JIHO ESKÁ UNIVERZITA V ESKÝCH BUD JOVICÍCH PEDAGOGICKÁ FAKULTA VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JIND ICHOV HRADCI

Transkript

1 JIHOESKÁ UNIVERZITA V ESKÝCH BUDJOVICÍCH PEDAGOGICKÁ FAKULTA A VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDICHOV HRADCI BAKALÁSKÁ PRÁCE 2008 Igor Stank

2 JIHOESKÁ UNIVERZITA V ESKÝCH BUDJOVICÍCH PEDAGOGICKÁ FAKULTA A VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDICHOV HRADCI Inspekní a kontrolní mechanismy bezpenostních sborr Autor: Vedoucí práce: Studijní program: Igor Stank Ing. Bc. Radomír Heman B7507 Specializace v pedagogice Datum odevzdání: 30. dubna 2008

3 Z a d á n í b a k a l á s k é p r á c e Název práce: Inspekní a kontrolní mechanismy bezpenostních sborr Zadání práce: Práce bude zamena na srovnání inspekních a kontrolních mechanism fungujících u Policie eské republiky, Celní správy eské republiky a Vzeské služby eské republiky. A to jak z hlediska organizaního zabezpeení, tak z hlediska právní úpravy a vnitních aktízení. Cílem je získat pehled o zpsobu a podstat uplatování tchto mechanism za úelem zhodnocení vhodnosti pípadn nevhodnosti vytvoení samostatného kontrolního orgánu pro šetení deliktního jednání píslušník ozbrojených bezpenostních sboreské republiky. Jméno studenta: Igor Stank Roník: 3. Studijní program: B7507 Specializace v pedagogice Studijní obor: Sociální pedagogika Vedoucí práce: Ing. Bc. Radomír Heman Katedra: Spoleenských vd FM VŠE Termín zadání: 2. bezna 2007

4 Prohlášení Prohlašuji, že bakaláskou práci na téma»inspekní a kontrolní mechanismy bezpenostních sborr«jsem vypracoval samostatn. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v piloženém seznamu literatury. Prohlašuji, že v souladu s 47b zákona. 111/1998 Sb. v platném znní souhlasím se zveejnním své bakaláské práce, a to v nezkrácené podob elektronickou cestou ve veejn pístupné ásti databáze STAG provozované Jihoeskou univerzitou v eských Budjovicích na jejích internetových stránkách. Kaplice, duben 2008 podpis studenta

5 Podkování Za vedení a pomoc pi zpracovávání této práce bych chtl podkovat pedevším Ing. Bc. Radomíru Hemanovi. A dále pak za cenné rady a pomoc pi získávání potebných informací Doc. JUDr. Janu Hejdovi, Ph.D., vedoucímu skupiny vnitní kontroly Policie R Správy Jihoeského kraje mjr. Bc. Pavlu Kalátovi, editeli odboru vnitní kontroly Policejního prezidia R plk. JUDr. Jaroslavu Hlavákovi, editeli odboru kontroly Generálního editelství Vzeské služby R plk. Mgr. Stanislavu Prchalovi a vrchnímu editeli kabinetu Generálního editele Vzeské služby R plk. PhDr. Miloslavu Jzlovi, Ph.D.

6 Anotace Inspekní a kontrolní mechanismy bezpenostních sborr Cílem práce je získat pehled o innosti kontrolních útvar ve vybraných bezpenostních sborech, Policii eské republiky, Celní správ eské republiky a Vzeské služb eské republiky. Na základ shromáždných informací posoudit možnost sjednocení kontrolních mechanism a vytvoení spoleného systému provádní vnitní kontrolní innosti v uvedených bezpenostních sborech. Dále zvážit vhodnost i nevhodnost ustavení samostatného orgánu pro ešení trestné innosti páchané íslušníky bezpenostních sbor. duben 2008

7 Obsah Úvod Význam kontroly ZÁKLADNÍ POJMY Celní správa eské republiky VNITNÍ AKTY ÍZENÍ SP. 43/2006 Provádní vnitní kontroly v Celní správr SP. 20/2005 Inspekní innost v Celní správr ORGANIZANÍ USPOÁDÁNÍ KONTROLNÍCH ORGÁN Samostatné oddlení 050 Inspekce generálního editele Oddlení 10 Inspekce a vnitní kontroly PRAKTICKÁ STRÁNKA INNOSTI Vnitní kontrola Inspekní innost Vyizování stížností Metody kontroly Policie eské republiky VNITNÍ AKTY ÍZENÍ NMV. 55/2003 o obecné kontrole a supervizní innosti ZP PP. 110/2006 o obecné kontrole v Policii eské republiky ORGANIZANÍ USPOÁDÁNÍ KONTROLNÍCH ORGÁN Odbor vnitní kontroly Policejního prezidia R Skupina vnitní kontroly krajské správy Policie R Skupina vnitní kontroly okresního editelství Policie R Skupiny vnitní kontroly ostatních útvar Policie R PRAKTICKÁ STRÁNKA INNOSTI Obecná kontrola Plnní úkol v trestním ízení Vyizování stížností Metody kontroly Vzeská služba eské republiky VNITNÍ AKTY ÍZENÍ NG VS. 44/2005 o vnitní kontrole ve Vzeské službr ORGANIZANÍ USPOÁDÁNÍ KONTROLNÍCH ORGÁN Odbor kontroly Oddlení prevence a stížností PRAKTICKÁ STRÁNKA INNOSTI Vnitní kontrola Plnní úkol v trestním ízení Vyizování stížností a oznámení Metody kontroly...56 Závr...57 Použité zdroje...62 ílohy...65

8 Úvod Motto: Je snazší udlat práci správn, než vysvtlovat, pro jsi ji správn neudlal. Martin Van Buren S píchodem doby, pro niž je píznaná všudypítomná snaha ušetit finanní prostedky jakýmkoliv zpsobem a za jakoukoliv cenu, vystupuje do popedí zájmu státu i orgán veejné správy poteba neustálého zdokonalování a zkvalitování používaných kontrolních systém. Tento trend se nevyhýbá ani bezpenostním sborm eské republiky a v souvislosti s jejich inností jsou slova jako efektivnost a úelnost skloována ve všech pádech. Nemalou mrou se na zajišování a zvyšování efektivnosti a úelnosti innosti bezpenostních sbor eské republiky podílí vnitní kontrolní systém, který je v každém jednotlivém bezpenostním sboru píslušn nastaven. Ruku v ruce se snahou o zvýšení efektivnosti a úelnosti kráí poteba reorganizace. V souasné dob snad neexistuje ve státní správ orgán, který by se nepotýkal s potebou zmnit svou organizaní strukturu a zpsob výkonu své innosti. Šéfové rezort usilovn pracují na pípravách reorganizací, sluování orgán státní správy a personálního zeštíhlování, asto bez ohledu na budoucí funknost výsledku jejich snažení. Pro organizaní zmny v orgánech státní správy však není impulzem pouze zavádní úsporných opatení, ale i snaha rzných nevládních organizací, které se zabývají lidskými právy a bojem proti korupci, o nastolení prhledného, nezávislého a nestranného výkonu moci ze strany orgán státní správy. V pípad bezpenostních sbor eské republiky pak vzájemnou kombinací obou snah vznikají návrhy na vytvoení nového samostatného orgánu ízeného Parlamentem R, který by suploval innost kontrolních útvar jednotlivých bezpenostních sbor. edkládaná práce pináší pehled o zpsobu uplatování kontrolních mechanism v Policii eské republiky, v Celní správeské republiky a ve Vzeské službeské republiky. Zárove poskytuje základní informace o innosti kontrolních útvar tchto sbor. Je zejmé, že efektivnost uplatování kontrolních mechanism 8

9 souvisí s bezproblémovým fungováním kontrolních útvar. Cílem práce je posoudit vhodnost i nevhodnost sjednocení kontrolních mechanism jednotlivých sbor a vytvoení jednoho spoleného systému pro provádní kontrolní innosti v uvedených bezpenostních sborech. Zárove zvážit, zda je vhodné, aby byl ustaven samostatný orgán pro ešení trestné innosti píslušník bezpenostních sbor. Práce je lenna do pti kapitol. První kapitola zkrácen pojednává o významu kontroly se zamením na kontrolu vnitní a uvádí definice nkterých základních pojm. Další ti kapitoly pojednávají každá zvláš vždy o jednom z bezpenostních sbor, emž obsahem jednotlivých kapitol jsou teoretické i praktické stránky innosti íslušných kontrolních útvar. V poslední kapitole jsou shrnuty výhody a nevýhody jednotlivých kontrolních systém a je zde nastínn návrh jedné z možností uspoádání kontrolních orgán jednotlivých sbor. Jestliže tato práce nkomu pomže pi vytvoení si vlastního názoru na ešenou problematiku nebo alespo nkdo získá základní pehled o innosti kontrolních útvar chto tí bezpenostních sbor, splnila svj cíl. 9

