Dynamika soustavy hmotných bod
|
|
- Ivo Ovčačík
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Dynamia soustavy hmotných bo Tento velmi ležitý fyziální oem slouží e stuiu a moelování ohybu eálných obet složených z neatných hmotných ástic tlesa evná, aalná i lynná, nebo soustav tles, eichž veliosti lze o ibližné ešení zanebat slunení soustava. Definume zálaní aamety soustavy hmotných bo :. hmotný bo. hmotnosti m. má olohu. ychlost v. a hybnost m v. hmotný bo. hmotnosti m. má olohu. ychlost v. a hybnost m v. hmotný bo. hmotnosti m. má olohu. ychlost v. a hybnost m v. hmotný bo. hmotnosti m. má olohu. ychlost v. a hybnost m v.. -tý hmot.bo. hmotnosti.. -tý hmot.bo. hmotnosti m. má olohu. ychlost m. má olohu. ychlost v. a hybnost v. a hybnost m m v v m m m m Uvažme ále, aé síly sobí na libovolný hmotný bo soustavy naíla na uhý, viz ob. : o obet vn soustavy tzv. vnší síly o ostatních hmotných bo soustavy tzv. vnitní síly,,,,
2 Po ažý hmotný bo a naíšeme ewtonovu ohybovou ovnici v naé ineciální souané soustav : Dostáváme ta celem ovnic, teé všechny seteme ohomay t. seteme všechny eich levé stany a všechny eich avé stany : Poslení len na avé stan e fomáln zasaný souet všech vnitních sil v naší soustav hmotných bo. Pole. ewtonova záona e ažé enotlivé vnitní síle v tomto soutu vžy existue eí sten veliá a oan oientovaná eace viz ob. : Souet tchto vou sil e tey vžy nulový : Potože nezáleží na oaí sítanc, mžeme si estavit, že setení všech vnitních sil se usutení áv o tchto voicích, což vee enoznanému výsleu celého tohoto soutu : souet všech vnitních sil e nulový
3 Potože vnitní síly soustavy hmotných bo ve vtšin ía neznáme a o eich velý oet ani nelze oítat s eich naíla zmením, otom eich výslená nulovost vlastn otevíá einou možnou cestu, a oaovat v ešení naší soutové ovnice, teá má nyní výazn zenoušenou avou stanu : Jestliže efinume nové fyziální veliiny : P m v m celová hybnost soustavy výslená vnší síla Potom o úav levé stany ovnice, za oužití zálaních aviel o eivaci soutu funcí, vznine velmi enouchý vztah, oobný obyené ohybové ovnici o een hmotný bo : P. vta imulzová Slovní vyáení : asová zmna celové hybnosti soustavy hmotných bo za enotu asu e ovna výslené vnší síle. ebo ina : Zmnu celové hybnosti soustavy e možno osáhnout ouze omocí vnších sil, t. sil sobících z oolí soustavy. Tey aoliv velé síly vnitní aéoliv ovahy mechanicé, eletomagneticé, chemicé, a aéhooliv chaateu síly sobící omalu, ychle, exlosivn, niy neoážou zmnit celovou hybnost soustavy i yž samozem zmní enotlivé hybnosti hmotných bo. Pozn. : ezaomeme, že tento významný a enouchý teoeticý vztah byl osažen en íy latnosti tetího ewtonova záona - záona ace a eace. Bohužel fomální enouchost vní imulzové vty e vyouena omliovaností veliin na obou stanách ovnice sou tvoeny soutem obovsého otu enotlivých len u eálných tles áu Avogaova ísla, a oto taé není ihne zemé, aý e eí aticý význam. Situace se více vyasní teve o zaveení omu hmotný ste tžišt soustavy :
4 Uvažme, že v. vt imulzové sou vlastn všechny vnší síly nahazeny einou výslenou silou - a všechny hybnosti soustavy nahazue einá výslená hybnost. Pousme se oto taé všechny hmotné boy nahait einým hmotným boem, teému bychom iaili výslenou hybnost a ve teém by bylo sobišt výslené síly. Tento myšlený hmotný bo - hmotný ste tžišt soustavy teý bue eezentovat celou soustavu hmotných bo, musí mít ovnž efinovanou svoi hmotnost - ist i oložíme ovnou celové hmotnosti všech hmotných bo soustavy : m o m m m m m m hmotnost tžišt Jestliže ále oznaíme : o oloha voi tžišt Pa mžeme stanovit ychlost tžišt ao eivaci eího voie : o vo ychlost tžišt Taé hybnost tžišt mžeme stanan ole efinice vyáit ao : o o m vo m hybnost tžišt A ole výchozí úvahy se tato hybnost musí ovnat celové hybnosti soustavy : o P hybnost tžišt e ovna celové hybnosti Po osazení na obou stanách : o m m A oužitím zálaních aviel o eivacích ostaneme ovnici : m o m Z ovnosti eivací a lyne ovnost funcí ale až na libovolnou onstantu : m o m onst
5 Pi stananí volb nulové onstanty a obžíme bžn oužívaný vztah o olohu hmotného steu tžišt soustavy hmotných bo : o m m oloha hmotného steu tžišt soustavy Pvon libovolná onstanta vlastn znamenala, že za sobišt výslené síly by bylo možno ovažovat aýoliv bo v ostou, ale volba nulové onstanty ináší násleuící význanou vlastnost tžišt soustavy hmotných bo : K eímu obasnní oužieme tzv. tžišovou soustavu souanic mžeme i oznait S, t. taovou soustavu atézsých os, eíž oáte O oložíme áv o tžišt soustavy hmotných bo viz ob. : m m S m 5 m O m m V této vztažné soustav e ale voi tžišt nulový : o m m A tey latí o vynásobení ovnice hmotností : m yní ešt vynásobíme sumu vetoov zava - t. ažý eí len - vetoem tíhového zychlení : m g 5
6 A o esunu saláu ve vetoovém souinu vznine už velmi názoný vztah : m g Potože souiny tíhového zychlení a hmotností enotlivých bo sou tíhy tchto hmotných bo, mžeme naonec nasat : G ovnováha moment tíhových sil vzhleem tžišti Tento vztah znamená, že souet moment tíhových sil všech hmotných bo soustavy vzhleem tžišti e nulový. Tíhové gavitaní síly sou vnší síly ané soustavy a ostáváme ta enu z omíne liové ovnováhy tlesa viz násleuící aitola Aliace imulsových vt. Ja v násleuící aitole ále uviíte, e uhou omínou ovnovážného stavu ešt ovnováha sobících sil, tey nulový souet všech vnších sil, což se á zaistit oeením tlesa v tžišti nebo eho zavšením v tžišti - uvažte, že tím se nezmní nulovost moment - a soustava hmotných bo tleso musí zstat v liu viz ob.. m m 6 G 6 Tžišt e ta ovnovážným boem tlesa, oto mžeme o n enouše umístit veto celové tíhy tlesa ao výslenice gavitaních tíhových sil sobících na všechny boy tlesa a to bez oateného silového momentu ten bychom museli iat i umístní tíhy o naého iného bou - viz ot násleuící aitola. Tey : Tžišt tlesa e neenoušší sobišt gavitaní tíhy tlesa. A taé : Tžišt e ovnovážným boem tlesa. 6
