Rozpočtový výhled Litvínova s analýzou financí a ratingem

Transkript

1 Rozpočtový Litvínova s analýzou financí a ratingem na roky 216 až 219 platný pro rok 215 Obsahuje: analýzu financí města uzavřenou ratingem dle metody Cityfinance uvedení silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení financí (SWOT analýza) stanovení finančních možností města, včetně stropu bezpečné zadluženosti nastavení ukazatelů rozpočtů a pravidel řízení finančního zdraví doporučení S t r á n k a 1 z 39

2 OBSAH ÚVOD... 3 Vybrané použité termíny... 4 Počet obyvatel... 4 Počet žáků... 4 Počet zaměstnanců... 4 Provozní saldo... 4 ANALÝZA FINANČNÍHO ZDRAVÍ (RATING)... 5 Stupnice ekonomického hodnocení finančního zdraví (rating)... 5 Stav financí... 5 Finanční kondice... 5 Smysl ekonomického hodnocení finančního zdraví... 6 Úvod do finančního hospodaření... 7 Analýza... 9 Závěr finanční analýzy Doporučení stručně SWOT financí ROZPOČTOVÝ VÝHLED Definice finančního potenciálu města Doporučení Východiska a předpoklady pro plnění rozpočtového u Navržení ukazatelů (pravidel) stability financí Dopady rozpočtového u do financí... 3 PŘÍLOHA 1 ROZPOČTOVÝ VÝHLED - TABULKOVÁ ČÁST S KOMENTÁŘEM 33 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Obrázky Tabulky Grafy KONTAKT NA ZPRACOVATELE Profesní profil zpracovatele S t r á n k a 2 z 39

3 Úvod Město Litvínov (dále jen město nebo Litvínov) tímto dokumentem naplňuje povinnosti dané mu zákonem č. 25/2 Sb., o Rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový se podle zákona vytváří na období dvou až pěti let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích a o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovatelných záměrů. Obsahem jde dokument nad rámec zákonem daných náležitostí rozpočtového u vymezených v 3 uváděného zákona. Zejména analyzuje vývoj financí, trendy a stanovuje strop bezpečného úvěrového zatížení města k financování cílů a věnuje se hrozbám s vlivem na finance, včetně opatření. Materiál se také zabývá silnými stránkami a příležitostmi financí a dává doporučení. Výhled je důležitým pomocným nástrojem financování. Smyslem rozpočtového u je nastavit dlouhodobou udržitelnost financí, vymezit finanční možnosti města, podpořit zdravý vývoj financí a schopnost města dostát svým závazkům. Pro správnou funkci u je třeba, aby byl plněn a aktualizován. Nutné je průběžně reagovat na změny financí, zákonů, aktuální ekonomickou situaci, hrozby a příležitosti financí ve vazbě na rekapitulaci hospodaření samosprávy. Výhodou rozpočtového u je značná možnost manévrování do středně blízké budoucnosti 1. Ve u je také stanovena strategie hospodaření a financí se zaměřením na stabilizaci a udržení finančního zdraví. Výhled se využívá jako pomocný nástroj rozpočtování zejména při sestavování rozpočtů a jako příloha k případným žádostem o úvěry a některé dotace. Ke zpracování materiálu bylo použito zejména těchto zdrojů: skutečnost roku 214 a rozpočet obce na rok 215, účetní a finanční výkazy od roku 1997 (zejména výkazy FIN 2-12M), systém ARIS Web MF ČR (zejména výkaz ARIS 6M), systém ÚFIS prezentace údajů ÚSC Web MF ČR (zejména ÚFIS 1M), Monitor státní pokladny ( vyhláška MF ČR č. 186 ze dne 25. srpna 214, o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů, upravená predikce výnosů daní na roky 215 až 218 využívající makroekonomické prognózy MF ČR, ČNB, KB a.s. a ČSÚ. Město může díky plánování lépe zvládnout hrozby financí a využít příležitosti. Aby plnil svou roli, měl by být rozpočtový každý rok aktualizován. 1 2 až 5 let S t r á n k a 3 z 39

4 Vybrané použité termíny Počet obyvatel Podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. Počet žáků Podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. Počet zaměstnanců Počet zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice, a to podle stavu k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. Provozní saldo Běžné příjmy Běžné výdaje = Provozní saldo S t r á n k a 4 z 39

5 Analýza finančního zdraví (rating) Stupnice ekonomického hodnocení finančního zdraví (rating) Použili jsme stupnici ekonomického hodnocení finančního zdraví samospráv dle metodiky Cityfinance, a.s., která je ojedinělá tím, že na rozdíl od stupnic jiných společností, je zaměřená na praxi samosprávy založenou současně na hodnocení stavu financí a finanční kondice samosprávy. Rating Cityfinance, a.s. vyhodnocuje nejen vstupy ze softwarových propočtů ukazatelů a trendů, ale stanovuje ho finanční specialista na samosprávy. Rating finančního zdraví může být v rozmezí výborné až nedostatečné. Tabulka 1. Stupnice ekonomického hodnocení finančního zdraví Výborné Velmi dobré Dobré Výborná finanční kondice a výborný stav financí. Nejhůře velmi dobrá finanční kondice a stav financí. Nejhůře dobrá finanční kondice a stav financí. Dostatečné Nejhůře dostatečná finanční kondice nebo stav financí. Nedostatečné Nedostatečná finanční kondice a zároveň stav financí. Zdroj: Stav financí Stav financí je finanční stavovou veličinou 2 zobrazující aktuální stav finančních a účetních ukazatelů bez ohledu na finanční kondici subjektu. Finanční kondice Finanční kondice zahrnuje finanční potenciál, tedy schopnost vytvářet finance bez ohledu na stav financí subjektu. Tento ukazatel je kondiční. 3 2 Stavová veličina vycházející zejména ze stavu závazků, příjmů, výdajů, salda rozpočtu, provozního salda, pohledávek, rozložení aktiv, cash flow, stavu finanční obnovy majetku 3 Kondiční veličina, tedy schopnost vytvářet finance a měnit stav financí, vyjadřuje finanční potenciál. S t r á n k a 5 z 39

