ÚVOD MODELY STÁRNUTÍ (1)
|
|
- Kristýna Bílková
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 lktrické a kombinované stárnutí izolačních matriálů P. Trnka Katdra tchnologií a měřní, Fakulta lktrotchnická, ZČU v Plzni, Univrzitní 26, Plzň -mail : pavl@kt.zcu.cz Anotac: Diagnostika stavu zařízní, jho schopnosti nadál vykonávat bz poruchy svou funkci j důlžitým tchnickým oborm. Pro přsnou diagnostiku jsou potřbné diagnostické systémy off-lin i on-lin diagnostiky jdnotlivých podsystémů sldovaného zařízní. U lktrického zařízní j klíčový izolační podsystém. U izolačního matriálu s slduj řada lktrických paramtrů a z nich s usuzuj na dobu životnosti v daném zařízní. K vlastnímu návrhu zařízní s přidávají i další fyzikální a chmické faktory, ktré na sldovaný matriál působí. Tato studi s zabývá určováním životnostních charaktristik izolačních matriálů za pomoci modlů stárnutí. ÚVOD Návrh izolačního systému s dfinovanou mírou spolhlivosti vyžaduj co njlpší pochopní dějů k jakým běhm jho dtriorizac bud docházt. Pro lpší popis stárnutí matriálu j výhodné použití modlů stárnutí, ktré budou popisovat životnost daného matriálu. Matmatický či fyzikální modl napomáhá k pochopní dějů probíhajících v matriálu. Čím lpší mám znalosti o fyzikálně chmických vlastnostch zkoumaného matriálu tzn. např. hodnoty aktivační nrgi, tploty sklného přchodu, rychlosti koagulac, informac o injktaci náboj, rychlost pohybu náboj, vznik prostorového náboj atd. a o vnějších měřitlných fnomnologických projvch jako např. doby do průrazu, průrazná napětí, rsorpční charaktristiky, izolační odpor atd., tím lpší modl stárnutí lz sstavit. Na druhou stranu matmatický popis stárnutí izolačního matriálu nám umožňuj přdpovědět fyzikální procsy, k ktrým v izolačním matriálu dochází. Zahrnout do modlu stárnutí všchny dtriorizační faktory působící na izolační systém nbud asi nikdy možno. Mzi působící faktory můžm kromě lktrického namáhání, ktré j pro nás klíčové, také zahrnout stárnutí mchanické, tplné, biologické faktory, účinky chmikálií, zářní atd. lktrické namáhání bylo dlouho rozdělováno, pominm-li vlikost napětí, pouz na stjnosměrné a střídavé. Toto rozdělní spolu s rozvojm modrních tchnologií přstalo stačit. V současnosti jsou sldovány účinky např. vysokofrkvnčních napětí s ohldm na jho tvar, fázi i amplitudu. Tato napětí jsou gnrována např. měniči kmitočtu v pohonch s asynchronními motory. Další sldovaným jvm jsou účinky impulzů v intrakci s prostorovým nábojm v obvodch stjnosměrných apod. Důlžité j sldovat životnost lktroizolačních matriálů a stanovovat po jakou dobu jsou schopny plnit svoji funkci. K tomuto účlu s používají rozličné modly stárnutí. MODLY STÁRNUTÍ Modly stárnutí matriálu při působní jdnoho faktoru Modly stárnutí z hldiska druhů působícího dgradačního faktoru můžm rozdělit na: Modly tplného stárnutí - odolnost lktrických zařízní závisí na tplné odolnosti izolačního systému, ktrý většinou tvoří njslabší článk sériového spolhlivostního řtězc clého zařízní. Zařazní izolačního systému do určité třídy tplné odolnosti můž být provdno jn podl výsldků zkoušk zrychlného stárnutí. Souvislost mzi délkou xprimntu, tj. životností izolac τ T (h) a tplotou T (K), při ktré izolac stárn vychází z mpirického Montsingrova pravidla [1]. T A (1) kd: A a B jsou matriálové konstanty, ktré musí být určny xprimntálně. Dobu života lz určit také z Arrhniovy rovnic: Wa (2) RT a. T kd: Wa - aktivační nrgi procsu (V), R - univrzální plynová konstanta, a - konstanta závislá na koncntraci vzniklých aktivních molkul, T - absolutní tplota (K). Modly lktrického stárnutí - lktrické stárnutí izolac j jdním z dominantních faktorů ovlivňujících stárnutí izolačního systému. Bohužl o přsném mchanizmu působní lktrického pol na stárnutí matriálu j v současnosti známo jn vlmi málo a většina poznatků jsou spíš mpirického charaktru. Pro modlování vlivu lktrického pol na dobu života matriálu jsou používány násldující modly [2]:
2 Mocninný modl: n k. (3) xponnciální modl: (4) b kd: τ - j doba života (h), - j intnzita lktrického pol a konstanty (kv.mm -1 ), a, k, n, b - jsou konstanty ktré j třba určit mpiricky. Zmíněné modly popisují stárnutí v jakémkoli matriálu, ktrý j vystavn působní lktrického pol. Pro tyto modly nní třba znát dokonal všchny procsy, ktré lktrické pol v matriálu indukuj, ani další okolnosti, jako např. přítomnost částčných výbojů. Modl dokonc nní závislý ani na struktuř systému ani na konfiguraci lktrod a rozložní lktrického pol. Vztahy (3) a (4) jsou pouz mpiricky odvozné modly, ktré popisují vliv intnzity lktrického pol na stárnutí izolačního systému. Přsto tyto modly poskytují poměrně dobré výsldky a vypočtné doby života korspondují s ralitou. Zmíněné modly (zjména xponnciální modl) ovšm slhávají při nižších hladinách intnzity lktrického pol. To j vysvětlováno torií, podl ktré xistuj určitá prahová intnzita, pod ktrou již lktrické pol stárnutí matriálu nzpůsobuj. Modly mchanického stárnutí jichž xistuj vlké množství v závislosti na různých vlastnostch matriálů a různých druzích mchanického namáhání vycházjí z různých přdpokladů. Například xponnciální modl vycházjící z tori mchanizmu růstu trhlin při tahovém napětí dl Odinga [3]. Modl přdpokládá, ž vakantní místa s budou přmisťovat z objmu, ktrý podléhá pružnému roztažní do objmů méně roztažných. Počítá změny koncntrac vakancí v vztahu k vytvořní trhlin vlivm tahového zatížní. dn V oc (5) d V oc j rychlost koagulac a usazování vakancí úměrná jjich počtu (N) za jdnotku času (τ). M m C 1 m (6) A kd: τ M j doba do lomu (h), σ j mchanické napětí (Pa) m j ukazatl charaktrizující způsobilost hromadit vakanc, C, A, β jsou konstanty, α j paramtr při odvozní (6) použitého vztahu dl J. Nadi [3]. Další modly jsou např. Dchťarův a Usipovovův vycházjící z přdstav o úloz vakancí. Přdpokládají, ž fyzikální stav oblasti rozrušní j podobný zárodkům natavování (vakanc j obklopna skupinou nuspořádaných atomů, takž krystalografická mřížka v jjím okolí nabývá podoby blízké kapalnému stavu při tplotě tání). Rozrušování j spojno s vznikm určitého kritického množství zárodků kapalné fáz násldkm zvětšování koncntrac natavovaných cntr [3]. Výsldkm odvozní j vztah (7), p B. Q0 RT qva 2RT (7) kd: τ p j doba do lomu (h), V a j objm molu atomů (m 3 ), q j koficint charaktrizující koncntraci napětí v oblasti porušování, Q 0 j aktivační nrgi samodifúz, T j tplota (K), σ j mchanické napětí (Pa), R j univrzální plynová konstanta, B j konstanta. Modly stárnutí při působní víc faktorů současně Jstliž j izolační matriál vystavn současně vlivu lktrického pol a zvýšné tploty, v výsldku většinou k slhání matriálu dochází dřív nž kdyby byl matriál vystavn působní obou faktorů zvlášť. Výsldné stárnutí totiž nutně nmusí být prostým algbraickým součtm účinků. To nastává v případě intrakc dvou nbo víc mchanizmů stárnutí. V zásadě rozlišujm dva druhy intrakc: přímou a npřímou. Přímou intrakci lz popsat jako stav, kdy s jdnotlivé působící vlivy navzájm ovlivňují do takové míry, ž jjich působní j diamtrálně, odlišné od stavu kdy působí tyto vlivy jdnotlivě. Typickým příkladm takového působní j oxidac za zvýšné tploty. Samotná zvýšná tplota nijak radikálně na matriál npůsobí, ovšm za přítomnosti kyslíku vlmi výrazně urychluj oxidační rakc. Stjně tak jako oxidac při pokojové tplotě nijak radikálně matriál ndgraduj. Npřímou intrakci můžm dfinovat jako situaci, kdy několik faktorů působí současně na matriál, jdnotlivé působící vlivy zůstávají nzměněny, jako by působily samostatně, al k ovlivnění dochází prostřdnictvím jjich účinků. Jako npřímou intrakci můžm označit například současné působní mchanického namáhání a lktrického pol. Mchanické namáhání můž rozrušit matriál a tím dojd k nárůstu částčných výbojů, ktré způsobí rychljší zstárnutí matriálu. Fakt, ž dochází k intrakcím mzi jdnotlivými faktory ovlivňujícími stárnutí j třba
3 zahrnout do matmatických modlů ktré tyto děj popisují. V současné době xistuj několik modlů, ktré popisují chování matriálů při současném působní lktrického pol a zvýšné tploty. Jako příklad používaných modlů stárnutí můžm uvést: Simoniho modl, Ramuúv modl, Fallouův modl a modl podl Crina. Tyto modly nám ukazují rozdílné přístupy k této problmatic. Zatímco Simoniho, Ramuúv a Faluúv modl jsou víc méně mpirickými vztahy, kd j třba něktré konstanty získat xprimntálně v modlových podmínkách, modl podl Crina s snaží být plnohodnotnou fyzikální torií stárnutí. Crinaúv modl - Crin vysvětluj procs stárnutí pomocí přdstavy dvojité potnciálové jámy. Tato trori j blíž popsána např. v [4]. nrgtická bariéra odděluj provozuschopný stav od stavu slhání. Aby s systém dostal z provozuschopného stavu do stavu slhání potřbuj dostatčnou nrgii potřbnou k přkonání nrgtické bariéry. Pravděpodobnost získání dostatčné nrgi k přchodu bariéry a tj. pravděpodobnost slhání systému j dána Boltzmanovou statistikou. Tomuto procsu významně napomáhá lktrické pol, tím ž dformuj nrgtickou bariéru obr. 1. Výška nrgtické bariéry s na straně provozuschopného vztahu snižuj o ΔW a o stjnou hodnotu s na straně poruchového stavu zvyšuj o stjnou hodnotu. Tím s vlmi významně zvyšuj pravděpodobnost přchodu. Čas potřbný k přchodu nrgtické bariéry do stavu slhání j podl Crina doba života izolačního systému. Crin uvádí ž střdní doba života matriálu j střdní doba přchodu nrgtické bariéry ktrou lz vyjádřit pomocí Boltzmanovy statistiky a pomocí zákonů trmodynamiky. W h k T B cosh (8) k BT k BT kd: h j Plankova konstanta, k B j Boltzmanova konstanta, ΔW j volná aktivační nrgi, λ j vzdálnost mzi oběma stavy a j lktrický náboj částic ovlivňujících procs stárnutí. To znamná, ž pokud nní přítomno lktrické pol, Crinúv modl přstává být dfinován, tj. ztrácí význam. Paramtry ΔW a λ jsou funkcmi tploty, jsou Crinam blíž nurčné a j třba j stanovit individuálně přičmž s vychází z konkrétních podmínk, např. jakými mchanizmy ovlivňuj zvýšná tplota kintiku chmických rakcí apod. Urční těchto funkcí j ovšm vlmi obtížné a j třba říci ž v tomto bodě jště Crinova tori nní zcla dokončná a j třba ji dopracovat. Ovšm v tomto modlu j jště víc podobně ndořšných bodů a j třba konstatovat, ž použití tohoto modlu j v praxi vlmi omzné. n r g i Obr. 1: Vzdálnost Modl stárnutí matriálu jako dvojité potnciálové jámy [4], [8]. V oblasti vlmi vysokých hodnot lktrického pol kdy j možno konstatovat ž λ < k B T lz vztah (8) zjdnodušit: W h k BT W k T B (9) Z této rovnic j lép patrné jakým způsobm Crin zahrnuj vliv intrakc mzi lktrickým a tplným polm do svého modlu. Výška nrgtické bariéry ΔW j snížna o λ a tím s snižuj doba života τ. Pro hodnoty tploty a intnzity lktrického pol pro ktré platí λ << k B T, tj. oblast vysokých hodnot lktrického pol má křivka životnosti spíš xponnciální charaktr. Pro oblast nízkých intnzit lktrického pol křivka životnosti má jn vlmi zvolna klsající profil, což korsponduj s Simoniho torií prahové intnzity lktrického pol. Pro střídavé lktrické pol, uvádí Crin t al., uvdno např. v [4] modl (9). W kt 0 2 h 1 V csc h F 0 (9) 2 fkt 2 kt kd: ΔV F j aktivační úrovň procsu při namáhání lktrickým polm, f j akclrační koficint úměrný frkvnci. URČOVÁNÍ ŽIVOTNOSNÍ KŘIVKY xprimnty Směr procsu stárnutí I. II. -ΔW +ΔW Normální stav Za přítomnosti lktrického pol Výzkum v oblasti stárnutí matriálů j poměrně propracovaný z hldisk lktrického, tplného, mchanického stárnutí i vlivů okolí. V oblasti lktrického stárnutí izolačních matriálů jsou dlouho sldovány vlivy střídavého i stjnosměrného namáhání/stárnutí. Poměrně novým problémm j lktrické stárnutí sic střídavým napětím n
4 Jdná s o tstování vinutí asynchronních strojů. Prvně jmnované vzorky měli lpší tvar pro prcizní měřní lktrických paramtrů běhm stárnutí, druhé pak s svým prostorovým uspořádáním maximálně blížily tvaru izolovaných tyčí vinutí asynchronního motoru. Obr. 2: Charaktristický tvar vysokofrkvnčního napěťového pulzu. sinusového tvaru vlny, al napěťovými pulzy s strmými náběžnými hranami, obr. 2. Tyto tvary napětí s objvují např. v lktrických pohonch s měniči kmitočtu. V době, kdy s v výkonové lktronic používaly jako spínací součástky tyristory s strmosti nárůstů napětí pohybovaly pod hranicí 500 V/μs, ktrá bývá označována jako hranic, kd s již pulzní namáhání začíná silně projvovat. Současné strmosti nárůstů napětí na izolačním matriálu dosahují až15 kv/μs při opakovacích frkvncích v řádu jdnotk kilohrtz. V této práci jsou przntovány výsldky tstování vlivu pulzního namáhání na izolační systémy. Tstovány byly izolační matriály pro hlavní i drážkovou izolaci točivých strojů. Pro porovnání byly vzorky stárnuty také na střídavém napětí 50 Hz běžné sinusové vlny. Běhm stárnutí byly prováděny odběry pro tstování vybraných lktrických paramtrů. Na obr. 3 j zachycno pracoviště pro vysokonapěťové, vysokofrkvnční