Rozpočtový výhled města Benešov s analýzou financí a ratingem

Transkript

1 Rozpočtový výhled města Benešov s analýzou financí a ratingem na roky 216 až 218 platný pro rok 215 Obsahuje: analýzu financí města uzavřenou ratingem dle metody Cityfinance uvedení silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení financí (SWOT analýza) stanovení finančních možností města, včetně stropu bezpečné zadluženosti nastavení ukazatelů rozpočtů a pravidel řízení finančního zdraví doporučení S t r á n k a 1 z 38

2 OBSAH ÚVOD... 3 Vybrané použité termíny... 4 Počet obyvatel... 4 Počet žáků... 4 Počet zaměstnanců... 4 Provozní saldo... 4 ANALÝZA FINANČNÍHO ZDRAVÍ (RATING)... 5 Stupnice ekonomického hodnocení finančního zdraví (rating)... 5 Stav financí... 5 Finanční kondice... 5 Smysl ekonomického hodnocení finančního zdraví... 6 Úvod do finančního hospodaření... 7 Analýza... 9 Závěr finanční analýzy Základní doporučení stručně SWOT financí ROZPOČTOVÝ VÝHLED Definice finančního potenciálu města v letech 215 až Doporučení Východiska a předpoklady pro plnění rozpočtového výhledu Navržení ukazatelů (pravidel) stability financí Dopady rozpočtového výhledu do financí PŘÍLOHA 1 ROZPOČTOVÝ VÝHLED - TABULKOVÁ ČÁST S KOMENTÁŘEM 32 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Obrázky Tabulky Grafy KONTAKT NA ZPRACOVATELE Profesní profil zpracovatele S t r á n k a 2 z 38

3 Úvod Město Benešov (dále jen město nebo Benešov) tímto dokumentem naplňuje povinnosti dané mu zákonem č. 25/2 Sb., o Rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový výhled se podle zákona vytváří na období dvou až pěti let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích a o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovatelných záměrů. Obsahem jde dokument nad rámec zákonem daných náležitostí rozpočtového výhledu vymezených v 3 uváděného zákona. Zejména analyzuje vývoj financí, trendy a stanovuje strop bezpečného úvěrového zatížení města k financování cílů a věnuje se hrozbám s vlivem na finance, včetně opatření. Materiál se také zabývá silnými stránkami a příležitostmi financí a dává doporučení. Výhled je důležitým pomocným nástrojem financování. Smyslem rozpočtového výhledu je nastavit dlouhodobou udržitelnost financí, vymezit finanční možnosti města, podpořit zdravý vývoj financí a schopnost města dostát svým závazkům. Pro správnou funkci výhledu je třeba, aby byl plněn a aktualizován. Nutné je průběžně reagovat na změny financí, zákonů, aktuální ekonomickou situaci, hrozby a příležitosti financí ve vazbě na rekapitulaci hospodaření samosprávy. Výhodou rozpočtového výhledu je značná možnost manévrování do středně blízké budoucnosti 1. Ve výhledu je také stanovena strategie hospodaření a financí se zaměřením na stabilizaci a udržení finančního zdraví. Výhled se využívá jako pomocný nástroj rozpočtování zejména při sestavování rozpočtů a jako příloha k případným žádostem o úvěry a některé dotace. Ke zpracování materiálu bylo použito zejména těchto zdrojů: skutečnost roku 214 a rozpočet města na rok 215, účetní a finanční výkazy od roku 1997 (zejména výkazy FIN 2-12M), systém ARIS Web MF ČR (zejména výkaz ARIS 6M), systém ÚFIS prezentace údajů ÚSC Web MF ČR (zejména ÚFIS 1M), Monitor státní pokladny ( vyhláška MF ČR č. 186 ze dne 25. srpna 214, o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů, upravená predikce výnosů daní na roky 215 až 218 využívající makroekonomické prognózy MF ČR, ČNB, KB a.s. a ČSÚ. Město může díky plánování lépe zvládnout hrozby financí a využít příležitosti. Aby plnil svou roli, měl by být rozpočtový výhled každý rok aktualizován. 1 2 až 5 let S t r á n k a 3 z 38

4 Vybrané použité termíny Počet obyvatel Podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. Počet žáků Podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. Počet zaměstnanců Počet zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice, a to podle stavu k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. Provozní saldo Běžné příjmy Běžné výdaje = Provozní saldo S t r á n k a 4 z 38

5 Analýza finančního zdraví (rating) Stupnice ekonomického hodnocení finančního zdraví (rating) Použili jsme stupnici ekonomického hodnocení finančního zdraví samospráv dle metodiky Cityfinance, a.s., která je ojedinělá tím, že na rozdíl od stupnic jiných společností, je zaměřená na praxi samosprávy založenou současně na hodnocení stavu financí a finanční kondice samosprávy. Rating Cityfinance, a.s. vyhodnocuje nejen vstupy ze softwarových propočtů ukazatelů a trendů, ale stanovuje ho finanční specialista na samosprávy. Rating finančního zdraví může být v rozmezí výborné až nedostatečné. Tabulka 1. Stupnice ekonomického hodnocení finančního zdraví Výborné Velmi dobré Dobré Výborná finanční kondice a výborný stav financí. Nejhůře velmi dobrá finanční kondice a stav financí. Nejhůře dobrá finanční kondice a stav financí. Dostatečné Nejhůře dostatečná finanční kondice nebo stav financí. Nedostatečné Nedostatečná finanční kondice a zároveň stav financí. Zdroj: Stav financí Stav financí je finanční stavovou veličinou 2 zobrazující aktuální stav finančních a účetních ukazatelů bez ohledu na finanční kondici subjektu. Finanční kondice Finanční kondice zahrnuje finanční potenciál, tedy schopnost vytvářet finance bez ohledu na stav financí subjektu. Tento ukazatel je kondiční. 3 2 Stavová veličina vycházející zejména ze stavu závazků, příjmů, výdajů, salda rozpočtu, provozního salda, pohledávek, rozložení aktiv, cash flow, stavu finanční obnovy majetku 3 Kondiční veličina, tedy schopnost vytvářet finance a měnit stav financí, vyjadřuje finanční potenciál. S t r á n k a 5 z 38

