nor 2001 ï roënìk 6 ï ËÌslo 2 ï zdarma Opravna tramvají se připravuje na rekonstrukce vozů T3

Transkript

1 DP DopravnÌ podnik hl. m. Prahy, akciov spoleënost kontakt nor 2001 ï roënìk 6 ï ËÌslo 2 ï zdarma Opravna tramvají se připravuje na rekonstrukce vozů T3 Uplynul od vaöì n vötïvy opravny tramvajì v Hostiva i uû nïjak ten p tek a nebyli jste p Ìm mi ËastnÌky zmïn, kter mi tento z vod v poslednìch mïsìcìch proöel? Potom budete p ÌjemnÏ p ekvapeni souëasnou podobou tohoto z vodu. StarÈ a umounïnè prost edì prosvìtila Ëistota a lesk nov ch v robnìch hal. P eûitè technologie jsou nahrazov ny modernìmi, srovnateln mi s tïmi, kterè se pouûìvajì v okolnìch vyspïl ch zemìch. Pokud vstoupìte do jednoho z box, kde pr vï upravujì starou karoserii vozu T3 p ed p esunem na dalöì pracoviötï, pohltì v s takov rachot, ûe musìte st t svèmu kolegovi hodnï nablìzku a po dnï zv öit hlas, aby v m rozumïl, co mu chcete sdïlit. V robnì box opustìte a ocit te se v o ze klidu. Vöe je perfektnï odizolov no, aby se pracovnìci r zn ch provoz neruöili. Z sadnì promïnou takè proöly mìstnosti mistr, kterè odpovìdajì dneönìmu standardu na vybavenì kancel Ì. Ani na splnïnì n roën ch poûadavk normy ISO se nezapomìn. ÑDo p estavby opravny tramvajì v Hostiva i jsme od roku 1995 investovali uû vìce neû p l miliardy korun. PostupnÏ jsme ve t ech etap ch modernizovali vïtöinu provoz. NynÌ p iöel Ëas, kdy n m opravna tramvajì musì zaëìt vloûenè prost edky vracet,ì uvedl na vod svè n vötïvy v Hostiva i p edseda p edstavenstva a gener lnì editel ing. Milan Houfek. T etì etapou modernizace opravny neskonëila, v letoönìm roce je na programu jeötï redukovan IV. etapa, p i kterè projde ÑomlazovacÌì k rou p ed vacì pracoviötï. Koncem roku by mïla b t dokonëena i tato Ë st p estavby. Ve zbyl ch provozech, na kterè se jeötï nedostalo, bude pokraëovat v roba ve st vajìcìch podmìnk ch. ÑBohuûel, finanënì prost edky na dalöì rozs hlou modernizaci uû nejsou k dispozici,ì sdïlil technick editel ing. Tom ö JÌlek. Opravna tramvajì v souëasnosti stojì p ed velkou v zvou. Jiû v z Ì na brnïnskèm veletrhu p edstavila firma Pars nova modernizovan v z T3, ur- Ëen do praûsk ch ulic. Smlouva s v robcem prototypu hovo Ì o tom, ûe v äumperku bude rekonstruov na pouze menöina z celkovèho poëtu tramvajì p ipraven ch projìt z sadnì obnovou. VÏtöina voz neopustì mïsto a bude opravena pr vï v Hostiva i. Modernizace tramvajì byla v poslednì dobï Ëasto projedn v na p edstavenstvem spoleënosti, kde z stupci Elektrick ch drah sdïlili, ûe do konce roku by mïlo z hostiva sk ch hal vyjet minim lnï dvacet Ñnov chì voz. ÑRozsah bïûn ch oprav spoleënï s gener lnìmi obnovami tvo Ì objem, kter nenì jednoduchè v letoönìm roce splnit. Proto p ijìm me mnoh opat enì, abychom kol m na n s kladen m bez problèm vyhovïli. PravidelnÏ se sch zì vedenì naöeho z vodu a snaûì se ve spolupr ci s V clavem HavlÌkem, vedoucìm oprav renskè z kladny, najìt takov eöenì, abychom koly splnili,ì p iblìûil d kladnè p Ìpravy ing. Milan Pokorn, editel odötïpnèho z vodu ElektrickÈ dr hy. V diskusi se hovo Ì o tom, jak p edejìt nedostatku pracovnìk dïlnick ch profesì. ZatÌm vypom - hajì kolegovè ze Slovenska, ale vedenì se snaûì najìt pracovnìky z Prahy a okolì. Z st technickèho n - mïstka o. z. ElektrickÈ dr hy ing. Doubka zaznì slova o tom, ûe m ûe nastat nedostatek tramvajì pro zajiötïnì provozu, podobnï jako je tomu u metra. ModernizovanÈ tramvaje n m majì alespoú Ë steënï vytrhnout povïstn trn z paty. NaöÌ v hodou je, ûe tentokr t m me vöechny trumfy ve sv ch rukou. Naöe n vötïva v hostiva sk ch dìln ch vyznïla optimisticky. VÏ Ìme, ûe Oprav rensk z kladna tramvajì v Hostiva i splnì svè letoönì cìle a v raznï p ispïje ke zlepöenì tramvajovè dopravy v naöem mïstï. ñbdañ Jaký byl rok 2000 pro naši společnost a co připravujeme do budoucnosti? 3 až 5 Nejvýznamnější investiční akce pro rok až 8 O architektuře pražského metra 14 až 16 O co se stará služba sdělovací a zabezpečovací? 21 až 23 z obsahu

2 Z HISTORIE»ek rna na JosefskÈm n mïstì kr tce po svèm vzniku. V jejì blìzkosti je patrn i staröì ve ejn z chodek. Stanice praûskèho metra, aù jiû jsou v centru zcela skryty v podzemì nebo na okraji mïsta vytv - ejì povrchovè dominanty sìdliöù, se v znamnï zapsaly do dïjin praûskè modernì architektury. Bylo by ale chybou domnìvat se, ûe teprve s metrem za- Ëaly v Praze vznikat stavby zce souvisejìcì s provozem mïstskè hromadnè dopravy. Uû souëasnï s nejstaröìmi tramvajov mi tratïmi vznikaly i dalöì objekty, na jejichû podobï se podepisovali zn mì i mènï zn mì architekti a stavitelè. Bez tïchto staveb se VyhlÌdkov tramvaj na odstavnè koleji p ed Ëek rnou na JosefskÈm n mïstì v roce provoz praûskè mïstskè hromadnè dopravy nikdy neobeöel, aù uû ölo o vozovny nebo mïnìrny, rozvodny a transformaënì stanice (nezapomìnejme, ûe ElektrickÈ podniky kromï mïstskè hromadnè dopravy zajiöùovaly takè v robu a distribuci elekt iny). ElektrickÈ podniky si takè nechaly postavit mnoho obytn ch dom pro svè zamïstnance. KromÏ tïchto velk ch staveb existovala ada menöìch d leûit ch objekt, kterè musely splúovat urëit umïleck kritèria. P edevöìm ölo o Ëek rny, z chodky a dispeëersk stanoviötï. V tvarnìci a architekti se podepisovali i na podobï prvk, kterè vïtöinou ve- ejnost vnìm jen okrajovï. Mezi takovè pat Ì Tak vypadala star Ëek rna v polovinï 30 let. Jaká byla architektura MHD v minulosti? zast vkovè sloupky, sloupy pro trolejovè vedenì i takovè Ñdrobnostiì, jak mi jsou r ûice pro upevnïnì p ÌËn ch p evïs troleje na domech. Vöechny tyto prvky byly promyöleny aû do nejmenöìch estetick ch detail, a to p esto, ûe naöì pozornosti Ëasto unikajì.»as od Ëasu si na str nk ch DPñKONTAKTu budeme vöìmat pr vï takov ch vïtöìch i menöìch staveb, i kdyû n m z ejmï vïtöinou jmèna jejich autor z stanou uû navûdy utajena. Jako prvnì se podìv me na dneönì n mïstì Republiky.»ek rna na JosefskÈm n mïstì Na mnoha fotografiìch a pohlednicìch dneönìho n mïstì Republiky z prvnì Ëtvrtiny 20. stoletì dominuje tèmï v jeho st edu budova velkè Ëek rny mïstskè dopravy. Uû Gener lnì editelstvì PraûskÈ tramwaye nechalo u kostela sv. Josefa postavit nïkdy ve druhè polovinï 80. let 19. stoletì d evïnou Ëek rnu pro cestujìcì konïsp eûnè tramvaje. V tè dobï vedly koleje rovnobïûnï s budovou zdejöìch kas ren a tomu odpovìdala i poloha Ëek rny. KromÏ nì uprost ed n mïstì st ly velkè typizovanè ve- ejnè z chodky. Kdyû byla v roce 1898 traù koúky do Holeöovic elektrifikov na, byly koleje p eloûeny tak, aby z EliöËiny t Ìdy (RevoluËnÌ) vedly nejkratöìm smïrem k PraönÈ br nï. NÏjak Ëas Ëek rna koúky, i kdyû uû jejì poloha nevyhovovala, z stala jeötï na svèm mìstï. Kdyû se na poë tku roku 1900 rozbìhala vedle elektrifikace koúky takè v stavba elektrickèho pouliënìho osvïtlenì, spojen s prvnìmi rozvody elekt iny do dom cnostì, bylo rozhodnuto na n mïstì vybudovat d leûit elektrizaënì uzel. Aby na n mïstì nevzniklo nïkolik nov ch Ëelov ch technick ch staveb, rozhodly se ElektrickÈ podniky souëasnï zruöit starou Ëek rnu a postavit jedin spoleën objekt. Nov budova byla oznaëov na takè jako Ëek rna, ale jejì funkce byla bohatöì.»ek rna byla orientov na p ibliûnï severojiûnìm smïrem ve vzd lenosti 6 m od osy bliûöì koleje. Tvo ila ji ûelezn kostra, Ë steënï prosklen, jejìû vyplúovacì zdivo tvo ily s drovè desky. Zvenku byla budova Ë steënï obloûena d evem, krovy byly d evïnè. Budova byla dlouh 10,6 m a tvo ila ji Ëtvercov prosklen vlastnì Ëek rna (vnit nì rozmïr 4 x 4 m), ke kterè z obou stran p ilèhala dvï menöì a niûöì, tèmï Ëtvercov k Ìdla (vnit nì rozmïr 3,03 x 2,9 m). St ednì Ë st byla vysok asi 6,5 m, postrannì k Ìdla asi 4,2 m. Do Ëek rny, vybavenè laviëkami, byl p Ìchod moûn z obou stran. Oboje dve e byly kryty pevn mi mark zami. Uprost ed st echy byl vztyëen plastick emblèm dopravy ñ ok ÌdlenÈ kolo, patrnï zhotovenè z litiny. Do postrannìch k Ìdel byl moûn p Ìstup jen dve mi ze z padnì strany. V severnìm k Ìdle byla mìstnost ozna- Ëovan jako expedice. Bylo zde sìdlo prvnìho provoznìho dispeëinku praûsk ch elektrick ch drah.» st mìstnosti byla oddïlena jako telefonnì stanice. V jiûnìm k Ìdle byla umìstïna tzv. zapìnacì stanice ve ejnèho osvïtlenì. Odtud bylo z rozvadïëe ovl d no ve ejnè osvïtlenì JosefskÈho n mïstì, Po ÌËÌ, HybernskÈ ulice, P Ìkop, OvocnÈ ulice (28. Ìjna), Jungmannova n mïstì a Ë sti Ferdinandovy (N rodnì) t Ìdy. älo o Ñ7 seriì po devìti lamp ch ñ a jest pro dalöì dvï serie mìsto reservov noì. Ve ejnè osvïtlenì bylo nap jeno stejnosmïrn m proudem o napïtì 550ñ560 volt. NemÈnÏ d leûit byl takè suterènnì prostor budovy pod Ëek rnou a zapìnacì stanicì. PodzemnÌ mìstnost o vnit nìm rozmïru 6,65 x 3 m a vysok 3,65 m slouûila jako p epìnacì stanice kabelovèho vedenì vysokèho napïtì 3 kv. Bylo sem za stïno celkem öest kabel z holeöovickè elektr rny.»ty i z nich byly odsud vedeny k jednotliv m nap jecìm bod m prim rnì sìtï (transformaënìm stanicìm), dva kabely smï ovaly do tzv. podruûnè elektrickè stanice (mïnìrny) na KarlovÏ, ve kterè se vyr bïl stejnosmïrn proud pro pohon tramvajì. Do p epìnacì stanice byl p Ìstup poklopem p es zkou öachtu na v chodnì stranï k Ìdla zapìnacì stanice ve ejnèho osvïtlenì. Bez z sadnïjöìch zmïn hr la Ëek rna, vëetnï ÑdispeËinkuì a obou energetick ch za ÌzenÌ spolehlivï svoji lohu vìce neû Ëtvrt stoletì. V dob ch, kdy ElektrickÈ podniky provozovaly tramvajemi okruûnì jìzdy mïstem, jejì v znam jeötï vìce vzrostl, protoûe pr vï zde byla poë teënì stanice. V roce 1919 v sousedstvì Ëek rny (v chodnï od nì) ElektrickÈ podniky postavily pomïrnï velkou budovu transformovny a rozvodny 22/3 kv. Do nì byly z ejmï p epojeny vöechny vysokonapïùovè kabely ze suterènu starè Ëek rny. ZatÌmco rozvodna na n mïstì vydrûela aû do jeho velkè rekonstrukce v roce 1929, Ëek rna byla v r mci p Ìpravn ch pracì odstranïna uû v roce 1926 a provoznì kancel byla p emìstïna 25. Ëervna do novè budovy v blìzkosti pal ce U Hybern. OdstranÏnÌ Ëek rny ale neznamenalo jejì definitivnì likvidaci. ElektrickÈ podniky ji v roce 1928 postavily na novèm mìstï ñ na jihoz padnìm n roûì n mïstì Svatopluka»echa ve VröovicÌch, kde slouûila u zast vky autobusovè linky A. Doznala p itom jen celkem mal ch zmïn. Vstup do Ëek rny byl nynì moûn jen z jednè strany, zruöeny byly samostatnè venkovnì vstupy do obou k Ìdel, do kter ch se novï vch zelo z Ëek rny. Jedno k Ìdlo slouûilo pravdïpodobnï jako kancel p edprodeje jìzdenek, Ëel druhèho zatìm nezn me. Rekonstruov na byla okna. Ze st echy zmizel emblèm ok ÌdlenÈho kola, p vodnì ozdobn n pis»ek RNA nad vchodem vzal takè za svè, odstranïny byly i ozdobnè prvky na okraji st echy. Do prosklenè stïny nad vchodem byly instalov ny elektrickè hodiny s reklamou.»ek rna z JosefskÈho n mïstì jistï nedïlala ostudu ani na svèm p vodnìm mìstï (v blìzkosti architektonickèho skvostu secesnì Prahy, ObecnÌho domu), ale ani ve svèm novèm vröovickèm p sobiöti. Jak dlouho Ëek rna ve VröovicÌch st la, zatìm nevìme. Snad se najdou vröoviëtì pamïtnìci, kte Ì si na ni vzpomenou a dajì n m vïdït. JistÏ na svèm mìstï vydrûela nejmènï do druhè svïtovè v lky. ñpfñ»ek rna ve svèm novèm p sobiöti u autobusovè zast vky linky A ve VröovicÌch. 2 DP kontakt 2/2001

3 NÏkolik dnì po zaë tku novèho roku jsme poloûili sedmi editel m naöì spoleënosti n sledujìcì trojici ot zek: Œ Co povaûujete za nejvïtöì spïch DopravnÌho podniku v roce 2000? Jak hodnotìte minul rok z pohledu vaöeho tvaru nebo z vodu? Ž Na co se p edevöìm zamï Ìte v roce 2001, aby roveú sluûeb poskytovan ch naöì spoleënostì z stala minim lnï na takovè rovni jako v p edchozìch roce? HODNOCENÍ Jaký byl rok 2000 pro naši společnost a co připravujeme do budoucnosti? A nynì v m p in öìme zajìmavè odpovïdi. Ing. Milan Houfek, p edseda p ed- stavenstva a gener lnì editel Œ Mnoho pochvaln ch slov uû bylo vysloveno na adresu zajiötïnì dopravy p i v roënìch zased nìch Mezin rodnìho mïnovèho fondu a Skupiny SvÏtovÈ banky, kdy jsme vlastnï celèmu svïtu p edstavili kvalitu n mi poskytovan ch sluûeb. V tèto n roënè zkouöce jsme obst li na v bornou. Velmi vysoce rovnïû hodnotìm zavedenì prodeje jìzdenek idiëi autobus. MyslÌm, ûe to je poëin v oblasti sluûeb pro naöe z kaznìky, kter nem v poslednìch letech v DopravnÌm podniku obdoby. TÌmto krokem jsme uëinili vst Ìcn krok v Ëi cestujìcì ve ejnosti. Podle mèho se n m poda ilo udïlat dalöì v znamn krok v propagaci naöich sluûeb z kaznìk m. SnaûÌme se takè nav zat Ëinnou komunikaci s naöimi klienty. Chceme jim nabìdnout öirokou paletu informacì a sluûeb, kterè mohou vyuûìt p i pouûìv nì mïstskè hromadnè dopravy. ZpÏtnÏ se snaûìme zìsk vat jejich p nì a pot eby, na kterè se n slednï snaûìme co nejrychleji reagovat zlepöenìm naöì Ëinnosti uvnit podniku. D le musìm vyzdvihnout Program kvality sluûby, kter p in öì svè ovoce. Nejen podle mèho n zoru je kvalita n mi poskytovan ch sluûeb nejlepöì v historii. To n s vöak nesmì ukolèbat v naöem dalöìm silì o zlepöenì. Neust le musìme mìt na pamïti fakt, ûe jsme v souëasnosti vystaveni vïtöì konkurenci, neû jsme si ochotni p ipustit. OsobnÌ automobily pouûìv ke sv m cest m st le vìce obyvatel naöeho mïsta. Tento trend bychom mïli zastavit a v lepöìm p ÌpadÏ dokonce zmïnit v n ö prospïch. To vöak vyûaduje zodpovïdn a iniciativnì p Ìstup vöech naöich zamïstnanc. Ž Co se t Ëe budoucnosti, uû jsem ji naznaëil v p edchozì odpovïdi. ZamÏstnanci v p ÌmÈm kontaktu s cestujìcì ve ejnostì se musì snaûit vystupovat co nejlèpe. Nejen vëasn, bezpeën a po vöech str nk ch spolehliv doprava je vyûadov na ve ejnostì, ale i vst Ìcn p Ìstup zamïstnanc. Dok zat poradit a v nïkter ch p Ìpadech i pomoci naöemu z kaznìkovi, tak by mïla vypadat naöe kaûdodennì sluûba. AktivnÏjöÌ p Ìstup doplnïn iniciativnìmi n pady oëek v m i od vöech technickoñhospod sk ch pracovnìk. Oni jsou zde od toho, aby poskytli co moûn nejlepöì servis provoznìm pracovnìk m, kte Ì jsou v kaûdodennìm styku s naöimi klienty, kte Ì i sebemenöì nedostatky dok ûì ihned odhalit. Naöi kolegovè z tuzemsk ch podnik i ze zahraniëì, ale i z dalöìch podnik sluûeb, n m d vajì dalöì inspiraci, jak uëinit mïstskou hromadnou dopravu pro naöe z kaznìky p telötïjöì a srozumitelnïjöì, a je t eba tyto podnïty vyuûìt. Konkurence se neust le snaûì p il kat ve ejnost na svou stranu. Ing. Petr Blaûek, dopravnì editel Œ ñ Zah jenì v stavby IV. seku tratï C metra N - draûì Holeöovice ñ L dvì. ñ Zah jenì v stavby tramvajovè tratï HluboËepy ñ Barrandov (rekonstrukce tramvajovè smyëky HluboËepy jako prvnì stavby tohoto dìla). ñ KaûdodennÌ zabezpeëov nì MHD a v jeho r mci udrûenì vysokèho podìlu hromadnè dopravy na celkovèm objemu p epravnì pr ce p i pokraëujìcì modernizaci vozovèho parku autobus. ñ Za nejvïtöì spïch, na kterèm se podìleli i naöi pracovnìci, lze povaûovat legislativnì pravy t kajìcì se pravomocì a povinnostì dopravc a cestujìcìch. Novelou z kon Ë. 111/1994 Sb. O silniënì dopravï a Ë. 266/ 1994 Sb. O drah ch, kterè nabyly Ëinnosti spoleënï s jednotn m prov dïcìm p edpisem ñ P epravnìm - dem pro ve ejnou dr ûnì a silniënì osobnì dopravu, doölo k sjednocenì podmìnek v dr ûnì a silniënì dopravï a posìlenì postavenì dopravc, zejmèna jejich kontrolnìch pracovnìk. TÌm bylo umoûnïno vydat i naöemu podniku z vaznè SmluvnÌ p epravnì podmìnky podle naöich provoznìch pot eb, vëetnï postih za poruöenì p epravnì a tarifnì k znï. ñ V roënì zased nì Mezin rodnìho mïnovèho fondu a Skupiny SvÏtovÈ banky. Jednalo se o nejrozs hlejöì a nejd leûitïjöì mimo dnou akci v roce Pr bïh pravidelnè i mimo dnè dopravy prok zal opr vnïnost p edchozìch dopravnìch i organizaënìch opat enì i v hodu ucelenèho jednotnèho ÌzenÌ ve spolupr ci s po adatelem a org ny policie. Mimo dn doprava byla provozov na mezi stïûejnìmi body (letiötï, hotely, mìsto zased nì, mìsta doprovodn ch akcì). Centr lnì ÌzenÌ dopravy se osvïdëilo i p i p edpokl dan ch i nep edpokl dan ch protestnìch akcìch. PerfektnÌ dopravnì zajiötïnì celè akce bylo vysoce hodnoceno jak po adatelem zased nì, tak p edstaviteli mïsta. ñ XIII. Vöesokolsk slet. kolem MHD bylo zajistit p epravu cviëenc z prostoru ubytov nì do are lu Strahova vëetnï n vozu a odvozu div k p i jednotliv ch vystoupenìch. Za tìm Ëelem byly z Ìzeny zvl ötnì linky MHD, jejichû provoz byl dispeëersky Ìzen sloûkami o. z. ElektrickÈ dr hy a Autobusy a centr lnï koordinov n dispeëinkem MHD. Jednalo se o rozs hlou dopravnì akci vzhledem k poëtu p epraven ch cestujìcìch i proveden ch spoj. Cel akce byla hodnocena kladnï jak ËastnÌky sletu, tak i vedenìm naöì spoleënosti. ñ V. svïtov abilympi da. I p i tèto akci byla zajiöùov na zvl ötnì doprava ËastnÌk z letiötï do ubytoven a z ubytoven na mìsto kon nì (V staviötï) i na mìsta doprovodn ch akcì. Jelikoû se jednalo p ev ûnï o handicapovanè ËastnÌky, byla z Ìzena i speci lnì tzv. invalidnì linka. Z hlediska ÌzenÌ dopravy byla akce spïön a kladnï hodnocena. ñ DalöÌ etapy postupnè realizace ÑProjektu preference MHD v Prazeì (viz samostatn Ël nek v tomto ËÌsle DPñKONTAKTu). ñ Koordinace ËinnostÌ souvisejìcìch se zav dïnìm novèho softwarovèho vybavenì ÑJÌzdnÌ dyì vëetnï na- vazujìcìch dopravnìch loh. ñ spïch ve 4. roënìku celost tnì soutïûe p epravnìch kontrolor, kde naöi pracovnìci obsadili prvnì, druhè a ËtvrtÈ mìsto mezi jednotlivci a soutïû druûstev vyhr li. Ž ñ Na dokonëenì veöker ch p Ìprav a testov nì novèho software jìzdnìch d s cìlem zah jenì rutinnìho provozu vëetnï standardnì spr vy a aktualizace ËÌselnÌk. ñ Na dalöì rozöi ov nì preferenënìch opat enì v sìti tramvajì a autobus. Ing. Tom ö JÌlek, technick editel Œ Rok 2000 lze z pohledu p Ìpravy a realizace rozhodujìcìch stavebnìch investic hodnotit jednoznaënï pozitivnï. Do pop edì zde vystupuje p edevöìm skuteënost, ûe se poda ilo zah jit realizaci dvou prioritnìch investiënìch akcì, jimiû jsou provoznì sek metra IV.C1 N draûì Holeöovice ñ L dvì a tramvajov traù HluboËepy ñ Barrandov. V stavba provoznìho seku metra IV.C1 byla zah jena v z Ì 2000, jeho zprovoznïnì je p edpokl d no na p elomu let 2003/2004. Foto: Marek äebeö V p ÌpadÏ dlouho oëek vanèho tramvajovèho propojenì na Barrandov probïhla tzv. 1. f ze stavby, kterou je rekonstrukce smyëky HluboËepy. D le byla dokonëov na p Ìprava z kladnì Ë sti stavby (2. f ze), kde musely b t do eöeny p edevöìm majetkovè z leûitosti, respektive v kupy pozemk. V stavba vlastnìho napojenì barrandovskè terasy zapoëne ve II. ËtvrtletÌ 2001, zprovoznïnì tratï HluboËepy ñ Barrandov je p edpokl d no v z vïru roku V roce 2000 se d le poda ilo dokonëit nïkolik v znamn ch investic na tratìch metra. Byla to p edevöìm v mïna eskal tor ve stanici Malostransk, spojen s kompletnì rekonstrukcì vlastnì stanice i p ilehlèho zahradnìho atria. V souvislosti s v stavbou administrativnï ñ obchodnìho centra Zlat AndÏl na SmÌchovÏ probïhla rekonstrukce severnìho vestibulu stanice metra AndÏl, v r mci nìû bylo mimo jinè z Ìzeno i novè informaënì st edisko naöì spoleënosti. D leûit m poëinem loúskèho roku bylo i dokonëenì a otev enì II. vestibulu stanice VysoËansk na trati B metra. Tato stavba m vedle vöeobecn ch p Ìnos k dopravnì obsluûnosti danèho zemì i zvl ötnì v znam pro naöi akciovou spoleënost, neboù zajiöùuje p Ìmou n vaznost na novou st ednì budovu v SokolovskÈ ulici, kam byla jiû v pr bïhu roku 2000 p emìstïna vïtöina tvar editelstvì spoleënosti i odötïpnèho z vodu ElektrickÈ dr hy. Z dokonëovacìch pracì na provoznìm seku metra IV.B nelze opomenout ani realizaci opl ötïnì pochozìho tubusu mezi stanicemi Rajsk zahrada a»ern Most, kter v raznï umocnila kladn estetick a architektonick dopad danè stavby na dotëenou lokalitu. I z tohoto omezenèho v Ëtu z kladnìch akcì je z ejmè, ûe oblast stavebnìch investic za rok 2000 lze 2/2001 DP kontakt 3 4

4 HODNOCENÍ 3 hodnotit kladnï. TradiËnÏ problematiëtïjöì ovöem byla situace v obnovï vozov ch park, a to zejmèna vlivem opïtovnèho nenaplnïnì z mïr v dod vk ch nov ch souprav voz metra M1. Vozov park metra v roce 2000 zaznamenal p Ìr stek pouh ch 4 souprav voz M1 a 4 souprav rekonstruovan ch voz, navìc bez moûnosti provoznìho vyuûitì jak z technick ch, tak i legislativnìch d vod (vozidla M1 nejsou dosud homologov na). V oblasti vozovèho parku tramvajì byly realizov ny rekonstrukce dvou vozidel typu T3. V autobusovèm provozu se poda ilo v znamnï zv öit podìl nìzkopodlaûnìch vozidel dod vkou 80 Citybus. Ž Rok 2001 bude spojen s v raznou stavebnì aktivitou. Vedle pokraëov nì realizace v öe uveden ch investic IV. C1 a tramvajovè tratï HluboËepy ñ Barrandov se p edpokl d zah jenì v stavby stanice metra v depu Hostiva. SouvisejÌcÌm provoznìm prodlouûenìm tratï metra A je sledov no zajiötïnì p ÌmÈ obsluhy sp dovèho zemì pr myslovè maleöicko ñ hostiva skè oblasti metrem, s odlehëenìm termin lu Skalka, zkr cenìm linek PID a vytvo enì podmìnek pro umìstïnì kapacitnìho parkoviötï systèmu P+R. Na IV. provoznìm seku tratï metra B bude dokonëena a zprovoznïna stanice Foto: Marek äebeö metra Kolbenova. Bude zah jena rovnïû rekonstrukce stanice M stek na trati metra A a v dalöìch stanicìch (BudÏjovick, Pankr c, PraûskÈho povst nì) bude zajiöùov na v mïna eskal tor. Nelze opomenout ani v znamnè rekonstrukce tramvajov ch tratì, zejmèna v KarmelitskÈ, na StrossmayerovÏ n mïstì a v»ernokosteleckè. V oblasti p Ìpravy v roce 2001 jsou d leûitè pr ce na dokumentaci pro provoznì sek metra IV. C2 L dvì ñ LetÚany a n vaznou dopravu k seku IV. C1. Vozov park by mïl b t obnoven 9 soupravami nov ch voz metra M1, modernizacì 9 (z toho 3 skluz z roku 2000) souprav voz st vajìcìho typu 81 ñ71, d le je p edpokl d no technickè zhodnocenì (rekonstrukce) 40 aû 45 tramvajì T3. Obnova autobus bude zajiötïna dod vkami 50 vozidel sûlo a 23 kloubov ch (v tomto poëtu jsou zahrnuty 3 nìzkopodlaûnì kloubovè Citybusy). V oblasti zlepöov nì podmìnek vyuûìv nì MHD zdravotnï postiûen mi cestujìcìmi jsou na letoönì rok p ipravov ny stavebnì pravy ve stanici Chodov, spoëìvajìcì ve v mïnï n kladnìho v tahu za osobon kladnì (z vestibulu na uliënì roveú) a ve zkuöebnì instalaci öikmè schodiöùovè ploöiny (z n stupiötï do vestibulu). V p ÌpadÏ, ûe se poda Ì zìskat do investiënìho pl nu naöì spoleënosti dalöì finanënì prost edky, bude zah jena p Ìprava v mïn n kladnìch v tah za osobon kladnì i v dalöìch stanicìch metra. P i spïönèm pr bïhu zkuöebnìho provozu öikmè schodiöùovè ploöiny ve stanici Chodov budou postupnï instalov ny tyto ploöiny v adï dalöìch stanic. PokraËovat bude instalace akustick ch orientaënìch maj Ëk a vodìcìch liöt u hran n stupiöù usnadúujìcìch pohyb nevidom ch cestujìcìch v prostor ch metra a tèû rekonstrukce WC ve stanicìch metra, v nichû jsou z izov ny speci lnì WC pro invalidy. Ing. V clav Pomazal, CSc., obchodnïñekonomick editel Œ a. ZajiötÏnÌ dopravnìch v kon na vysokè rovni p epravy, vëetnï vynikajìcìho zvl dnutì V roënìho zased nì MMF. 4 DP kontakt 2/2001 b. PokraËov nì v roby nov ch voz. c. Zah jenì v stavby seku IV. C metra. d. Zah jenì v roby a distribuce jìzdnìch doklad s volitelnou dobou platnosti (klouzavè jìzdenky). e. ZajiötÏnÌ novè administrativnì budovy a postupn centralizace pracovnìk. a. V ekonomickè oblasti lze hodnotit hospod skè v sledky jako velmi kladnè, a to i z d vod, ûe dìky spïön m jedn nìm managementu spoleënosti byla zv öena v pr bïhu roku neinvestiënì dotace, kter se uk zala pro hospoda enì DopravnÌho podniku jako dostaëujìcì. b. P Ìprava a realizace novely Z konìku pr ce a zpracov nì podstatn ch Ë stì pracovnìho du editelstvì. c. Tvorba upraven ch z sad pro KolektivnÌ vyjedn v nì. d. Vypracov nì vodnì studie implementace mzdovèho a person lnìho modulu HR systèmu SAP R/3 dodavatelskou firmou Logica. e. P ÌpravnÈ pr ce na upgrade IS SAP. f. DisponibilnÌ finanënì zdroje, i kdyû jim napomohlo nenaplnïnì kontraktu na dod vku nov ch voz metra. g. PostupnÈ zav dïnì systèmu Altex a Doch zka, vëetnï vstupnìch karet. h. Spolupr ce p i zajiötïnì stravov nì v novè budovï. Ž a. ZamÏstnaneck odbor se zamï Ì na vnit nì plnïnì sluûeb v Ëi zamïstnanc m spoleënosti, ËÌmû bude vytv et podmìnky pro klidnou soci lnì atmosfèru, a tìm i zkvalitúov nì sluûeb cestujìcì ve ejnosti. b. ZajiötÏnÌ plnèho fungov nì novely Z kona o mzdï pravou vnit nìch pravidel o odmïúov nì a navazujìcìch norem v r mci celè spoleënosti. c. Pln realizace doch zkovèho systèmu Alimex v podmìnk ch editelstvì spoleënosti. d. Rozöi ov nì vedenè datab ze uchazeë o zamïstn nì jako pohotovostnì rezervy pro obsazov nì voln ch mìst a s tìm souvisejìcì uplatúov nì strategie person lnì politiky. e. Zajiöùov nì person lnì a soci lnì pèëe o zamïstnance ve smyslu vydan ch p edpis. f. Odbor financov nì se zamï Ì na optimalizaci danì a zajiötïnì v nos ze vöech disponibilnìch finanënìch prost edk. g. Odbor ekonomick ch informacì bude db t o efektivnì vyuûitì n klad na provoz MHD tak, aby kvalita provozu rostla. I nad le bude p ÌsnÏ sledovat vöechny n kladovè poloûky. h. Odbor odbytu a tarif MHD p ipravuje rozöì enì jìzdnìch doklad pro vöechny kategorie cestujìcìch se zvl ötnìm d razem na plnè respektov nì z kona o ochranï osobnìch daj a zv öenì kvality a bezpeënosti automatizovanèho p edprodeje jìzdenek realizacì rekonstrukce automat umoûúujìcìch Ìzen posuv papìru a p esnou evidenci jìzdenek vyd van ch p edprodejnìmi automaty. Ing. Ladislav Houdek, editel o. z. Metro Œ DomnÌv m se, ûe nejvïtöì spïch DopravnÌho podniku bylo perfektnì zajiötïnì provozu v obdobì kon nì zased nì Mezin rodnìho mïnovèho fondu v Praze. Uk zalo se, ûe naöi zamïstnanci jsou schopni zajistit provoz na vysokè rovni p i takovèto d leûitè mezin rodnì akci i v objektivnï nep Ìzniv ch podmìnk ch (demonstrace proti globalizaci). Od p Ìpravy provozu, jeho zajiötïnì, vz - jemnè koordinaci t Ì druh dopravy aû po operativnì ÌzenÌ provozu. MusÌme podïkovat vöem zamïstnanc m, kte Ì se na zajiötïnì tèto d leûitè akce podìleli. Tak jako p edchozì roky se poda ilo DopravnÌmu podniku splnit dopravnì ukazatele. Za splnïn m pl - nem vozokilometr a kvalitou provozu stojì pr ce naöich zamïstnanc. Vöem, kte Ì se na tom podìleli, je nutnè podïkovat za odvedenou pr ci a silì, kterè vïnovali praûskè dopravï. P i hodnocenì roku 2000 je nutnè opït vzpomenout zajiötïnì provozu v dobï kon nì MMF. Jsem p esvïdëen, ûe jsme se na tuto akci velice dob e p ipravili a bylo to pro n s dalöì d leûitou provoznì zkuöenostì a velk m ponauëenìm. Jiû od poloviny kvïtna se pot k me s nedostatkem vozidel. ProblÈmy»KD DopravnÌ systèmy se na tèto skuteënosti velice negativnï projevily. Ve druhè polovinï roku se p ece jenom v roba nov ch voz metra postupnï rozjìûdì. Povaûuji za d leûitè, ûe se poda ilo koncem roku uvèst do zkuöebnìho provozu s cestujìcìmi novou soupravu metra M1 se zabezpeëovacìm za ÌzenÌm Matra PA 135. V r mci akce ÑnovÈ vozyì jsme museli zaëìt s p eökolov nìm strojvedoucìch, coû bylo n roënè hodinovï i organizaënï. V dubnu byl proveden komplexnì p epravnì pr zkum metra v celè sìti metra. ZajiötÏnÌ tèto akce bylo n roënè na person lnì zajiötïnì ( Ëast 1100 lidì). Pr zkum organizaënï zajiöùoval dopravnì sek editelstvì. Z investiënìch akcì byla zah jena v stavba novè mïnìrny ve stanici H je, pokraëov nì rekonstrukcì vozidel 81ñ71 ve äkodï PlzeÚ, pokraëov nì v obnovï eskal tor ve stanicìch metra, byl otev en druh vestibul ve stanici VysoËansk a ukonëena v stavba dalöì haly v depu ZliËÌn. V poslednìm ËtvrtletÌ roku byla zah - jena v stavba na dalöìm provoznìm seku tratï C z N - draûì Holeöovice do stanice L dvì. Po dokonëenì a uvedenì do provozu se zlepöì ûivotnì prost edì obyvatel m SevernÌho mïsta a zkr tì jìzdnì doby p i dojìûdïnì za pracì a za z bavou do centra mïsta. Ž V novèm roce musìme zajiöùovat provoz na trati C za mimo dn ch dopravnìch opat enì. Je to provoz souprav v urëit ch skupin ch. Soupravy nenì moûnè mezi skupinami libovolnï mïnit. D vodem je postupnè uv dïnì nov ch voz metra do provozu s cestujìcìmi. Proto bude velice n roënè zajistit provoz na trati C, zejmèna v operativnìm ÌzenÌ a person lnìm zajiötïnì. P edpokl d me, ûe tento provoz bude trvat nejmènï do konce roku 2001 v z vislosti na dod vk ch nov ch i rekonstruovan ch souprav. Od zaë tku roku s rozöi ov nìm provozu nov ch souprav se musìme vïnovat ökolenì a z cviku strojvedoucìch. ZejmÈna proto, ûe nedostatek souprav neumoûnil dostateën z cvik a od doby zkouöek strojvedoucìch se zmïnily nïkterè funkce a ovl d nì soupravy. Proto se i p i zkuöebnìm provozu nov ch voz na trati C s cestujìcìmi v souëasnè dobï objevujì problèmy. Do budoucna by pro zkvalitnïnì ökolenì strojvedoucìch a p Ìpravy nov ch strojvedoucìch v raznï pomohl trenaûèr. V prvnìm ËtvrtletÌ bychom mïli provèst zkuöebnì provoz na trati C s rekonstruovanou soupravou se za ÌzenÌm Matra. ZkuöebnÌ provoz bude mìt dvï etapy, a to 30 dn provozu bez cestujìcìch a 30 dn provozu s cestujìcìmi. Zkracov nì interval na tratìch metra se d p edpokl dat nejd Ìve aû v roce V letoönìm roce n s ËekajÌ zahajovacì pr ce na trati A na mont ûi zabezpeëovacìho za ÌzenÌ od firmy AéD. Nutno p edpokl dat, ûe nïkterè pr ce se dotknou negativnï provozu metra na trati A, coû bude vyûadovat i dopravnì a organizaënì opat enì v provozu. RovnÏû budou zah jeny pr ce na prodlouûenì trati C za stanicì N draûì Holeöovice do L dvì. I toto napojenì si vyû d urëit dopravnì omezenì a omezenì moûnostì v ÌzenÌ provozu metra na trati C. Do konce prvnìho ËtvrtletÌ bude ukonëena v stavba novè mïnìrny ve stanici H je a koncem roku by mïla zaëìt v stavba novè mïnìrny u stanice KaËerov. Po jejìm dokonëenì budou vylepöeny provoznì parametry nap jecì soustavy na trati C, zejmèna p i zkracov nì interval. I v letoönìm roce budou pokraëovat v mïny kabelov ch vedenì d leûit ch za ÌzenÌ za kabely ohniodolnè. Od zaë tku roku zaëìn me s novou organizaënì strukturou na sluûbï ochrannèho systèmu, kde doölo k p esunu p ibliûnï 200 zamïstnanc ze sluûby staveb a tratì. Proto bude d leûitè, aby zejmèna v prvnìm ËtvrtletÌ se nov organizaënì struktura dob e zabïhla a abychom udrûeli kvalitu provozu. ProbÌhajÌ jedn nì s firmami Otis a Schindler ohlednï technick ch nedostatk dodan ch eskal tor s n - sledn m negativnìm dopadem na provoz pro cestujìcì. V jedn nìch budeme pokraëovat s cìlem do eöit technickè problèmy. DalöÌ akce se p ipravujì, nap Ìklad dostavby u stanic metra. Na vöechny uvedenè akce se o. z. Metro musì velice dob e p ipravit. A to nejen po str nce p Ì-