pulzní namáhání vzorků [5]. Vzorky jsou dlouhodobě stárnuty v stíněných komorách s odsáváním zplodin vzniklých dgradací běhm tstu. V podobném zařízní jsou stárnuty vzorky při střídavém napětí 50 Hz. Obr. 3: Vzorky Pracoviště pro vysokonapěťové a vysokofrkvnční pulzní namáhání vzorků izolačních matriálů. Pro lktrické stárnutí byly použity vzorky dvou základních tvarů. Plošné vzorky o vlikosti 10 x 10 cm různých tloušťk, dl daného matriálu a vzorky v tvaru izolovaných tyčí, obr. 4 (a), (b). Obr. 4: (a) (b) Tyčový (a) a plošné (b) vzorky izolačních matriálů pro lktrické stárnutí. Tstované lktrické paramtry Běhm lktrického či kombinovaného stárnutí byly tstovány vybrané lktrické paramtry. Tyto paramtry i zobcněné výsldky z mnoha měřní jsou uvdny v tab. 1. V tabulc jsou uvdny výsldky měřní vývoj lktrických paramtrů běhm lktrického stárnutí pulzním napětím. Pro zvýraznění rozdílu byly vztažny k výsldkům naměřným pro lktrické stárnutí při sinusovém namáhání 50 Hz. Tyto výsldky shrnují dlouhodobé zkoušky prováděné na různých izolačních matriálch. Tab. 1: Změny lktrických paramtrů běhm lktrického stárnutí. Tstovaný lktrický paramtr Zapalovací napětí částčných výbojů Náboj částčných výbojů Poloha měřno při částčných 50 Hz sinus výbojů na měřno při vlně napětí pulzním u Počt impulsů částčných výbojů za jdnotku času Izolační odpor vzorku Ztrátový činitl Plocha pod absorpční křivkou Kapacita vzorku Polovodivé ochrany Vývoj paramtru běhm lktrického stárnutí pulzním napětím vztažno k vývoji při 50 Hz bz rozdílu mírně rostoucí zatím nprokázáno aktivita na hranách napěťových pulzů zatím nprokázáno klsající rostoucí rostoucí rostoucí silně dgradují
5 VÝSLDKY Na obr. 5 jsou zobrazny výsldky měřní aktivity částčných výbojů na vzorcích přd lktrickým stárnutím a po zstárnutí lktrickým polm. V případě (b) s jdná o vzorky matriálu Rlanx, stárnutého sinusovým napětím 5 kv, 50 Hz po dobu 600 h. Rozdíl oproti měřní (a), na vzorku jště přd samotnými xpozicmi j pozorovatlný hlavně na fázovém rozložní výbojů na sinusové vlně napětí. Na zstárnutém vzorku můžm pozorovat určité oddělní části výbojů od hlavní obalové křivky, označné v obr. 5 (b) bílými šipkami. Toto oddělní indikuj vytvořní dutink na povrchu izolačního matriálu vlivm dgradac lktrickým polm. Jv byl xprimntálně namodlován v [6]. V případě pulzního namáhání vzorku po dobu 300 h napětím ± 1 kv a šířkou pulzu 10 μs, obr. 5 (c), došlo k výraznému snížní výbojové aktivity, zjména v záporné půlpriodě měřní. Tnto jv nastává vyplněním mikrodutink v matriálu uhlíkm, ktrý vzniká rozkladm vlastního izolačního matriálu při lktrickém stárnutí. Tím dojd k vytvořní vodivé vrstvy, ktrá brání další výbojové činnosti. Toto stádium j charaktristické pro lktrickým polm zahořný izolační matriál. V násldné dgradaci opět dojd k zvýšní výbojové činnosti spojováním dutink v kanálky a v přdprůrazových stavch. Na obr. 6 jsou uvdny životnostní křivky pro tstovanou drážkovou izolaci malých točivých strojů. Tstovaná izolac s skládá z tří polystrových vrstv. Čas (s) ,0 Obr. 6: , , ,0 1000,0 100,0 10,0 1,0 t puls = ,5554 t puls+tmp = ,4314 t sin = , Intnzita lktrického pol (kv.mm -1 ) Příklad vyhodnocných životnostních křivk dl xponnciálního modlu stárnutí. Průraz vzorku Průraz vzorku Průraz vzorku xponnciální modl sinusové namáhání xponnciální modl pulzní namáhání xponnciální modl kombinované tplné a pulzní namáhání Jak z grafu vyplývá, xponnciální modl j vhodný pro vysoké intnzity lktrického pol. Jak s blížím k hraniční hodnotě, pod ktrou již k lktrickému stárnutí ndochází, začíná tnto modl slhávat viz. obr. 6 zlná křivka pro kombinované lktrické a tplotní namáhání. Na tuto křivku proto můžm použít mocninný modl lktrického stárnutí, obr. 7. I 180 (a) II I (b) Čas (s) t = , Intnzita lktrického pol (kv.mm -1 ) Průraz vzorku Mocninný modl kombinova né tplotní a pulzní namáhání II I II Obr. 5: (c) I zdánlivý náboj částčných výbojů, II čtnost impulzů částčných výbojů. Měřní 30 s při 2,5 kv, (a) Rlanx dodaný stav, (b) rlanx, vzork namáhaný po dobu 600 h sinusovým napětím 50 Hz, 5 kv, (c) Rlanx, vzork namáhaný po dobu 300 h pulzním napětím 1 khz, šířka pulzu 10 μs. Obr. 7: Mocninný modl kombinované tplotní a pulzní namáhání. Na tstovaném drážkovém matriálu jsou patrné změny způsobné lktrickým stárnutím, obr. 8 (b)(c). Při pulzním napětí ± 2,4 kv/6 khz/10 μs s již objví viditlné výboj na povrchu tstovaného matriálu. Tyto výboj mají jiný charaktr nž výboj způsobované vysokým napětím 50 Hz. To způsobuj odlišnou dgradaci polovodivých vrstv používaných v motorch [7]. Obr. 9 zobrazuj dtaily povrchu vzorků pořízné mikroskopm přd a běhm xpozic. Patrné jsou zd změny barvy vzorku a místa, kd s mění vnitřní složní matriálu. Obr. 10 zachycuj laboratoř dilktrických systémů, kd bylo prováděno měřní lktrických paramtrů tstovaných izolačních matriálů a vzorků.
6 ZÁVĚR Provdná studi slouží jako základ pro další zkoumání životnosti jdnotlivých izolačních systémů pulzně namáhaných. Naměřná data tvoří základ báz znalostí budoucího diagnostického systému pro mnší asynchronní stroj používané jako přsné pohony pro výrobní linky. V návaznosti budou tstovány spciálně modifikované izolační systémy, ktré budou zabraňovat zvýšné dgradaci izolačního systému vysokofrkvnčním pulzním napětím. Pro zkoumané matriály j hodnota zkrácní životnosti při pulzním namáhání patrná z naměřných výsldků zobrazných v životnostních křivkách na obr. 6. Studi potvrzuj, ž vliv pulzního namáhání na drážkovou izolaci j podobný jako na již dřív sldovanou hlavní izolaci točivých strojů např. [9]. Stárnutí izolačního matriálu j urychlno napěťovou strmostí přiváděných pulzů i hodnotou frkvnc. Při vysokofrkvnčním pulzním namáhání má výbojová činnost jiný charaktr nž při střídavém napětí 50 Hz. Výbojová činnost začíná na nižších hodnotách intnzity lktrického pol a poškozuj izolační matriál na mnších vzdálnostch od lktrod. PODĚKOVÁNÍ Tnto výzkum j podporován výzkumným záměrm Ministrstva školství, mládž a tělovýchovy Čské Rpubliky, MSM Diagnostika intraktivních dějů v lktrotchnic. Autor by chtěl poděkovat prof. Ing. Václavu Mntlíkovi, CSc. za dlouhodobou podporu, cnné rady a připomínky. LITRATURA [1] J. Artbaur, aj., Izolanty a izoláci, ALFA, Bratislava, [2] A. C. Gjæ rd, Multifactor Aging Modls Origin and Similaritis, I lctrical Insulation Magazin, Vol. 13, No. 1, [3] J. Koutský, Dgradační procsy