6 Smysl ekonomického hodnocení finančního zdraví Předpokladem pro řízení financí s citem 4 je znalost vývoje, stavu trendu a potenciálu financí, poté lze stanovit finanční koncepci. Samospráva může získat ucelený pohled na finance města pouze tehdy, má li souhrnné informace v časové řadě a v souvislostech. Bez těchto svodných údajů se může stát, že se finance snadno vymknou kontrole. Zhodnotíme nyní celkový vývoj financí města. Poté vyvodíme srozumitelné a stručné závěry, které vyhodnotíme tím, že stanovíme rating financí města a SWOT analýzu. Obrázek 1: Podstata řízení finančního zdraví města dle Cityfinance a.s. Zdroj: S t r á n k a 6 z 38

7 Úvod do finančního hospodaření Při posuzování finanční kondice obce, městyse nebo města je nutné si uvědomit, že rozpočet je složen z příjmů a výdajů. Příjmy se dělí na ty, které se každoročně opakují (tzv. běžné příjmy), to jsou veškeré příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku) a investičních dotací. Výdaje je možné dělit podobně. Výdaje, které samospráva musí každý rok vynaložit na provoz (běžné nebo též provozní výdaje, paralela ke státnímu rozpočtu, kde se nazývají mandatorními a quasimandatorními výdaji). Tyto výdaje musí samospráva vydat ze zákona nebo jimi financuje provozní aktivity (údržba města nebo obce, příspěvkové organizace, organizační složky, úřad apod.). Rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji nazýváme provozní saldo (to jsou prostředky, které zbývají samosprávě po úhradě provozu z běžných příjmů k volnému rozhodování). Vedle běžných výdajů existují také investice (kapitálové výdaje). Kapitálové výdaje jsou výdaje většinou na rozvoj. Rozdíl mezi veškerými příjmy a veškerými výdaji uskutečněnými od 1. ledna do 31. prosince daného roku (tzv. rozpočtového roku) se nazývá saldo rozpočtu. Provozní saldo rozpočtu je ale jiný a mnohem důležitější údaj než samotné saldo rozpočtu. Když totiž existuje deficitní rozpočet, znamená to, že samospráva realizovala daný rok více výdajů než příjmů, ale deficit může být pokryt z úspor z předchozích let, z dotací které dorazí až následující rok, úvěrem apod. Avšak záporné provozní saldo může znamenat vážnou situaci, kdy obec/městys/město již nemá dostatek pravidelných příjmů na úhradu samotného provozu (běžných výdajů). To je obdobné, jako kdyby lidem doma nezbývalo daný rok dost peněz z výplaty na nájem a jiné výdaje chodu domácnosti. Vážnější úvaha se však týká delší budoucnosti fungování samosprávy a správy veřejného majetku. Města a obce v běžných výdajích většinou nemají zahrnuty výdaje na odpisy 5 a nevytváří na ně ani rezervy, a to je opravdu velmi vážný problém 6. Města, městyse a obce financují opravy a havárie a pořizují nový majetek, ale nevytváří většinou odpovídající finanční zdroje (rezervy) na obnovu svého majetku, včetně technologických celků. Přesto často budují nový majetek, který opět vyvolá potřebu vytvářet zdroje na další odpisy, aniž by bylo známo, kolik majetku samospráva zvládne financovat a obnovovat. Výsledkem je zanedbaný obecní majetek. Ideální stav by byl, kdyby byly v rozpočtu samosprávy pokryty z běžných příjmů základní provozní výdaje 7 a obnova majetku byla řešena tvorbou finančních zdrojů na odpisy majetku, obdobně jako je tomu v podnikatelském sektoru. 5 Odpisy = zjednodušeně finance potřebné na obnovu dosavadního majetku. 6 Stejný problém řeší stát ve svých financích. 7 Tzn. kladné provozní saldo. S t r á n k a 7 z 38

8 Obrázek 2. Na čem závisí příjmy a výdaje samosprávy PŘÍJMY Počet obyvatel VÝDAJE Provoz Počet žáků Objem a stav majetku údržba (ODPISY) Podnikatelé (fyzické osoby) Výše daně z příjmů z podnikatelů v katastru obce Velikost katastru Daň z nemovitostí Místní poplatky Vlastní činnost Dotace Podniky, pronájmy majetku atd. Na výkon státní správy Na provoz zařízení samosprávy Investiční dotace Počet zaměstnanců pracujících v katastru Prodeje majetku Zhodnocení finančních rezerv Zdroj: Cityfinance a.s. Majetek udržitelný = odpisy alokovány do výdajů či fondu na obnovu majetku Ceny nakupovaných služeb, zboží a kvalita Efektivita organizací a společností Smlouvy ceny vs. dodávky Zaměstnanci kvalita a produktivita Správa dluhu - vše a ceny dluhů Úřad a samospráva lidé a efektivita jejich práce, efektivita procesů Investice Politika rozvoje a řízení projektů Obnova majetku Rozložení portfolia aktiv vč. kapitálu Zřejmé je, že samospráva může řídit finance především skrze výdaje. Proto stav a vývoj financí bude vždy záviset především na stavu příjmů daného vnější ekonomikou, počtem obyvatel a podnikatelů a hlavně na politice samosprávy na straně výdajů, která se projeví okamžitě i v delším časovém úseku v závislosti na povaze výdaje. Je třeba obezřetně regulovat výdaje, které generují nové požadavky na výdaje a rezervy v dalších letech. S t r á n k a 8 z 38