5 pravnè, organizaënì, technickè, ÌdicÌ ale i po str nce person lnì. Rok 2001 bude znamenat velkè silì vöech zamïstnanc metra, abychom udrûeli kvalitu provozu alespoú na rovni roku Na z kladï v sledk kontrol, eöenì provoznì problematiky a oëek van ch akcì v roce 2001 budeme vyûadovat a kl st vïtöì d raz na kvalitu pr ce, odpovïdnost a aktivitu st ednìho manegementu. Snaha zamïstnanc praûskèho metra smï ovala vûdy k tomu, aby provoz metra byl bezpeën, spolehliv a pravideln a n ö klient ñ cestujìcì byl s naöì pracì spokojen. Na z vïr mi dovolte jeötï jednou podïkovat vöem zamïstnanc m o. z. Metro za odvedenou pr ci, pop t vöem zamïstnanc m naöì spoleënosti a jejich rodin m hodnï ötïstì, zdravì, spokojenosti a vöe nejlepöì v novèm tisìciletì. A naöim z kaznìk m ñ cestujìcìm bezpeënou a spolehlivou dopravu v naöem hlavnìm mïstï. Ing. Milan Pokorn, editel o. z. ElektrickÈ dr hy Œ P edevöìm je nutnè prohl sit cel rok 2000 pro naöi spoleënost za velmi spïön. PoËÌnaje soci lnìm smìrem, splnïnìm vöech kol v hlavnì Ëinnosti, hospoda enìm podniku a v p ÌznivÈm pohledu cestujìcì ve- ejnosti na naöe sluûby. V znamnou ud lostì v historii podniku byla jistï takè zmïna sìdla spoleënosti. V minulèm roce se poda ilo v o. z. ED realizovat mnoho pl n z nejr znïjöìch oblastì jeho rozs hlè Ëinnosti. Od rekonstrukcì tramvajov ch tratì, vrchnìho vedenì, mïnìren, oprav a rekonstrukcì provoznìch objekt, dalöìho zlepöov nì pracovnìho prost edì a soci lnìch podmìnek po dokonëenì p estavby Oprav renskè z kladny tramvajì v Hostiva i, dalöìho postupu a zav - dïnì norem jakosti ISO 9002 a nakonec i renovaci historick ch voz pro muzeum MHD a smluvnì jìzdy. Nemohu tedy Ìci jinak, neû ûe to byl plodn a vyda en rok. Ž HlavnÌm kolem letoönìho roku jsou bezesporu modernizace a gener lnì opravy tramvajov ch voz v Hostiva i. Dobr stav vozovèho parku a zajiötïnì kultury cestov nì je souë stì rovnï sluûeb, ze kterè nem ûeme slevit. Ing. Ladislav äpitzer, editel o. z. Autobusy Œ LoÚsk rok byl pro mne ve svèm obsahu, rozsahu a rozmanitosti kol, kterè jsme zajiöùovali, rokem s nadmìru p ekotn m a hektick m v vojem ud lostì. P edpokl d m, ûe v tomto ohledu nebudu osamocen, a podobnèho n zoru bude ada spolupracovnìk nejen z o. z. Autobusy. ObracÌte se na mne s ot zkami, na kterè bych nerad odpovìdal pouze z hlu pohledu mè minulè funkce. Budu se proto snaûit o nez ûenost mèho vidïnì pouze na dopravnïñprovoznì oblast. Pokud se jedn o kaûdodennì pravidelnou sluûbu, povaûuji za spïch pomïrnï v razn posun v myölenì a chov nì naöich zamïstnanc k naöim klient m. Jsem p esvïdëen, ûe Ñpod k ûiì vïtöiny z n s se jiû vïtöì Ëi menöì mïrou dostala nezbytnost neust lèho zvyöov nì kvality naöich sluûeb. Vöe, co se dosud v propagaci tohoto zp sobu myölenì a jedn nì ve firmï udïlalo, p in öì svè ovoce. JistÏ zde sehr v v znamnou roli i to, ûe se sami coby z kaznìci setk v me s r znou kvalitou ostatnìch sluûeb. VnÌm me, porovn v me a hodnotìme kvalitu p Ìstupu k z kaznìkovi v jin ch odvïtvìch. V znamn posun v p Ìstupu ke klient m je evidentnì pr vï u nejv znamnïjöìch a kaûdodennìch reprezentant naöì spoleënosti ñ u provoznìho person lu. DobrÈ p Ìklady v myölenì i chov nì jednotlivc se öì Ì mezi ostatnì a vytv ejì tak pot ebn standard. TÌm nechci Ìci, ûe je to za n mi. Naopak. Posun ke kvalitï by se mïl st le vìce prohlubovat, urychlovat a rozöi ovat. MÏlo by n m vöem jìt takè v kvalitï o synergick efekt ñ efekt ze spoleënèho p sobenì. ée to umìme, dosvïdëuje vynikajìcì roveú, s jakou jsme vedle neomezenèho pravidelnèho provozu zabezpeëili p epravu ËastnÌk nïkolika mimo dn ch akcì ñ XIII. vöesokolskèho sletu, SvÏtovÈ abilympi dy a zejmèna deleg t a ËastnÌk v roënìch zased nì Skupiny SvÏtovÈ banky a Mezin rodnìho mïnovèho fondu. VysokÈho uzn nì jsme dos hli nejen od z stupc reprezentujìcìch Ëeskou, ale i americkou stranu organiz tor, od celè ady v znamn ch osobnostì zased - nì. Poctiv m a zodpovïdn m p Ìstupem k zajiötïnì tèto n roënè akce jsme v raznï p ispïli k posìlenì dobrèho jmèna nejen naöì spoleënosti, ale takè»eskè republiky a jejìho hlavnìho mïsta Prahy. TakÈ hodnocenì roku 2000 z pohledu naöeho o. z. nelze zaëìt jinde, neû v hodnocenì toho, jak jsme se zhostili splnïnì naöeho z kladnìho posl nì, kter m je zabezpeëov nì pravidelnè p epravy osob v r mci PraûskÈ integrovanè dopravy. Co jsme zaznamenali: ñ M ûeme s hrdostì prohl sit, ûe naöi cestujìcì vnìmajì, s kter m autobusem a kterèho dopravce jedou ke svèmu cìli. VnÌmajÌ to nejen pro novè logo, kterè pom - h me jako jeden z prvnìch o. z. dost vat do povïdomì cestujìcìch, ale zejmèna pro kvalitu naöich sluûeb. Od Ëistoty interièru i exterièru naöich autobus, p es v raznè zlepöenì strojovè k znï, aû po p esnost a pravidelnost naöich spoj a p evaûujìcì vst ÌcnÈ chov nì naöich idië k cestujìcìm. ñ Od 1. kvïtna 2000 jsme spïönï zavedli, po p edch zejìcìm zavedenì n stupu a v stupu cestujìcìch vöemi dve mi na podzim roku 1999, doplúkov prodej jìzdenek idiëi naöich autobus v p smu P. Tato sluûba byla velmi kladnï p ivìt na zejmèna cestujìcìmi, kte Ì nemajì jinou moûnost zìsk nì jìzdenky, p edevöìm v mìstech, kde nejsou instalov ny prodejnì automaty a nakonec p in öì naöemu podniku i nezanedbatelnè finanënì prost edky. Pro zajìmavost ñ pr mïrn dennì trûba za tuto sluûbu ËinÌ tèmï 17,5 tisìce KË. ñ DÌky obnovï a modernizaci vozovèho parku 80 nìzkopodlaûnìmi autobusy se poda ilo zabezpeëit velice v znamn rozvoj ÌzenÈho provozu tïchto nìzkopodlaûnìch bezbarièrov ch autobus. P es 70% z nich je vypravov no na tzv. garantovan po adì, kter zabezpeëujì spoje vyznaëenè v zast vkov ch jìzdnìch dech. V autobusovè sìti PID zaujìm nynì podìl tohoto provozu v pracovnì den 13%, v sobotu a v nedïli dokonce 16 %. Oproti roku 1999 p edstavuje tento n r st vìce jak 100%. ñ V provoznì oblasti se snaûìme zlepöovat takè soci lnì z zemì pro idiëe. P Ìkladem toho, jak by takovè z zemì mohlo vypadat, m ûe poslouûit soci lnì z zemì Palmovka, Libuö, Strnady. Na gar ûìch je snaha realizovat akce ke zlepöenì pracovnìch podmìnek a soci lnìho z zemì zamïstnanc. ñ ZabezpeËovali jsme veökerè nepl novanè a p es 20 % z celkovèho objemu pl novan ch NAD za tramvaje p i dlouhodob ch v luk ch v souvislosti s opravami kolejovèho svröku prov dïn mi naöìm sestersk m o. z. ED. ñ Naöi spoleënost jsme velmi dob e prezentovali operativnì, na vysokè rovni kolegi lnï zajiötïnou n - hradnì autobusovou dopravou v Plzni p i hav rii mïnìrny. PokraËovat bych mohl v Ëtem mnoha dalöìch spïch, kter ch dos hli naöi zamïstnanci. MyslÌm si, ûe je to i v sledek dobrè komunikace s odborovou organizacì. Ned se zde vyjmenovat vöe a kaûd, nejde jenom o spïchy, ale i problèmy, s kter mi jsme se pot kali. Tak alespoú nïco: HODNOCENÍ ñ ÿidië a jeho v z jsou na trati reprezentanty pr ce stovek lidì tvo ÌcÌch z zemì naöeho o. z. Nelze proto opomenout dobrou pr ci naöich zamïstnanc v dìln ch. Kvalita drûby se spïönï podepisuje na sniûov - nì poëtu prostoj. ñ Na lince celkov ch oprav autobus byla v loúskèm roce v DOZ Hostiva provedena kromï 47 kvalitnìch celkov ch oprav standardnìch autobus i historicky prvnì celkov oprava kloubovèho autobusu. Opravy prodluûujì jejich ûivotnost o dalöìch 6 let. ñ DOZ Hostiva obh jil certifikaci systèmu jakosti podle normy ISO 9002 na opravy a modernizace vznïtov ch motor a kompresor. ñ ZamÏstnanci o. z. obïtavï p ipravili a zabezpeëili upgrade p vodnì verze a n slednè rozöì enì uûivatelsk ch modul SW SAP R/3. ñ Se sloûitou situacì jsme se museli vypo dat v souvislosti se zmïnami vypl vajìcìmi z novely Z konìku pr ce a z na ÌzenÌ vl dy, kterè bylo zve ejnïno doslova v p edposlednì den roku. Rozs hlè pravy a zmïny musely b t provedeny v SW Diagramy a V kony, kterè podporujì naöì hlavnì Ëinnost. Musely b t provedeny i korekce jìzdnìch d. ñ Obrovsk kus pr ce byl vykon n p i zabezpeëov - nì tvorby novèho SW JÌzdnÌ dy. ñ Dos hli jsme naplnïnì pot ebn m poëtem idië autobus MHD a dodrûeli jsme tak z vazek ukonëenì spolupr ce s firmou Gall, kter n m v r mci mezin - rodnìho pron jmu pracovnìch sil zajiöùovala 21 idië. ñ V roce 2000 n s vöechny zaskoëil neoëek van a prudk v voj cen motorovè nafty. Tento n r st nemohl b t p edpokl d n a ani vytvo en rezerva na rovni editelstvì spoleënosti nestaëila k jeho pokrytì. DÌky vedenì spoleënosti a p Ìstupu mïsta se poda ilo tento neoëek van r st cen pokr t, a to bez dopadu na ceny jìzdnèho. Ž Jak uû bylo eëeno, p es dobrè v sledky je st le co zlepöovat. Na prvnìm mìstï bych vidïl splnïnì vöech ukazatel v provozu, v co nejvyööì kvalitï a co nejefektivnïji. Je pot eba se zamï it na: ñ Zlepöov nì podmìnek pro provoz autobus a jeho dispeëerskè ÌzenÌ. ñ Dopracov nì systèmu SAP R/3 umoûúujìcìho vyööì roveú a zkvalitnïnì vnitropodnikovèho ÌzenÌ. ñ P Ìpravu zìsk nì certifikace podle normy ISO 9002 v oblasti oprav a drûby vozidel a uëinit z kladnì kroky k p ÌpravÏ certifikace provozu autobus. ñ ProvedenÌ dalöìch krok ke zlepöenì informaënìch systèm a poskytovan ch informacì na zast vk ch a ve vozidlech. ñ Zlepöov nì ûivotnìho prost edì mj. i sniûov nìm podìlu provozu autobus na emisìch nap Ìklad zvyöov nìm poëtu autobus splúujìcìch p ÌsnÈ emisnì limity podle normy EURO 2 a v letoönìm roce i podle EURO 3, d le zkuöebnìm provozem autobus na speci lnì emulzi motorovè nafty s obsahem 10 aû 20 % vody. ñ ZdokonalenÌ systèmu zvyöov nì kvalifikace zamïstnanc a mnoho dalöìch kol. kol je cel ada. P ejme si, abychom je spojen mi silami, v co nejvyööì kvalitï a ve zdravì zvl dli. P i vöem, co ËinÌme, je pot eba se vr tit ke starèmu osvïdëenèmu rëenì kaûdèho dobrèho podnikatele: ÑN ö z kaznìk ñ n ö p nì. Sestavil Petr MalÌk 2/2001 DP kontakt 5

6 PENÍZE I. Výstavba metra S v stavbou metra zaëala zcela nov kapitola praûskè mïstskè hromadnè dopravy, kter p inesla z sadnì zlepöenì nejen co se t k poëtu p epravovan ch cestujìcìch, ale i v rychlosti, pohodlnosti a spolehlivosti. PraûskÈ metro je koncipov no na b zi autonomnìch tratì. I. 1. ñ IV.. provoznì sek tratï B metra TermÌn v stavby: 1990 aû CelkovÈ rozpoëtovè n klady stavby: 9 875,4 milion KË. Do prosince 2000 bylo profinancov no: 9 110,3 milion KË. Pl n na rok 2001 ËinÌ: 339,3 milionu KË. Do konce v stavby zb v profinancovat: 425,8 milionu KË. V roce 2001 bude dokonëena a do 30. Ëervna zprovoznïna stanice metra Kolbenova (d Ìve stanice»kd). I. 2. ñ Depo ZliËÌn TermÌn v stavby: 1997 aû CelkovÈ rozpoëtovè n klady: 803,8 milion KË. Do prosince 2000 bylo profinancov no: 600,5 milionu KË. Pl n na rok 2001 ËinÌ: 203,3 milionu KË. Depo ZliËÌn je rozhodujìcìm prvkem technickè z kladny tratï B a p i dokonëenì v roce 2006 bude pokr vat vöechny pot eby pro obsluhu tratï B. I. 3. ñ Stanice metra Depo Hostiva TermÌn v stavby: 2001 aû CelkovÈ rozpoëtovè n klady stavby: 644,0 milion KË. Do prosince 2000 bylo profinancov no: 5,0 milion KË. Pl n na rok 2001 ËinÌ: 116,8 milionu KË. (Zah jenì realizace je v souëasnosti v jedn nì org n hl. m. Prahy) Do konce v stavby zb v profinancovat: 522,2 milionu KË Z kladnìm cìlem prodlouûenì tratï A ze stanice Skalka do stanice Depo Hostiva je zajiötïnì p ÌmÈ obsluhy sp dovèho zemì pr myslovè maleöickoñ hostiva skè oblasti metrem. ProdlouûenÌm tratï A p ibliûnï o 1,4 kilometru do v chodnìho sektoru mïsta dojde ke zkr cenì autobusov ch linek praûskè integrovanè dopravy a odlehëenì autobusovèho termin lu Skalka. ProstorovÈ eöenì okolì stanice umoûnì situov nì z chytnèho parkoviötï P+R, kterè pozitivnï ovlivnì rozsah individu lnì dopravy do mïsta po silnici Ë. 2»ernokosteleck. Nejvýznamnější investiční akce pro rok 2001 Foto: Marek äebeö I. 4. ñ IV.. provoznì sek tratï C metra ñ 1. etapa (N draûì Holeöovice ñ L dvì) TermÌn v stavby: 2000 aû CelkovÈ rozpoëtovè n klady stavby: 7 438,0 milion KË. Do prosince 2000 bylo profinancov no: 577,0 milion KË. Pl n na rok 2001 ËinÌ: 1 900,0 milion KË. Do konce v stavby zb v profinancovat: 4 961,0 milion KË. K hlavnìm kol m rozvoje praûskè mïstskè hromadnè dopravy pat Ì dopravnì stavby, eöìcì dopravnì obsluhu kapacitnìch sìdliötnìch celk SevernÌho mïsta. KonkrÈtnÏ se jedn o prodlouûenì trati C severnìm smïrem a vy eöenì n vaznè dopravy do Bohnic. DopravnÌ obsluha SevernÌho mïsta metrem, p in öejìcì z sadnì zlepöenì radi lnìch vazeb obyvatel sp dovè oblasti k centru (z hlediska Ëasov ch ztr t, bezpeënosti a pohodlì cestujìcìch) i souvisejìcì sporu autobus, nebyla nikdy zpochybúov na. Diskuse o rozhodujìcìch koncepënìch problèmech, nap Ìklad o vlastnìm trasov nì metra na SevernÌ terase (Ñkr tk ì/ñdlouh ì varianta), zp sobu p ekon nì Vltavy (most/tunel), poëtu stanic a podobnï, zp sobily znaënè prodlouûenì p Ìpravy tohoto z mïru a aû razantnì rozhodnutì nejvyööìch org n mïsta z poslednìch let vëetnï zabezpeëenì investiënìch prost edk zajistily posun û doucìm smïrem, takûe v z Ì 2000 se poda ilo zah jit v stavbu z sadnìho provoznìho seku metra IV. C, 1. etapy N draûì Holeöovice ñ L dvì. KoneËn podoba tohoto seku metra, pokr vajìcìho dopravnì pot eby sp dovèho zemì p ibliûnï s obyvateli, dospïla k dvoustaniënìmu provedenì (stanice Kobylisy a L dvì) s p ekon nìm Vltavy tunelem. Oproti p vodnìm dispoziënìm z - mïr m bylo ustoupeno od realizace dopravnï zbytnè stanice TrÛja, coû podstatnï snìûilo n klady danè stavby. StavebnÌ dèlka provoznìho seku ËinÌ metr, s raûenou dvouvestibulovou stanicì Kobylisy na KobyliskÈm n mïstì a s hloubenou jednovestibulovou stanicì L dvì p ed stejnojmenn m obchodnìm centrem v ulici St elniënè. ZprovoznÏnÌ tratï s n klady p ibliûnï 7,5 miliardy KË se p edpokl d v roce V r mci moûnostì jsou uplatúov ny dalöì n mïty na ekonomizaci stavby, v souëasnè dobï je projedn v na zmïna, t kajìcì se vyuûitì jednolodnìho provedenì stanice oproti p vodnìmu dvoulodnìmu, spoleënï s pravou v chodnìho vestibulu. Samostatnou problematikou je eöenì n vaznè dopravy do Bohnic. Tato byla v zemnìm pl nu hl. m. Prahy zakotvena v podobï tramvajovè tratï. P edevöìm z ekonomick ch d vod vöak bylo usnesenìm Zastupitelstva hl. m. Prahy Ë. 20/41 z 29. Ëervna 2000 rozhodnuto o realizaci autobusovè varianty obsluhy Bohnic, s ponech nìm zemnì rezervy pro p Ìpadnou v hledovou realizaci tramvajovè tratï. V souëasnè dobï je zpracov v na dokumentace pro ukonëenì autobusov ch linek v oblasti Kobylis, konkrètnï u tramvajovè smyëky St elniën. I. 5. ñ IV.. provoznì sek tratï C ñ 2. etapa (L dvì ñ LetÚany) TermÌn v stavby: 2001 aû CelkovÈ rozpoëtovè n klady: 7 869,0 milionu KË. Do konce prosince 2000 bylo profinancov no: 26,9 milionu KË. Pl n na rok 2001 ËinÌ: 47,0 milion KË. Do konce v stavby zb v profinancovat: 7 795,1 milionu KË. Jedn se o plynulè pokraëov nì tratï C metra z L dvì p es Prosek k are lu v staviötï LetÚany, kde bude dopravnì termin l p ÌmÏstsk ch autobus a parkoviötï P+R, kterè zachytì podstatnou Ë st dopravy ze severnì a severov chodnì Ë sti aglomerace s p estupem na metro. II. Obnova dopravních prostředků II. 1. ñ Vozy metra U metra doölo v poslednì dobï k velkèmu tlaku na snìûenì poëtu voz mimo p epravnì v kon. P es Foto: Marek äebeö 6 DP kontakt 2/2001

7 PENÍZE vöechna opat enì v oblasti v roby a rekonstrukce vlak metra musìme konstatovat, ûe prvnì novè vlaky byly za azeny do provozu aû v polovinï ledna a v souëasnosti by mïly zaëìt jezdit rekonstruovanè soupravy. RekonstruovanÈ vozy TermÌn ermìn: 1999 aû CelkovÈ rozpoëtovè n klady: 3 345,0 milion KË. Do konce prosince 2000 bylo profinancov no: 718,3 milion KË. Pl n na rok 2001 ËinÌ: 900,0 milion KË. Zb v profinancovat: 1 726,7 milion KË. Do konce I. ËtvrtletÌ roku 2000 zadala naöe spoleënost äkodï DopravnÌ technika, s. r. o. provedenì rekonstrukce 7 souprav 81ñ71, jejichû modernizace by mïla b t ukonëena tento mïsìc ( nor 2001). D - le byla uzav ena smlouva na n sledujìcì 3 roky, kter r mcovï stanovì pravidla pro uzavìr nì smluv o dìlo na konkrètnì poëty voz. P edpokl d me, ûe v letoönìm roce bude rekonstruov no 6 vlak. NovÈ vozy TermÌn ermìn: 1996 aû CelkovÈ rozpoëtovè n klady: 4 950,0 milion KË. Do konce prosince 2000 bylo profinancov no: 2 237,5 milion KË. Pl n na rok 2001 ËinÌ: 1 380,0 milion KË. Zb v profinancovat: 1 332,5 milion KË. U nov ch vlak metra se v poslednì dobï podstatnï zlepöila situace ve v robï. Do konce roku 2000 byly vyrobeny 12. a 13. souprava ve formï hrub ch sk ÌnÌ. V robnï dokonëeny byly dalöì vlaky, tj. Ë. 6 a 7. Souprava Ë. 8 je v pokroëilèm stavu rozpracovanosti. Vlaky Ë. 9 a 10 jsou p ipravov ny pro mont û elektrov zbroje. Z hlediska rovnï v roby lze p edpokl dat, ûe pravidelnè dod vky budou obnoveny v I. ËtvrtletÌ letoönìho roku. Pokud p Ìzniv situace bude pokraëovat, mïlo by dojìt ke stabilizaci nep ÌznivÈ situace v zabezpe- Ëov nì provozu metra. II. 2. ñ N kup autobus V roce 2001 se pl nuje n kup celkem 73 autobus : CelkovÈ rozpoëtovè n klady: 389 milion KË. N kup: standardnì autobusy nìzkopodlaûnì 30 kus, standardnì autobusy 20 kus, kloubovè autobusy 20 kus, kloubovè autobusy nìzkopodlaûnì 3 kusy. Pro zajiötïnì navrhovanè obnovy vozovèho parku autobus v roce 2001 byly vyhl öeny 2 obchodnì soutïûe na n kup autobus. PrvnÌ se t kala standardnìch voz a druh kloubov ch. Pro koupi obou druh autobus byla vybr na nabìdka firmy Karosa, a. s. VysokÈ M to. II. 3. ñ Rekonstrukce tramvajì TermÌn ermìn: 2000 aû CelkovÈ rozpoëtovè n klady: 240,0 milion KË. Do konce prosince 2000 bylo profinancov no: 79,7 milion KË. Pl n na rok 2001 ËinÌ: 160,3 milion KË. Pr mïrnè st Ì tramvajì T3 dosahuje p es 30 let, coû se projevuje na jejich opot ebov nì a celkovèm technickèm stavu, zejmèna karoserii, kter trpì korozì. Z tïchto d vod bylo p istoupeno k prov dïnì technickèho zhodnocenì tramvajì, kterè obsahuje: ñ rekonstrukci a Ë steënou opravu karoserie vëetnï celkovèho olakov nì, ñ rekonstrukci trakënì elektrov zbroje, ñ Ë steënou modernizaci podvozk, ñ modernizaci informaënìho systèmu. V bïrovè ÌzenÌ na dodavatele technickèho zhodnocenì tramvajì T3 se konalo v I. ËtvrtletÌ Z v bïrovèho ÌzenÌ na nejvhodnïjöì nabìdku pro rekonstrukce tramvajì T3 vyplynula cena ve v öi p ibliûnï 3,9 milionu KË za tramvaj ñ vìtïzem se stal Pars äumperk, se kter m byla seps na smlouva. P edmïtem smlouvy je technickè zhodnocenì 25 kus tramvajì T3 v pr bïhu roku od data podeps ni smlouvy (31. kvïtna 2000). V roce 2001 bude technicky zhodnoceno 20 kus tramvajì. III. Stavební činnost III. 1. ñ P estavba OZT D Hostiva TermÌn realizace: 1995 aû CelkovÈ rozpoëtovè n klady: 545,0 milion KË. Do konce prosince 2000 bylo profinancov no: 527,5 milion KË. Pl n na rok 2001 ËinÌ: 17,5 milion KË. Stav rozestavïnosti Pro uvolnïnì prostoru, k zah jenì samotnè rekonstrukce uvnit haly opraven, byla v letech 1995 aû 1996 realizov na nult etapa. UûÌv nì Ë sti stav- by, oznaëenè jako 0. etapa, bylo povoleno na z kladï kolaudaënìho rozhodnutì Magistr tu hl. m. Prahy. V letech 1996 aû 1998 byla realizov na I. etapa. kolem I. etapy byla rekonstrukce v uvolnïnè Ë sti haly, do kterè byly situov ny provoznì soubory povrchov ch prav s vyuûitìm dopravy tramvajov ch sk ÌnÌ na nosiëi umìstïnèm na vzduchov ch polöt - Ìch, karos skè z zemì, p ed vacì stanoviötï a ostatnì doprovodnè a podmiúujìcì Ë sti v stavby. PovolenÌ k prozatìmnìmu uûìv nì dvou provoznï ucelen ch Ë stì I. etapy ke zkuöebnìmu provozu bylo omezeno termìnem do 30. Ëervna TrvalÈ uûìv nì Ë sti stavby, oznaëenè jako I. etapa, po spïönèm probïhnutì zkuöebnìho provozu, bylo povoleno na z kladï kolaudaënìho rozhodnutì Magistr tu hl. m. Prahy. V letech 1998 aû 1999 stavba plynule p eöla do realizace II. etapy. kolem II. etapy bylo vybudov nì pracoviöù oprav tramvajov ch podvozk, vyvazov - nì a zavazov nì podvozk, pro mimo dnè opravy podvozk, mytì dìl podvozk a diagnostiky. Na z - kladï kolaudace stavby, oznaëenè jako II. etapa, provedenè ve dvou provoznï ucelen ch Ë stech, bylo povoleno prozatìmnì uûìv nì ke zkuöebnìmu provozu s termìnem ukonëenì do 31. b ezna TermÌn byl n slednï prodlouûen z d vodu nep Ìzniv ch v sledk na Ìzen ch hygienick ch mï- enì (byly namï eny nadlimitnì hodnoty hluku na urëen ch pracoviötìch) do 30. listopadu Foto: o.z Metro V souëasnè dobï jsou zpracov ny n vrhy opat enì na snìûenì hladiny hluku, a tìm vytvo enì podmìnek pro klasifikaci tïchto vybran ch pracoviöù jako nerizikov ch. Z dispoziënìch d vod byl vybudov n, v r mci probìhajìcì III. etapy v stavby, nov kancel sk vestavek (tento kancel sk vestavek byl zkolaudov n ke zkuöebnìmu provozu v termìnu 4. srpna 2000 tak, aby byla zajiötïna kontinuita p i prov dïnì stavebnìch a technologick ch pracì III. etapy). St vajìcì stav rozestavïnosti Stavba plynule p eöla v roce 1999 do realizace III. etapy v stavby. kolem III. etapy je vybudov nì dalöìho dvojboxu pro st vajìcì lakovny (p vodnï byl zaëlenïn do rozsahu projektu I. etapy ñ z provoznìch d vod je realizov n aû v r mci probìhajìcì III. etapy), nov ch karos sk ch pracoviöù vëetnï pracoviötï urëenèho pro rovn nì r m, kterè bylo 8 2/2001 DP kontakt 7