10 1. Význam kontroly Kontrola je jednou z nejdležitjších manažerských funkcí, a to navzdory tomu, že je v jejich výtu uvádna až na posledním míst za plánováním, organizováním, personalistikou a vedením lidí. Provádí se ve všech oblastech lidské innosti a je nedílnou souástí ídícího procesu. Podstatou kontroly je porovnání skuteného stavu v organizaci se stavem požadovaným. Kontrola je vykonávána za úelem vasného zjištní odchylek od požadovaného stavu v dané oblasti a odhalení pin nežádoucího stavu. Zjištné nedostatky jsou dležitými informacemi pro další rozhodovací procesy v organizaci. Výsledky kontrolní innosti by mly sloužit ke zjednání nápravy. Kontrola nemá pouze charakter inspekní a provovací s následnou represí, ale má pedevším charakter preventivní. V tom spoívá její hlavní význam. Vedoucí pracovníci na všech ídících stupních odpovídají za provádní efektivní kontroly, a tím pispívají k bezproblémovému fungování firmy i organizace. Efektivní kontrola by mla být vždy kvalitní a úmrn finan nároná. 1 Bezpenostní sbory, tak jak jsou jmenované v zákon. 361/2003 Sb., o služebním pomru píslušník bezpenostních sbor, jsou v eské republice souástí státní správy. Státní správa je pak ástí správy veejné. Veejná správa ídí a spravuje veejný sektor, který je financovaný ze státního rozpotu a rozpo územních samosprávných celk. Vi subjektm jako jsou mocenské složky státu, územní samosprávné celky a další odvtví veejného sektoru uplatuje veejná správa významný mechanismus, který zajišuje tvorbu, rozdlování a použití veejných penz. Práv s ohledem na tuto alokaní funkci a procesy, které mají vazbu na obany, musí být realizace všech inností veejné správy podrobena vnjší a vnitní kontrole. 2 Jelikož perozdlování finanních prostedk a jejich využívání bezpenostními sbory, urování jejich rozsahu a zamení nepodléhá tržnímu mechanismu, který by je usmoval, projevují se v innosti bezpenostních sbor prvky neefektivnosti. K tomu, aby dsledky neefektivnosti institucí veejného sektoru byly minimalizovány, slouží systémov uplatované kontrolní mechanismy uvnit institucí 1 BARTOŠOVÁ, H.: Management. Praha : Vydavatelství PA R, 2003, s REKTOÍK, J., et al.: Kontrolní systémy veejné správy a veejného sektoru. Praha : EKOPRESS, 2003, s

11 produkujících veejné služby a kontrolní mechanismy uplatované institucemi, které jsou pro takovou innost zízeny zákony Základní pojmy ídícím a kontrolním mechanismem je každé opatení managementu, které má zvýšit pravdpodobnost dosažení stanovených zám a cíl. 4 Vnitní kontrolní systém je souhrn na sebe exaktn navazujících nástroj a opatení ve vnitní kontrole. 5 Vnitní kontrola je jednak kontrolování toho, že uvedené ídící (resp. ídící a kontrolní) mechanismy jsou ve všech podrobnostech a ve všech funkních oblastech spolenosti neustále dodržovány. Za toto kontrolování odpovídají vedoucí na všech stupních. Je to rovnž souást ízení. Uzná-li to však management za vhodné a úelné, že pravomoc ke kontrolování delegovat na útvar vnitní kontroly. 6 A jednak je vnitní kontrola synonymem pro kontrolní mechanismy v rámci organizace. 3 REKTOÍK, J., et al.: Kontrolní systémy veejné správy a veejného sektoru. Praha : EKOPRESS, 2003, s DVOEK, J.: Interní audit a kontrola. Praha : C. H. Beck, 2003, s DVOEK, J.: Interní audit a kontrola. Praha : C. H. Beck, 2003, s DVOEK, J.: Interní audit a kontrola. Praha : C. H. Beck, 2003, s

12 2. Celní správa eské republiky Celní správa eské republiky je bezpenostní sbor, který byl primárn zízen za úelem výkonu celnictví, do nhož patí nejen innosti související s dohledem nad dováženým, vyváženým a tranzitujícím zbožím, ale i výbr poplatk souvisejících s dovozem, vývozem a tranzitem zboží. 7 S ohledem na vstup eské republiky do Evropské unie se celní správ zna snížil objem inností vykonávaných na úseku celnictví. Z tohoto dvodu jí byla idlena celá ada nových kompetencí. Stala se napíklad správcem spotebních daní, evzala dlenou správu (vybírání pípadn vymáhání poplatk, které vznikly bez vydání správního aktu ze zákona nebo které byly uloženy jinými správními úady, nap. pokuty uložené Policií R), provádí kontrolu v oblasti spolené zemlské politiky, plní úkoly v oblasti ochrany spotebitele (kontrola obecné bezpenosti výrobk) a vykonává innosti v mnoha dalších oblastech. Z výše uvedeného vyplývá, že se celní správa ve stanovených oblastech zabývá edevším kontrolou dodržování pedpis a zejména výbrem a vymáháním penžitých plnní. Tímto je dán hlavní smr v plánování a provádní vnitní kontrolní innosti v Celní správ R. Vnitní kontrola je zamována na dodržování právních pedpis Spoleenství vnitrostátn úinných, právních pedpis národních a vnitních aktízení celní správy, a to zejména tch pedpis, které upravují innosti související s píjmy a výdaji státního rozpotu. V poslední dob se zaíná zvyšovat poet kontrol zamených na pímý výkon služby (nap. mobilní hlídky vykonávající kontrolní innost v systému elektronického mýtného na pozemních komunikacích). 2.1 Vnitní akty ízení V Celní správ eské republiky je vydáno nkolik vnitních akt ízení souvisejících s výkonem vnitní kontrolní innosti. V prvé ad je to základní Služební edpis. 43/2006 Provádní vnitní kontroly v Celní správ R, o kterém se podrobn zmiuji níže. Následuje Služební pedpis. 20/2005 Inspekní innost v Celní správ eské republiky. Vyizováním stížností a petic se zabývá Služební edpis. 9/2006 Vyizování stížností a petic v Celní správ eské republiky. 7 Zákon. 185/2004 Sb., o Celní správeské republiky. 12

13 Posledním aktem ízení je Služební pedpis. 52/2006 Postup kontrolních orgán pi kontrole dodržování léebného režimu celníky uznanými neschopnými ke služb SP. 43/2006 Provádní vnitní kontroly v Celní správr V celní správ je základním a nejdležitjším interním aktem ízení v oblasti vnitní kontrolní innosti Služební pedpis. 43/2006 Provádní vnitní kontroly v Celní správr. Tento pedpis je rozdlen na 11 lánk. V l. 1 el a pedmt úpravy je stanoven smysl existence tohoto pedpisu. Úelem tohoto služebního pedpisu je upravit postup pi plánování a provádní vnitní kontrolní innosti v Celní správ eské republiky jako souásti ídící funkce orgán celní správy a stanovit práva a povinnosti zamstnanc celní správy pi jejím provádní. elem je zárove stanovit postup pi zpracování pehledných informací o úrovni a efektivit vnitního kontrolního systému celní správy a pi následné analýze údaj z výsledk kontroly. 8 l. 2 Obecná ustanovení se zabývá úelem a podstatou vnitní kontroly, stanovuje orgány kontroly a uvádí definice nkterých základních pojm. Vnitní kontrolu jako specializovanou formu innosti vykonávají v Celní správ R dle služebního pedpisu. 43/2006 tato oddlení: samostatné oddlení 050 Inspekce generálního editele Generálního editelství cel (dále jen SO 050 GC ) s celostátní psobností, jednotlivá oddlení 10 Inspekce a vnitní kontroly celního editelství (dále jen oddlení 10 C ) v územní psobnosti jednotlivých celních editelství. Vnitní kontrolou se pro úely tohoto pedpisu rozumí kontrolní innost zamená na provování, zda innost jednotlivých organizaních útvar, pípadn jejich zamstnanc, je v souladu s vnitrostátn platnými pedpisy Spoleenství, národními právními pedpisy a vnitními akty ízení celní správy. Vnitní kontrola zárove pispívá ke sjednocování pracovních a technologických postup tedy ke standardizaci. 9 lánek stanovuje 6 forem vnitní kontroly: tematická kontrola, 8 l. 1 odst. 1 a 2 Služební pedpis. 43/2006 Provádní vnitní kontroly v Celní správr. 9 l. 2 odst. 1 a 2 Služební pedpis. 43/2006 Provádní vnitní kontroly v Celní správr. 13

14 operativní kontrola, finanní kontrola, dohlídka, kontrola dodržování léebného režimu celníky uznanými neschopnými k služb, inspekní innost. V l. 3 ízení a plánování kontrol jsou uvedena pravidla a zásady pro sestavování roních plán tematických kontrol. l. 4 Povení k výkonu kontroly stanovuje náležitosti a pravidla pro vydávání písemných povení ke kontrole. V l. 5 Provádní kontroly jsou vyjmenovány povinnosti a oprávnní kontrolujících. Kontrolující jsou napíklad oprávnni: vstupovat do objekt, na pracovišt celní správy a do jiných prostor kontrolovaných organizaních útvar, vyžadovat od kontrolovaných organizaních útvar vytvoení nezbytných podmínek pro nerušený výkon kontroly a zdržení se takových inností, které by mohly narušit její prh a dokonení, mají oprávnní nahlížet do písemné a jiné dokumentace, anebo mají oprávnní požadovat od kontrolovaných osob pedložení, pípadn vydání originál doklad a dalších písemností, záznamy dat na pamových médiích prostedk výpoetní techniky a záznamy poízené zvukovou a obrazovou technikou. Dále lánek uruje postup pi vylouení kontrolních pracovník pro podjatost a pro právní nebo jiný vztah ke kontrolovaným osobám nebo k pedmtu kontroly, který vzbuzuje pochybnosti o objektivit kontroly. l. 6 Dokumentace o kontrole obsahuje pravidla provádní zápis do knihy kontrol, uruje zásady pro vyhotovování kontrolních protokol a nakládání s nimi, stanovuje jejich náležitosti, a také upravuje innost pi podání námitek proti výsledkm kontroly. l. 7 Realizace výsledk kontroly ukládá služebnímu funkcionái kontrolovaného útvaru povinnost pijmout odpovídající opatení k náprav nežádoucího stavu zjištného kontrolou a následn o tchto opateních podat písemnou informaci vedoucímu kontrolní skupiny. 14