9 Analýza Počet obyvatel 8 města byl k celkem a byl stabilní. Počet obyvatel za poslední 4 roky mírně vzrostl (o 138 obyvatel). Důsledkem této malé změny byl pozitivní dopad do ročních daňových příjmů ve výši cca 1,5 mil. Kč. Stabilní počet obyvatel zakládá větší jistotu města ve sdílených daňových výnosech oproti republikovému vývoji. Graf 1. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Benešova Vývoj počtu obyvatel a počtu zaměstnanců pracujících v místě Počet obyvatel Počet žáků Počet zaměstnanců Zdroj: MFČR, ČSÚ a rok Počet zaměstnanců 9, kteří mají v katastru města místo výkonu práce byl celkem za 4 roky také pozitivní se znakem výkyvu po finanční krizi (29). Od roku 21 se počet zaměstnanců zvýšil o 57. V roce 213 bylo v katastru města celkem zaměstnáno osob. Tento údaj má na příjmy města minimální vliv a je významný spíše ze sociálního hlediska. 8 Počet obyvatel podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. 9 Počet zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice, a to podle stavu k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. S t r á n k a 9 z 38

10 Počet žáků 1 je důležitý údaj, na kterém po novele RUD od záleží část daňových příjmů. Běžně vychází v ČR, že žák 11 přijde veřejné finance na více než 5 tis. Kč na rok, z toho 4/5 platí stát a kolem 1/5 obce spolu se školou a rodiči (příjmy z družin, grantů apod.). Otázkou zůstává uplatnění odpisů do nákladů. Benešov je zřizovatelem školských zařízení, ve kterých bylo evidováno v roce 213 celkem 2512 žáků a do rozpočtu města bylo převedeno na základě tohoto údaje v roce 214 cca 2 mil. Kč daňových příjmů. Tabulka 2. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Benešova Počet obyvatel Počet zaměstnanců Počet žáků INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let průměr od 21 Počet obyvatel 1,2 99,8 1,2 11,9 1, 99,1 99,9 99,7 1,2 1, 1,8 1,1 99,9 99,8 1,7 1,5 99,9 1,2 Počet zaměstnanců 1,4 14, 9, 97,9 15,5 97,1 11,5 14,4 93,5 99,9 11,9 98,5 14,2 11,1 DOPAD ZMĚNY POČTU OBYVATEL NA DAŇOVÉ PŘÍJMY roční průměr tis.kč za poslední 4 roky Změna počtu obyvatel Změna daňových příjmů v tis. Kč změnou počtu obyvatel POZ: 25 změna financování školství, 23 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/22 Sb.; 212 změna v oblasti sociálních transferů Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, Změnu počtu obyvatel v roce 211 (viz tabulka výše) má částečně na svědomí v tom roce Českým statistickým úřadem provedené sčítání lidu, domů a bytů. Ze sčítání lidu se vychází při stanovení počtu obyvatel pro rozdělování výnosů daní dle zákona č. 243/2 Sb., o Rozpočtovém určení daní (též užívána zkratka RUD ). 1 Počet žáků podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. 11 Je jedno, jestli ve škole nebo ve školce. S t r á n k a 1 z 38

11 Vývoj celkové bilance Benešova ukazuje, že město hospodařilo za poslední 4 roky s příjmy nebo výdaji v rozpětí obratu od 315 do 595 mil. Kč ročně. Příjmy celkem za poslední 4 roky činily 1 75 mil. Kč a výdaje za stejné období mld. Kč. Tabulka 3. Vývoj vybraných ukazatelů příjmů a výdajů Benešova tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo příjmů a výdajů INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let průměr za poslední 4 roky 1. Daňové příjmy 13,7 92,9 117,6 119,2 92,6 121, 111,4 112,3 1,4 98,2 16,4 115,1 87,6 99,2 97,4 13,8 116,3 16,7 16,1 2. Nedaňové příjmy 97,2 114,7 19,6 14, 115,2 14,8 98, 13, 89,4 112,1 118, 11,1 9,9 14,7 14,1 95,9 124,5 1,8 16,3 3. Kapitálové příjmy 84, 13,9 195,3 42,3 18, 86,3 163,3 42,6 74,6 53, 132,1 14,9 14, 65,8 79,7 19,5 73,9 163,4 16,6 4. Přijaté dotace 19,7 58,3 125,2 122,8 122,3 134,8 288,6 97,7 55,5 97,6 174,6 95,2 151, 86,2 16,2 49,9 183,7 179,4 129,8 Příjmy celkem 1,7 95,9 121,9 14,3 18,6 114,2 14,6 99,7 81,7 1,2 125,5 17,3 84,2 92,2 11,5 77,2 137,3 137,6 113,4 5. Běžné výdaje 97,7 11,3 17,1 111,4 111,6 114,6 147,8 17,2 78,1 15,2 118,5 18,3 84,7 92,5 14,4 75,6 12,9 16,9 97,5 6. Kapitálové výdaje 16,7 19,9 16,2 125,8 81,8 161,1 79,1 117,2 84,8 1,4 117,1 87,6 93,4 137,, 134,5 194,7 29,6 134,7 Výdaje celkem 1,2 13,8 16,8 115,8 11,8 126,9 124,8 19,4 79,6 14,1 118,1 13,5 86,4 11,9 88,3 84,7 125,6 146,2 111,2 tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo příjmů a výdajů INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let průměr za poslední 4 roky 1. Daňové příjmy 13,7 16,4 115,1 87,6 99,2 97,4 13,8 116,3 16,7 16,1 2. Nedaňové příjmy 97,2 118, 11,1 9,9 14,7 14,1 95,9 124,5 1,8 16,3 3. Kapitálové příjmy 84, 132,1 14,9 14, 65,8 79,7 19,5 73,9 163,4 16,6 4. Přijaté dotace 19,7 174,6 95,2 151, 86,2 16,2 49,9 183,7 179,4 129,8 Příjmy celkem 1,7 125,5 17,3 84,2 92,2 11,5 77,2 137,3 137,6 113,4 5. Běžné výdaje 97,7 118,5 18,3 84,7 92,5 14,4 75,6 12,9 16,9 97,5 6. Kapitálové výdaje 16,7 117,1 87,6 93,4 137,, 134,5 194,7 29,6 134,7 Výdaje celkem 1,2 118,1 13,5 86,4 11,9 88,3 84,7 125,6 146,2 111,2 POZ: 25 změna financování školství, 23 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/22 Sb.; 212 změna v oblasti sociálních transferů Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, S t r á n k a 11 z 38