7 Dále uvažme : estliže sme efinovali tžišt ao hmotný bo, ve teém e soustena hmotnost celé soustavy hmotných bo, ehož hybnost e ovna celové hybnosti a na teý sobí výslenice vnších sil - otom. vta se stává taé ohybovou ovnicí tohoto hmotného bou - tey tžišt soustavy : P o ebo zasáno omocí olohového vetou tžišt : m o ohybová ovnice tžišt Slovní vyáení : Tžišt se ohybue ao hmotný bo o hmotnosti celé soustavy, na teý sobí výslená vnší síla. Vyešením této ohybové ovnice otom mžeme zísat áhu tžišt soustavy hmotných bo ían eho oamžitou ychlost a zychlení. Dáha einého bou, by bou význaného, nemže ovšem osat obecn složitý ohyb celé soustavy - om secificého íau, yž by se všechny hmotné boy soustavy ohybovaly steným zsobem stenou ychlostí na geometicy stených ahách ao tžišt. Taový ohyb soustavy hmotných bo tlesa e a zcela uen ohybem tžišt a oznaue se ao osuvný ohyb tanslace tlesa. žeme tey onstatovat : Pvní vta imulzová, ao ohybová ovnice tžišt, uue tanslaci soustavy hmotných bo. ebo ina : Pvní imulzová vta e ohybovou ovnicí tanslace. Dáhy hmotných bo tlesa a tžišt mohou být i tanslaci a ímoaé na. vozilo ohybuící se na ímé áze, ta i ivoaé na. zavšené loiy na Rusém ole, balisticé yvalo, uzo oítaové myši na obazovce. Obecn e ale ohyb tles složitší než ouhá tanslace : Všimnme si naíla automobilu eoucího o silnici eho tžišt itom sice sleue tva silnice - ohybue se tey o naé soité ivce áhy, teá uue možnou tanslaci, ale auto ao cele ozhon tanslaci neoná, nebo eho natáení i zmnách smu ízy e vlastn loální otaní ohyb. S využitím znalostí o geometii ive lze ez auta zatáou osat ao otaci olem svislé osy, teá ochází steem íslušné osulaní užnice ivy áhy tžišt. Tento ois nám sice zevn 7
8 uazue zásan ležitou soitost tanslaního ohybu tžišt s ohybem otaním, ale eho matematicé vyáení by bylo velmi omliované. Pozn. : ebo om áhy tžišt bychom museli stanovit ešt áhu steu osulaní užnice, teá by asi inesla naé otíže, naíla svou nesoitostí v inflexních boech áhy tžišt, a ozhon by nelatil zálaní tva ovnice o otaci vli neineciální soustav souanic soené se steem osulaní užnice. aštstí e ale taé možné si namísto této sutené otace estavit, že automobil v zatáce oná tanslaní ohyb aný ohybem tžišt a itom se souasn natáí - t. otue - olem svislé osy, teá ochází tžištm. Uazue se, že taový ozla obecného ohybu evného tlesa na tanslaci anou ohybem tžišt a otaci olem osy oucí tžištm e vžy oveitelný - u nesložitších ostoových ohyb e samozem áha tžišt tvoena -ozmnou ivou a sm otaní osy e obecn olišný v ažém míst této áhy. Obecný ohyb tlesa e složený z tanslace a otace olem osy oucí tžištm. Pozn. : ahazení otaní osy oucí steem osulaní užnice myšlenou osou v tžišti e itom ist velmi výhoná, nebo u obecného ivoaého ohybu se oloha steu osulaní užnice i eí olom neustále mní. atematicý az nezávislosti této otace na tanslaci a z toho lynoucí enoznanosti ozlau obecného ohybu e oveen v násleuící aitole. aše vní imulzová vta ao ohybová ovnice tanslace tey oisue ouze enu ást obecného ohybu soustavy hmotných bo tlesa. To znamená, že o ois uhé ásti obecného ohybu soustavy - ohybu otaního - bue ešt nutno sestavit naou analogicou ohybovou ovnici otace. eml by to být zásan obtížný úol, otože sme iž íve, v aitole Dynamia hmotného bou ovoili tzv. ohybovou ovnici o otaci enoho hmotného bou : b Tato ovnice ist latí o libovolný hmotný bo soustavy, uvomme si tey neve, a máme fomáln esn efinovat moment eho hybnosti a moment síly, teá na n sobí : b mv m moment hybnosti -tého bou soustavy moment síly sobící na -tý bo soustavy 8
9 9 Pohybovou ovnici o otaci nyní naíšeme o ažý hmotný bo soustavy v naé ineciální soustav souanic a sten ao i ovození vní imulzové vty ozlíme sobící sílu na vnitní a vnší : b b b... b.... b.... b Dostáváme ta celem ovnic, teé ot všechny seteme ohomay : b b b b Poslení len na avé stan e fomáln zasaný souet moment všech vnitních sil v naší soustav hmotných bo. Tento souet e sten nulový, ta ao byl nulový souet všech vnitních sil, nebo e ažému momentu naé enotlivé vnitní síly existue sten veliý a oan oientovaný moment eí eace ouste se oázat s využitím obázu : O m m
10 Soutová ovnice se tey zenouší na tva : b b b b Jestliže ále nov efinueme celový moment hybnosti soustavy hmotných bo a výslený moment všech vnších sil ao : B b b b b b b m celový moment hybnosti výslený moment vnších sil Potom za oužití zálaních aviel o eivaci vznine z naší soutové ovnice alší velmi ležitý vztah, na vní ohle osti oobný obyené ovnici o otaci enoho hmotného bou - to e obé o zaamatování, ale neehlénte olišnosti : B. vta imulzová Slovní vyáení : asová zmna celového momentu hybnosti soustavy hmotných bo e ovna výslenému momentu vnších sil. Pole vní vty iž víme, že aoliv velié vnitní síly aéoliv ovahy a aéhooliv chaateu niy neoážou zmnit celovou hybnost soustavy - a nyní taé viíme, že tyto síly neoážou zmnit ani celový moment hybnosti soustavy i yž samozem zmní enotlivé momenty hybnosti hmotných bo. alezený vztah uhá vta imulzová - má zásaní ležitost zeména i zoumání otaního ohybu soustav hmotných bo, iemž v ía otace tuhého tlesa olem evné osy lze levou stanu ovnice ešt výazn zenoušit viz aitola Dynamia tuhého tlesa. Jeí onétní oužití o ois otace ao uhé ásti obecného ohybu soustav hmotných bo a bue secifiováno v násleuící aitole Aliace imulzových vt. žeme tey zenoušen tvit : Duhá imulzová vta e ohybovou ovnicí otace.
