvím nové brány a rampového nájezdu. Prostor staršího pedhradí a severního pedpolí hradu dostaly parkovou úpravu, naopak jižního pedhradí se romantické stavební úpravy prakticky nedotkly. Romantická rekonstrukce hradu Šternberka sice na mnoha místech nerespektovala historický stav, dokázala se však oprostit od dobov obvyklých puristických metod a pestože ponkud zastela historickou skutenost, zachránila hrad v moment jeho hrozícího zániku. V podob, urené romantickou pestavbou, která již za více než století získala své místo v bohatých stavebních djinách objektu, se hrad Šternberk na Morav dochoval dodnes. Poznámky: 1) Jistou výjimku pedstavuje pouze drobná monografie Bartušek, A. Kubátová, T.: Šternberk na Morav. Státní hrad, msto a okolí. Praha Publikace nemohla detailn zpracovat celý stavební vývoj objektu, pinesla však pdorysy jednotlivých úrovní hradního jádra, by bez stavebn-historické analýzy. 2) Nkolik kresebných rekonstrukcí jednotlivých vývojových fází obsahuje i poslední, spíše popularizaní monografie Vojkovský, R.: Šternberk. Hrad zámek ve stejnojmenném mst. Dobrá, ) Plaek, M.: Ilustrovaná encyklopedie moravských hrad hrádk a tvrzí. Praha 2001, s K historii hradu nap. Spurný, F. a kol.: Hrady, zámky a tvrze v echách, na Morav a ve Slezsku II, Severní Morava. Praha 1983, s ) Kua, K.: Msta a msteka v echách na Morav a ve Slezsku VII. Praha 2008, s Ke stavebnímu vývoji hradu zejména s ) Josefík, J. Sysel, F. Togner, M.: Hradní kaple na moravském Šternberku, Umní 24, 1976, s ) Pedevším pozdn gotickým a renesanním stavebním etapám se vnuje Vítek, T.: Hrad Šternberk. In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska III, Olomoucko. Praha Brno 1999, s Zde i výbr další literatury. 7) Nap. pvodn otevená dvouosá arkáda v hlavním prelí renesanního Edelmannova paláce na olomouckém Horním námstí, dnes v podob vzniklé neorenesanní úpravou z let ) Vyobrazení hradu a msta z r je souástí konvolutu Dismase z Hofer a zasloužilo by si, vzhledem ke své doposud nevyužité vysoké vypovídací hodnot, samostatné pojednání a zejména srovnání s dostupnými poznatky o stavebním vývoji hradu. Dalším ikonografickým dokladem zachycujícím komplikovanjší skladbu stechy renesanního traktu je kresba Šternberka od F. B. Wernera z doby kolem poloviny 18. stol. Ptice valbových stech renesanního traktu je zde však, patrn vinou zjednodušení zetelného v zachycení celého hradního komplexu, redukována na ti rozmrné vikýe. Pedsunutá bašta hradu Rychmburka? Východoeský hrad Rychmburk (k. ú. Pedhradí, okr. Chrudim) se ped delší dobou stal cílem nkolika przkumných a dokumentaních akcí. 1) Teprve v prbhu podzimu 2008 však došlo na propátrání nkterých poloh, z nichž mohlo být feudální sídlo ohrožováno stelbou. O tom, že opevnní hradu mlo slabiny, svdí jeho dobytí husitskými vojsky v roce Reakcí na tuto válenou událost se v pozdjší dob stalo vystavní dlostelecké fortifikace na pedhradí na severozápadní, pístupové stran hradní ostrožny. V ohrazení pak krom vrchnostenských staveb vznikla obec Pedhradí. Opevnní tvoila hradba s ochozem, zesílená nejspíše tymi bateriovými vžemi, z nichž se dv dochovaly a ze tetí zbývá jen terasa. tvrtá bašta nepochybn stála v lomu hradby pi nároží Panského domu. 2) Jií Slavík 20 Skalnaté vyvýšenin nad údolím íky Krounky proti severovýchodnímu (zadnímu) prelí hradu se íká Žižkova skála a nepochybn se jednalo o místo vhodné pro umístní pozorovatelny a zízení steleckých stanoviš obléhatel (bašta s houfnicí, prak a pod.). Místo se nachází ve vzdálenosti 180 m od zadního prelí se vstupem do suterénu, chránným padací míží i deskou. Okraj skalnatého strmého svahu údolí zde dnes vytváí jakýsi val, za kterým se lze skrýt ped pozorováním (a tedy i ostelováním) z hradních objekt. Planina za tímto hbítkem je zemdlsky obdlávána a žádné viditelné zbytky obléhacích prací se na ní nedochovaly. Druhou polohou vhodnou pro umístní pozorovacích a palebných stanoviš je okraj planiny severozápadn od Pedhradí a hradu ve vzdálenosti m. Východní zakonení planiny sice odtžil dnes již opuštný lom, ale

5 Hrad Rychmburk pi pohledu ze Žižkovy skály (foto S. Kudláek). Situace hradu Rychmburka a Pedhradí s vyznaením možných poloh obléhacích zaízení a jejich vzdáleností od hradu. Jako nejnebezpenjší se jeví ostrožnika severozápadn od hradu (poloha 1) a Žižkova skála na severovýchod (poloha 2). Obléhatelé jist nepohrdli ani polohou 3 pro ostelování, a kvli blokaci polohy 4 na poátku ostrožny vzniklo opevnní pedhradí, pozdjšího Pedhradí (kresba J. Slavík, úprava K. Rybenská). Terénní nárt ostrožniky severn od hradu (foto J. Slavík). Pístupová šíje (foto J. Slavík). nejvyšší partie s hranou svahu údolí potku se zachovala bez poškození. Až tém na samou hranu svahu dosahují proti hradu odvaly skrývky lomu, ale úzké skalnaté ukon- ení ostrožniky (vzdálenost cca 180 m od nj) nebylo tmito pracemi nijak poškozeno. Svah zde mezi skalními výchozy strm klesá k potku, k lomu je výrazn povlovnjší. Samou špici výbžku petíná píný píkop, vytesaný do skály. Píkop je široký 8,5 m a hluboký 3,3 až 4 m, pdorysn se ponkud zalamuje od severozápado jihovýchodního smru k východojihovýchodu. Špice za píkopem Píkop (foto J. Slavík). má rozmry 10 x 4 m, její povrch je tém vodorovný a okraje velmi strm klesají dol, perušovány vystupujícími skalkami. Na kontreskarpové stn píkopu lze velmi pkn sledovat stopy po tesání i vylamování zvtralého kamene. Eskarpová stna s velmi strmým svahem, rozdleným skalními výchozy, má pírodnjší vzhled. Místo zpístupuje pouze novodobá pšina podél hrany svahu údolí potku, žádné starší komunikace se v terénu pi zbžném przkumu nepodailo najít. Je však možné, že zanikly inností lomu, který zlikvidoval terén s pístupnjším svahem. 21

6 Plošinka ve špici ostrožny (foto J. Slavík). Pokus o povrchový sbr archeologického materiálu na plošin byl negativní. Píkop zachytila již podrobn mapa Rychmburka z roku ) Úel velikého píkopu umístného v míst, pístupném jen od severu a severozápadu, a vydlujícího nevelkou plošinu, nelze asi vysvtlit jinak, než existencí pedsunutého objektu hradu, nejspíše bašty. Jeho zízení by bylo pirozenou reakcí na traumatické události roku Velikost i umístní píkopu neodpovídají povaze obléhacího zaízení, které zde lze s velkou pravdpodobností oekávat. Naopak mají charakter obranného prvku, jehož úelem bylo pinejmenším oddálit kontakt útoníka s dlouhým bokem hradu. O existenci pedsunuté bašty na tomto míst jako reakci na obléhání se zmiuje noticka, publikovaná kdysi na stránkách tohoto asopisu. Ve zmínné zpráv se zmiují i nálezy kachl z tohoto místa. 4) Nevelká plošinka umožovala pouze umístní njaké vžové stavby nebo obvodové fortifikace. Vzhledem k tomu, že se na povrchu plošinky nenacházejí žádné terénní nerovnosti, lze soudit, že tyto objekty byl provedeny jako devné, pípadn dovolují i úvahu o opuštní zámru ped jeho úplným dokonením. Ale ke stavb zdné fortifikace pedhradí s masivními bateriovými vžemi došlo až na pelomu 15. a 16. století a nebezpené místo v blízkosti hradu nemohlo zstat nechránno. Nelze vylouit, že poloha s technicky náron vytesaným píkopem mla být opat- ována provizorním opevnním až v pípad nebezpeí. Budovatelé by se pak vyhnuli nákladné údržb celého pedsunutého opevnní. Poslední úvaha je spekulativní, stejn jako zakreslení dalších míst vhodných (podle dnešního názoru) ke stavb obléhacích zaízení do situaního výkresu. Píspvek byl zpracován v rámci plnní institucionálního úkolu vdy a výzkumu NPÚ Vdecký výzkum a aplikace metod operativního zpracovávání stavebnhistorických a umleckohistorických przkum provádných pi obnov kulturních památek a nemovitostí v památkov chránných územích. Poznámky: 1) Souhrn in Slavík, J. Václavík, F. R.: Rychmburk stavební vývoj válcové vže. In: Djiny staveb Plze 2008, s ) Trojici zbytk bašt zakreslila do situaního plánu Menclová, D.: eské hrady 1, Praha 1972, s. 359, obr Za tvrtou baštu považovala i plkruhový výstupek v severním nároží panského pivovaru (Menclová, D.: eské hrady 2, Praha 1972, s. 449). 3) Repro nap. in Štpán, L. a kol.: Chrudimsko. Utváení venkovských sídel. Chrudim 2001, s. 92, obr. 5/34. Originál uložen ve Státním oblastním archivu Zámrsk, Velkostatek Rychmburk, Mapy a plány, mapa Rychmburku ) Richterová, J.: Z hrad, zámk a tvrzí..., Rychmburk, Hláska XII/2, 2001, s. 30. Patnáct kilometr severozápadn od msta Chomutova se nachází skalnatý ostroh, vybíhající od vsi Místo nad údolí Prunéovského potoka. Na ostrohu byl založen pravdpodobn na poátku 14. století Fridrichem ze Šumburka hrad, zvaný módním jménem Hassenstein, dnes poeštn nazývaný Hasištejn (okr. Chomutov). V dominantní poloze hradu byla vystavna na rulovém podloží velká válcová vž bergfrid. Vž o prmru 8,7 m s tloušce zdiva v pízemí 3,5 m byla pvodn pístupná dodnes výborn dochovaným portálkem, umístným z obranných dvod vysoko nad terénem v úrovni prvního patrového ústupku vže. Vstupní portál do vže je tvoen pomrn hrub opracovaným neprofilovaným pískovcovým ostním s jednotlivými jeho díly nepíliš kvalitn spolu sesazenými. Vstup byl uzavíratelný dvemi, zajišovanými závorou, po které se dochovala obdélníková kapsa ústící až na vnjší povrch zdiva vže. Dvee se otvíraly pomocí dvou protilehlých devných nebo kovových ep. Dolní ep se otáel ve válcovém ložisku vytesaném do pískovcového prahu vstupního portálu, horní ep byl zasunut ve vyvrtaném otvoru v devném trámu, zazdném pod klenbou vstupu (obr. 2: 2, 3). Pod prahem vstupního Bergfrit hradu Hasištejna Zdenk Hefner 22 portálku byly zvení zazdny dv devné konzolky, které pravdpodobn nesly malou plošinku, ke které byl pistaven žebík. Po výstavb paláce v další stavební fázi byla poté vž pístupná pouze po mstku z jeho podkroví. Jednotlivá podlaží vže byla pvodn pravdpodobn mezi sebou spojena žebíky. Temné pízemí, pvodn bez jediného otvoru, o hloubce 6,5 m a vnitním prmru 1,7 m bylo pvodn pístupné otvorem v podlaze v úrovni, kde do vže ústil vstup (obr. 1: 3). Vrchol bergfritu byl nepochybn ukonen nkterým z typ podsebití, používaných na poátku 14. století. Na poátku 16. století, kdy se stal majitelem hradu Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic, bylo podsebití odstranno. Soubžn s vnjším lícem zdiva vže byla vyzdna na místo podsebití nová cm tlustá ze vysoká 2 m, prolomená osmi stílnami, pravideln rozméstnými po obvodu vže. Stílny jsou osazeny pískovcovými ostními s oboustrann zkosenými špaletami a úhel okosení špalet ve vertikálním ezu byl zvolen takový, aby bylo možné hlavn zbraní umístných ve stíln sklonit co nejníž (obr. 2: 1). I tak nová nástavba vže neumožovala na rozdíl od podsebití postelování paty vže a jejího blízkého okolí.