12 Město přišlo v důsledku hospodářské recese v roce 29 řádově o 5 mil. Kč na daňových příjmech oproti původnímu předpokladu. To negativně ovlivnilo hospodaření roku 29. Rozpočty města byly dlouhodobě od roku 27, tedy za uplynulých 8 let v součtu přebytkové ve výši 132 mil. Kč. Přebytek byl dosažen také za poslední 4 roky, a to v celkové výši 79 mil. Kč. Deficitní tlaky vyvolávají zejména velké investice a spoluúčast k investičním dotacím, které město vyrovnává z příjmů. Město dle zákona hospodařilo rozpočtově příkladně. Graf 2. Vývoj salda rozpočtu Benešova Vývoj salda příjmů a výdajů v tis. Kč Saldo příjmů a výdajů Zdroj: MFČR, S t r á n k a 12 z 38

13 Rozpočtový výhled města Benešov s analýzou financí a ratingem březen 215 Graf 3. Vývoj příjmů a výdajů Benešova Vývoj příjmů a výdajů v tis. Kč Zdroj: MFČR, Výdaje celkem Příjmy celkem V roce 23 vznikly obce s přenesenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem, což se projevilo nárůstem transferů a v roce 25 se změnilo financování školství (odliv) a byl zde také dopad světové finanční krize roku 29. V roce 212 se propadly příjmy a výdaje pouze opticky, a to proto, že došlo k odlivu sociálních transferů na úřady práce a tyto příjmy i výdaje již v roce 212 nebyly součástí rozpočtu města. Celkové příjmy a výdaje měly od roku 212 rostoucí trend. Město někdy musí předfinancovat investice kryté dotacemi, ale je tu také cítit vliv náznaku počínající stagnace některých pravidelných příjmů nedotační povahy, což bude patrné v dalším rozboru příjmů. Graf 4. Vývoj a struktura příjmů Benešova Vývoj a struktura příjmů v tis. Kč Vývoj struktury příjmů v % 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 4. Přijaté dotace 3. Kapitálové příjmy 2. Nedaňové příjmy 1. Daňové příjmy rok Zdroj: MFČR, rok Struktura příjmů města byla stabilní. Posílila role daňových příjmů, i když opticky vytlačovaná dotacemi, ovšem podstatná část z nich pochází s převodů z hospodářské činnosti města. Význam dotací je silný také díky schopnosti města čerpat dotace a financovat větší akce. Vlivem poměrně nepříznivé vnější S t r á n k a 13 z 38

14 ekonomické situace ČR se zvýšilo riziko stagnace daňových příjmů. Město značně na straně podléhá vlivům daňových změn a vnějšímu ekonomickému prostředí. 12 Graf 5: Váha ukazatelů v %, podle kterých se Benešov po novele RUD účinné od podílí na hlavních sdílených daňových příjmech na rok 215 Na čem závisí sdílené daňové příjmy konkrétně Počtu obyvatel přepočtenéh o koeficientem 72,7% Počtu žáků 12,5% Započtené výměře katastrálního území 1,6% Prostého počtu obyvatel 13,2% Zdroj: 12 Míněno např. změnu DPH vznikem třetí sazby a zrušení poklesu základní sazby, dále zhoršování podmínek pro živnostníky a omezování paušálů, růst administrativní zátěže, snižování přímých daní méně produktivním skupinám obyvatel na úkor střední vrstvy a omezování podnikání. Budování sociálně slabší vrstvy, zanedbávání státní infrastruktury a perzekuce podnikatelů škodí obcím v celé ČR. Zvyšování státních výdajů na dávky, nezaměstnané a důchodce. Finanční znevýhodnění práce a podnikání, progresivní zdaňování manažerů firem odvádí manažery do zahraničí, zvyšování nepřímých daní spotřebních zatěžuje spotřebitele a klesají obraty producentů, na kterých obce neparticipují, ale ze zvyšování sociálního a zdravotního pojištění a nákladů, růstu nákladů státního dluhu obce rozhodně netěží nic dobrého atd. (poz. jde o názor zpracovatele) S t r á n k a 14 z 38

15 Graf 6: Vývoj celkových daňových příjmů Benešova Dlouhodobý vývoj celkových daňových příjmů v tis. Kč Zdroj:MF ČR, Po novele RUD, která městu přinesla do daňových příjmů 2 mil. Kč dle kritéria počtu žáků, ale také, což na grafu není vidět, jej připravila o dotační příjmy v této oblasti. Celkově se novela RUD po zohlednění tohoto vlivu projevila spíše neutrálně. Náznak stagnace příjmů můžeme spatřovat na skutečnostech 214, ale je těžké je předpovědět s jistotou. MF ČR je sice vysoce pozitivní, ale město činilo a činí dobře, když plánuje stagnační trend daňových příjmů (také v rozpočtu na rok 215). Graf 7: Struktura daňových příjmů Benešova Vývoj struktury a výše daňových příjmů v tis. Kč Vývoj struktury daňových příjmů % 8% 6% 4% 2% % DZN POPLATKY DPH DPPO DPFO Použité zkratky: DP - daňové příjmy DZN - daň z nemovitostí DPH - daň z přidané hodnoty DPFO ZČ - daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti DPFO - daň z příjmů fyzických osob DPFOP (OSVČ) - daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti DPPO - daň z příjmů právnických osob Zdroj: S t r á n k a 15 z 38