11 Uvomme si závem, že a. vtu imulzovou ta i.vtu sme zísali íy latnosti tetího ewtonova záona ace a eace a že latí v libovolné ineciální vztažné soustav souanic. Ob imulzové vty sou tey invaiantní nemnné vzhleem e Galileov tansfomaci a ina, vžy byly ovozeny ímo z ewtonových ohybových ovnic onec aitoly K. Rusá, veze /6 ev. /7
a polohovými vektory r k
Mechania hmotných soustav Hmotná soustava (HS) je supina objetů, o teých je vhodné uvažovat jao o celu Pvy HS se pohybují účinem sil N a) vnitřních: Σ ( F + F + L+ F ) 0 i 1 i1 b) vnějších: síly od objetů,
DOPLŇKOVÉ TEXTY BB01 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ TUHÉ TĚLESO
DOPLŇKOÉ TXTY BB0 PAL SCHAUR INTRNÍ MATRIÁL FAST UT BRNĚ TUHÉ TĚLSO Tuhé těleso je těleso, o teé latí, že libovolná síla ůsobící na těleso nezůsobí jeho defoaci, ale ůže ít ouze ohybový účine. Libovolná
F9 SOUSTAVA HMOTNÝCH BODŮ
F9 SOUSTAVA HMOTNÝCH BODŮ Evopský sociální fon Ph & EU: Investujee o vší buoucnosti F9 SOUSTAVA HMOTNÝCH BODŮ Nyní se nučíe popisovt soustvu hotných boů Přepokláeje, že áe N hotných boů 1,,, N N násleující
22. Mechanické a elektromagnetické kmity
. Mechanicé a eletroagneticé ity. Mechanicé ity Oscilátor tleso, teré je schoné itat, (itání zsobuje síla ružnosti, nebo tíhová síla, i itání se eriodicy ní otenciální energie oscilátoru v energii ineticou
Gibbsova a Helmholtzova energie. Def. Gibbsovy energie G. Def. Helmholtzovy energie A
ibbsova a Helmholtzova energie Def. ibbsovy energie H Def. Helmholtzovy energie U, jsou efinovány omocí stavových funkcí jená se o stavové funkce. ibbsova energie charakterizuje rovnovážný stav (erzibilní
20. Kontingenční tabulky
0. Kotigečí tabulky 0.1 Úvodí ifomace V axi e velmi častá situace, kdy vyšetřueme aedou dva statistické zaky, kteé sou svou ovahou diskétí kvatitativí( maí řesě staoveý koečý očet všech možostí ); soité
KONSTRUKCE LICHOBŽNÍKU UŽITÍM MNOŽINY BOD 3 HODINY
KONSTRUKE LIHOBŽNÍKU UŽITÍM MNOŽINY BO 3 HOINY Než istouíš samotným onstucím, zoauj si nejdíe še, co íš o lichobžnících co to lastn lichobžní je, záladní duhy lichobžní a jejich lastnosti. K disozici Ti
7.5.12 Parabola. Předpoklady: 7501, 7507. Pedagogická poznámka: Na všechny příklady je potřeba asi jeden a půl vyučovací hodiny.
75 Paabola Předoklad: 750, 7507 Pedagogická oznámka: Na všechn říklad je otřeba asi jeden a ůl vučovací hodin Paabolu už známe: matematika: Gafem každé kvadatické funkce = a + b + c je aabola fzika: Předmět,
2 HODINY. ? Na kolik trojúhelník Ti úhlopíka rozdlí AC lichobžník ABCD? Na dva trojúhelníky ABC, ACD
K O N S T R U K E L I H O B Ž N Í K U 2 HOINY Než istouíš samotným onstrucím, zoauj si nejdíve vše, co víš o lichobžnících co to vlastn lichobžní je, záladní druhy lichobžní a jejich vlastnosti. ále si
Jaroslav Reichl. Střední průmyslová škola sdělovací techniky Panská 3 Praha 1
Střední půslová šola sdělovací techni Pansá Paha 1 Jaoslav Reichl, 017 učená studentů 4 očníu technicého lcea jao doplně e studiu apliované ateati Jaoslav Reichl Sbía úloh z apliované ateati, J Reichl,
Elektromagnetické vlny, antény a vedení
FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Eletomagneticé vlny, antény a vedení Přednášy Gaant předmětu: Doc. Ing. Zdeně Nováče, CSc. Auto textu: Doc. Ing. Zdeně
Podpora digitalizace a využití ICT na SPŠ CZ.1.07/1.5.00/
Střední půmyslová šola a Vyšší odboná šola technicá Bno, Soolsá 1 Šablona: Inovace a zvalitnění výuy postřednictvím ICT Název: Téma: Auto: Číslo: Anotace: Mechania, pužnost pevnost Záladní duhy namáhání,
2 Diferenciální rovnice
2 Diferenciální rovnice 2 Moely růstu V této apitole bueme zabývat jenouchými eterministicými moely růstu, napříla růstu populací, objemu nějaé omoity apo Funce y(t bue označovat veliost populace v čase
= mechanická práce. Práce a energie. F s
Páce a enegie Po voji záadní dležitot bývá mechanicá páce vyvtlována jao jeden z dled pobení íly na hmotný objet (hmotný bod tzv. dáhový úine íly. Ze tední šoly znáte záladní definici fyziální veliiny
14. Základy elektrostatiky
4. Základy elektostatiky lektostatické pole existuje kolem všech elekticky nabitých tles. Tato tlesa na sebe vzájemn jeho postednictvím psobí. lektický náboj dva významy: a) vyjaduje stav elekticky nabitých
3. Soustavy reakcí. Reakce vratné, paralelní, následné. Komplexní reakce.
3. Sousavy eaí. eae vané, aalelní, náslené. Komlexní eae. řílay olymeae aalyé eae, enzymaé ee hoření alv Zálaní haaesy omlexníh eaí: velé množsví slože (N > 0 6 ) složý ůběh vlv oolí na ůběh eae (nař.