a prdikc životnosti, ZČU, FST, ISBN , Plzň, [4] G. Mazzanti, G. C. Montanari, L. A. Dissado, lctrical Aging and Lif Modls - Th Rol of Spac Charg, In: I Transaction on Dilctrics and lctrical Insulation, ISSN , Vol. 12, No. 5, [5] J. Bartoň, V. Bočk, F. Matějka, V. Mntlík, J. Pihra, P. Šbík, P. Trnka, Intraktivní diagnostika dilktrik, 84 s., ZČU, FL, Výzkumná zpráva, Plzň, [6]. Gulski, Computr-aidd masurmnt of partial dischargs in HV quipmnt, I Transaction on Dilctrics and lctrical Insulation, Vol. 28, No. 6, pp , Dc [7] P. Trnka, Intrakc izolantů s pulzním namáháním, Disrtační prác, Západočská univrzita v Plzni, 86 s., Plzň, [8] V. Mntlík, Dilktrické prvky a systémy, Praha, CZ, Tchnická litratura BN, [9] V. Mntlík, P. Trnka, J. Pihra, Vývoj vlastností izolantu při pulzním namáhání, Nové smry v diagnostik a opravách lktrických strojov a zariadní, Žilina, DIS - Žilinská univrzita, s , ISBN , [10] G. Jiang, J. Kuang, S. Boggs, Critical paramtrs for lctrical tr formation in XLP, I Trans. Powr. Dl., Vol 13, pp , [11] B.F. Lalam, H. Th-Giam, Prssur ffct on th lctrical aging of polythyln, J. Phys. D: Appl. Phys. 33, L133 L136, UK, [12] J. P. Crin,. David, Influnc of Mchanical Strsss on Som lctrical Proprtis of Polymrs, In: CIDP 2005, Nashvill, USA, ISBN , 2005, pp [13] J. P. Crin, Maxwll Strss and Som lctrical Proprtis of Polymrs, In: CIDP 2005, Nashvill, USA, ISBN , 2005, pp [14] S. Grzybowski, N. Kota, Liftim Charactristics of Magnt Wirs undr Multistrss Conditions, In: CIDP 2005, Nashvill, USA, ISBN , 2005, pp
7 lktroda (a) (b) (c) Obr. 8: (d) Stanovování životnostní čáry (a) viditlné výboj při krátkodobé zkoušc zvýšným pulzním napětím ± 2,4 kv/6 khz/10 μs šířka pulzu. (b) dtail vzorku stárnutého až do průrazu střídavým napětím 5 kv 50 Hz dgradační změna barvy vzorku a místo průrazu. (c) dtail vzorku stárnutého až do průrazu pulzním napětím ±2 kv/6 khz/10 μs šířka pulzu dgradační změna barvy vzorku a místo průrazu. (d) dtail průrazu vzorku. (a) (b) (c) Obr. 9: Povrch tstované drážkové izolac. (a) přd xpozicmi. (b) vzork po 3h xpozici 180 C.(c) vzork po 8h xpozici 5 kv AC. Obr. 10: Laboratoř dilktrických systémů FL/KT T ZČU Plzň.
4.3.2 Vlastní a příměsové polovodiče
4.3.2 Vlastní a příměsové polovodič Přdpoklady: 4204, 4207, 4301 Pdagogická poznámka: Pokud budt postupovat normální rychlostí, skončít u ngativní vodivosti. Nní to žádný problém, pozitivní vodivost si
Více2. Frekvenční a přechodové charakteristiky
rkvnční a přchodové charaktristiky. rkvnční a přchodové charaktristiky.. Obcný matmatický popis Přchodové a frkvnční charaktristiky jsou důlžitým prostřdkm pro analýzu a syntézu rgulačních obvodů a tdy
Vícezákladní pojmy základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie
Tori v strojírnské tchnologii Ing. Oskar Zmčík, Ph.D. základní pojmy používaná rozdělní vztahy, dfinic výpočty základní pojmy žádnou součást ndokážm vyrobit s absolutní přsností při výrobě součásti dochází
Více41 Absorpce světla ÚKOL TEORIE
41 Absorpc světla ÚKOL Stanovt závislost absorpčního koficintu dvou průhldných látk různé barvy na vlnové délc dopadajícího světla. Proměřt pro zadané vlnové délky absorpci světla při jho průchodu dvěma
VíceFyzikální podstata fotovoltaické přeměny solární energie
účinky a užití optického zářní yzikální podstata fotovoltaické přměny solární nri doc. In. Martin Libra, CSc., Čská změdělská univrzita v Praz a Jihočská univrzita v Čských Budějovicích, In. Vladislav
VíceÚvod do fyziky plazmatu
Dfinic plazmatu (typická) Úvod do fyziky plazmatu Plazma j kvazinutrální systém nabitých (a případně i nutrálních) částic, ktrý vykazuj kolktivní chování. Pozn. Kolktivní chování j tdy podstatné, nicméně
VíceUniverzita Tomáše Bati ve Zlíně
Univrzita omáš Bati v Zlíně LABORAORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY II Názv úlohy: Voltampérová charaktristika polovodičové diody a žárovky Jméno: Ptr Luzar Skupina: I II/1 Datum měřní: 14.listopadu 7 Obor: Informační
VíceSTUDIUM DEFORMAČNÍCH ODPORŮ OCELÍ VYSOKORYCHLOSTNÍM VÁLCOVÁNÍM ZA TEPLA
STUDIUM DEFORMAČNÍCH ODPORŮ OCELÍ VYSOKORYCHLOSTNÍM VÁLCOVÁNÍM ZA TEPLA Martin Radina a, Ivo Schindlr a, Tomáš Kubina a, Ptr Bílovský a Karl Čmil b Eugniusz Hadasik c a) VŠB Tchnická univrzita Ostrava,
VíceJihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Katedra fyziky. Modely atomu. Vypracovala: Berounová Zuzana M-F/SŠ
Jihočská univrzita v Čských Budějovicích Katdra fyziky Modly atomu Vypracovala: Brounová Zuzana M-F/SŠ Datum: 3. 5. 3 Modly atomu První kvalitativně správnou přdstavu o struktuř hmoty si vytvořili již
Více347/2012 Sb. VYHLÁŠKA
347/2012 Sb. VYHLÁŠKA z dn 12. října 2012, ktrou s stanoví tchnicko-konomické paramtry obnovitlných zdrojů pro výrobu lktřiny a doba životnosti výrobn lktřiny z podporovaných zdrojů Změna: 350/2013 Sb.
VíceStanovení koncentrace složky v roztoku potenciometrickým měřením
Laboratorní úloha B/1 Stanovní koncntrac složky v roztoku potnciomtrickým měřním Úkol: A. Stanovt potnciomtrickým měřním koncntraci H 2 SO 4 v dodaném vzorku roztoku. Zjistět potnciomtrickým měřním body
VíceZjednodušený výpočet tranzistorového zesilovače
Přsný výpočt tranzistorového zsilovač vychází z urční dvojbranových paramtrů tranzistoru a pokračuj sstavním matic obvodu a řšním této matic. Při použití vybraných rovnic z matmatických modlů pro programy
VíceINOVACE PŘEDNÁŠEK KURZU Fyzikální chemie, KCH/P401
Fakulta životního prostřdí v Ústí nad Labm INOVACE PŘEDNÁŠEK KURZU Fyzikální chmi, KCH/P401 - ZAVEDENÍ EXPERIMENTU DO PŘEDNÁŠEK Vypracovala Z. Kolská (prozatímní učbní txt, srpn 2012) K několika kapitolám
VíceFunkce hustoty pravděpodobnosti této veličiny je. Pro obecný počet stupňů volnosti je náhodná veličina
Přdnáša č 6 Náhodné vličiny pro analyticou statistiu Při výpočtch v analyticé statistic s používají vhodné torticé vličiny, tré popisují vlastnosti vytvořných tstovacích charatristi Mzi njpoužívanější
VíceTrivium z optiky 37. 6. Fotometrie
Trivium z optiky 37 6. Fotomtri V přdcházjící kapitol jsm uvdli, ž lktromagntické zářní (a tdy i světlo) přnáší nrgii. V této kapitol si ukážm, jakými vličinami j možno tnto přnos popsat a jak zohldnit
VíceDemonstrace skládání barev
Vltrh nápadů učitlů fyziky I Dmonstrac skládání barv DENĚK NAVRÁTIL Přírodovědcká fakulta MU Brno Úvod Studnti střdních škol si často stěžují na nzáživnost nzajímavost a matmatickou obtížnost výuky fyziky.