16 Nedaňové příjmy města ve výši cca 18 mil. Kč ročně (skutečnost 214) pochází především z oblastí navázaných na vlastní činnost, vstupné z koupadel, pronájmy majetku, odpadové hospodářství apod. Ve většině oblastí, vyjma ekonomické činnosti (která se do rozpočtu promítá svým výsledkem) musíme zohledňovat také značné požadavky na výdaje města. Stabilní a téměř jistá základna příjmů města je někde na úrovni 3 mil. Kč ročně (vycházíme z daňových příjmů a snížených ostatních běžných příjmů), což je za normálních okolností většina příjmů města. Graf 8: Vývoj mimořádných příjmů Benešova Mimořádné příjmy v tis. Kč Zdroj: MFČR, Kapitálové příjmy: Investiční přijaté dotace (transfery): Mimořádné příjmy města celkem od roku 21 do roku 214 dosáhly 19 mil. Kč investičních dotací a 26 mil. Kč kapitálových příjmů. Benešov tedy získal od roku 21 do roku 214 celkem 216 mil. Kč mimořádných příjmů. Město vždy veškeré mimořádné příjmy investovalo, jak vidno z dalšího grafu. Celkem od roku 21 do roku 214 město investovalo 729 mil. Kč. Graf 9. Mimořádné příjmy a kapitálové výdaje Benešova Mimořádné příjmy a kapitálové výdaje v tis. Kč Mimořádné příjmy Kapitálové výdaje: Zdroj: MFČR, S t r á n k a 16 z 38

17 Rozpočtový výhled města Benešov s analýzou financí a ratingem březen 215 Výdaje měly strukturu s převahou provozních výdajů (běžných), ale zvýšená investiční aktivita města je zřetelně patrná. Podíl běžných výdajů město celkem bez komplikací zvládlo dlouhodobě regulovat (pozor. v roce 212 je vliv odlivu sociálních transferů). Obecně vysoké běžné výdaje jsou vždy rizikem, pokud nejsou směřovány do oprav majetku města a jsou konzumovány na provoz, což naštěstí není případ Benešova. Naproti tomu vysoký podíl investic nasměrovaný do budování majetku by mohl někdy zapříčinit budoucí finanční problémy, protože jak stát, tak města trpí akutním přebytkem majetku financovaného z veřejných zdrojů a nedobře udržovaného z často uváděného titulu (jen někdy oprávněně) nedostatku financí. Graf 1. Vývoj struktury výdajů Benešova Vývoj a struktura výdajů v tis. Kč Vývoj struktury výdajů v % % 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 6. Kapitálové výdaje 5. Běžné výdaje rok Zdroj: MFČR, rok Riziko investiční pasti je pro Benešov pouze slabě patrné s ohledem na dotace. Do budoucna je třeba vnímat, že pro finance měst a obcí je riskantní strategie budování nového majetku, bez ohledu na původ financí. Výsledkem je totiž časem vyvolaný tlak na běžné výdaje 13, zejména na provoz a obnovu (odpisy) vybudovaného majetku. Zvýšená investiční aktivita se může nakonec projevit zhoršením ekonomiky provozu, tedy zejména neúměrným růstem běžných výdajů a odpisů. Pakliže budovaný majetek nepřináší ekonomický potenciál, vždy takové riziko roste. Pak může nakonec jak EU, stát, město, městys nebo obec přerůst své možnosti jak financovat vybudovaný majetek a neziskové provozy. Mnohá města i obce (stát naprosto jistě) si neuvědomují, nebo nechtějí připustit, kolik prostředků je třeba vytvářet na údržbu a obnovu svého dosavadního majetku. Platí přitom, že čím více majetku město nebo obec má (netýká se finančních aktiv), tím více prostředků je třeba na jeho údržbu a obnovu 13 Výjimku tvoří infrastruktura typu vodovody a kanalizace, komunikace apod., která je nezbytná. S t r á n k a 17 z 38

18 (týká se infrastruktury, nemovitostí a netýká se pozemků, cenných papírů apod.). Zapomíná se často na obnovu technologických celků a místo toho, aby obce a města vytvářela odpovídající zdroje na odpisy, spravují pouze cash flow a finance na nezbytné opravy a řešení havárií. Modernizace a obnova majetku je často v pozadí. Nejen malé obce a města však musí investovat do infrastruktury a jsou svým způsobem ve finanční pasti a často závisí na dotacích a dluzích, což opět aktuálně není případ Benešova, ale riziko vždy existuje, proto to zde uvádíme. Graf 11. Vývoj krytí běžných výdajů běžnými příjmy Benešova Běžné příjmy a běžné výdaje v tis. Kč Zdroj: MFČR, Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) Všimněme si zdravé regulace běžných výdajů, ale neopomeňme si povšimnout též růstu běžných příjmů. Město absolvovalo zatím velmi úspěšné období z hlediska poměru řízení běžných příjmů a běžných výdajů. Graf 12. Roční změny běžných výdajů a běžných příjmů Benešova Roční změny běžných příjmů a běžných výdajů v tis.kč Zdroj: MFČR, ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) Pro finance města je oslabující každá situace, při které se běžné příjmy vyvíjely hůře než běžné výdaje za předpokladu, že by tato situace přetrvala. Městu se za uplynulé 4 roky zvýšily běžné příjmy o 58 mil. Kč a běžné výdaje klesly o 49 mil. Kč (pozor, obsahuje vliv transferů). Výsledkem je, že město si za poslední 4 roky zlepšilo svou finanční kondici o 17 mil. Kč (pozor však na velký vliv hospodářské činnosti). Neskrýváme dobré pocity nad výsledkem financí města. S t r á n k a 18 z 38