7 Obr. 1: Hasištejn (okr. Chomutov). Pdorysy jednotlivých podlaží bergfritu. Kížkovan zdivo z poátku 14. století, šrafovan zdivo z pelomu 15. a 16. století, tekovan zdivo z let Na konci 19. století vlastnil zíceniny hradu velkostatká Emanuel Karsch, který se rozhodl hrad zabezpeit a zpístupnit veejnosti. Úpravy hradu probhly v letech a bhem nich byl v pízemí vže vybourán nový vstup do bergfritu. Zárove bylo do vže vloženo kvalitní toité schodišt, zhotovené z dubového deva, které pln slouží dodnes. Schodišt bylo osvtleno pouze otvorem pvodního vstupu do vže, což podle názoru majitele hradu nepostaovalo. Proto byly ve zdivu vybourány v rzných výškových úrovních další dva osvtlovací otvory. Na renesanní nástavb vže byla ze 23 deva vybudována rozhledna, která se stala v dalších dvou stoletích zdaleka viditelnou dominantou zdejšího kraje a slouží svému úelu dodnes. Bergfrit hradu Hasištejna je další typickou ukázkou v echách poetn zastoupených vží tohoto typu z uvedeného období s ukázkou adaptace na rozhlednu v období doznívajícího romantismu. Drobnosti, dodatky, opravy, informace, zajímavosti, ohlasy Neznámé sídlo v Povanech Václav Chmelí Dnešní obec Povany (okr. Plze-sever) prošla ve svých djinách mnohými zajímavými kapitolami. Vtšinou je v djinách pipomínána jakožto sídlo šlechty, a to nejdíve rodu vladyk z Povan, posléze zchudlé vtve pán z ían, a po nich jiných majitel. 1) Mén astji se o Povanech uvažuje jako o msteku. Tohoto statutu dosáhly roku 1545 spolu s právem provozování emesel, peetní zeleným voskem a udlením znaku. Mstská privilegia byla potvrzena ješt roku ) Pozdjší vývoj ale nepál pevnjšího ustavení jakožto sídlišt mstského typu se všemi jeho atributy. Tyto atributy byly dvodem, pro získávala šlechta obecn majetek v mstekách a mstech poddanských i dokonce královských. Je zajímavé, že i Povany, jakožto sídlo balancující jistou dobu mezi mstekem a vsí, se stalo též sídlem jiné šlechty než místní vrchnosti. Obr. 2 Hasištejn (okr. Chomutov). ez bergfritem (ozna- ení stáí zdiv viz obr. 1) a detaily: 1 nákres ostní renesanní stílny pi pohledu z interiéru vže a ez stílnou, 2 vstupní portálek do vže pi pohledu z exteriéru, 3 vstupní portálek do vže pi pohledu z interiéru. Rozlišení stáí zdiv viz popiska obr. 1. To dokládá jedna drobná zmínka v pramenech, která se tímto stává dležitou jak pro djiny Povan, tak i zajímavou pro djiny ran novovké šlechty. Ve Wunschwitzov sbírce 3) se nachází seznam ženichových svdk, kteí se roku 1616 zúastnili svatby Jáchyma z ían na Povanech a Alžbty Zádubské ze Šontálu. Na této svatb (pravdpodobn slavené práv v Povanech) se objevil v adách tchto svdk také pan Adam Chlumanský z Pestavlk a Chluman und im Markt Pivovan. Toto samo svdí o existenci dalšího zdejšího sídla, o jehož charakteru mžeme s klidem íci, že se jednalo o nkterý z poddanských dvor v Povanech. Na známých údajích o Adamu Chlumanském si mžeme blížeji ukázat, že podobný typ majetku mu byl osudem. Jeho otec, Jan Chlumanský na Drahouši, získal satkem s Dorotou Vlasatou z Domaslavi ásti vsi Bukové. Adam na rozdíl od svých bratr žádný zemskodeskový statek nezískal. V dob po roce 1616 se pipomíná v roce 1644 na mlýn v Hradci u Stoda, který vyženil s Ludmilou Vlkovou z Píiny ped rokem Pozdji byl nadlesním na panství Malešov u Kutné Hory. 4) Adam Chlumanský

8 se zaadil do vrstvy nejchudší šlechty, žijící na poddanských gruntech v rámci statk jiných vrchností. Povany totiž nikdy nedosáhly plného naplnní privilegiemi udleného statusu i jej nejspíš brzy oficiáln ztratily, což však nebránilo místním obyvatelm se k tomuto statusu hlásit, jak ukazují i matriky. Margináln dokázaná sídlící šlechta vstupuje vlastn do selských pomr. Takových pomr, které se neliší píliš od vesnických, kde se šlechta 16. a poátku 17. století též usazuje, jak ukazují i další przkumy archívních fond. Pesto objev sezení šlechty v takovéto lokalit rozhojuje tvánost novovké nejnižší šlechty. Poznámky: 1) Blohlávek, M a kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v echách, na Morav a ve Slezsku IV. Praha 1985, s ) Pelant, J.: Msta a msteka Západoeského kraje. 2. vydání, Plze 1988, s ) Národní archív Praha Genealogickoheraldická sbírka Wunschwitz, i , kart. 31, íanský z ían. 4) Bezdková, V.: Chlumanští z Pestavlk do po. 18. století (mikrosonda do djin jednoho rytíského rodu). Filosofická fakulta University Karlovy, rigorózní práce, Praha 2006, nestránkovaná elektronická verze. Hrádek v Újezdci na Klatovsku Petr Rožmberský Újezdc (Ujezd) se sídly spoleenských elit stedovku je v okolí Klatov hned nkolik. Jen 4 km severn od Klatov bylo kruhové tvrzišt nad rybníkem ponieno melioracemi roku 1974; v roce 1545 je zde pipomínána pustá ves a tvrz Újezd u Štpánovic. Pt kilometr jihovýchodn od Klatov je ves Újezdec, kde vývoj sídla vyústil v zámek, sloužící sociálním úelm. A konen 7 km severovýchodn od Klatov je ve vsi Újezdci pipomínána tvrz v roce 1513; ležela snad v místech nkdejšího dvora, rozparcelovaného pi raabizaci. 1) Práv posledn uvedené lokality se týká tento píspvek. Poprvé se s ní setkáváme v berním rejstíku Plzeského kraje z roku 1379, kde je zaznamenána jako Újezdec blízko Ostetic Petrv, dv svobodná popluží. Jiný Újezdec byl tehdy oznaen jako Újezdec blízko Štpánovic. Oldichova dv svobodná popluží. 2) O Újezdci mezi Osteticemi, Pedslaví, Petrovikami a Domažlikami (dnes místní ást obce Bolešiny) potom nemáme dlouho žádné zprávy. Možná se po nm psal Bušek s Újezdce, který jako osoba rytíského stavu svdil roku 1496 ve sporu o ddictví Bezdkov 3) (u Klatov). Podle Augusta Sedláka se ho snad týká list z roku 1513, jímž msto Klatovy prodalo tvrz v Újezd s trávníkem, s ddinami a rybníky Matoušovi Kutalovi. Soudí tak proto, že pojednávaný Újezdec zstával v majetku Klatov až do roku 1630, kdy byly prodány Tttice, Újezdec a Habartice Pibíkovi Jeníškovi z Újezda. 4) V Hradech nakladatelství Svoboda se již bez pochyb uvádí, že ped rokem 1513 koupili Klatovští tuto ves Újezdec s dvorem a dalším píslušenstvím od Václava Varlejcha z Bubna a tvrz se zde pipomíná poprvé roku 1513, kdy byla Matoušovi Kutalovi prodána z majetku msta Klatov tvrz s trávníkem, s ddinami a rybníky, s povinností pravidelného roního platu; když Újezdec roku 1630 koupil Pibík Jeníšek z Újezda, pipojil ji ke statku Mcholupy. 5) Kdo byl Václav Varlejch z Bubna? Jeho pedkové patrn založili hrádek Buben (okr. Plze-sever), brzy jej prodali a žili pak na blízké tvrzi Dolanech. Jako první z nich je zaznamenán k roku 1387 Stach Buben z Hrádku se znamením bubnu na štít. 6) Píslušníci rodu pak mimo jiné drželi hrad Frymburk (okr. Klatovy); jeden z nich, syn Stacha z Bubna, se jmenoval Václav a byl pezdíván Varlych. Patrn jeho synovi, Rackovi Varlejchovi z Bubna, byl hrad dobyt podbradskou stranou roku 1467 a on pak sedl na nedalekých Krejnicích. Snad jeho syny byli brati Jan a Stach Varlejchové z Bubna, kteí obdrželi roku 1493 od krále nápad v Hartmanicích, Nezdicích, Novém Mst a Rapoticích na Sušicku; Jan držel pozdji hrad Vltejn (okr. Plze-jih) a roku 1531 odkázal svému bratru Václavovi dm v Plzni. Václav Varlejch z Bubna prodal statek Újezdec Klatovským a roku 1534 držel Radkovice u Žinkov. 7) Újezdec ( Kdo byl Matouš Kutal? Roku 1513 prodali Klatovští ve své vsi Újezdci tvrz s trávníkem, s ddinami a s rybníky ke jmní, držení a ddinému vládnutí Matoušovi Kutalovi a jeho ddicm v právo zákupní za 85 kop míšeských groš. Kupující slíbil mstu vrnost a lovenství za sebe i za ddice a každoron platit 2 kopy týchž groš a nic více, pouze v pípad zemské bern. Také kdyby bylo teba, bude povinen frou nebo ním jiným, tak jako ostatní sousedé mstu pomoci. Kdyby on nebo ddici chtli to sídlo smniti neb v též právo prodati, aby to bylo uinno s lovkem hodným, však s povolením Klatovských. Klatovský historik dále uvádí, že z Újezdce vycházelo do mstského dchodu ron 5 kop 30 groš platili Kutal 4 kopy, Bouzek 2 kopy 30 gr., Brucha a Klika po 1 kop 30 groších. 8) Ponecháme-li stranou nesrovnalosti v potech, jde o emfyteuzi ddiný pacht. Ostatní obyvatelé vsi platili dost velké ástky a zdá se, že mli v pachtu nkteré pozemky poplužního dvora. Kutal tedy byl poddaný a msto zde zejm tvrz a poplužní dvr s dominikálními pozemky emfyteuticky rozprodalo mezi poddané, nebo poátkem 16. století ješt nebyl o hospodaení vrchnosti ve vlastní režii zájem. Po shoení desek zemských se Klatovští postarali, aby jim do obnovených knih byly opt zapsány svobodné (zemské) statky, které drželi. Patrn na jejich žádost bylo roku 1544 do desek zapsáno piznání stále ješt žijícího Václava Varlejcha z Bubna, že prodal celou ves Újezdec s dvory kmetcími, s poplužím, s ddinami, loukami, lesy, rybníky, kurmi, robotami a vším píslušenstvím jak tu sám ml a držel a již ped shoením desek zemských do nich Klatovským vložil a znovu jim klade, za 192 a pl kopy pražských groš již díve zcela zaplacených. Pi trhu bylo vymínno, kdyby se platila bern nebo nastala jiná královská i zemská poteba, budou Klatovští jakožto držitelé tohoto statku plnit povinnosti ke králi a zemi jako pedešlí držitelé, lidé rytíští; nesmí pipojit Újezdec pod šos ani jinak si jej osobovati a pivlastovati nesmjí. 9) O tvrzi se již nehovoí, ale Újezdec ml stále statut zemskodeskového statku. Jak již bylo uvedeno, historiografie vdla, že ped rokem 1513 koupili Klatovští ves Újezdec s dvorem a dalším píslušenstvím od Václava Varlejcha z Bubna. Originální zápis o tom v deskách zemských sice shoel, ale nyní se podailo nalézt listinu 10) o tomto prodeji; ceduli se znním smlouvy totiž dostala každá se zúastnných stran a teprve pak byla smlouva pepsána do desek zemských. Cedule vyhotovili smlouvci, kteí smlouvu mezi Varlejchem a Klatovskými uzaveli 8. ledna Byli to Bušek z Újezdce a Pibík Koc z Dobrše. V tomto svtle se jeví výše uvedená domnnka, že se Bušek psal po tomto Újezdci, znan pravdpodobná; dokonce je možné naznait, že mohl být majitelem Újezdce ped Varlejchem. V roce 1521 je nazván Buškem z Újezdce toho asu v Domažlicích. 11) Smlouva byla uinna o Újezdec s panstvím, s hrádkem, se vsí, lidmi, poplužím, lukami, ddinami, rybníky a bez výminky se vším píslušenstvím, jak to Varlejch ddin držel a užíval. Cena inila 385 kop míšeských groš (tj. 192 a pl kopy pražských groš uvedených výše). Varlejch má Újezdec postoupit Klatovským na sv. Jií, piemž mu oni zaplatí 200 kop a pak na sv. Havla 100 kop. Zbytek kupní sumy mu zaplatí na dalšího sv. Jií. Dále bylo smluveno, že Varlejch nesmí lesy patící k Újezdci do doby pedání mýtit ani prodávat, ani lovit rybníky. Také zstalo-li by co hnoje, sena, slámy do sv. Jií, to vše má také zstati pi pánech Klatovských, tak jako pšenice a žito na osev. Varlejch si vymínil, že sirotek Bta má pi nm zstati a má téhož sídla pkn pátelsky a sousedsky sstoupiti pánm Klatovským s niím nehýbaje co jest hebem pibito. Kdyby do sv. Jií nepozorností Varlejcha a jeho eledi na tom sídle a na popluží vypukl ohe, ta škoda má 24