6 Smysl ekonomického hodnocení finančního zdraví Předpokladem pro řízení financí s citem 4 je znalost vývoje, stavu trendu a potenciálu financí, poté lze stanovit finanční koncepci. Samospráva může získat ucelený pohled na finance města pouze tehdy, má li souhrnné informace v časové řadě a v souvislostech. Bez těchto svodných údajů se může stát, že se finance snadno vymknou kontrole. Zhodnotíme nyní celkový vývoj financí města. Poté vyvodíme srozumitelné a stručné závěry, které vyhodnotíme tím, že stanovíme rating financí města a SWOT analýzu. Obrázek 1: Podstata řízení finančního zdraví města dle Cityfinance a.s. Zdroj: S t r á n k a 6 z 39

7 Úvod do finančního hospodaření Při posuzování finanční kondice obce, městyse nebo města je nutné si uvědomit, že rozpočet je složen z příjmů a výdajů. Příjmy se dělí na ty, které se každoročně opakují (tzv. běžné příjmy), to jsou veškeré příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku) a investičních dotací. Výdaje je možné dělit podobně. Výdaje, které samospráva musí každý rok vynaložit na provoz (běžné nebo též provozní výdaje, paralela ke státnímu rozpočtu, kde se nazývají mandatorními a quasimandatorními výdaji). Tyto výdaje musí samospráva vydat ze zákona nebo jimi financuje provozní aktivity (údržba města nebo obce, příspěvkové organizace, organizační složky, úřad apod.). Rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji nazýváme provozní saldo (to jsou prostředky, které zbývají samosprávě po úhradě provozu z běžných příjmů k volnému rozhodování). Vedle běžných výdajů existují také investice (kapitálové výdaje). Kapitálové výdaje jsou výdaje většinou na rozvoj. Rozdíl mezi veškerými příjmy a veškerými výdaji uskutečněnými od 1. ledna do 31. prosince daného roku (tzv. rozpočtového roku) se nazývá saldo rozpočtu. Provozní saldo rozpočtu je ale jiný a mnohem důležitější údaj než samotné saldo rozpočtu. Když totiž existuje deficitní rozpočet, znamená to, že samospráva realizovala daný rok více výdajů než příjmů, ale deficit může být pokryt z úspor z předchozích let, z dotací které dorazí až následující rok, úvěrem apod. Avšak záporné provozní saldo může znamenat vážnou situaci, kdy obec/městys/město již nemá dostatek pravidelných příjmů na úhradu samotného provozu (běžných výdajů). To je obdobné, jako kdyby lidem doma nezbývalo daný rok dost peněz z výplaty na nájem a jiné výdaje chodu domácnosti. Vážnější úvaha se však týká delší budoucnosti fungování samosprávy a správy veřejného majetku. Města a obce v běžných výdajích většinou nemají zahrnuty výdaje na odpisy 5 a nevytváří na ně ani rezervy, a to je opravdu velmi vážný problém 6. Města, městyse a obce financují opravy a havárie a pořizují nový majetek, ale nevytváří většinou odpovídající finanční zdroje (rezervy) na obnovu svého majetku, včetně technologických celků. Přesto často budují nový majetek, který opět vyvolá potřebu vytvářet zdroje na další odpisy, aniž by bylo známo, kolik majetku samospráva zvládne financovat a obnovovat. Výsledkem je zanedbaný obecní majetek. Ideální stav by byl, kdyby byly v rozpočtu samosprávy pokryty z běžných příjmů základní provozní výdaje 7 a obnova majetku byla řešena tvorbou finančních zdrojů na odpisy majetku, obdobně jako je tomu v podnikatelském sektoru. 5 Odpisy = zjednodušeně finance potřebné na obnovu dosavadního majetku. 6 Stejný problém řeší stát ve svých financích. 7 Tzn. kladné provozní saldo. S t r á n k a 7 z 39

8 Obrázek 2. Na čem závisí příjmy a výdaje samosprávy PŘÍJMY Počet obyvatel VÝDAJE Provoz Počet žáků Objem a stav majetku údržba (ODPISY) Podnikatelé (fyzické osoby) Výše daně z příjmů z podnikatelů v katastru obce Velikost katastru Daň z nemovitostí Místní poplatky Vlastní činnost Dotace Podniky, pronájmy majetku atd. Na výkon státní správy Na provoz zařízení samosprávy Investiční dotace Počet zaměstnanců pracujících v katastru Prodeje majetku Zhodnocení finančních rezerv Zdroj: Cityfinance a.s. Majetek udržitelný = odpisy alokovány do výdajů či fondu na obnovu majetku Ceny nakupovaných služeb, zboží a kvalita Efektivita organizací a společností Smlouvy ceny vs. dodávky Zaměstnanci kvalita a produktivita Správa dluhu - vše a ceny dluhů Úřad a samospráva lidé a efektivita jejich práce, efektivita procesů Investice Politika rozvoje a řízení projektů Obnova majetku Rozložení portfolia aktiv vč. kapitálu Zřejmé je, že samospráva může řídit finance především skrze výdaje. Proto stav a vývoj financí bude vždy záviset především na stavu příjmů daného vnější ekonomikou, počtem obyvatel a podnikatelů a hlavně na politice samosprávy na straně výdajů, která se projeví okamžitě i v budoucnosti. S t r á n k a 8 z 39

9 Analýza Počet obyvatel 8 města byl k celkem Počet obyvatel města rychle stagnoval. Počet obyvatel poklesl za poslední 4 roky o 2393, což představuje ztrátu na daňových příjmech odpovídající částce přibližně 28 mil. Kč. Vliv úbytku počtu obyvatel představoval značný záporný dopad do daňových výnosů a stále se negativně projevuje. Průměrný roční záporný dopad úbytkem obyvatel činil za poslední 4 roky 7 mil. Kč. Graf 1. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Litvínova Vývoj počtu obyvatel a počtu zaměstnanců pracujících v místě 3 Počet obyvatel Počet žáků Počet zaměstnanců Zdroj: MFČR, ČSÚ a rok Počet zaměstnanců 9, kteří mají v katastru města místo výkonu práce byl celkem za 4 roky lehce stagnující se znakem výkyvu po finanční krizi (29). Počet zaměstnanců docílil v roce 213 počtu Tento údaj má na příjmy města minimální vliv a je významný spíše ze sociálního hlediska. 8 Počet obyvatel podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. 9 Počet zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice, a to podle stavu k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. S t r á n k a 9 z 39