8 PENÍZE 7 slouëeno s pracoviötïm laminov nì, a d le pracoviötï oprav pantograf a rozöì enì karos skèho z - zemì o sva ovnu. ProbÌhajÌcÌ v stavba III. etapy byla ukonëena v roce 2000 a od 1. ledna 2001 byl zah jen zkuöebnì provoz. Rozsah projektovanè III. etapy byl vzhledem k finanënìm prost edk m, zb vajìcìm do v öe schv lenèho investiënìho limitu 545 milion korun, redukov n tak, aby bylo moûnè realizovat podmiúujìcì p ed vacì stanoviötï pro pracoviötï umìstïn v p ilèhajìcì Ë sti opraven. CÌlov stav Cel rozsah stavby, podle p vodnìho z mïru z projektu pro stavebnì povolenì, nenì moûnè realizovat z d vodu vyëerp nì stanovenèho limitu finanënìch prost edk. Ze zb vajìcìch finanënìch prost edk po dokonëenì III. etapy bude realizov - no p ed vacì stanoviötï ( eöenè bude v r mci projektu Ë sti IV. etapy), a tìm bude plnï zajiötïna provozuschopnost a vyuûitelnost pl novan ch oprav - rensk ch kapacit novï rekonstruovan ch pracoviöù. PracoviötÏ na proplach, kter nebudou rekonstruov na, budou vyuûìv na i nad le k Ëinnostem na nich dosud provozovan m. V letoönìm roce se p edpokl d realizace redukovanè IV. etapy v stavby s termìnem dokonëenì p ibliûnï z Ì IV. etapou bude stavba ukonëena a budou vytvo eny podmìnky pro provozuschopnost celè redukovanè Ë sti opravny tramvajì. V Ë sti haly, kter z finanënìch d vod jiû nebude v sou- ËasnÈ dobï rekonstruov na, bude pokraëovat v roba ve st vajìcìm rozsahu. III. 2. ñ Rekonstrukce objektu pro DODK TermÌn realizace: 2000 aû CelkovÈ rozpoëtovè n klady: 44,0 milion KË. Do konce prosince 2000 bylo profinancov no: 14,0 milion KË. Pl n na rok 2001 ËinÌ: 30,0 milion KË. P edmïtem rekonstrukce objektu pro DODK (dennì oöet enì a dennì kontrola) je p estavba a prava st vajìcì ocelovè haly b valè spalovny kal, situovanè uvnit are lu st ednìch dìlen v Hostiva- i, na pracoviötï dennìho oöet enì a dennì kontroly autobus pro pot eby o. z. Autobusy. P vodnì objekt spalovny kal, kter je jiû delöì dobu mimo provoz, bude celkovï rekonstruov n a novï vyuûìv n jako objekt DODK. St vajìcì nosn konstrukce lehkè typovè haly HARD z stane zachov na a v minim lnìm nutnèm rozsahu bude upravena tak, aby vyhovovala dispoziënìmu uspo d nì pro novou funkci. Hala m modulov rozmïr 48 x 18 m, velikost modulu je 6 metr. DispoziËnÌ eöenì vych zì z poûadavku na technologii provozu. Ve vnit nìm prostoru haly bude vybour na p vodnì vestavba a po celè dèlce z padnì stïny bude uvnit provedena nov dvoupodlaûnì vestavba, ve kterè bude umìstïno z zemì pot ebnè k provozu objektu DODK: p ÌzemÌ ñ provoznì kancel e, dìlny, kuchyúka, WC, sklady, v mïnìk, olej rna a kompresorovna, patro ñ öatny, WC, um v rny a sprchy. Představenstvo projednalo Leden p inesl dvï zased nì p edstavenstva naöì spoleënosti. V ter 9. ledna se konalo mimo dnè jedn nì a o öest dnì pozdïji pl novanè. Co bylo na programu? Problematika nov ch voz metra. Gener lnì editel ing. Houfek sezn mil ËastnÌky s tìm, ûe Ministerstvo pr myslu a obchodu»eskè republiky podalo na z kladï podklad profesora TuËnÈho (designèr jednoho n vrhu na novè vozy metra na po- Ë tku devades t ch let) st tnìmu zastupitelstvì v Praze ozn menì o podez enì ze sp ch nì trestnèho Ëinu nedodrûenì bezpeënostnìch p edpis u nov ch voz metra M1. P edstavenstvo p ijalo usnesenì, na jehoû z - kladï budou pod na pat iën trestnì ozn menì tak, aby povinnost dokazovat byla na stranï profesora 8 DP kontakt 2/2001 ObÏ rovnï jsou propojeny dvouramenn m schodiötïm. Ve volnèm prostoru haly bude v podèlnèm pruhu o öì ce 6,5 metru prostor pro mytì a pravu interièru vozidel, ve zb vajìcìm prostoru bude v ose vjezdov ch vrat vybudov n prohlìûecì kan l. V r mci pravy objektu bude provedena rekonstrukce obvodovèho pl ötï, pravy podlahov ch konstrukcì a ocelovè konstrukce haly, zateplenì st echy, rekonstrukce st eönìch svïtlìk a dalöì navazujìcì pr ce ñ z meënickè, klempì skè v robky, n tïry, rekonstrukce p Ìst eöku, osazenì vrat, vyt pïnì, slaboproud a dalöì. SouË stì akce je i vybudov nì p ÌjezdovÈ komunikace, dopravnì znaëenì a sadovè pravy. TechnologickÈ za ÌzenÌ novèho objektu DODK (neboù st vajìcì DODK v hale drûby bude zruöen) sest v z olejovèho hospod stvì, rozvodu stlaëenèho vzduchu, vzduchotechniky vëetnï M+R, silov ch rozvod nìzkèho napïtì, osvïtlenì haly a antèny VKV. Stavba bude dokonëena v listopadu III. 3. ñ OdstavnÈ plochy autobus v Hostiva i TermÌn realizace: 2000 aû CelkovÈ rozpoëtovè n klady stavby: 4,0 miliony KË. Do konce prosince 2000 bylo profinancov no: 0,5 milionu KË. Pl n na rok 2001 ËinÌ: 3,5 milionu KË. OdstavnÈ plochy jsou navrûeny pro st vajìcì po- Ëet 160 autobus (s moûnosti budoucìho rozöì enì). Dnes se autobusy odstavujì na zpevnïn ch ploch ch v are lu, kterè jsou p eplnïny a neodpovìdajì podmìnk m vodohospod skèho zajiötïnì. DispoziËnÌ a prostorovè uspo d nì odstavn ch ploch je eöeno tak, aby bylo moûnè odstavovat na ploöe libovoln poëet kloubov ch nebo sûlo voz podle provoznìch pot eb. St nì autobus je navrûeno öikmè 45, pro kloubovè vozy pr jezdnè, pro sûlo vozy öìpovè s öirok m modulem jednè ady st nì a komunikace. TuËnÈho. Opravy a rekonstrukce tramvajov ch voz v ro- ce ÿeditel o. z. ElektrickÈ dr hy ing. Pokorn informoval o skuteënosti, ûe byla p ijata opat enì, aby mohlo b t v Hostiva i v letoönìm roce rekonstruov no minim lnï 20 tramvajì typu T3. Podle slov technickèho editele ing. JÌlka budou ve IV. ËtvrtletÌ 2001 rekonstrukce probìhat jiû v plnè kapacitï hostiva skè Oprav renskè z kladny tramvajì. Informace o systèmu vïcn ch b emen. ObchodnÏ ñ ekonomick editel ing. Pomazal uvedl, ûe problematiku oceúov nì vïcn ch b emen upravuje sdïlenì ministerstva financì a DopravnÌ podnik dodrûuje vöechna stanoven pravidla. Prodej akciì spoleënosti Rencar Praha, a. s. Gener lnì editel ing. Houfek informoval, ûe v p tek Kapacita odstavn ch ploch plocha I plocha II celkem autobus standardnì 76 nebo nebo 123 autobus kloubov 17 nebo nebo 27 Celkov kapacita 140 nebo 150 V r mci odstavnè plochy I bude nutnè provèst p eloûku plynovodu. Na odstavnè ploöe II bude p eloûen st vajìcì are lov vodovod vëetnï hydrantu. RovnÏû bude p eloûeno kabelovè vedenì k nov m stoû r m ve ejnèho osvïtlenì, pod komunikaci bude uloûeno v chr niëce, d le telefonnì kabel a vrchnì vedenì optokabelu. Realizace stavby si vyû d rovnïû demolice st - vajìcìch objekt, a to: ñ plechov sklad m 3, ñ st vajìcì zpevnïnè plochy m 2, ñ je bov dr ha v dèlce 65 m, ñ ploty a sloupy ve ejnèho osvïtlenì. OdvodnÏnÌ st vajìcìch ploch bude napojeno na are - lovou kanalizaci v z padnì Ë sti are lu. Pro zachycenì zneëiötïn ch deöùov ch vod, vznikajìcìch smyvem kapu ropn ch l tek z autobus na odstavnè plochy, jsou pro obï plochy navrûeny odluëovaëe ropn ch l tek. NapojenÌ odstavn ch ploch na komunikaënì sìù bude ulicì SazeËskou z k iûovatky»ernokosteleck ñ SazeËsk. Pro p Ìjezd a v jezd autobus bude pouûìv n vjezd do are lu o. z. Metro v ulici SazeËskÈ spoleënou vr tnicì oprav renskè z kladny metra a depa metra, vjezd bude vybaven automatickou z - vorou a kamerov m dohledem. Autobusy budou projìûdït are lem o. z. Metro a vyjìûdït budou druhou vr tnicì z are lu, kter bude rovnïû obsluhov - na pracovnìky o. z. Autobusy. Po vybudov nì odstavn ch ploch (vëetnï osvïtlenì) budou provedeny sadovè pravy, jejichû smyslem je zasazenì ploch do zelenï a zejmèna zmìrnïnì Ëink exhal t do okolì. Za technick sek editelstvì ing. Milada Priorov a mgr.. Ladislav Kova Ìk 12. ledna letoönìho roku p evzala v bïrov komise pro otvìr nì ob lek nabìdky od z jemc a ve 14 hodin probïhlo jejich otev enì. NabÌdky p edloûily firmy euroawk, s. r. o., JCDecaux ñ MÏstsk mobili a Europlakat spol. s r. o. V z vïru ledna se seölo p edstavenstvo, aby jednotlivè nabìdky posoudilo. KolektivnÌ vyjedn v nì. Gener lnì editel ing. Houfek sezn mil z ËastnÏnÈ s tìm, ûe jedn nì pokraëujì a obï strany se snaûì p iblìûit se ve sv ch stanoviscìch. N vrh novely volebnìho du pro volbu z stup- c zamïstnanc do dozorëì rady. P edstavenstvo schv lilo p edloûen n vrh volebnìho du, podle kterèho probïhnou volby v prvnì polovinï letoönìho roku. ñredñ

9 K bezpečnosti či nebezpečnosti nových vozů metra typu M1 V poslednì dobï probïhla v mediìch sèrie Ël nk a televiznìch öot o nebezpeënosti nov ch elektrick ch voz praûskèho metra, kterè jiû naöe spoleënost provozuje ve zkuöebnìm provozu s cestujìcìmi na trati C, prvotnï vyvolan designèrem panem TuËn m. K tomu bychom chtïli Ìci nïkolik slov i my pracovnìci odötïpnèho z vodu Metro, kte- Ì jsme s tìmto projektem obnovy a modernizace vozovèho parku praûskèho metra spjati od samèho poë tku. vodem struënï o homologaci, spr vnï podle dikce z kona o schv lenì typu dr ûnìho vozidla. Vozidlo metra obecnï je sloûit stroj a ani jeho schvalov nì typu nenì jednoduch proces. Ze z kona o schv lenì typu rozhoduje dr ûnì spr vnì ad, v tomto p ÌpadÏ Dr ûnì ad z Ìzen jako org n st tnì spr vy, na z kladï û dosti tuzemskèho nebo zahraniënìho v robce dr ûnìho vozidla, v naöem p ÌpadÏ Konzorcia Metro Praha (KMP) firem»kd, Adtranz a Siemens. Podkladem pro jeho rozhodnutì je v sledek zkouöky dr ûnìho vozidla, kterou zajiöùuje v robce u pr vnickè osoby urëenè Ministerstvem dopravy. Touto pr vnickou osobou je u vozidla typu M1 V zkumn stav kolejov ch vozidel. Seznam zkouöek u vozu typu M1 obsahuje 55 poloûek, a protoûe jsou v tèto dobï prakticky vöechny splnïny, m ûeme uvèst konkrètnì p Ìklady. Zkouöky se prov dïly jak v z vodï»kd DopravnÌ systèmy na ZliËÌnÏ (z tïch sloûit ch je moûno uvèst statickou pevnostnì zkouöku sk ÌnÏ), tak i potom na vöech tratìch praûskèho metra a zkuöebnìch tratìch vozov ch dep. V praxi to znamenalo bezpoëet zkuöebnìch smïn v noënìch v luk ch (p es den metro jezdì a Ñpracovatì se nedalo), v dennì dobï pak jìzdy na zkuöebnìch tratìch. Nebudeme vöechny zkouöky vyjmenov vat, to bychom se dostali do pozice jednè epizodnì role ve filmu Na samotï u lesa, ale m ûeme prohl sit, ûe uöet ena nez stala û dn v zbroj vozidla, aù jiû elektrick, pneumatick nebo mechanick. Ze zkouöek elektrick ch jsme nap Ìklad simulovali zkraty postupnï od hlavnìho vypìnaëe p es meziobvod aû na f zi/mezi f zemi asynchronnìho trakënìho motoru. NÏkter mi naöimi poûadavky se zd l b t dodavatel elektrickè v zbroje Siemens p ekvapen, ale nikdy ne ekl ne a nutno konstatovat, ûe vöechny zkouöky mïly pozitivnì v sledek. Samostatnou kapitolou bylo ladïnì ÌdÌcÌho software p i pr jezdu trakcì p es nep eklenutelnè dïlenì p ÌvodnÌ kolejnice. Ze zkouöek mechanickè Ë sti lze jako p Ìklad uvèst zkouöku bezpeënosti proti vykolejenì (urëenì ÑYì a ÑQì) a zkouöku jakosti chodu. V tomto p ÌpadÏ se projìûdïla cel traù B konstrukënì rychlostì vozidla 90 km/h, ze speci lnìch mï ÌcÌch dvojkolì byly snìm ny p edevöìm p ÌËnÈ sìly mezi kolem a kolejnicì. Pro urëenì jakosti chodu pak v prostoru pro cestujìcì akcelerometry snìmaly pohyb sk ÌnÏ vöemi smïry. JÌzdy byly provedeny jak p i plnï funkënìm sekund rnìm vzduchovèm vypruûenì sk ÌnÌ voz, tak i p i simulovanè poruöe tohoto vypruûenì (to kdyû v sobotu ve 3 hodiny r no parta Ñzkuöeb - k ì plìûenìmñplazenìm v kolejiöti stanice SmÌchovskÈ n draûì pod soupravou vypustila vöech dvacet pomocn ch vzduchojem sekund rnìho vypruûenì). Zkouöky pneumatickè v zbroje byly pochopitelnï p edevöìm zamï eny na funkci a parametry pneumatickè brzdy a v robu stlaëenèho vzduchu. O zkouök ch by se mohlo napsat mnohem vìce, ale zde jsou pro ilustraci uvedeny jen nïkterè Ñty hlavnìì, kterè byly Dr ûnìm adem urëeny, respektive jejich kladnè v sledky byly z kladnìm p edpokladem pro povolenì zkuöebnìho provozu na ve ejn ch tratìch metra za provozu s cestujìcìmi. P edtìm jeötï souprava ujela 5 tisìc km na zkuöebnì trati depa KaËerov, aby pak v Ìjnu 1998 vyjela na traù C s kovovou z tïûì 22 tun v kaûdèm voze, simulujìcì maxim lnì obsazenì. Takto ujela 15 tisìc km. Teprve potom byl povolen zkuöebnì provoz s cestujìcìmi, zatìm jeötï bez zabezpeëovacìho za ÌzenÌ, v dèlce 30 tisìc km. Toto vöe je zde uvedeno proto, aby bylo jednoznaënï eëeno, ûe odbornì pracovnìci Dr ûnìho adu vydali povolenì ke zkuöebnìmu provozu s cestujìcìmi po n roën ch zkouök ch prov dïn ch urëen mi v zkumn mi a zkuöebnìmi institucemi, kterè k nim vydaly protokoly s kladn m v sledkem. Bylo podle standard a p Ìsluön ch norem provï eno, ûe vozidlo bez kolize projede tunely, ochrany v p ÌpadÏ zkratu v elektrickè v zbroji zareagujì a vadn obvod odpojì, mìra bezpeënosti proti vykolejenì je dostateën, brzdy splnì p edepsanè brzdovè dr hy, trakënì v zbroj je dostateënï dimenzovan i na maxim lnì z tïû, se kterou se souprava v pravidelnèm provozu prakticky nesetk a podobnï. V neposlednì adï by to byli i pracovnìci o. z. Metro, kte- Ì se vöech zkouöek aktivnï Ëastnili a spolupracovali p i jejich vyhodnocov nì a kte Ì by p i pochybnostech o bezpeënosti vozidla nedali souhlas s vystavenìm vozidla do provozu s cestujìcìmi. NynÌ k nïkter m argument m pana TuËnÈho DesignÈr TuËn byl na poë tku vzniku projektu vozidla M1 autorem n vrhu designu voz, z ejmï na zak zku»kd, ale v urëitè dobï n m byl kompetentnìmi pracovnìky»kd jako designèr projektu p edstaven ing. arch. Patrik Kotas. ProË doölo k tèto zmïnï, povaûujeme za vïc mezi»kd a designèrem TuËn m. Od tohoto okamûiku vöak jiû probïhlo nïkolik vln z sadnï kritick ch Ël nk ke koncepci a eöenì voz M1. StruËnÏ eëeno, jsou pro n s dosti p ekvapujìcì, protoûe koncepce pana TuËnÈho se od dneönì realizovanè totiû v z sad ch neliöì. Ho- BEZPEČNOST vo Ì o nevhodnï velkè dèlce voz, ale vozy v jeho koncepci byly jeötï delöì (Ñp es sp hlaì mm ËelnÌ/dneönÌ jen mm a mm vozy vloûenè/dneönì jen mm). Mimochodem nejnovïjöì v z vìdeúskèho metra m srovnatelnou dèlku mm a nejnovïjöì v z mnichovskèho metra mm. Od d Ìve v z padnì EvropÏ preferovanè koncepce voz dèlky p ibliûnï 16 metr bylo minim lnï v tïchto p Ìpadech upuötïno a dèlky s naöimi vozy typu M1 jsou srovnatelnè. TvrzenÌ pana TuËnÈho, ûe Ñvöechny novè projekty vlak metra ve vyspïlèm svïtï vych zejì z kr tk ch voz..ì je tak silnï zpochybnïno. TakÈ v pr chodnosti soupravy pro p Ìpad evakuace nebo poû ru jsou obï koncepce prakticky shodnè. Vozy majì v koncov ch Ëelech pr chozì dve e (v obou koncepcìch öì kovï prakticky shodnè) pro p Ìpad nutnèho podèlnèho pr chodu soupravou. Za norm lnì situace jsou dve e v zav enè poloze jiötïny elektromagnetick m z mkem, v p ÌpadÏ pot eby jsou strojvedoucìm d lkovï uvolnïny a cestujìcì jsou vyzv ni k pr chodu do sousednìch voz. P esto pan TuËn tuto koncepci uv dì jako nepr chodnou. Jak potom nazvat koncepci nap Ìklad provozovan ch vìdeúsk ch voz, kterè majì zadnì Ëelo podobnè naöim autobus m? K dalöìmu tvrzenì o Ñnep Ìstupnosti kabiny idiëe z pasaûerskè Ë stiì je moûno Ìci, ûe jsou mezi prostorem pro cestujìcì a kabinou posuvnè dve e, takûe kabina p Ìstupn je. K nouzovèmu v stupu Ëelem soupravy tehdejöì koncepce Ìk : Ñ»elo lze na p nì odbïratele vybavit nouzov m v stupem (dve e) za pomoci sch dk, kter mi je v tomto p ÌpadÏ stanoviötï vybaveno. Toto eöenì vöak omezuje v hled idiëe a komplikuje konstrukci ÌdicÌho stanoviötï.ì K tomu je moûno uvèst, ûe projekt tunel praûskèho metra uvaûuje vûdy na jednè stranï s odstupovou rampou ñ pochozì stezkou ve v öce 400 mm nad temenem kolejnice. Zdroje moûnèho nebezpeëì, jako nap Ìklad vysokonapïùovè kabely, jsou vedeny na opaënè stranï tunelu. Tato rampa musì b t takè z vaznï udrûov - na jako pr chozì. P i v öce podlahy vozu nad temenem kolejnice 1150 mm je v ökov rozdìl 750 mm. Souprava je na obou Ëelech vybavena sch dky pro nouzov sestup, kterè by byly umìstïny do otev en ch boënìch dve Ì o svïtlosti aû 1300 mm a op eny na pochozì stezku, kter, opakuji, musì b t voln. TakÈ seskok fyzicky vyspïl ch osob je p i tomto v ökovèm rozdìlu, za nouzovè situace, moûn. Kdyby 2/2001 DP kontakt 9 11

10 PREFERENCE Co se v uplynulém roce podařilo v preferenci? moûno pouze p ek ûku v provozu, dojdeme k z vïru, ûe tam, kde je vedle tramvajovèho p su pln Ë ra souvisl, nem ûe prakticky dojìt k p Ìpadu, ûe by tramvaj byla blokov na jin mi vozidly na kolejìch. V dennìm provozu vöak vidìme tïchto p Ìpad stovky. Nep ÌsluöÌ n m rozebìrat, proë. Ale tyto situace d vajì odpovïô na Ëast dotaz, zda bylo nutnè poloûenì betonov ch prah kolem kolejì. Bylo. Tyto prahy udrûujì automobily mimo pr jezdnì pr ez tramvaje, kter tak nenì zdrûov na neuk znïn mi idiëi; pr jezd ostatnìch vozidel je p itom umoûnïn ve stejnè mì e. Dnes jsou takto oddïleny tratï na N rodnì t ÌdÏ od zast vky N rodnì divadlo k Peröt nu, na RaöÌnovÏ n b eûì od V tonï po Jir skovo n - mïstì, v BÏlehradskÈ ulici od Tylova n mïstì po k iûovatku s Anglickou ulicì, v N draûnì ulici od PlzeÚky po k iûovatku s OstrovskÈho ulicì, p ed k iûovatkou BÏlehradsk ñ Otakarova, na PodolskÈm n b eûì u zast vky Podolsk vod rna, v RevoluËnÌ p ed n mïstìm Republiky a ve FrancouzskÈ ulici p ed k iûovatkou s Moskevskou ulicì. LetoönÌ novinky naleznete ve druhèm Ël nku na tèto stranï. NemÈnÏ Ëinn m opat enìm, zajiöùujìcìm vïtöì plynulost tramvajovèho provozu, je preference jìzch zejì o p est vky na obratiötìch. Anal zou v sledk dispeëerskèho ÌdÌcÌho systèmu lze jednoznaënï i prok zat zv öenì p esnosti provozu v souladu s jìzdnìmi dy. Nezanedbateln je i spora elektrickè energie, neboù plynulè projìûdïnì tïmito seky bez zbyteën ch n ölap je mnohem efektivnïjöì. KromÏ v öe uvedenèho osazenì podèln ch oddïlovacìch prah byla v z Ì 2000 provedena nov prava prostoru tramvajovè zast vky ÑN - N - rodnì t Ìdaì ve smïru Karlovo n mïstì, respektive Lazarsk ve Sp lenè ulici (tzv. Ñzast vkov mysì). Tato prava spoëìv v rozöì enì chodnìku (zast vkovèho prostoru) k tramvajovè trati, ËÌmû doölo k podstatnèmu rozöì enì prostoru pro cestujìcì a k eliminaci jejich ohroûenì projìûdïjìcìmi automobily, jejichû vjezd byl v prostoru zast vky zak - z n. StavebnÌ prava nabìzì cestujìcìm vyööì komfort a bezpeënost v podobï bezkoliznìho n stupu a v stupu. Sv m provedenìm (vëetnï doplúk uliënìho mobili e) souëasnï zvyöuje estetickou roveú uliënìho parteru. V souvislosti s v öe uvedenou pravou vstoupila v platnost i zmïna dopravnìho reûimu v p ilehlè oblasti centra (Sp len, Jungmannova, VodiËkova) s pozitivnìm dopadem na pr jezdnost tramvajì. Zpracoval dopravnì sek editelstvì V pr bïhu uplynulèho roku byly v r mci postupnè realizace ÑProjektu preference MHD v Prazeì osazeny betonovè podèlnè prahy, oddïlujìcì tramvajovou traù od vozovky v n sledujìcìch secìch: ï FRANCOUZSK v seku n mïstì MÌru ñ Bla- nick v obou smïrech v celkovè dèlce 145 metr (realizov no v srpnu 2000), ï NUSELSK v seku n mïstì brat Ì Synk ñ T borsk ve smïru z centra v dèlce 29 metr (realizov no v listopadu 2000), ï CHOTKOVA v seku od konce JelenÌho p Ìko- pu k ulici U Brusk ch kas ren ve smïru do centra v dèlce 171 metr (realizov no v listopadu 2000). Aplikace betonov ch tvarovek oddïlujìcìch tramvajovou traù od vozovky vych zì z provoznìch zkuöenostì a realizuje se v secìch, kde doch zì k v znamnèmu naruöov nì plynulosti tramvajovè dopravy individu lnì automobilovou dopravou. HlavnÌm efektem tohoto opat enì je omezenì negativnìho vlivu individu lnì automobilovè dopravy na plynulost a pravidelnost tramvajovè dopravy a pokles nehodovosti v dotëen ch lokalit ch. JÌzda i v ostatnìch traùov ch secìch je tak nejenom pravidelnïjöì, ale hlavnï bezpeënïjöì, neboù idiëi nejsou nuceni vyrovn vat ËasovÈ ztr ty a nep i- Individuální versus hromadná doprava 3. část StejnÏ jako jinde ve svïtï, i v Praze jsou v praxi uplatúov ny prost edky preference mïstskè hromadnè dopravy. V p edch zejìcìch dvou Ë stech jsme popsali d vody, proë jsou urëit opat enì v tèto oblasti nezbytn. V provozu tramvajì se jedn o oddïlenì tramvajovèho p su od jìzdnìch pruh pro ostatnì vozidla a o zv hodnïnì p i pr jezdu k iûovatkami, na nichû je provoz Ìzen svïteln m signalizaënìm za ÌzenÌm, v autobusovèm provozu pak o vyhrazenì jìzdnìho pruhu na vozovce tam, kde je to moûnè a kde intenzita ostatnì dopravy znemoû- Úuje norm lnì pr jezd. ExistujÌ jistï i jin opat enì, nap Ìklad jìzda autobus po tramvajovèm p su, v p ÌmÈm styku individu lnì a hromadnè dopravy jsou vöak tato nejëastïjöì a nej ËinnÏjöÌ. V minulè Ë sti jsme se na z vïr ptali, kdy se smì p ejìûdït pln Ë ra souvisl. Pro ty, kte Ì jiû pozapomnïli, citujme, ûe nejen p ejìûdït, ale i n kladem p esahovat ji lze, pokud je to nutnè k objìûdïnì, od- boëov nì na mìsto leûìcì mimo silnici nebo vjìûdïnì na silnici z mìsta leûìcìho mimo silnici. Pokud toto ustanovenì p eneseme do praûsk ch podmìnek, jedn se v drtivè vïtöinï p Ìpad o objìûdïnì. Kdyû si souëasnï uvïdomìme, ûe objìûdït je na vozovce 10 DP kontakt 2/2001 dy tramvajì na k iûovatk ch, kde je provoz Ìzen svïteln m signalizaënìm za ÌzenÌm (SSZ). SystÈm je nïkolik, vöechny vöak v nïjakè mì e up ednost- ÚujÌ smïr, kter m jede tramvaj. V sìti elektrick ch drah je celkem 189 k iûovatek (a obdobn ch mìst, nap Ìklad p echod ), kde je instalov no SSZ. V sou- ËasnÈ dobï je preferov n provoz tramvajì u 57 SSZ, z toho m ve 24 p Ìpadech tramvaj absolutnì p ednost (obvykle tam, kde jsou dopravnì pomïry mènï komplikovanè). V ostatnìch mìstech je uplatnïna tzv. podmìnïn preference Ëi d ÌvÏjöÌ za azenì sign lu volno pro vozidla MHD. Avöak ani absolutnì preference neznamen, ûe by byl ostatnì provoz zdrûov n v ne mïrnè mì e; pokud se sjede vìce vozidel MHD, bude nïkterè i na takto Ìzen ch k iûovatk ch muset Ëekat. UrËit m preferujìcìm prvkem je i dynamickè ÌzenÌ provozu na k iûovatk ch, kterè umoûúuje za azovat poûadovan sign l Ñvolnoì v z vislosti na hustotï provozu v urëitèm smïru. CÌlem je potom up ednostnïnì jìzdy tramvajì vöude tam, kde je provoz Ìzen svïteln m signalizaënìm za ÌzenÌm. Vöechny druhy preferov nì mïstskè hromadnè dopravy p ed individu lnì majì pr vnì oporu v usnesenì Rady Zastupitelstva hl. m. Prahy. TÌm magistr t, zodpovïdn za dopravnì situaci v Praze, d v jednoznaënï najevo kladn p Ìstup k danèmu problèmu. Bylo by dobrè, kdyby jej osvïdëili vöichni. Ubylo by stresov ch situacì v provozu, ubylo by dopravnìch nehod, zkr til by se Ëas, pot ebn k dosaûenì cìle, p ibylo by spokojen ch lidì a dos hli bychom i zdravïjöìho ûivotnìho prost edì. Co vy na to? ñzjsñ

11 9 Pár slov k fotografii z Invalidovny byl realizov n v stup Ëelem, je jednak v evakuaënì cestï navìc jeden omezujìcì prvek, a to pr chod kabinou. V ökov rozdìl za p edpokladu, ûe v stup bude opït z rovnï podlahy vozu (z visì na konstrukci ËelnÌch dve Ì a zavïöenì sch dk ) aû na traù mezi kolejnice, by byl v tomto p ÌpadÏ nejmènï 1300 mm, tedy dvojn sobn. Ale p edevöìm traù nenì urëen jako pochozì stezka. Nap Ìklad mezi kolejnicemi m ûe b t kan lek pro odvod vody, umìstïna stykov trafa zabezpeëovacìho za ÌzenÌ, u samotn ch kolejnic vyënìvajì örouby, nïkde jsou praûce, jinde betonov podklad. Mohl by tedy nastat p Ìpad, ûe sestupov ûeb Ìk nebude dole kde bezpeënï op Ìt nebo budou cestujìcì vysazeni do zûny pro ch zi naprosto nevhodnou. A to budou cestujìcì sestupovat do dvojn sobnè hloubky, takûe rychlost evakuace bude urëitï niûöì. NÏkolik slov k hrozbï poû ru Protoûe jsme v tunelu, je hrozba moûnèho poû - ru tou nejvïtöì hrozbou kaûdèho dopravce ve svïtï provozujìcìho metro. V tomto p ÌpadÏ je nutn p edevöìm prevence p ed poû rem, respektive p ed jeho moûn m öì enìm. Proto byla od poë tku v zad nì projektu nov ch voz, ale i rekonstruovan ch souprav, z naöì strany cìlen protipoû rnì preventivnì SoutÏûnÌ fotografie uve ejnïn v prosincovèm ËÌsle DPñKONTAKTu vyvolala pomïrnï znaën z - jem Ëten. P ekvapivè bylo, ûe vöechny odpovïdi, byù r znï formulovanè, jsme mohli oznaëit za spr vnè, avöak z vìce neû poloviny Vaöich dopis byla patrn menöì i vïtöì nejistota. Proto si tentokr t dovolìme uve ejnit podrobnïjöì vysvïtlenì. Ano, opravdu se jedn o tramvajovou traù u karlìnskè Invalidovny. MatoucÌm objektem se stal ûelezniënì most pod tratì Severoz padnì dr hy. Byl situov n p esnï proti dvojitè cestï vedoucì k hlavnìmu vchodu do Invalidovny. Cesta pod mostem vedla k rameni Vltavy, kterè bylo zakonëeno karlìnsk m p Ìstavem. JeötÏ na sklonku 30. let, v dobï, kdy toto rameno bylo postupnï zav ûeno, ûe tudy bude v budoucnosti vedena norm lnì ulice, z tohoto z mïru seölo. Pokud jde o vedenì tramvajov ch kolejì (takè vyvolalo p ekvapenì), uv dìme n sledujìcì. P vodnì jednokolejn traù K iûìkovy elektrickè dr hy z roku 1896 vedla po jiûnìm okraji vozovky, kter byla öirok 12 metr. PodÈl ulice (a tedy i podèl koleje) vedlo stromo adì, kterè zde vydrûelo aû do konce 30. let 20. stoletì. P ibliûnï v tïchto mìstech byla v hybna a zast vka ÑM toì. Dne 24. z Ì 1908 byla doprava p evedena na novou dvoukolejnou traù p eloûenou do osy ulice, jejìû öì ka se zatìm nemïnila. Tramvajov zast vka se asi o 45 metr posunula blìû k centru. K vïtöì zmïnï zdejöìch pomïr doölo v roce Aniû byla zmïnïna öì ka ulice, bylo na jejìm severnìm okraji vybudov no vlastnì tïleso pro tramvaj, öirokè 6 ñ 7 m, a vozovka dosahovala öì ky 7,5 m. Jen v mìstï tramvajovè zast vky se s ohledem na n stupiötï vozovka nepatrnï zuûovala. Provoz na novè koleje byl p eveden postupnï 28. Ëervna a 14. Ëervence V tèto podobï zde traù vydrûela aû do konce 30. let. Pr vï ze 30. let poch zela i naöe soutïûnì fotografie. V roce 1939 doölo na InvalidovnÏ k z sadnì zmïnï komunikaënìch pomïr. St - vajìcì vlastnì tïleso mezi karlìnskou vozovnou a Rustonkou bylo zruöeno a cel ulice doznala znaënèho rozöì enì. Proto muselo b t vyk ceno i zdejöì stromo adì. Tramvajovou traù se ElektrickÈ podniky rozhodly p eloûit aû o 12 m na novè, 6 m öirokè vlastnì tïleso v ose rozöì enè komunikace. Po jeho stran ch byla z Ìzena vozovka, kaûd smïr o öì ce 7 m. Kolej z centra byla p eloûena jeötï v roce 1939, ale v zimï byly pr ce p eruöeny. Kolej pro smïr do centra byla na svè mìsto p eloûena aû opat enì. Podlaha vozu a stïna za kabinou strojvedoucìho jsou konstruov ny jako protipoû rnì p ep ûky s odolnostì minim lnï 30 minut (plamen za tuto dobu nesmì p ep ûkou prostoupit). Zkouöky vzork byly prov dïny v autorizovanè zkuöebnï podle p Ìsluön ch»sn. Do interièru vozu, p edevöìm na podlahu a obklady stïn, byly p edeps ny materi- ly t Ìdy ho lavosti A ñ neho lavè nebo B ñ nesnadno ho lavè. Vöechny pouûitè elektrickè kabely musì mìt izolaci neöì ÌcÌ plamen. Cena materi l s tïmito vlastnostmi je n sobkem ceny obdobn ch materi l bïûnï pouûìvan ch, v tomto p ÌpadÏ toto vöak nemohl b t argument. Na naöi û dost nebyl na konstrukci trakënìho kontejneru a bateriovè sk ÌnÏ pouûit hlinìk, jak je bïûnè i u voz metra, ale pouûity byly ocelovè profily a ocelov plech. Kritick mìsta jsou vybavena poû rnìmi tepeln mi nebo kou ov mi Ëidly, jejich sign ly jsou ihned vyps ny na obrazovku strojvedoucìho s urëenìm mìsta signalizujìcìho Ëidla. StrojvedoucÌ v tomto p ÌpadÏ provede urëit opat enì, ale jak jiû bylo mnohokr t zd raznïno, jeho prvo- ad m kolem je dojet do nejbliûöì stanice. Tam jsou pochopitelnï podmìnky pro evakuaci cestujìcìch mnohem p ÌznivÏjöÌ a ohnisko poû ru je i sn ze p ÌstupnÈ hasië m. ZAJÍMAVOSTI 11. Ëervna 1940 a teprve pak mohla b t dokonëena severnì vozovka. TÌm v z sadï traù zìskala dneönì podobu. Jedinou v jimkou bylo p eloûenì zast vky Invalidovna z p vodnìho mìsta na to dneönì, ke kterèmu doölo v r mci sluëov nì zast vek 22. nora Zde byla p vodnì zast vka Invalidovna slou- Ëena se zast vkou äv bky. ñpfñ Pro z jemce jeötï uv dìme jednu zajìmavou fotografii od Invalidovny. Byla po Ìzena kolem roku 1938 v r mci p Ìprav na rozöì enì ulice. Je na nì vidït jeötï p vodnì stromo adì (dnes by se nach zelo p Ìmo na okraji vlastnìho tïlesa) i vlak jedoucì po dnes jiû zaniklè ûelezniënì trati smïrem na TÏönov. P i podrobnèm prohlìûenì origin lnìho snìmku lupou je patrnè, ûe ûelezniënì most, kter jste vidïli na soutïûnìm snìmku, je jiû nahrazen n spem. K bezpečnosti či nebezpečnosti nových vozů metra typu M1 Na z vïr malè shrnutì Firmy vyr bïjìcì nov v z metra typu M1 majì v oboru kolejov ch vozidel svè dlouholetè technickè renomè. SouËasn designèr ing. arch. Kotas takè m ûe svè reference doloûit realizovan mi kolejov mi vozidly podle jeho n vrhu. Z ËastnÏnÌ pracovnìci naöì spoleënosti potom vloûili do projektu vìce jak dvacetiletè zkuöenosti z provozu praûskèho metra. Zkouöky prov dïli pracovnìci autorizovan ch zkuöeben, u jednotliv ch dìl i zkuöeben zahraniënìch. A pracovnìci schvalujìcìho Dr ûnìho adu jsou takè dlouholetì odbornìci v oboru dr ûnìch vozidel. ée by vöichni tito, vlastnï Ñza sebou se azenìì, vydali dobrozd nì a nakonec schv lili do provozu s cestujìcìmi nebezpeënè vozidlo? Podle naöeho n zoru je v z typu M1 pro praûskè metro vozem na velice dobrè evropskè rovni. A m ûeme dodat, budeme-li nïkdy v budoucnu jednat o novèm Ñvozu typu M2ì, opït budeme zvaûovat vöechny aspekty, kterè se v oboru kolejov ch vozidel pro metra mezitìm Ñnarodilyì a zaëlenïny budou i dalöì poznatky z provozu vozidel praûskèho metra. Ing. VladimÌr BÌlek, hlavnì manaûer projektu o. z. Metro, Mgr.. Ladislav Kov Ìk, vedoucì oddïlenì investic editelstvì MHD VE SVĚTĚ MEXICO: V hlavnìm mïstï Mexika byla s pïtimï- sìënìm zpoûdïnìm otev ena prvnì Ë st automatickè linky B metra. Za ÌzenÌ pro automatizaci dodala firma Matra Transport. Jde o stejnè za ÌzenÌ, jakè bylo po- uûito na lince MÈtÈor v Pa Ìûi. Otev en Ë st linky m 13 stanic a dèlku 13,5 km. Zb vajìcì Ë st (10,2 km, 8 stanic) byla otev ena na konci roku lll POLSKO: Ve VaröavÏ je od Ìjna 2000 zav dïn nov systèm odbavov nì cestujìcìch v MHD. SystÈm dodala firma Monetel a je zaloûen na jìzdenk ch s magnetick m prouûkem. KontrolnÌ ËteËky budou postupnï instalov ny ve vöech vozidlech MHD. Cena celèho systèmu je p ibliûnï 100 milion zlot ch (necel 1 miliarda korun). lll FRANCIE: 31. srpna 2000 projela centrem francouzskèho mïsta OrlÈans po 63 letech znovu tram- vaj. älo zatìm o slavnostnì p edv dïcì jìzdu, nov tramvajov linka byla pro provoz s cestujìcìmi ote- v ena na podzim. Jsou na nì provozov na vozidla Citadis. lll NIZOZEMÕ: Firma Alstom dod 60 nov ch tramvajov ch vozidel typu Citadis pro dopravnì podnik Rotterdam. Vozidla budou vyuûita na t ech link ch, kterè obsluhujì p edmïstì Rotterdamu a slouûì jako nap jeëe k metru. Celkov v öe kontraktu je 82 milion euro, dod vky tramvajì budou zah jeny v Ëervenci 2002 a ukonëeny do konce roku ñjauñ,-pafñ 2/2001 DP kontakt 11