15 l. 8 Statistická a analytická innost uruje, která oddlení provádjí statistickou a analytickou innost, uvádí úel této innosti a zpsob, jakým je tato innost provádna. edpis uzavírají l. 9 Souinnost, l. 10 Závrená ustanovení a l. 11 innost SP. 20/2005 Inspekní innost v Celní správr Dalším interním aktem ízení, který utváí vnitní kontrolní systém v celní správ, je Služební pedpis. 20/2005 Inspekní innost v Celní správ eské republiky. Tento služební pedpis upravuje a sjednocuje provádní inspekní innosti v Celní správ eské republiky, stanovuje s tím související oprávnní a povinnosti organizaních útvar, služebních funkcioná, zamstnanc Celní správy i jejich vzájemné vztahy. 10 Výše uvedený pedpis se lení na 3 ásti. V ásti první Úvodní ustanovení jsou definovány pojmy používané v pedpisu a je stanoven úel úpravy. ást druhá Provádní inspekní innosti stanovuje, že inspekní inností se v celní správ zabývají pouze: SO 050 GC (zamstnanci se prokazují zmocnním), oddlení 10 jednotlivých C (zamstnanci se prokazují povením). Zárove jsou zde stanovena oprávnní výše uvedených zamstnanc pi provádní inspekní innosti. Napíklad: oprávnní provádt v nezbytném rozsahu kontrolu vcí, které zamstnanci celní správy vnášejí na pracovišt nebo z nho vynášejí nebo oprávnní nahlížet do osobních spis zamstnanc celní správy. V lánku 3 Vztahy souinnosti a spolupráce se stanovuje píslušným útvarm celní správy povinnost spolupracovat s SO 050 GC a oddleními 10 C v oblastech informatiky, personalistiky, finanní a hospodáské správy. Služebním funkcionám je zde dána povinnost hlásit SO 050 GC závažné mimoádné události týkající se celní správy. 10 l. 1 odst. 1 Služební pedpis. 20/2005 Inspekní innost v Celní správeské republiky. 15

16 V lánku 4 Dokumentace inspekní innosti pedpis upesuje pojem inspekní dokumentace a vyjmenovává možnosti, na jejichž základ mže být zahájeno inspekní šetení. lánek 5 Manipulace s inspekní dokumentací uruje zamstnance odpovdného za vedení a bezpené nakládání s inspekní dokumentací. Dále stanovuje zásadu, že s obsahem spisu se nesmí bez souhlasu píslušného zamstnance nebo jeho nadízeného seznámit nepovolaná osoba. V souvislosti s tím je dále uveden okruh služebních funkcioná, kteí se mohou seznamovat s obsahem inspekních spis bez souhlasu píslušného pracovníka nebo jeho nadízeného. Podle lánku 6 Uzavení inspekní dokumentace tohoto pedpisu je možné inspekní dokumentaci uzavít pouze ve stanovených pípadech. Obsahem pedpisu jsou také ustanovení, která zajišují informaní tok v oblasti provádní inspekní innosti, viz lánek 7 Informaní tok, a také ustanovení upravující vylouení zamstnance z provedení inspekního šetení z dvodu podjatosti. edpis je zakonen ástí tetí Závrená ustanovení. 2.2 Organizaní uspoádání kontrolních orgán Celní správu eské republiky tvoí Generální editelství cel se sídlem v Praze (správní úad pro oblast celnictví s celostátní psobností), 8 celních editelství se sídlem v Brn, eských Budjovicích, Hradci Králové, Olomouci, Ostrav, Plzni, Praze a Ústí nad Labem (správní úady pro oblast celnictví s územní psobností stanovenou pílohou zákona. 185/2004 Sb., o Celní správeské republiky) a 54 celních úad (správních ad pro oblast celnictví s územní psobností stanovenou rovnž pílohou tohoto zákona). Generální editelství cel ídí celní editelství a celní editelství ídí celní úady ve své územní psobnosti. Generální editelství cel je podízeno Ministerstvu financí. Celní správa eské republiky má 5244 systemizovaných míst pro zamstnance, kteí jsou ve služebním pomru a 1650 systemizovaných míst pro zamstnance v pomru pracovním (údaje platné k datu 1. prosince 2007) Samostatné oddlení 050 Inspekce generálního editele Na Generálním editelství cel je zízeno Samostatné oddlení 050 Inspekce generálního editele. Z hlediska psobnosti provádí toto oddlení vnitní kontrolní a inspekní innost v celní správ. V této již zmínné oblasti a v oblasti podpory 16

17 integrity v celní správ psobí ve vztahu k ostatním útvarm generálního editelství, celních editelství a celních úad pímo. Zajišuje úkoly v oblasti plánování a provádní vnitní kontrolní innosti, prevence, služební a pracovní kázn a integrity, shromažuje potebné informace a vede stanovené evidence. 11 V oblasti provádní inspekní a kontrolní innosti má celostátní územní psobnost a je pímo podízeno prvnímu zástupci generálního editele (viz píloha B). Vykonává inspekní a kontrolní innost jako specializovanou formu své innosti. Toto samostatné oddlení má pidleno celkem devt systemizovaných míst pro 7 pracovník ve služebním pomru k Celní správ R a 2 pracovníky v pomru pracovním. Toto oddlení nemá postavení policejního orgánu. Tabulka 1 ukazuje pomr potu systemizovaných míst kontrolních útvar vzhledem k celkovému potu systemizovaných míst na jednotlivých úrovních ízení. V celkovém potu systemizovaných míst jsou zahrnuta i systemizovaná místa kontrolních útvar. Tab. 1 Celní správa R: Poet systemizovaných míst kontrolních útvar v celní správ vzhledem k potu systemizovaných míst celkem. Organizaní útvar Systemizovaná Systemizovaná místa místa celkem útvar kontroly Generální editelství cel Celní editelství Celkem: Zdroj: Údaje uvedené v tabulce 1 jsou platné k datu 1. prosince 2007 a byly poskytnuty Odborem 40 Personální, vzdlávání a zdravotní pée GC. Dále uvádím hlavní innosti tohoto samostatného oddlení tak, jak jsou stanoveny Organizaním ádem Celní správy eské republiky: metodicky ídí a koordinuje innosti v oblasti plánování a provádní vnitní kontrolní innosti a pedkládá generálnímu editeli návrh opatení v této oblasti, zpracovává plán vnitní kontrolní innosti GC a kontroluje jeho plnní, metodicky ídí a koordinuje v celní správ vyizování stížností a petic a provádí jejich vyhodnocování, vede na GC evidenci stížností a petic, 11 l. 29 pílohy Rozkazu editele GC. 7/2007, kterým se vydává Organizaní ád Celní správy R. 17

18 koordinuje a ve stanoveném rozsahu provádí vnitní kontrolní a inspekní innosti v celní správ; pímo prošetuje a dokumentuje závažné pípady protiprávního jednání, porušování služební nebo pracovní kázn a služební písahy celník a obanských zamstnanc celní správy v personální pravomoci generálního editele, vetn celník a obanských zamstnanc celní správy zaazených na GC, zpracovává a pedkládá návrhy na opatení v oblasti prevence a podpory integrity v celní správ, služební a pracovní kázn, koordinuje realizaci úkol v této oblasti v souvislosti s plnním Vládního programu boje proti korupci v eské republice, zajišuje aktualizaci Akního plánu Integrity celní správy, vyhodnocuje výsledky analýzy korupních rizik na jednotlivých útvarech celní správy, spolupracuje ve stanoveném rozsahu s ostatními orgány státní správy R, se Svtovou celní organizací a s dalšími mezinárodními organizacemi pi vzájemné vým informací v oblasti prevence a posilování integrity v celní správ; organizuje a koordinuje plnní úkol v souvislosti s vnjší kontrolou provádnou v celní správ, shromažuje informace o závažných pípadech porušování služební kázn, pracovní kázn a služební písahy, ve stanovených pípadech prošetuje mimoádné události v celní správ, v rámci své psobnosti provádí šetení na základ dožádání orgán inných v trestním ízení Oddlení 10 Inspekce a vnitní kontroly Na celních editelstvích jsou zízena oddlení 10 Inspekce a vnitní kontroly, která provádjí inspekní a kontrolní innost jako svou hlavní nápl v územní sobnosti jednotlivých celních editelství. Organiza spadají na jednotlivých celních editelstvích do pímé podízenosti editel celních editelství (viz píloha C). innost chto oddlení metodicky ídí a koordinuje Samostatné oddlení 050 GC. V celní správ je zízeno 8 takových oddlení, která mají pidlen rzný poet systemizovaných míst, a to v závislosti na velikosti jednotlivých celních editelství. Tato oddlení nemají postavení policejního orgánu. 12 l. 29 pílohy Rozkazu editele GC. 7/2007, kterým se vydává Organizaní ád Celní správy R. 18