10 Počet žáků 1 je důležitý údaj, na kterém po novele RUD od záleží část daňových příjmů. Běžně vychází v ČR, že žák 11 přijde veřejné finance na více než 5 tis. Kč na rok, z toho 4/5 platí stát a kolem 1/5 obce spolu se školou a rodiči (příjmy z družin, grantů apod.). Otázkou zůstává uplatnění odpisů do nákladů. Litvínov je zřizovatelem školských zařízení, ve kterých bylo evidováno v roce 213 celkem 2799 žáků a do rozpočtu města bylo převedeno na základě tohoto údaje v roce 214 cca 22 mil. Kč daňových příjmů. Tabulka 2. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Litvínova Počet obyvatel Počet zaměstnanců Počet žáků INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za průměr od let 21 Počet obyvatel 99,3 99,4 99,5 99,2 1, 97,7 99,6 1, 1,1 1,1 1,1 11,4 1,1 98,6 95, 98,6 99, 97,8 Počet zaměstnanců 98,5 98,5 15,5 93, 99,5 1,9 1, 93,8 87,4 114,7 1,4 99, 96, 12,5 DOPAD ZMĚNY POČTU OBYVATEL NA DAŇOVÉ PŘÍJMY tis.kč roční průměr za poslední 4 roky Změna počtu obyvatel Změna daňových příjmů v tis. Kč změnou počtu obyvatel POZ: 25 změna financování školství, 23 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/22 Sb.; 212 změna v oblasti sociálních transferů Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, Změnu počtu obyvatel v roce 211 (viz tabulka výše) má částečně na svědomí v tom roce Českým statistickým úřadem provedené sčítání lidu, domů a bytů. Ze sčítání lidu se vychází při stanovení počtu obyvatel pro rozdělování výnosů daní dle zákona č. 243/2 Sb., o Rozpočtovém určení daní (též užívána zkratka RUD ). 1 Počet žáků podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. 11 Je jedno, jestli ve škole nebo ve školce. S t r á n k a 1 z 39

11 Vývoj celkové bilance Litvínova ukazuje, že město hospodařilo za poslední 4 roky s příjmy nebo výdaji v rozpětí obratu od 414 do 592 mil. Kč ročně. Příjmy celkem za poslední 4 roky činily 2 mld. Kč a výdaje za stejné období 1,9 mld. Kč, takže město má za sebou do nového období přebytkové hospodaření 1 mil. Kč. Tabulka 3. Vývoj vybraných ukazatelů příjmů a výdajů Litvínova tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo příjmů a výdajů INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let průměr za poslední 4 roky 1. Daňové příjmy 14,6 96,6 1,2 84,4 145,3 88,3 115,9 12,3 11, 95,3 15,5 112,7 88,1 95,8 15, 16,8 16,8 98,9 14,4 2. Nedaňové příjmy 94,6 121,9 127,9 83,2 15, 98,1 72,1 1,4 88,5 8,2 93,7 131,2 11,6 93,2 1,4 91,4 65,4 91,1 87, 3. Kapitálové příjmy 13,9 74, 175,2 14,2 87,7 77,5 474,7 28,8 42,6 71,3 11,5 36,3 66,2 19,7 41, 63,8 36,7 38,3 126, 4. Přijaté dotace 87,6 137,9 154,7 121, 165,1 116, 125,3 98,2 67,6 13,7 9,7 17,5 85,1 131,9 85,3 4,7 65,4 165,7 89,3 Příjmy celkem 95,8 99, 132,1 7,3 139,2 1,9 123,4 97,5 97,9 93,2 99,7 13, 87,4 18,2 94,3 79,9 97, 14,3 93,9 5. Běžné výdaje 95,7 94,1 121,1 15,8 134,2 11,8 19, 18,4 82, 11,4 97,8 17,9 99,6 95,8 13, 68, 93,1 98,7 9,7 6. Kapitálové výdaje 97,1 18,7 66,6 88,5 111,3 161,6 1,9 1,6 68,6 19,4 119,4 66,9 144, 95,5, 94,6 172,1 149,2 14, Výdaje celkem 95,6 111,8 13,1 12,1 13, 111,3 17,1 16,7 79,3 12,8 11,9 98,9 16,2 95,8 91,1 7,6 13,3 19,6 93,6 tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo příjmů a výdajů INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let průměr za poslední 4 roky 1. Daňové příjmy 14,6 15,5 112,7 88,1 95,8 15, 16,8 16,8 98,9 14,4 2. Nedaňové příjmy 94,6 93,7 131,2 11,6 93,2 1,4 91,4 65,4 91,1 87, 3. Kapitálové příjmy 13,9 11,5 36,3 66,2 19,7 41, 63,8 36,7 38,3 126, 4. Přijaté dotace 87,6 9,7 17,5 85,1 131,9 85,3 4,7 65,4 165,7 89,3 Příjmy celkem 95,8 99,7 13, 87,4 18,2 94,3 79,9 97, 14,3 93,9 5. Běžné výdaje 95,7 97,8 17,9 99,6 95,8 13, 68, 93,1 98,7 9,7 6. Kapitálové výdaje 97,1 119,4 66,9 144, 95,5, 94,6 172,1 149,2 14, Výdaje celkem 95,6 11,9 98,9 16,2 95,8 91,1 7,6 13,3 19,6 93,6 POZ: 25 změna financování školství, 23 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/22 Sb.; 212 změna v oblasti sociálních transferů Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, S t r á n k a 11 z 39

12 Město přišlo v důsledku hospodářské recese v roce 29 řádově o 65 mil. Kč na daňových příjmech. To negativně ovlivnilo hospodaření roku 29. Potvrzuje se také očekávání předchozích rozpočtových ů, že převažuje vliv poklesu počtu obyvatel města, což negativně ovlivňuje vývoj daňových příjmů. Rozpočty města byly od roku 21 do 214 výsledně přebytkové a kumulovaný přebytek za toto období činil 13 mil. Kč, což byl správný postup díky splátkám dluhů a pro přípravu na dotační období 214 až 22. Dlouhodobě však město kumulovalo z hlubší minulosti dluh. Deficitní tlaky vyvolaly zejména investice, ale také běžné výdaje na opravy a spoluúčast k investičním dotacím, stejně jako přebírání závazků za ztrátový provoz aquacentra. Město dle zákona hospodařilo rozpočtově správně. Graf 2. Vývoj salda rozpočtu Litvínova Vývoj salda příjmů a výdajů v tis. Kč Saldo příjmů a výdajů Zdroj: MFČR, S t r á n k a 12 z 39