9 Újezdec na císaském otisku stabilního katastru z roku býti pán Václavova. Varlejch ješt podle smlouvy mohl od poddaných vybrat svatojiský úrok a toto všecko z obou stran kli sob vrn prav a kesansky držeti jako na dobré lidi sluší. 12) Vidíme, jak variabilní byla eská terminologie sídel nižší šlechty. Jeden a ten samý objekt byl v jedné a té samé listin nazýván hrádkem, ale i sídlem, jen o pár let pozdji tvrzí. Není to však nikterak výjimené; je známa celá ada objekt, v pramenech nazývaných jak tvrz, tak hrad. Výraz hrádek znamená vlastn malý hrad a pedpokládá se, že na rozdíl od tvrzí tak býval ozna- ován opevnný objekt, využívající ke zvýšení své obranyschopnosti výrazných terénních poloh ostrožen, kopc nebo skal. Tvrze naopak vtšinou bývaly situovány v rovin u hospodáského dvora a opevnny byly pedevším píkopem, valem a hradbou. Píkop býval asto napouštn vodou. Existuje však spousta výjimek. 13) Roku 1547 byli Klatovští za trest za úast v rebelii proti králi vložit panovníkovi do desek zemských své statky. Mezi nimi je jmenována také ves Újezdec, poplužní dvr zmínn není. V roce 1549 si je mohli koupit nazpt a opt se hovoí jen o vsi Újezdci s dvory kmetcími, tedy poddanskými. Král si pi tomto prodeji opt vymínil, že Klatovští nesmjí tyto statky pipojit k mstskému šosu ani jinak si je osobovat a že budou králi a zemi povinni jako pedešlí držitelé. 14) Jak už bylo eeno výše, roku 1630 Klatovští prodali ves Újezdec Pibíkovi Jeníškovi z Újezda. O poplužním dvoe se pi prodeji nehovoí. 15) Podle berní ruly k roku 1654 náležel Újezdec se temi selskými usedlostmi k panství Pedslav Viléma Petra z ían. 16) Berní rula však zaznamenávala pouze rustikál, nikoli pípadný dominikální hospodáský dvr. Ovšem tereziánský katastr k roku 1757 již dominikální dvr Újezdec zaznamenává, a to jako souást statku Mcholupy. 17) Obtí raabizace (viz výše) se vrchnostenský dvr v Újezdci nestal na konci 19. století byl stále souástí velkostatku Mcholupy, patícího ádu maltézských rytí. Byl z mcholupských dvor rozlohou pozemk nejmenší (Mcholupy 173 ha, Makov 125 ha, Peetín 128 ha, Újezdec 40 ha) a byl pronajat Janu Štpánkovi z Klatov. 18) Vzhledem k velikosti pozemk náležejících k újezdeckému dvoru a informacím uvedeným výše si snad mžeme dovolit hypotézu, že dvr vznikl ped rokem 1654, kdy tu byli již jen ti sedláci, zatímco v 16. století tyi. Snad po zpustnutí té nejvtší, kdysi Kutalovo, byl z jejích pozemk v Újezdci opt zízen vrchnostenský hospodáský dvr. Logicky bychom mli hledat újezdecký hrádek v njaké exponované poloze, která se nám pi pohledu na mapu pímo nabízí pímo nad vsí se zvedá zalesnné návrší. Kdyby však zde stával hrádek, byly by stopy po zemním opevnní jist neunikly pozornosti regionálních badatel a byly by dávno známy. Proto musíme obrátit pozornost do intravilánu vsi. Nepesná mapa I. vojenského mapování ( ) zachycuje dvr v Újezdci jako uzavenou dispozici s vjezdem pi jednom z nároží. Jihozápadn od dvora je zakreslen rybník. Tento rybník je zaznamenán i na mladších mapách, ale na map stabilního katastru z roku 1837 je zakreslen ješt jiný rybníek, a to v tsné blízkosti dvora na jihovýchod. Dvr se zdaleka nejeví tak kompaktn. Rybníek je souástí podivné skrumáže drobných parcel a domk, kde nejvíce zaujme s rybníkem sousedící parcela se zakulaceným nárožím. Situace ani zdaleka není tak výmluvná jako v Lomnici, 19) pesto však je možné soudit, že jde o stopu po nkdejším píkopu újezdeckého hrádku i tvrze. Situaci na míst by mohli zjistit lenové KASu z Klatov a okolí. 25 Poznámky: 1) Karel, T. Krmá, L.: Panská sídla západních ech Plzesko. eské Budjovice 2006, s. 258, 261, ) Emler, J. (ed.): Ein Bernaregister des Pilsner Kreises vom Jahre Prag 1876, s. 14, 12. 3) Vanura, J.: Djiny nkdejšího král. msta Klatov I/1. Klatovy 1927, s ) Sedláek, A.: Hrady, zámky a tvrze Království eského IX. Praha 1893, s ) Blohlávek, M. a kol.: Hrady, zámky a tvrze v echách, na Morav a ve Slezsku IV. Praha 1985, s ) Rožmberský, P.: K poátkm hradu Bubnu, Hláska IV/1993, s. 7; Rožmberský, P. Novobilský, M.: Hrad Buben u Plešnic. 2. vydání, Plze 2006, s ) Kolá, M. 1891: Z Bubna Varlichové. Ottv slovník nauný IV. Praha, s. 824; Sedláek, A.: Hrady, zámky a tvrze Království eského XI. Praha 1897, s ) Vanura, J.: Djiny nkdejšího král. msta Klatov I/2. Klatovy , s ) Citace v pozn. 3, s ) Národní archiv Praha, fond G-L eské gubernium guberniální listiny, inv Dostupné na 11) Citace v pozn. 8, s ) Citace v pozn ) Srovnej Svoboda, L.: Stavební vývoj eských tvrzí. In: eské tvrze I. Praha 1998, s. XI XXXIII; Chotbor, P.: Obranní zaízení. In: eské tvrze I. Praha 1998, s. XXXVII XXXIX. 14) Citace v pozn. 3, s. 354, ) Viz též Vanura, J.: Djiny nkdejšího král. msta Klatov II/1. Klatovy , s. 1104, 1106; Vanura, J.: Djiny nkdejšího král. msta Klatov II/2. Klatovy , s ) Doskoil, K. (ed.): Berní rula 2 popis ech r I. Praha 1953, s ) Kolektiv (ed.): Tereziánský katastr eský III dominikál. Praha 1970, s ) Tytl, J.: Schematismus velkostatk v Království eském. Žižkov 1894, s ) Karel, T. Knoll, V. Krmá, L.: Píspvek k panským sídlm v Lomnici, Hláska XXI/2010, s Životní jubileum prof. PhDr. Tomáše Durdíka, DrSc. Nedávno jsem proítal bibliografii Tomáše Durdíka, která vyšla v hradologickém sborníku Castellologica bohemica 8 v roce 2002 práv pi píležitosti jeho padesátých narozenin. as plyne jako voda, a to nkdy velmi rychle, a brzy vyjde dvanácté íslo sborníku Castellologica bohemica, kde jist nkdo z fundovaných koleg popeje Tomášovi k jeho novému životnímu jubileu. Uteklo deset let a 24. ledna 2011 pišly Tomášovy šedesáté narozeniny, které oslavil v kruhu svých koleg, pátel i známých v pátek 28. ledna na pd Archeologického ústavu. Tomáše osobn znám práv tch deset let. Již pedtím mi bylo zejmé, že svou prací výrazn ovlivnil pohled na vývoj eských hrad. Dodnes jsem velmi rád, že vyšla Ilustrovaná encyklopedie eských hrad a dále vychází její dodatky, které komukoliv zpístupují výsledky kastelologického bádání a snad žádný jiný typ stavby nemá tak utíbený bibliografický aparát, který nás informuje o nových výzkumech a przkumech publikovaných v ad odborných periodik. Rovnž práv tak vydávání sborníku Castellologica bohemica i jeho innost starosty ve Spolenosti pátel starožitností jsou jen špikami ledovce Tomášových odborných aktivit, které rozvíjí poznání jak archeologie stedovku, tak pedevším kastelologie. I posledních deset potvrdilo a ukázalo, že to nebylo deset let prázdných, jak dokládá v tomto ísle Hlásky uvedená jubilantova bibliografie. Na závr mi nezbývá než Tomášovi za odvedenou a inspirativní práci podkovat, zárove mu vyslovit díky i za jeho vstícnost a ochotu vést diskusi s mladšími kolegy. Rovnž nezbývá než popát pevné zdraví a bezpochyby mnoho dalších badatelských úspch, které jist pomohou naplnit etné ádky a stránky další výroní bibliografie, která urit pijde snad ne jen tak rychle. Bibliografii (a odborný životopis) jubilanta, lena Klubu Augusta Sedláka, z let najdou zájemci v Hlásce XII/2001, s Následující bibliografie za léta neobsahuje standardní hesla BZO a Malé eskoslovenské encyklopedie, nálezové zprávy, elaboráty stavebn historického przkumu, recense, referáty o literatue, výstavách a konferencích, nekrology, jubilejní a vzpomínkové lánky, stejn jako populární novinové a asopisecké lánky, televizní scénáe, výstavní libreta a prvod-