12 ZAJÍMAVOSTI V souvislosti se z mïrem na zv öenì rovnï informov nì cestujìcìch je od roku 1999 postupnï naplúov n program optimalizace informaënìho systèmu, schv len vedenìm naöì akciovè spoleënosti. Jedn se o soubor kol, realizaënï rozëlenïn ch do nïkolika Ëasov ch etap, pokr vajìcìch jednak eöenì technick ch a organizaënìch nedostatk, zjiötïn ch p i provedenè podrobnè anal ze informaënìho systèmu, ale souëasnï i o ovï enì nïkter ch nov ch trend v informaënì technice. JednÌm ze stïûejnìch cìl je zde vytvo enì normativnìho z kladu pro oblast informaënìho systèmu, kter by byl z vaznï vyuûìv n v r mci DopravnÌho podniku hl. m. Prahy, akciovè spoleënosti a cìlovï i v celè p sobnosti PraûskÈ integrovanè dopravy (PID), a to ve vöech sfèr ch informov nì cestujìcìch. Ve svè podstatï to znamen zpracov nì ucelenèho p ehledu vöech informaënìch prvk a proces (st vajìcìch i optimalizovan ch) s promìtnutìm do Katalog informačních prvků V stup prvnì etapy pracì je materi lem charakteru studie, zahrnujìcìm textovou analytickou Ë st a grafick manu l. Textov Ë st vedle vöeobecn ch daj o obsahu a formï zpracov nì zahrnuje z - kladnì kapitoly Vizu lnì informace ñ vozidla, Vizu- lnì informace ñ dopravnì cesta, AkustickÈ informace, SouvisejÌcÌ okruhy informaënìch prvk (P+R, vlakov a autobusov n draûì, letiötï). JednotlivÈ kapitoly majì dalöì vnit nì ËlenÏnÌ dle dopravnìch systèm, vyuûìvan ch v praûskè MHD. V nich proveden rozbor pouûìvan ch informaënìch prvk s podchycenìm nïkter ch optimalizaënìch prav vy sùuje do z vïr a doporuëenì projektanta, t kajìcìch se nap Ìklad sjednocenì piktogram, novèho provedenì jìzdnìch d, porovn nì z kladnìch variant informaënìch prvk ve stanicìch metra a ady dalöìch oblastì. Druh Ë st materi lu, tedy grafick manu l, je ucelen m p ehledem grafickèho zobrazenì informaënìch prvk, popisovan ch v textovè Ë sti katalogu. VlastnÌ proces tvorby katalogu probìhal za aktivnì Ëasti zainteresovan ch tvar editelstvì i vöech odötïpn ch z vod naöì akciovè spoleënosti a v sledn v stup proöel zevrubn m p ipomìnkov m ÌzenÌm. To samoz ejmï bylo velk m p Ìnosem, souëasnï se vöak uk zala mimo dn n roënost danèho z mïru. Nebylo totiû jednoduchè sladit znaënï r znorodè n zory jednotliv ch odötïpn ch z vod a tvar editelstvì, takûe sloûitè diskuse probìhaly v podstatï aû po roveú kaûdèho z mnoha sjednocovan ch piktogram a dalöìch informaënìch prvk. Postup pracì otev el adu z - sadnìch a navìc nem lo kontroverznìch tèmat, nap Ìklad provedenì informaënìho systèmu v metru (z hledisek pozitivnìho/negativnìho barevnèho eöenì buton a jejich nasvïtlenì nebo prosvïtlenì), zast vkov ch sloupk nebo jìzdnìch d. V razn m tèmatem se stala rovnïû z leûitost konfigurace z vaznè vybavenosti vozidel, stanic, zast vek a dalöìch souvisejìcìch objekt. vodnìm krokem ke splnïnì tohoto z mïru bylo zad nì tzv. Katalogu informaënìch prvk, jehoû zpracovatelem se stal Metroprojekt, a. s. Zad nì bylo koncipov no pro prvnì etapu pracì, jejìmû cìlem byl rozbor vöech souëasn ch informaënìch prvk s jejich detailnìm popisem, vëetnï n vrh od vodnïn ch prav a dalöìch opat enì ke zlepöenì souëasnè rovnï informaënìho systèmu pro cestujìcì. NavrhovanÈ zmïny mïly respektovat poûadavek mïrnè finanënì n roënosti, neboù eöenì z sadnìch z - sah do informaënìho systèmu je p edpokl d no aû v p Ìpadn ch dalöìch etap ch pracì na katalogu. Jak dál probíhá kolektivní vyjednávání? PrvnÌ informaci o probìhajìcìm kolektivnìm vyjedn v nì mezi vedenìm spoleënosti na stranï jednè a Radou p edsed z vodnìch v bor odborov ch organizacì na stranï druhè jsme v m p inesli jiû p ed mïsìcem, v lednovèm DP- KONTAKTu. Jak se situace zmïnila od prvnìch lednov ch dnì? P vodnì n vrh p edstavenstva a vedenì spoleënosti na zv öenì mezd ve v öi 2,5 procenta byl po projedn nì v RadÏ hl. m. Prahy a Zastupitelstvu hl. m. Prahy zv öen o dalöì 2,5 procenta na 5 procent. ÑTento n r st schv lilo mïstskè zastupitelstvo a je kryt finanënìmi zdroji v rozpoëtu naöì spoleënosti,ì vysvïtlil gener lnì editel ing. Houfek. Pokud by v roce 2001 doölo k v raznèmu zv öenì inflace, nad r mec souëasn ch prognûz, 12 DP kontakt 2/2001 nabìzì vedenì spoleënosti odbor m dalöì jedn nì o zv öenì objemu mezd bïhem roku Rada p edsed odborov ch organizacì takè mìrnï ustoupila ze svèho poûadavku na zv öenì mezd. V souëasnosti z stupci zamïstnanc poûadujì nav öenì vypl cen ch Ë stek o 7 procent, coû o jedno procento mènï neû v z vïru loúskèho roku. Ani kr tce p ed uz vïrkou norovèho ËÌsla nebylo z ejmè, kdy maraton jedn nì skonëì, a tak n ö seri l o tom, jak pokraëuje kolektivnì vyjedn v nì bude pokraëovat i v p ÌötÌm ËÌsle podnikovèho mïsìënìku. VÏ Ìme, ûe budeme moci informovat o dalöìch kr ËcÌch vedoucìch k podeps nì mzdovè dohody mezi vedenìm a p edstaviteli odbor. Ing. Pavel Pitra elektronickèho informaënìho systèmu na vozidlech povrchovè dopravy. ProblÈmovÈ okruhy obdobnèho r zu z st vajì v adï p Ìpad otev enou z leûitostì. Ve snaze vyuûìt v sledky dosavadnìch pracì co nejd Ìve v praxi se proto p edpokl d, ûe bude zatìm dopracov n pouze p ehled piktogram a n pis, tedy tzv. z kladnì grafick manu l a dojde k jeho vyd nì jako z vaznèho normativu pro vöechny zainteresovanè sloûky naöì spoleënosti. Z leûitosti provedenì staniënìch sloupk i vlastnìch jìzdnìch d, vybavenosti vozidel elektronick mi informaënìmi systèmy a obdobnè konfliktnïjöì problèmovè okruhy se stanou p edmïtem v hledovè druhè etapy pracì na Katalogu informaënìch prvk. Zde bude moûno vyuûìt mimo jinè i v sledky ovï ov nì novè informaënì techniky v provozu mïstskè hromadnè dopravy. Ve vïci v öe uvedenè snahy o vytvo enì jednotnèho informaënìho systèmu pro celou Praûskou integrovanou dopravu byl Katalog informaënìch prvk projedn n i s vrcholov mi pracovnìky organizace ROPID. Ti v raznï ocenili naöi iniciativu v tèto oblasti (kter samoz ejmï mïla b t spìöe na stranï jejich organizace), ale v sledn materi l hodnotili jen jako internì katalog DopravnÌho podniku, kter nelze vyuûìt celosystèmovï v r mci celè PID. D vodem je zejmèna skuteënost, ûe v nïm nenì plnohodnotnï zohlednïno zapojenì dalöì z sadnì sloûky PID, tedy ûeleznice, zejmèna z pohledu pokrytì celè cesty v r mci PID jednotn m informaënìm systèmem. OdpovÌdajÌcÌ zapojenì»esk ch drah do n mi zad van ch pracì vöak nebylo sch dnè z Ëasov ch, finanënìch, ale ani z kompetenënìch d vod. Bylo proto p edbïûnï dohodnuto, ûe ROPID vyuûije v stupy n mi zadan ch pracì pro katalog s celosystèmovou p sobnostì v PID, jehoû zpracov nì hodl zadat a financovat. ñstñ

13 Vozový park autobusů a ochrana životního prostředí V r mci pravidelnè obnovy vozovèho parku autobus nakupuje DopravnÌ podnik hl. m. Prahy, akciov spoleënost vozidla, jejichû roveú odpovìd technologickèmu v voji poslednì doby a rostoucìm poûadavk m na ochranu ûivotnìho prost edì p ed emisemi v fukov ch plyn podle platnè mezin rodnì legislativy. Pro vznïtovè (naftovè) motory pouûìvanè jako hnacì jednotka pro n kladnì automobily a autobusy platì v»eskè republice p edpis EvropskÈ hospod skè komise (EHK) OSN oznaëen jako R 49. EmisnÌ limity byly p edpisy EHK stanoveny poprvè roku 1983, kdy vstoupil v platnost p edpis R a v souëasnè dobï platì p edpis R 49.04, zn m jako EURO III. P edmïtem legislativnìho sledov nì jsou tyto hlavnì skupiny ökodlivin: ñ Oxid uhelnat ñ CO, patrnï nejdèle zn m ökodlivina s prozkouman mi Ëinky. ñ Oxidy dusìku ñ NOx (oxid dusnat a oxid dusiëit ), majì negativnì Ëinky na zdravì jiû p i vdechnutì velmi nìzkè koncentrace. ñ Nesp lenè uhlovodìky ñ HC, smïs r zn ch l - tek s extrèmnï r znou ökodlivostì. ñ TuhÈ Ë stice ñ karcinogennì ökodliviny. Snahou konstruktèra vznïtovèho motoru je dosaûenì co nejlepöìch v konov ch a ekonomick ch parametr p i souëasnèm splnïnì nutnè podmìnky pro schv lenì provozu vozidla na ve ejn ch komunikacìch, tj. dosaûenì rovnï emisì ökodlivin pod rovnì limitu platnèho p edpisu, coû je technicky i finanënï velmi n roënè. P edpis Platnost od CO (g/kwh) Spot eba motorovè nafty je jednou z hlavnìch n kladov ch poloûek, kter v razn m zp sobem ovlivúuje hospod sk v sledek odötïpnèho z vodu Autobusy. V roce 2000 je moûnè tuto poloûku hodnotit jako t etì nejvyööì s podìlem ve v öi 17,6 %. NejvÏtöÌ podìl tvo Ì pro srovn nì person lnì n klady (mzdy vëetnï soci lnìho a zdravotnìho pojiötïnì) ve v öi 37,5 %, na druhèm mìstï jsou odpisy hmotnèho investiënìho majetku ve v öi 18 %, kterè vöak byly v raznï ovlivnïny obnovou vozovèho parku. V letech 1998 a 1999 se podìl spot ebovanè motorovè nafty na celkov ch n kladech pohyboval na rovni 14 %. CenÏ motorovè nafty je v o. z. Autobusy dlouhodobï vïnov na odpovìdajìcì pozornost, kde hlavnì snahou je odebìr nì nafty s p Ìsluönou kvalitou bez n klad zprost edkovatele respektive s minim lnì p ir ûkou. Z tohoto d vodu byla v minulosti zabezpeëov na obchodnì politika spolupracì s v robcem ñ»eskou rafinèrskou, a. s., nebo dodavatelem, kter dìky mnoûstvì odebranè motorovè nafty spadal do prvnì skupiny odbïratel s nejniûöì prodejnì p ir ûkou v robce. V pr bïhu roku 2000 probïhla ve ejn obchodnì soutïû na dodavatele motorovè nafty pro DopravnÌ podnik hl. m. Prahy, akciovou spoleënost. Nov m dodavatelem motorovè nafty se stala Benzina a. s. a nov m p epravcem motorovè nafty se stal Petrotrans. RozhodnutÌ ministerskè rady pro ûivotnì prost edì p i EU z prosince 1998, potvrzenè Evropsk m parlamentem v listopadu 1999, stanovilo harmonogram platnosti zp ÌsnÏn ch norem EURO III, EURO IV a EURO V. Protoûe jednotlivè emisnì p edpisy vznikajì jako v sledek sloûit ch jedn nì mezi nadn rodnìmi org ny (zab vajìcìmi se tvorbou p edpis s mezin rodnì platnostì), v robci a uûivateli, je potom v sledn p edpis vûdy jist m kompromisem. P edpis EURO III platn od 1. Ìjna 2000 je z vazn pro v robce u nov ch vozidel dosud nehomologovan ch. Pro st vajìcì schv lenè typy vozidel vstoupì tato norma v platnost od 1. Ìjna Vozov park autobus naöì spoleënosti splúuje emisnì p edpisy platnè v dobï jejich v roby. Autobusy dod vanè po 1. Ìjnu 1996 jsou vybaveny vznïtov mi motory, kterè splúujì parametry pro meznì hodnoty emisì platnèho p edpisu EURO II a v sou- ËasnÈ dobï jiû tvo Ì polovinu vozovèho parku. Na z kladï schv len ch v sledk obchodnìch ve ejn ch soutïûì bude v roce 2001 zakoupeno celkem 50 kus standardnìch autobus, z toho bude 30 kus nìzkopodlaûnìch vozidel typu City bus a 20 kus standardnìch vozidel typu B 931 E. KloubovÈ autobusy budou zakoupeny v celkovèm poëtu 23 kus, P ehled v voje meznìch limit emisì v fukov ch plyn podle mezin rodnì legislativy HC (g/kwh) NO x (g/kwh) TuhÈ Ë stice (g/kwh) Saze (m-1) R ,0 3,50 18,0 R49.01(EURO 0) ,2 2,40 14,4 R49.02(EURO I) ,5 1,10 8,0 0,36 R49.03(EURO II) ,0 1,10 7,0 0,15 R49.04/EURO III) ,1 0,66 5,0 0,10 0,8 V hledovè p edpisy a p edpokl danè termìny platnosti R49.05(EURO IV) ,5 0,46 3,5 0,02 0,5 R49.06(EURO V) ,5 0,46 2,0 0,02 0,5 z toho 20 kus ve standardnìm provedenì B 941 E a 3 kusy v nìzkopodlaûnì verzi typu City bus. V prvnìm ËtvrtletÌ tohoto roku bude dod no 20 kus kloubov ch autobus ve standardnìm provedenì se vznïtov mi motory EURO II a vöechny ostatnì autobusy budou dod ny v pr bïhu druhèho pololetì 2001 jiû s nov mi vznïtov mi motory splúujìcìmi normu EURO III, coû p ispïje k dalöìmu zv öenì kvality vozovèho parku autobus z hlediska ochrany ûivotnìho prost edì v Praze. Z uvedenèho p ehledu p edpis vypl v, jakè silì museli vynaloûit v robci vznïtov ch motor jak z hlediska konstrukënìho, tak z hlediska technologickèho, aby mohli zaëìt sèriovï vyr bït motory splúujìcì velmi p Ìsnou emisnì normu EURO III. Z v voje meznìch limit emisì v fukov ch plyn a moûnosti jejich plnïnì vznïtov m motorem je z ejmè, ûe p i p ÌpadnÈ plynofikaci v dopravï nebude ekologick p Ìnos mïrn k vynaloûen m n klad m na plynofikaci vozidel a k ostatnìm n - klad m s tìm souvisejìcìm. P esto musìme konstatovat, ûe vzhledem ke sniûov nì svïtov ch z sob ropy dojde pravdïpodobnï k rychlèmu rozöì enì plynofikace vozidel v horizontu 15 aû 20 let, ale pokud budou v tèto dobï technicky do eöeny dalöì alternativnì pohony, p edevöìm vyuûitì palivov ch Ël nk, m ûe se v voj v dopravï ubìrat spìöe tìmto smïrem. Ing. Ji Ì PavlÌËek, technick sek editelstvì Spotřeba motorové nafty v o. z. Autobusy v roce 2000 Cenu motorovè nafty dlouhodobï ovlivúuje cena z kladnì suroviny a kurs koruny v Ëi dolaru. NavÌc k 1. Ëervenci 1999 doölo ke zv öenì spot ebnì danï u uhlovodìkov ch paliv o 1,07 KË na litr. V roce 1999 byla cena nafty o 12,02 % vyööì (absolutnï o 35 milion KË) neû v roce 1998, a to i p es snìûenì ceny motorovè nafty poë tkem roku Za obdobì leden aû prosinec roku 2000 vzrostla pr mïrn cena jednoho litru motorovè nafty o tèmï 33 % v porovn nì se srovnateln m obdobìm roku V absolutnìm vyj d enì zv öenì p edstavuje Ë stku tèmï 130,5 milion KË. V pr bïhu roku 2000 doch zelo k postupnèmu zvyöov nì ceny motorovè nafty a je moûnè konstatovat, ûe maxim lnì loúsk dennì cena Ëinila dne 13. z Ì 21,62 KË za litr. V mïsìci Ìjnu se dennì ceny motorovè nafty pohybovaly v rozpïtì 19,62 aû 21,33 KË/l, na z vïr loúskèho roku ceny nafty mìrnï poklesly a v pr bïhu mïsìce prosince se dennì ceny motorovè nafty pohybovaly v rozpïtì 17,44 aû 20,34 KË/l. Pl n roku 2000 v poloûce spot eby motorovè nafty byl stanoven na z kladï skuteënosti roku AUTOBUSY 1999 a pov öen o 100 milion KË podle p edpoklad cenovèho v voje z p elomu rok 1999 a Cenov v voj ve 2. pololetì loúskèho roku vöak tyto p edpoklady p ekonal, a to p edevöìm vlivem dalöìho zhoröenì kursu KË a vlivem mezin rodnì politickè situace. Z tohoto d vodu bylo nutnè nav öit zdroje o. z. Autobusy o dalöìch 18,5 milion KË. Celkovou rekapitulaci n klad na spot ebovanou motorovou naftu v letech 1998 aû 2000 uv dì n sledujìcì tabulka. N klady na spot ebovanou motorovou naftu v letech 1998 aû 2000 nafta/obdobì spot eba v KË spot eba v litrech pr mïrn cena KË/l 12,40 13,89 18,47 Pozn mka: Vöechny zde uvedenè ceny jsou bez DPH. Za o. z. Autobusy zpracoval ing. Ji Ì Pa Ìzek 2/2001 DP kontakt 13

14 ARCHITEKTURA N stupiötï stanice Muzeum se vstupem do p estupnìho uzlu na stanici linky A. 14 DP kontakt 2/2001 Kdyû byl v kvïtnu 1974 otev en ve ejnosti I. provoznì sek tratï C, mohla vïtöina obyvatel mïsta povaûovat tento nov p epravnì systèm za samoz ejmou realizaci dlouhodob ch poûadavk na z sadnì eöenì dopravnì problematiky Prahy. Ano, metro je p edevöìm dopravnì stavbou, je vöak takè v znamn m mïstotvorn m Ëinitelem. Trvalo dlouhou dobu, neû se stabilizovala p edstava o propojenì tïchto dvou z kladnìch hledisek na formov nì dominantnìho vykonavatele st le vzr stajìcì hybnosti obyvatel. Jiû v roce 1898 navrhoval V. J. Rott z Ìdit v Praze podzemku, avöak za po- Ë tek obdobì p Ìprav v stavby praûskèho metra lze povaûovat aû rok 1926, kdy prof. List a ing. Bellada p edloûili mïstskè radï technicky a dopravnï podloûen n vrh celè sìtï metra. Je s podivem, ûe i dnes je ada myölenek, zakotven ch do mnoûstvì n vrh za p l stoletì p Ìprav hodna pohledu a zamyölenì pro budoucì z mïry. Pro traù C jiû ve zmìnïnèm roce vybrali stopu, i kdyû pod n zvem D, kter odpovìd v z sadï dneönì trati z Florence na Pankr c. Traù C znamen z mïstotvorn ch Ëink realizaci dlouhodob ch z mïr na p estavbu HlavnÌho n draûì a stavbu NuselskÈho mostu, svazujìcìho terasu Pankr ce s j drem mïsta. DneönÌ mïstsk Ë st Praha 4 sice sv j z klad na Pankr ci datuje ze t ic t ch 1et nynì jiû minulèho stoletì, ale skuteën rozvoj a vazbu na centrum zìskala aû existencì tratï C metra. JeötÏ v znamnïjöìm rozvojov m faktorem je tato traù pro JiûnÌ MÏsta I a II, i kdyû se dosud nepoda ilo set Ìt sìdliötnì charakter jejich prost edì. Z hledisek urbanistick ch lze prostorovè vedenì tratï C charakterizovat jako cestu, sledujìcì sp ru, Ëi rozhranì, mezi st edovïk m a novovïk m zemìm mïsta p ibliûnï ve stopï b val ch novomïstsk ch hradeb, postaven ch v obdobì Karla IV. Od Po ÌËe (TÏönova) po Karlov je tato stopa vyuûìv na dalöì, mnohem problematiëtïjöì sfèrou dopravy ñ automobilovou ñ v podobï neöùastnè magistr ly. SoubÏh tïchto dvou fenomèn vöak nenì symbiûzou, ale konfliktem. StaËÌ p ipomenout Muzeum, HlavnÌ n draûì, I. P. Pavlova a na sousedìcìch zemìch Vltavskou a Vyöehrad. VedenÌ tratï na pankr ckè terase vych zì z lokalizace stanic v logick ch, urbanisticky a dopravnï nesporn ch tïûiötìch organizmu a struktury mïsta. Leteck snìmek BudÏjovickÈho n mïstì potvrzuje lohu tïûiötï zemì nad stejnojmennou stanicì. O architektuře pražského metra Nem ûe b t sporu, ûe relativnï nov mïstsk celek ñ Pankr c nelze v Ëi j dru Prahy v raznïji potvrdit, neû je tomu na hranï nad Nuselsk m dolìm se stanicì Vyöehrad a Nuselsk m mostem. Pouze tvrdè a nadmïreënè hmoty KongresovÈho centra ponïkud zpochybúujì v sledn efekt. ZÛny ostatnìch stanic, snad pouze s v jimkou stanice Pankr c na Centr lnìm n mïstì jsou gravitaënìmi j dry ûivota Ëtvrti. Zvl ötï na BudÏjovickÈm n mïstì a na N mïstì Hrdin se poda il soubïh stavby metra se stavbami v parteru mïsta. ZatÌmco budova Centrotexu byla postavena prakticky se stavbou stanice PraûskÈho povst nì a n mïstì dotvo ila, stavby na BudÏjovickÈm n mïstì probìhaly od roku 1974 do souëasnosti. Na tomto p Ìkladu lze dokumentovat, ûe inteligentnì urbanistick koncepce je platn vìcemènï bez Ëasov ch Ëi politick ch limit. Dokonce nïkterè ze staveb jiû prodïlaly nïkolikan sobnou promïnu majitel a funkce. Stanice metra je vöak st le prostorov m, funkënìm a stavebnìm z kladem. Centr lnì n mïstì tuto inteligentnì koncepci nemïlo, a proto dodnes t pe ve zp sobu, jak vyuûìt h ivnu perfektnì obsluhy dopravou a mimo dnou tïûiötnì polohu na pankr ckè terase. ProbÏhlo celkem jiû 5 architektonick ch soutïûì (z toho 2 po roce 1989), a nebylo nalezeno eöenì. PatrnÏ proto, ûe z - klad byl aû p Ìliö konformnì se socialistickou diktaturnì koncepcì nelidsk ch Schema tratì praûskèho metra a Ëasov postup v stavby jednotliv ch provoznìch sek. prostor a v ökov ch dominant. NicmÈnÏ hodnota prostoru je nadïjì do budoucna. Od poë tku novèho milènia bïûì pr ce na zcela novè studii p estavby, iniciovanè nov m vlastnìkem rozestavïnè budovy, kter mïla pat it»eskèmu rozhlasu. KaËerov je stabilizovanou uzlovou stanicì s intenzivnìmi p estupy, Roztyly jiû zaëìnajì rozkvètat do skuteënï mïstskèho prostoru, jemuû p Ìzvisko, Ñstanice pro kr lìkyì jiû odebral termin l autobus. Chodov m svou budoucnost p ed sebou, neboù sousedìcì rozlehlè plochy jsou jiû p edmïtem rozvojov ch z mïr velk ch investor na v stavbu budov lehkèho pr myslu, obchodu, sluûeb a kancel Ì v komerënï industri lnì zûnï. Opatov je p ipraven p ijmout lohu tïûiötï komerënì v stavby v okolì podle pl nu ÑBulv r JiûnÌho MÏstaì, stejnï jako koneën stanice H je. VolnÈ plochy na jih od stanice jsou v znamnou rezervou pro oûivujìcì z stavbu smìöenèho charakteru. JiûnÌ MÏsto pot ebuje soust edit sìly a finance pro rehabilitaci ponurèho dïdictvì minulèho reûimu. Metro alespoú pom h eöit dopravnì poûadavky. Na sever od Florence byla prodlouûena traù C do zemì Holeöovic ñ Buben v roce Stanice Vltavsk je nov m faktorem v rozvojov ch z mïrech mimo dnï perspektivnìch ploch n draûì Bubny. Zde patrnï jeötï nïjakou dobu potrv, neû»eskè dr hy pochopì, ûe drûet se aôovacì n draûì v centru mïsta je anachronismus. Jsou vöak p ipraveny urbanistickè koncepce, vzeölè ze soutïûe, kterè pomohou odlehëit historickèmu, komerënï p etìûenèmu centru v stavbou na ploch ch rezav ch kolejì v tr vï a odpadcìch mezi ruinami. PostaËÌ, aby stanice Vltavsk dostala druh, severnì v stup s vestibulem a zûna rozöì enèho centra m ûe b t pohodlnï obslouûena. N draûì Holeöovice je spolu s objekty»d p i severnìm vestibulu na urëitou dobu urbanisticky dokonëenou stavbou. VedenÌ tras ûelezniënìch koridor p edpokl d v jednè z verzì za stïnì do tohoto n draûì, aniû by muselo dojìt k z sahu do staveb metra. JiûnÌ vestibul dosud plnì utilit rnì lohu p estupnìho uzlu mezi autobusy ze SevernÌho MÏsta na metro. Stavba prodlouûenì severnìm smïrem vöak jiû byla zah jena. Po obdobì 25 let tahanic a nejistot o vedenì IV. provoznìho seku trasy na severnì terasu mïsta, tak chabï dopravnï obslouûenou, je snad jiû jasnè, ûe na sever je efektivnïjöì vystoupat kr tkou variantou mïlk m podchodem Vltavy s hlubokou stanicì KobyliskÈ n mïstì a mïlkou stanicì L dvì. PokraËov nì trasy na severnì terase m cìl v obsluze VeletrûnÌho are lu LetÚany. Zd lo by se, ûe vedenì tratï metra je jednoduchou technickou z leûitostì. Neû se vöak doölo k citovanèmu pr bïhu, muselo dojìt k mnoha sloûit m a Ëasto konfliktnìm koordinacìm. NaötÏstÌ chyb je relativnï m lo: ve vybavenì vestibulu stanice I. P. Pavlova je velk m nedostatkem deficit ramene podcho-

15 Stanice Vltavsk charakterizuje principy tvorby halov ch n stupiöù tratï C bez sloup. du pod ulicì Legerovou jako d sledek neuv ûenï velkorysèho p Ìstupu, p edpokl dajìcìho vedenì magistr ly na estak dï na mìstï blok mezi Sokolskou a Legerovou ulicì. Podobn nedostatek lze najìt i na stanicìch PraûskÈho povst nì a Pankr c. Architektura stanic tratï C vych zì z prostorovè kompozice. Jiû na zaë tku pracì na projektech stanic bylo vöem z ËastnÏn m jasnè, ûe je nezbytnè nalèzt cestu, jeû by na jednè stranï vyhovovala specifick m poûadavk m dopravnìho za ÌzenÌ, ale na druhè stranï poskytovala cestujìcìm maximum komfortu v prostorovèm, svïtelnèm a orientaënìm ohledu. Estetick vjem nenì druho ad, dominantnì lohu vöak zaujìm bezpeënost a p ehlednost provozu. Samoz ejmostì je kvalita a trvanlivost materi l na podlah ch, stïn ch a stropech. NalÈzt optim lnì cestu mezi estetick m v razem, trvanlivostì, bezpeënostì, poû rnì odolnostì a dostupnostì nenì nijak jednoduchou z leûitostì. Proto na po- Ë tku projekënìch pracì jiû v roce 1970 zpracovali specialistè Metroprojektu ARCHITEKTURA ProdlouûenÌ na severnì terasu bude jiû mìt stanice jinè, zejmèna jedin raûen hlubinn stanice tèto tratï (a souëasnï prvnì jednolodnì raûen stanice na praûskèm metru v bec) ñ Kobylisy ñ bude mìt charakter zcela individu lnì. L dvì se bude blìûit obvyklèmu standardu podpovrchov ch stanic tratï C, budou zde ovöem aplikov ny jak architektonickè koncepce a urbanistickè z sady, tak stavebnì materi ly a postupy odpovìdajìcì poë tku jedenadvac tèho stoletì. SouË stì celkovèho eöenì stanic na vöech tratìch praûskèho metra je takè orientaënì a informaënì systèm, pom hajìcì cestujìcìm v pohybu v podzemnìm i mïstskèm prost edì. Minul reûim nedovoloval umìsùov nì reklam v prostorech metra. NynÌ je z ejmè, ûe uv ûlivè rozmìsùov nì graficky kvalitnìch a eticky p ijateln ch reklam nemusì b t na z vadu prostorovèmu p sobenì stanic. K oëek vanèmu naruöov nì provozu nedoch zì. Dnes je jiû moûnè hodnotit p sobenì jednotliv ch materi l uûit ch na obklady stïn a strop jak z pohled estetick ch, tak i provoznìch. ZatÌmco k men je materi lem vïën m, je takè souëasnï ponïkud oficiûznìm, aû studen m, keramika m v sobï v raz tradiënìho ËeskÈho materi lu s tvarov mi a barevn mi variacemi. Z hlediska provozu je patrnï k men uûitnïjöì neû keramika, kter vlivem svè zrnitosti neumoûúuje dokonalou oëistu ploch. Proto lze do budoucna doporuëit zachov nì principu kamenn ch desek na podlahy v materi lovèm a skladebnèm rozliöenì, jako materi lu s nejvyööìm stupnïm trvanlivosti a kvality drûby. U stïn je ËelnÈ sledovat hledisko estetickè v jednè adï s hledisky provozu. NenÌ û doucì omezovat materi lovou volbu pod dikt tem ani jednè Ëi druhè strany. Nap Ìklad sklo jeötï ani zdaleka nevyëerpalo vöechny svè moûnosti. Kritiku na vzhled stanic je moûnè vznèst i na provozovatele: stanice jsou Ëasto ve svèm v razu a pocitu komfortu degradov ny nedostateënou drûbou. Proto zde platì vìce neû jinde, ûe je naprosto nezbytn dohoda mezi provozovatelem a projektanty i dodavateli o volbï materi l, aby byla zajiötïna stabilita v razu i po mnoha letech provozu. V tvarn kompozice v atriu stanice Vltavsk oûivuje celkovï nev bn vzhled tohoto regionu. Historick snìmek stanice Vyöehrad (Gottwaldova) tïsnï po uvedenì tratï C do provozu v roce s adou uzn van ch odbornìk (jakousi) smïrnici, doporuëujìcì postupy pro vöechny z ËastnÏnÈ partnery v oborech tvorby prost edì stanic ve ve ejn ch i sluûebnìch prostorech. Vych zeli p itom z nejlepöìch zahraniënìch eöenì a ze zkuöenostì provozovatel. V sledkem je rozs hl elabor t, dodnes ve vïtöinï p Ìpad platn : Metro ñ nov fenomèn mïsta. Podle nïho je û doucì n stupiötnì prostory vöech stanic eöit vz jemnï p Ìbuzn m zp sobem, aby doölo k prim rnì orientaci cestujìcìch, na kterè lince se nach zejì. Pro traù C, dìky mïlkèmu podpovrchovèmu zaloûenì, bylo moûnè stanovit jako cìl obdèln halov prostor pro vöechna n stupiötï. StÏny jako identifikaënì motiv jednotliv ch stanic jsou obkl d ny kamenn mi deskami metodou suchè mont ûe, kter byla de facto na stavbï metra vyvinuta a do dneönì doby se pouûìv. Stropy jsou vesmïs prov - dïny montovan mi lamelami se zabudovan mi svìtidly. P estoûe jsou stanice tratï C konstrukënï odliönè podle podmìnek lokality, nejzda ilejöìmi jsou stanice jednolodnì ñ bez sloup ; ani stanice sloupovè vöak nejsou druho adè. R znè druhy obkladov ch kamenn ch desek a rozdìln skladba sparo ez vytv ejì vz jemnè odliöenì. Stanice na druhèm seku tratï C jsou rozliöeny r zn mi druhy keramick ch obklad v rozdìln ch form tech, barv ch a skladbï. TakÈ stanice na t etìm seku do Holeöovic jsou obkl d ny keramikou v odliönèm provedenì. Historick snìmek n stupiötï stanice I. P. Pavlova p ed uvedenìm do provozu v roce 1974 charakterizuje n stupiötï stanic tratï C se sloupy. Historick snìmek n stupiötï stanice Vyöehrad (tehdy Gottwaldova) p ed dokonëenìm. Na doloûenì platnosti postul tu o mïstotvorn ch ËincÌch metra v organizmu mïsta Prahy zmìnìme nïkolik stanic na trati C, kterè ñ vìce neû jinè ñ tuto skuteënost dokl dajì. Stanice HlavnÌ n draûì ve svèm konceptu vznikla jiû roku Tehdy se p edpokl dala jako optim lnì koncepce podpovrchovè tramvaje. Dvouf zov soutïû na eöenì symbiûzy ûeleznice a nosnèho prvku mïstskè hromadnè dopravy vybrala za provoznï i architektonicky nejvhodnïjöì dvoupodlaûnì uspo - d nì novè odbavovacì haly n draûì. Vznikl sloûit a pro socialistickou v stavbu velmi komplikovan problèm. Dodnes nenì zcela uspokojivï vy eöen. Stavba podpovrchovè tramvaje byla pr vï zde zah jena v lednu 1965 vëetnï sousedìcìch traùov ch tunel na principu boënìch n stupiöù. 2/2001 DP kontakt 15 16