13 Rozpočtový Litvínova s analýzou financí a ratingem únor 215 Graf 3. Vývoj příjmů a výdajů Litvínova Vývoj příjmů a výdajů v tis. Kč Zdroj: MFČR, Výdaje celkem Příjmy celkem V roce 23 vznikly obce s přenesenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem, což se projevilo nárůstem transferů a v roce 25 se změnilo financování školství (odliv) a byl zde také dopad světové finanční krize. V roce 212 se propadly příjmy a výdaje pouze opticky, a to proto, že došlo k odlivu sociálních transferů na úřady práce a tyto příjmy i výdaje již v roce 212 nebyly součástí rozpočtu města. Celkové příjmy a výdaje měly od roku 212 rostoucí trend, ale pozor na grafu dobře patrný fakt, že výdaje rostly rychleji než příjmy. Město totiž předfinancuje investice kryté dotacemi, ale je tu také značný vliv stagnace některých pravidelných příjmů nedotační povahy. Stále existuje hrozba relativně vysokých běžných výdajů ve vztahu k pravidelným (běžným) příjmům, a to vzhledem k úbytku obyvatel. Graf 4. Vývoj a struktura příjmů Litvínova Vývoj a struktura příjmů v tis. Kč Vývoj struktury příjmů v % 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 4. Přijaté dotace 3. Kapitálové příjmy 2. Nedaňové příjmy 1. Daňové příjmy rok Zdroj: MFČR, rok Struktura příjmů města se výrazně stabilizovala. Posílila role daňových příjmů z 5 % na 7 %, což posílilo závislost příjmů města na vývoji ekonomiky S t r á n k a 13 z 39

14 ČR a klesl výrazně význam dotací, které ale opět posilují vlivem nárůstu dotačních investic. Výrazně stagnovaly příjmy z hazardu a ze skládky, které jsou součástí daňových příjmů. Zvýšilo se riziko stagnace daňových příjmů vlivem makroekonomické situace a oslabování měny i uváděným úbytkem obyvatel města. Město však dominantně podléhá na straně příjmů vlivům daňových změn a vnějšímu ekonomickému prostředí. 12 Graf 5: Váha ukazatelů v %, podle kterých se Litvínov po novele RUD účinné od podílí na hlavních sdílených daňových příjmech na rok 215 Na čem závisí sdílené daňové příjmy konkrétně Počtu obyvatel přepočtenéh o koeficientem 75,7% Počtu žáků 9,8% Započtené výměře katastrálního území,9% Prostého počtu obyvatel 13,7% Zdroj: 12 Míněno např. změnu DPH vznikem třetí sazby a zrušení poklesu základní sazby, dále zhoršování podmínek pro živnostníky a omezování paušálů, růst administrativní zátěže, snižování přímých daní méně produktivním skupinám obyvatel na úkor střední vrstvy a omezování podnikání. Budování sociálně slabší vrstvy, zanedbávání státní infrastruktury a perzekuce podnikatelů škodí obcím v celé ČR. Zvyšování státních výdajů na dávky, nezaměstnané a důchodce. Finanční znevýhodnění práce a podnikání, progresivní zdaňování manažerů firem odvádí manažery do zahraničí, zvyšování nepřímých daní spotřebních zatěžuje spotřebitele a klesají obraty producentů, na kterých obce neparticipují, ale ze zvyšování sociálního a zdravotního pojištění a nákladů, růstu nákladů státního dluhu obce rozhodně netěží nic dobrého atd. (poz. jde o názor zpracovatele) S t r á n k a 14 z 39

15 Graf 6: Vývoj celkových daňových příjmů Litvínova Dlouhodobý vývoj celkových daňových příjmů v tis. Kč Zdroj:MF ČR, Původní předpoklad ve starším rozpočtovém u, kde jsme počítali se stagnací daňových příjmů, skutečnost roku 214 potvrdila. Město činí dobře, když plánuje stagnační trend daňových příjmů také v rozpočtu na rok 215. Graf 7: Struktura daňových příjmů Litvínova Vývoj struktury a výše daňových příjmů v tis. Kč Vývoj struktury daňových příjmů % 8% 6% 4% 2% % DZN POPLATKY DPH DPPO DPFO Použité zkratky: DP - daňové příjmy DZN - daň z nemovitostí DPH - daň z přidané hodnoty DPFO ZČ - daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti DPFO - daň z příjmů fyzických osob DPFOP (OSVČ) - daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti DPPO - daň z příjmů právnických osob Zdroj: Nedaňové příjmy města ve výši cca 27 mil. Kč ročně (rozpočet 215) pochází především z oblastí navázaných na pronájmy majetku (cca 12 mil. Kč), odpadové hospodářství a další ekonomickou činnost apod. Ve většině oblastí, vyjma ekonomické činnosti (která se do rozpočtu promítá svým výsledkem) musíme zohledňovat také značné požadavky na výdaje města. S t r á n k a 15 z 39

16 Stabilní a téměř jistá základna příjmů města je někde na úrovni 35 mil. Kč ročně (vycházíme z daňových příjmů a snížených ostatních běžných příjmů), což je za normálních okolností většina příjmů města. Graf 8: Vývoj mimořádných příjmů Litvínova Mimořádné příjmy v tis. Kč 12 Zdroj: MFČR, Kapitálové příjmy: Investiční přijaté dotace (transfery): Mimořádné příjmy města celkem od roku 21 do roku 214 dosáhly 19 mil. Kč investičních dotací a 62 mil. Kč kapitálových příjmů. Litvínov tedy získal od roku 21 do roku 214 celkem 252 mil. Kč mimořádných příjmů. Město vždy veškeré mimořádné příjmy investovalo, jak vidno z dalšího grafu. Celkem od roku 21 do roku 214 město investovalo 469 mil. Kč. Graf 9. Mimořádné příjmy a kapitálové výdaje Litvínova Mimořádné příjmy a kapitálové výdaje v tis. Kč Mimořádné příjmy Kapitálové výdaje: Zdroj: MFČR, S t r á n k a 16 z 39