19 Tabulka 2 ukazuje pomr potu systemizovaných míst kontrolních útvar vzhledem k celkovému potu systemizovaných míst na jednotlivých celních editelstvích. V celkovém potu systemizovaných míst na jednotlivých editelstvích jsou zahrnuta i systemizovaná místa jejich kontrolních útvar. Tab. 2 Celní správa R: Poet systemizovaných míst kontrolních útvar celních editelství vzhledem k celkovému potu jejich systemizovaných míst. Organizaní útvar Celkový poet zamstnanc Celkový poet pracovník kontroly Celní editelství Brno Celní editelství eské Budjovice Celní editelství Hradec Králové Celní editelství Olomouc Celní editelství Ostrava Celní editelství Plze Celní editelství Praha Celní editelství Ústí nad Labem Celkem: Zdroj: Údaje uvedené v tabulce 2 jsou platné k datu 1. prosince 2007 a byly poskytnuty Odborem 40 Personální, vzdlávání a zdravotní pée GC. innosti oddlení 10 Inspekce a vnitní kontroly celního editelství jsou stanoveny Organizaním ádem Celní správy eské republiky takto: provádí ve stanoveném rozsahu vnitní kontrolní a inspekní innost, vyhledává, prošetuje a dokumentuje pípady protiprávního jednání, porušování služební nebo pracovní kázn a služební písahy celník a obanských zamstnanc celní správy v personální pravomoci editele C, vetn celník a obanských zamstnanc celní správy na C, v rámci své psobnosti spolupracuje s orgány innými v trestním ízení, prošetuje ve vymezeném rozsahu mimoádné události v psobnosti C, vede evidence o skutenostech souvisejících s odhalováním a prošetováním trestné innosti páchané zamstnanci celní správy, zpracovává pro editele C podklady, informace a návrhy na opatení k zjištné trestné innosti, porušování povinností a služební písahy provádí jejich analýzu, 19

20 zpracovává návrh plánu kontrolní innosti C, koordinuje jeho plnní, organizuje a provádí vnitní kontrolu v psobnosti C, eviduje, vyhodnocuje a zevšeobecuje její výsledky a pedkládá návrhy na opatení a vcná ešení, sleduje jejich plnní, organizuje a koordinuje vyizování a prošetování stížností a petic adresovaných nebo postoupených C, vede jejich evidenci, provádí rozborovou innost v této oblasti; v rámci své psobnosti stížnosti a petice pímo prošetuje a vyizuje, spolupracuje s orgány státní kontroly a s orgány státní správy pi provádní kontrol v psobnosti C, provádí revize v oblasti hospodaení s rozpotovými prostedky a prošetuje vzniklé škody, kontroluje samostatn nebo v souinnosti s jinými útvary vymování, vybírání, vymáhání a evidenci celních, daových a jiných státních píjm, kontroluje hospodaení s majetkem státu a plnní povinností s tím souvisejících, zajišuje ve stanoveném rozsahu úkoly finanní kontroly ve veejné správ Praktická stránka innosti Vnitní kontrola Vnitní kontrola je v Celní správr provádna zejména formou tematických kontrol, operativních kontrol a inspekních inností. Tematická kontrola je základní formou kontroly, jejímž úelem je zjistit skutený stav v tematicky vybraných oblastech innosti celní správy, nalézt odchylky (neshody) od nich, identifikovat piny tchto odchylek a zajistit podklady pro pijetí opatení k realizaci náprav a preventivních opatení. 14 Operativní kontrola je charakteristická užším obsahovým zamením a vychází z konkrétních poteb operativního ízení l. 37 pílohy Rozkazu editele GC. 7/2007, kterým se vydává Organizaní ád Celní správy eské republiky. 14 l. 2 odst. 6 Služební pedpis. 43/2006 Provádní vnitní kontroly v Celní správeské republiky. 15 l. 2 odst. 7 Služební pedpis. 43/2006 Provádní vnitní kontroly v Celní správeské republiky. 20

21 Finanní kontrola je souástí vnitního kontrolního systému v oblasti finanního ízení zabezpeujícího hospodaení s veejnými prostedky. 16 Inspekní inností se rozumí souhrn inností a úkon zamených na odhalování závažného porušení služebních a pracovních povinností, porušování služební kázn nebo pracovní kázn zamstnanci CS. 17 V celní správ je kontrolní innost provádna zejména na základ roních plán tematických kontrol. Svj roní plán sestavují: Generální editelství cel (na základ návrh jeho odborných útvar - sekce, odbory a samostatná oddlení), celní editelství (na základ návrh jejich odborných oddlení). Plány schvalují generální editel a editelé píslušných celních editelství. Na provádní vnitní kontrolní innosti se podílejí jak všechny odborné útvary Generálního editelství cel, tak všechna odborná oddlení celních editelství. V pípad, že je nutné na nkterém z podízených útvar provést kontrolu, která není souástí roního plánu kontrolní innosti, je tato provedena formou operativní kontroly. Pracovníci odborných útvar GC resp. odborných oddlení C provádjí kontrolní innost na základ písemných povení ke kontrole s omezenou dobou platnosti, která podepisuje generální editel resp. editel daného celního editelství. V poveních je stanoven rozsah provádných kontrol uvedením jejich témat. Kontroloi SO 050 GC provádjí kontrolní innost na základ zmocnní (viz píloha A obr. 1), které tvoí pílohu ke služebnímu prkazu celníka. Pracovníci oddlení 10 C se pi provádní kontroly prokazují povením (viz píloha A obr. 2). Zmocnní i povení má neomezenou dobu platnosti. Dokladem o provedení kontroly je zápis v knize kontrol (jsou jí vybaveny stanovené organizaní útvary) a kontrolní protokol. Dokladem o provedení dohlídkové innosti pi správ spotebních daní je zpráva z dohlídky. S kontrolním protokolem je seznamován vedoucí služební funkcioná, který vede kontrolovaný útvar. Seznámení s protokolem stvrzuje podpisem a proti výsledkm kontroly mže podat námitky vedoucímu kontrolní skupiny. V pípad podání námitek vydá vedoucí kontrolní skupiny rozhodnutí o námitkách. Proti tomuto rozhodnutí se 16 l. 2 odst. 8 Služební pedpis. 43/2006 Provádní vnitní kontroly v Celní správeské republiky. 17 l. 1 odst. 3 Služební pedpis. 20/2005 Inspekní innost v Celní správeské republiky. 21

22 že vedoucí služební funkcioná odvolat k oprávnnému služebnímu funkcionái, který tuto kontrolu naídil. Jeho rozhodnutí o odvolání je konené. Vedoucí služební funkcioná kontrolovaného útvaru je povinen pijmout bez zbyteného odkladu úinná opatení k náprav nežádoucího stavu zjištného kontrolou, etn pípadného uložení kázeských trest resp. vyvození pracovn právní odpovdnosti vi osobám odpovdným za vnik nežádoucího stavu. SO 050 GC s celostátní psobností a oddlení 10 C v územní psobnosti íslušného celního editelství provádí statistickou a analytickou innost v oblasti plánování kontrolní innosti, jejího plnní a vyhodnocování. Oddlení 10 jednotlivých celních editelství jednou ro zasílají na SO 050 GC vyhodnocení kontrolní a inspekní innosti vykonané v územní psobnosti píslušného celního editelství. SO 050 GC tato vyhodnocení zpracovává, a pak pedkládá koordinaní porad souhrnný materiál vyhodnocení kontrolní a inspekní innosti v celní správ za pedcházející kalendání rok Inspekní innost Inspekní innost jako jednu z forem vnitní kontroly provádjí v Celní správ R pouze pracovníci SO 050 GC a pracovníci oddlení 10 C. Podntem k zahájení inspekního šetení mže být: vlastní zjištní, cizí podnt (podání oban) a rozkaz nebo píkaz nadízeného služebního funkcionáe. Šetení je provádno inspekní skupinou, která má v pevážné vtšin pípad dva leny. Pracovníky do inspekní skupiny uruje vedoucí oddlení. Tito pracovníci pak pracují samostatn a záleží pouze na jejich úvaze, jakou strategii šetení zvolí a jaké množství dkazního materiálu k šetené vci shromáždí. Pi shromažování dkaz se užívají stejné metody jako pi provádní vnitní kontroly. Pro doplnní dkazního materiálu a uvedení vtšiny nejasností na pravou míru je s dotenými osobami sepisován protokol o podaném vysvtlení k inspekním zjištním. Po zvážení celého pípadu v souvislosti se získaným dkazním materiálem vypracuje inspekní skupina závrenou zprávu. Ta je po podpisu vedoucím oddlení edložena vedoucímu služebnímu funkcionái (editeli C nebo generálnímu editeli C). 22

23 Inspekní dokumentaci lze pi ukonení šetení uzavít pouze temi zpsoby: edáním pípadu orgánm inným v trestním ízení podáním oznámení o podezení ze spáchání trestného inu, písemným postoupením pípadu píslušnému služebnímu funkcionái k pijetí organizaních, personálních nebo kázeských opatení, a nebo odložením pípadu, pokud provedené šetení neprokázalo, že došlo k závažnému porušení služební nebo pracovní kázn. Formou inspekního šetení jsou v celní správ ešeny i nkteré závažné stížnosti Vyizování stížností V Celní správr se za stížnost považuje podání, které: smuje proti nevhodnému chování zamstnance celní správy v pímé souvislosti s plnním úkol vyplývajících z psobnosti celního orgánu, smuje proti postupu celního orgánu a týká se zejména neodvodnného odmítání provést pedbžné opatení nebo jiný úkon z úední povinnosti, není stížností podle správního ádu, avšak z jeho obsahu je zejmé, že se odesílatel domáhá ochrany svých subjektivních práv a požaduje nápravu ve vlastním zájmu. 18 Peticí se rozumí takové podání, kterým se osoby obracejí na celní orgány ve vcech veejného nebo jiného spoleného zájmu patícího do psobnosti celních orgán. 19 V Celní správr je na základ ustanovení l. 8 Služebního pedpisu. 9/2006 Vyizování stížností a petic v Celní správ eské republiky v oblasti vyizování stížností provádna analytická innost. SO 050 GC vypracovává souhrnnou zprávu, v níž uvádí zobecnné údaje shromáždné v dané oblasti za celou celní správu. Tato zpráva je pod názvem Informace o vyizování stížností, oznámení, podn a petic smujících vi innosti celních orgán v eské republice každoro pedkládána na koordinaní porad. Pro úely analytické innosti jsou veškeré stížnosti smující proti celním orgánm rozdlovány do ty kategorií: stížnosti smující na nesprávný postup, 18 l. 2 odst. 1 Služební pedpis. 9/2006 Vyizování stížností a petic v Celní správr. 19 l. 2 odst. 3 Služební pedpis. 9/2006 Vyizování stížností a petic v Celní správr. 23