SMR 1. Pavel Padevět
SR 1 Pavel Padevět ITŘÍ SÍY PRUTU ITŘÍ SÍY PRUTU Put (nosník) konstukční vek u něhož délka načně řevládá nad dalšími dvěma oměy. Při řešení tyto vky modelujeme jejich střednicí čáou tvořenou sojnicí těžišť
Kinematika. Hmotný bod. Poloha bodu
Kinematika Pohyb objektů (kámen, automobil, střela) je samozřejmou součástí každodenního života. Pojem pohybu byl poto známý už ve staověku. Modení studium pohybu začalo v 16. století a je spojeno se jmény
VYUŽITÍ MATLABU JAKO MOTIVAČNÍHO PROSTŘEDKU VE VÝUCE FYZIKY NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH
VYUŽITÍ MATLABU JAKO MOTIVAČNÍHO PROSTŘEDKU VE VÝUCE FYZIKY NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH J. Tesař, P. Batoš Jihočesá univezita, Pedagogicá faulta, Kateda fyziy, Jeonýmova 0, 37 5 Česé Budějovice Abstat V příspěvu
e en loh 1. kola 48. ro n ku fyzik ln olympi dy. Kategorie B Auto i loh: M. Jare ov (1, 2, 5, 6, 7), J. J r (4) a KVANT (3). Kone n prava P. ediv 1. l
e en loh. kola 48. o n ku fyzik ln olympi y. Kategoie B Auto i loh: M. Jae ov (,, 5, 6, 7), J. J (4) a KVANT (). Kone n pava P. eiv. lohu bueme e it ve vzta n soustav, jej po tek je ve st eu M s ce a osy
Jednokapalinové přiblížení (MHD-magnetohydrodynamika)
Jenokapalinové přiblížení (HD-magnetohyroynamika) Zákon zachování hmoty zákony zachování počtu elektronů a iontů násobeny hmotnostmi a sečteny n e + iv = ( nu ) ni + iv( nu i i) = e e iv ( u ) (1) t ρ
W pot. F x. F y. Termodynamické potenciály. V minulé kapitole jsme poznali novou stavovou veliinu entropii S a vidli jsme, že ji lze používat
ermodynamické otenciály minulé kaitole jsme oznali novou stavovou veliinu entroii a vidli jsme, že ji lze oužívat stejn jako jiné stavové veliiny - na. tlak, telotu, objem, oet ástic soustavy N, jejich
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Střední půmyslová škola a Vyšší odboná škola technická Bno, Sokolská 1 Šablona: Inovace a zkvalitnění výuky postřednictvím ICT Název: Téma: Auto: Číslo: Anotace: Mechanika, dynamika Pohybová ovnice po
K přednášce NUFY080 Fyzika I prozatímní učební materiál, verze 01 Keplerova úloha Leoš Dvořák, MFF UK Praha, Keplerova úloha
K řednášce NUFY080 Fyzika I ozatímní učební mateiál, veze 01 Keleova úloha eoš Dvořák, MFF UK Paha, 014 Keleova úloha Chceme sočítat, jak se ohybuje hmotný bod gavitačně řitahovaný nehybným silovým centem.
Reprezentace přirozených čísel ve Fibonacciho soustavě František Maňák, FJFI ČVUT, 2005
Reprezentace přirozených čísel ve ibonacciho soustavě rantiše Maňá, JI ČVUT, 2005 Úvod Ja víme, přirozená čísla lze vyádřit různými způsoby Nečastěi zápisu čísel používáme soustavu desítovou, ale umíme
5 Poměr rychlostí autobusu a chodce je stejný jako poměr drah uražených za 1 hodinu: v 1 = s 1
Řešení úloh 1 kola 7 ročníku fyzikální olympiáy Kategorie C Autoři úloh: J Thomas (1,, 3), J Jírů (4, ), J Šlégr (6) a T Táborský (7) 1a) Označme stranu čtverce na mapě Autobus za 1 hoinu urazí ráhu s
š š ÍÍ Ž Ó Č é é č í Í ě é á é Ť í á š ň á í ě ě Ž Ž í ě á Ť Ž ž Ž é Ž š ě í Ž á ě é Ť á á ě ě š ě í í é ž č š é ě ě ší Ž ě Ž é š ě Ť č Ť í č í í á ěč
ÍÍ Ž Ó Í ě á Ť á ň á ě ě Ž Ž ě á Ť Ž ž Ž Ž ě Ž á ě Ť á á ě ě ě ž ě ě Ž ě Ž ě Ť Ť á ě Ť ž á Ž ž ě á á á áž á á Ť Ž ě Ž Ž ě ě Ť Ť á ěě á Ž ž á Ž á á Ž žá Í ě Ž á Ť á Í Ú Í á Žá ž á á ě ěť ě Ťá Ž á Ť á Ť
Téma 6 Spojitý nosník
Stvení mechnik.očník kářského studi AST Tém Sojitý nosník Zákdní vstnosti sojitého nosníku Řešení sojitého nosníku siovou metodou yužití symetie sojitého nosníku Kted stvení mechniky Fkut stvení ŠB - Technická
Cvičení 2 (MKP_příklad)
VŠB Technicá univezita Ostava aulta stoní Kateda pužnosti a pevnosti (9) Úvod do MKP (Návody do cvičení) Cvičení (MKP_přílad) Auto: Jaoslav oíče Veze: Ostava 9 Úvod do Metody onečných pvů př. tyč. Každé
Keplerova úloha. Abstrakt: Článek řeší problém pohybu planety (Země) kolem Slunce.
Kepleova úloha Keple-2c.TEX jan.obzalek@mff.cuni.cz Abstakt: Článek řeší poblém pohybu planety (Země) kolem Slunce. Úplná úloha: co zanebáme Chceme vyšetřit pohyb planety, např. Země, v naší sluneční soustavě.
FYZIKA I. Mechanická energie. Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art.
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ FYZIKA I Mechanická enegie Pof. RND. Vilém Mád, CSc. Pof. Ing. Libo Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Iena Hlaváčová, Ph.D. Mg. At. Dagma Mádová Ostava
Části kruhu. Předpoklady:
2.10.3 Části uhu Předpolady: 0201002 Př. 1: Na užnici ( ;5cm) leží body,, = 8cm. Uči početně vzdálenost tětivy od středu užnice. pávnost výpočtu zontoluj ýsováním. Naeslíme si obáze a využijeme speciální
Získejte nové zákazníky a odměňte ty stávající slevovým voucherem! V čem jsme jiní? Výše slevy Flexibilní doba zobrazení Délka platnosti voucheru
J s m e j e d i n ý s l e v o v ý s e r v e r B E Z P R O V I Z E s v o u c h e r y p r o u ž i v a t e l e Z D A R M A! Z í s k e j t e n o v é z á k a z n í kzy v! i d i t e l n t e s e n a i n t e r!
Namáhání krutem. Napětí v krutu podle Hookova zákona roste úměrně s deformací a svého maxima dosahuje na povrchu součásti
Pužnost a evnost namáhání utem Namáhání utem Namáhání utem zůsobuje silová dvojice, esetive její outicí moment = F.a, teý vyvolává v namáhaných ůřezech vnitřní outicí moment (viz etoda řezu) Při namáhání
Newtonův gravitační zákon
Gavitační pole FyzikaII základní definice Gavitační pole je posto, ve kteém působí gavitační síly. Zdojem gavitačního pole jsou všechny hmotné objekty. Každá dvě tělesa jsou k sobě přitahována gavitační
) p+ (r^r + t. j. d 2r. TTä" = a m r3. Zrýchlenie a podľa vzorca (1.4.4) môže sa vyjadriť ako súčet radiálneho a priečneho zrýchlenia:
2.22. Planetány pohyb. Podľa N ew tonovho gavitačného záona dva hotné eleenty sa piťahujú silou, toej absolútna hodnota je piao úená súčinu ich h otností a niao úená uhej ocnine ich vzájo nej vzdialenosti.