10 Tomáš Durdík diskutující bhem oslavy svých kulatých narozenin v knihovn Archeologického ústavu (foto D. Houšková). 26 covské texty. Je pojata co nejúspornji, v pípad, že na titulu spolupracovalo více osob, je dr. Durdík uveden iniciálou T.D. 2001: K.Benešovská, P.Chotbor, T.D., Z.Dragoun: 10 století architektury. Architektura románská; Praha; K.Benešovská, P.Chotbor, T.D., M.Plaek, D.Prix, V.Razím: 10 století architektury. Architektura gotická. Praha; K.Benešovská, P.Chotbor, T.D., Z.Dragoun: 10 centuries of architecture. Architecture of the romanesque. Praha; K.Benešovská, P.Chotbor, T.D., M.Plaek, D.Prix, V.Razím: 10 centuries of architecture. Architecture of the gothic. Praha; Encyklopedie eských hrad. 5. vydání. Praha; Psobení Josefa Mockera na Kivoklát. ZPP 61, 35-42; Böhmische Burgenarchitektur der Zeit Wenzels IV. In: La, H. (Ed.): Von der Burg zum Schloss. Landesherrlicher und Adeliger Profanbau in Thüringen im 15. und. 16. Jahrhundert. Band 10 Reihe PALMBAUM Texte. Kulturgeschichte. Bucha bei Jena, 41-66; Systém královských hrad 13. století v pemyslovském loveckém hvozdu. MVP- SPS 39/109, 57-60; Königliche Burgen und Städte in Böhmen des 13. Jahrhunderts. CMB 3-4, 41-48; Kommenden und Burgen des Deutschen Ritterordens in Böhmen. Forschungen zu Burgen und Schlössern. Band 6. Burgen kirchlicher Bauherren, ; Erforschung des Vasallenhauses der Burg Kivoklát. CMB 5, 17-22; Hrádek u Podmok (Kozohlod). AH 26, ; eské fortifikace vrcholného stedovku. In: Kupka, V. a kol.: Pevnosti a opevnní v echách, na Morav a ve Slezsku. Praha, 43-86, ; eská hradní architektura doby Václava IV. In: Historická inspirace. Sborník k poct Dobroslava Líbala. Praha, 63-76; Torzální architektura jako historický pramen a problematika její vypovídací schopnosti. In: Opravy nosných konstrukcí historických staveb. Kutná Hora, 28-34; Stavební podoba hradu Vízmburku a jeho postavení v rámci vývoje eské hradní architektury. Zpravodaj STOP 3/3, 6-12; K problematice hradu v Chrudimi. AR LIII, ; Castell: tipologia centro-europea. EN Bulletin 54, ; Kovové pedmty z hradu Libštejna. MVP-SPS 109/39, ; Hrad Týov. Vlastivdná knihovnika SPS, svazek 4. Praha; Andlská Hora, eský Šternberk, Grabštejn, Hasištejn, Házmburk, Karlštejn, Kestany, Konopišt, Kost, Krakovec, Kivoklát, Kuntická Hora, Landštejn, Lichnice, Osek, Prostibo, Pimda, Svojanov, Talmberk, Toník, Tolštejn, Trosky, Týov, Žebrák. In: Bahlcke, J. - Eberhard, W. - Polívka, M. (ed.): Lexikon historických míst ech, Moravy a Slezska. Praha, 4, 83, 84, 117, 118, 121, 226, 227, 231, 244, 245, 248, 255, 268, 269, 272, 284, 301, 302, 397, 461, 470, 532, 548, 557, 558, 561, 562, 574, 651; The viability of czech castles as an historical resource. EN Bulletin 55, 23-29, 37; Contemporary Bohemian Castellology. EN Bulletin 55, 29-38; T.D., P.Bolina: Stedovké hrady v echách a na Morav. Praha; T.D., V.Kašpar: Archeologický výzkum hrad ve stedních echách v roce SVS 19, 87-89; T.D., V.Kašpar: Výzkum hradu Zlenic v roce AVv ZAS, supplément 45, 28, obr. 6; T.D., V.Kašpar: Zjišovací výzkum Hradu u tykol v roce AVv ZAS, supplément 45, 28-29, obr. 8; T.D., V.Kašpar: Záchranný pedstihový výzkum na hrad Nižboru v roce AVv ZAS, supplément 45, 29, obr. 9; T.D., V.Kašpar: Výzkum hradu v íanech v roce AVv ZAS, supplément 45, 28, obr. 7; T.D., Z.Procházka: Zjišovací výzkum hradu Lacemboku v roce AVv ZAS, supplément 45, 29, obr. 10; E.Vasiliak, T.D.: Nad msty, hrady a zámky. Turnov. CD ROM. 2002: J.Adámek, T.D., J.Fröhlich, J.Olejník, J.Hladký: Protivínský zámek. Protivín; B.Dragoun, T.D.: Pedstihový výzkum hradu Orlíka u Humpolce v roce ZAS Supplément 49, 28, obr. 12; Grundlinien des königlichen Burgenbaues in Böhmen im 13. Jahrhundert. Forschungen zu Burgen und Schlösser 7, ; Gegenwärtiger Stand der Burgenforschung in Böhmen. In: Civitas et castrum ad Mare Balticum. Riga, ; Böhmische Burgen der Hussitenzeit. In: Interdisziplinäre Beiträge zur Siedlungsforschung. Gedenkschrift für Walter Janssen. Rahden/Westf., 47-52; Ministerialenhaus der Burg Kivoklát. Pompejanische Sonde in den Alltag einer böhmischen Burg. CHG 20, 77-86; Wohntürme der böhmischen Burgen Karls IV. In: Wohntürme. Veröffentlichungen der Deutschen Burgenvereinigung e. V. zugleich Sonderheft der Zeitschrift Burgenforschung aus Sachsen. Langenwei bach, 41-47; Ilustrovaná encyklopedie eských hrad. Dodatky. Praha; K problematice import v eské hradní architektue. MVP-SPS 40/110, ; Velká vž hradu Velešína.CB 8, ; K interpretaci hradu Týova. AR LIV, ; Par konventa tipa pilu izcelsmi Baltijá. In: Vestúrisko drupu konservácijas problémas. Bauska, 91-94; T.D., P.Chotbor: Der jagiellonische Umbau der Burg im Königlichen Tiergarten (Stromovka) in Ovenec bei Prag. In: Popp, D. - Suckale, R. (Ed.): Die Jagiellonen. Kunst und Kultur einer europäischen Dynastie der Wende zur Neuzeit. Wissenschaftliche Beibände zum Anzeiger des Germanisches Nationalmuseums Band 21. Nürnberg, ; T.D., V.Kašpar: Archeologické výzkumy hrad ve stedních echách v roce SVS 20, ; T.D., V.Kašpar: Ke stavební podob a vývoji hradu v íanech. AH 27, 79-89; T.D., V.Kašpar: Pedstihový záchranný výzkum na hrad Nižboru roce ZAS Supplément 49, 25, obr. 8; T.D., V.Kašpar: Záchranný pedstihový výzkum v trase kanalizace na hrad Kivoklát v roce ZAS Supplément 49, 25-26, obr. 9; T.D., V.Kašpar: Pedstihový záchranný výzkum na hrad Zlenicích v roce ZAS Supplément 49, 26-27, obr. 10; T.D., V.Kašpar: Pedstihový záchranný výzkum na hrad Jenov v roce ZAS Supplément 49, 26, obr. 12; T.D., F.Kub, P.Zavel: Hrad Kunžvart. CB 8, ; T.D., Z.Nemeškalová- Jiroudková: Falešný pražský groš z hradu Kozlov (Chlum). CB 8, ; T.D., Z.Procházka: Zjišovací výzkum hradu Nového Herštejna v roce ZAS Supplément 49, 27, obr. 11; T.D., V.Sušický: Zíceniny hrad, tvrzí a zámk. Jižní echy. Praha; T.D., K.Všínová: Výzkum druhé brány hradu Rýzmberka u Kdyn v roce ZAS Supplément 49, 27-28, obr. 11; V.Kupka, V.tverák, T.D., M. Lutovský, E.Stehlík: Pevnosti a opevnní v echách, na Morav a ve Slezsku. 2. vydání. Praha. 2003: B.Dragoun, T.D.: Pedstihový výzkum hradu Orlík u Humpolce v roce AVv ZAS Supplément 27, obr. 16; K otázce užití palných zbraní pi obran stedovkých fortifikací. Hláska XIV, 16; Hrad Vítkv Hrádek (Vítkv Kámen). MVP- SPS 41/111, 51-54; Kachlová kamna z manského domu na Kivoklát. Svorník 1, ; The contemporary Czech philosophy of the conservation of ruins. EN Bulletin 56-57, , 115; Bastion fortifications of Vítkuv Hrádek castle. EN Bulletin 56-57, ; Hrady Václava II. ZPP 63, , 140, 142, 143; Zum Vorkommen abgerundeten Ecken und mit Wohntürmen verbundener Palasse auf böhmischen Burgen. Burgen und Schlösser in Thüringen 2001/02, 45-48; Oblá nároží hrad - doklad dálkových styk? AH 28, ; Zur Frage der demonstrativen Architektur der böhmischen Burgen. In: Internationales ÖGUF Symposium

11 2003. Burg & Funktion. Exzcerpte. Krems an der Donau, 11-13; K pozdn stedovkému obrannému systému hradu Bauska. ZPP 63, , 295, ; Hrady na Šumav. In: Šumava. Pírodahistorie-život. Praha, ; Hrad v Kolín v rámci eské hradní architektury doby husitské. Lapis Refugii 2, 2-9; Nižbor Castle Chapel. In: Court chapels of the high and late middle ages and their artistic decoration. Praha, , ; T.D., M.Cejpová: Zjišovací výzkum hradu Hlavaova u Chocn v roce AVv ZAS Supplément 53, 25, obr. 15; T.D., V.Kašpar: Pedstihový záchranný výzkum v ele jižní pedsunuté bašty hradu eský Šternberk v roce Sborník Muzea stedního Posázaví v Ratajích nad Sázavou a Archeologické spolenosti Západoeské univerzity v Plzni II, 57-62; T.D., V.Kašpar: Záchranný archeologický výzkum na trasách inženýrských sítí na hrad a zámku Nižbor v roce AVv ZAS Supplément 53, 25, obr. 10; T.D., V.Kašpar: Archeologický výzkum hradu Jenov (okres Kladno) v roce AVv ZAS Supplément 53, 25, obr. 11; T.D., V.Kašpar: Záchranný výzkum na hrad Zlenicích v roce AVv ZAS Supplément 53, 25, obr. 13.; T.D., V.Kašpar: Záchranný výzkum pedsunuté jižní bašty hradu eského Šternberka v roce AVv ZAS Supplément 53, 26, obr. 12; T.D., Z.Procházka: Zjišovací výzkum hradu Nového Herštejna v roce AVv ZAS Supplément 53, 26, obr : B.Dragoun, T.D.: Pedstihový vzkum na hrad Orlíku u Humpolce (o. Pelhimov) v roce AVv ZAS Supplément 56, 41-42, obr. 10; Zaniklý hrad u tykol. Senohrabská Hláska 2/04, 4, 7; Hrad Díví Kámen (Maidštejn, Menštejn). In: Díví Kámen. Pírodní rezervace a historický vývoj osídlení. Kemže, 62-70; Zur Einflussproblematik im Rahmen der böhmischen Burgenarchitektur. CMB 6, 41-48; K otázce demonstraní architektury na eských hradech. ZPP 64, , , ; K poátkm šlechtických hrad v echách. AR LVI, ; Nálezy z hrad pechodného typu (Hlavaov, Angerbach, Tachov). Castellologica bohemica fontes 1. Praha; Die Vorburgen der böhmischen mittelalterlichen Burgen.Chateau Gaillard 21, 65-69; Povrchový przkum Trmalovy tvrze v Toušicích. CB 9, ; K problematice pohraniních tzv. horských hrádk. AH 29, ; K problematice výskytu demonstraní architektury na eských hradech. MVP-SPS 42/112, ; The archaeologization of masonry constructions on the castles of Bohemia: A few examples. EN Bulletin 58, ; Blockwerkkammern und Tafelstuben der böhmischen Burgen (Böhmen). In: Holz in der Burgenarchitektur. Veröffentlichungen der Deutschen Burgenvereinigung e. V. Reihe B: Schriften. Braubach, ; Hrad v Bubeni (Místodržitelský letohrádek). In: Tryml, M. (ed.): Kniha o Bubeni. Praha, ; Problems of the Conservation and Revitalisation the fortified heritage in the Czech Republic. In: Restauro e Riuso dei Monumeti Fortificati. Catania, 45-50; Hrad Sobín. Vstník Musejního spolku královského msta Rakovníka a okresu rakovnického XXXXII, 17-22; Zum Vorkommen und Interpretation abgerundeter Ecken der böhmischen Burgen. Burgenforschung aus Sachsen 17/2, ; Das System der Königsburgen des 13. Jahrhunderts im Jagdgehege der Pemysliden. CaBe 7, 27-46; Hrad Kyšperk. In: Brych, V.: Kachle doby gotické, renesanní a ran barokní. Výbrový katalog Národního muzea v Praze. Praha, ; T.D., V.Kašpar: Prvá brána jádra hradu Zlenice. CB 9, ; T.D., P.Kausek: Záchranný výzkum druhé brány hradu Rýzmberka (o. Domažlice) v roce AVv ZAS Supplément 56, 40, obr. 11; T.D., P.Kausek, Z.Procházka: Výzkum hradu Nového Herštejna (o. Domažlice) v roce AVv ZAS Supplément 56, 41, obr : B.Dragoun, T.D.: Pedstihový výzkum hradu Orlíka u Humpolce v roce AVv ZAS Supplément 60, 41, obr. 7; Die Burg Rabí. Libice nad Cidlinou; Hrady. In: Cílek, V. (ed.): Stední Brdy. Píbram, ; Encyklopedie eských hrad. 6. vydání. Praha; Ilustrovaná encyklopedie eských hrad. Dodatky 2. Praha; Tertiary River Sand used as Subsoil of Czech Castles. Castrum Bene 9 Exzerpte, 5-6; Schildmauerburgen in Böhmen. In: Interdisziplinäre Studien zur europäischen Burgenforschung. Festschrift für Horst Wolfgang Böhme zum 65. Geburtstag. Teil II. Veröffentlichungen der Deutschen Burgenvereinigung. 