17 Rozpočtový Litvínova s analýzou financí a ratingem únor 215 Výdaje měly strukturu s převahou provozních výdajů (běžných). Podíl běžných výdajů se město snažilo dlouhodobě redukovat (pozor. rok 212 vliv odlivu sociálních transferů). Příliš vysoké běžné výdaje byly a jsou vždy rizikem, pokud nejsou směřovány do oprav majetku města a jsou konzumovány na provoz. Naproti tomu vysoký podíl investic nasměrovaný do budování majetku by mohl zapříčinit budoucí finanční problémy, protože jak stát, tak města trpí přebytkem majetku financovaného z veřejných zdrojů a nedobře udržovaného z často uváděného titulu (někdy oprávněně) nedostatku financí. Graf 1. Vývoj struktury výdajů Litvínova Vývoj a struktura výdajů v tis. Kč Vývoj struktury výdajů v % % 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 6. Kapitálové výdaje 5. Běžné výdaje rok Zdroj: MFČR, rok Riziko investiční pasti je pro Litvínov patrné s ohledem na dotace. Do budoucna je třeba vnímat, že pro finance měst a obcí je riskantní strategie budování nového majetku, bez ohledu na původ financí. Výsledkem je totiž časem vyvolaný tlak na běžné výdaje 13, zejména na provoz a obnovu (odpisy) vybudovaného majetku. Zvýšená investiční aktivita se může nakonec projevit zhoršením ekonomiky provozu, tedy zejména neúměrným růstem běžných výdajů a odpisů. Pakliže budovaný majetek nepřináší ekonomický potenciál, vždy takové riziko roste. Pak může nakonec jak EU, stát, město, městys nebo obec přerůst své možnosti jak financovat vybudovaný majetek a neziskové provozy. Mnohá města i obce (stát naprosto jistě) si neuvědomují, nebo nechtějí připustit, kolik prostředků je třeba vytvářet na údržbu a obnovu svého dosavadního majetku. Platí přitom, že čím více majetku město nebo obec má (netýká se finančních aktiv), tím více prostředků je třeba na jeho údržbu a obnovu (týká se infrastruktury, nemovitostí a netýká se pozemků, cenných papírů apod.). Zapomíná se často na obnovu technologických celků a místo toho, aby obce a města vytvářela odpovídající zdroje na odpisy, spravují pouze cash flow 13 Výjimku tvoří infrastruktura typu vodovody a kanalizace, komunikace apod., která je nezbytná. S t r á n k a 17 z 39

18 a finance na nezbytné opravy a řešení havárií. Modernizace a obnova majetku je často v pozadí. Nejen malé obce a města však musí investovat do infrastruktury a jsou svým způsobem ve finanční pasti a často závisí na dotacích a dluzích, což není případ Litvínova, ale riziko vždy existuje. Graf 11. Vývoj krytí běžných výdajů běžnými příjmy Litvínova Běžné příjmy a běžné výdaje v tis. Kč Zdroj: MFČR, Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) Kladně lze hodnotit to, že město od roku 21 do roku 213 získalo opět kdysi ztracený finanční prostor. Všimněme si zdravé stagnace běžných výdajů, ale neopomeňme si povšimnout též stagnace běžných příjmů v roce 214, která zradila snahu města o další (s ohledem na rizika žádoucí) posílení finanční kondice. Rok 214 se tak stal prvním rokem v 5 leté řadě pouze udržujícím dosaženou dobrou finanční kondici. Graf 12. Roční změny běžných výdajů a běžných příjmů Litvínova Roční změny běžných příjmů a běžných výdajů v tis.kč Zdroj: MFČR, ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) Pro finance města by byla oslabující každá situace, při které by se běžné příjmy vyvíjely hůře než běžné výdaje za předpokladu, že by tato situace přetrvala. Město za posledních 5 let, vyjma roku 214, který byl udržovacím, výrazně zlepšilo svou finanční kondici. Neskrýváme výtečné pocity nad výsledkem financí města v letech 21 až 214. S t r á n k a 18 z 39

19 Rozpočtový Litvínova s analýzou financí a ratingem únor 215 Graf 13. Podrobnější vývoj běžných výdajů Litvínova 25 Neinvestiční nákupy v tis. Kč 12 Platy, pojistné a výdaje za práci v tis. Kč rok rok Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům v tis. Kč Neinvestiční transfery obyvatelstvu v tis. Kč rok rok POZ. V roce 25 se změnily toky financí na školství a v roce 212 se změnilo vyplácení sociálních dávek. Velké poklesy příjmů a výdajů v těchto letech neovlivnila samospráva. Zdroj: MFČR, V roce 25 stát změnil financování školství a, proto zde klesly transfery veřejnoprávním subjektům. Rok 212 zase znamenal změnu financování sociálních transferů, proto zde klesly neinvestiční transfery obyvatelstvu. Trvalé riziko zhoršování finanční kondice Litvínova představují na straně výdajů hlavně platy a neinvestiční nákupy. S úbytkem obyvatel bude časem třeba přehodnotit výdaje a počet zaměstnanců zejména v organizacích a společnostech města. Klíčovým údajem pro sledování finančního zdraví obce, městyse nebo města je za normálních okolností ukazatel provozního salda hospodaření, který znamená rozdíl mezi běžnými příjmy (včetně neinvestičních dotací) a běžnými výdaji. Za běžné příjmy označujeme všechny příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku obce) a investičních dotací. Běžné výdaje jsou výdaje na běžný provoz a údržbu, včetně obnovy majetku (neinvestiční). Jsou to tedy všechny výdaje vyjma investic. Provozní saldo hospodaření znamená fakticky vlastní finance (bez úvěrů), které samosprávě ročně zbývají na volnou útratu, tedy na investice, ale také na budoucí obnovu majetku obce, na splátky dluhů či na úspory a tvorbu rezerv. Proto banky při žádostech o úvěr ukazatel provozního salda velmi bedlivě posuzují a sledují ho také v průběhu čerpání a splácení úvěru. Ovšem banky zajímá hlavně to, zda bude mít obec na splátky, ale už se nezajímají o stav majetku obce, pokud jím obec neručí za úvěr. Provozní saldo vyjadřuje jakousi roční finanční sílu obce a tedy ročně generovaný potenciál pro investice, ale také pro obnovu majetku obce (města), splácení dluhů na tvorbu finančních rezerv apod. S t r á n k a 19 z 39