16 ARCHITEKTURA 15 Urbanistick v hled eöenì BudÏjovickÈho n mïstì (studie atelieru PAK - arch. Kordovsk ch 1995). Vznikl tak sloûit a sv m zp sobem ojedinïl koncept soubïhu mimo dnï kvalitnì stavby Wilsonova n draûì podle projektu architekta Fanty, novè odbavovacì budovy, v jejìmû podzemì je umìstïna stanice metra a na st eöe öestipruhov magistr la. Rozpory jiû v zaë tku pracì odsouvaly do druhè, Ëi zadnì pozice v raz Fantovy budovy HlavnÌho n draûì, neboù magistr la na stropï novè odbavovacì budovy ji zcela od Ìzla od vztahu k mïstu. NicmÈnÏ takto vybudovan stroj jaksi funguje, i kdyû p es mnoûstvì kvalitnìch architektonick ch detail nelze plnï stoprocentnï hodnotit celkov v raz. Z kdysi plnï velkomïstskèho n draûì s bezprost ednìm kontaktem s centrem se v souëasnè dobï stal stroj na dopravu s adou nedostatk. Doufejme, ûe dokonëenìm mïstskèho a silniënìho okruhu na v chodï Prahy bude moûnè realizovat n vrat Wilsonovy t Ìdy do rodu mïstsk ch t Ìd a dojde k v raznèmu snìûenì dopravnìho zatìûenì na nì. TÈû n vrat tramvaje do Opletalovy ulice by mohl pomoci vr tit tuto zûnu centra mïsta spoleëensky odpovìdajìcìmu v znamu. Stanice Muzeum je dìky k iûovatkovè loze souëasnï jednou z provoznï nejzatìûenïjöìch stanic. Stanice na trati C vznikla v konceptech spolu s vestibulem a podchodem rovnïû v etapï p Ìpravy podpovrchovè tramvaje. Podchod pod Vinohradskou a Mezibranskou ulicì je jedinou prostorovou spojnicì mezi budovou N rodnìho muzea a V clavsk m n mïstìm. Bohuûel takè zde doch zì k oddïlenì jednoho z nejv znamnïjöìch mïstsk ch prostor od p irozenè souvislosti s historicky i spoleëensky v znamnou budovou. T i aû Ëty i dopravnì pruhy jsou silnou barièrou. NenÌ chybou metra, ûe se zde nach zì jeho 7 v stup a k iûovatkov stanice s tratì A. Chybou vöak je, ûe se dosud nepoda ilo odvèst zbytnou dopravu. Podchod, vybudovan v r mci v stavby metra, plnì lohu spojnice vöech n roûì sloûitè k iûovatky, aby v bec mohl pïö k projìt od VinohradskÈ, Wilsonovy, Washingtonovy a MezibranskÈ na V clavskè n mïstì. Stanice sama o sobï je architektonicky unik tnì a prostorovï nynì po prav ch osvïtlenì a informaënìho systèmu kvalitnì. DÌky nì nenì tento kloub mïsta nepr chodn, ale st v se onou p ÌsloveËnou Ëtvrtou dimenzì velkomïsta. Stanice Vyöehrad je branou do zemì Pankr ce. NynÌ, po dostavbï KongresovÈho centra, dokonëenì hotelu Corinthia Towers a PolicejnÌho editelstvì je souë stì jiû uzav enèho souboru v znamn ch budov, dostateënï naplúujìcìch smysl stanice metra. Za unik tnì lze povaûovat jiûnì p edpolì NuselskÈho mostu se zakomponovanou, sklem otev enou stanicì. Pohledy z n stupiötï do vltavskè kotliny a do NuselskÈho dolì nemohou nikoho zanechat bez emocì, v chod do dvou atriì s n stupem do parteru p ed KongresovÈ centrum s monument lnìmi pohledy na j dro Prahy otevìr n dhery tohoto mïsta. NenÌ vïcì projektant metra vzhled budov b valèho sjezdovèho pal ce, nicmènï i tohoto kolu se zhostili se ctì a velkorysostì. Tato stanice je povaûov na za sou- Ë st atribut naz van ch Ñtv mïstaì. Model dostavby HlavnÌho n draûì z roku 1972 s novou odbavovacì halou a stanicì metra pod nì. Stanice BudÏjovick je p Ìkladem optim lnì souhry projektu metra a navazujìcìch soubor. ElegantnÌ prostory n stupiötï a obou vestibul dnes vedou do ûiv ch obchodnìch pas ûì, z nichû jsou p ÌstupnÈ v znamnè budovy vytv ejìcì soubor n - mïstì. Nebyl zdaleka jednoduch v voj urbanistickè koncepce prostoru n mïstì. V dobï p Ìprav v stavby metra zde byla periferie a sporadick z stavba. Lze povaûovat za ötïstì, ûe projektanti tehdejöìho Interprojektu se nechali vèst jiû zpracovanou urbanistickou studiì architektky MachoninovÈ a konstrukci stanice se dvïma mosty v ulicìch OlbrachtovÏ a StaökovÏ pod Ìdili vcelku jednoduchèmu schèmatu dostavby n mïstì. Pr vï toto jednoduchè schèma vedlo k tomu, ûe prostor nad stanicì bylo moûnè bez ohledu na politickè prost edì dovèst do dneönì, douf me, ûe kvalitnì kompozice. M logickè vazby, je srozumiteln a Ëinn. Je skuteënï velkomïstsk s lidsk mi mï Ìtky. Na projektech dneönìch budov pracujì jiû potomci tv rkynï p vodnì koncepce. NenÌ zde mìsta pro adoraci jednotlivc, ale bez jejich nadöenì a bezv hradnè vìry v dobr v sledek by dneönì traù C nebyla jednou z p te Ì mïstskè hromadnè dopravy a jednou z urëujìcìch sil rozvoje jiûnìho sektoru Prahy. Ing. arch. Evûen Kyllar N vrh v hledovè zast vby BudÏjovickÈho n mïstì, jejìmû j drem je obchodnì pas û nad stanicì metra. 16 DP kontakt 2/2001

17 Územní a správní rozdělení hl. m. Prahy Jednotliv mi prvky zemnìho ËlenÏnÌ hlavnìho mïsta Prahy jsou: n katastr lnì zemì, n mïstsk Ë st, n mïstsk obvod, Z kladnìm prvkem spr vnìho rozdïlenì hlavnìho mïsta Prahy pro v kon st tnì spr vy je: n spr vnì obvod Katastr lnì zemì (k..) jsou p esnï stanoven zemì obcì a mïst, kterè byly postupnï k Praze p ipojov ny. I kdyû jejich v znam poklesl sluëov nìm k.. do mïstsk ch obvod, pozdïji jeötï do mïstsk ch Ë stì, st le jsou neopomenuteln m administrativnìm prvkem a vych zejì z nich tzv. Ñpopisn ì ËÌsla dom nebo jin ch objekt (v jednom k.. se nem ûe opakovat stejnè popisnè ËÌslo). Katastr lnì zemì jsou zanesena v katastru nemovitostì, kter je p Ìm m pokraëovatelem Zemsk ch desek a je jedin m hlediskem pro urëov nì vlastnick ch vztah. Vzhledem k tomu, ûe v voj k.. probìhal od ranèho st edovïku, nïkdy jiû plnï neodpovìdajì souëasn m technick m i administrativnìm pot eb m; p esto jsou z kladem zemnìho ËlenÏnÌ (i kdyû mnozì obyvatelè Prahy i nïkterè organizace nebo firmy tvrdoöìjnï odmìtajì br t jejich existenci na vïdomì s tìm, ûe to Ñplete lidiì ñ jak m ûe pravda plèst?), jejich n zvy jsou uv - dïny na vöech orientaënìch prvcìch mïstskèho informaënìho systèmu (domovnì popisn ËÌsla, n zvy ulic) a jsou nap. i nedìlnou souë stì adres, uv dïn ch v obëansk ch pr kazech. I p i p Ìpadn ch reform ch zemnìho ËlenÏnÌ mïsta z stanou hranice k.. spolu s n zvy zachov ny. HlavnÌ mïsto Praha je rozdïleno na 112 k.., jejichû seznam uv dì v p Ìloze i nov z kon o hl. m. Praze (z kon Ë. 131/2000 Sb.). MÏstsk Ë st (M») je z kladnìm prvkem samospr vnèho systèmu hl. m. Prahy s volen m zastupitelstvem (samospr vou). Sdruûuje v sobï jedno nebo vìce katastr lnìch zemì; v nïkter ch p Ìpadech (v tabulce oznaëen ch t p ed n zvem k..) n leûejì r znè Ë sti k.. r zn m mïstsk m Ë stem. Hl. m. Praha ZAJÍMAVOSTI je rozdïleno na 57 M»; stanovenè oznaëenì M» je buô ËÌslem nebo n zvem (M» Praha 2, M» Praha 12, M» Praha ñ RadotÌn). MÏstsk obvod nenì samospr vn m zemìm, administrativnï je tvo en jednou nebo vìce mïstsk mi Ë stmi pro specifickè pot eby st tnì a mïstskè administrativy, soudnictvì a podobnï. OznaËenÌ mïstskèho obvodu je v prvcìch mïstskèho orientaënìho systèmu uv dïno spolu s n zvem k.. SouËasnÈ ËlenÏnÌ poch zì z roku HlavnÌ mïsto Praha je rozdïleno na 10 obvod ; stanovenè oznaëenì je ËÌslem 1ñ10 (Praha 1, Praha 8). SouË stì kaûdèho z 10 obvod je mïstsk Ë st shodnèho ËÌselnÈho oznaëenì, rozliöenèho od oznaëenì obvodu zkratkou ÑM»ì; souë stì obvod Praha 4 aû Praha 10 jsou jeötï dalöì mïstskè Ë sti. Pozn mka Do zemnìho ËlenÏnÌ nespadajì n zvy nïkter ch lokalit, jejichû pojmenov nì vzniklo spont nnï; nemajì p esnï stanoven zemì a nemohou b t tedy pouûity v orientaënìm systèmu (nap. Barrandov [k.. HluboËepy], DÏdina [k.. Liboc, RuzynÏ], HrnËÌ e [k.. äeberov], Jarov [k.. éiûkov], JiûnÌ MÏsto [k.. H je, Chodov, Kunratice], Jihoz padnì MÏsto [k.. Stod lky, Jinonice, T ebonice, ZliËÌn], Letn [k.. BubeneË, Holeöovice], Pankr c [k.. Nusle, KrË, Michle], Pet iny [k.. B evnov, VeleslavÌn], SevernÌ MÏsto [k.. Kobylisy, Prosek, St Ìûkov, LibeÚ], Spo ilov [k.. Z bïhlice, Chodov], ZahradnÌ MÏsto [k.. Z bïhlice] a mnoh dalöì). ñ V nïkter ch p Ìpadech je lidovè pojmenov nì lokality vyloûenï nespr vnè a zav dïjìcì, nap. SÌdliötÏ œ blice [k.. Kobylisy, St Ìûkov]; k.. œ blice (M» Praha ñ œ blice) je mimo takto lidovï oznaëenou sìdliötnì z stavbu. Od 1. ledna 2001 bylo pro v kon st tnì spr vy (nikoli samospr vy) podle Statutu hl. m. Prahy vytvo eno 22 spr vnìch obvod, kterè obsahujì jednu nebo vìce mïstsk ch Ë stì. V konem st tnì spr vy je povï en ad mïstskè Ë sti, kter je sìdlem spr vnìho obvodu. Mgr.. AntonÌn Jeûek, P ehled zemnìho ËlenÏnÌ hl. m. Prahy: obvod mïstsk Ë st katastr lnì zemì Praha 1 tholeöovice, thradëany, Josefov, tmal Strana, tnovè MÏsto, StarÈ MÏsto, tvinohrady Praha 2 tnovè MÏsto, tnusle, tvinohrady, Vyöehrad Praha 3 tstraönice, tvinohrady, tvysoëany, téiûkov Praha 4 BranÌk, HodkoviËky, KrË, Lhotka, tmichle, tnusle, PodolÌ, tvinohrady, tz bïhlice Praha 11 H je, Chodov Praha 12 Cholupice, Kam k, Komo any, Mod any, ToËn Praha ñ Kunratice Kunratice Praha ñ Libuö Libuö, PÌsnice Praha ñ äeberov äeberov Praha ñ jezd jezd Praha 5 tb evnov, HluboËepy, tjinonice, KoöÌ e, tmal Strana, Motol, Radlice, tsmìchov Praha 13 tjinonice. Stod lky, T ebonice Praha ñ Lipence Lipence Praha ñ Lochkov Lochkov Praha ñ RadotÌn RadotÌn Praha ñ ÿeporyje ÿeporyje, ZadnÌ Kopanina Praha ñ Slivenec HolynÏ, Slivenec Praha ñ Velk Chuchle Mal Chuchle, Velk Chuchle Praha ñ Zbraslav Lahovice, Zbraslav Praha ñ ZliËÌn SobÌn, ZliËÌn Praha 6 tb evnov, tbubeneë, Dejvice, thradëany, Liboc, RuzynÏ, tsmìchov, St eöovice, VeleslavÌn, Vokovice Praha ñ Lysolaje Lysolaje Praha ñ Nebuöice Nebuöice Praha ñ P ed.kopanina P ednì Kopanina Praha ñ ÿepy ÿepy Praha ñ Suchdol Sedlec, Suchdol Praha 7 tbubeneë, tholeöovice, tlibeú Praha ñ Troja ttroja Praha 8 Bohnice,»imice, KarlÌn, Kobylisy, tlibeú, tnovè MÏsto, St Ìûkov, ttroja, téiûkov Praha ñ B ezinïves B ezinïves Praha ñ DolnÌ Chabry DolnÌ Chabry Praha ñ œ blice œ blice Praha 9 thloubïtìn, thrdlo ezy, tlibeú, Prosek, tst Ìûkov, tvysoëany Praha 14»ern Most, thloubïtìn, Hostavice, Kyje Praha ñ BÏchovice BÏchovice Praha ñ»akovice»akovice, Miökovice, T eboradice Praha ñ D. PoËernice DolnÌ PoËernice Praha ñ H.PoËernice HornÌ PoËernice Praha ñ Kbely Kbely Praha ñ Kl novice Kl novice Praha ñ KolodÏje KolodÏje Praha ñ LetÚany LetÚany Praha ñ Satalice Satalice Praha ñ jezd nad lesy jezd nad lesy Praha ñ Vino ino Vino Praha 10 thloubïtìn, thrdlo ezy, Maleöice, tmichle, tstraönice, tvinohrady, Vröovice, tz bïhlice, téiûkov Praha 15 HornÌ MÏcholupy, Hostiva Praha ñ Benice Benice Praha ñ Dol.MÏcholupy DolnÌ MÏcholupy Praha ñ DubeË DubeË Praha ñ Kolovraty Kolovraty, Lipany Praha ñ Kr lovice Kr lovice Praha ñ K eslice K eslice Praha ñ NedvÏzÌ NedvÏzÌ Praha ñ Petrovice Petrovice Praha ñ ätïrboholy ätïrboholy Praha ñ Uh ÌnÏves H jek, Pitkovice, Uh ÌnÏves 3 2 P 1 Praha 5 Praha 4 Praha 6 Praha 5 P 7 Praha 6 Praha 8 P 7 Praha 9 Praha 8 Praha 10 Praha 9 P ehled spr vnìho rozdïlenì hl. m. Prahy: spr vnì obvod: v kon st tnì spr vy ËÌslo sìdlo pro mïstskè Ë sti: 1 PRAHA 1 Praha 1 2 PRAHA 2 Praha 2 3 PRAHA 3 Praha 3 4 PRAHA 4 Praha 4, Praha-Kunratice 5 PRAHA 5 Praha 5, Praha-Slivenec 6 PRAHA 6 Praha 6, Praha-Lysolaje, Praha- Nebuöice, Praha-P ednì Kopanina, Praha-Suchdol 7 PRAHA 7 Praha 7, Praha-Troja 8 PRAHA 8 Praha 8, Praha-B ezinïves, Praha- DolnÌ Chabry, Praha-œ blice 9 PRAHA 9 Praha 9 10 PRAHA 10 Praha PRAHA 11 Praha 11, Praha-K eslice, Prahaäeberov, Praha- jezd 12 PRAHA 12 Praha 12, Praha-Libuö 13 PRAHA 13 Praha 13, Praha-ÿeporyje 14 PRAHA 14 Praha 14, Praha-DolnÌ PoËernice 15 PRAHA 15 Praha 15, Praha-DolnÌ MÏcholupy, Praha-DubeË, Praha-Petrovice, Praha-ätÏrboholy 16 PRAHA - RADOTÕN Praha-Lipence, Praha-Lochkov, Praha-RadotÌn, Praha-Velk Chuchle, Praha-Zbraslav 17 PRAHA - ÿepy Praha-ÿepy, Praha-ZliËÌn 18 PRAHA-LET ANY Praha-LetÚany 19 PRAHA - KBELY Praha-»akovice, Praha-Kbely, Praha-Satalice, Praha-Vino 20 PRAHA - Praha-HornÌ PoËernice - HORNÕ PO»ERNICE 21 PRAHA ñ Praha-BÏchovice, Praha-Kl novice, - JEZD NAD LESY Praha-KolodÏje, Praha- jezd nad lesy 22 PRAHA - Praha-Benice, Praha-Kolovraty, - UHÿÕNÃVES Praha-Kr lovice, Praha-NedvÏzÌ, Praha-Uh ÌnÏves 2/2001 DP kontakt 17

18 Podbíjení tramvajových tratí V praûskè sìti je v dneönì dobï p ibliûnï 23 km tratì s otev en m kolejov m svrökem (OKS). Na nich doch zì vlivem provoznìho zatìûenì a povïtrnostnìch podmìnek ke smïrovèmu a v ökovèmu vyboëenì koleje. Takto naruöen geometrick poloha koleje je odstraúov na podbitìm koleje a doplnïnìm ötïrkovèho loûe. Spr vnou polohu koleje zjiöùuje spr vce tramvajovè trati, kter m je provozovna vrchnì stavby o. z. ED, pomocì mï ÌcÌho za ÌzenÌ KRAB. MÏ en data jsou zapisov na do z lohovanè RAM pamïti poëìtaëe. MÏ ÌcÌ program pr bïûnï prov dì kontrolu a p Ìpadnou optickou a akustickou signalizaci p ekroëenì dovolen ch hodnot geometrick ch odchylek. V sledkem tïchto mï enì jsou v pisy graf geometrick ch veliëin a tabulek hodnocenì, kterè jsou podkladem pro pl nov nì rozsahu podbìjenì. PodbÌjenÌ je moûno prov dït podle rozsahu z vady ruënï podbìjecìmi kladivy, nebo strojnï v ucelen ch secìch. StrojnÌ podbìjenì tramvajov ch tratì v Praze pro o. z. ED zajiöùuje firma Hans Wendel automatickou strojnì podbìjeëkou Plasser & Theurer 08ñ275 ZW. Tento stroj je vybaven laserov m zamï ovaëem a trojcestn m zapisova- Ëem skuteën ch hodnot provedenì. V hodou tèto podbìjeëky je vlastnì mobilita vëetnï samostatnèho nakolejenì v mìstï urëenì. V kon stroje je 1000 metr koleje do max. zdvihu 10 cm v jednè pracovnì smïnï. RovnÏû je moûno vyuûìt tento mechanismus pro podbìjenì v kolejov ch k ÌûenÌch a obloucìch do polomïru 70 m. U kolejov ch konstrukcì s menöìm polomïrem je vyuûìv na mechanick podbìjeëka MATISA s ruënìm nastavenìm kladiv. V roce 1999 bylo podbito celkem metr, celkov Ë stka vynaloûen na podbìjenì tramvajovè trati dos hla KË. V loúskèm roce byla celkov dèlka podbìjenì m; tomu odpovìd Ë stka KË. Z v öe uvedenèho vypl v, ûe cena podbìjenì na jeden metr jednokolejnè tramvajovè trati ËinÌ 450 KË. Ing. Ladislav Sarnovsk,, vedoucì provozovny VrchnÌ stavba o. z. ED (redakënï upraveno) Foto: o. z. ED Co přinesly zvýšené postihy cestujících za nesplnění přepravně tarifních podmínek? 18 DP kontakt 2/2001 V minulèm roce, na z kladï novely z kona o dr h ch a z kona o silniënì dopravï bylo moûnè zv öit od 1. Ëervence postih cestujìcìch, kte Ì nedodrûeli p epravnï ñ tarifnì podmìnky v systèmu PraûskÈ integrovanè dopravy. Pro oûivenì pamïti ñ do tohoto data byl postih ve vozidlech z vislè trakce 200,- KË a v autobusech 400,- KË. Vzhledem k tomu, ûe dosavadnì v öe p ir ûky cestujìcì dostateënï nemotivovala k dodrûov nì tarifnì k znï, p edstavenstvo DopravnÌho podniku prost ednictvìm SmluvnÌch p epravnìch podmìnek od 1. Ëervence 2000 upravilo z kladnì v öe postihu (p ir ûky k jìzdnèmu) na 800,- KË s tìm, ûe zaplatì-li ÑËern pasaûèrì postih na mìstï kontroly nebo do 15 dn po kontrole v doplatkovè pokladnï v budovï Centr lnìho dispeëinku Na Bojiöti 5, sniûuje se na 400,- KË. Ke zmïn m ve v öi postihu vöak doölo i u p Ìpad, kdy cestujìcì poruöil SmluvnÌ p epravnì podmìnky v jin ch ustanovenìch. Vûdy vöak s moûnostì niûöìho postihu p i placenì na Ñp dïì DopravnÌho podniku. Vym hacì procesy prost ednictvìm advok tnìch kancel Ì jsou totiû n kladnè a nïkdy i zdlouhavè. Zv öenì postih p ineslo oëek vanè v sledky. Srovn me-li statistickè v sledky za stejnè obdobì s rokem 1999, bylo v pr mïru za mïsìc p i poruöe- nì p epravnï tarifnìch podmìnek v PIDu o 5100 po- stih mènï. Zhruba o 700 vìce cestujìcìch nevyuûilo moûnost zaplatit postih na mìstï kontroly a zaplatilo postih radïji dodateënï v doplatkovè pokladnï. Nad le platì, ûe na region lnìch autobusov ch link ch zaplatì ÑËernÌ pasaûè iì radïji postih na mìstï kontroly neû do patn cti dnì v doplatkovè pokladnï. NejmarkantnÏjöÌ rozdìl byl (vzhledem ke zv öenì postih ), v trûb ch za postihy. V prvè polovinï roku 2000, kdy platily niûöì postihy, bylo vybr no celkem 27,3 milion KË. V druhè polovinï roku 2000 (vyööì postihy) vöak jiû 35,3 milion KË. Na celkovè sumï 62,6 milion KË se advok tnì kancel e podìlely vymoûenou Ë stkou 16,5 milion KË. V roce 1999 celkov Ë stka za postihy byla 50,3 milion KË (coû je oproti roku 2000 o 12,3 milion KË mènï). Filozofie zv öenì postihu byla jistï spr vn. Novela z kona o dr h ch a prov dïcì vyhl öka ñ P epravnì d, vëetnï SmluvnÌch p epravnìch podmìnek, vöak zv öenì umoûnila aû od zmìnïnèho data. Uloûen ch postih v roce 2000 je o 12,4 % mènï neû v roce 1999, kdy bylo bez jìzdnìho dokladu p istiûeno cestujìcìch. Z celkovèho poëtu postih vyuûilo v roce ,1 % Ëern ch pasaûèr moûnost zaplatit postih p Ìmo na mìstï a v doplatkovè pokladnï 17,1 % cestujìcìch. Advok tnì kancel i Broû & Sokol bylo p ed no p ibliûnï 35,8 % p Ìpad k vym h nì, coû je nejmenöì procento za dobu naöì spolupr ce. NegativnÌ str nkou doprov zejìcì zv öenì postih bylo 28 p Ìpad velmi hrubèho napadenì p epravnìch kontrolor cestujìcìmi, kterè skonëilo jejich pracovnì neschopnostì. Naopak celkov poëet napadenì byl o 23% niûöì neû v p edch zejìcìm roce. Jak jiû bylo uvedeno, zv öenì postih za nedodrûenì p epravnï-tarifnìch podmìnek v systèmu PraûskÈ integrovanè dopravy bylo spr vn m krokem. Vöichni neplatiëi by si mïli uvïdomit, ûe se p epravujì na kor n s vöech ñ daúov ch poplatnìk a ty, kte Ì zpochybúujì pr ci p epravnìch kontrol a zpochybúujì z konnost ukl d nì pokut (p ir ûek k jìzdnèmu), odkazuji na jednoznaënè stanovisko stavnìho soudu v BrnÏ ze dne 10. ledna 2001, kter rozhodl o opr vnïnosti placenì p ir ûek k jìzdnèmu za ÑËernou jìzduì. Listina z kladnìch pr v a svobod umoûúuje ukl dat povinnosti na z kladï z kona a toto rozhodnutì je nemïnnè. Josef Hocek, vedoucì odboru p epravnì kontroly

19 Blíží se volby zaměstnanců do dozorčí rady naší společnosti Jindy poklidn hladina vod okolo Ëlen a Ëinnosti dozorëì rady se na zaë tku roku rozëe ila. O p ÌËin ch vzruöenè atmosfèry okolo dozorëì rady jsme si povìdali s vedoucìm sekretari tu tohoto org nu, ing. Janem TruneËkem. DPñK Abychom Ëten m DPñKONTAKT AKTu co nej- vìce p iblìûili Ëinnost dozorëì rady,, zaëneme obecnïjöì ot zkou. Jak je funkce dozorëì rady a proë v nì jsou i ËlenovÈ z ad zamïstnanc? Dovolte mi nejprve nïkolik z kladnìch informacì. DopravnÌ podnik hl. m. Prahy byl zaloûen jako akciov spoleënost na z kladï zakladatelskèho pl nu, schv lenèho radou Zastupitelstva hlavnìho mïsta Prahy 28. ledna Zakladatelem a jedin m akcion em je obec ñ hlavnì mïsto Praha. Podle platn ch Stanov DopravnÌho podniku hl. m. Prahy, akciovè spoleënosti, existujì n sledujìcì org ny spoleënosti: a. Zastupitelsk org n jedinèho akcion e, vykon - vajìcì p sobnost valnè hromady (bïûnï naz van Ñvaln hromadaì). b. P edstavenstvo ñ je statut rnìm org nem, kter ÌdÌ Ëinnost spoleënosti a jedn jejìm jmènem. P edstavenstvo m 9 Ëlen a rozhoduje o vöech z leûitostech spoleënosti, kterè nejsou obecnï z vazn mi pr vnìmi p edpisy, stanovami spoleënosti nebo usnesenìm valnè hromady vyhrazeny do p sobnosti valnè hromady, nebo nejsou z leûitostmi, o nichû rozhoduje gener lnì editel. c. DozorËÌ rada ñ je kontrolnìm org nem spoleënosti. DohlÌûÌ na v kon p sobnosti p edstavenstva a uskuteëúov nì podnikatelskè Ëinnosti spoleënosti. DozorËÌ rada m 9 Ëlen, z nichû dvï t etiny volì (odvol v ) valn hromada a jednu t etinu volì (odvol vajì) zamïstnanci spoleënosti. FunkËnÌ obdobì Ëlen dozorëì rady je Ëty letè, neskonëì vöak d Ìve, dokud nenì zvolen nov Ëlen dozorëì rady, avöak podle ß 200, odstavce 2 obchodnìho z konìku nesmì b t funkënì obdobì Ëlena dozorëì rady delöì neû 5 let. OpÏtovn volba Ëlen dozorëì rady je vöak moûn. Do konce roku 2000 zastupovali zamïstnance v dozorëì radï tito p novè: Ing. Ladislav äpitzer (mìstop edseda dozorëì rady), dopravnì n mïstek o. z. Autobusy, Ing. V clav Proch z- ka (Ëlen dozorëì rady), vedoucì zamïstnaneckèho odboru o. z. ElektrickÈ dr hy a Ji Ì äindel (Ëlen dozorëì rady), p edseda OdborovÈ organizace o. z. Metro. DPñK ProË je ot zka voleb Ëlen dozorëì rady z ad zamïstnanc aktu lnì pr vï nynì? V minulosti probì- haly volby spìöe v tichosti. Je tomu ze dvou d vod, kterè se pr vï ËasovÏ seöly. Za prvè nastala situace, kdy doölo k p echodnèmu snìûenì poëtu Ëlen dozorëì rady z ad zamïstnanc, protoûe Ing. Ladislav äpitzer, kter byl zamïstnanci opakovanou volbou v roce 1999 zvolen za Ëlena dozorëì rady, pozbyl zp sobilost k tèto funkci. Byl usnesenìm p edstavenstva spoleënosti jmenov n do funkce editele odötïpnèho z vodu Autobusy. A protoûe funkce editele o. z. je zaps na v obchodnìm rejst Ìku, nesmì b t Ing. äpitzer z roveú i Ëlenem dozorëì rady (viz ß 200, odstavec 4. obchodnìho z konìku). Ing. äpitzer 29. prosince loúskèho roku informoval dozorëì radu o svèm odstoupenì z funkce Ëlena a mìstop edsedy. Druh m d vodem pro p Ìpravu voleb je skuteënost, ûe ing. Proch zkovi uplyne 17. b ezna 2001 jeho Ëty letè funkënì obdobì. Vzhledem k tomu, ûe zorganizov nì voleb tak, aby se jich mohl z Ëastnit co nejvïtöì poëet zamïstnanc, je dost n roënè, je vhodnè provèst volbu obou Ëlen dozorëì rady z ad zamïstnanc najednou. Ve VolebnÌm du je takov p Ìpad nazv n Ñsdruûen volbaì. DPñK Podle popsanèho je z ejmè, ûe organizace voleb je pomïrnï n roënou akcì, nebo se m lìm? Zp sob provedenì voleb jednè t etiny celkovèho poëtu Ëlen dozorëì rady z ad zamïstnanc je upraven obecnï obchodnìm z konìkem ñ z kon Ë. 513/1991 Sb., ve znïnì pozdïjöìch pr vnìch p edpis. Pro pot ebu DopravnÌho podniku hl. m. Prahy, akciov spoleënost, byl v souëinnosti s p edstaviteli odborov ch organizacì, zde p sobìcìch, zpracov n VolebnÌ d pro volbu nebo odvol nì Ëlen dozorëì rady z ad zamïstnanc. Tento volebnì d ve smyslu ß 200, odstavec 7 obchodnìho z - konìku p ipravilo a schv lilo p edstavenstvo spoleënosti v souëinnosti s odborov mi organizacemi. N slednï byl VolebnÌ d vyd n formou SmÏrnice gener lnìho editele Ë. 2/2001 s ËinnostÌ od 22. ledna N roënost zorganizov nì voleb je d na tìm, ûe naöe spoleënost m v souëasnè dobï vìce neû 12 tisìc zamïstnanc, kte Ì jsou dislokov ni prakticky po celèm zemì Prahy a vïtöina z nich m vìcesmïnn (turnusov ) reûim svè pracovnì doby. Proto nenì ani moûnè, aby se vöichni zamïstnanci vz jemnï osobnï znali. Z toho d vodu byl VolebnÌ d zpracov n tak, ûe volby probïhnou prost ednictvìm p edem zvolen ch volitel. Tyto volitele si zamïstnanci zvolì na sv ch pracoviötìch podle stanovenèho klìëe 1:150, tj. na kaûd ch 150 zamïstnanc bude zvolen jeden volitel do tzv. sboru volitel. Podle souëasnèho poëtu zamïstnanc v jednotliv ch organizaënìch jednotk ch spoleënosti bude zvoleno 85 volitel, v tomto sloûenì: za o. z. Metro 28 volitel, za o. z. ElektrickÈ dr hy 25 volitel, za o. z. Autobusy 28 volitel, za editelstvì spoleënosti 4 volitelè. Mand t tïchto volitel je pïtilet. Proto vûdy v p ÌpadÏ pot eby provedenì voleb bude s p edstihem dvou mïsìc volitelsk sbor aktualizov n, tj. bude zohlednïn mezitìm nastal v voj (nap Ìklad v organizaënì struktu e spoleënosti, migrace zamïstnanc a podobnï). SouËasnÏ s volbou volitel je zapot ebì navrhnout i vhodnè kandid ty na Ëleny dozorëì rady. DPñK M ûete naöim Ëten m sdïlit, jakè jsou hlavnì z sady pro zorganizov nì a pr bïh voleb? N vrh na provedenì volby nebo odvol nì Ëlena dozorëì rady z ad zamïstnanc je opr vnïno podat p edstavenstvo, odborov organizace nebo rada zamïstnanc, kter ve spoleënosti p sobì, nebo spoleënï alespoú 10% zamïstnanc, kte Ì splúujì podmìnku dle ß 200, odstavec 1 obchodnìho z konìku. Pr vo volit a odvol vat Ëleny dozorëì rady majì ti zamïstnanci, kte Ì jsou ke spoleënosti v pracovnìm pomïru. Zvolena m ûe b t pouze fyzick osoba, kter je v dobï volby v pracovnìm pomïru ke spoleënosti, nebo je z stupcem nebo Ëlenem z stupce zamïstnanc podle zvl ötnìho pr vnìho p edpisu. Nastane-li pot eba provedenì volby nebo odvol nì Ëlena dozorëì rady, vyrozumì zamïstnaneck odbor editelstvì dopisem vöechny editele odötïpn ch z vod a jejich odborovè organizace a editelè o.z. ve spolupr - ci s odbory zorganizujì podle mìstnìch podmìnek navrûenì volitel a kandid t na Ëleny dozorëì rady. Uspo- dajì tzv. ÑmalÈì volby, z nichû vzejdou volitelè v pot ebnèm poëtu a kandid t (kandid ti) do dozorëì rady. V souëasnè dobï je zapot ebì zvolit p Ìsluön poëet volitel, neboù mand t volitel zvolen ch v roce 1995 jiû skonëil, a d le vhodnè kandid ty na dva Ëleny dozor- ËÌ rady. DPñK VÏtöina zamïstnanc se bude pt t, kdy se ÑmalÈì volby neboli volby volitel uskuteënì a co je p i nich nejd leûitïjöì? Zp sob zorganizov nì tïchto voleb je r mcovï stanoven VolebnÌm dem, kapitola 2. ÑVolby volitel a kandid t pro volbu nebo odvol nì Ëlen dozorëì radyì. ÿeditelè o. z. spoleënï s odborov mi organizacemi nejprve stanovì termìn, do kterèho zamïstnanci navrhnou kandid ty na volitele a kandid ty na Ëleny dozorëì rady a stanovì zp sob a termìn provedenì voleb volitel a kandid t do dozorëì rady tak, aby v sledek byl p ed n nejpozdïji do 31. b ezna letoönìho roku zamïstnaneckèmu odboru editelstvì spoleënosti. D leûitè je, aby kandid ti do dozorëì rady, kte Ì z tïchto Ñmal chì voleb vzejdou, byli p i n slednè ÑvelkÈì volbï p ijatelnì i pro znaënou Ë st volitel, poch - zejìcìch z jin ch odötïpn ch z vod. To proto, ûe ve smyslu poslednì novely obchodnìho z konìku, ß 200, odstavec 5, se k platnosti volby nebo odvol nì Ëlen dozorëì rady volen ch zamïstnanci vyûaduje, aby v tajnèm hlasov nì pro volbu hlasovala alespoú polovina opr vnïn ch volitel z jejich celkovèho poëtu. VOLBY DPñK DalöÌ ot zka smï uje k Ñvelk mì volb m, kdy 85 volitel zvolì dva z stupce do dozorëì rady spo- leënosti. Kdy se volitelè sejdou a vyberou? Podle v zvy zamïstnaneckèho odboru editelstvì spoleënosti provede sbor volitel volbu dvou Ëlen dozorëì rady z ad zamïstnanc ve st edu 11. dubna 2001 od 9.00 hodin ve velkèm s le novèho sìdla spoleënosti Sokolovsk 217/42, Praha 9 (stanice metra trasy B VysoËansk, tramvajovè linky Ë. 8 a 19). VlastnÌ zp sob volby Ëlen dozorëì rady z ad zamïstnanc je detailnï propracov n v kapitol ch 3 a 4 VolebnÌho du. D leûitè je upozornit na tu skuteënost, ûe shrom ûdïnì volitel je schopno jednat, z ËastnÌ-li se ho alespoú dvï t etiny celkovèho poëtu volitel (tj. nejmènï 57 volitel ). Po z kladnì informaci vedoucìho zamïstnaneckèho odboru editelstvì spoleënosti o poëtu skuteënï p Ìtomn ch volitel a o kandid tech na funkci Ëlen dozorëì rady, zvolen ch na jednotliv ch odötïpn ch z vodech a editelstvì spoleënosti, p evezme dalöì ÌzenÌ t ÌËlennÈ p edsednictvo, kterè si shrom ûdïnì volitel zvolì. NavrûenÌ kandid ti pak postupnï sezn mì shrom ûdïnì volitel se sv mi p edstavami o p sobenì v dozorëì radï, budou-li zvoleni, a potè n sleduje tajn volba. Zde je nutno znovu upozornit na zmïnu v pr vnì pravï, platnè od 1.ledna 2001 (ß 200, odstavec 5:.ÑK platnosti volby nebo odvol nì Ëlen dozorëì rady volen ch zamïstnanci se vyûaduje, aby hlasov nì bylo tajnè a aby pro volbu hlasovala alespoú polovina opr vnïn ch volië nebo jejich z stupc ì.).»l nek VolebnÌho du naöì spoleënosti Ìk, ûe Ëleny dozorëì rady jsou zvoleni ti kandid ti, kte Ì zìskajì nejvìce hlas volitel a souëasnï pro jejich volbu hlasovala alespoú polovina opr vnïn ch volitel z jejich celkovèho poëtu, a to v po adì, odpovìdajìcìm poëtu Ëlen dozorëì rady, kte Ì majì b t zvoleni. V naöem konkrètnìm p ÌpadÏ to znamen, ûe p i poûadovanè volbï dvou Ëlen dozorëì rady dojde po 1. kole voleb k se azenì kandid t sestupnï podle poëtu zìskan ch hlas. M ûe nastat p Ìpad, ûe jiû po 1. kole voleb bude zvolen alespoú jeden z pot ebn ch dvou Ëlen dozorëì rady. Pak do dalöìho kola postupuje prvnì dvojice tïch kandid t, kte Ì zìskali dalöì v po adì nejvyööì poëty hlas volitel. Pokud z prvnìho kola nevzejde û dn Ëlen dozorëì rady, postupujì ve smyslu Ël nku VolebnÌho du do dalöìho kola voleb dvï dvojice kandid t, a to podle po adì, jak vzniklo po 1. kole voleb. A pr vï v tïchto situacìch je d leûitè, aby navrhovanì kandid ti byli p ijatelnì i pro jinè odötïpnè z vody. DPñK Jak postup bude zvolen, zìsk -li po 1. kole voleb nïkolik kandid t stejn poëet platn ch hlas? Takov situace m ûe nastat a VolebnÌ d s nì poëìt v Ël nku V takovèm p ÌpadÏ postupujì do dalöìho kola voleb vöichni kandid ti, kte Ì obdrûeli v pr vï probïhlèm kole voleb nejvyööì a p itom stejn poëet platn ch hlas. StejnÏ by se postupovalo i tehdy, nastala-li by rovnost hlas u vìce kandid t opakovanï. Ale to uû je spìöe teoretick vaha. DPñK MyslÌm, ûe bychom mohli z vïrem shrnout vöechny nejd leûitïjöì informace ohlednï Ñmal chì añvelk chì voleb. ZaËal bych konstatov nìm, ûe jedna t etina Ëlen dozorëì rady z ad zamïstnanc je velmi v znamn m podìlem jejich zastoupenì v kontrolnìm org nu spoleënosti a stojì za to kandidovat na tyto funkce takovè zamïstnance, kte Ì majì pot ebnè schopnosti, ale jsou i uzn van mi osobnostmi, majìcìmi pot ebnè mor lnïñetickè vlastnosti. D le si musìme uvïdomit, ûe devìtiëlenn dozorëì rada si ze svèho st edu volì svèho mìstop edsedu, p i- Ëemû od z ÌzenÌ DopravnÌho podniku jako akciovè spoleënosti aû doposud byla dodrûov na nepsan dohoda, podle kterè platilo: je-li p edseda dozorëì rady zvolen ze Ëlen ñ poslanc, je mìstop edseda dozorëì rady zvolen ze Ëlen ñ zamïstnanc (tato dohoda vznikla v dob ch hled nì pr vnì a organizaënì formy naöeho DopravnÌho podniku a v raznï tehdy p ispïla k zajiötïnì soci lnìho smìru). V sledky Ñmal chì voleb, tj. seznam volitel a navrûenèho kandid ta (kandid ty) je pot ebnè p edat zamïstnaneckèmu odboru editelstvì spoleënosti nejpozdïji do poûadovanèho termìnu, tj. do 31. b ezna Volby dvou Ëlen dozorëì rady z ad zamïstnanc, tzv. ÑvelkÈì volby, se uskuteënì prost ednictvìm sboru 85 volitel ve st edu 11. dubna letoönìho roku. DÏkuji za rozhovor,, p eji, aù volby probïhnou bez problèm a zamïstnanci si zvolì spr vnè z stupce do kontrolnìho org nu naöì spoleënosti. Petr MalÌk 2/2001 DP kontakt 19