27 Reihe A: Forschungen, Band 9. Braubach, ; Hrady. In: eský les. Píroda-historie-život. Praha, ; Karlík - die kleinste böhmische Burg Karls IV. Archaeologia Historica Polona, tom 15/1. Przeslosc z persepktywy zródel materialnych i pisanych, ; The Southern Advanced Bastion of the eský Šternberk Castle. EN Scientific Bulletin 59, ; T.D., F.Gabriel, P.Chotbor, I.Peina: Castrum Bene 9. Exkursionsführer. Ústí nad Labem-Praha; T.D., V.Kašpar: Výzkum hradu Zlenice v souvislosti s jeho památkovými úpravami a prezentací. AH 30, ; T.D., V.Kašpar, J.Zavel: From a Prestigious Construction to a Provincial Ruin - History of One Castle and One Hill. Castrum Bene 9 Exzerpte, 14-15; T.D., P.Kausek: Pedstihový záchranný výzkum druhé brány hradu Rýzmberku v roce AVv ZAS Supplément 60, 40, obr. 5; T.D., Z.Procházka: Výzkum hradu Nového Herštejna v roce AVv ZAS Supplément 60, 40-41, obr. 6; T.D., V.Sušický: Zíceniny hrad, tvrzí a zámk. Západní echy. Praha; J.Úlovec, Z.Fišera, P.Chotbor, J.Slavík, Z.Procházka, M.Rykl, T.D.: Encyklopedie eských tvrzí. III. díl S- Ž. Praha. 2006: T.Biller, D.Burger, T.D.: Die Rothenburg am Kyffhäuser - zur Baugeschichte der Kapelle. Forschungen zu Burgen und Schlösser 9, ; B.Dragoun, T.D.: Pedstihový výzkum hradu Orlík u Humpolce v roce AVv Zprávy AS Supplément 64, 39, 54; Pimda - die älteste Steinburg in Böhmen. Forschungen zu Burgen und Schlösser 9, ; Tertiärer Flu sand als Unterbettung böhmischer Burgen. CaBe 9, 61-72; Einletung. CaBe 9, 9-10; Die Burg Lauf im Kontext der böhmischen Burgenarchitektur. In: Burg Lauf a. d. Pegnitz. Ein Bauwerk Kaiser Karls IV. Nürnberg, ; Zum Derzeitiger Stand der Studien zu Belagerungswerken vor böhmischen Burgen. In:...wurfen hin in steine/groze und niht kleine... Belagerungen und Belagerungsanlagen im Mittelalter. Ed. Olaf Wagener - Heiko La. Beihefte zur Mediaevistik. Monographien, Editionen, Sammelbände. Band 7. Ed. Peter Dinzelbacher, Frankfurt am Main, ; Otázka archeologických výzkum v kontextu evropské kastellologie. ZPP 66, , 175, 179; Ran stedovké hradišt v Tachov. AH 31, ; Latran - ein spezifischer Typ der befestigten Unterburgsiedlungen in Böhmen. CHG 22, ; Derzeitiger Stand der tschechischen Kastellologie. Chateau Gaillard XXIII Abstracts Résumés des communications. Houffalize, 43-44; Souasný eský pístup k zacházení se zíceninami. In: Spolenost pro technologie ochrany památek odborný seminá Problematika konzervace torzálních památek. Praha, 4-7; Zur Frage der demonstrativen Architektur der böhmischen Burgen. CaBe 8, 3-17; Bier und weitere alkoholische Getränke auf den Burgen. In: Alltag auf Burgen im Mittelalter. Veröffentlichungen der Deutschen Burgenvereinigung e. V. Reihe B: Schriften, Band 10. Ed. Joachim Zeune. Braubach, ; Hrady. In: Novohradské hory novohradské podhí. Pírodahistorie-život. Praha, ; Burg Kivoklát. In: Mitteleuropa zur Zeit Marbods. Praha, 28-30; Roubená komora na hrad Louzek. AVJ 19, ; Burgeneinbau in ältere Städte Böhmens. CMB VII, 33-40; Pivo a další alkoholické nápoje na eských hradech. MVP 44-SPS 114, ; K nálezu padlku pražského groše na hrad Kozlov (Chlum). CB 10, ; Monastery castle in Broumov. EN scientific bulletin 60, ; T.D., J.Fröhlich: Nové poznatky o hradu Újezdci u Týna nad Vltavou. CB 10, ; T.D., Z.Hazlbauer: Komorové kachle ze severovýchodního kouta nádvoí horního hradu na Kivoklát. CB 10, ; T.D., J.Hložek, V.Kašpar: Výzkum hradu Zlenice v roce AVv Zprávy AS Supplément 64, 38, 39, 53; T.D., V.Kašpar, J.Zavel: Vom Prestige-Objekt zur Provinzionellen Ruine, oder Geschichte einer Burg und eines Berges. CaBe 9, 73-86; T.D., N.Kub: Hrad Švihov. Libice nad Cidlinou; T.D., Z.Procházka: Výzkum hradu Nový Herštejn v roce AVv Zprávy AS Supplément 64, 38, : B. Dragoun, T.D.: Pedstihový výzkum hradu Orlíka u Humpolce v roce AVv Zprávy AS Supplément 68, 56-57, 73; K problematice Veejové skály. Hláska XVIII, 12; Castles and Knightly Commands in Prague Towns. A X-a Conferinta Internationala Castrum Bene Orasul si fortificatille Rezumate/Zusammenfassungen/Abstracts. Sibiu, 6-7; Wohneinheiten in

12 den Palatien der böhmischen Burgen Königs Pemysl Otakar II. In: 15. Jahrestagung der Wartburg Gesellschaft. Vorträge in Zusammenfassungen. Kronach und Heldburg, 17; Obytné jednotky v palácích hrad Pemysla Otakara II. In: 6. specializovaná konference stavebnhistorického przkumu Funkní a prostorové uspo- ádání budov. Konferenní píruka. Litomyšl, 5-6.; Souasná eská kastellologie. eské vysoké uení technické v Praze. Profesorské pednášky 7/2007. Praha; Batterieturmburgen in Böhmen. CMB 8, 37-48; Hrad v Kardašov eici. eické zajímavosti. Zvláštní vydání k 600. výroí udlení mstských práv Kardašov eici, 11; Hrad Pimda. Vlastivdná knihovnika SPS, sv. 14. Praha; Vkládání hrad do starších eských mst. AH 32, ; Vorgeschobene Basteien böhmischer mittelaltrelicher Burgen. In: Zwinger und Vorbefestigungen. Langenwei bach, ; Hrady pechodného typu v echách. Praha; The first line of defence of Andlská Hora Castle. Studies in Post-Medieval Archaeology 2, ; Pedstihový výzkum hradu Poešína v roce AVv Zprávy AS Supplément 68, 56, 72; Hrad Hartenštejn. Bochovské listy XXX/3, 6; Rekonstrukce podoby hradu Kivoklátu v 13. století. MVP-SPS 45/115, ; T.D., P.Bolina: Povrchový przkum hradu v Trhovém Štpánov. Zpravodaj Štpánovska 2007/1, 5-7; T.D., J.Hložek, V.Kašpar: Pedstihový záchranný archeologický výzkum brány pedhradí hradu Zlenice v roce SVS 25, ; T.D., J.Hložek, V.Kašpar: Pedstihový výzkum hradu Zlenice v roce AVv Zprávy AS Supplément 68, 57-58, 74; T.D., J.Hložek, V.Kašpar, V: P182/2006, Zlenice hrad, okr. Praha-východ. ARCHAIA Praha o.p.s. Výroní zpráva za rok 2006, 51; T.D., P.Juina: První regulérní výzkum areálu zaniklého hradu v Bušthradu. AVv Zprávy AS Supplément 68, 55; T.D., V.Kašpar, D.Polcar: P 0050/2006, Poešín, okr. eský Krumlov, hrad. ARCHAIA Praha o.p s. Výroní zpráva za rok 2006, 49; T.D., P.Kausek, Z.Procházka: Pedstihový výzkum hradu Starého Herštejna v roce AVv Zprávy AS Supplément 68, 57, : B.Dragoun, T.D.: Pedsihový výzkum hradu Orlíka u Humpolce v roce ZAS Supplément 71, AVv 2007, 43-44, 60; Architect Josef Mocker at Krivoklát castle on EN Bulletin 61, ; Reconstruction of the 13th century s Krivoklát castle appearance. EN Bulletin 61, ; Das hussitische Heerwesen. In: Bereit zum Konflikt. Strategien und Medien der Konflikterzeugung und Konfliktbewältigung im europäischen Mittelalater. Ostfiledrn, ; Die Burgen König Wenzel IV. in Prager Städten. FBS 11, ; Poznámky k technickému vybavení hrad (záchody, vodovody). In: Technická infrastruktura budov a sídel. 7. specializovaná konference stavebnhistorického przkumu Jáchymov 10./ ervna Konferenní píruka, 9; Die tschechische Kastellologie der Gegenwart. CHG 23, ; Hrad Karlík. AH 33, ; Ilustrovaná encyklopedie eských hrad. Dodatky 3. Praha; eské hrady. 2. vydání. Praha; Pedstihový archeologický výzkum hradu Hartenštejna v roce ZAS Supplément 71, AVv 2007, 41-42, 58; Pedstihový archeologický výzkum hradu Poešína v roce ZAS Supplément 71, AVv 2007, 42-43, 59; Hrady na Malši. Vlastivdná knihovnika SPS. Svazek 15. Praha; Obytné jednotky v palácích hrad Pemysla Otakara II. Svorník 6, 5-12; Vladislavská pestavba hradu Kivoklátu. SPS 116, ; Vyšehrad fortress in Prague. EUROPA NOSTRA scientific bulletin 62, ; Pedsunutá bašta hradu Týova. CB 11, ; P072/2006, Hartenštejn, k. ú. Bochov, okr. Karlovy vary, hrad. ARCHAIA Praha o.p.s. Výroní zpráva za rok 2007, 42-43; T.D., J.Fröhlich: Výzkum v lapidáriu v jižním kídle píseckého hradu. CB 11, ; T.D., J.Hložek, V.Kašpar: Pedstihový výzkum hradu Zlenic v roce ZAS Supplément 71, AVv 2007, 44, 45, 62; T.D., J.Hložek, V.Kašpar: P182/2006, Zlenice hrad, k. ú, Senohraby, okr Praha-východ. AR- CHAIA Praha o.p.s. Výroní zpráva za rok 2007, 45; T.D., V.Kašpar, D.Polcar: P143/2007, Poešín, okr. eský Krumlov, hrad. ARCHAIA Praha o.p.s. Výroní zpráva za rok 2007, 44-45; T.D.,.Pavlík: Soubor kachl z hradu a zámku Bechyn. CB 11, ; T.D., Z.Procházka: Pedstihový výzkum hradu Starého Herštejna v roce ZAS Supplément 71, AVv 2007, 44, : B.Dragoun, T.D.: Pedstihový výzkum hradu Orlík u Humpolce v roce ZAS Supplément 75, AVv 2008, 52, 69; Der Umbau der Burg Kivoklát zur königlichen Residenz unter Vladislav dem Jagellonen. In: Von der Burg zur Residenz. Veröffentlichungen der Deutschen Burgenvereinigung e. V. Reihe B: Schriften, Band 11. Braubach, ; Die Entstehung des rein militärischen artilleristischen Machtstützpunktes - das Fallbeispiel Hartenštejn in Böhmen. Die Burg im 15. Jahrhundert. Kronberg, 11; Královské hrady. In: P.Sommer, D.Teštík, J.Žemlika (ed.): Pemyslovci. Budování eského státu. Praha, ; Ilustrovaná encyklopedie eských hrad. 3. vydání. Praha; Doppelpalasanlagen - ein moderner und prestigeträchtiger Burgentyp in Böhmen zur Zeit Karls IV. FBS 12, 67-78; Wohneinheiten der böhmischen königsburgen Pemysl Otakars II. FBS 12, ; Brány hradu Poešín. AH 34, ; Artilleristische Fortifikationsglieder. Castrum 10 (2009/2), 16-17; Hrady s bateriovými vžemi v echách. SPS 117, 65-79; Hrad Pimda. In: M.Mašek, P.Sommer, J.