19 Rozpočtový výhled města Benešov s analýzou financí a ratingem březen 215 Graf 13. Podrobnější vývoj běžných výdajů Benešova Neinvestiční nákupy v tis. Kč Platy, pojistné a výdaje za práci v tis. Kč rok Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům v tis. Kč rok Neinvestiční transfery obyvatelstvu v tis. Kč rok rok POZ. V roce 25 se změnily toky financí na školství a v roce 212 se změnilo vyplácení sociálních dávek. Velké poklesy příjmů a výdajů v těchto letech neovlivnila samospráva. Zdroj: MFČR, V roce 25 stát změnil financování školství a, proto zde klesly transfery veřejnoprávním subjektům. Rok 212 zase znamenal změnu financování sociálních transferů, proto zde klesly neinvestiční transfery obyvatelstvu. Zvýšené riziko zhoršování finanční kondice Benešova představují hlavně neinvestiční nákupy a transfery. Klíčovým údajem pro sledování finančního zdraví obce, městyse nebo města je za normálních okolností ukazatel provozního salda hospodaření, který znamená rozdíl mezi běžnými příjmy (včetně neinvestičních dotací) a běžnými výdaji. Za běžné příjmy označujeme všechny příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku obce) a investičních dotací. Běžné výdaje jsou výdaje na běžný provoz a údržbu, včetně obnovy majetku (neinvestiční). Jsou to tedy všechny výdaje vyjma investic. Provozní saldo hospodaření znamená fakticky vlastní finance (bez úvěrů), které samosprávě ročně zbývají na volnou útratu, tedy na investice, ale také na budoucí obnovu majetku obce, na splátky dluhů či na úspory a tvorbu rezerv. Proto banky při žádostech o úvěr ukazatel provozního salda velmi bedlivě posuzují a sledují ho také v průběhu čerpání a splácení úvěru. Ovšem banky zajímá hlavně to, zda bude mít obec na splátky, ale už se nezajímají o stav majetku obce, pokud jím obec neručí za úvěr. Provozní saldo vyjadřuje jakousi roční finanční sílu obce a tedy ročně generovaný potenciál pro investice, ale také pro obnovu majetku obce (města), splácení dluhů na tvorbu finančních rezerv apod. S t r á n k a 19 z 38

20 Provozní saldo slouží k tvorbě rezerv, splácí se z něho dluhy a vytváří zdroje na investice a budoucí opravy. Provozní saldo Benešova ovlivňovalo optické dotování z ekonomické činnosti bytového hospodářství, nebytového hospodářství a z pozemků. Optické proto, že se tyto výnosy jeví jako zisky i když jimi fakticky nejsou. Město však zavedlo systém financování obnovy majetku, čímž tento negativní vliv eliminovalo. Provozní saldo v roce 214 bylo excelentní. Poslední 3 roky byly ve znamení neustálého zlepšování již tak dobré finanční kondice města, ovšem existuje tu znatelné dotování příjmu (lze přirovnat k dopingu) z ekonomické činnosti. Nic to však nemění na excelentním výsledku a trendu za uplynulé 3 roky. Standardní výše provozního salda je na úrovni v rozpětí 15 až 2 mil. Kč (cca 37% běžných příjmů. Průměr v ČR je cca 25 %). Dle provozního salda byly uplynulé roky excelentní a Benešov má před sebou těžký úkol udržet si kondici výborného provozního salda s ohledem na rizika. Město trvale generuje dostatek prostředků na odpisy a vytváří fond obnovy dlouhodobého majetku. Graf 14. Vývoj provozního salda Benešova 25 Provozní saldo v tis. Kč PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zdroj: MFČR, Tabulka 4. Vývoj provozního salda Benešova tis. Kč Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) Běžné příjmy (včetně neinvestičních 1 dotací) Běžné výdaje (provozní) Uhrazené splátky půjček PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 2% 18% 18% 19% 22% 24% 18% 24% 2% 21% 37% 42% REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech 16% 17% 24% 2% 23% 24% 17% 22% 18% 2% 24% Stav na bankovních účtech (tis. Kč) tis. Kč Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku (tis. Kč) Zdroj: Určité riziko ve vývoji provozního salda tu je v hrozbě poklesu běžných příjmů. Suma od 212 ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) S t r á n k a 2 z 38

21 tis. Kč Rozpočtový výhled města Benešov s analýzou financí a ratingem březen 215 Graf 15: Provozní saldo a stav na bankovních účtech Benešova Provozní saldo a stav na bankovních účtech v tis. Kč Zdroj: MFČR, PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) Stav na bankovních účtech (tis. Kč) Majetek Benešova, přesněji jen stavby (viz rozvaha), lze hrubě odhadovat na cca 3 mld. Kč (záleží, jak zohledníme data rozvahy a realitu, v rozvaze je údaj 2,9 mld. Kč). Velmi orientačně potřebuje město na odpisy (potažmo údržbu) dlouhodobého majetku 14 alespoň 3 mil. Kč ročně (viz výsledovka). Pokud volíme obnovovací interval majetku typu staveb cca 5 let nebo vyjdeme z výsledovky. Město moudře zajišťuje prostředky na obnovu majetku ve Fondu obnovy majetku města, čímž finančně zajišťuje dobrý stav majetku a jeho postupné zlepšování. Graf 16: Vývoj běžných příjmů, provozního salda a staveb Benešova Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Zdroj: MFČR, PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Stavby (tis. Kč) Obce od roku 212 povinně odpisují a odpisy mají sloužit k financování oprav a obnovy dosavadního majetku. Tento údaj je zjištěn z účetního výkazu zisku a ztrát (tzv. výsledovka). S t r á n k a 21 z 38