24 na prtahy ve správním ízení, na chování a vystupování zamstnanc celní správy, jiné. Do kategorie jiné se zaazují stížnosti do pedchozích tí kategorií nezaaditelné. To mohou být nap. stížnosti upozorující na podávání nepravdivých informací médiím, podjatost nebo neobdržení odpovdi na žádost o informaci. Vyízené stížnosti se klasifikují dle výsledku prošetení jako dvodné, áste dvodné a nedvodné. V níže uvedené tabulce. 3 jsou pro lepší pedstavu o potu stížností šetených v celní správ uvedeny poty stížností vyízených v jednotlivých letech za období let Tabulka dále pibližuje, kolik stížností bylo v jednotlivých letech vyhodnoceno jako oprávnné resp. dvodné. Poty dvodných stížností zahrnují také stížnosti áste dvodné. Dvodné stížnosti jsou pak rozdleny podle jejich pedmtu do výše uvedených ty kategorií. Za jednotlivými hodnotami potu dvodných stížností celkem (z toho dvodné) je procentní vyjádení ásti dvodných stížností z celkového potu stížností prošetovaných celní správou v daném roce. Za ostatními poty dvodných stížností rozdlených do jednotlivých kategorií jsou uvedena procentní vyjádení ástí dvodných stížností z píslušné kategorie vzhledem k celkovému potu dvodných stížností (z toho dvodné). Poty stížností v jednotlivých letech byly erpány z materiálu, který je každoro pedkládán k projednání gremiální poradou. Tab. 3 Celní správa R: Poet stížností za období let Rok Poet stížností Z toho vodné Nesprávný ední postup Prtahy v ízení Chování a vystupování 66 22% 67 21% 37 15% 31 16% 36 23% 16 12% 29 44% 29 43% 20 54% 15 48% 25 69% 7 44% 12 18% 13 19% 6 16% 12 39% 7 19% 4 25% 14 21% 4 6% 8 22% 1 3% 1 3% 1 6% Jiné 11 17% 21 31% 3 8% 3 10% 3 8% 4 25% Zdroj: Dokument Informace o vyizování stížností a petic smujících vi innosti celních orgán v R za rok

25 Z tabulky vyplývá, že od roku 2004, kdy eská republika vstoupila do Evropské unie (1. kvtna 2004), znateln klesl poet stížností na chování a vystupování zamstnanc Celní správy. Toto mže mít pímou souvislost s ukonením kontrolní innosti celní správy související s dovozem, vývozem a tranzitem zboží na hraniních echodech. Graf. 1 Srovnání potu dvodných stížností dle oblastí za období let Nesprávný úední postup Prtahy v ízení Chování a vystupování Jiné Zdroj: Graf. 1 byl vytvoen na základ hodnot uvedených v tab. 3. Nejastjší piny oprávnných stížností od roku 2004 byly tyto: nepotvrzení tiskopisu DPH, navyšování celní hodnoty u dováženého textilu z asijských zemí, ekací doby na hraniních pechodech (po na CÚ Ruzyn), prtahy pi odvolacím ízení, vydání nesprávných rozhodnutí, vydání exekuních píkaz v rozporu s právními pedpisy, zajištní celního dluhu, nesprávn podané ústní informace, nesprávný postup v pestupkovém ízení, prtahy pi zajištní kontejneru. 25

26 2.3.4 Metody kontroly Kontrolní innost v Celní správ je provádna nejrznjšími metodami. Je žádoucí, aby kontrolující zvolili k danému úelu kontroly tu nejvhodnjší metodu, která povede k cíli co nejkratší a nejúinnjší cestou. Níže jsou uvedeny nejastji používané kontrolní metody. Metoda srovnávací - její podstatou je zjišování údaj z dokument, evidencí, spis a databází a následné porovnání tchto údaj s požadovaným stavem, který je urován právními pedpisy a interními akty ízení. Tato metoda je užívána zejména pro kontroly procesních postup ve správních ízeních. Analýza - spoívá ve vyhledávání a azení dat uložených v poítaových databázích. Tato data pak v souhrnu dají celkový obrázek prhu kontrolovaného úkonu provádného pracovníky celní správy (prh velkého celního ízení podrobná kontrola dováženého zboží ze tetích zemí). Pozorování - tato metoda se užívá pro zjišování dodržování pedepsaných postup pracovníky Celní správy. Kontrolovaná innost je pozorována v reálném ase a následn porovnávána s postupy stanovenými právními pedpisy nebo interními akty ízení. Mén asto je využívána metoda skrytého pozorování, která umožuje provádt monitoring chování a vystupování pracovník Celní správy vi veejnosti nebo jejich ústrojové kázn. 26

27 3. Policie eské republiky Policie eské republiky je bezpenostní sbor zízený pro plnní úkol souvisejících s ochranou vnitního poádku a bezpenosti. Mezi hlavní úkoly patí ochrana veejného poádku, bezpenosti osob a majetku, boj s kriminalitou, vedení trestního ízení, potírání pestupk a dohled nad bezpeností a plynulostí silniního provozu. 20 Z výše uvedeného vyplývá, že píslušníci Policie R prakticky neustále icházejí do styku s širokou veejností, a to nejastji pi ešení krizových, nestandardních, vesms však nepíjemných situací. V tchto situacích je veejnost velmi citlivá na jednání jednotlivých píslušník a jakékoliv vyboení z etických a právních norem z jejich strany je velice negativn vnímáno, ímž dochází k poškozování dobrého jména Policie R v oích veejnosti. Ze snahy tmto jevm pedcházet a také je omezovat vychází hlavní smr urující plánování a zamování vnitní kontroly na pímý výkon služby. 3.1 Vnitní akty ízení V Policii eské republiky je vydáno nkolik pedpis upravujících vnitní kontrolu, tedy v Policii R kontrolu obecnou. Základním a nejdležitjším z tchto edpis je Naízení Ministerstva vnitra. 55/2003 o obecné kontrole a supervizní innosti, ve znní NMV. 1/2006, které upravuje provádní obecné kontroly v rámci celého resortu ministerstva vnitra. O tomto pedpisu se zmíním podrobnji dále. Toto naízení je doplnno a zpesnno Pokynem editele odboru interního auditu a supervize k jednotné aplikaci naízení Ministerstva vnitra. 55/2003 o obecné kontrole a supervizní innosti, ve znní naízení Ministerstva vnitra. 1/2006. Pedpisy upesujícími a upravujícími výkon obecné kontroly v podmínkách Policie R jsou Závazný pokyn policejního prezidenta. 110/2006 o obecné kontrole v Policii eské republiky a Závazný pokyn policejního prezidenta. 17/2007, kterým se upravuje postup kontrolních útvar a kontrolních skupin pi získávání údaj. Vyizování stížností a petic v Policii R upravuje pedpis platný pro celý resort ministerstva vnitra - Naízení Ministerstva vnitra. 15/2006. Tento pedpis zpesuje 20 Zákon. 283/1991 Sb., o Policii eské republiky. 27

28 a dopluje Závazný pokyn policejního prezidenta. 97/2006, kterým se upravuje vyizování petic a stížností v Policii eské republiky. edpisem upravujícím povení útvar Policie R k plnní úkol policejních orgán je Závazný pokyn policejního prezidenta. 130/2007. Tím se upravuje postup Policie eské republiky pi plnní úkol v trestním ízení NMV. 55/2003 o obecné kontrole a supervizní innosti Toto naízení upravuje zahájení, výkon a realizaci výsledk obecné kontroly, supervizní innost vetn jejich plánování, koordinace, metodiky a statistického sledování a vyhodnocování, dále plánování a statistické sledování následné veejnosprávní kontroly na míst a státní kontroly a správního dozoru a dále metodické usmování a statistické sledování interního auditu; 21 edpis je rozdlen do šesti ástí, pemž každá ást má nkolik lánk. ást první Úvodní ustanovení stanovuje, co je pedmtem úpravy a na jaké kontrolní innosti se toto naízení nevztahuje. Jsou zde definovány základní pojmy užívané v pedpisu, jako napíklad pedmt obecné kontroly, kriterium obecné kontroly, ale i pojem obecná kontrola. lánek 3 pak uvádí a definuje 4 formy obecné kontroly: systémová kontrola, tematická kontrola, kontrola pijatých opatení, kontrolní przkum. Druhá ást naízení Práva a povinnosti piznává práva a ukládá povinnosti kontrolním pracovníkm a kontrolovaným osobám a upravuje tak jejich vzájemné vztahy v prhu kontroly. K oprávnním kontrolních pracovník patí napíklad: oprávnní požadovat pravdivé a úplné informace, vysvtlení a stanoviska ke zjišovaným a souvisejícím skutenostem, vykonat obecnou kontrolu, používat pro dokumentování záznamovou techniku. Na druhou stranu jsou pracovníci kontroly povinni postupovat podle tohoto naízení a šetit práva a právem chránné zájmy kontrolované osoby vetn ochrany jejích osobních údaj. 21 l. 1 odst. 1 NMV. 55/2003 o obecné kontrole a supervizní innosti, ve znní NMV. 1/