VíceÚloha č. 11. H0 e. (4) tzv. Stefanův - Bo1tzmannův zákon a 2. H λ dλ (5)
pyromtrm - vrz 01 Úloha č. 11 Měřní tplotní vyzařovací charaktristiky wolframového vlákna žárovky optickým pyromtrm 1) Pomůcky: Měřicí zařízní obsahující zdroj lktrické nrgi, optický pyromtr a žárovku
VíceSPOLUPRÁCE SBĚRAČE S TRAKČNÍM VEDENÍM
SPOLUPRÁCE SBĚRAČE S TRAKČNÍM VEDENÍM Josf KONVIČNÝ Ing. Josf KONVIČNÝ, Čské dráhy, a. s., Tchnická ústřdna dopravní csty, skc lktrotchniky a nrgtiky, oddělní diagnostiky a provozních měřní, nám. Mickiwicz
VíceSpolehlivost programového vybavení pro obvody vysoké integrace a obvody velmi vysoké integrace
48 INFORMATION AND COMMUNICATION TECHNOLOGIES AND SERVICES, VOL. 8, NO., JUNE 0 Spolhlivost programového vybavní pro obvody vysoké intgrac a obvody vlmi vysoké intgrac Artm GANIYEV.1, Jan VITÁSEK 1 1 Katdra
Více4. PRŮBĚH FUNKCE. = f(x) načrtnout.
Etrém funkc 4. PRŮBĚH FUNKCE Průvodc studim V matmatic, al i v fzic a tchnických oborch s často vsktn požadavk na sstrojní grafu funkc K nakrslní grafu funkc lz dns většinou použít vhodný matmatický softwar.
VíceOtázka č.3 Veličiny používané pro kvantifikaci elektromagnetického pole
Otázka č.4 Vličiny používané pro kvantifikaci lktromagntického pol Otázka č.3 Vličiny používané pro kvantifikaci lktromagntického pol odrobnější výklad základu lktromagntismu j možno nalézt v učbním txtu:
VíceStanovení koncentrace Ca 2+ a tvrdost vody
Laboratorní úloha B/4 Stanovní koncntrac Ca 2+ a tvrdost vody Úkol: A. Stanovt koncntraci iontů Ca 2+ v mg/l v vzorku a určt tvrdost vody. Pomocí indikátoru a barvného přchodu stanovt bod kvivalnc (hodnota
Vícepravou absorpcí - pohlcené záření zvýší vnitřní energii molekul systému a přemění se v teplo Lambertův-Beerův zákon: I = I
Zmnšní intnzita světla při prostupu hmotou: pravou absorpcí - pohlcné zářní zvýší vnitřní nrgii molkul systému a přmění s v tplo Lambrtův-Brův zákon: I = I c x o ( - xtinční koficint) rozptylm na částicích
VíceIng. Ondrej Panák, ondrej.panak@upce.cz Katedra polygrafie a fotofyziky, Fakulta chemicko-technologická, Univerzita Pardubice
1 ěřní barvnosti studijní matriál Ing. Ondrj Panák, ondrj.panak@upc.cz Katdra polygrafi a fotofyziky, Fakulta chmicko-tchnologická, Univrzita Pardubic Úvod Abychom mohli či už subjktivně nbo objktivně
VíceJednokapalinové přiblížení (MHD-magnetohydrodynamika)
Jdnokapalinové přiblížní (MHD-magntohydrodynamika) Zákon zachování hmoty zákony zachování počtu lktronů a iontů násobny hmotnostmi a sčtny n t div nu ni divnu i i t div u M M (1) t i m n M n u u M i i
Více, je vhodná veličina jak pro studium vyzařování energie z libovolného zdroje, tak i pro popis dopadu energie na hmotné objekty:
Radiomtri a fotomtri Vyzařování, přnos a účinky nrgi lktromagntického zářní všch vlnových délk zkoumá obor radiomtri, lktromagntickým zářním v optické oblasti s pak zabývá fotomtri. V odstavci Přnos nrgi
VíceMěrný náboj elektronu
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praz Úloha č. 12 : Měřní měrného náboj lktronu Jméno: Ondřj Ticháčk Pracovní skupina: 7 Kruh: ZS 7 Datum měřní: 8.4.2013 Klasifikac: Měrný náboj lktronu 1 Zadání 1. Sstavt
Více28. Základy kvantové fyziky
8. Základy kvantové fyziky Kvantová fyzika vysvětluj fyzikální principy mikrosvěta. Mgasvět svět plant a hvězd Makrosvět svět v našm měřítku, pozorovatlný našimi smysly bz jakéhokoli zprostřdkování Mikrosvět
VíceI. MECHANIKA 8. Pružnost
. MECHANKA 8. Pružnost Obsah Zobcněný Hookův zákon. ntrprtac invariantů. Rozklad tnzorů na izotropní část a dviátor. Křivka dformac. Základní úloha tori pružnosti. Elmntární Hookův zákon pro jdnoosý tah.
Více28. Základy kvantové fyziky
8. Základy kvantové fyziky Kvantová fyzika vysvětluj fyzikální principy mikrosvěta. Mgasvět svět plant a hvězd Makrosvět svět v našm měřítku, pozorovatlný našimi smysly bz jakéhokoli zprostřdkování Mikrosvět
Více5. kapitola: Vysokofrekvenční zesilovače (rozšířená osnova)
Punčochář, J: AEO; 5. kapitola 1 5. kapitola: Vysokofrkvnční zsilovač (rozšířná osnova) Čas k studiu: 6 hodin íl: Po prostudování této kapitoly budt umět dfinovat pracovní bod BJT a FET určit funkci VF
VíceKIRSTEN BIEDERMANNOVÁ ANDERS FLORÉN PHILIPPE JEANJACQUOT DIONYSIS KONSTANTINOU CORINA TOMAOVÁ TLAKEM POD
40 KIRSTEN BIEDERMANNOVÁ ANDERS FLORÉN PHILIPPE JEANJACQUOT DIONYSIS KONSTANTINOU CORINA TOMAOVÁ TLAKEM POD POD TLAKEM míč, hmotnost, rovnováha, pumpička, tlak, idální plyn, pružná srážka, koficint rstituc
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ Katedra mikroelektroniky SEMESTRÁLNÍ PROJEKT X34BPJ
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ Katdra mikrolktroniky SEESTRÁLNÍ PROJEKT X34PJ 0 Ptr Koukal X34PJ Pag ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ Katdra mikrolktroniky Optické
VíceELEKTŘINA A MAGNETIZMUS
ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS VI. Odpor a lktrický proud Obsah 6 ODPOR A ELEKTRICKÝ PROUD 6.1 ELEKTRICKÝ PROUD 6.1.1 HUSTOTA PROUDU 3 6. OHMŮV ZÁKON 4 6.3 ELEKTRICKÁ ENERGIE A VÝKON 6 6.4 SHRNUTÍ 7 6.5 ŘEŠENÉ
VíceHodnocení tepelné bilance a evapotranspirace travního porostu metodou Bowenova poměru návod do praktika z produkční ekologie PřF JU
Hodnocní tlné bilanc a vaotransirac travního orostu mtodou Bownova oměru návod do raktika z rodukční kologi PřF JU Na základě starších i novějších matriálů uravil a řiravil Jakub Brom V Čských Budějovicích,
VícePŘÍKLAD 2 1. STANOVENÍ ÚSPOR TEPLA A ROČNÍ MĚRNÉ POTŘEBY TEPLA 1.1. GEOMETRICKÉ VLASTNOSTI BUDOVY 1.2. CHARAKTERISTIKA STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ
PŘÍKLAD 2 1. STANOVENÍ ÚSPOR TEPLA A ROČNÍ MĚRNÉ POTŘEBY TEPLA pro clkové zatplní panlového domu Běhounkova 2457-2462, Praha 5 Objkt má dvět nadzmní podlaží a jdno podlaží podzmní, částčně pod trénm. Objkt
VíceMěrná vnitřní práce tepelné turbíny při adiabatické expanzi v T-s diagramu
- 1 - Tato Příloha 307 j součástí článku: ŠKORPÍK, Jří. Enrgtcké blanc lopatkových strojů, Transformační tchnolog, 2009-10. Brno: Jří Škorpík, [onln] pokračující zdroj, ISSN 1804-8293. Dostupné z http://www.transformacn-tchnolog.cz/nrgtckblanc-lopatkovych-stroju.html.