Žemlika, J. a kol.: Vladislav II. druhý král z Pemyslova rodu. K 850. výroí jeho korunovace. Praha, ; Poznámky k technickému vybavení hrad (záchody, zásobování vodou). Svorník 7, 15-28; The casemates of the second gate at Kivoklát castle. Studies in postmediaeval archaeology 3, ; P103/2008, Poešín, okr. eský Krumlov, hrad Poešín. ARCHAIA Praha o.p.s. Výroní zpráva za rok 2008, 30; Hrady eského ráje. In: Šlechtické rody a jejich sídla v eském ráji. Z eského ráje a Podkrkonoší - Supplementum 13, ; Dwelling towers of Czech castles. EUROPA NOSTRA Scientific Bulletin 63, ; T.D., F.Gabriel, P.Chotbor: Wartburg-Gesellschaft Jahrestagung 2009 Exkursionsführer. Wartburg-Praha; T.D, J.Hložek: Pedstihový výzkum hradu Poešín v roce ZAS Supplément 75, AVv 2008, 48-49, 65; T.D., J.Hložek: Výzkum hradu Zlenice v roce ZAS Supplément 75, AVv 2008, 50-51, 67; T.D., J.Hložek: P128/2008, Zlenice hrad, k. ú. Senohraby, okr. Prahavýchod. ARCHAIA Praha o.p.s. Výroní zpráva za rok 2008, 48-49; T.D., J.Nedbal: Výzkum hradu Jenov v roce ZAS Supplément 75, AVv 2008, 50, 64. T.D., D.Polcar: Pedstihový výzkum hradu Velešín v roce ZAS Supplément 75, AVv 2008, 49-50, 66; T.D., Z.Procházka: Výzkum hradu Starý Herštejn v roce ZAS Supplément 75, AVv 2008, 51-52, : B.Dragoun, T.D.: Pedstihový výzkum hradu Orlík u Humpolce v roce ZAS Supplément 78, AVv 57-58, 73; Vélo viduslaiku aiszardzíbas sistéma Bauskas pilí. Latvijas viduslaiku pilis VI, ; Boení vží na hrad v Jindichov Hradci. In: Forum archeaeologie post-mediaevalis. Písemné a ikonografické prameny v archeologii novovku. Abstrakty. Praha, 6; K výskytu okrouhlých obytných vží ve stední Evrop v poátku 13. století. In: Arcidiecézní muzeum na olomouckém hrad. Píspvky z mezinárodní konference. Olomouc, ; Anfänge des königlichen Burgenbaus in Böhmen. In: Papers Schedule Chateau Gaillard XXV, Rindern, 20; Burgen des Übergangstyps in Böhmen. CHG 24, 59-68; K problematice možného ovlivnní stedoevropské hradní architektury kížovými výpravami. In: XLII. mezinárodní konference archeologie stedovku eské a Slovenské republiky s hlavním zamením lovk ped hradbou a za hradbou. Program, 1-2; Nkolik poznámek k eské hradní každodennosti. AH 35,45-61; Archeologický výzkum hradu Kamýk nad Vltavou v roce SPS 118, 1-16; Kaple hradu Velešína. In: echy jsou plné kostel. Kniha k poct PhDr. Anežky Merhautové, DrSc. Praha, ; Pravký objekt na hrad Kivoklát. In: Ecce Homo in memoriam Jan Fridrich. Praha, ; Die Burg Freudenstein in Jáchymov (St. Joachimsthal) - der jüngste Burgenneubau in Böhmen. Forschungen zu Burgen und Schlösser 13, 43-50; T.D., B.Dragoun, P.Filip, F.Kocman, J.Píša, V.Stank: Hrad Orlík u Humpolce. Humpolec; T.D., V.Girsa, M.Hanzl: Prezentace zíceniny hradu Kamýka nad Vltavou. ZPP 70, , 231, ; T.D., V.Girsa, M.Hanzl: Výzkum a konzervace zíceniny hradu Kamýk nad Vltavou. In: Výskum a obnova hradnej architektúry. Bratislava, 35; T.D., J.Hložek: Pedstihový výzkum hradu Poešín v roce ZAS Supplément 78, AVv 2009, 55-56, 72; T.D., J.Hložek: P124/2009, Poešín, okr. eský Krumlov, hrad Poešín. Archaia Praha o.p.s. Výroní zpráva za rok 2009, 44-45; T.D., J.Hložek:

13 Výzkum hradu Zlenice v roce ZAS Supplément 78, AVv 2009, 58-59, 74; T.D., S.Chmielowiec, J.Nedbal: Pedstihový výzkum hradu Kamýka nad Vltavou v roce ZAS Supplément 78, AVv 2009, 53-54, 69; T.D., S.Chmielowiec, J.O.Nedbal: P030/2009, Kamýk nad Vltavou, okr. Píbram, hrad parc..608/1, 609, stabilizace a prezentace zíceniny hradu. Archaia Praha o.p s. Výroní zpráva za rok 2009, 37-39; T.D., S.Chmielowiec, J.O.Nedbal, K.Peina, D.Polcar: Pedstihový výzkum hradu Vimperka v roce ZAS Supplément 78, AVv 2009, 54-55, 70, 71; T.D., S.Chmielowiec, J.O.Nedbal, K.Peina, D.Polcar: PO20/2009, Vimperk, okr. Prachatice, hrad, parc.. 369, rekonstrukce a oprava hradu Vimperk, 1. a 2. etapa. Archaia Praha o.p.s. Výroní zpráva za rok 2009, 72-73; T. D., D.Polcar: Pedstihový výzkum tvrze v Tiché v roce ZAS Supplément 78, AVv 2009, 56-57, 75; T.D., D.Polcar: P101/2009, Tichá, okr. eský Krumlov, tvrz. Archaia Praha o.p.s. Výroní zpráva za rok 2009, 70-71; T.D., J.Vina, M.ervenka, S.ernocká: Studie na záchranu a rehabilitaci hradní zíceniny Zlenice a jejího pírodního prostedí. Praha. Ivan Peina Za Ladislavem Hladkým V pátek 25. února 2011 náhle zemel ve vku nedožitých 69 let východoeský regionální historik PhDr. Ladislav Hladký, CSc. Odešel od nedokonených knih, studií a píspvk. Momentáln nás nejvíce trápí tsn ped termínem odevzdání opuštné kapitoly publikace o djinách msta Kostelce nad Orlicí. Ladislav Hladký se narodil v jihomoravských Ivanicích 11. ervence 1942, absolvoval tamní základní školu i gymnázium (1959) a na brnnské universit do r vystudoval djepis, eštinu a klasickou archeologii. Krátce pak psobil v teboském státním archivu a od poátku roku 1967 pracoval v Dobrušce jako editel mstského muzea, kam dojíždl z Hronova, kde založil rodinu. Výrazn se podílel na obnov rodného domku F. V. Heka, organizoval konferenci o národním obrození v Podorlicku v roce 1969 a podílel se na píprav oslav 650. výroí první zmínky o Dobrušce v roce Pitom hned od svého píchodu do Dobrušky publikoval k obma tématm mnoho menších i vtších odborných a popularizaních lánk. Zapojil se do redakních píprav vznikajícího sborníku Orlické hory a Podorlicko, v jehož redakní rad psobil se svým pítelem PhDr. Jaroslavem Šlou CSc. až do roku Spolu s tehdejším editelem okresního archivu v Rychnov n. K. prom. hist. Václavem Matoušem se úastnil pípravy tzv. nového Sedláka v nakladatelství Svoboda. Rozdlili si území okresu Rychnov nad Knžnou tak, že Ladislav zpracoval 32 hesel. Píprava publikace se zpátenickým tématem šlechty a jejích sídel, komplikovaná pepracováváním hesel podle mnících se požadavk zadavatele, se pak vlekla tém dvacet let a šestý, východoeský díl knihy Hrady, zámky a tvrze v echách, na Morav a ve Slezsku, vyšel jako poslední až v roce Tuto práci bohužel poškodilo omezení zdroj na historické a archivní prameny a naízená absence poznámkového aparátu. Koncem roku 1972 Ladislav nastoupil do Jiráskova muzea v Hronov, ale za své pedchozí angažmá v obrodném procesu byl v polovin roku 1973 z místa vyhozen. Ztratil tak možnost práce v míst, kde založil rodinu. Další rok postupn pracoval na nkolika místech, aby pak na dlouhá léta zakotvil v podnikovém archivu n. p. Tepna Náchod. Tam se zaal dkladn vnovat djinám podniku i jeho pedchdc a zapojil se do innosti vznikající východoeské skupiny historik textilu. Pro svoji pracovitost, poctivý a kritický pístup brzo získal významné místo i v tomto oboru. Píslušníci této skupiny, zvané východoeská textilní frakce, zevrubn pracovali na píprav djin textilní výroby a pípravu syntézy, k níž už mnoho nescházelo, zastavily a pravdpodobn už natrvalo odsunuly události následující po listopadu V období normalizace se Ladislav Hladký, zvaný páteli La a (krátce!), zaal pirozen vnovat i historii náchodského okresu a od roku 1989 se stal jedním z redaktor sborníku Náchodsko od minulosti k dnešku. Množství jeho prací pojednávalo o Hronov a jeho okolí, svj zábr však postupn zvtšoval na celé území 29 Ladislav Hladký (tetí zleva) ped branou hradu Grodno mezi ástí úastník loského výletu královéhradecké poboky do Slezska. okresu Náchod. Na jeho archivním pracovišti nacházeli útoišt i nadaní studenti historie. Po roce 1989 se aktivn úastnil procesu demokratizace v Hronov, pracoval ve spoleenských organizacích (mimo jiné i v královéhradecké poboce Klubu Augusta Sedláka) a psobil v redakních radách vlastivdných a historických periodik. V roce 1993 pešel jako historik do náchodského muzea. Svj odborný zábr rozšíil na djiny Kladska, mstskou heraldiku a vexilologii. V roce 1994 dokonil svoji normalizací perušenou vdeckou aspiranturu a získal titul kandidáta historických vd. Jeho bibliografie výrazn pesahuje íslo 400. Mezitím stihl se svou manželkou Eliškou vychovat dv dcery a v posledních letech se tšil i z vnuk, kteí ho zdárn uvádli do svta poítaové techniky. Protože je práce historika spíše samotáská, rád se zúastoval všech setkání píslušník východoeské historické obce, a to bylo na pd Historického klubu, kladské komise, Klubu Augusta Sedláka i neformálních platforem jako byly tzv. ptaí slety i setkání ve Ž árkách. Pi tchto setkáních si dobíjel baterky a v živých diskusích se velice asto objevovala témata pro nové przkumy a spoluautoi dalších prací. Jeho podíl na práci východoeské poboky KAS není zdánliv píliš výrazný, byl však poctivým lenem její revizní komise. Jeho pínos spoíval v kritickém pohledu na diskutované problémy a v samozejmém pedávání nabytých znalostí svým mladším a zaínajícím profesionálním i amatérským kolegm. est jeho památce! Jií Slavík Jednoduchá prohlídka a tvorba 3D model hrad Petr Koscelník V tomto píspvku bych chtl krátce pedstavit možnosti aplikací Google Earth a Google SketchUp (dále GE a GSU) pi studiu našich i zahraniních hrad. Ob aplikace jsou v základní uživatelské verzi zdarma, kterou poskytuje spolenost Google (viz odkazy). Po instalaci GE lze navštívit 3D galerii, ve které lze opt zdarma stáhnout modely hrad. Z našich hrad zde mžete nalézt napíklad Karlštejn, Švihov, Loket aj. Po stažení modelu (*.kmz), se zobrazí v 3D krajin GE. Dostáváme tak jedinený náhled na umístní hradu v krajin. Obdobn lze zkoumat i zahraniní památky, mimo jiné nap. Malbork, Krak des Chevaliers atd. Prezentované hrady jsou bohužel pouze ve form texturovaných pláš budov, jedná se tak o jednoduché modely. Nelze tedy na nich zkoumat vnitek stavby. Modely prezentované v 3D galerii byly vytvoeny pomocí editoru GSU. Po stažení modelu z galerie do aplikace GSU (*.skp), se nabízí napíklad možnost rychlého srovnání hmotových rekonstrukcí hrad. Tvorba model hrad je v tomto editoru velmi jed-