20 Provozní saldo slouží k tvorbě rezerv, splácí se z něho dluhy a vytváří zdroje na investice a budoucí opravy. Provozní saldo Litvínova se od roku 29 trvale excelentně zlepšovalo a rok 213 dopadl velmi dobře a rok 214 udržel dobrý výsledek a podíl provozního salda na běžných příjmech se zvýšil z 2 % na 21 %, a to vlivem odlivu běžných příjmů. Provozní saldo dosáhlo bezmála 86 mil. Kč, tedy prakticky republikového průměru (měřeno podílem na běžných příjmech). Dle provozního salda byly uplynulé roky velmi dobré a Litvínov má před sebou těžký úkol udržet si kondici dobrého provozního salda s ohledem na rizika. Město již generuje dostatek prostředků na odpisy dlouhodobého majetku. Graf 14. Vývoj provozního salda Litvínova Provozní saldo v tis. Kč PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zdroj: MFČR, Tabulka 4. Vývoj provozního salda Litvínova tis. Kč Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) Běžné příjmy (včetně neinvestičních 1 dotací) Běžné výdaje (provozní) Uhrazené splátky půjček PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 8% 8% 14% 11% 9% 13% 4% 5% 7% 15% 2% 21% REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech 16% 17% 24% 2% 23% 24% 17% 22% 18% 2% 24% Stav na bankovních účtech (tis. Kč) Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) Z hlediska vývoje finančního prostoru samosprávy (provozního salda) se jednalo o: DOBRÝ ROK DOBRÝ ROK ŠPATNÝ ROK ŠPATNÝ ROK DOBRÝ ROK ŠPATNÝ ROK DOBRÝ ROK Vysvětlení pojmů: Dobrý rok = finanční prostor samosprávy se zvětšil, tedy běžné příjmy se vyvíjely lépe než běžné výdaje (špatný rok = opak) DOBRÝ ROK DOBRÝ ROK DOBRÝ ROK ŠPATNÝ ROK Zdroj: S t r á n k a 2 z 39

21 tis. Kč Rozpočtový Litvínova s analýzou financí a ratingem únor 215 Graf 15: Provozní saldo a stav na bankovních účtech Litvínova Provozní saldo a stav na bankovních účtech v tis. Kč Zdroj: MFČR, PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) Stav na bankovních účtech (tis. Kč) Majetek Litvínova, přesněji jen stavby (viz rozvaha), lze hrubě odhadovat na 1,4 až 2 mld. Kč (záleží, jak zohledníme data rozvahy a realitu). Velmi orientačně potřebuje město na odpisy dlouhodobého majetku 14 cca 5 až 6 mil. Kč ročně (viz výsledovka). Pokud volíme obnovovací interval majetku typu staveb cca 5 let nebo vyjdeme z výsledovky. Tedy Litvínov potřebuje ročně na obnovu svého dlouhodobého majetku alespoň 5 mil. Kč ročně, a to je město schopné zajistit. Graf 16: Vývoj běžných příjmů, provozního salda a staveb Litvínova Zdroj: MFČR, Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Stavby (tis. Kč) Obce od roku 212 povinně odpisují a odpisy mají sloužit k financování oprav a obnovy dosavadního majetku. Tento údaj je zjištěn z účetního výkazu zisku a ztrát (tzv. výsledovka). S t r á n k a 21 z 39

22 Graf 17. Vývoj běžných příjmů, běžných výdajů a investic Litvínova Běžné příjmy v tis. Kč Investice a běžné výdaje v tis. Kč Běžné výdaje Investice Zdroj: MFČR, Litvínov má finanční rezervu 15, jednalo se o částku cca 16 mil. Kč a město ji prakticky zapojuje do rozpracovaných investičních akcí a žádostí o dotace. Přesto město správně pracuje s finančními aktivy formou jejich uplatňování na kapitálových trzích. Ovšem zde se domníváme, že hlavní poradce JaT investiční společnost uplatňuje převážně vlastní kapitálové nástroje, což neeliminuje rizika správce. Kapitálovým investicím nahrály skutečnosti, bez kterých by nebylo dlouhodobé portfolio města dostatečně pestré, protože klade důraz na dluhopisy v eurech, kde dlouhodobé riziko roste 16 : pokles kurzu koruny vs. růst kurzu dolaru a jiných měn a nadále tlak ČNB na devalvaci národní měny dobrý vývoj ekonomiky a akcií USA v závěru roku 214. Doporučovali bychom o 35 mil. Kč posílit portfolio dlouhodobé likvidní kapitálové rezervy prostřednictvím licence dalšího správce. Tím se posílí jistota rezerv města snížením rizika správce a rizika měny a nástroje, kterážto rizika vzrostla. Celkově se tím stabilizuje finanční rezerva města a docílí se dlouhodobě její optimální výše pro krizové stavy a akutní potřebu. 15 ARIS WEB 6M řádek 96, od roku 21 ÚFIS 1M účty Krize v Řecku, výkup státních dluhopisů (deficitů) ECB, deficity a špatný stav ekonomiky Španělska, Itálie a Francie, stagnace predikce Německa, aktuální hrozba deflace EU a znehodnocování eura vůči dolaru. S t r á n k a 22 z 39