29 Zárove jsou zde uvedena ustanovení ešící vylouení kontrolního pracovníka z obecné kontroly v pípadech, kdy tento pracovník v kontrolovaném období odpovídal za pedmt této kontroly nebo jsou u nho dvodné pochybnosti o jeho nepodjatosti. ást tetí Obecná kontrola zaíná lánkem 8, který upravuje innost pracovník kontroly pi zahájení obecné kontroly. Uruje zejména rozsah pípravy na kontrolu, který závisí na form a pedmtu kontroly. V lánku 9 Program obecné kontroly jsou uvedeny náležitosti, které musí obsahovat vypracovávaný program kontroly. lánek 10 Výkon obecné kontroly stanovuje povinnosti kontrolních pracovník a úkoly vedoucího obecné kontroly pi vlastním výkonu kontrolní innosti. lánek 11 kazy uruje co je a co není dkazem, kterým kontrolní pracovníci mohou prokázat objektivitu kontrolního zjištní. V lánku 12 Výsledný materiál z obecné kontroly je stanoveno, co je výsledným materiálem z obecné kontroly a zárove je ureno, kdy a za jakých podmínek se zpracovává záznam, kdy protokol a jaké náležitosti musí tyto dokumenty obsahovat. Dále jsou v lánku 13 ízení o stanovisku k záznamu a v lánku 14 ízení o námitkách uvedena procesní pravidla pro jednotlivá ízení. lánek 16 Ukonení výkonu obecné kontroly uvádí, kdy a za jakých podmínek se považuje obecná kontrola za ukonenou. Povinnosti vedoucího zamstnance kontrolované osoby ve vztahu k výsledkm kontroly a s tím související povinnosti vedoucího zamstnance kontrolního útvaru jsou stanoveny v lánku 17 Realizace výsledk obecné kontroly. Poslední lánek tetí ásti tohoto pedpisu, který nese název Dokumentace o vykonané obecné kontrole, upravuje nakládání se spisovou dokumentací vzniklou v prhu výkonu íslušné kontroly. ást tvrtá Supervize se zabývá zamením a výkonem supervizní innosti, která svou podstatou nespadá do rozsahu této práce, a tak se o ní nebudu blíže zmiovat. ást pátá Spolená ustanovení v lánku 20 Plánovací a koordinaní innost uvádí pravidla pro sestavování plán hlavních kontrolních úkol a následné nakládání s nimi. Zárove stanovuje náležitosti, které musí každý plán obsahovat. Další lánky pojednávají o metodické innosti a jejím zamení a o pravidlech zajišování souinnosti pi státní kontrole vykonávané vnjším orgánem. lánek 23 a 24 uvádí zpsob a pokyny pro statistické sledování všech druh kontroly a vyhodnocování jejich výsledk. ást šestá Závrená ustanovení stanovuje pravidla pro vydávání, užívání a nakládání se zmocnními a poveními k výkonu obecné kontroly. 29

30 3.1.2 ZP PP. 110/2006 o obecné kontrole v Policii eské republiky Považuji za úelné uvést na tomto míst vymezení pojm kontrolní útvar, kontrolní skupina a kontrolní pracovišt, tak jak jsou uvedeny v ZP PP. 110/2006. Kontrolním útvarem se v Policii R rozumí: odbor vnitní kontroly Policejního prezidia R, skupina vnitní kontroly P R editelství služby cizinecké a pohraniní policie, oddlení vnitní kontroly P R správy hl. m. Prahy, skupina vnitní kontroly P R správy kraje, skupina vnitní kontroly P R mstského editelství. Kontrolní skupinou se rozumí: skupina vnitní kontroly hospodáské správy Policejního prezidia R, skupina vnitní kontroly P R útvaru pro odhalování organizovaného zloinu služby kriminální policie a vyšetování, skupina vnitní kontroly P R oblastního editelství služby cizinecké policie, kontrolní skupina P R správy kraje a správy hl. m. Prahy, skupina vnitní kontroly P R okresního (obvodního) editelství. Kontrolním pracovištm se rozumí: organizaní lánek Policejního prezidia R vykonávající obecnou kontrolu jako ást své innosti, organizaní lánek policie vykonávající obecnou kontrolu jako ást své innosti. Pracovníci kontrolních útvar a kontrolních skupin se pi výkonu obecné kontroly a pi plnní úkol uložených vedoucími zamstnanci prokazují zmocnním. Pracovníci kontrolních pracoviš se prokazují písemným povením. Kontrolním pracovníkm odboru vnitní kontroly schvaluje zmocnní policejní prezident (viz píloha D obr. 1). Ostatním pracovníkm kontrolních útvar a kontrolních skupin schvalují zmocnní editelé P R útvar s psobností na celém území R (viz íloha D obr. 2), editelé P R správ kraj a Správy hl. m. Prahy, editelé P R stských editelství (viz píloha D obr. 3), editelé P R oblastních editelství služby 30

31 cizinecké a pohraniní policie a editelé P R okresních (obvodních) editelství (viz íloha D obr. 4). Dále pedpis upravuje platnost zmocnní a povinnosti držitele zmocnní. Zárove je upravena plánovací a koordinaní innost a statistické sledování obecné kontroly. 3.2 Organizaní uspoádání kontrolních orgán Policii eské republiky tvoí Policejní prezidium eské republiky se sídlem v Praze, útvary s psobností na celém území eské republiky a útvary s územn vymezenou psobností. Jako útvar Policie R s územn vymezenou psobností je zízeno 8 krajských správ se sídlem v Praze, eských Budjovicích, Brn, Ústí nad Labem, Ostrav, Hradci Králové a Plzni. Krajským správám Policie R je podízeno 72 okresních editelství Policie R, 3 mstská editelství Policie R (Brno, Ostrava, Plze) a 4 obvodní editelství (Praha I IV). Policejní prezidium R ídí útvary Policie R s psobností na celém území eské republiky a krajské správy Policie R. Krajské správy ídí okresní editelství. Policejní prezidium R je podízeno Ministerstvu vnitra. Policie eské republiky má systemizovaných míst pro zamstnance, kteí jsou ve služebním pomru a systemizovaných míst pro zamstnance v pomru pracovním (údaje platné k datu 31. prosince 2007) Odbor vnitní kontroly Policejního prezidia R Na Policejním prezidiu R je zízen Odbor vnitní kontroly, který odpovídá edevším za plnní úkol v oblasti obecné kontroly, vyizování podání, trestního ízení a objasování pin a odhalování okolností vzniku mimoádných událostí. 22 Tento odbor je v pímé podízenosti policejního prezidenta (viz píloha E). V oblasti provádní obecné kontroly a dalších inností, které vykonává jako specializovanou formu své innosti má všeobecnou psobnost. Metodicky vede a ídí všechny kontrolní útvary. Odbor vnitní kontroly má pidleno 40 systemizovaných míst pro zamstnance ve služebním pomru. Tento odbor má postavení policejního orgánu. 22 l. 43 odst. 1 pílohy Rozkazu policejního prezidenta. 131/2007 Organizaní ád Policejního prezidia R. 31

32 Tabulka 4 ukazuje pomr potu systemizovaných míst kontrolních útvar vzhledem k celkovému potu systemizovaných míst na policejním prezidiu, na krajských správách a na útvarech s celostátní psobností vetn služby cizinecké policie. V celkových potech systemizovaných míst jsou zahrnuta i systemizovaná místa kontrolních útvar na jednotlivých souástech policie. Do po systemizovaných míst pracovník kontroly na krajských správách jsou zapoítána také systemizovaná místa pracovník kontroly na úrovni okresních editelství. Tab. 4 Policie R: Poet systemizovaných míst kontrolních útvar Policie R vzhledem k potu systemizovaných míst. Organizaní útvar Systemizovaná místa celkem Systemizovaná místa kontrolních útvar Policejní prezidium R Krajské správy Policie R Celostátní útvary P R + Služby CP Celkem Zdroj: Údaje uvedené v tabulce 4 jsou platné ke dni 31. prosince 2007 a byly poskytnuty Odborem personálním Ministerstva vnitra R a Odborem vnitní kontroly Policejního prezidia R. innosti stanovené odboru vnitní kontroly policejního prezidia píslušným organizaním ádem: vykonává obecnou kontrolu, prošetuje podání, plní úkoly policejního orgánu, objasuje piny a odhaluje okolnosti vzniku mimoádných událostí, stanovuje užití konkrétních forem a metod a ešení problém v innosti útvar policie vetn jejich koordinace v oblasti trestního ízení, vyizování podání, obecné kontroly, objasování pin a odhalování okolností vzniku mimoádných událostí, analýz a hodnocení metod, forem a innosti pi policejních opateních a vyhledává systémové nedostatky v innosti policie, vytváí podmínky pro psobnost kontrolních útvar a skupin v policii a koordinuje jejich innosti, pi tom spolupracuje s vnjšími kontrolními orgány a harmonizuje používané formy a metody innosti s mezinárodními a nadnárodními systémy, kontroluje služební a pracovní innost policist a zamstnanc pi zajišování fungování systému organizace a ízení policie s cílem dokumentovat úrove 32