20 ZMĚNY V lednu 2001, ve velkè vïtöinï p Ìpad od 28. nebo 29. ledna, doölo k nïkolika zmïn m v provozu systèmu PraûskÈ integrovanè dopravy (PID), zejmèna autobusovè dopravy, a to jak u mïstsk ch, tak i p ÌmÏstsk ch linek. Na z kladï v sledk p epravnìch pr zkum se zv öila kapacita linek Ë. 126 (SmÌchovskÈ n draûì ñ Praûsk Ëtvrù) a 128 (SmÌchovskÈ n draûì ñ SÌdliötÏ Barrandov) zkr cenìm interval v pracovnì dny r - no a dopoledne. Doölo ke slouëenì provozu soubïûn ch autobusov ch linek tak, ûe provoz zajiöùuje pouze jedin linka s niûöìm ËÌseln m oznaëenìm a s jìzdnìm - dem zahrnujìcìm ËasovÈ polohy spoj obou souëasn ch linek. Jedn se o linky Ë. 111 a 220 (Skalka ñ SÌdliötÏ Petrovice ñ Pitkovice), 103 a 258 (Palmovka ñ Kosteleck ñ B ezinïves) a 102 a 236 (N draûì Holeöovice ñ StarÈ Bohnice ñ Z mky). äkolnì linka Ë. 559 (Bezdrevsk ñ Hejtmansk ) byla prodlouûena do zast vky é rsk a je novï vedena p es zast vky Spolsk, Za Horou a P vovskè n - mïstì, na ökolnì lince Ë. 562 (SÌdliötÏ RohoûnÌk ñ BÏluÚsk ) byla mezi zast vkami BÏchovice a T ebeöovsk z Ìzena v obou smïrech zast vka Ve élìbku. Na noënì lince Ë. 508 (AndÏl ñ SÌdliötÏ Stod lky) se mezi zast vkami Nuölova a H rka z izuje zast vka Bucharova (tèû ve smïru SÌdliötÏ Stod lky). Pro nez jem obcì RoblÌn a Vysok jezd se na lince Ë. 301 (SÌdliötÏ Stod lky ñ Ch nice ñ Vysok jezd, Kucha I.) ruöì vybranè spoje jezdìcì do zast vek RoblÌn, Kucha Ìk a Vysok jezd, Kucha I. Linka Ë. 312 (Dejvick ñ TuchomÏ ice, kulturnì d m ñ TuchomÏ ice, ätïrb v ml n/tuchomï ice, äpejchar ñ Lichoceves) se rozdïluje na dvï novè linky Ë. 312 Dejvick ñ TuchomÏ ice, kulturnì d m ñ Lichoceves a Ë. 372 Dejvick ñ TuchomÏ ice, ätïrb v ml n / TuchomÏ ice, äpejchar ñ Lichoce- ves (na linku Ë. 372 jsou p evedeny spoje zajìûdïjìcì do zast vek TuchomÏ ice, ätïrb v ml n a TuchomÏ ice, äpejchar). Na lince Ë. 323 (»ern Most ñ Radonice) se mïnì trasa vybran ch spoj, kterè budou vedeny p es za- Změny v systému Pražské integrované dopravy od ledna 2001 st vku Radonice, PlusñDiscount u skladovèho are- lu tèto firmy. Na lince Ë. 364 (Skalka / N draûì Uh ÌnÏves ñ Doubek) se ruöì trasa veden souëasnï p es zast vky ÿìëany, StraöÌn a B ezì, PodskalÌ. K rozvoji systèmu PraûskÈ integrovanè dopravy doölo zejmèna v oblasti Kostelce nad»ern mi lesy. Celot dennï jsou prodlouûeny vybranè spoje linky Ë. 381 (Skalka ñ Kostelec nad»ern mi lesy, n mïstì) p es obce éd nice a Oleöka do zast vky Malotice, U J n, kde je moûnè p estoupit na autobusy vnïjöì dopravy smïr Kou im, S zava a KolÌn. V z jmu zrychlenì p te nì linky Ë. 381 byly na z kladï v - sledk p epravnìch pr zkum zruöeny na zemì Prahy zast vky Maleöick tov rna, Na Homoli, st ednì, Na N vsi, Pr mstav,, Fruta a souëasnï do- ölo ke zkr cenì jìzdnì doby, p edevöìm v pracovnìch dnech. D le byla zajiötïna dopravnì obsluha obcì Krymlov, Prusice a NuËice zavedenìm novè linky Ë. 402 v trase Kostelec nad»ern mi lesy,, n mïstì ñ NuËice ñ Krymlov ñ Malotice, U J n v rozsahu vybran ch spoj v pracovnì den a v sobotu. RovnÏû od 28. ledna byla prodlouûena linka Ë. 387 (VlkanËice ñ St Ìbrn Skalice, n mïstì) p es novï integrovanè obce Oplany,, V ûerky ûerky,, Konojedy, NuËice a Prusice do Kostelce nad»ern mi lesy. Linka je v provozu celot dennï v rozsahu vybran ch spoj. Na z kladï vyhodnocenì provozu v oblasti Ond ejova doölo k pravï vedenì linek Ë. 390 (StranËice, n draûì ñ VlkanËice), 393 (Muka ov ñ Mnichovice, n mïstì) a 394 (ÿìëany, Wolkerova ñ Struha ov). Linka Ë. 390 byla zkr cena ve smïru od Stran- Ëic do zast vky St Ìbrn Skalice, ûst., respektive n - mïstì. Spoje do obce KaliötÏ byly nahrazeny novou linkou Ë. 403 provozovanou v trase Ond ejov,, n - mïstì ñ KaliötÏ, PoddubÌ. Linka Ë. 393 byla odklonï- na v seku KlokoËn ñ Mnichovice, n mïstì p es zast vku Struha ov,, U h iötï, kde je Ë st spoj ve smïru od Muka ova ukonëena. Na z kladï v sledk p epravnìch pr zkum doölo k odklonïnì linky Ë. 394 ve smïru od Mnichovic p es Ond ejov,, T emblat na novou koneënou za- st vku Zv novice. Vzhledem k tomu, ûe tato linka navazuje v zast vce StranËice, n draûì na vlaky»d ve smïru z/do Prahy, je moûnè ji vyuûìt jako alternativnì, ËasovÏ p ÌznivÈ dopravnì spojenì k lince Ë. 383 (Skalka ñ Zv novice ñ Chocerady). Na z kladï v sledk p epravnìch pr zkum byla zruöena linka Ë. 368 (NedvÏzÌ ñ ÿìëany,, Wolke- rova). V r mci rozöi ov nì systèmu PraûskÈ integrovanè dopravy doölo k zavedenì novè linky Ë. 337 v trase BudÏjovick ñ Kamenice, KulturnÌ d m ñ Pyöely,, n mïstì. SouËasnÏ se zavedenìm novè linky doölo k pra- vï jìzdnìho du linky Ë. 334 (BudÏjovick ñ Kamenice, KulturnÌ d m), jejìû nïkterè spoje byly p evedeny na novï z Ìzenou linku Ë DopravnÌ obsluha obce Pyöely ve smïru z/do Prahy je rovnïû zajiötïna novou linkou Ë. 401, kter v zast vce Senohraby navazuje na vlaky»d na trati Ë Tento zp sob dopravy je ËasovÏ v hodnïjöì neû linkou Ë Linka Ë. 401 z roveú zajiöùuje dopravnì obsluhu obcì Nespeky a PÏtihosty. Nov linka je v provozu do 6. dubna 2001 pouze v pracovnìch dnech, od soboty 7. dubna 2001 takè o vìkendech. SouËasnÏ s tïmito pravami bude zajiötïna dopravnì obsluha osady DolnÌ Lomnice prodlouûenìm linky Ë. 363 (Opatov ñ VelkÈ Popovice, Todice) do zast vky Miroöovice v rozsahu vybran ch spoj v pracovnì den. Od st edy 31. ledna letoönìho roku je rozöì en systèm PraûskÈ integrovanè dopravy i na sek tratï»esk ch drah Ë. 212»erËany ñ S za- vañ»ernè Budy. éelezniënì stanice a zast vky LötÏnÌ, Zlenice, HvÏzdo- nice, Vlkovec, Chocerady,, Same- chov,, St Ìbrn Skalice jsou za aze- ny ve 4. tarifnìm p smu PID, zast vky a stanice Pluûiny,, S zava za- st vka a S zavañ»ernè Budy v 5.tarifnÌm p smu. Do systèmu PraûskÈ integrovanè dopravy jsou za- azeny vöechny pravidelnè vlaky v tomto traùovèm seku. CestujÌcÌ mohou pouûìt buô p edplatnì ËasovÈ jìzdenky pro zemì hl.m. Prahy, doplnïnè o doplúkov kupon»d opravúujìcì k pouûìv nì vlak»d ve vnïjöìch tarifnìch p smech, nebo doplúkov kupon PID opravúujìcì kromï vlak i k pouûitì p ÌmÏstsk ch autobus PID ( ady 300, 400). DoplÚkov kupon PID lze pouûìt i samostatnï, tj. bez p edplatnì ËasovÈ jìzdenky pro zemì hl. m.prahy. Podle podklad dopravnìho seku editelstvì a ROPIDu p ipravil Petr MalÌk 20 DP kontakt 2/2001

21 O co se stará služba sdělovací a zabezpečovací? Sluûba sdïlovacì a zabezpeëovacì je jednou z provoznìch a v konn ch jednotek odötïpnèho z - vodu Metro. Zajiöùuje provozuschopnost, drûbu, st ednì a gener lnì opravy a rekonstrukce sdïlovacì, zabezpeëovacì a automatizaënì techniky, tj. pr myslovè televize a staniënìho rozhlasu vëetnï jejich centr lnìho ovl d nì, poëìtaë u p epravnìch manipulant, radiovèho za ÌzenÌ v celèm rozsahu pot eb o. z. Metro, oznaëovacìch strojk pro odbavov nì a za ÌzenÌ pro poëìt nì cestujìcìch, akustick ch maj k pro nevidomè, telefonnìch st eden, poû rnìch st eden a Ëidel elektrickè poû rnì signalizace, hodinov ch st eden, dispeëersk ch telefonnìch za ÌzenÌ, nahr vacìch magnetofon, hodinov ch a telefonnìch kabelov ch rozvod, modem, elektromagnetick ch z mk zajiöùujìcìch kontrolovan vstup do vybran ch mìstnostì, staniënìho a traùovèho zabezpeëovacìho za ÌzenÌ na tratìch metra a v depech a d le ÌdÌcÌch systèm pro povelov nì a signalizaci stav zabezpeëovacì techniky pro Ëinnost dopravnìch zamïstnanc. Sluûba odpovìd za bezpeënou, plynulou a spolehlivou jìzdu vlak po tratìch metra a za hospod rnost provozu tìm, ûe zajiöùuje bezpeënost a spolehlivost funkce zabezpeëovacìch za ÌzenÌ a spolehlivost funkce sdïlovacìch a automatizaënìch za ÌzenÌ. ZabezpeËovacÌ za ÌzenÌ ZabezpeËovacÌ za ÌzenÌ zajiöùuje bezpeënost a plynulost vlakovè dopravy. Je projektov no na nejkratöì n sledn interval mezi vlaky 90 vte in (s v jimkou stanice Skalka, kter dovoluje 105 vte- in) a na nejvyööì rychlost vlak 80 km/h. StaniËnÌ a traùovè zabezpeëovacì za ÌzenÌ vych zì ze za ÌzenÌ typu AéDñ71, kterè bylo p izp sobeno pot eb m metra. ZabezpeËuje jìzdy vlak ve stanicìch s kolejov m rozvïtvenìm, na tratìch, traùov ch spojk ch i v depech. Je tvo eno relèovou volicì a prov dïcì skupinou a automatick m relèov m blokem. Zajiöùuje takè funkce automatickèho pr jezdu, obratu a st ÌdavÈho pr jezdu. Vnit nì Ë st za ÌzenÌ je umìstïna v relèov ch mìstnostech jednotliv ch stanic, z nichû jsou ovl - d na venkovnì za ÌzenÌ ñ svïteln n vïstidla a elektromotorickè p estavnìky v mïn. Z kladnìmi prvky zabezpeëovacìho za ÌzenÌ, kterè slouûì ke zjiöùov nì volnosti kolejov ch sek, jsou kolejovè obvody. Metro pouûìv dvoup sovè (v depech jednop sovè) kolejovè obvody se sign lnìm kmitoëtem 275 Hz, ohraniëenè izolovan mi styky, s f zovï citliv mi kolejov mi p ijìmaëi. ZabezpeËovacÌ za ÌzenÌ vyuûìv technologii Ñfailñsafeì, coû znamen, ûe kaûd porucha vede k bezpeënïjöìmu (restriktivnïjöìmu) stavu. S v jimkou nouzovè obsluhy je zcela vylouëeno ohroûenì bezpeënosti vlakovè dopravy vlivem lidskèho Ëinitele. Z nutnosti pouûitì technologie Ñfailñsafeì vypl v velk finanënì n roënost zabezpeëovacìch za ÌzenÌ. Aby byl vylouëen i vliv p Ìpadn ch chyb strojvedoucìch na bezpeënost dopravy, pouûìv metro vla- kov zabezpeëovaë. Jeho stacion rnì Ë st provozuje sluûba , mobilnì Ë st sek Vöechny trasy metra jsou dosud vybaveny p vodnìm rusk m zabezpeëovaëem typu ARS. Jde o zastaral frekvenënì systèm s relèovou logikou, kter je nekompatibilnì s modernìmi trakënìmi systèmy. Proto byl na trati C vybudov n francouzsk systèm MATRA PAñ135 a pro traù A se p ipravuje Ëeskoñ polsk systèm LZA. U vöech uveden ch typ je ve stacion rnì Ë sti podle okamûitè provoznì situace zpracov na informace o povolenè rychlosti (respektive programu jìzdy), kter je induktivnì cestou p enesena na mobilnì Ë st za ÌzenÌ umìstïnou na vlaku. MobilnÌ Ë st na z kladï tèto informace zajiöùuje, aby vlak nep ekroëil povolenou rychlost, p ÌpadnÏ zastavil p ed p ek ûkou, a d le v urëitèm rozsahu (podle typu za ÌzenÌ) realizuje funkce automatickèho vedenì vlaku. ZabezpeËovacÌ za ÌzenÌ m ûe b t ovl d no buô mìstnï ze stavïdel ve stanicìch s kolejov m rozvïtvenìm nebo d lkovï od vlakovèho dispeëera. D lkovè ovl d nì je souë stì automatizovanèho systèmu dispeëerskèho ÌzenÌ. Automatizovan systèm dispeëerskèho ÌzenÌ dopravy (ASDÿ) SystÈm ASDÿ je nadstavbou zabezpeëovacìho za ÌzenÌ a umoûúuje mimo jinè p enos vybran ch informacì ze zabezpeëovacìho za ÌzenÌ do centra a povelov nì, tj. d lkovè ovl d nì, zabezpeëovacìho za ÌzenÌ ve vöech stanicìch metra. Pracuje v otev enè smyëce, kdy informace p ev ûnï zpracov v a dopravu ÌdÌ vlakov dispeëer. SystÈm je budov n jako otev en, tj. umoûúuje nejen ploönè rozöì enì (nap Ìklad p i prodlouûenì trati), ale i rozöì enì funkënì, tj. doplúov nì dalöìch funkcì, automat, vytv enì vazeb na dalöì systèmy a podobnï. ZobrazenÌ technologick ch schèmat zajiöùuje distribuovan, plnï grafick systèm vybaven monitory s 21" obrazovkami, eöen pomocì grafickè podpory XñWINDOWS. SystÈm zahrnuje pït rovnì. Na rovni dispe- Ëersk ch pracoviöù vyuûìv ASDÿ t i lok lnì sìtï typu ETHERNET (10Mbit/s) s podporou protokol TCP/IP. DispeËink kaûdè tratï je vybaven grafick mi termin ly propojen mi se zobrazovacìm poëìtaëem tratï pomocì lok lnì sìtï. Mimo zobrazovacì termin ly m vlakov i sdïlovacì dispeëink k dispozici pracoviötï p ipojenè ke spoleënèmu serveru Ëtvrtou lok lnì sìtì s obdobnou konfiguracì. OstatnÌ rovnï systèmu vëetnï p ipojenì na technologickè stanice jsou propojeny sìtì typu hvïzda. Jako zobrazovacì poëìtaë je pouûit pr myslov poëìtaë typu PEP 542, kter zajiöùuje zobrazenì jednotliv ch technologick ch snìmk ve spolupr ci s ÌdÌcÌm poëìtaëem trati. Je propojen se zobrazovacìmi termin ly vlakovèho dispeëinku, sdïlovacìho dispeëinku a termin ly n hradnìho pracoviötï pomocì lok lnì sìtï samostatnè pro kaûdou traù. st ednì Ë st systèmu je tvo ena ÌdÌcÌm poëìta- Ëem typu PEP 542, kter je propojen se zobrazovacìm poëìtaëem, procesnì stanicì centr lnìho dispe- Ëinku a datov mi koncentr tory tratï. Zpracov v daje z jednotliv ch datov ch koncentr tor, ukl d tyto daje do hlavnìch datab zì a realizuje poûadovanè uûivatelskè funkce vëetnï automatik systèmu. Kaûd traù metra je osazena dvïma koncentr - tory dat, kterè p ipojujì procesnì stanice na p ÌsluönÈ trati metra tak, aby na kaûd koncentr tor byla p ipojena polovina stanic. Stanice tratï jsou p ipojeny st ÌdavÏ na oba koncentr tory pomocì modem na spoji typu bodñbod. ProcesnÌ stanice je umìstïna v kaûdè releovè mìstnosti a p en öì do centra vybranè informace o stavu zabezpeëovacìho za ÌzenÌ. V opaënèm smïru p ed v povely vlakovèho dispeëera do technologie. KromÏ zabezpeëovacìho za ÌzenÌ ovl d dispe- Ëer pomocì ASDÿ takè rozhlasovè za ÌzenÌ a informaënì systèm ve stanicìch. Za ÌzenÌ pro r diovè spojenì (VKV) Pro zajiötïnì operativnìho ÌzenÌ vlakovè dopravy na tratìch metra a v depech slouûì radiov sìù vla- kovèho dispeëera. Pro spojenì ostatnìch zamïstnanc na trati B a na povrchu na celèm zemì Prahy slouûì technologick radiov sìù. PostupnÏ bude rozöì ena i na tratï A a C. ObÏ sìtï pracujì v p smu 150 ñ 170 MHz. Za ÌzenÌ se skl d z tïchto hlavnìch Ë stì: ñ z kladnovè radiostanice ñ jsou umìstïny ve sdïlovacìch mìstnostech vybran ch stanic tak, aby bylo zajiötïno dostateënè pokrytì celè tratï VKV sign lem. D le jsou umìstïny v depech a pro technologickou sìù i na centr lnìm dispeëinku, odkud se po- SERIÁL kr v celè zemì Prahy, ñ antènnì dvoulinky ñ slouûì pro spolehliv p enos sign lu ze z kladnov ch radiostanic v tunelech metra, ñ za ÌzenÌ na CD ñ ovl dacì ËastnickÈ p Ìstro- je, ovl dacì sk ÌnÏ kaûdè sìtï, ñ mobilnì radiostanice ñ jsou umìstïny v kaûdèm Ëele vozu metra, nez visl ch trakënìch prost edcìch a v pohotovostnìch vozech. PracujÌ v obou sìtìch, ñ p enosnè radiostanice ñ pouûìvajì se radiostanice firmy Motorola. PracujÌ v obou sìtìch. TelefonnÌ za ÌzenÌ DispeËersk spoj vlakov ñ slouûì k dorozumìv nì provoznìch zamïstnanc, podìlejìcìch se na ÌzenÌ vlakovè dopravy, s vlakov m dispeëerem. PoboËky jsou z Ìzeny na vöech provoznìch stanoviötìch a na stavïdlech u dopravnìch zamïstnanc. Na trati B se pouûìv za ÌzenÌ PARTY LINE firmy ERICSSON, na trati A a C za ÌzenÌ DEFINITY firmy LUCENT TECHNOLOGIES. DispeËersk spoj elektro ñ slouûì pro spojenì elektrodispeëera s obsluhou mïnìren a distribuënìch transformoven. DispeËersk spoj technologick ñ slouûì pro spojenì technickèho a eskal torovèho dispeëera s obsluhou ËerpacÌch stanic, strojoven hlavnìho vïtr nì, strojoven eskal tor atd. DispeËersk spoj nouzov ñ slouûì pro nutnè spojenì zamïstnanc metra s vlakov m dispeëerem. M z Ìzeny poboëky u absolutnìch n vïstidel, Vlakov dispeëink - systèm ASDÿ a systèm PTV na odjezdovè hranï n stupiötï a kaûd ch maxim lnï 250 metr v traùov ch tunelech. Pro dispeëerskè okruhy elektro, technologick a nouzov se poûìv za ÌzenÌ DEFINITY firmy LU- CENT TECHNOLOGIES. TelefonnÌ spoje mìstnì jsou p ÌmÈ spoje mezi dvïma konkrètnìmi mìsty (nap Ìklad mezi stavïdly, provoznìmi stanoviöti ve stanici a stanoviöti sousednìch stanic, relèov mi mìstnostmi sousednìch stanic, mïnìrnami sousednìch stanic, strojovnou, napìnacì komorou a dìlnou eskal toru). SluûebnÌ telefonnì sìù metra (STSM) slouûì k telefonickèmu dorozumìv nì vöech zamïstnanc metra mezi sebou (depa, stanice) a je p ÌËkovÏ propojena s telefonnìmi sìtïmi editelstvì, o. z. ElektrickÈ dr hy a o. z. Autobusy. STSM je p ev ûnï tvo- ena telefonnìmi st ednami ERICSSON MD 110. V souëasnè dobï je telefonnì st edna metra sloûena z 57 st eden MD 110 vz jemnï propojen ch a tvo ÌcÌch jeden funkënì celek, kter se d rozöi ovat podle poûadavk uûivatele. V kaûdè stanici metra je z Ìzena samostatn st edna MD 110 s kapacitou minim lnï 100 telefonnìch p Ìpojek. PropojenÌ st eden je realizov no prost ednictvìm optickèho p enosovèho za ÌzenÌ Zambu. Na centr lnìm dispeëinku je z Ìzena st edna s kapacitou 224 analogov ch a 48 digit lnìch poboëek. P ipojenì do sìtï TELECOM je realizov no t emi kan ly (1x2MB) pomocì optickèho kabelu p es st ednu CD. 2/2001 DP kontakt 21 22

22 SERIÁL 21 Na depech jsou prozatìm pouûìv ny telefonnì st edny EP 512 napojenè na sìù TELECOM, s p ÌËkov m propojenìm p es st ednu MD 110 v budovï CD. Elektrick poû rnì signalizace (EPS) EPS slouûì k detekci poû ru a vyhl öenì poû rnìho poplachu v urëen ch prostor ch stanic metra a dep. Za ÌzenÌ se skl d z tïchto hlavnìch Ë stì: Poû rnì hl siëe ñ spojujì se do smyëek nebo linek a jsou rozmìstïny v poû rnï kritick ch mìstech objektu. Podle podnïtu, na kter reagujì, se dïlì na: ñ tepelnè hl siëe ñ teplo z poû ru, ñ ionizaënì hl siëe ñ zplodiny ho enì, ñ optickè hl siëe ñ pl polavè svïtlo, ñ line rnì hl siëe ñ zad men prostor, ñ kombinovanè hl siëe ñ spojujì funkce v öe uveden ch hl sië, ñ tlaëìtkovè hl siëe ñ umìsùujì se na nikov ch cest ch, aktivujì se stiskem. Sign lnì svïtla ñ slouûì jako paralelnì signalizace hl siëe a umìsùujì se vnï mìstnosti, ve kterè je hl sië umìstïn. Poû rnì st edna ñ je umìstïna ve sdïlovacì mìstnosti a ÌdÌ cel systèm EPS danèho objektu. ÿìdìcì poëìtaë ASDÿ Zde jsou ukonëeny vöechny smyëky a linky. P ijìm signalizace poû rnìch hl sië a p en öì je d le, spìn dalöì za ÌzenÌ a vyhodnocuje poruchovè stavy. Obsluûn panel paralelnì signalizace ñ je nej- ËastÏji umìstïn na trvale obsazenèm stanoviöti objektu u dopravnìho zamïstnance. PoplachovÈ houkaëky ñ jsou umìstïny zejmèna v prostor ch nep Ìstupn ch cestujìcìm, kde nenì moûnè vyhl sit poplach staniënìm rozhlasem. V p ÌpadÏ aktivace Ëidla st edna EPS p enese signalizaci poû ru na obsluûn panel, po manu lnìm p epnutì do staniënìho rozhlasu a poplachov ch houkaëek. Na stanicìch metra, kde je vybudov n nadstavbov systèm, se poplach p en öì do hlavnì poû rnì stanice v depu Hostiva. PoplachovÈ houkaëky lze ovl dat i ruënï ze stanoviötï, kde je umìstïn obsluûn panel. P i signalizaci poû ru st edna EPS uzav e protipoû rnì klapky ve vzduchotechnice, aby se poû r neöì il. PouûÌvan za ÌzenÌ: traù A ñ CerberusñAlgorex, Tesla Liberec traù B ñ CerberusñAlgorex traù C ñ Esser, Cerberus ady 1, Tesla Liberec depa a CD ñ Schrack, Tesla Liberec V souëasnè dobï se za ÌzenÌ Tesla Liberec a Cerberus ady 1 postupnï nahrazujì za ÌzenÌm CerberusñAlgorex, Esser a Schrack. Tato modernì za ÌzenÌ umoûúujì p en öet r znè informace o poû ru (ËÌslo mìstnosti, roveú, linka, zp sob aktivace apod.), vëetnï tisku z sahov ch map pro snadnou orientaci hasië a rychlou lokalizaci poû ru. StaniËnÌ rozhlas StaniËnÌ rozhlas slouûì k informov nì cestujìcìch, zamïstnanc metra a k domluvï dopravnìch zamïstnanc mezi sebou. Za ÌzenÌ se skl d s tïchto Ë stì: ñ staniënì za ÌzenÌ tvo enè dvïma rozhlasov - 22 DP kontakt 2/2001 mi st ednami (VR ) s moûnostì v stavby aû do v konu 800W, ñ za ÌzenÌ d lkovèho ovl d nì, kterè umoûúuje vstup relacì vlakovèho dispeëera, ñ hovorovè a ovl dacì soupravy ñ jsou umìstïny na provoznìch stanoviötìch dopravnìch zamïstnanc a umoûúujì vstup do VR pomocì ovl dacìho pultu (OSR), ñ venkovnì hovorovè soupravy ñ jsou umìstïny p ev ûnï na odstavn ch a obratov ch kolejìch a na SPO a umoûúujì tzv. tichè dorozumïnì mezi dopravnìmi zamïstnanci. TichÈ dorozumïnì je moûnè i mezi OSR navz jem, ñ rozhlasovè vïtve ñ ozvuëujì cel prostor stanice a dïlì se na: ñ VR 1 ñ n stupiötï, ñ VR 2 ñ traùovè tunely, ñ eskal torov tunel, ñ SPO a obratovè koleje, ñ vestibul, ñ podchody, ñ sluûebnì prostory, ñ venkovnì prostory stanice. Kaûd VR m ûe mìt maxim lnï 6 vïtvì a jejich rozmìstïnì a obsazenì se v jednotliv ch stanicìch liöì. Pro ovl d nì staniënìho rozhlasu v jednotliv ch stanicìch je pouûit poëìtaë PC 486 nebo vyööì se zvukovou kartou, kter slouûì jako zdroj pro r zn (p edevöìm opakujìcì se) hl öenì, a z roveú spìn p ÌsluönÈ rozhlasovè vïtve. D le slouûì jako zdroj informacì (mapa Prahy, linkovè vedenì PID, GVD, jìzdnì dy»d). P ednostnì vstup do VR m vlakov dispeëer (VD) s moûnostì hl öenì pouze do prostor p Ìstupn ch ve ejnosti. Ve stanicìch je p ednost vstupu d - na d leûitostì stanoviötï, a to s moûnostì hl öenì do vöech vïtvì p ÌsluönÈ VR. Za ÌzenÌ VD: ñ p ehr vaë minidisk pro spouötïnì cyklick ch relacì, ñ nahr vacì souprava pro vytv enì mimo dn ch relacì na minidisky, ñ mikrofonnì pult. Volbu stanic, do kter ch se m hl sit, prov dì VD prost ednictvìm ÌdÌcÌho poëìtaëe systèmu ASDÿ. V depech se dopravnì rozhlasovè za ÌzenÌ skl - d ze stejn ch komponent jako rozhlas ve stanicìch, ale sestava z leûì na situaci v kaûdèm depu. V depech jsou navìc instalov ny rozhlasovè vïtve do vöech vybran ch mìstnostì jednotliv ch budov a tento rozhlas slouûì pro informov nì zamïstnanc (nap Ìklad p i vyhl öenì poû rnìho poplachu). Nahr vacì studio HlavnÌ ËinnostÌ studia je zhotovov nì nahr vek pro vlakov a staniënì rozhlas. Nahr vky pro vlakov rozhlas se odevzd vajì technickèmu seku k naprogramov nì do vlakov ch souprav, nahr vky pro staniënì rozhlas se ve studiu d le zpracov vajì do wav soubor a pak jsou kopìrov ny v poûadovanè dobï a v poûadovanèm intervalu. V p ev ûnè vïtöinï se jedn o hl öenì o v luk ch tramvajì a autobus, pop ÌpadÏ o posìlenì tramvajovè dopravy p i mimo dn ch ud lostech a d le hl öenì zajiöùujìcì bezpeënost cestujìcìch v metru. Pro vlakov dispeëink je dod v - no hl öenì zpracovanè na minidiscìch. DalöÌ n plnì je ozvuëov nì prostranstvì p i akcìch, aù uû po dan ch naöìm podnikem (nap Ìklad p i otevìr nì nov ch stanic), nebo podle poûadavk externìch organizacì (RENCAR p edstavenì reklamnì soupravy ARDO). Pod studio pat Ì i promìtacì kabina ve spoleëenskèm s le depa KaËerov, kde mimo ozvuëov nì spoleëensk ch akcì je zajiöùov no i promìt nì videopo- ad (p i ökolenì idië, ökolenì bezpeënosti a ochrany zdravì p i pr ci, ökolenì hasië, seznamov nì s technologiemi, kterè mohou najìt uplatnïnì v metru, promìt nì film o praûskèm metru pro exkurze a dalöì). V neposlednì adï nahr vacì studio ve spolupr ci s ostatnìmi seky o. z. Metro po izuje foto a videodokumentace o metru a v robu v ukov ch videopo ad (nap Ìklad pro ökolenì strojvedoucìch). V tèto spolupr ci vznikl videopo ad o o. z. Metro k 25. v roëì zah jenì provozu, vëetnï anglickè verze. V souëasnè dobï se p ipravuje jak inovace tohoto po adu, tak i modernizace vybavenì studia. Pr myslov televize (PTV) Za ÌzenÌ PTV umoûúuje provoznìm zamïstnanc m zìskat p ehled o okamûitè situaci na nejd leûitïjöìch mìstech stanice. Jedn se zejmèna o obï n - stupiötï, obratovè koleje koneën ch stanic, st ednì prostor stanice, eskal tory, invalidnì v tahy a podobnï. Na odjezdov ch hran ch jsou umìstïny monitory, na kterè je pro pot ebu strojvedoucìch p en - öen obraz n stupiötï v celè dèlce stojìcì soupravy. Na metru jsou provozov ny dva systèmy PTV: barevn ñ pouûìv se na trati IV. B a v zrekonstruovan ch stanicìch. UmoûÚuje p enos barevnèho sign lu ze vöech kamer na centr lnì dispeëink pro pot eby jednotliv ch dispeëink MHD a pro policejnì dohled. JednotlivÌ dispeëe i mohou volit z - bïry nez visle na ostatnìch pracoviötìch. P enos je realizov n po optick ch vl knech. ËernobÌl ñ pouûìv se ve vöech d Ìve zprovoznïn ch stanicìch. Na centr lnì dispeëink se p en öì pouze z bïry z n stupiöù, st ednì lodï, eskal tor a obratov ch kolejì. Volbu z bïru m pouze vlakov dispeëer a ostatnì pracoviötï mohou pouze p epìnat obrazy jìm navolenè. Pro pot eby policejnìho dohledu se p en öì z bïr vestibulu, podchod a p Ìstupov ch cest k metru. P enos je realizov n po koaxi lnìch kabelech. SystÈm tvo Ì: ve stanicìch ñ staniënì sk ÌnÏ a pr bïûnè zesilovaëe ve sdïlovacìch mìstnostech, kamery, monito- ry, kabelovè rozvody, v nïkter ch stanicìch kvadr - tory, na centr lnìm dispeëinku ñ k Ìûov p epìnaë a centr lnì sk ÌÚ PTV, pr bïûnè zesilovaëe, ovl dacì kl vesnice,monitory. Do systèmu PTV je napojena HDÿ ñ Policie»R pro pot eby zejmèna policie a dispeëink povrchovè dopravy. V nïkter ch stanicìch jsou instalov ny uzav enè televiznì okruhy, sledujìcì hlavnï invalidnì v tahy nebo eskal tory a hlìd nì kamer, kdy se po ztr tï sign lu zp sobenè kr deûì kamery spustì automaticky varovnè hl öenì staniënìho rozhlasu. HodinovÈ za ÌzenÌ HodinovÈ za ÌzenÌ ve stanicìch metra a v depech je napojeno do systèmu jednotnèho Ëasu metra. Tento systèm je Ìzen z centr lnìho dispeëinku hodinovou st ednou, kter p ijìm DCF sign l d lkovèho ÌzenÌ ËasomÌry z Frankfurtu nad Mohanem. Po kabelech jsou p en öeny impulsy do linko- v ch rozvadïë umìstïn ch ve sdïlovacìch mìstnostech vöech stanic a dep. Na linkovè rozvadïëe jsou napojeny jednotlivè podruûnè digit lnì i ruë- kovè hodiny. Na odjezdovè hranï n stupiöù jsou pro pot eby strojvedoucìch instalov ny tzv. ukazatele n slednè- ho mezidobì, kterè odmï ujì Ëas od odjezdu p edeölèho vlaku v minut ch a sekund ch. NulujÌ se vûdy vstupem vlaku do kolejovèho obvodu za stanicì. Na autobusovèm termin lu»ern Most jsou pouûity hodiny, kterè pracujì v autonomnìm reûimu s vlastnìm p ijìmaëem DCF sign lu. AutomatickÈ odbavov nì cestujìcìch (AOC) V prostoru odbavovacì Ë ry jsou umìstïny oznaëovacì strojky MYPOL, kterè slouûì cestujìcìm k oznaëenì jìzdenky. Ve sloupcìch odbavovacì Ë ry jsou umìstïna Ëidla za ÌzenÌ pro poëìt nì cestujì- cìch, kter zaznamen vajì poëet cestujìcìch proöl ch vstupnìmi i v stupnìmi pr chody. Ëelem za- ÌzenÌ je zìskat p esnè daje o poëtech cestujìcìch