22 Graf 17. Vývoj běžných příjmů, běžných výdajů a investic Benešova Běžné příjmy v tis. Kč Investice a běžné výdaje v tis. Kč Běžné výdaje Investice Zdroj: MFČR, Benešov má dobrou finanční rezervu 15, jednalo se o částku cca 196 mil. Kč a město ji prakticky postupně zapojuje do rozpracovaných investičních akcí, do obnovy majetku a přidává k získaným dotacím. Projevuje se však silně oslabování měny a ohrožení hodnoty rezerv. Finančním potenciálem města lze velmi hrubě a orientačně vnímat hodnoty zůstatku na účtech k počátku předchozího roku a další likvidní finanční aktiva jako likvidní cenné papíry, zůstatky fondů (dohromady převážně krátkodobý finanční majetek) spolu s provozním saldem roku po odpočtu splátek dluhů. Je to zjednodušeně řečeno určitá finanční akceschopnost města bez využití případných nových dluhů daného roku. Graf 18. Vývoj okamžitého finančního potenciálu Benešova Okamžitý finanční potenciál samosprávy v tis. Kč (Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku) Zdroj: MFČR, propočty Výše uvedený finanční potenciál je zkreslený, protože nemůže uvádět potřebu oprav a investic města a zároveň cash flow dotací. 15 ARIS WEB 6M řádek 96, od roku 21 ÚFIS 1M účty S t r á n k a 22 z 38

23 Benešov nemá dluhy 16, dluhy město splatilo, a přesto uvádíme strop bezpečné zadluženosti města, který je díky dobré finanční kondici města na limitu 25 mil. Kč 17. Důležité je sdělení, že finance, tedy dluhy jsou pro obce momentálně velmi levné a vyplatí se držet je na tzv. floatingových 18 sazbách (odvozených od PRIBOR 3M, 6M nebo 12M), u kterých se město dostane na úrok PRIBOR plus,2 % p.a. 19, přesto je lépe dluhy netvořit pokud to není nezbytně nutné. Graf 19. Zůstatky dlouhodobých závazků a splátek Benešova Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč Zdroj: MFČR, Dlouhodobé pohledávky 2 jsou velmi nízké a nehrají větší roli ve finančním výhledu, oněch 11 mil Kč je z pohledávky za DSO Vodovodní přivaděč Javorník Benešov a 1 mil. Kč z komunitního plánování. Graf 2. Zůstatky dlouhodobých pohledávek Benešova Dlouhodobé pohledávky za dlužníky v tis. Kč ARIS WEB 6M řádek 19 rozvahy, od roku 21 ÚFIS 1M (účty 462 až 471). 17 Jedná se o odborný odhad. Vycházíme z trendu provozního salda, trendu běžných příjmů a výhledu daňových příjmů. Provozní saldo je zdrojem umořování dluhu a předpokládáme, že město by mělo být schopné během pěti let vytvořit finance na úplné umoření dluhu. Při pomalejším splácení v případě potřeby reálně dluh do 1 let bezpečně splatit. 18 tzv. režim volně pohyblivého kurzu (tzv. floating) vázaného na PRIBOR (Prague InterBank Offered Rate), což je pražská mezibankovní nabídková úroková sazba, za kterou si banky navzájem poskytují úvěry na českém mezibankovním trhu. 19 Per annum (lat.) ročně nebo za rok. 2 ARIS WEB 6M řádek 75, od roku 21 ÚFIS 1M řádky 53 a 34 rozvahy. S t r á n k a 23 z 38

24 Závěr finanční analýzy Finanční zdraví Benešova hodnotíme jako výborné. Finanční kondice města je výborná a stav financí je též výborný s existencí vnějších finančních rizik a menších vnitřních finančních rizik. Tabulka 5. Rating - hodnocení finančního zdraví Benešova Celkové hodnocení Hodnocení finanční kondice Hodnocení stavu financí Výborné ANO ANO Velmi dobré Dobré Dostatečné Nedostatečné Zdroj: Cityfinance a.s. Kladně hodnotíme především to, že město mělo excelentní provozní saldo, dobrý trend financí, nemá dluhy a má finanční rezervu. Město také úspěšně regulovalo běžné výdaje a zajišťovalo bezchybně cash flow. Slabinou a hrozbami financí jsou rostoucí vnější rizika stagnace běžných příjmů, rizika plynoucí z dotací a rizika související s nárůstem požadavků na rozpočet z neziskových a zájmových aktivit občanů, organizací a společností města. Za zvýšené riziko považujeme nízké zajištění rezerv. Základní doporučení stručně Zajistit část finančních rezerv proti znehodnocení; S t r á n k a 24 z 38

25 SWOT financí Níže uvádíme pro rekapitulaci SWOT analýzu financí. Tabulka 6. SWOT analýza financí města (řazeno sestupně dle významu) Silné stránky financí Nezadluženost Slabé stránky financí Nízké zajištění hodnoty finančních rezerv není postaveno portfolio aktiv Finanční rezerva Excelentní a stabilní provozní saldo Výborný trend financí Stabilní struktura příjmů, i když s riziky Příležitosti financí Posílit a diverzifikovat portfolio rezerv. Uvážlivé využití dotací nového období. Zavádění nových technologií snižujících provozní výdaje (zateplování, alternativní zdroje energie apod.) a nástrojů snižujících výdaje a zvyšujících efektivitu. Ohrožení (rizika) financí Devalvace a znehodnocování rezerv Stagnace běžných příjmů města (pravidelných) vlivem stagnace ekonomiky. Rizika plynoucí z dotací. Riziko tlaku na výdaje z organizací a společností města apod. zdrojů. Zdroj: S t r á n k a 25 z 38