33 dodržování právních pedpis a interních akt ízení a navrhovat opatení k odstranní nedostatk, ve vymezeném rozsahu plní úkoly policejního orgánu, odhaluje a dokumentuje estupky a kázeské pestupky spáchané policisty v souvislosti se služební inností nebo závažná porušení služební písahy a odhaluje a dokumentuje pestupky spáchané zamstnanci v souvislosti s pracovní inností, stanovuje úkoly, kontroluje a metodicky usmuje jejich plnní, analyzuje a vyhodnocuje jejich výsledky a navrhuje opatení k náprav, odpovídá v policii za sjednocování forem a metod pi plnní úkol policejních orgán, vyizování podání, výkonu obecné kontroly a objasování pin a odhalování okolností vzniku mimoádných událostí; za tím úelem je zmocnn vydávat interní akty ízení, sleduje a soustuje informace a vyhodnocuje trendy protiprávního jednání policist a zamstnanc a na základ analýzy navrhuje opatení k ešení, spolupracuje s ostatními orgány veejné správy Skupina vnitní kontroly krajské správy Policie R Na správách kraj jsou zízeny skupiny vnitní kontroly, na Správ hlavního sta Prahy je zízeno oddlení vnitní kontroly. Tyto útvary vykonávají obecnou kontrolu jako specializovanou formu své innosti v územní psobnosti píslušné krajské správy resp. Správy hlavního msta Prahy. Organiza jsou v pímé podízenosti editeli správy (viz píloha F). innost tchto skupin a oddlení metodicky ídí a koordinuje Odbor vnitní kontroly Policejního prezidia R. V Policii R je zízeno sedm skupin vnitní kontroly krajských správ a jedno oddlení vnitní kontroly Správy hlavního msta Prahy a mají pidlen rzný poet systemizovaných míst, který je urován potem zamstnanc píslušných správ. Tyto skupiny a oddlení mají postavení policejního orgánu. Tabulka 5 ukazuje pomr potu systemizovaných míst kontrolních útvar vzhledem k celkovému potu systemizovaných míst na jednotlivých krajských správách Policie R. V celkovém potu systemizovaných míst na jednotlivých správách jsou zahrnuta i systemizovaná místa jejich kontrolních útvar. Vedle po systemizovaných míst kontrolních útvar na krajských správách samotných jsou uvedeny poty 23 l. 43 odst. 2 pílohy Rozkazu policejního prezidenta. 131/2007 Organizaní ád Policejního prezidia R. 33

34 systemizovaných míst všech kontrolních útvar na úrovni okresních editelství, která pod danou krajskou správu spadají. Tab. 5 Policie R: Pehled systemizovaných míst kontrolních útvar krajských správ vzhledem k potu jejich systemizovaných míst. Organizaní útvar Poet zamstnanc Poet pracovník skupin a oddlení vnitní kontroly Správa kraje, M a obvod. editelství Celkem pracovník kontroly Správa hlavního msta Prahy Správa stedoeského kraje Správa jihoeského kraje Správa západoeského kraje Správa severoeského kraje Správa východoeského kraje Správa jihomoravského kraje Správa severomoravského kraje Celkem Zdroj: Údaje uvedené v tabulce 5 jsou platné ke dni 31. prosince 2007 a byly poskytnuty Odborem personálním Ministerstva vnitra R a Odborem vnitní kontroly Policejního prezidia R. innosti skupiny vnitní kontroly krajské správy Policie R tak, jak je stanovuje íslušný organizaní ád: ve vymezeném rozsahu provádí provování trestných in pracovník, na které zákon stanoví trest odntí svobody, jehož horní hranice nepevyšuje 3 roky, stanovuje hlavní smry kontrolní innosti správy, zajišuje a koordinuje specializované kontrolní akce ke kontrole stavu plnní a dodržování zákonných norem a aktízení v rámci jednotlivých služeb, organizaních lánk a editelství etn výkonu služby s výjimkou ekonomické kontroly a vypracovává a projednává návrhy nápravných opatení, ijímá, eviduje a ve stanoveném rozsahu a lhtách prošetuje stížnosti a podnty od fyzických a právnických osob k innosti všech policist správy s výjimkou editele správy, prošetuje opakovaná podání, která byla prvotn zpracována na skupinách vnitní kontroly editelství, 34

35 využívá dostupných technických prostedk, zejména audiovizuální techniky, k dokumentaci kontrolních zjištní a pi provování podání, zajišuje nepetržitou výjezdovou službu policejních orgán k provení trestních oznámení ve vymezeném rozsahu a kontrolní innosti u mimoádných událostí, koordinuje innost kontrolních a metodických pracoviš organizaních lánk správy a editelství, soustuje a vyhodnocuje informace z kontrolní a metodické innosti v rozsahu stanoveném aktem ízení a zajišuje metodickou innost k tmto pracovištím, analyzuje skutenosti zjištné kontrolami, prošetováním trestných in a stížností na jednotlivých úsecích služební innosti správy a pedkládá návrhy na opatení vedení správy, podílí se na preventivním eliminování a odstraování negativních jev v innosti policist správy vetn nezákonného jednání, vyžaduje odborná stanoviska a vyjádení nutná k plnní stanovených úkol Skupina vnitní kontroly okresního editelství Policie R Na okresních, mstských a obvodních editelstvích jsou zizovány skupiny vnitní kontroly, které provádjí vnitní kontrolu jako specializovanou formu své innosti v územní psobnosti daného editelství. Tyto útvary organiza spadají do pímé podízenosti editele píslušného editelství (viz píloha G) a jsou metodicky ízeny skupinami vnitní kontroly územn píslušných správ kraj resp. oddlením vnitní kontroly Správy hl. m. Prahy. V psobnosti krajských správ Policie R je zízeno celkem 79 skupin vnitní kontroly na okresních, obvodních nebo mstských editelstvích. Na vtšin okresních editelství jsou skupiny vnitní kontroly tvoeny 1 až 3 zamstnanci. Tyto skupiny nemají postavení policejního orgánu. innosti, které vykonává skupina vnitní kontroly okresního editelství Policie R, jsou stanoveny organizaním ádem následovn: 24 l. 15 odst. 1 Pílohy. 1 Rozkazu editele Policie R Správy hl. m. Prahy. 28/2005, kterým se vydává Organizaní ád Policie R Správy hlavního msta Prahy. 35

36 pijímá, eviduje a prošetuje ve vymezeném rozsahu podání fyzických a právnických osob smující na innost organizaních lánk okrasního editelství nebo na innost a jednání policist zaazených v tchto organizaních láncích, kontroluje innost organizaních lánk okresního editelství pi výkonu služby s cílem dokumentovat úrove dodržování právních pedpis a aktízení, zjišovat nežádoucí jevy a navrhovat opatení k jejich odstranní, analyzuje a vyhodnocuje výsledky kontrol a uzavených podání a pedkládá návrhy na opatení editeli okresního editelství, spolupracuje v oblasti své psobnosti s inspekcí ministra vnitra Skupiny vnitní kontroly ostatních útvar Policie R V rámci útvar s psobností na celém území eské republiky je zízena skupina vnitní kontroly útvaru pro odhalování organizovaného zloinu služby kriminální policie a vyšetování. Dále jsou zízeny skupiny vnitní kontroly editelství služby cizinecké policie a oblastních editelství služby cizinecké policie. Tyto útvary také vykonávají obecnou kontrolu jako specializovanou formu své innosti v územní sobnosti píslušného oblastního editelství. A funguje rovnž skupina vnitní kontroly adu dokumentace vyšetování zloin komunismu Služby kriminální policie a vyšetování. innost tchto skupin metodicky ídí a koordinuje Odbor vnitní kontroly Policejního prezidia R. 3.3 Praktická stránka innosti Obecná kontrola Vnitní kontrolní innost se v rámci Policie R vykonává prostednictvím obecné kontroly, která mže být provedena formou systémové kontroly, tematické kontroly, kontroly pijatých opatení nebo formou kontrolního przkumu. 25 l. 13 odst. 2 pílohy Rozkazu editele Policie R okresního editelství. Krumlov. 10/2003, kterým se vydává Organizaní ád Policie R okresního editelství eský Krumlov. 36

37 Systémová kontrola kdy se posuzuje a vyhodnocuje naplování psobnosti svené ministerstvu, realizace pedmtu innosti a plnní úkol stanovených útvarm ministerstva, útvarm policie, plnní úkol nebo realizace pedmtu innosti stanovené organizaním složkám nebo píspvkovým organizacím; 26 Tematická kontrola kdy je pedmtem této kontroly uritá, tematicky vymezená ást innosti kontrolované osoby; 27 Kontrola pijatých opatení kdy je kontrolována adekvátnost, efektivnost a vasnost provedení opatení pijatých k náprav nedostatk, zjištných pedchozími kontrolami; 28 Kontrolní przkum kdy jsou vyhodnocovány základní informace o innosti kontrolované osoby. 29 V podmínkách Policie R jsou nejastji využívány kontroly tematické, kontrola pijatých opatení a kontrolní przkum. Kontrolní útvary (viz kapitola 3.2.2), kontrolní pracovišt Policejního prezidia R, skupina vnitní kontroly Hospodáské správy Policejního prezidia R a skupina vnitní kontroly Policie R útvaru pro odhalování organizovaného zloinu, služby kriminální policie a vyšetování zpracovávají své roní plány hlavních kontrolních úkol, které schvalují píslušní vedoucí zamstnanci. Sestavují se s ohledem na plán hlavních kontrolních úkol Policejního prezidia, který stanovuje zamení kontrol pro podízené útvary. Tato zamení musí být obsažena ve všech plánech jednotlivých kontrolních útvar. Plány mohou obsahovat také zamení kontrolní innosti stanovená vedoucími zamstnanci. Takto plánované kontroly se provádjí zejména formou tematických nebo systémových kontrol. Všechny plány hlavních kontrolních úkol musí obsahovat pedepsané náležitosti a jsou pedkládány odboru interního auditu a supervize Ministerstva vnitra. Ostatní kontrolní innost, která není plánována, se uskuteuje podle momentální situace nebo na pokyn vedoucího zamstnance formou tematických kontrol nebo formou kontrolního przkumu. 26 l. 3 písm. a) NMV. 55/2003 o obecné kontrole a supervizní innosti, ve znní NMV. 1/ l. 3 písm. b) NMV. 55/2003 o obecné kontrole a supervizní innosti, ve znní NMV. 1/ l. 3 písm. c) NMV. 55/2003 o obecné kontrole a supervizní innosti, ve znní NMV. 1/ l. 3 písm. d) NMV. 55/2003 o obecné kontrole a supervizní innosti, ve znní NMV. 1/