Í ó ů ě á á Ž ě á Ž ý ě ě Ž á ří ý á ž ž ř č áť í í á í ě ě ě ý á ž ě í č á í í š ě ť ě í á ě á ě Ž ž á á ý á á áť ě é ž ť á ěř š á ě í ř ž á á Ž ě í Ť ý Ž ě ě ř ž á í ě á í í í á š ě ř í č ť í Ž á ě ť
Délka kružnice (obvod kruhu) II
.10.7 Déla užnice (obvod uhu) II Předpolady: 01006 Př. 1: Bod je od středu užnice ( ;cm) vzdálen 7 cm. Uči početně vzdálenost z bodu do bodu, teý je tečným bodem tečny užnice jdoucí z bodu. vůj výslede
MOMENT SETRVAČNOSTI. Obecná část Pomocí Newtonova pohybového zákona síly můžeme odvodit pohybovou rovnici pro rotační pohyb:
MOMENT SETRVAČNOST Obecná část Pomocí Newtonova pohybového záona síly můžeme odvodit pohybovou rovnici pro rotační pohyb: dω M = = ε, (1) d t de M je moment vnější síly působící na těleso, ω úhlová rychlost,
Hlavní body. Keplerovy zákony Newtonův gravitační zákon. Konzervativní pole. Gravitační pole v blízkosti Země Planetární pohyby
Úvod do gavitace Hlavní body Kepleovy zákony Newtonův gavitační zákon Gavitační pole v blízkosti Země Planetání pohyby Konzevativní pole Potenciál a potenciální enegie Vztah intenzity a potenciálu Úvod
STACIONÁRNÍ MAGNETICKÉ POLE
Příklay: 1. Přímý voič o élce 0,40 m, kterým prochází prou 21 A, leží v homogenním magnetickém poli kolmo k inukčním čarám. Velikost vektoru magnetické inukce je 1,2 T. Vypočtěte práci, kterou musíme vykonat
V případě plynných látek mohu tuto rovnovážnou konstantu přepočítat na rovnovážnou konstantu tlakovou (dosazuji relativní parciální tlaky):
1 vičení 9 hemiká ovnováh Definie ovnovážné konstnty: A + B + D B A D ] [ ] [ ] [ ] [ Toto je konentční ovnovážná konstnt, oszuji ovnovážné eltivní molání konente látek, tey konente, kteé mjí látky ve
Diferenciální operátory vektorové analýzy verze 1.1
Úvod Difeenciální opeátoy vektoové analýzy veze. Následující text popisuje difeenciální opeátoy vektoové analýzy. Měl by sloužit především studentům předmětu MATEMAT na Univezitě Hadec Kálové k přípavě
e²ení testu 1 P íklad 1 v 1 u 1 u 2 v 2 Mechanika a kontinuum NAFY listopadu 2016
e²ení testu Mechania a ontinuu NAFY00 8. listopadu 06 P ílad Zadání: Eletron o ineticé energii E se srazí s valen ní eletrone argonu a ionizuje jej. P i ionizaci se ást energie nalétávajícího eletronu
ř ř Ž ž ě á ň ě ě Ž ý ý ú ů ž ý ř š áť ý š ě ž ě ť é šť á š á ž éž á Ž š á ě ý á ý ú Ý š ř á ž áž ě é ř Ž Š ě ž ě á é řá é Í š ř á ř ěř ň é ž ž ě Ú é
Ž ř á Č ř é ýí ě á ě ř ý ž á ě é Ž ý úř Ú á ž á ř ý ž á á Ť š á Č Íá ř é ě ý ó á š á ř é ž é é á ž á á Ž á ň á ž áš á á ú ů Ž ó ú ů ž á ú ůž á ě á ž á Í Ž ž Í á ř ě ž ř ě Ž Ž š š Íé šť á é áž Í é é ř ě
MOMENT SETRVAČNOSTI. Obecná část Pomocí Newtonova pohybového zákona síly můžeme odvodit pohybovou rovnici pro rotační pohyb:
MOMENT SETRVAČNOST Obecná část Pomocí Newtonova pohybového záona síly můžeme odvodit pohybovou rovnici pro rotační pohyb: dω M = = ε, (1) d t de M je moment vnější síly působící na těleso, ω úhlová rychlost,
Zakřivený nosník. Rovinně zakřivený nosník v rovinné úloze geometrie, reakce, vnitřní síly. Stavební statika, 1.ročník bakalářského studia
Stavební statika, 1.ročník bakalářského stuia Zakřivený nosník Rovinně zakřivený nosník v rovinné úloze geometrie, reakce, vnitřní síly Katera stavební mechaniky Fakulta stavební, VŠB - Technická univerzita
áž íč é č í Š ň č á ů áž í č í Š ý č í á í í í ů š ž á í ú č í í ů ř ří é č é á í á ž á ň š í é í á í ů é é ďí í á č á í č í ů ří í í é č é í í úč í á
í Š á é ř é ří ď í í ů é ý ď Č Á í š á ďí é áž íč é č í Š ň č á ů áž í č í Š ý č í á í í í ů š ž á í ú č í í ů ř ří é č é á í á ž á ň š í é í á í ů é é ďí í á č á í č í ů ří í í é č é í í úč í á ří í ž
č ňé ď í ďí É ý ě á ě ž č í í ť á é áž ě í í ě í ě ř á áž ě í í áž ě í í ň Í č í č č í
ňé ď ď É ý ě á ě ž ť á é áž ě ě ě ř á áž ě áž ě ň Í Í š Á Í Ó á ď ů á ď á á á ě á ý ě é Í Í é á ě é é Ú ý ů ň ě é á á ů ě á á áš é á á á á á á á ť Č ď ů ý ů ě á ď ý ď ď ý á ě ů á ď á á ů é á á ě ý á ý
č íč ý š íč š í é ř í ě ř é ě í č š í ž í č ě á ří ž é ě é á ě é í č é š ř í é í ě í ý á í ů á í ž ř š ž é ř é ě í á í ý š íč é á í ě ě í ž čá ý é žá
ÍČ Ý č ář ý ý č ě í á í ž č ř á ý ří á č é ž í é í š í š ší ý á í ý ý č ě ř č á é ří íč č é é ář í á í ů ší é é í š ý č ě á í ý ů ří ů í ě á č ř á í á í á í á č é ě í íč č á ž ě č é č ě ě č í á í č ě š
NMAF063 Matematika pro fyziky III Zápočtová písemná práce A Termín pro odevzdání 7. prosinec 2018
Jméno: Příkla 4 5 Celkem boů Boů 0 0 0 0 0 00 Získáno Zápočtová písemná páce učená k omácímu vypacování. Nutnou pomínkou po získání zápočtu je zisk více jak 50 boů. Pavila jsou násleující:. Příklay řešte