23 Finančním potenciálem města lze velmi hrubě a orientačně vnímat hodnoty zůstatku na účtech k počátku předchozího roku a další likvidní finanční aktiva jako likvidní cenné papíry, zůstatky fondů (dohromady převážně krátkodobý finanční majetek) spolu s provozním saldem roku po odpočtu splátek dluhů. Je to zjednodušeně řečeno určitá finanční akceschopnost města bez využití případných nových dluhů daného roku. Graf 18. Vývoj okamžitého finančního potenciálu Litvínova 25 OKAMŽITÝ FINANČNÍ POTENCIÁL SAMOSPRÁVY v tis. Kč (Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech ke konci předchozího roku) rozpočet Zdroj: MFČR, propočty Výše uvedený finanční potenciál je zkreslený, protože nemůže uvádět potřebu oprav a investic města a zároveň cash flow dotací. Litvínov má dlouhodobý dluh 17, jehož výše je v roce 215 v rozpočtu plánovaná na cca 16 mil. Kč, ale hraje zde velký vliv cash flow dotací. Město správně využívá nástroje řízení likvidity. Strop bezpečné zadluženosti města se ozdravením a udržením dobré finanční kondice města nadále zvýšil na 25 mil. Kč 18. Důležité je sdělení, že finance, tedy dluhy jsou pro obce 17 ARIS WEB 6M řádek 19 rozvahy, od roku 21 ÚFIS 1M (účty 462 až 471). 18 Jedná se o odborný odhad. Vycházíme z trendu provozního salda, trendu běžných příjmů a u daňových příjmů. Provozní saldo je zdrojem umořování dluhu a předpokládáme, že město by mělo být schopné během pěti let vytvořit finance na úplné umoření dluhu. Při pomalejším splácení v případě potřeby reálně dluh do 1 let bezpečně splatit. S t r á n k a 23 z 39

24 momentálně velmi levné a vyplatí se držet je na tzv. floatingových 19 sazbách (odvozených od PRIBOR 3M, 6M nebo 12M), u kterých se město dostane na úrok PRIBOR plus,2 % p.a. 2, což město moudře činí. Graf 19. Zůstatky dlouhodobých závazků a splátek Litvínova Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč Zdroj: MFČR, Dlouhodobé pohledávky 21 jsou velmi nízké a nehrají větší roli ve finančním u, ale je třeba zajistit jejich nezvyšování. Graf 2. Zůstatky dlouhodobých pohledávek Litvínova Dlouhodobé pohledávky za dlužníky v tis. Kč tzv. režim volně pohyblivého kurzu (tzv. floating) vázaného na PRIBOR (Prague InterBank Offered Rate), což je pražská mezibankovní nabídková úroková sazba, za kterou si banky navzájem poskytují úvěry na českém mezibankovním trhu. 2 Per annum (lat.) ročně nebo za rok. 21 ARIS WEB 6M řádek 75, od roku 21 ÚFIS 1M řádky 53 a 34 rozvahy. S t r á n k a 24 z 39

25 Závěr finanční analýzy Od poslední analýzy město své finanční zdraví zlepšilo udržením dobrého provozního salda. Finanční zdraví Litvínova hodnotíme jako velmi dobré (s plusem). Finanční kondice města je výborná a stav financí je velmi dobrý s existencí vnějších finančních rizik a menších vnitřních finančních rizik. Tabulka 5. Rating - hodnocení finančního zdraví Litvínova Celkové hodnocení Hodnocení finanční kondice Hodnocení stavu financí Výborné Velmi dobré + Dobré Dostatečné Nedostatečné Zdroj: Cityfinance a.s. ANO ANO Kladně hodnotíme především to, že město si zlepšilo provozní saldo docilováním úspor na velmi dobrou úroveň (průměr v ČR) a za poslední 4 roky existoval výborný trend financí. Provozní saldo město udrželo a stabilizovalo. Město také docílilo finančních rezerv a zajišťuje bezchybně cash flow. Slabinou a hrozbami financí jsou dluhy a rostoucí vnější rizika stagnace běžných příjmů (včetně úbytku obyvatel), rizika plynoucí z dotací, jisté riziko investiční pasti související s potenciálním budováním majetku a rizika související s nárůstem požadavků na rozpočet z neziskových a zájmových aktivit občanů, organizací a společností města. Doporučení stručně Doplnit likvidní portfolio finanční rezervy města o 35 mil. Kč a zároveň posílit finanční jistotu eliminací rizik správce, měny a nástroje. Tím zajistit diverzifikaci dlouhodobého portfolio finančních aktiv 22 Konsolidovat majetek a zavést systém financování obnovy majetku; Časem provést audit organizací a společností města zaměřený na účelnost, efektivitu a hospodárnost s cílem reagovat na úbytek obyvatel; 22 Doporučovali bychom část rezerv diverzifikovat i mimo nástroje a správce JaT, které se drží obecného dluhopisového trendu zaměřeného na euro, který může být sám o sobě rizikem bez vyvážení progresivní částí a zajištění větší měnové, teritoriální a nástrojové diverzifikace. S t r á n k a 25 z 39

26 SWOT financí Níže uvádíme pro rekapitulaci SWOT analýzu financí. Tabulka 6. SWOT analýza financí města (řazeno sestupně dle významu) Silné stránky financí Dobré provozní saldo města s tendencí stabilizace. Dobrý trend financí. Slabé stránky financí Dluh Úbytek příjmů z hazardu a skládky. Finanční rezerva a její zajištění na kapitálovém trhu. Stabilní struktura příjmů, i když s riziky. Redukce běžných výdajů. Příležitosti financí Posílit a diverzifikovat portfolio rezerv. Uvážlivé využití dotací nového období. Zavádění nových technologií snižujících provozní výdaje (zateplování, alternativní zdroje energie apod.) a nástrojů snižujících výdaje a zvyšujících efektivitu. Ohrožení (rizika) financí Stagnace běžných příjmů města (pravidelných) vlivem stagnace ekonomiky a počtu obyvatel města hrozí nadále spíše úbytek nebo velmi nízký nárůst pravidelných příjmů, zejména daňových příjmů a běžných dotací. Rizika plynoucí z dotací. Riziko investiční pasti související s potenciálním budováním nového majetku. Riziko tlaku na výdaje z organizací a společností města apod. zdrojů. Zdroj: S t r á n k a 26 z 39