23 v libovolnèm ËasovÈm intervalu a celkovè poëty cestujìcìch, kterè jsou vyuûìv ny pro p epravnì pr zkum a statistiku. Za ÌzenÌ pro nav dïnì nevidom ch K nav dïnì nevidom ch cestujìcìch ve stanici slouûì akustickè maj Ëky. PouûÌvajÌ se dva druhy: ñ s jednoduch m sign lem ñ vyd vajì p eruöovan zvukov sign l a jsou umìstïny zejmèna nad vchody, v chody a v pr chodech, ñ hlasovè maj Ëky ñ p ehr vajì p edem naprogramovanè hlasovè fr ze, kterè je moûno mïnit podle provoznìch situacì a stavu nïkter ch za ÌzenÌ. UmÌsùujÌ se zejmèna nad n stupnì Ë sti eskal tor a do mìst, kde je sloûitïjöì orientace nevidom ch. (P Ìklad fr ze eskal torovèho maj Ëku: ÑPrav eskal tor jede dol, lev eskal tor jede nahoru, prost ednì eskal tor stojìì.) Maj Ëky uv dïjì do Ëinnosti zrakovï postiûenì pomocì d lkovèho ovl d nì. Na nïkter ch stanicìch lze p i p eruöenì provozu p epnout vstupnì maj Ëky do reûimu hl öenì ÑStanice je uzav ena pro provoz cestujìcìchì. Automatick informaënì systèm (AIS) AIS slouûì k informov nì cestujìcìch o nestandardnìm reûimu p epravy (zmïna obvyklè koncovè stanice, souprava bez p epravy osob a podobnï), o ukonëenì nebo p eruöenì provozu. AIS je automatick systèm s moûnostì ovl d nì jak d lkovï od vlakovèho dispeëera, tak i mìstnï. AutomatickÈ vyd - v nì povel pro v stup zpr v je zajiötïno prost ednictvìm systèmu ASDÿ. Vyd v nì povel je z vislè na pl novanèm zp sobu jìzdy vlaku a na jeho okamûitè poloze na trati, tj. ÌdicÌ Ë st AIS je z visl na indikaci ËÌsla vlaku. InformaËnÌ v stupy jsou textovè zpr vy na svï- teln ch informaënìch panelech s tekoucìm textem, umìstïn ch nad n stupiöti, p ÌpadnÏ i odpovìdajìcì hl öenì staniënìho rozhlasu. Na panelech je moûno rozsvìtit jednu z osmi p edem naprogramovan ch zpr v, z nichû Ëty i zpr vy jsou spouötïny d lkovï ( ÌdicÌm poëìtaëem nebo vlakov m dispeëerem) a Ëty i zpr vy ruënï z p ÌsluönÈho provoznìho stanoviötï ve stanici. D lkov volba m p ednost p ed mìstnì. Za ÌzenÌ umoûúuje spuötïnì p ÌsluönÈho hl öenì staniënìho rozhlasu, a to tèû v z vislosti na poloze vlaku p ed danou stanicì. AIS je zatìm nainstalov n ve vöech stanicìch tratï B, ve stanicìch KaËerov a éelivskèho, a bude d le rozöi ov n podle pot eb p smovèho provozu. Z znamovè za ÌzenÌ ATIS 600 Vöechny d leûitè hovory vedenè z ÌdicÌch dispe- Ëink v metru jsou nahr v ny na z znamovèm za ÌzenÌ ATIS. VÌcestop magnetofon zaznamen v hovory 24 hodin dennï. Je nahr v no celkem sedmdes t dva stop na Ëty ech strojìch umìstïn ch v jednom stojanu. Dva magnetofony nahr vajì hovory a dalöì dva stroje jsou vûdy p ipraveny k okamûitèmu provozu pro p Ìpad, ûe by doölo k nïjakè z vadï magnetofonu, kter nahr v (nap Ìklad p etrûenì p sku). Z roveú se automaticky p epìn nahr v nì na z loûnì stroj, kdyû na provoznìm magnetofonu dojde nahr - vacì p ska. Toto p epìn nì se provede v p edstihu p ed koncem p sky tak, aby nedoölo ke ztr tï d leûit ch hovor. Do kaûdè stopy je modulov n Ëasov daj pro p esnè urëenì nahr vanèho hovoru. Elektrick zabezpeëovacì signalizace SlouûÌ k zabezpeëenì vlakov ch souprav na odstavn ch a obratov ch kolejìch ve stanicìch metra a v depech proti aktivit m sprejer. ZabezpeËenÌ prostoru je provedeno infrapasivnìmi a paprskov mi hl siëi. ZabezpeËovacÌ st edna je napojena na pult centr lnì ochrany a p i naruöenì prostoru je proveden z sah bezpeënostnì agenturou v eventu- lnì souëinnosti s policiì. SdÏlovacÌ kabely Pro spojenì jednotliv ch sdïlovacìch za ÌzenÌ a jejich koncov ch Ë stì v r mci stanic a dep se pouûìvajì sdïlovacì kabely r zn ch konstrukcì, typ a provedenì. Kabely se umìsùujì do instalaënìch liöt, na l vky nebo roöty. Celkov dèlka tïchto kabel je 1450 km, z toho p ibliûnï 3% je v neho lavèm provedenì R nebo R/C. OstatnÌ kabely jsou uloûeny v neho lav ch kor tk ch. Pro spojenì stanic, dep a CD se pouûìvajì mezistaniënì traùovè kabely a kabely d lkovèho ovl d - nì. Jsou umìstïny zejmèna na h ËcÌch v pravè Ë sti tunelu po smïru jìzdy vlaku. Celkov dèlka tïchto kabel je 500 km, z toho cca 2,5% je v neho lavèm provedenì R nebo R/C. OstatnÌ kabely jsou uloûeny v neho lav ch kor tk ch. V tunelech metra jsou vedeny takè optickè kabely. NÏkterÈ slouûì k p enosu datovè komunikace mezi sdïlovacìmi za ÌzenÌmi (PTV ze IV. B, ERICS- SON), vïtöina je majetkem organizacì DATTEL a PRAGONET. Z vïrem Jak vypl v ze struënèho popisu jednotliv ch za ÌzenÌ, jde p ev ûnï o n roënè technologie, kterè obsluhujì zejmèna provoznì zamïstnanci. Rozsah z kladnìch za ÌzenÌ provozovan ch sluûbou sdïlovacì a zabezpeëovacì je znaënï rozs hl. Celkov po izovacì hodnota za ÌzenÌ sluûby p esahuje 2,4 miliardy KË. Je p irozenè, ûe na za ÌzenÌ vznikajì z vady a poruchy, kterè ztïûujì pr ci zamïstnanc m metra. SluûbÏ i dopravnìm zamïstnanc m ztïûujì pr - ci takè kr deûe kamer PTV, kr deûe mïdïn ch propojek a stykov ch transform tor zabezpe- ËovacÌho za ÌzenÌ, kterè navìc i ohroûujì bezpeënost dopravy. drûba vöech za ÌzenÌ se prov dì pravidelnï podle schv len ch technologick ch postup. Protoûe za ÌzenÌ sluûby slouûì vöem zamïstnanc m metra, je pod drobnohledem vöech zainteresovan ch tvar o. z. Metro. Pro p ehlednost je v n sledujìcì tabulce uveden poëet z vad na za ÌzenÌch sluûby, evidovan dispeëinkem sluûby sdïlovacì a zabezpeëovacì: rok poëet poruch do Tato ËÌsla poruch a z vad se na prvnì pohled zdajì b t p Ìliö vysok. Pr mïrn poëet poruch za lèta 1997 aû 1999 je na za ÌzenÌch sluûby 12,89 poruchy na jeden den. Pro informaci uv dìme, ûe na za ÌzenÌch sluûby za rok 1998 vzniklo 5 mimo dn ch ud lostì, za rok mimo dn ch ud lostì, kterè mïly vliv na pravidelnost a plynulost provozu metra. Tento relativnï nìzk poëet mimo dn ch ud lostì je dosaûen zejmèna zodpovïdnou a peëlivou drûbou svï en ch za ÌzenÌ a takè skuteënostì, ûe modernì za ÌzenÌ jsou spolehlivïjöì. OrganizaËnÌ ËlenÏnÌ sluûby je profesnìho charakteru. TechnologickÈ odbornè Ëinnosti zajiöùujì odbornè tvary vedoucìho sluûby (odbor ekonomick, odbor hlavnìho inûen ra a odbor rekonstrukcì a modernizacì). VlastnÌ provoznì Ëinnosti zajiöùujì provozy elektronickè techniky, telekomunikaënì techniky, zabezpeëovacì techniky, automatizaënì a v poëetnì techniky. Za koordinaci provozu a odstraúov nì vöech z vad na za ÌzenÌch sluûby odpovìd dispeëink sluûby. Provoz Ëelov ch za ÌzenÌ zajiöùuje technickè z zemì pro provoznì provozy a prov dì dìlenskou drûbu jednotliv ch za ÌzenÌ. D le sluûba zajiöùuje pro cel o. z. Metro v kon funkce radiooperatèra, zajiöùuje styk s Telecomem v oblasti telekomunikaënì techniky a zajiöùuje vypracov v nì n vrhu smluv o doëasnèm uûìv nì telekomunikaënìch spoj a za ÌzenÌ. V oblasti OdbornÈho mïrovèho st ediska pro obor IX ÑelektrickÈ a magnetickè veliëinyì zajiöùuje kontrolu a verifikaci elektrick ch a elektronick ch mï ÌcÌch p Ìstroj v r mci celè naöì akciovè spoleënosti. OdpovÌd za realizaci subdodavatelsk ch pracì pro cizì dodavatele, za programov nì a anal zu dispeëersk ch telefonnìch st eden, poû rnìch st eden SERIÁL StaniËnÌ zabezpeëovacì za ÌzenÌ AéD 71 a sk ÌÚ MATRA PA-135 a ÌdicÌho systèmu vlakovè dopravy. Prov dì a zajiöùuje revize na svï en ch za ÌzenÌch a zajiöùuje modernizaci a inovaci svï en ch za ÌzenÌ. Vyr bì a testuje speci lnì mï icì p Ìpravky, p Ìstroje a stendy pro drûbu a opravy. Sleduje v stavbu nov ch tratì metra a aktivnï se z ËastÚuje projedn v nì problèm spojen ch s touto v stavbou a uv dïnìm nov ch tratì metra do provozu. V znamnï se podìlì na komplexnìch zkouök ch vöech za ÌzenÌ a na bezpeënostnìch zkouök ch zabezpeëovacìch za ÌzenÌ. Prov dì zpracov nì nahr vek relacì pro informov - nì cestujìcìch a zajiöùuje v robu a zpracov nì videonahr vek pro pot ebu o. z. Metro. V öe uvedenè Ëinnosti zajiöùuje sluûba s p ibliûnï 308 zamïstnanci, ze kter ch asi 100 pracuje v nep etrûitèm provozu. Jde o nejr znïjöì profese, kterè svojì odbornostì musì zvl dnout technicky i organizaënï danou problematiku. Jedn se o kvalifikovanè odbornìky, z nichû nïkte Ì se pro svoji specifickou odbornost i v souëasnè dobï velmi tïûko zajiöùujì. Proto je nutno vytvo it takovè podmìnky, aby byl o tuto pr ci u sluûby sdïlovacì a zabezpeëovacì z jem. Do budoucnosti jsou hlavnì koly sluûby zejmèna v technickè oblasti, a to v modernizaci svï- en ch za ÌzenÌ s cìlem zv öit jejich spolehlivost a zlepöit technickè parametry. Z tèto oblasti uv dìme jen nïkterè, jako nap Ìklad p ednostnì zajiötïnì postupnè modernizace zabezpeëovacìch za ÌzenÌ na tratìch metra v souvislosti s nasazenìm modernizovan ch a nov ch vlakov ch souprav do provozu, zmïnu systèmu radiovèho spojenì, v mïnu st vajìcìho systèmu pr myslovè televize za kvalitnïjöì, zav dïnì mìstnìch automatik, jako je automatickè stavïnì jìzdnìch cest, p enos informace o ËÌsle vlaku dopravnìmu person lu ve stanicìch, napojenì systèmu na p ipravovanè elektronickè stavïdlo, dokonëenì n hrady usmïrúovaë pro nap jenì staniënìch bateriì v relèov ch mìstnostech modernïjöìmi typy doporuëen mi v robcem za ÌzenÌ, n hrada telefonnìch st eden metra modernìmi digit lnìmi st ednami, modernizace zdroj pro nap jenì kolejov ch obvod, dokonëenì modernizace elektrickè poû rnì signalizace a podobnï. Vöechny vybranè v öe uvedenè akce jsou znaënï finanënï n roënè. I p es tuto finanënì n - roënost jde o opr vnïnè investice, protoûe nov, modernì, spolehliv za ÌzenÌ umoûnì postupnè sniûov nì provoznìch n klad metra a podstatnè zv öenì komfortu, respektive kvality sluûeb, pro uûivatele (tj. zejmèna pro v konnè pracovnìky dopravy i pro cestujìcì). Tato skuteënost m zkou n vaznost na uspo- d nì sluûby, kde by sice nemïlo dojìt k v raznïjöìm organizaënìm zmïn m, ale na z kladï kvalitnïjöìch za ÌzenÌ bude doch zet k relativnì spo e zamïstnanc p i zajiöùov nì jejich drûby a k dalöìmu zvyöov nì produktivity pr ce. To vöak bude kl st daleko vyööì n roky na odbornou kvalifikaci a profesionalitu zamïstnanc, aby byli schopni svojì kaûdodennì pracì zajistit bezpeën a spolehliv provoz praûskèho metra i v budoucnosti. Ing. JaromÌr Kov,, vedoucì sluûby Foto: o. z. Metro 2/2001 DP kontakt 23

24 ZAJÍMAVOSTI NOVÉ KNIHY CO ZAJÍMAVÉHO NAJDETE NA INTERNETU»lovÏk by nemïl odch zet od rozdïlanè pr ce, pravì lidov moudrost. Je to jistï tvrzenì opr vnïnè, vöichni m me tendenci rychle zapomìnat, a pokud rozdïlanou pr ci jednou opustìme, Ëasto se k nì jiû nevr tìme. A i kdyû n m pamïù potìûe zrovna neëinì, m lokdy se n m po delöì p est vce poda Ì znovu pono it se do jiû jednou eöenèho problèmu. Abychom se tïmto rizik m vyhnuli, dokonëìme dnes tèma z minulèho ËÌsla - tedy internetovou nabìdku moûnostì lyûov nì, bïûkov nì a dalöìch zimnìch sport a radov nek. Pokud si dnes na hor ch chcete uûìt, nenì nejmenöì problèm - nabìdka je tak öirok, ûe si vybere opravdu kaûd. HoröÌ uû je sladit poûadavky snïhuchtivèho tïla s realitou penïûenky. Pokud se nechcete tlaëit na Ëesk ch hor ch a v jezd do Rakouska Ëi NÏmecka v m p ipad p Ìliö n kladn, je zde jedno eöenì: Slovensko. PodmÌnky pro lyûov nì jsou tu v bornè a ceny rovnïû, sluûby na rovni a jste tam za p r hodin. Co vìce si p t? PatrnÏ nejlepöì informace o snïhov ch podmìnk ch a lyûa skèm vyûitì na Slovensku dnes sk t server ObsahovÏ trochu p ipomìn minule zmiúovan v born Ëesk server i kdyû je ponïkud chudöì. To podstatnè 24 DP kontakt 2/2001 Zajišťují systém PID společně s námi VII zde ale najdete: v bornè vyhled v nì informacì o vöech slovensk ch lyûa sk ch st ediscìch, ËerstvÈ zpr vy o mnoûstvì snïhu a hrozb ch lavinovèho nebezpeëì, aktu lnì p edpovïdi poëasì pro jednotlivè lokality, lyûa skè servisy, moûnosti ubytov nì a zajìmavè Ël nky vïnujìcì se dïnì v "bìlèm svïtï". äkoda jen, ûe o zahraniënìch lyûa sk ch moûnostech se - s v jimkou rakousk ch st edisek - nedozvìte nic. Obdobn rejst Ìk informacì v ponïkud chudöì verzi nabìzì adresa StojÌ vöak za n vötïvu dìky skuteënï fungujìcì webovè kame e, snìmajìcì aktu lnì snïhovou a lyûa skou situaci v are lu Z vaûn Poruba - Opalisko na patì vrcholu Poludnica v NÌzk ch Tatr ch. Str nky lze takè doporuëit p Ìpadn m z jemc m ze zahraniëì - fungujì totiû v pïtijazyënè verzi. Lyûov nì ve Vysok ch Tatr ch se vïnuje jedna ze sekcì str nek spr vy TatranskÈho n rodnèho parku; najdete ji na adrese sneh.html. Str nky nejsou kdovìjak n paditè a neopl vajì ani p Ìliö velk m mnoûstvìm informacì, leë jedna vïc je zde uûiteën : jsou zde jìzdnì dy hromadn ch dopravnìch prost edk v oblasti Vysok ch Tater, tedy v prvè adï jìzdnì dy linek»sad Praha ñ z pad s. p. DalöÌ dìl nepravidelnèho seri lu o dopravcìch, kte Ì stejnï jako naöe spoleënost zajiöùujì autobusovou dopravu v r mci PraûskÈ integrovanè dopravy, pokraëuje dìlem o»sad Praha ñ z pad s. p. St le jeötï st tnì podnik»sad Praha ñ z pad byl zaloûen v roce ÑRok 2001 je dalöìm termìs dvoudve ov mi se m ûete setkat na link ch jezdìcìch za Prahou. NynÌ m me i rezervu p ipravenou na zabezpeëenì dopravnì obsluhy v oblasti ätïchovic. Tato obec by mïla b t v dohlednè dobï za azena do systèmu integrovanè dopravy,ì sdïlil provoznì n mïstek Maty ö. Mezi dalöì aktivity»sad Praha ñ z pad pat Ì zajiöùov nì vnitrost tnì linkovè dopravy, na kterou m vyhrazeno 25 vozidel. DesÌtka jich slouûì pro cestovnì kancel e na z jezdovou dopravu a pïtici m ûete potkat na mezin rodnìch link ch na Slovensko, do NÏmecka a D nska. N kladnì doprava kaûdoroënï p epravì 30 tisìc tun n kladu. Vöechny popsanè Ëinnosti zajiöùuje dopravce se 180 zamïstnanci. StejnÏ jako pro ostatnì firmy podìlejìcì se na zajiöùov nì systèmu PraûskÈ integrovanè dopravy je i pro»sad Praha ñ z pad provoz na pïtici linek velice prestiûnì. ÑJsme sice daleko vìce kontrolov ni, jsme pod drobnohledem a finanënì n roky na poskytov nì kvalitnì dopravy jsou vyööì neû u jin ch linek, ale je to pro n s jistota v dïlku a takè pr ce pro naöe zamïstnance,ì prozradil n m n ö hostitel ve smìchovskè centr le»sad Praha ñ z pad. ñbdañ v Ústřední technické knihovně naší společnosti B 1223 FOJTÕK, P.ñ PROäEK, F.: PraûskÈ autobusy 1925ñ2000, 1. vyd nì, Praha, DopravnÌ podnik 2000, 103 stran. B 1224 HONYS, V clav: P ÌruËka pro zkouöky elek- trotechnik, 1. vyd nì, Praha, INñEL 2000, 144 stran. B 1225 KO»ÕB, R. ñ PROFOUS, A.: P ÌruËka elek- tromontèra, P Ìprava ke zkouök m podle vyhl öky 50/78Sb., 5. rozöì enè vyd nì, äumperk, Satis 2000, 105 stran. B 1226 NovÈ stavebnì p edpisy, 1. vyd nì, HavÌ ov, Iris 1998, 150 stran. B 1227 Soubor z kladnìch elektrotechnick ch p edpis pro mont ûe a rekonstrukce elektroinstalacì, 1. vyd nì HavÌ ov, Iris B 1228 Soubor z kladnìch elektrotechnick ch nem, kdy mïl b t podnik privatizov n, ale tato slova sl ch me jiû od roku 1994,ì prozradil n m provoznì n mïstek Maty ö. Za dobu svè existence poskytuje»sad Praha ñ z pad pln dopravnì servis, tedy nejen dopravu, ale i opravy, vëetnï sluûeb odtahovèho vozidla pro nepojìzdnè kamiony a autobusy. SÌdlo spoleënosti»sad Praha ñ z pad najdete v N draûnì ulici 4, nïkolik stovek metr za k iûovatkou Lihovar ve smïru ke SmÌchovskÈmu n draûì. Na ploöe vìce neû 17 tisìc metr ËtvereËnÌch se nach - zejì provozy na bïûnou drûbu motorov ch vozidel, dìlny na st ednì opravy a hala na 9 autobus. V r mci PraûskÈ integrovanè dopravy zajiöùujì ÑsmÌchovötÌì provoz na pïti link ch, dvou mïstsk ch Ë. 173 a 192, a t Ì p ÌmÏstsk ch Ë. 313, 314, 315. ÑNa provoz v r mci PraûskÈ integrovanè dopravy m - me vyhrazeno 20 autobus. D se Ìci tïch nejmodernïjöìch. Na dvï mïstskè linky nasazujeme pouze t Ìdve ovè vozy, p edpis pro ochranu p ed razem elektric- k m proudem, bleskem, uzemnïnì a elekt- rickè za ÌzenÌ pracovnìch stroj, 1. vyd nì, HavÌ ov, Iris 1998, 287 stran. B 1229 Soubor elektrotechnick ch p edpis souvi- sejìcìch s mont ûì a drûbou elektrick ch za ÌzenÌ v r zn ch prostor ch a prost e- dìch, 1. vyd nì, HavÌ ov, Iris 1998, 224 stran. B 1230 Soubor bezpeënostnìch p edpis souvisejì- cìch s pracì a obsluhou elektrick ch za Ìze- nì, 1.vyd nì, HavÌ ov, Iris Sto let mïstskè dopravy v Liberci, 1. vyd nì, Liberec, DopravnÌ podnik 1997, nestr nkov no KUBÕNKOV, M: Z konìk pr ce po novele s ËinnostÌ od 1. ledna 2001, 1. vyd nì, Pra- ha, Sondy 2000, 297 stran SOUäEK, J., STEHLÕK, M., WATRAS, K.: Z kon o drah ch v plnèm znïnì, 2. vyd nì, Olomouc, Anag 2000, 263 stran HORZINKOV,E., KOHOUT,A.: éivnosten- sk z kon a p edpisy souvisìcì, 7.aktualizovanÈ a p epracovanè vyd nì, Praha, Linde 2000, 365 stran Statistick roëenka»eskè republiky 2000, 1. vyd nì, Praha, Scientia 2000, 759 stran VUCHIC, Vukan R.: Transportation for Li- vable Cities (Doprava pro obyvateln mïsta), 1. vyd nì, New Jersey, Centrum for Urban Policy Research 1999, 352 stran CizÌ slova v ËeötinÏ, 1. vyd nì, Praha, BMSSñSTART 2000, 231 stran. Dr.. Marcela Stegurov Tatransk ch lanov ch drah. Pro vöechny n vötïvnìky bezesporu uûiteën informace. Pokud se rozhodnete vyrazit za zimnìmi sporty do nïkterèho z poho Ì leûìcìch jiûnï, z padnï Ëi severnï od naöich hranic, nejlèpe cestu zaëìt na jiû zmiúovanèm a (opr vnïnï) opïvovanèm serveru Najdete zde odkazy na jednotliv poho Ì, oblasti a zimnì st ediska z celè Evropy i ze z mo Ì. Jestli byste chtïli vidït ty nejd leûitïjöì informace souhrnnï, lze doporuëit adresu Jsou tu vöechna d leûitïjöì zimnì st ediska z vìce neû desìtky evropsk ch zemì srovnan v jednè dlouhè tabulce; u kaûdèho z nich pak naleznete aktu lnì stav snïhu a daj o poëtu vlek v provozu. Podobn obsah nabìzì britsk meteorologick server Weatheronline, jehoû str nky vïnovanè snïhovèmu zpravodajstvì se nach zejì na adrese Vedle zpr v o aktu lnìm stavu si zde m ûete samoz ejmï dohledat p edpovïô poëasì pro v mi zvolenou oblast, neëekanï zde naleznete i ceny lyûa sk ch permanentek v jednotliv ch zimnìch st ediscìch. A pokud cestujete do nejbliûöìho z lyûa sk ch r j - do rakousk ch Alp - m ûeme jako odrazov m stek doporuëit adresu -mö-

25 D chodov problematika Na vaöe ËetnÈ dotazy o zmïnï ÑD chodovèho z konaì v souvislosti s p izn nìm p edëasn ch starobnìch d chod sdïluji, ûe û dn novela nebyla v prosinci 2000 projedn v na, jak bylo p vodnï v n vrhu, tudìû od 1. ledna 2001 nedoölo k û dn m zmïn m a z kon Ë. 155/1995 Sb. st le platì v p vodnì podobï. Pokud se navrhovan novela z kona dostane k projedn nì do Parlamentu»R jeötï v 1. ËtvrtletÌ rok tohoto roku, mïl by z kon platit od narozenì 1. dubna 2001, p ÌpadnÏ aû od 1. Ëervence VybÌr m jeden z Ëast ch do- p ed 1936 taz : 1936 ChtÏl bych vïdït, jak se vlastnï 1937 vypoëìt prodlouûen d chodov 1938 vïk. P jdu do starobnìho d chodu 1939 v 62 letech, kdyû jsem narozen dubna 1942? 1941 Vzhledem k tomu, ûe dos hne te p vodnì vïkovè hranice 60 let 1943 v roce 2002 (tedy do 31. prosince ), nep jdete do starobnìho d chodu v 62 letech, ale o nïco d Ìve Pokud jste narozen 12. dubna , ËinÌ v ö d chodov vïk 60 let mïsìc, t. j. 61 let + 2 mïsìce N rok na starobnì d chod v m 1950 vznikne tedy ke dni 12. Ëervna Jiû jsem nïkolikr t uv dïla, ûe 1953 d chodov vïk ñ pokud jste ho do- po 1953 VY SE PTÁTE, MY ODPOVÍDÁME s hli do 31. prosince 1995 ñ ËinÌ u muû 60 let a u ûen podle poëtu vychovan ch dïti 53 aû 57 let vïku. PoËÌnaje obdobìm od 1. ledna 1996 do 31. prosince 2006 se d chodov vïk stanovì tak, ûe se ke kalend nìmu mïsìci, ve kterèm jste dos hli p vodnìho d chodovèho vïku, p iëìtajì u muû 2 mïsìce D chodov vïk (podle ß 32 z kona Ë. 155/1995 Sb.) Tabulka pro stanovenì d chodovèho vïku muûi ûeny podle poëtu vychovan ch dïtì narozenì roky+mïs. roky + mïsìce bezdïtn 1 dìtï 2 dïti 3-4 dïti 5 a vìce p ed a u ûen 4 mïsìce za kaûd i zapoëat kalend nì rok z doby po 31. prosinci Toto tedy platì, dos hnete-li p vodnìch vïkov ch hranic do 31. prosince Po 31. prosinci 2006 ËinÌ d chodov vïk u muû 62 let a u ûen dle poëtu vychovan ch dïti 57 ñ 61 let. Pro vaöi snadnïjöì orientaci a v poëet d chodo- vèho vïku v m p edkl d m tabulku. I nad le platì, m te-li z jem o v poëet vaöeho budoucìho d chodu, p ÌpadnÏ i o p epoëet jiû vymï enèho d chodu, m ûete se obr tit na zamïstnaneck odbor editelstvì, ale vûdy po p edchozì telefonickè domluvï. Pokud budete mìt roënì hrubè v dïlky od roku 1986 do roku 2000 vëetnï vylouëen ch dob (nemoci a podobnï) a celkovou dobu vaöeho pojiötïnì, lze d chod vypoëìtat s p esnostì na 1 korunu. P edbïûn v poëet v m pak bude slouûit pro p Ìpadnou kontrolu skuteënï p iznanèho d chodu od»eskè spr vy soci lnìho zabezpeëenì. Chcete-li zn t i nïkterè dalöì odpovïdi na ot z- ky o d chodech, p ÌpadnÏ o jejich v poëtech, obraù- te se pìsemnï nebo telefonicky na zamïstnaneck odbor DopravnÌho podniku hl. m. Prahy,, a.s. ñ edi- telstvì. POZOR!!! V Praze 7, Bubensk 1, n s uû nenaj- dete! P esìdlili jsme do novè budovy DopravnÌho podniku Praha 9, Sokolovsk 217/42, 5. patro, dve e Ë. 553, (p Ìmo u stanice metra B ñ VysoËansk ). Tee- lefon z st v stejn,, Helena Bajerov, zamïstnaneck odbor editel- stvì, eñmail: bajerovah@dpñpraha.cz po Penzijní připojištění DOŠLO DO REDAKCE Sloužíme opravdu zákazníkům ke spokojenosti? K tomuto zamyölenì mï p imïl provoz MHD v poslednì noci roku TÏsnÏ po p lnoci jsem vyjel v tahem do jeden ctèho patra naöeho domu, abych mohl s nadhledem sledovat vöechny ty ohúostroje a rachejtle. A s divem jsem sledoval takè pr vod autobus, kterè se doslova sunuly Novodvorskou ulicì. Jejich rychlost jistï nep es hla 30 km/hod. NenÌ divu, kdyû v kaûdèm z nich sedïl jedin ËlovÏk ñ idië. P i takovèto obsazenosti nenì vïru kam spïchat, nechce-li idië p ijet na koneënou o nïkolik minut d Ìve. ProË byly stanoveny intervaly 20 minut, a to i v dobï, kdy nelze p edpokl dat jak koli z jem ze strany cestujìcìch? Kdo by taky o silvestrovskè p lnoci cestoval autobusem? Na r znè n vötïvy se p ece jezdì mnohem d Ìve a zp tky mnohem pozdïji. Jako protiklad mohu uvèst nedïlnì jìzdnì dy. Provoz zaëìn teprve v rannìch hodin ch, pozdïji neû v pracovnì den, v delöìch intervalech.» steënï to lze NeuvÏ itelnï rychle ubïhlo obdobì pïti mïsìc, kterè p edstavujì t eba vyd nì pïti ËÌsel DPñKON- TAKTu. Ve ökolnìm prost edì p edstavujì tyto mïsìce poloëas ökolnìho roku ñ tedy I. pololetì. Tato skuteënost je nutnï vnìm na jinak û ky a jinak vedenìm ökoly a pedagogy. Pro vïtöinu û k je to obdobì doh nïnì klasifikace se snahou o eventu lnì zlepöenì se v tom kterèm p edmïtu. Pro vedenì ökoly je toto obdobì Ëasem, ve kterèm jsou ËinÏny prvnì kroky k p ÌpravÏ novèho ökolnìho roku. Z kladnì ökoly po pololetnì klasifikaci jiû zasìlajì p ihl öky sv ch û k ke studiu na st ednìch ökol ch a st ednì ökoly se organizaënï p ipravujì na jejich p ijetì. pochopit, lidì jezdì mènï. U nïkter ch linek vöak z st v Ñrozum st tì. PrvnÌ spoj linky ËÌslo 198 odjìûdì ze zast vky ÑSÌdliötÏ PÌsniceì v 5.59 hodin a do zast vky SmÌchovskÈ n draûì p ijìûdì aû v 6.25 hodin. Kloubov autobus je obvykle plnï obsazen. Pot ebujete se na n draûì dostat d Ìve? Sm la. PoraÔte si. Napad mï jeötï jeden p Ìklad nedostaëujìcìho autobusovèho spojenì. Hodl te-li totiû v sobotu mezi 18. a 19. hodinou vyrazit do vìru velkomïsta, jste odsouzeni k nep ÌjemnÈmu v bïru. PrvnÌ moûnost je spoleëensky nosn, pro v s vöak nev hodn : dorazìte na mìsto s velk m p edstihem. Druh volba je pro v s v hodnïjöì, spoleëensky vöak ne- nosn : dorazìte pozdï. Interval je stanoven na 20 minut (konkrètnï m m na mysli linku 189). Moûn by se vyplatilo p ehodnotit smysluplnost provozu autobus. Jak by byl v sledek utk nì Silvestr versus norm lnì vìkendov den? Petr Jan Ë, o. z. Autobusy ŠKOLNÍ STŘÍPKY První pololetí školního roku 2000/01 skončilo I Ëasopis DPñKONTAKT (ale i denìk Metro) se snaûil p edloûenìm moûnostì studia v SPä, SOU a U, a. s. b t n pomocen û k m konëìcìm z kladnì ökolu v jejich spr vnè volbï budoucìho povol nì. A co n s Ëek ve II. pololetì? ProbÌh p Ìprava na soutïû Automechanik 2000/01, a to jak v praktickè, tak v teoretickè v uce, kter bude mìt ökolnì kolo v noru é ci maturitnìch roënìk vstupujì do finiöe ñ pìsemn Ë st maturitnìch zkouöek je jiû v dubnu, nejinak jsou na tom û ci, jejichû studium je zakonëeno z vïreën mi uëúovsk mi zkouökami. Ani rozhodnutì o dalöìm, tedy n stavbovèm studiu, Ëi p i sh nïnì zamïstn nì nenì pro mnohè û ky jednoduchè. ñsouñ ñ odpoëet lze uplatnit u zamïstnavatele jiû v roënìm z Ëtov nì mezd za rok 2000 Novela daúovèho z kona schv len na p elomu letoönìho roku umoûúuje zamïstnanci uplatnit daúov odpoëet v podobï hrnu p ÌspÏvk na penzijnì p ipojiötïnì se st tnìm p ÌspÏvkem u za- mïstnavatele. Doposud odpoëet bylo moûnè n - rokovat pouze formou pod nì daúovèho p izn nì. Pokud chce zamïstnanec uplatnit odpoëet za rok 2000, musì tak uëinit do 15. nora 2001 ve svè mzdovè Ët rnï, kde p edloûì: 1. smlouvu o penzijnìm p ipojiötïnì, 2. potvrzenì penzijnìho fondu o zaplacen ch p ÌspÏvcÌch. Znovu p ipomìn m, ûe tuto daúovou levu nelze uplatnit, pokud hrn roënìch p ÌspÏvk zamïstnance nep es hne KË. Maxim lnï za rok lze odeëìst KË. OdpoËet nelze prov dït mïsìënï. Ing. Alena VaÚkov, zamïstnaneck odbor editelstvì NABÍDKA REKREACE Horsk chata H jenka nabìzì zamïstnanc m naöì spoleënosti volnè termìny k rekreaci, zejmèna v letnì sezonï. H jenka se nach zì v nadmo skè v öce 1100 metr nad mo em, nad zn m m zimnìm st ediskem Pec pod SnÏûkou. Pokoje na H - jence majì vlastnì soci lnì za ÌzenÌ, WC a sprchu. V zimnì sezonï je nabìzen t dennì pobyt od 10. do 17. b ezna. Cena za ubytov nì a polopenzi ËinÌ 380,- KË na osobu a den. DÏti do 10 let majì 10 procent slevu. PodmÌnky na lyûov nì jsou dobrè, neboù vlek se nach zì p Ìmo u chaty. Na H jence m ûete rovnïû str vit velikonoce v termìnu od 13. do 16. dubna. Cena za ubytov nì a polopenzi je totoûn jako p i b eznovèm pobytu. V letnì sezonï jsou pro v s p ipraveny t dennì pobyty s polopenzì, jejichû cena ËinÌ 1960 korun. DÏti do 10 let majì opït 10 procent slevu. V blìzkosti chaty najdete tenisov kurt, nohejbalovè a volejbalovè h iötï. BliûöÌ informace zìsk te na telefonnìch ËÌslech 0439/ a 0602/ , kde se m ûete i p i- hl sit. 2/2001 DP kontakt 25