14 Srovnání hmotové rekonstrukce tí náhodn vybraných hrad (Karlštejn, Osaka, Malbork). noduchá a intuitivní, pesto lze pracovat s nejvtší pesností. Pesnost lze dodržovat pomocí pímo zadávaných hodnot, výsledný model lze i okótovat. Pro tvorbu model lze využít i stávající 2D dokumentaci, která se v mítku do aplikace importuje. Spolenost Google poskytuje sérii výukových videí, pomocí nichž se velmi rychle a jednoduše nauíte v editoru pracovat. Výsledné modely lze opt jednoduše sdílet pomocí 3D galerie nebo GE. Samozejmá je i možnost tvorby 2D obrázk, napíklad i jakýchkoliv ez budovou. V základní nabídce se také nabízí možnost tvorby prezentaních videí (*.avi). Nabízí se tak možnost využití tohoto nástroje pro dokumentaci, rekonstrukci a prezentaci památek pro odbornou i širokou veejnost. Pro náronjší uživatele existují placené verze PRO, které umožují komunikaci se SW ArcGIS v podob geodatabáze (*.mdb). Domnívám se, že práv taková spolenost, jako je KAS najde široké uplatnní tchto softwar. Zejména pi rekonstrukci a prezentaci mén známých, destruovaných a pro 3D modeláe nezajímavých památek. Odkazy: earth/index.html, Už jste etli...? Památky stedních ech. asopis Národního památkového ústavu ú. o. p. stedních ech v Praze XXIV/ Formát A4, 104 stran, doporuená cena 60 K, distribuce martinkova@stc.npu.cz. Z obsahu: V. Razím: Zíceniny hrad a mstské hradby v souasné praxi památkové pée, s (metodika s množstvím píklad). P. Kroupa: Przkum východní fasády zámku v Brandýse nad Labem. 1. ást, s J. Nusek: K obnoveným malbám v zámecké kapli ve Vlašimi, s redakce Sborník Muzea Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech 22/2010. Z obsahu: P. Rožmberský: Podnikatelé Schürerové z Waldheimu a jejich psobení v 17. století na Rokycansku (též o jejich sídle v Dobív), s V. Ryšavý: Stavební vývoj zámku Zbiroh, s Formát A5, ernobílý, 128 stran, cena 80 K, objednat možné na adrese muzea Nám. J. Urbana 141/1 nebo slatkovska.muzeumro@atlas.cz. Archeologie západních ech 1. Vnováno stému výroí úmrtí Františka Xavera France. Vydalo Západoeské muzeum v Plzni roku Formát A4, 124 stran, 300 výtisk. Z obsahu: H. Thomasová R. Trnka: Mén známá fakta o život, výzkumech a nálezech F. X. France, s (též výzkum tvrzišt ve Šáhlavech a v tvrzi Žákav). M. Novobilský: František Xaver Franc a jeho pínos pro poznání stedovkého hradu Lopaty, s Orna: Obliejový pohár z hradu Lopata u Plzn, s Objednávky na adrese knihovna@zcm.cz v cen 150 K (+ poštovné a balné). P. Rožmberský Z hrad, zámk a tvrzí Regionální muzeum v Chrudimi zve na výstavu Košumberk znovuobjevené poklady. Výstava probíhá od do Oteveno denn mimo pondlí 9 12, hod. Redakce Zprávy z klubu Rada Kontaktní adresa: KAS, Kopeckého sady 2, Plze. Tel , mailto:rozmber@kar.zcu.cz. Internetové stránky: Schze Rady se bude konat ve stedu 1. ervna od 17. hod. v šermíském klubu U starého psa (u Klárky) v Riegrov 3 (suterén). Bude stanovena výše desátku za rok 2011 a výše pedplatného Hlásky na rok 2012, rozhodne se o dalším konání konference Djiny staveb a vydání sborníku z minulé konference, probhne volby funkcioná Rady. Další návrhy k projednání i stanoviska k uvedeným tématm mohou pedsedové poboek zaslat i elektronickou poštou. Poboky mají pi hlasování podle potu len hlas: Plze 5, Praha 2, Zlín 2, Hradec Králové, Brno a Humpolec po jednom. Funkcionái pražské poboky do uzávrky tohoto ísla nedodali zprávy o innosti a hospodaení, což je nutné urychlen napravit. Redakce dkuje všem, kteí zaslali píspvky do Hlásky a v pípad perušených seriál žádá jejich autory za strpení a pochopení. Mže však oznámit radostnou zprávu Roenky KASu, vydávané ped sametovou revolucí se konen podailo dostat do elektronické podoby a jsou tak k dispozici i novjším lenm klubu. Nepodailo se to však na internetových stránkách klubu, které stagnují, ale je možné je najít na Zpráva o innosti v r. 2010: V prbhu krize se podailo získat dotace na Hlásku i na sborník Djiny staveb (i když zde o nco nižší) a lenská cena Hlásky i desátku zstala zachována. Hláska byla všem plzeským gymnáziím a autorm píspvk poskytována i nadále zdarma. Byla uspoádána 11. mezinárodní konference Djiny staveb a vydán sborník z pedešlé konference, zaslaný všem pobokám. Schze Rady potvrdila ve funkcích stávající osoby a novou pokladní. Dlouho trvající a traumatizující kontrola dotací poskytnutých za posledních pt let klubu na sborník Djiny staveb nakonec dopadla pomrn dobe. Byl založen nový úet Rady s výhodnjšími podmínkami za jeho vedení. tajemník P. Rožmberský Zpráva o hospodaení v r. 2011: Zstatek: ,55 K. Píjmy: ,98 K (od Nadace , od msta Plzn , od MK R , za Hlásku , desátek 3690, úrok 69,98). Výdaje: K (na sborník DS , na Hlásku , 30

15 vedení útu 2727, správní poplatky 2430, penále 900, propagace 153, poštovné 26). Zstatek: ,53 K. pokladní K. Brzobohatá Poboka Plze Kontaktní adresa: KAS, Kopeckého sady 2, Plze. Tel , Internetové stránky poboky: Na klubových schzkách vždy první stedu v msíci od cca 16. hod. v šermíském klubu U starého psa (u Klárky) v suterénu Riegrovy 3 v lednu informoval P. Rožmberský o przkumu barokní drátovny v Nezvsticích a stíbrných dolech u Losiné, v únoru Jakub Anderle pednášel o pstování vína ve stedovku se zamením na okolí Plzn a v beznu M. Novobilský pedvedl výsledky przkumu ervené bašty hradu Švihova v 3D modelaci. Dkujeme. Pednáška Ing. Jana Anderleho pro veejnost na univerzitní pd o výsledcích stavebn historického przkumu tzv. Dolního hradu v Toužimi, i pes obvyklé poátení obtíže s technikou, zaujala 38 poslucha. Jarní autovycházka je pipravena na sobotu 16. dubna. Trasu na jihozápad od Prahy pipravil O. Slabý: Dolní Bežany zámek (tvrz). Zvole tvrzišt, Zvolská Homole hrad, Zbraslav zámek (hrad, klášter), Kazín hrad, Mníšek zámek (hrad), Dobichovice, Karlík hrad, Tebotov zámek (tvrz), Chote tvrz. Odjezd tradin od Hamburku v 8 hod. idii nahlásí volná místa a pšáci zájem o svezení a pispní na benzín na tel. nebo poboky. Jarní lenská schze se koná ve stedu 4. kvtna po pednášce u Klárky (viz výše). Na programu bude pijímání nových len, vyluování neplati, plánování dalších akcí a pod. Jarní poznávací zájezd se uskutení v sobotu 14. kvtna. Odjezd opt od Hamburku v 7. hod., namíeno je na Písecko: Šamonice tvrz (zavraždní Loreckých ze Lkouše), Kožlí zámek (tvrz), ížová zámek (tvrz), Brloh dvr, tvrz, Stará Dobev tvrz, románský kostel (s prohlídkou), Písek obd (hrad), Zvíkov (hrad); na zpátení cest podle asu teba zámky Varvažov, imelice, Škvoetice. Pipravili O. Slabý a P. Rožmberský. Opt se pojede malým autobusem, takže kdo se pihlásí díve, ten jede (na tel. nebo u poboky). Cena za sedadlo pi pln obsazeném autobusu je odhadnuta na 200 K. Na zpátení cest bude stanovena skutená cena a hned zaplacena. Problém nastává, když se pihlášení úastníci nedostaví. Patrn by se mli ostatním, kteí musí pak zaplatit i jejich místa, na další schzce revanšovat drinkem. Na podnt nkterých len poboky se uskutení netradiní dvoudenní výlet lomo. Bude smovat za památkami na ece Mži, mezi vodáky známjší spíše pod názvem Berounka. Plavbu zahájíme v sobotu 11. ervna v 9. hod. v centru Plzn pod pivovarem, návrat z Liblína je pedpokládán v nedli do 18 hodin. Krom zícenin hrad Vžky a Libštejna je v plánu návštva nkterých mén známých pravkých a stedovkých lokalit (Kozel, Stapole, Nadryby, Radná) a kostel v Druztové a Plané. Nocleh ve vlastních stanech. Lod, vodácké vybavení i doprava bude zajištna. Orientaní cena 400 K/osobu bude upesnna podle potu pihlášených úastník. Bližší informace podá a zájemce zapisuje J. Hajšman (jan.hajsman@cez.cz, tel ). V tomto roce oslavili nebo oslaví kulaté narozeniny následující lenové poboky (dámy prominou): Mgr. Vladimír ervenka ze Lná, Mgr. Lucie Galusová z Osené, Petr Ková z Plzn, Mgr. Radka Lomiková z Bízska a Stanislav Plešmíd z Plzn ticítku, Mgr. Petr Baierl z Plzn a Mgr. Zdenk Svoboda z Kašperku tyicítku, pl století Josef Brtek ze Sokolova, Miloslav Brunclík z Plzn, Milan Novobilský z Plzn, a Mgr. Luboš Smolík z Chanovic. Josef Ansl z Plané u M. Lázní, Prom. hist. Eva Kamenická z Plas, Jaroslav Monhart z Rokycan a Jarmila Sadílková z Prahy šedesátku a Vlastimil Berdych z Vochova, Karel Machulda z Píchovic a MUDr. Jaroslav Novák z Plzn sedmdesát let. Všem jubilantm pejeme pedevším zdraví a zážitky z akcí poboky a pi tení Hlásky. Pípadné zmny jmen, adres a titul je teba ohlásit poboce napsat zmnu jen na složenku pi placení nestaí údaje z ústižk složenek s kartotékou lenstva neporovnáváme. ady lenstva poboky navždy opustili pánové Jaroslav Sládek z Mostu a František Ludvík ze Strašic. est jejich památce! Zpráva o innosti v r. 2010: Po celý rok (mimo prázdnin a kvtna) se dailo zajistit na klubových schzkách pednášky, tyi pednášky pro veejnost byly uspoádány na pd Západoeské univerzity. V restauraci U Vincenta vadila nájemci nízká konzumace a proto bylo peneseno od srpna místo schzek do šermíského klubu U starého psa (u Klárky), do stedovkého prostedí. Uskutenily se dv lenské schze, jarní a podzimní autovycházky na Merklínsko a do povodí Javornice, jarní a podzimní poznávací zájezdy na Sázavu (obléhací práce) a na Strašicko. O všech aktivitách bylo podrobn referováno v Hlásce. jednatel P. Rožmberský Zpráva o hospodaení v r. 2010: Zstatek: K. Píjmy: K (píspvky, dary). Výdaje: K (za Hlásku 7100, poštovné Hlásky 8240, desátek 1990, pednášky a cestovné 2700, drobné výdaje 361). Zstatek: K. pokladní K. Brzobohatá Poboka Brno Kontaktní