í ě ý ě ý á ů ě ší á ž á ý á ž ý č ě ě á ý ě ě ě á ž é é ě ř á ů š ý ů ě é í í í č í í ě ř ý é ě ě ě é ě á í á č ý í ří ž ě ý á í č í í í ří í ý á í ž
Ě ĚŠŤ É ří á ý í á ý í Í á í ší ý ň í á ý í čí á ě í ěšé á ě ž ě ť á á ú í é ý ý á ž á ý í á í í š ě í í ří á ž ě ší č é šíř í í ě í í é í ďá á í č ě í á í ý á í ř í á á ž ď á á é í ř á ý í č ý ů č š í
š á Ó ě š á á á Ť ž ě š á á ň á Ž á š Ř Ť Š Í ě Č á á Í á á Á š Íá ž ě á á á Ž ě š ň š ď á Č á ň ž ě Ť ě ě á Ť ň Ť á ě š ž ě Ť Ž á ě á á ě Í ť š á Ž š š Í á á á á ň ž Í ě Ť á á š ž š á ě Ť á á Č á Ť Ď
6 VYBRANÁ ROZDLENÍ DISKRÉTNÍ NÁHODNÉ VELIINY
6 VYBRANÁ ROZDLENÍ DISKRÉTNÍ NÁHODNÉ VELIINY Rozdleí áhodé veliiy je edis, terým defiujeme ravdodobost jev, jež lze touto áhodou veliiou osat. Záladím rozdleím oisujícím výbry bez vraceí je hyergeometricé
ý Č Á É É ž á á á řá Ž ě ě š ř ů á ř š á á á ě š ř ů ř řá ý á á ě á á ě ěř á Č Í á ú á ž áňě á á ě á ý á ř ú á ž ř ř ě ú ř ě ú Í Í Í ě á á á Í ěí Í ř á á ě á á á á á š áš á Íá Í Í á řú ř á ž ě Íá ř á á
Klíčové pojmy Vypište hlavní pojmy: b) Tíhová síla. c) Tíha. d) Gravitační zrychlení. e) Intenzita gravitačního pole
Pojekt Efektivní Učení Refomou oblastí gymnaziálního vzdělávání je spolufinancován Evopským sociálním fondem a státním ozpočtem České epubliky. GRAVITAČNÍ POLE Teoie Slovně i matematicky chaakteizujte
v 1 = at 1, (1) t 1 = v 1
Příklad Statující tyskové letadlo musí mít před vzlétnutím ychlost nejméně 360 km/h. S jakým nejmenším konstantním zychlením může statovat na ozjezdové dáze dlouhé,8 km? Po ychlost v ovnoměně zychleného
ý Č á ý á č ář ý ý ů á ě ě ě ů á žš řá řá šš á ř ř ž šš řá ůž ý á č Ž á ě žš řá č ý ž ě ě á ý á ř ž ř Í ř á ý á á žš Ťá ř ý á ý žš řá ář ý á ý ý á ář
Ť Ť ó ý Č á ý á č ář ý ý ů á ě ě ě ů á žš řá řá šš á ř ř ž šš řá ůž ý á č Ž á ě žš řá č ý ž ě ě á ý á ř ž ř Í ř á ý á á žš Ťá ř ý á ý žš řá ář ý á ý ý á ář č ý á ř á á á ž ž ů áí ů á ý á ž ř á š ý Ž ř
á š á á ě ř é ÍŽ ě Ž Ď ě á Ď á á á é Ž š Ď ě Í é š ň á á ě č ě Ů š Í Ý á ě ě á Í Í Í ě š š ěň é Ž á é ě ě é ňí š Í é á ě ě é š č č č á é ě é ě ě Ď á ě
áě á á Š Á É Ě čá á č é ě ň ě á Í š č é Ž ě é á á Ů ň Í š ě ň ěž ě é ě á Ů á č é á š ě é é ě á ň š š á Í é š ě ň é ě é ě ě é á Ž ň á á č š Í Č č ě ĎÍ ě ěž á é Í á č é é é ě á š ě é š Ž č ě Ž č ě Ž é Ů
Teoretické základy vakuové techniky
Vakuová technika Teoretické základy vakuové techniky tlak plynu tepeln! pohyb molekul st"ední volná dráha molekul proud#ní plynu vakuová vodivost $erpání plyn% ze systém% S klesajícím tlakem se chování
PLASTICITA A CREEP PLASTICITA II
Plasicia II /4 PLATICITA A CREEP PLATICITA II Zbyně Hubý zbyne.huby huby@fs.cvu.cz Plasicia II /4 Deviáoový ozlad enzou naěí, seální ozlad, invaiany, chaaeisicé ovnice Plasicia II /4 Tenzo naěí, enzo deviáou
á Č čá á š é í Ž Ž ň á í í ž č á á á ší Ť Ž Ě í í á á Č é á é é é é é í é č á Č á é Ž á á á Č é á í á á ňí á ž í é ž í é ň Í í ňí éť š á í é Í č í ž é
á Č Ťí í é Ó ÍÓ Ó Ť í Ž á í á ň ž é á ď á ší á á é š á č č í í ú é á á á č Ž í é š Ť Ť á íí á íž ží Ž Ť č í Ž é á á é í č é Ž č é á í é Ť š Ž í é í á č Ť á á é ň é Úň š ň á í č ž Ťíčí í é č í í č Ť í í
( ) ( ) 2 2 B A B A ( ) ( ) ( ) B A B A B A
Vzdálenost dvou bod, sted úseky Ž Vzdálenost dvou bod Pi vyšetování vzájemné polohy bod, pímek a rovin lze použít libovolnou vhodn zvolenou soustavu souadnic (afinní). však pi vyšetování metrických vlastností
ř ž č ú é ě é ě š í ř á á ř ě ý ž š í íž ří ě č á ě ý á á ž ř é ř é č é á ř úč í ý ů ří ý ů í á ž é á ý á á í ě é á í í í í é č ě í ř š í éž č ě č ž á
ČÁ É á ý í á ý í á é á ř á í ý í é é řá á í č Ú í š ý ů ě é í á í é ř ž ě ě á ě ě ý ář ý í ý á á ň í é ř ší á ů ířů é á ž ý ě é á í ý á á í íř é ř é ř é č é á í á á í ř š é Íí í á á á í é ý š ě ů ď í ž
PLASTICITA A CREEP PLASTICITA II
Plasicia II /4 PLATICITA A CREEP PLATICITA II Zbyně Hubý zbyne.huby huby@fs.cvu.cz Plasicia II /4 Deviáoový ozlad enzou naěí, seální ozlad, invaiany, chaaeisicé ovnice Plasicia II /4 Tenzo naěí, enzo deviáou
Příklad 70 Vypočet konstanty šíření (fázová konstanta, měrný útlum)
Přílad 7 Vypočt onstanty šířní (fáová onstanta, ěný útlu) adání : Rovinná haonicá ltoagnticá vlna o itočtu : a) f 5 b) f 7 M c) f 9 G s šíří v postřdí s těito paaty:.[ S ], ε 8, µ. Vaianta a) Vaianta b)
š É á ě á š Í Í ě Í š áě í š í Ž í í Ží é ě á Í í á í ě á š í í ě ě Ž é Ž čá á á ě ě á á í á Ť á ě ňí ě ž á í Í á í Ž ě á á ň ě é á á í áč éí Úň í í Ž
áš Ó á Á Ý Í Í Ó š á ň í čí á é é áň č ň č á ě á é í č á Í č é Ž í á é č é Ó ě é í Ž ě č é é á Ž ňí ě Ď íž š í ě á á í á Ť á ě á ŽÍí Ž í Ó ě Ž í ě Ž á í é ě ší á ě Ď ě é é š Ó Ó á Ž ě í á í í Í í í ň Ž