26 PRAŽSKÝ DOPRAVNÍ ZEMĚPIS II 22. Ë st Velk Chuchle Chuchli daly pr jmèno Ñkukly mniöskèì. NejstaröÌ zmìnka o vsi toho jmèna poch zì z roku 1132, ale aû ve 13. stoletì se vedle sebe prokazatelnï objevujì dvï Chuchle, Mal a Velk. ObÏ v tè dobï pat ily praûskèmu arcibiskupstvì a v z sadï takè mïly vïtöinou spoleënou historii. V roce 1268 je zìskal kr l P emysl Otakar II. a v roce 1292 p edal jeho syn obï vsi zbraslavskèmu kl öteru, kterèmu byly bïhem husitskèho hnutì zabaveny. V roce 1455 je zìskal zbraslavsk kl öter zp tky. V roce 1620 doölo jeötï jednou k ne spïönèmu pokusu o zabavenì ChuchlÌ. Jako souë st kl öternìho panstvì z staly obï vesnice aû do roku 1785, kdy byl kl öter zruöen, ale jeho majetek p eöel na n boûensk fond. V roce 1849 byla vytvo ena politick obec Velk Chuchle, zahrnujìcì Velkou i Malou Chuchli, takûe spoleën historie pokraëovala i v dalöìch desetiletìch. Obec tehdy spadala do zbraslavskèho okresu, na Zbraslavi byla i fara, takûe pod vlivem historickèho v voje mïli zdejöì obyvatelè vïtöì vazbu pr vï tam neû ku Praze. Vytvo enì VelkÈ Prahy s ËinnostÌ od 1. ledna 1922 mïlo za n sledek oddïlenì MalÈ Chuchle a jejì p ipojenì k hlavnìmu mïstu. Velk Chuchle d l existovala jako samostatn obec aû do svèho p ipojenì ku Praze od 1. ledna Od roku 1990 obï katastr lnì zemì tvo Ì samospr vnou mïstskou Ë st Praha ñ Velk Chuchle. V roce 1921, tedy v dobï, kdy se Mal Chuchle st vala souë stì Prahy, st lo ve VelkÈ Chuchli 91 dom se 786 obyvateli. V obdobì prvnì republiky i zde prudce vzr stal poëet obyvatelstva a v roce 1947 zde ûilo uû 2074 obyvatel. Dnes je trend pr vï opaën a v roce 1997 ûilo v samotnè VelkÈ Chuchli jen 1559 obyvatel. Velk Chuchle byla vûdy p ev ûnï zemïdïlskou obcì, ale svoji roli zde sehr la i loûiska v pence. Ten se ve VelkÈ Chuchli tïûil nap Ìklad pro kladenskè ûelez rny. Byla tu i v penka a kruhov cihelna. TÏûba v pence mïla za n sledek, ûe je zde u vrchu Homolka v b valèm é kovï lomu odkryt nejv znamnïjöì geologick profil na zemì republiky, od siluru aû po spodnì devon. P ÌrodnÌ rezervacì se stal takè Chuchelsk h j, jeden z poslednìch p irozen ch listnat ch h j na zemì Prahy. V ChuchelskÈm h ji, vysoko nad ekou, se nach zì jednolodnì baroknì kostel sv. Jana NepomuckÈho, postaven v roce 1729 jednìm polsk m ölechticem z vdïku za uzdravenì v l znìch Mal Chuchle. V znamnou technickou pam tkou je dodnes star v penka p i silnici do Slivence se dvïma Pecoldov mi pecemi ov lnèho p dorysu, postaven asi v 80. letech 19. stoletì, kter byla v provozu do roku Do povïdomì ve ejnosti Velk Chuchle vstoupila p edevöìm kon nìm dostih. Ty prvnì se na zdejöìm z vodiöti konaly 28. z Ì Zn m secesnì tribuna byla zbo ena v Ëervnu 1985 a nov modernì tribuna pro 3400 sedìcìch div k byla otev ena v roce Po staletì bylo spojenì do Chuchle moûnè jen od Slivence a od Zbraslavi. V znamnou silnici podèl Vltavy do Prahy postavila aû francouzsk vojska v roce Velk v znam ve spojenì s okolìm mïla takè eka. V roce 1865 zah jila pravideln provoz Praûsk paroplavebnì spoleënost. Cesta lodì z VelkÈ Chuchle do Prahy trvala 40 minut. Protoûe ve VelkÈ Chuchli nebyl most, hr l velkou dopravnì roli v ûivotï obce i p Ìvoz do Mod an, jejichû pr mysl poskytoval adu pracovnìch p ÌleûitostÌ. V roce 1954 se dokonce stal souë stì tzv. povolenèho p echodu MHD. Po roce 1962 se stal jeho provozovatelem DopravnÌ podnik hlavnìho mïsta Prahy (z vod OsobnÌ lodnì doprava). P Ìvoz Velk Chuchle ñ Mod any vydrûel aû do poloviny 70. let 20. stoletì a zruöen byl aû v souvislosti s v stavbou novèho mod anskèho jezu se zdymadlem. Svoji roli v ûivotï obce sehr la takè ûeleznice. 26 DP kontakt 2/2001 P es katastr VelkÈ Chuchle sice jezdila uû od 15. Ëervence 1862 spoleënost»eskè z padnì dr hy, ale ûelezniënì stanice (pozdïji jen zast vka) byla z Ìzena v MalÈ Chuchli (pod n zvem ÑChuchleì), kam to bylo z VelkÈ Chuchle asi 20 minut pïöky. VlastnÌ cesta osobnìm vlakem do Prahy na dneönì HlavnÌ n draûì trvala necelou p lhodinku. NÏkterÈ d vïryhodnè pl ny podrobnè Prahy z poë tku 20. let 20. stoletì kupodivu vykazujì takè dalöì ûelezniënì zast vku ÑChuchle Z vodiötïì. JejÌ existence v blìûe neurëenèm obdobì je velmi pravdïpodobn, i kdyû jen pro rekreaënì dopravu p i dostizìch. V û dnèm jìzdnìm du totiû uv dïna nenì. DneönÌ zast vka ve VelkÈ Chuchli (opït v blìzkosti z vodiötï) byla z Ìzena pravdïpodobnï aû v roce PoË tek historie zdejöì autobusovè dopravy je zce spjat se zajiöùov nìm dopravy do Zbraslavi. Dne 27. listopadu 1927 zìskal koncesi k provozov nì autobusovè linky z praûskèho n mïstì Republiky p es SmÌchov, Velkou Chuchli a Zbraslav do NovÈho KnÌna VladimÌr Nedoma. Ve skuteënosti za- Ëal jezdit uû 25. Ëervna tèhoû roku. V roce 1931 vyuûil nejasnè formulace koncese a zaëal provozovat samostatnè spoje (tedy linku) jednìm autobusem ze ZlÌchova (od tramvajovè koneënè HluboËepy) p Ìmo do VelkÈ Chuchle, zatìmco ostatnì linky zastavovaly jen u odboëky z hlavnì, tzv. dob Ìöskoñ vimperskè silnice (dneönì Strakonick ). Ve smïru Praha ñ Zbraslav zah jila v roce 1929 provoz takè autobusovè linka»eskoslovensk ch drah a jezdili tudy i ËetnÌ dalöì soukromnìci. V b eznu 1932 je nap Ìklad doloûena nepovolen linka Praha ñ Velk Chuchle panì KarpÌökovÈ, zajiöùujìcì 13 p r spoj. VELK CHUCHLE V roce 1931 poû daly o koncesi pro autobusovou linku do VelkÈ Chuchle takè praûskè ElektrickÈ podniky. Zemsk ad ale odmìtl koncesi udïlit, protoûe je pr o dopravu v tèto oblasti dostateënï postar no (ÑNa celè trati jest jiû v provozu st tnì ûelezniënì autobusov traù Praha ñ Zbraslav 34 spoji pravideln mi a 10 nepravideln mi.ì) P esto se nakonec poda ilo po mnoha pr tazìch z Ìdit od 11. prosince 1932 autobusovou linku S z V clavskèho n - mïstì do VelkÈ Chuchle na dneönì n mïstì Chuchelsk ch bojovnìk. V dobï kon nì dostih jezdily autobusy k z vodiöti. Linka bohuûel nemïla dlouhèho trv nì. V d sledku zavedenì danï z jìzdnèho za hranice mïsta byla uû od 13. nora 1933, tedy po pouh ch dvou mïsìcìch provozu, bez n hrady zruöena. V letech 1933 ñ 1935 dojìûdïla alespoú o nedïlìch za p ÌznivÈho poëasì k z vodiöti linka M. Od 1. Ëervence 1936 p evzaly ElektrickÈ podniky mìsto»sd provozov nì autobusovè linky z Karlova n mïstì na Zbraslav, pod oznaëenìm Z. Linka sice stavïla ve VelkÈ Chuchli Ñna k iûovatceì, ale do vlastnì obce nezajìûdïla. Uû v Ìjnu 1939 musela b t zruöena v d sledku sporn ch v leën ch opat enì. Nejv znamnïjöì roli zaëala v tomto obdobì opït hr t soukrom linka V. Nedomy, kter zajiöùovala dennï 43 p r spoj mezi SmÌchovem a ZbraslavÌ a kromï toho bylo st le (opït?) v provozu i 10 p r jeho linky Praha (ätef nikovo n mïstì) ñ Velk Chuchle, obec. V letech 1943 ñ 1944 se o dopravu znovu pokouöely»eskomoravskè dr hy (»MD ñ protektor tnì n - stupce»sd). Po v lce byla doprava p es Velkou Chuchli nïjak Ëas jen v rukou soukromnìk a od roku 1950 jen»sad. Z sadnì zmïnu p inesl rok DopravnÌ podnik uvedl 18. dubna do provozu trolejbusovou linku Ë. 59 z jezda do VelkÈ Chuchle. Aû do MalÈ Chuchle byla trolejbusov traù vedena po zcela novè modernì Ëty proudovè komunikaci, ve zb vajìcìm seku d l existovala jen star, pouh ch 7 metr öirok silnice. Traù konëila smyëkou u chuchelskè k iûovatky, kde bylo zavïöeno i nïkolik desìtek metr trolejovèho vedenì pro dalöì pokraëov nì tratï do Zbraslavi, ale k prodlouûenì nakonec nedoölo. Trolejbusy mïly velkè vyuûitì p edevöìm v rekreaënì dopravï, proto byla linka Ë. 59 od roku 1956 zkracov na na novou smyëku u zlìchovskèho lihovaru, zpoë tku jen o letnìch nedïlìch, v dalöìch letech v lètï celot dennï. PokraËujÌcÌ stavebnì pr ce na rozöi ov nì strakonickè v padovky vedly k doëasnèmu nahrazenì trolejbus autobusy od 3. ledna 1960, ale k obnovenì trolejbusovè dopravy do VelkÈ Chuchle uû nikdy nedoölo. Jen pro zajìmavost uveôme, ûe se nïkdy mezi d vody trvalèho zastavenì trolejbusovè dopravy uv - dì provoznì obtìûe zp sobovanè v zimï namrz nìm troleje ve vlhkèm vltavskèm dolì! Od 1. ledna 1962 zaëala trvale jezdit v trase Lihovar ñ Velk Chuchle nov autobusov linka 129. Kdyû byly souëasnï s Velkou ChuchlÌ ku Praze p ipojeny v roce 1968 i Lahovice, prodlouûil praûsk DP linku Ë. 129 aû do nich. Z sadnì zmïnu p ineslo obyvatel m VelkÈ Chuchle zavedenì linky Ë. 172 od 10. srpna Jezdila od Lihovaru aû na n mïstì Omladiny. Protoûe mimo dnï siln vìkendov provoz na silnici Ë. I/ 4 (StrakonickÈ) neumoûúoval bezpeënè odboëenì z VelkÈ Chuchle do centra, byla v p tek a nedïli odpoledne linka vedena RadotÌnskou ulicì aû k PrefÏ, dneönì ulicì P eötìnskou a V padovou do LahoviËek a do centra. V roce 1974 byla trasa celot dennï upravena tak, ûe se z Chuchle jezdilo p es LahoviËky, avöak v obou smïrech po StrakonickÈ, od roku 1979 opït RadotÌnskou kolem z vodiötï. V roce 1985 byla linka Ë. 172 prodlouûena ke stanici metra SmÌchovskÈ n draûì a od roku 1986 je zast vka na n mïstì Omladiny pr jezdn. Vynech me-li mnoûstvì dalöìch Ñchuchelsk ch linekì jezdìcìch po StrakonickÈ a zastavujìcìch v zast vce Dostihov, p edstavuje 35 spoj linky 172 v pracovnì dny kvalitnì spojenì s Prahou. Historie dopravy do VelkÈ Chuchle by nebyla pln bez zmìnky o rekreaënì autobusovè lince, kter v letech 1959 ñ 1992 zajiöùovala dopravu na chuchelskè z vodiötï v dobï kon nì dostih, kaûdoroënï p ibliûnï od dubna do listopadu. Po vïtöinu svè existence jezdila z Jir skova n mïstì a nïkolikr t zmïnila svè oznaëenì. V letech 1959 ñ 1969 jezdila pod ËÌslem 224, 1970 ñ 1974 byla oznaëena pìsmenem F, 1974 ñ 1982 Ë. 53 a od roku 1983 mïla ËÌslo 453. V roce 1983 byla prodlouûena aû na n mïstì MÌru, aby byla zajiötïna n vaznost na metro, po zah jenì provozu na lince B metra byla zkr cena ke stanici SmÌchovskÈ n draûì. Zruöena byla na sklonku dostihovè sezony v roce ñpfñ, ñfpñ

27 Spr vn odpovïô na ot zku z prosincovèho ËÌs- la: Mgr. Pavel FojtÌk, kter pro v s soutïûnì fotografie vybìr, se rozhodl pro oböìrnïjöì odpovïô, kterou uve ejúujeme na 11. str nce tohoto ËÌsla, a tak jenom struënï m ûeme konstatovat, ûe poslednì soutïûnì snìmek roku 2000 byl po Ìzen na InvalidovnÏ. Jednalo se o tïûöì o Ìöek, a tak na naöi NAPSALI O NÁS»eskÈ slovo ( ) VedenÌ DopravnÌho podniku mïlo pravdu Vyöet ovatel Jaroslav Koreck z obvodnìho adu vyöet ov nì v Praze 7 rozhodl, ûe vedenì praûskèho DopravnÌho podniku nepochybilo v zad nì n - hradnì autobusovè dopravy firmï Hotliner. Koreck odloûil trestnì ozn menì b valèho editele z vodu Autobusy praûskèho DopravnÌho podniku Ji Ìho MachaËe na p edsedu a mìstop edsedy p edstavenstva DopravnÌho podniku pro poruöov nì povinnosti p i spr vï cizìho majetku. MachaË v trestnìm ozn menì vloni tvrdil, ûe jeho z vod je schopen provozovat n hradnì autobusovou dopravu mnohem levnïji neû firma Hotliner. ÑPosudek nez vislèho odbornìka v silniënì dopravï potvrdil, ûe skuteënè n klady vystihla p esnïji firma Hotliner. ÿe- POZNÁVÁTE MÍSTO NA FOTOGRAFII p iölo do uz vïrky pouze 14 odpovïdì. Vöechny obsahovaly spr vnè rozluötïnì, ale soutïûìcì neskr vali svè pochybnosti p i volbï, kde byla fotografie po- Ìzena. Na jedn nì redakënì rady 18. ledna letoönìho roku byli vylosov ni t i öùastlivci, ZdenÏk Hakl, Jeron m Havel a Ji Ì Kr l, kte Ì od n s obdrûeli druhè pozmïnïnè vyd nì knihy Historie mïstskè hro- ditel MachaË ve vlastnì nabìdce n klady na jeden kilometr podhodnotil o 7,75 koruny,ì uvedl Koreck v rozhodnutì, kter m p Ìpad odloûil s od vodnïnìm, ûe nejde o podez enì z trestnèho Ëinu. lll Blesk ( ) JÌt na tramvaj je o ûivot ProstranstvÌ kolem obchodnìho centra L dvì ohraniëuje velk z bor, za kter m Metrostav stavì novou stanici metra. ZdejöÌ obyvatelè se sice na propojenì tèto lokality s centrem mïsta tïöì, ovöem staveniötï jim po dnï zkomplikovalo bezpeën p Ìstup na tramvajovou zast vku. ÑCh pu, ûe se tady stavì, ale nïjak se zapomnïlo na to, ûe p es koleje se jen tïûko dostanou maminky s koë rkem nebo d chodci, kte Ì ûijì v nedalekèm peëovatelskèm domï. madnè dopravy autor Pavla FojtÌka, Stanislava Linerta a Frantiöka Proöka. Vöem, kte Ì n m zaslali svou odpovïô, dïkujeme a v herc m blahop ejeme! DneönÌ snìmek z ejmï takè nebude pat it k nejlehëìm, ale vï Ìme, ûe si s n strahami poradìte a do konce nejkratöìho mïsìce v roce n m poölete svou spr vnou odpovïô. StejnÏ jako v minul ch dìlech naöì soutïûe obdrûì trojice spïön ch a öùastn ch eöitel knihu. Tentokr t to budou Vozidla praûskè tramvajovè dopravy z pera Stanislava Linerta a p id me ûhavou novinku vyd vanou k 50. v roëì otev enì vozovny HloubÏtÌn. Pokud uû m te p edstavu o tom, kde byla fotografie po Ìzena, nev hejte a poölete n m svoji odpovïô. KorespondenËnÌ lìstek, pohled nebo dopis (nemusìte pouûìvat zrovna krabice od polèvek) nezapomeúte oznaëit heslem ÑSoutÏûì. Adresa novè administrativnì budovy se dost v do povïdomì, ale radïji p ipomeneme: DPñKONTAKT, Sokolovsk 217/ 42, Praha 9. Ti, kdo nechtïjì utr cet za poötovnè a hodlajì vyuûìt bezplatnè vnitropodnikovè poöty, nechù napìöì na svou z silku: DPñKONTAKT, , Sokolovsk 217/42. Schr nka v budovï Centr lnìho dispeëinku Na Bojiöti (v sousedstvì vr tnice) st le funguje, a tak k odevzd nì odpovïdi m ûete vyuûìt i ji. Tentokr t se v s pt mte jiû podvac tèdev tè ñ pozn v te mìsto na fotografii? ñbdañ Kdyû pot ebuji na tramvaj, musìm si namazat svaly a koë rek p enèst p es kolejiötï. P itom musìm jeötï d vat pozor, aby mï nesrazila tramvaj. Je to fakt o ûivot,ì postïûovala si mlad maminka. lll Pr vo ( ) NÏkte Ì PraûanÈ majì strach jezdit nov m vlakem metra NÏkte Ì PraûanÈ se bojì nastoupit do novè soupravy praûskèho metra, kter zatìm jezdì jen na trati C. D vodem je zpochybnïnì bezpeënosti tïchto vlak. ZatÌmco Dr ûnì ad i DopravnÌ podnik hlavnìho mïsta o nich mluvì v superlativech, svïtozn - m designèr Petr TuËn k nim uvedl adu v hrad. Podle profesora TuËnÈho nenì u nov ch souprav vhodn nikov cesta v p ÌpadÏ neötïstì. DosavadnÌ zkouöky Dr ûnìho adu vöak prok zaly, ûe novè vozy odpovìdajì nejen Ëesk m, ale i evropsk m norm m. Vybral ing. Jan Urban VODOROVNÃ: A. Souprava vagon ; planeta; dom cì zvì e; barva v kart ch; Turek. ñ B. 1. dìl tajenky. ñ C. SPZ Teplic; kdeûto (zastarale); praûsk herec; dom cky Josef; cetka (zastarale); nïmecky Ñtenì. ñ D. éenskè jmèno; prot hl boënì zeô; pryû; bankrot; zbraú Indi n. ñ E. LÈk rensk nov Ëek; obsah zlata v minci; bezhrb velbloud; z mïr; druh slitiny. ñ F. Spodek n doby; karetnì hra; p ÌstavnÌ hr ze; bridûov v raz; z vit öroubu (zastarale); Ìmsk öestka. ñ G. ZnaËka abampèru; listnat strom; stepnì hlodavec; b jn Ëesk knìûe; hodnota; Ìkat (kniûnï). ñ H. Radiolok tor; japonsk firma; dve nì z vïs; cìlov Ë ra; africk pt k. ñ I. Kryt voj ka; peú; hudebnì n - stroj; bicykl; pyön nadutec. ñ J. DÏdina; kazit; japonsk kl öter; staröì znaëka vaty; Ë st nohy; inici ly moder tora Ros ka. ñ K. 2. dìl tajenky. ñ L. Druh karty; pojìtko; kopt; trojice; muûskè jmèno. SVISLE: 1. Navrt vat; vïnovat. ñ 2. ChÚap; ûenskè jmèno; jmèno vlka z Knih dûunglì. ñ 3. Inici ly Danteho; letadlo; nïkdo (kniûnï); znaëka erbia. ñ 4. Ëet; pe ej; kultovnì objekt. ñ 5. Odveta; slovensky Ñakrì; element ch ze. ñ 6. A sice; Sarmat; . ñ 7. Korejsk dynastie; Ë st svìëky; b snìk (zastarale); n zev pìsmene. ñ 8. Sjezditi; nïmeck liter t; citoslovce pohrd nì. ñ 9. Z vodnì loô; douöky; karetnì v raz. ñ 10. Plavidlo; v plnè par dï; nosce Heleny. ñ 11. ZnaËka mïdi; bomba; pokladna; SPZ N choda. ñ 12. Klyst r; lesnì zvì e; jednou (n - eënï). ñ 13. Srbsk Ëepice; ohrada; pyrè. ñ 14. Boltce; skl dacì cylindr; francouzsk malì. ñ 15. Hle (n eënï); b evno; kom rka; anglick spojka. ñ 16. PromÌtacÌ plocha; pr vo odporu; dom cì hlìdaëi. ñ PÍSMENNÁ KŘÍŽOVKA Tajenka z ËÌsla 1: Ml dì je nejen v letech, n brû je i v myölenk ch. (F. Bacon) A B C D E F G H I J K L 17. Listnat strom; trhacì n loû; potom. ñ 18. ZasÈvat; najat ch va; znaëka naöich vozidel. ñ 19. ÿìmsk ch 1500; znaënï; obdobì; dovednost. ñ 20. Alelomorfa; poklop; ja mo. ñ 21. Ude it; n stin. Pom cka: anto, tera, toko. PaedDr.. Josef äach 2/2001 DP kontakt 27

28 Cestovat Prahou můžete i na výstavě PÏt panel putovnì v stavy p ipomìnajìcì 125 let mïstskè hromadnè dopravy v Praze se setkalo s velk m spïchem, a tak se Galerie Town rozhodla p iblìûit Praûan m a n vötïvnìk m mïsta cestov nì v Praze v letech 1875 aû 1974 na samostatnè v stavï. Galerie Town zìskala novè v stavnì prostory pod novou ednì budovou Magistr tu hl. m. Prahy na n mïstì Franze Kafky Ë. 1, kterè p i v stavï Cestov nì Prahou poprvè p edstavuje ve ejnosti. Jedn se o zbytky rom nsk ch dom postaven ch okolo roku 1150 a prvnì dochovan zmìnka o nich poch zì z roku V stava cestov nì Prahou obsahuje vìce neû stovku unik tnìch fotografiì, poch zejìcìch z naöeho podnikovèho archivu, dokumentujìcìch cestov - nì ve ejnou dopravou v Praze od 1875, kdy se praûsk mi ulicemi rozjely tramvaje taûenè koúmi, aû do roku 1974, kdy se o slovo p ihl silo metro. I znalci naöì historie v ojedinïl ch prostor ch spat Ì nïkterè snìmky poprvè v ûivotï. V stavu Cestov nì Prahou m ûete navötìvit kaûd den od 10 do 18 hodin aû do konce b ezna letoönìho roku. VstupnÈ ËinÌ 50 korun. Po skonëenì v stavy budou prostory rekonstruov ny a jeötï p ed koncem letoönìho roku budou opït zp ÌstupnÏny n vötïvnìk m. K dispozici bude rom nsk expozice, proch zkov trasa historick mi objekty, multimedi lnì informaënì centrum, galerie a spoleëensk prostor pro n vötïvnìky. U p Ìleûitosti v stavy bylo vyd no stejnojmennè CD s hudbou a texty p ednìch rockov ch osobnostì, Frantiöka Sahuly, Aleöe Brichty, Bohouöe Josefa a Lou Fan nka Hagena. CD Cestov nì Prahou s pìsnïmi jako Autobus, KonÏsp eûn dr ha, Metro, Lanovka, PolicejnÌ tramvaj a dalöì zakoupìte na v stavï stejnï jako v pïtici st edisek dopravnìch informacì naöì spoleënosti za 290 korun. ñbdañ STATISTIKA NUDA JE VLASTNÍMA OČIMA SPOLEČENSKÁ KRONIKA V ûenì kolegovè, NejstaröÌ rubrika DPñKONTAKTu si vybìr, e- Ëeno sportovnì terminologiì, oddechov Ëas. P ipravuje se, aby mohla vyhovït Z konu na ochranu osobnìch dat. Od p ÌötÏ vöichni ti, co budou ve SpoleËenskÈ kronice uvedeni, musì mìt podepsanè prohl öenì o tom, ûe s uvedenìm ve SpoleËenskÈ kronice souhlasì. Proto v souëasnè dobï probìhajì jedn - Rok 2000 n m zam val na rozlouëenou, ohúostroje a r znè svïtelnè, ale i zvukovè efekty n s p enesly do roku novèho. MnozÌ z n s udïlali Ë ru a s Ëist m ötìtem vykroëili za dalöìmi pracovnìmi povinnostmi, ale i z ûitky, kterè nemajì s minulostì nic spoleënèho. Ne vöichni majì takovè ötïstì. V kaûdèm podniku existujì lidè zab vajìcì se statistikou, a ti v tïchto dnech d vajì do r zn ch tabulek v sledky p edchozìch mïsìc tak, aby mohla svïtlo svïta spat it statistick roëenka 2000, zevrubnï mapujìcì naöi Ëinnost z r zn ch hl pohledu. Brzy se dozvìme kolik lidì jsme p epravili, kolik cestujìcìch mïlo jakè doklady, kolik Praûan cestovalo zdarma a dalöì zajìmavè daje. V pr bïhu podzimu se na str nk ch DPñKON- TAKTu objevil Ël nek polemizujìcì s v sledky prvnìho pololetì z pohledu poëtu p epraven ch osob. Reakce nebyla û dn. Je to ökoda, posuôte sami. Na prosincovèm setk nì vedoucìch pracovnìk naöì spoleënosti byly prezentov ny poëty p epraven ch osob v poslednìch deseti letech. Mezi lety 1994 a 1995 doölo k v raznèmu poklesu. Vöe m pomïrnï logickè vysvïtlenì, lidè zaëali na sv ch cest ch mïstem vìce vyuûìvat osobnìch automobil. Ale zalistoval jsem i staröìmi roëenkami naöeho podniku a zjistil jsem zajìmavou skuteënost. V dobï p ed politick mi zmïnami a kr tce po nich (roky 1988 aû 1990) jsme za rok p epravili 1,31 miliardy cestujìcìch. V letech 1991 a 1992 nastal prvnì odliv cestujìcìch k automobil m, tak se to alespoú prezentovalo na ve ejnosti, ale naöe spoleënost tento fakt nezaznamenala. V obou zmiúovan ch letech jsme p epravili vìce neû jednu a p l miliardy cestujìcìch. Coû p edstavuje n r st o vìce neû 15 procent. Toù nì, jak tuto agendu co nejlèpe zvl dnout, abychom uû v b eznovèm DPñKONTAKTu mohli uvèst spolupracovnìky, kte Ì slavì v znamn ûivotnì jubilea nejen v b eznu, ale zpïtnï i za nor. DÏkujeme za pochopenì a spoleënï s v mi vï Ìme, ûe v b eznu se kronika vr tì v rozsahu na jak jste zvyklì. ñredñ prvnì otaznìk mèho b d nì. N sledujìcì dva roky, 1993 a 1994, jsme p epravovali lidì stejnï nebo o m lo vìce neû koncem osmdes t ch let. A od roku 1995 do souëasnosti s n mi jezdì 1,05 aû 1,08 miliardy pasaûèr roënï. Auta zahltila naöe ulice, nikoliv vöak skokovï. Nezd se proto, ûe by byl pokles cestujìcìch z roku na rok tak n hl, kdyû v n sledujìcìm obdobì z st - v p ibliûnï na stejnè rovni. PodobnÈ statistiky jin ch firem nic stejnï dramatickèho nesignalizujì. Podle slov pamïtnìk je moûnè, ûe pr vï na p elomu let 1994 a 1995 doölo ke zmïnï metodiky poëìt nì. Ale nic nenì jistè. ZmÏna metodiky je jistï moûn, ale potom by takov skuteënost mïla (podle mèho musì) b t v ro- Ëenk ch uvedena, aby lidè byli informov ni a mohli i staröì data p epoëìtat na stejnou srovn vacì z - kladnu. S m jsem se snaûil zjistit, kolik lidì skuteënï s n mi jezdì podle poëtu prodan ch jìzdenek a doöel jsem k ËÌsl m jin m. Ta mi odhalila, ûe nejvïtöì pokles nenì mezi plnï platìcìmi, ale naopak mezi d chodci. Jak se zpìv v jednè pìsni, statistika nuda je, m vöak cennè daje. Proto bychom se mïli posadit a ve vïcnè diskusi posoudit, co budeme sledovat nad le a podle jakè metodiky, abychom se co nejvìce p iblìûili realitï. A zcela jistï p ijdeme i na ukazatele, kterè se p eûily a s klidn m svïdomìm jim m ûeme zam vat stejnï jako roku Co vy na to? ñbdañ DP-KONTAKT l List pracovnìk DopravnÌho podniku hlavnìho mïsta Prahy, akciovè spoleënosti l SÌdlo redakce: Praha 9, Sokolovsk 217/42, Ë. dve Ì 728, telefon: , malikp@dp-praha.cz l RedakËnÌ rada: Ing. ZdenÏk Doöek (p edseda), Ing. Ji Ì Cimrhakl, Ing. Jan Urban, Ing. Marie L skov, Ing. JaromÌr Stejskal, ZdenÏk Jeûek a Ing. Ji Ì Hork l äèfredaktor: Ing. Petr MalÌk l Grafick prava: Hynek Pech l V roba: SOFIPRIN Praha l MK»R 8307, ISSN: l Uz vïrka tohoto ËÌsla: 1. nora 2001