VíceOvěření Stefanova-Boltzmannova zákona. Ověřte platnost Stefanova-Boltzmannova zákona a určete pohltivost α zářícího tělesa.
26 Zářní těls Ověřní Stfanova-Boltzmannova zákona ÚKOL Ověřt platnost Stfanova-Boltzmannova zákona a určt pohltivost α zářícího tělsa. TEORIE Tplo j druh nrgi. Vyjadřuj, jak s změní vnitřní nrgi systému
VíceHONEYWELL. DL424/425 DirectLine modul čidla pro sondy rozpusteného kyslíku DL5000
DL424/425 DirctLin modul čidla pro sondy rozpustného kyslíku DL5000 HONYWLL Přhld Moduly čidla DL424/425 DirctLin patří k řadě čidl fy Honywll nové gnrac pro analytické měřní. Unikátní architktura čidl
VíceGRAFEN. Zázračný. materiál. Žádný materiál na světě není tak lehký, pevný a propustný,
VLASTNOSTI GRAFENU TLOUŠŤKA: Při tloušťc 0,34 nanomtru j grafn milionkrát tnčí nž list papíru. HMOTNOST: Grafn j xtrémně lhký. Kilomtr čtvrčný tohoto matriálu váží jn 757 gramů. PEVNOST: V směru vrstvy
VíceMetody ešení. Metody ešení
Mtod šní z hldiska kvalit dosažného výsldku ) p ř sné mtod p ř ímé ř šní difrnciálních rovnic, většinou pro jdnoduché konstrukc nap ř. ř šní ohbu prutu p ř ímou intgrací ) p ř ibližné mtod náhrada hldané
VíceAktivita. Curie (Ci) = rozp.s Ci aktivita 1g 226 Ra (a, T 1/2 = 1600 let) počet rozpadů za jednotku času
Aktivita počt rozpadů za jdnotku času Curi (Ci) = 3.7 10 10 rozp.s -1 1 Ci aktivita 1g 6 Ra (a, T 1/ = 1600 lt) 1 Bcqurl (Bq) = 1 rozp. s -1 =.7 10-11 Ci = 7 pci 1 MBq = 7 mci Dávka množství radiac absorbované
VíceÚvod do fyziky plazmatu
Úvod do fyziky plazmatu 1 Dfinic plazmatu (S. Ichimaru, Statistical Plasma Physics, Vol I) Plazma j jakýkoliv statistický systém, ktrý obsahuj pohyblivé nabité částic. Pozn. Statistický znamná makroskopický,
VíceVýkonová elektronika Výkonové polovodičové spínací součástky BVEL
FAKULTA ELEKTROTECHIKY A KOMUIKAČÍCH TECHOLOGIÍ VYSOKÉ UČEÍ TECHICKÉ V RĚ Výkonová lktronika Výkonové polovodičové spínací součástky VEL Autor ttu: doc. Dr. Ing. Miroslav Patočka črvn 13 Powr Inovac výuky
VíceFYZIKA 3. ROČNÍK. Nestacionární magnetické pole. Magnetický indukční tok. Elektromagnetická indukce. π Φ = 0. - magnetické pole, které se s časem mění
FYZKA 3. OČNÍK - magntické pol, ktré s s časm mění Vznik nstacionárního magntického pol: a) npohybující s vodič s časově proměnným proudm b) pohybující s vodič s proudm c) pohybující s prmanntní magnt
Více(1) Známe-li u vyšetřovaného zdroje závislost spektrální emisivity M λ
Učbní txt k přdnáš UFY Tplné zářní. Zářní absolutně črného tělsa Tplotní zářní a Plankův vyzařovaí zákon Intnzita vyzařování (misivita) v daném místě na povrhu zdroj j dfinována jako podíl zářivého toku
Více2 e W/(m2 K) (2 e) = 0.74 0.85 0.2 1 (1 0.85)(1 0.2) = 0.193. Pro jednu emisivitu 0.85 a druhou 0.1 je koeficient daný emisivitami
Tplo skrz okna pracovní poznámky Jana Hollana Přnos okny s skládá z přnosu zářním, vdním a prouděním. Zářivý přnos Zářivý výkon E plochy S j dl Stfanova-Boltzmannova vyzařovacího zákona kd j misivita plochy
VíceStruktura a architektura počítačů
Struktura a architktura počítačů Logické skvnční obvody (bloky) a budič používané v číslicovém počítači Čské vysoké uční tchnické Fakulta lktrotchnická Vr..3 J. Zděnk / M. Chomát 24 st d in d d d 2 d 3
Více1. Okrajové podmínky pro tepeln technické výpo ty
1. Okrajové podmínky pro tpln tchncké výpo ty Správné stanovní okrajových podmínk j jdnou z základních součástí jakéhokol tchnckého výpočtu. Výjmkou njsou an tplně tchncké analýzy. V násldující kaptol
VíceKomentovaný vzorový příklad výpočtu suterénní zděné stěny zatížené kombinací normálové síly a ohybového momentu
Fakulta stavbní ČVUT v Praz Komntovaný vzorový příklad výpočtu sutrénní zděné stěny zatížné kombinací normálové síly a ohybového momntu Výuková pomůcka Ing. Ptr Bílý, 2012 Tnto dokumnt vznikl za finanční
VíceTeoretické a praktické úspory tepla panelových domů po jejich zateplení 1. část
Tortické a praktické úspory tpla panlových domů po jjich zatplní 1. část Miloš Bajgar Autor s v dvoudílném příspěvku zamýšlí nad skutčnými přínosy zatplní panlových objktů. Tnto první díl j věnován analýz
VíceVýkon motoru je přímo úměrný hmotnostnímu toku paliva do motoru.