adresa: Ing. Pavel Švehla, Ondrákova 3, Brno-Líše, svehla.pavel@volny.cz.; Mgr. Josef Jan Ková, Renneská tída 416/39, Brno-Štýice. Zpráva o innosti v r. 2010: V r nebyla zorganizována žádná spolená akce poboky s výjimkou výroní schze dne v prostorách Šermíského klubu L.A.G. v Brn, jíž se zúastnilo 7 len. Jádro innosti poboky tak leželo v rovin individuálních aktivit jejích len. J. Ková realizoval archeologickou výstavu Život na stedovkém hrad ve Vlastivdném muzeu Jesenicka v Jeseníku. Výstava probíhala od do a danou problematiku pedstavila zejména prostednictvím moravských (Lelekovice, Rokštejn) a místních lokalit (Frýdberk, Javorník, Kaltenštejn). J. Ková dále realizoval i exkurzi pro veejnost jesenického regionu na tamní hrady Frýdberk a Kaltenštejn, pi níž byly na druhé jmenované lokalit zjištny erstvé nelegální výkopy. Následné policejní vyšetování bohužel nepineslo výsledek a pípad byl po msíci odložen. J. Šttina v roce 2010 mj. publikoval lánek vnovaný gotickému hradu Kromíž ve sborníku Arcibiskupský zámek a zahrady v Kromíži. P. Šimeek mj. vypracoval projekt obnovy ásti opevnní hradu Brumov. Putovní výstava Copuli Lapidum I & II M. Plaka a P. Šimeka, která se vnuje hradm v povodí Svitavy a Svratky, byla v roce 2010 prezentována mj. v Muzeu Boskovicka v Boskovicích od do Do roku 2011 vstupuje brnnská poboka v síle 10 len, jelikož M. Endlicherová musela pozastavit svá bádání i lenství v klubu z dvodu plnní rodiovských povinností. Zpráva o hospodaení v r. 2010: Zstatek: 1480 K. Píjmy: 920 K (l. píspvky 600, na Hlásku 320). Výdaje: 420 K ( desátek 100, za Hlásku 320 K). Zstatek: 1980 K. pokladník J. J. Ková Poboka Humpolec Kontaktní adresa: KAS, poboka Humpolec, Hradská 818, Humpolec. frantisek.kocman@mesto-humpolec.cz, orlikhumpolec@seznam.cz. Internetové stránky poboky: Zpráva o innosti v r. 2010: lenové se scházeli v prbhu roku pi jednáních spolenosti Castrum o. p. s. a dále pi poádání jednotlivých kulturních a dobrovolnických aktivit na hrad Orlík. lenové poboky spolu s dalšími dobrovolníky v r zajišovali drobnou údržbu a pípravy jednotlivých aktivit pro veejnost na hrad Orlík, dále provádli svépomocné práce pi záchran poloroubeného mstského domu p. 338 na Zichpili v Humpolci u toleranní modlitebny. Výroní lenská schze poboky se konala dne Do správní rady spolenosti Castrum o. p. s. byl jmenován nový len Mgr.Vladimír Stank. Dále byl do poboky pijat nový len Tomáš Klener z Prahy. Do knihovniky byla pikoupena publikace AH 35/10. Dále do knihovniky byla poboce vnována publikace Djiny staveb 2008 a 2009, za což kolegm z Plzn touto cestou velice dkujeme. 31

16 Zpráva o hospodaení v r. 2010: Zstatek: 894 K. Píjmy: 660 K (l. píspvky, na Hlásku). Výdaje: 883 K (desátek 100, Hláska 160, publikace 560, poštovné 63). Zstatek: 671 K. František Kocman Poboka Zlín Kontaktní adresa: KAS poboka Zlín, MUDr. Jií Hoza, eská 4760, Zlín. Tel jihoz@post. cz. Internetové stránky poboky: Zpráva o innosti v r. 2010: Hned po Novém roce 2010 tradiní výstup na hrad Helfštýn vedl R. Vrla pší poznávací výlet na hrady Engelsberk, Starý Svtlov se uskutenila pednáška PhDr. Petera Kováe s autogramiádou jeho knihy Kristova trnová koruna a dvorské umní Ludvíka IX. Svatého, která posluchae velmi zaujala a kde si mohli výše uvedenou knihu zakoupit pímo od autora. V kvtnu od do podnikla poboka zájezd po hradech Ma arska druhé pokraování, které zorganizoval Aleš Fuksa, od hradu pestavného na zámek Šarišský potok po msta Eger s návštvou hradu Füzér, historického msta Sátoraljaújhely, dále s hrady Sárospatak, Regéc, Boldogkö. Dále byly navštíveny hrady Monok a Szerencs, Edelény, Szendrö, Szádvár. Dále byla uskutenna prohlídka arcibiskupského barokního msta Eger. Na závr zájezdu jsme mohli obdivovat hrady Cserépvár, Ónod a Diósgyör. Dále automobilem byla podniknuta od do akce pod názvem Barbarossa IV s návštvou hrad Drachenfels v falckém lese (rozlohou obrovský skalní hrad), pes hrady Schoeneck, Wassenbourg, se spoustou zachovaných kamenických lánk s obrovskou obytnou vží, se zachovaným rytíským sálem osvtleným 9 gotickými okny, dále Wieux Wildstein, Grand Arnsbourg, Lichtenberg. Návštv hradu Herrenstein pedcházela návštva dvou románských kostel v obci pod hradním kopcem. Následovaly Haupt-Baar, Grand Geroldseck, Petit Geroldseck, Greifenstein. Dále nás uchvátil rozlohou obrovský románský hrad Lutzelbourg nad ekou Moselou. Dále pes hrad Dabo, pvodn vystavený na obrovském skalním bloku v dominantní poloze jsme se dostali na zíceninu trojhradu Ochsenstein, který byl vystaven na samostatn stojících skalních masívech v rámci dlouhé ostrožny Otou I. z Ochsensteinu jako jeho domovské sídlo. Dále románský klášter Marmoutier, pes hrady Haut Konigsbourg, Oedenbourg, Wineck a nocleh na hradu Landsberg, který byl uveden v rámci lánku hrady Alsaska v jedné z pedchozích Hlásek probhla 4. akce na záchranu hradu Kídlo pod vedením R. Vrly s vybudováním pístupového schodišt z pedhradí do hradního jádra. A. Hoferek se svými páteli podnikl další pokraování pšího pechodu pes feudální sídla ech a Moravy, kde navázali na Vranov nad Dyjí, pes zíceninu hradu Šimperk, Lapikus, Žerotice (tvrz), pes Díví hrad, Sirotí hrad, zámek Lednice, Beclav, Hodonín do Bzence. Celkem urazili úastnici pochodu 177 km. Zaátkem listopadu probhla na zícenin hradu Šaumburku likvidace pirátské sondy a její dokumentace pod vedením R. Vrly probhla 16. valná hromada poboky, které se zúastnilo 42 len. Byl pijat 1 nový len, 4 lenové ukonili lenství. Zpráva o hospodaení v r. 2010: Zstatek: 6708 K. Píjmy: 8000 K (na Hlásku 920, l. píspvky 6200, vstupné na pednášku 880). Výdaje: 7750 K (desátek, pedpl. Hlásky, poštovní ceniny, pronájem pednášk. sálu, za pednášku, oberstvení pi vernisáži, xerokopie). Zstatek: 6958 K. Z. Sadílek a J. Hoza Poboka Hradec Králové Kontaktní adresa: Ing. Jií Slavík, Nerudova 1210, Kostelec n. Orlicí, slavik@josefov.npu.cz, jaroslav_cerny@centrum.cz. Zpráva o innosti v r. 2010: lenská základna nedoznala zmn a poet len zstává na 25 (z toho dva kolektivní). Nkteí lenové však již delší dobu neplní své povinnosti a výbor bude muset pikroit k revizi lenstva. Výbor pracoval ve složení J. Slavík pedseda, J. ížek jednatel a J. erný pokladník. Ponkud se zlepšila komunikace mezi leny výboru a vybírání lenských píspvk, lenové byli o akcích vesms vas informováni. Po dlouhé dob zaala pracovat nov složená revizní komise: L. Hladký, Z. Fišera a J. Sigl. Po poáteních problémech zpsobených pokladníkem byly nakonec provedeny všechny potebné revize pokladny za léta Probhly všechny tyi plánované lenské schze: (výroní), 6. 5., a o prmrné úasti 6 len. Úast byla vesms nižší než v pedloském roce a dlouhodob stagnuje. Na schzích byli lenové tradin seznamováni s výsledky klubových i soukromých akcí, novou kastelologickou literaturou, obsahem odborných konferencí a s archeologickými výzkumy ve východních echách. Všechny schze opt probhly v archeologickém oddlení Muzea východních ech v Hradci Králové. Ob konané poznávací akce oslovily i díky relativn dobrému poasí mnohem více len než v pedcházejících letech. Jednalo se pedevším o velmi úspšný jarní výjezd 1. kvtna na Moravskotebovsko, kterého se pod vedením kol. Dvoáka a erného zúastnilo 7 len a 4 rodinní píslušníci. Navštíveno bylo 6 lokalit: Hradisko (u Mor. Tebové), expozice na hrad a zámku v Moravské Tebové, Hradisko (Radkov), hrad Cimburk (u Msteka Trnávky), zachovalá tvrz ve Vranové Lhot a lokalita Vraní hora. Dva nenasytní lenové pak ješt na zpátení cest navštívili zbytky hrádku Hebe. Menší zájem z objektivních dvod byl o podzimní výjezd 11. záí na hrady a tvrze v Kladsku a na jeho pomezí, kterého se pod vedením kol. ížka zúastnili 4 lenové, 3 rodinní píslušníci a zásti i 3 hosté v ele s dr. Jaroslavem Šlou. Navštívili jsme 5 lokalit: zíceninu Homole, archeologickým výzkumem odkrytý hrad nad Vartou (Bardo), mstské opevnní v Kladské Bystici (Bystrzyca Kłodzka), tvrz v elazn a zíceninu Szczerba. Oba výjezdy se setkaly se znaným ohlasem a potvrdily v tomto ohledu dobe nastoupenou cestu. Z ostatních inností je teba zmínit tradiní aktivní úast zástupc poboky na odborných konferencích Djiny staveb 2010, Svorník a na seminái Przkumy památek v Královéhradeckém kraji (Národní památkový ústav, ú. o. p. v Josefov). J. ížek a J. Slavík se opt zapojili do snah Spolenosti ochránc památek ve východních echách o opravy a zpístupnní hradu Frymburk pednáškami pi Dni otevených dveí v rámci oslav Matouše z Frymburka 18. záí, kol. Hájek a Fišera se zúastnili zájezdu na hrady eského stedohoí. V oblasti publikaní nevyšly žádné tituly našich len, nkteré publikace se pipravují. J. ížek Zpráva o hospodaení v r. 2010: Zstatek: 3579,50 K. Píjmy: 1860 K (l. píspvky 1140, pedplatné Hlásky 720). Výdaje: 1150 K (pedpl. Hlásky 920 K, desátek 230 K). Zstatek: 3634,50 K. pokladník J. erný Další informace od poboek redakce do uzávrky tohoto ísla neobdržela. Kontakty na ostatní poboky: Poboka Praha KAS Poboka Praha, PhDr. Jií Úlovec, T. Milady Horákové 133, Praha 6 Dejvice, julovec@mvcr.cz, houskovad@seznam.cz. Uzávrka dalšího ísla: (vyjde v první ervencové dekád 2011) HLÁSKA, zpravodaj Klubu Augusta Sedláka. ISSN Vychází tvrtletn. Toto íslo vyšlo v 1. dubnové dekád Šéfredaktor Petr Rožmberský, technický redaktor ing. Petr Mikota, redaktor pro internet Petr Beránek, ( Adresa redakce: Klub Augusta Sedláka, Kopeckého sady 2, Plze (rozmber@kar.zcu.cz nebo pmikota@post.cz) Vydává Klub Augusta Sedláka za pispní Nadaního fondu pro kulturní aktivity oban msta Plzn. Registrováno pod znakou OK UmP 23/ výtisk. 32