Í í Ó Ť á í íě Ť ě á í Ť Ť é á í ší á í š ě í ě é Ť Č š Ť á í š á é á ě Ť á Ž ě ě š áťů á á á ě á Ž ě á ší á Ž í ž í á é Íí š í á ě ž Ž ě ší éí Ž í í
é é á é Ííž é ž ě Ů ž é Ťí ě é é ě á á á á é í é á í í á ě é ší ě á é í í ě é á ě ě í é Ť é ě í ší ší á Ťí í é ě ě š ě ší Ť Ííž í Ť é í á é í ě éá ě á í é í á Ž á é í ŤíŽ í é ě ě ší é ť š Ť á í š ť Ž ě
ú ú ň Ž Ž Ť ú Č ň ť ď ú Č ň Č Ť Ž Ť Ť ť Ť Ž ď Č Š Ž ň ť ú ď ú ň Ť Ž ú ď ú ť Ť Ť Ž ú Č ň Ž Č ú Ž ť Ž ť Ž ť ť Š ó ť É ť ť ť ť ó ť ú Ž ó Ž ú ú Ť ň Ť Č Ý Ť Ť Ž Ž ť Ž Ž Ž ú ň ň ó ť Ž Ž Ú Č Ť Ž ň ó ú Ž ď ň Á
č Ú Í ř
č Ú ř ť á ě á é á ý ě ě é ů ě č ň ě ř é ú ř ž č ě ň ř á ě ě ě ř ů žý č ú ť ě ř ť á š šť č ž ý ů ů ň ě ř ě č é ř á ž ž ž ď š ě ň ů ú Ě é ř á ě ě ř ř ě ř á ý ý ú ř ěž ó ě ý ž ě ý ř ř á ě ě ř š ž š ř ú ý
... ..4 4. 2 P Ř I J Í M A C Í Ř Í Z E N Í ..5 V O Š...
2 0 1 1 / 2 01 2 V ý r o č n í z p r á v a o č i n n o s t i š š k o l n í r o k 1 1 / 2 02 0 12 Z p r a c o v a l : I n g. P e t r a M a n s f e l d, o vm ág r. D a g m al r a d Vy k o v á D o k u m e
š í í š ó ý ř Č é ó ěí í č é Č ý í áš ěě ý ý ú í ý ů ý ý ě á ý ď í ž ž á č í á ž ř é í í í ě í í ý á í ý ě á é ř š á ý š í é ů č ú ě ý í ř í í ř í Í ž
ě áňí š í í š ó ý ř Č é ó ěí í č é Č ý í áš ěě ý ý ú í ý ů ý ý ě á ý ď í ž ž á č í á ž ř é í í í ě í í ý á í ý ě á é ř š á ý š í é ů č ú ě ý í ř í í ř í Í ž ý ý ý ě ší í í ý ě í ěč ý ů ží í í ří í ů ř
C Charakteristiky silničních motorových vozidel
C Chaaktetky lnčních otoových vozel Toto téa e zabývá záklaní etoa tanovení někteých povozních chaaktetk lnčních otoových vozel, kteé pak náleně louží k pouzování užtných vlatnotí těchto vozel. Stanovení
Statika soustavy těles.
Statika soustavy těles Základy mechaniky, 6 přednáška Obsah přednášky : uvolňování soustavy těles, sestavování rovnic rovnováhy a řešení reakcí, statická určitost, neurčitost a pohyblivost, prut a jeho
... 4. 1 P Ř I J Í M A C Í Ř Í Z E N Í ..4 V O Š...
2 0 1 2 / 2 01 V ý r o č n í z p r á v a o č i n n o s t i š š k o l n í k r2o0 1 2 / 2 01 Z p r a c o v a l : I n g. P e t r a M a n s f e l d o v á D o k u m e n t : I I V O S / I / S M 9 8 8 S c h v
ýř Úč č Í ř ř ř ý š ý Í ě ž Ž č Ž ř ě Ž ě č Ž č č č č ě š ř ř ě š ú ě řč ř ř ě ť ř ý ř Ž Ú ř š ú ě ě ý ú š ý č ě š ě ě ý ý Í ř ý č ž ý ý ř č ě ě ý ý ý ý ý č ř ý ž Ž ěú ř ř ž ě Í ř ň ě ý ě ě ř ř ý ř ž ř
Teorie. iars 1/9 Čepové a kolíkové spoje
Čeové a kolíkové soje V článku jsou oužita ata, ostuy, algoritmy a úaje z oborné literatury a norem ANSI, ISO, DIN a alších. Seznam norem: ANSI B8.8., ANSI B8.8., ISO 338, ISO 339, ISO 30, ISO 3, ISO 8733,
4. Analytická geometrie v prostoru
. alcá geomee v oso V aalcé geome so geomecé obe chaaeová omocí číselých údaů. Vlasos geomecých obeů so sdová v edom e í osoů: ooměý eledovsý oso, o. E (oso), dvooměý eledovsý oso, o. E (ova), edooměý
á ó ší ř ě á ě ě á í í í é ří ž Í á ě Í š í í í ó í ě é í í é ř Í é í ť í ří š ě á éž ž á ž á áá á í í č ě ř č é ď Ú á é ě ě É á š ě í Ž á í íč Í É ř
ě í Íč í é íž ě Č é á ť ž ší ť ř č í á í ž ř ě é ř ž á í ů é ř ě á č é é ě ř Íž á š ěí Í ší Í š Ě ří é é ž í č ý ů á í ě é ř í č ě š Ž ží á í í é í ě š č í í í í á í é é á Í ó í ž ě á íš é é č éé ť á ó
Gravitační pole. a nepřímo úměrná čtverci vzdáleností r. r r
Newtonův avitační zákon: Gavitační pole ezi dvěa tělesy o hotnostech 1 a, kteé jsou od sebe vzdáleny o, působí stejně velké síly vzájené přitažlivosti, jejichž velikost je přío úěná součinu hotností 1
F5 JEDNODUCHÁ KONZERVATIVNÍ POLE
F5 JEDNODUCHÁ KONZERVATIVNÍ POLE Evopský sociální fond Paha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti F5 JEDNODUCHÁ KONZERVATIVNÍ POLE Asi nejznámějším konzevativním polem je gavitační silové pole Ke gavitační
MĚŘENÍ MOMENTU SETRVAČNOSTI Z DOBY KYVU
Úloha č 5 MĚŘENÍ MOMENTU SETRVAČNOSTI Z DOBY KYVU ÚKOL MĚŘENÍ: Určete moment setrvačnosti ruhové a obdélníové desy vzhledem jednotlivým osám z doby yvu Vypočtěte moment setrvačnosti ruhové a obdélníové
Řešení úloh 1. kola 59. ročníku fyzikální olympiády. Kategorie D Autor úloh: J. Jírů
Řešení úo. koa 59. ročníku fyzikání oympiáy. Kategorie D Autor úoh: J. Jírů Obr. 1 1.a) Označme v veikost rychosti pavce vzheem k voě a v 0 veikost rychosti toku řeky. Pak patí Číseně vychází α = 38. b)
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
F8 KEPLEOVY ZÁKONY Evopský sociální fond Paha & EU: Investujeme do vaší udoucnosti F8 KEPLEOVY ZÁKONY Kepleovy zákony po planetání pohy zfomuloval Johannes Keple (1571 1630) na základě měření Tychona Baheho
2 HODINY. - jedná se o další velmi dležitou množinu bod urité vlastnosti. P: Narýsuj si kružnici k se stedem S a polomrem 6 cm.