Řízní výkonu automobilového PSM Výkon motoru lz měnit (řídit) buď změnou točivého momntu, nbo otáčkami, příp. současnou změnou točivého momntu i otáčk. P M t 2 n 60 10 3 p V Z n p 2 2 V z M t V n Automobilový
Více11. AGREGÁTNÍ NABÍDKA A PHILLIPSOVA KŘIVKA. slide 0
11. AGREGÁTNÍ NABÍDKA A PHILLIPSOVA KŘIVKA slid 0 Přdmětm přdnášky jsou tři modly agrgátní nabídky, v ktrých v krátkém období výstup pozitivně závisí na cnové hladině. Krátkodobý invrzní vztah mzi inflací
VíceVARIFLEX. 0,25 až 4 kw. www.enika.cz
www.nika.cz ENIK, spol. s r.o., Nádražní 609, 509 01 Nová Paka, zch Rpublic, Tl.: +420 493 773 311, Fax: +420 493 773 322, E-mail: nika@nika.cz, www.nika.cz VRIFLEX FREKVENČNÍ MĚNIČE 0,25 až 4 kw Frkvnční
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praz Úloha 3: Měrný náboj lktronu Datum měřní: 18. 3. 2016 Doba vypracovávání: 10 hodin Skupina: 1, pátk 7:30 Vypracoval: Tadáš Kmnta Klasifikac: 1 Zadání 1. DÚ: Odvoďt
VíceINTERGRÁLNÍ POČET. PRIMITIVNÍ FUNKCE (neurčitý integrál)
INTERGRÁLNÍ POČET Motivac: Užití intgrálního počtu spočívá mj. v výpočtu obsahu rovinného obrazc ohraničného různými funkcmi příp. čarami či v výpočtu objmu rotačního tělsa, vzniklého rotací daného obrazc
Více3.3. Derivace základních elementárních a elementárních funkcí
Přdpokládané znalosti V násldujících úvahách budm užívat vztahy známé z střdní školy a vztahy uvdné v přdcházjících kapitolách tohoto ttu Něktré z nich připomnm Eponnciální funkc Výklad Pro odvozní vzorců
VícePříběh atomového jádra
Příběh atomového jádra Pavl Cjnar ÚČJF MFF UK Praha cjnar @ ipnp.troja.mff.cuni.cz Stručná histori jádra Tři objvy 1896: Bcqurl objv radioaktivity paprsky z nitra atomu 191: Ruthrford modl atomu atom má
VíceBEZPEČNOSTNÍ LIST. podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (REACH) a nařízení Komise (EU) č. 453/2010
podl nařízní Evropského parlamntu a Rady (ES) č. 907/006 (REACH) a nařízní Komis (EU) č. 453/00 4. srpna 05 BEZPEČNOSTNÍ LIST ODDÍL : Idntifikac látky/směsi a spolčnosti/podniku.. Idntifikátor výrobku
VíceÚLOHY Z ELEKTŘINY A MAGNETIZMU SADA 4
ÚLOHY Z ELEKTŘINY A MAGNETIZMU SADA 4 Ptr Dourmashkin MIT 6, přklad: Vítězslav Kříha (7) Obsah SADA 4 ÚLOHA 1: LIDSKÝ KONDENZÁTO ÚLOHA : UDĚLEJTE SI KONDENZÁTO ÚLOHA 3: KONDENZÁTOY ÚLOHA 4: PĚT KÁTKÝCH
VícePENOS ENERGIE ELEKTROMAGNETICKÝM VLNNÍM
PNO NRG LKTROMAGNTCKÝM VLNNÍM lktromagntické vlnní, stjn jako mchanické vlnní, j schopno pnášt nrgii Tuto nrgii popisujm pomocí tzv radiomtrických, rsp fotomtrických vliin Rozdlní vyplývá z jdnoduché úvahy:
VícePostup tvorby studijní opory
Postup tvorby studijní opory RNDr. Jindřich Vaněk, Ph.D. Klíčová slova: Studijní opora, distanční studium, kurz, modl řízní vztahů dat, fáz tvorby kurzu, modl modulu Anotac: Při přípravě a vlastní tvorbě
VíceIMITANČNÍ POPIS SPÍNANÝCH OBVODŮ
IMITANČNÍ POPIS SPÍNANÝCH OBVODŮ Doc. Ing. Dalibor Biolk, CSc. K 30 VA Brno, Kounicova 65, PS 3, 6 00 Brno tl.: 48 487, fax: 48 888, mail: biolk@ant.f.vutbr.cz Abstract: Basic idas concrning immitanc dscription
VíceTEPELNÁ ZÁTĚŽ VOZU MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY
Simulac budov a tchniky prostřdí 214 8. konfrnc IBPSA-CZ Praha, 6. a 7. 11. 214 TEPELNÁ ZÁTĚŽ VOZU MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY Vladimír Zmrhal ČVUT v Praz Fakulta strojní, Ústav tchniky prostřdí -mail: Vladimir.Zmrhal@fs.cvut.cz
VíceJméno: St. skupina: Datum cvičení: Autor cvičení: Doc. Ing. Stanislav Věchet, CSc., Ing. Petr Liškutín, Ing. Martin Petrenec,
BUM - 7 Únava materiálu Jméno: St. skupina: Datum cvičení: Autor cvičení: Doc. Ing. Stanislav Věchet, CSc., Ing. Petr Liškutín, Ing. Martin Petrenec, Úkoly k řešení 1. Vysvětlete stručně co je únava materiálu.
VíceFOTOVOLTAIKA V MĚSTSKÝCH AGLOMERACÍCH
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV ELEKTROENERGETIKY FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT OF
VíceINSTITUT FYZIKY VŠB-TU OSTRAVA NÁZEV PRÁCE
Studnt Skupina/Osob. číslo INSTITUT FYZIKY VŠB-TU OSTRAVA NÁZEV PRÁCE 5. Měřní ěrného náboj lktronu Číslo prác 5 Datu Spolupracoval Podpis studnta: Cíl ěřní: Pozorování stopy lktronů v baňc s zřděný plyn
Více02 Systémy a jejich popis v časové a frekvenční oblasti
Modul: Analýza a modlování dynamických biologických dat Přdmět: Linární a adaptivní zpracování dat Autor: Danil Schwarz Číslo a názv výukové dnotky: Systémy a ich popis v časové a frkvnční oblasti Výstupy
VíceAplikace VAR ocenění tržních rizik
Aplkac VAR ocnění tržních rzk Obsah: Zdroj rzka :... 2 Řízní tržního rzka... 2 Měřní tržního rzka... 3 Modly... 4 Postup výpočtu... 7 Nastavní modlu a gnrování Mont-Carlo scénářů... 7 Vlčny vyjadřující
Více10. AGREGÁTNÍ NABÍDKA A PHILLIPSOVA KŘIVKA. slide 1
10. AGREGÁTNÍ NABÍDKA A PHILLIPSOVA KŘIVKA slid 1 Přdmětm přdnášky jsou tři modly agrgátní nabídky, v ktrých v krátkém období výstup pozitivně závisí na cnové hladině. Krátkodobý invrzní vztah mzi inflací
VíceVY_32_INOVACE_ELT-1.EI-13-IZOLACNI MATERIALY. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno
Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0581 VY_32_INOVACE_ELT-1.EI-13-IZOLACNI MATERIALY Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Ing.
VíceSeznámíte se s pojmem primitivní funkce a neurčitý integrál funkce jedné proměnné.
INTEGRÁLNÍ POČET FUNKCÍ JEDNÉ PROMĚNNÉ NEURČITÝ INTEGRÁL NEURČITÝ INTEGRÁL Průvodc studim V kapitol Difrnciální počt funkcí jdné proměnné jst s sznámili s drivováním funkcí Jstliž znát drivac lmntárních
VíceMATEMATICKÝ MODEL POHODLÍ CESTUJÍCÍCH NA LINCE VEŘEJNÉ HROMADNÉ DOPRAVY
MATEMATICKÝ MODEL POHODLÍ CESTUJÍCÍCH NA LINCE VEŘEJNÉ HROMADNÉ DOPRAVY Jaroslav Klprlík 1 Anotac: Článk uvádí algoritmus pro přiřazní dopravních prostřdků na linky s cílm dosáhnout maximální pohodlí cstujících.
Vícečást 8. (rough draft version)
Gntika v šlchtění zvířat TGU 006 9 Odhad PH BLUP M část 8. (rough draft vrsion V animal modlu (M s hodnotí každé zvíř samostatně a současně v závislosti na užitkovosti příbuzných jdinců hodnocné populac.
VíceL HOSPITALOVO PRAVIDLO
Difrnciální počt funkcí jdné rálné proměnné - 7 - L HOSPITALOVO PRAVIDLO LIMITY TYPU 0/0 PŘÍKLAD Pomocí L Hospitalova pravidla určt sin 0 Ověřní přdpokladů L Hospitalovy věty Přímočarým použitím věty o
VíceODMĚRNÁ ANALÝZA Redoxní titrace. prof Viktor Kanický, Analytická chemie I Učitelé 1
DMĚRNÁ NLÝZ Rdoxní titrac prof iktor Kanický, nalytická chmi I Učitlé lktrochmi lktrochmi j část fyzikální chmi studující roztoky lktrolytů a děj na lktrodách do těchto roztoků ponořných studuj tdy roztoky
VíceVliv prostupů tepla mezi byty na spravedlivost rozúčtování nákladů na vytápění
Vlv prostupů tpla mz byty na spravdlvost rozúčtování nákladů na vytápění Anotac Fnanční částky úhrady za vytápění mz srovnatlným byty rozpočítané frmam používajícím poměrové ndkátory crtfkované podl norm
VíceKlasický a kvantový chaos
Klasický a kvantový chaos Pavl Cjnar Ústav částicové a jadrné fyziky MFF UK Praha cjnar @ ipnp.troja.mff.cuni.cz 7.4. 20, fi/fy sminář MFF UK Fyzika. druhu ( kódování ) složité chování jdnoduché rovnic
Více1. Difuze vodní páry a její kondenzace uvnit konstrukcí
ř 1. Difuz vodní páry a jjí kondnzac uvnit konstrukcí Hodnocní ší ř ní vodní páry konstrukcí j jdnou z vlmi dů lžitých úloh stavbní tplné tchniky. Slouží k ově ní charaktru dlouhodobého tplně vlhkostního
VíceProblémy únosnosti ocelových rozpěrných kotev do betonu namáhaných smykem
Vlastnosti VIP s označním va-q-vip B Vakuované izolační panly tohoto označní obdržly od Dutschs Institut für Bautchnik (Němcký ústav pro stavbní tchniku) všobcné povolní k užívání. V každém panlu jsou
VícePolarizací v podstatě rozumíme skutečnost, že plně respektujeme vektorový charakter veličin E, H, D, B. Rovinnou vlnu šířící se ve směru z
7. Polarizované světlo 7.. Polarizac 7.. Linárně polarizované světlo 7.3. Kruhově polarizované světlo 7.4. liptick polarizované světlo (spc.případ) 7.5. liptick polarizované světlo (obcně) 7.6. Npolarizované
Více1. Určíme definiční obor funkce, její nulové body a intervaly, v nichž je funkce kladná nebo záporná.