26 Rozpočtový výhled Město Benešov bezpečně dostojí svým dosavadním závazkům. Definice finančního potenciálu města v letech 215 až 218 Benešov (při dodržení rozpočtového výhledu) bude schopný od roku 215 do roku 218 vygenerovat 437 mil. Kč z provozního salda (vlastních příjmů po úhradě běžných výdajů). 12 mil. Kč bude směřovat do Fondu obnovy majetku města na investice a opravy majetku, zbývá cca 317 mil. Kč. To vše bez dotací a kapitálových příjmů. Podrobný rozpis základní finanční úvahy bez dotací a kapitálových příjmů uvádí tabulka. Na obnovu majetku bychom doporučili městu vyčleňovat více než 3 mil. Kč ročně. V případě nejvyšší potřeby či nouze může město sáhnout k dlouhodobému úvěru až do bezpečné výše 25 mil. Kč, což považujeme za bezpečný strop zadluženosti. Město může zavést limit úvěrové dostupnosti za účelem krytí investic a projektů z dotací a na řízení cash flow, ale raději bychom doporučili užívat REPO operace v kombinaci se zajištěním portfolia finančních aktiv(viz níže). Doporučení Zajistit část finančních rezerv proti znehodnocení. Uložit a zajistit alespoň 5 mil. Kč rezerv postavením stabilního likvidního portfolia na finančním trhu. Portfolio postavit tak, aby bylo docíleno eliminací rizik správce, měny a nástroje. Tím město sníží riziko propadu reálné hodnoty rezerv (koruny) a zároveň bude město moci používat tzv. REPO; Využívat tzv. REPO operace 21 proti takto stabilnímu portfoliu bez přerušení investičního zajištění, což by bylo pro město výhodné. Tím bude mít město zajištěny rezervy a dlouhodobě udrží jejich reálnou hodnotu; Po vyplacení státních dluhopisů (4 mil. Kč rok 216) tuto investici neobnovovat, a to vzhledem k rizikům nízkých výnosů, devalvace a špatné likviditě. 21 REPO operace je poskytnutí úvěru se zajišťovacím převodem cenných papírů. Dlužník se zavazuje věřiteli, že na něj převede dohodnuté množství zastupitelných cenných papírů proti zaplacení určitých finančních prostředků (zajišťovací převod proti čerpání úvěru), a věřitel se zavazuje k určitému datu nebo na požádání dlužníka převést cenné papíry zpět na dlužníka proti zaplacení sjednané částky peněz (jistiny s úroky). S t r á n k a 26 z 38

27 Východiska a předpoklady pro plnění rozpočtového výhledu Stagnace běžných příjmů, resp. nulový růst v letech 216 až 218; Nezvyšování běžných výdajů; Udržení nezadluženosti; Udržení provozního salda alespoň na 1 mil. Kč. S t r á n k a 27 z 38

28 Navržení ukazatelů (pravidel) stability financí Následující ukazatele a pravidla pro sestavování rozpočtů vedou k udržení a další stabilizaci plnění řízení financí. Dodržování ukazatelů finančního zdraví se projeví v zajištění stability a dobrého trendu financí města. 1. PRAVIDLO: DOBRÝ TREND FINANCOVÁNÍ PROVOZU - Běžné příjmy každého rozpočtu by se vždy měly vyvíjet lépe než běžné výdaje (nebo stejně). Všechny organizace a odbory města by měly předkládat rozpočty ve vazbě na toto pravidlo. Město nemůže výrazně hýbat příjmy, ale může ovlivnit výdaje. 2. PRAVIDLO: DOBRÝ PROVOZNÍ VÝSLEDEK za hranici považujeme kladné provozní saldo alespoň 1 mil. Kč 22. Běžné příjmy musí vždy převyšovat běžné výdaje 23, s jistotou je třeba v krizi mít vždy finance alespoň na splátky dluhů. Ovšem není zde myšleno na rezervy a obnovu majetku v budoucnu. 3. PRAVIDLO: DLUHY POD KONTROLOU - bezpečný strop zůstatku dlouhodobých úvěrů je aktuálně 25 mil. Kč. Podrobný rozpočtový výhled uvádí tabulky viz. Tabulka 8. Rozpočtový výhled 22 Jde o minimum. 23 Výjimku mohou tvořit rozsáhlé mimořádné opravy a rekonstrukce. Tyto mimořádné výdaje je však lépe, pokud to lze, evidovat jako investice. S t r á n k a 28 z 38

29 Dopady rozpočtového výhledu do financí Dodržení rozpočtového výhledu by mělo následující dopad do financí Benešova. Graf 21. Zobrazení vybraných ukazatelů rozpočtového výhledu Benešova Finanční prostor samosprávy (provozní saldo) v tis. Kč Základní běžný účet v tis. Kč Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč Běžné příjmy v tis. Kč Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje rozp očet 216 výhl ed 217 výhl ed 218 výhl ed Zdroj: S t r á n k a 29 z 38

30 Tabulka 7. Výhled provozního salda Benešova Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) rozpočet 216 výhled 217 výhled 218 výhled tis. Kč CELKEM 215 až Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) a PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 24% 2% 21% 37% 42% 18% 31% 31% 31% b Uhrazené splátky půjček c=a-b Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) d Stav na bankovních účtech (tis. Kč) e=c+d Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku (tis. Kč) f Stavby (tis. Kč) ANO= když Dostačuje potenciál provozního salda po úhradě f/5 > c splátek dluhů na krytí obnovy staveb ANO ANO ANO ANO % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ -1% % -23% 28% 17% -13% -2% 1% 1% % ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ -8% 4% -24% 3% 7% 23% -17% 1% % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) Zdroj: Graf 22: Výhled - provozního salda Benešova 25 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) rozpočet 216 výhled 217 výhled 218 výhled PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zdroj: S t r á n k a 3 z 38

31 tis. Kč Rozpočtový výhled města Benešov s analýzou financí a ratingem březen 215 Graf 23. Výhled finančního krytí běžného provozu Benešova Výhled finančního krytí běžného provozu Zdroj: rozpočet 216 výhled Graf 24. Výhled okamžitého finančního potenciálu Benešova 217 výhled 218 výhled Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) OKAMŽITÝ FINANČNÍ POTENCIÁL SAMOSPRÁVY v tis. Kč (Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech ke konci předchozího roku) rozpočet 216 výhled 217 výhled 218 výhled Finanční potenciál zahrnuje od 215 kumulativně veškeré výdaje, o kterých bude volně rozhodovat samospráva (bez dluhů a dotací), ale včetně výdajů na odpisy, tedy opravy a obnovy majetku. Tzn. včetně doporučeného fondu oprav a investic. Podrobné informace rozpočtového výhledu uvádí dále tabulky. S t r á n k a 31 z 38