27 Rozpočtový Město Litvínov bezpečně dostojí svým dosavadním závazkům. Definice finančního potenciálu města Litvínov (při dodržení rozpočtového u) bude schopný od roku 215 do roku 219 vygenerovat 286 mil. Kč z provozního salda (vlastních příjmů po úhradě běžných výdajů). Na splátky dluhu bude potřebovat cca 85 mil. Kč, zbývá cca 21 mil. Kč na 5 let bez zapojení dotací a kapitálových příjmů. Podrobný rozpis základní finanční úvahy bez dotací a kapitálových příjmů uvádí tabulka. Na obnovu majetku bychom doporučili městu vyčleňovat alespoň 5 mil. Kč ročně (tedy 25 mil. Kč na 5 let, vycházíme z odpisů dlouhodobého majetku). V případě nejvyšší potřeby či nouze může město sáhnout k dlouhodobému úvěru až do bezpečné výše 25 mil. Kč, což považujeme za bezpečný strop zadluženosti. Město může navýšit limit úvěrové dostupnosti za účelem krytí investic a projektů z dotací a na řízení cash flow. Doporučení 1) Vyvážit portfolio finanční rezervy města o 35 mil. Kč doplněním majetkových aktiv a aktiv také mimo region EU, kde se riziko zvýšilo a zároveň posílit finanční jistotu doplněním dalšího správce, měn a nástrojů Město tím docílí vyšší jistoty a likvidity portfolia 23. 2) Provést konsolidaci majetku a zvážit zavedení Plánu obnovy majetku a Fondu obnovy majetku, tedy systému financování obnovy majetku, který moudře zamyká prostředky potřebné na obnovu majetku (dle vzoru měst Benešov, Františkovy Lázně, Lanškroun, Žamberk ) 3) Časem provést audit organizací a společností města se zaměřením na účelnost efektivitu a hospodárnost a zohlednit při tom: a) úbytek obyvatel b) počet zaměstnanců c) rozsah majetku (zejména zatěžujícího rozpočet) 23 Doporučovali bychom doplnit do portfolia města otevřené podílové fondy s teritoriálním a měnovým rozprostřením velké části rezerv také mimo EU a doplnění portfolia o majetková aktiva se současnou diverzifikací rizika správce vyvážení progresivní částí a zajištění větší měnové, teritoriální a nástrojové diverzifikace. S t r á n k a 27 z 39

28 Východiska a předpoklady pro plnění rozpočtového u Stagnace běžných příjmů, ale ze základny vyšší o 19 mil. Kč oproti rozpočtu 215; Pokles běžných výdajů o 23 mil. Kč oproti rozpočtu 215 a jejich stagnace a udržení pod 326 mil. Kč; Splácení dlouhodobých dluhů; Udržení provozního salda alespoň na 18 % běžných příjmů. S t r á n k a 28 z 39

29 Navržení ukazatelů (pravidel) stability financí Následující ukazatele a pravidla pro sestavování rozpočtů vedou k udržení a další stabilizaci plnění řízení financí. Dodržování ukazatelů finančního zdraví se projeví v zajištění stability a dobrého trendu financí města. 1. PRAVIDLO: STABILNĚ DOBRÝ TREND FINANCOVÁNÍ PROVOZU - Běžné příjmy každého rozpočtu by se vždy měly vyvíjet lépe než běžné výdaje (nebo stejně). Všechny organizace a odbory města by měly předkládat rozpočty ve vazbě na toto pravidlo. Město nemůže výrazně hýbat příjmy, ale může ovlivnit výdaje. 2. PRAVIDLO: DOBRÝ PROVOZNÍ VÝSLEDEK za minimální hranici považujeme kladné provozní saldo alespoň 5 mil. Kč 24. Běžné příjmy musí vždy převyšovat běžné výdaje 25, s jistotou je třeba v krizi mít vždy finance alespoň na splátky dluhů. Ovšem není zde myšleno na rezervy a obnovu majetku v budoucnu. 3. PRAVIDLO: DLUHY POD KONTROLOU - bezpečný strop zůstatku dlouhodobých úvěrů je aktuálně 25 mil. Kč. Podrobný rozpočtový uvádí tabulky viz. Tabulka 8. Rozpočtový 24 Jde o minimum. 25 Výjimku mohou tvořit rozsáhlé mimořádné opravy a rekonstrukce. Tyto mimořádné výdaje je však lépe, pokud to lze, evidovat jako investice. S t r á n k a 29 z 39

30 Dopady rozpočtového u do financí Dodržení rozpočtového u by mělo následující dopad do financí Litvínova. Graf 21. Zobrazení vybraných ukazatelů rozpočtového u Litvínova Finanční prostor samosprávy (provozní saldo) v tis. Kč Základní běžný účet v tis. Kč Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč Běžné příjmy v tis. Kč Zdroj: rozpoče t Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje S t r á n k a 3 z 39

31 Tabulka 7. Výhled provozního salda Litvínova Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) rozpočet tis. Kč CELKEM 216 až Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) a PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 5% 7% 15% 2% 21% 4% 15% 18% 18% 18% b Uhrazené splátky půjček c=a-b Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) d Stav na bankovních účtech (tis. Kč) e=c+d Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku (tis. Kč) f Stavby (tis. Kč) ANO= když Dostačuje potenciál provozního salda po úhradě f/5 > c splátek dluhů na krytí obnovy staveb NE NE NE ANO % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ -3% 5% -25% -1% -1% -1% 5% % % % % ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ -4% 3% -32% -7% -1% 9% -7% -3% % % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) Zdroj: Graf 22: Výhled - provozního salda Litvínova 1 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) rozpočet Zdroj: S t r á n k a 31 z 39

32 tis. Kč Rozpočtový Litvínova s analýzou financí a ratingem únor 215 Graf 23. Výhled finančního krytí běžného provozu Litvínova 6 Výhled finančního krytí běžného provozu rozpočet Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) Zdroj: Graf 24. Výhled okamžitého finančního potenciálu Litvínova OKAMŽITÝ FINANČNÍ POTENCIÁL SAMOSPRÁVY v tis. Kč (Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech ke konci předchozího roku) rozpočet Finanční potenciál zahrnuje od 215 kumulativně veškeré výdaje, o kterých bude volně rozhodovat samospráva (bez dluhů a dotací), ale včetně výdajů na odpisy, tedy opravy a obnovy majetku. Tzn. včetně doporučeného fondu oprav a investic. Podrobné informace rozpočtového u uvádí dále tabulky. S t r á n k a 32 z 39