Matmatika I část II Graf funkc.. Graf funkc Výklad Chcm-li určit graf funkc můžm vužít přdchozích znalostí a určit vlastnosti funkc ktré shrnm do níž uvdných bodů. Můž s stát ž funkc něktrou z vlastností
VíceVlny v plazmatu. Lineární vlny - malá porucha určitého stacionárního konstantního nebo v čase a/nebo v prostoru pomalu proměnného stavu
Vlny v plazmatu linární nlinární Linární vlny - malá porucha určitého stacionárního konstantního nbo v čas a/nbo v prostoru pomalu proměnného stavu Linární rozvoj vličin a a+ a(,) rt b b+ b(,) rt a, b
VíceBEZPEČNOSTNÍ LIST. podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (REACH) a nařízení Komise (EU) č. 453/2010
Datum vytvořní Datum rviz podl nařízní Evropského parlamntu a Rady (ES) č. 907/006 (REACH) a nařízní Komis (EU) č. 453/00 09. listopadu 04 BEZPEČNOSTNÍ LIST Přírodní tkutý škrob 3E Číslo rviz Číslo vrz
VícePŘÍLOHY. návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruslu dn 25.9.2014 COM(2014) 581 final ANNEXES 1 to 6 PŘÍLOHY [ ] návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o požadavcích vztahujících s na mz y misí a schvál typu spalovacích motorů
VíceBEZPEČNOSTNÍ LIST. podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (REACH) a nařízení Komise (EU) č. 453/2010
Datum vytvořní podl nařízní Evropského parlamntu a Rady (ES) č. 907/006 (REACH) a nařízní Komis (EU) č. 453/00 4. ldna 05 BEZPEČNOSTNÍ LIST ODDÍL : Idntifikac látky/směsi a spolčnosti/podniku.. Idntifikátor
Více6 Elektronový spin. 6.1 Pojem spinu
6 Elktronový spin Elktronový spin j vličina poněkud záhadná, vličina, ktrá nmá obdoby v klasickém svět. Do kvantové mchaniky s spin dostal jako xprimntální fakt: z řady xprimntů totiž vyplývalo, ž kromě
Více{ } ( ) ( ) ( ) ( ) r 6.42 Urč ete mohutnost a energii impulsu
Systé my, procsy a signály I - sbírka příkladů Ř EŠENÉPŘ ÍKLADY r 64 Urč t mohutnost a nrgii impulsu s(k 8 k ( ( s k Ab k, A, b, 6 4 4 6 8 k Obr6 Analyzovaný diskrétní signál Mohutnost impulsu k A M s(
VíceDiagnostika a zkušebnictví
Diagnostika a zkušebnictví 1 Technická diagnostika Diagnostika izolačních systémů elektrických strojů Izolační systém z hlediska spolehlivosti je nejslabším místem Spolehlivost je pravděpodobnost, že v
VíceTermovizní zobrazovací systémy
Trmovizní zobrazovací systémy Thrmovision displaying systms Ing. Roman VAVŘIČKA ČVUT v Praz, Ústav tchniky prostřdí Rcnznt doc. Ing. Karl Brož, CSc. Článk pojdnává o principu trmografického zobrazování.
Vícee C Ocenění za design Produktová řada PowerCube získala několik ocenění. Mezi nejvýznamnější
porc b Po r r u b bu ur r Po Ocnění za dsign Produktová řada r získala několik ocnění. Mzi njvýznamnější řadím Rd Dot Dsign Aard. Uchytit kdkoliv Na stůl, pod stůl, na zď,... Jdnoduš kdkoliv mějt zásuvku
VíceVlny v plazmatu. Lineární vlny - malá porucha určitého v čase i prostoru pomalu proměnného stavu
Vlny v plazmatu linární nlinární Linární vlny - malá porucha určitého v čas i prostoru pomalu proměnného stavu Linární rozvoj vličin a = a + a ( r, t) b= b + b ( r, t) a, b mohou obcně být funkcmi r, t
VíceMATEMATIKA II V PŘÍKLADECH
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TEHNIKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ MATEMATIKA II V PŘÍKLADEH VIČENÍ Č. Ing. Ptra Schribrová, Ph.D. Ostrava Ing. Ptra Schribrová, Ph.D. Vsoká škola báňská Tchnická univrzita
VícePDF created with pdffactory Pro trial version Elektrostatická indukcia
PadDr. Jozf Bňuška Elktrostatická indukcia E VZNK JEDNOSMERNÉHO PRÚDU albo Čo j to, aký má smr a ďalši informáci jbnuska@nxtra.sk Pri lktrostatickj indukcii na krátky čas nastan usporiadani pohybu lktricky
Víceε, budeme nazývat okolím bodu (čísla) x
Množinu ( ) { R < ε} Okolím bodu Limit O :, kd (, ) j td otvřný intrval ( ε ε ) ε, budm nazývat okolím bodu (čísla).,. Bod R j vnitřním bodm množin R M, jstliž istuj okolí O tak, ž platí O( ) M. M, jstliž
VíceSROVNÁNÍ KOLORIMETRICKÝCH ZKRESLENÍ SNÍMACÍCH SOUSTAV XYZ A RGB Jan Kaiser, Emil Košťál xkaiserj@feld.cvut.cz
SROVNÁNÍ KOLORIMETRICKÝCH ZKRESLENÍ SNÍMACÍCH SOUSTAV XYZ A RGB Jan Kaisr, Emil Košťál xkaisrj@fld.cvut.cz ČVUT, Fakulta lktrotchnická, katdra Radiolktroniky Tchnická 2, 166 27 Praha 6 1. Úvod Článk s
VíceREGULACE. Rozvětvené regulační obvody. rozvětvené regulační obvody dvoupolohová regulace regulační schémata typických technologických aparátů
REGULACE (pokračování 2) rozvětvné rgulační obvody dvoupolohová rgulac rgulační schémata typických tchnologických aparátů Rozvětvné rgulační obvody dopřdná rgulac obvod s měřním poruchy obvod s pomocnou
Více, je vhodná veličina i pro studium vyzařování energie z libovolného zdroje a také i pro popis dopadu energie na hmotné objekty:
Radiomtri a otomtri Vyzařování, přnos a účinky nrgi lktromagntického zářní všch vlnových délk zkoumá obor radiomtri, lktromagntickým zářním v optické oblasti s pak zabývá otomtri. V odstavci Přnos nrgi
VíceHODNOCENÍ ROZDÍLNÝCH REŽIMŮ PŘI PROCESU SPALOVÁNÍ
HODNOCENÍ ROZDÍLNÝCH REŽIMŮ PŘI PROCESU SPALOVÁNÍ Radim Paluska, Miroslav Kyjovský V tomto příspěvku jsou uvedeny poznatky vyplývající ze zkoušek provedených za účelem vyhodnocení rozdílných režimů při
VíceLOGO. Struktura a vlastnosti pevných látek
Struktura a vlastnosti pevných látek Rozdělení pevných látek (PL): monokrystalické krystalické Pevné látky polykrystalické amorfní Pevné látky Krystalické látky jsou charakterizovány pravidelným uspořádáním
Více