T H A L E T O V A K R U Ž N I E 2 HODINY - jedná se o další velmi dležitou množinu bod urité vlastnosti P: Narýsuj si ružnici se stedem S a polomrem 6 cm. 1. Sestroj libovolný prmr ružnice Krajní body
ž á ž íí á í í á á é í á é ší ě Ž č á á ší š á í í í ě ě ň ě ť á ť ě š é á Ž Ťí ě á ě Í Ť í ž í é ě á ž í š Ó Č íž í á á ž íž Ž é č ě á ě é á é é ě í
š í á é á ě á é á á ě ě Ž í é í Í í é á Ťí Š í Ó Ťí í ě í Ť í ž š ž é ě é ě á ě ž á í á č ě ě ěď ě č ě í ě ě í é á Ó ě ž é í ší é Ž ž ň áš é Ťí ě á č ě é í í Ž á Ť ší ě é í éť č á é ě í ě č é č é č ě í
ř í ú í ě ě é á í č ěž š ě ř á í ě ú í ž ř í ž č ě č ú í č ě č ě í č č á í í ří í á í ě á é é ě í á í á č é í ě á č ě éř š í ě é á í ě ř ů ů é žň í á
Ó ě é ě ý á íč á í ě é á í ř ě é ó ž é é á č é ó ě ší íř ář ší í é á é ě ř á č ý ý é á ř ě ř á í í á ě í á í ě š í ř ů ř š ě č í Ž č á ě í á á í ý ý á ý á ý Ž é ší é é ó í í ý ě á í č í ě š é š é é č ě
MECHANICKÉ KMITÁNÍ NETLUMENÉ
MECHANICKÉ KMITÁNÍ NETLUMENÉ Kitání je PERIODICKÝ pohyb hotného bodu (tělesa). Pohybuje se z jedné rajní polohy KP do druhé rajní polohy KP a zpět. Jaýoliv itající objet se nazývá OSCILÁTOR. A je aplituda
í í ž á ů č ř í Íý ú ě é íč ě áčě ěř Í á ě čč áď ě á ý ý ěš é ú ě í é š ě í ž ří ě é šá ě ý á ě á é á ě é č Í í ě á ě ě é š Í á á Í Í ž á í á š š řě ě ř á Ž ě Í í í čí š á š ě ý ží č á ě í í š ě í ý á
a ar - --... Zlomek umocnime tak, že umocnime zvlášt citatele ijmenovatele.
30 4 Mocniny a odmocniny 41 Mocninv s piozeným exponentem S mocninami s piozeným exponentem jste se již sesnámili na základní škole V této kapitole si zopakujeme definici a základní pavidla po pocítání
SMR 1. Pavel Padevět
SMR Pavel Padevět Oganzace předmětu Přednášející Pavel Padevět, K 3, D 09 e-mal: pavel.padevet@fsv.cvut.cz Infomace k předmětu: https://mech.fsv.cvut.cz/student SMR Heslo: odné číslo bez lomítka (případně
Metoda konjugovaných gradientů
0 Metoda onjugovaných gradientů Ludě Kučera MFF UK 11. ledna 2017 V tomto textu je popsáno, ja metodou onjugovaných gradientů řešit soustavu lineárních rovnic Ax = b, de b je daný vetor a A je symetricá
Pohyb tělesa, základní typy pohybů, pohyb posuvný a rotační. Obsah přednášky : typy pohybů tělesa posuvný pohyb rotační pohyb geometrie hmot
Pohyb tělesa, základní typy pohybů, pohyb posuvný a otační Obsah přednášky : typy pohybů tělesa posuvný pohyb otační pohyb geoetie hot Pohyb tělesa, základní typy pohybů, pohyb posuvný a otační posuvný
3. Systémy (elementárních) reakcí. Vratné, paralelní, následné reakce. Komplexní reakční systémy.
3. Sysémy (elemenáníh) eaí. Vané, aalelní, náslené eae. Komlexní eační sysémy. řílay olymeae Kaalyé a enzymaé eae Hoření Vzn nové fáze v heeogenníh sousaváh Zálaní haaesy velý oče slože(n > 0 6 ) složý
Ý Á Í ŘÁ Č Á
Ý Á Í ŘÁ Č Á Ř Á úč ř č ě ů Ť é č ě š ř ž š é é š é é Ý ž š é ó ó ť š ž ů é Ť é ž é ů ú š ň ž ě š ž š é é ř š š ě š ó č é ů š ě ř š ť ť é ř ž ó ř š é Ť é ě š ř ě ř š ř ě ó é é ú ů Á ř é é é č š é ř ž ř
P Y T H A G O R O V A V T A V P R O S T O R U (2 hodiny)
P Y T H A G O R O V A V T A V P R O T O R U hodiny V této ýkoé hodin si zksíš nkolik málo úloh n žití Pythgoroy ty tlesech. Doosd znáš dobe oze tto tles kádr, krychle jso to lstn tyboké hrnoly, trojboký
Žť í Ž é Ě ý ň é Ť í
á á á ě ě ý ů ě ě Žť í Ž é Ě ý ň é Ť í Á Ž ř Í ě í ě í ě ď š ě í í í í š ť ž áů ě á í í ě í ý ž ě ě š š ě á á í ž ú ší ůí á áť é í é č ří ě ž ě ě č í íž ší ě á á Í ř Í ě ř č ě á š Íá Í á ú Í š á ř é í
Č Á ý á é í í é ú á ě ž é ř á Ž ě é ř š é ž ý ří ý ž ě ň ě í ř ř í ž ý á ů á é í é í ů ě ě í ž é ů í ěž éú í ú ě ž ů á ě Ž řú ň ň áž ž ě é ě ř éů é í í ž ů ř í í é é í ř é í í í ů í í ř í ž á é Ž Ť é ú
1 Tuhé těleso a jeho pohyb
1 Tuhé těleso a jeho pohyb Tuhé těleso (TT) působením vnějších sil se nemění jeho tvar ani objem nedochází k jeho deformaci neuvažuje se jeho částicová struktura, těleso považujeme za tzv. kontinuum spojité