38 Pracovníci kontrolních útvar a kontrolních skupin se pi výkonu obecné kontroly prokazují zmocnním (viz píloha D), které tvoí pílohu služebního prkazu, a pracovníci kontrolních pracoviš nebo pracovníci zvláš povení výkonem obecné kontroly se prokazují písemným povením vydaným na dobu uritou. Písemné povení, které je podepisováno píslušným vedoucím zamstnancem, zpracovává vedoucí obecné kontroly. Ped vlastním výkonem obecné kontroly se zpracovává a schvaluje její program, v nmž je stanoven pedmt a cíl kontroly. Stanoveny jsou také jednotlivé body programu. Tmi je uren rozsah kontroly. S programem obecné kontroly je prokazateln seznamován vedoucí zamstnanec kontrolovaného útvaru. Kontrolní zjištní se zpracovává písemn do výsledného materiálu, kterým je záznam nebo protokol. V pípad, že se kontrolní zjištní týká píslušníka policie, zpracovává se záznam (pokud navazuje ízení ve vcech služebního pomru), v pípad zamstnance policie se zpracovává protokol. Vedoucí zamstnanec kontrolovaného útvaru mže podat stanovisko k záznamu (pokud je výsledným materiálem z kontroly záznam) nebo námitky (pokud je výsledným materiálem z kontroly protokol) vedoucímu obecné kontroly. Pokud vedoucí obecné kontroly vyhoví námitkám v plném rozsahu, písemn o nich rozhodne. Jinak postoupí tyto námitky k rozhodnutí svému nadízenému. Proti rozhodnutí o námitkách již není pípustný opravný prostedek. Vedoucí zamstnanec kontrolované osoby je povinen pijmout úinná opatení k náprav zjištných nedostatk a podat o tom písemnou zprávu vedoucímu zamstnanci, v jehož podízenosti je kontrolní skupina, která píslušnou obecnou kontrolu provedla. Po uplynutí lhty stanovené pro pijetí opatení k náprav nedostatk zjištných kontrolou, je na daném útvaru provedeno ovení, zda byly nedostatky odstranny, a to formou kontroly pijatých opatení. Provedené obecné kontroly a jejich výsledky jsou statisticky sledovány prostednictvím informaního systému Kontrolní innost. Do tohoto systému zapisuje údaje vedoucí obecné kontroly. Údaje ze systému Kontrolní innost se vyhodnocují jedenkrát ro Plnní úkol v trestním ízení Úkoly policejních orgán plní pracovníci kontrolních útvar policie: a) šetením a provováním trestných in do doby potvrzení skuteností nasvujících tomu, že jde o podezení z trestného inu spáchaného píslušníkem nebo 38

39 zamstnancem policie v souvislosti s plnním služebních nebo pracovních úkol, v pípadech: 1. podn k trestnímu stíhání, které odhalí vlastní inností, 2. vzniku škody, zranní nebo úmrtí osob, b) i v pípadech: 1. pohešování policisty nebo zamstnance policie, 2. sebevražd a náhlých úmrtí policisty mimo zdravotnická zaízení, 3. úmrtí zamstnance policie v souvislosti s plnním pracovních úkol. 30 Kontrolní útvar v pípad šetení podezení ze spáchání trestného inu sepíše záznam o zahájení úkon trestního ízení (dle 158/3 zákona. 141/1961 Sb., trestní ád ve znní novel) a provádí provování (úsek ped zahájením trestního stíhání) do doby potvrzení podezení, že jde o trestný in spáchaný píslušníkem nebo zamstnancem policie. Takový pípad pedává kontrolní útvar po rozhodnutí vedoucího zamstnance, do jehož podízenosti tento útvar spadá, inspekci ministra vnitra nebo ímo píslušnému státnímu zástupci, který provovaný pípad dozoruje Vyizování stížností V Policii R se dle l. 3 odst. 1 Naízení Ministerstva vnitra. 15/2006, kterým se upravuje postup ve vcech petic a stížností, pijaté stížnosti a petice evidují v informaním systému Evidence podání. Tento systém, který se pro výše uvedený el používá v celém resortu Ministerstva vnitra usnaduje analytickou a statistickou innost v oblasti stížností a petic. Odbor vnitní kontroly Policejního Prezidia R zevšeobecuje a statisticky zpracovává získané výsledky jednou ro v materiálu Vyhodnocení innosti kontrolních útvar Policie R. vodné stížnosti smující na útvary policie nebo pracovníky útvar policie jsou pro statistické úely rozdlovány do ty skupin podle pin podání stížnosti: nedbalost a nekáze (nap. nevhodné jednání a chování píslušník, nedodržování právních pedpis a interních aktízení), nesprávný výklad právních pedpis (nap. nepijetí oznámení o pestupku nebo oznámení dle trestního ádu), 30 l. 9 odst. 1 písm. a) a b) Závazného pokynu policejního prezidenta. 130/2007, kterým se upravuje postup Policie eské republiky pi plnní úkol v trestním ízení. 39

40 nedostatky v ízení a kontrole, ostatní (piny do pedešlých tí skupin nezaaditelné). V níže uvedené tabulce. 6 jsou pro pedstavu o potu stížností šetených v Policii R uvedeny poty stížností vyízených v jednotlivých letech za období let Tabulka dále pibližuje, kolik stížností bylo v jednotlivých letech vyhodnoceno jako oprávnné resp. dvodné. Poty dvodných stížností zahrnují také stížnosti áste dvodné. Dvodné stížnosti jsou pak rozdleny podle jejich pedmtu do výše uvedených ty skupin. Za jednotlivými hodnotami potu dvodných stížností celkem (z toho dvodné) je procentní vyjádení ásti dvodných stížností z celkového potu stížností prošetovaných Policií R v daném roce. Za ostatními poty dvodných stížností rozdlených do jednotlivých skupin jsou uvedena procentní vyjádení ástí vodných stížností z píslušné skupiny vzhledem k celkovému potu dvodných stížností (z toho dvodné). Poty stížností v jednotlivých letech byly erpány z materiálu, který je každoro vypracováván odborem vnitní kontroly Policejního prezidia R. Procentní hodnoty byly zaokrouhleny na celá ísla. Tab. 6 Policie R: Poet stížností za období let Rok Poet stížností Z toho dvodné % % % % % % Nedbalost a nekáze Nesprávný výklad právních pedpis Nedostatky v ízení a kontrole % % % % % % % % % % % 92 20% 63 9% 53 8% 20 3% 51 7% 41 6% 34 7% Ostatní % % % % % % Zdroj: Dokument - Vyhodnocení innosti kontrolních útvar Policie R za rok

41 Graf. 2 Srovnání potu dvodných stížností dle oblastí za období let Nedbalost a nekáze Nedostatky v ízení a kontrole Nesprávný výklad právních pedpis Ostatní Zdroj: Graf. 2 byl vytvoen na základ hodnot uvedených v tab. 6. Nejastjším pedmtem dvodných stížností bývá: postup v trestním ízení, nevhodné chování a jednání, postup pi vyizování podání, innost cizinecké a pohraniní policie, innost dopravní policie, prošetování dopravních nehod, projednávání dopravních pestupk. V porovnání s pehledem stížností, které byly podány ve stejném období let 2001 až 2006 proti celním orgánm je zejmé, že Policie R vyizuje nepomrn více stížností smujících vi její innosti. To mže být zapinno stejn tak rozdílným potem pracovník (pracovník Policie R je o více) ili vtším potem zpracovávaných pípad, jako rozdílnými druhy úkol, které oba bezpenostní sbory plní. Zatím co u Celní správy R smuje nejvíce dvodných stížností na nesprávný ední postup, u Policie R nejvíce stížností smuje na nedbalost a nekáze jejích pracovník. 41

42 3.3.4 Metody kontroly K provádní kontrolní innosti v Policii R je užíváno široké spektrum metod kontroly. Metoda je vždy volena podle druhu a povahy kontrolované oblasti. Nejastji užívané metody jsou shodné s metodami používanými kontrolními útvary v Celní správr. Jedná se o tyto metody: metoda srovnávací, analýza, pozorování. 42

43 4. Vzeská služba eské republiky zeská služba je bezpenostní sbor zízený zákonem. 555/1992 Sb. o Vzeské služb a justiní stráži eské republiky zejména za úelem zajišování výkonu vazby a výkonu trestu odntí svobody, a dále k zajištní ochrany poádku a bezpenosti pi výkonu inností orgán patících do resortu Ministerstva spravedlnosti. 31 Mezi hlavní úkoly plnné tímto bezpenostním sborem patí zejména stežení vazebních vznic a vznic, dohlížení na dodržování zákonem stanovených podmínek výkonu vazby a výkonu trestu odntí svobody, stežení, pedvádní a eskortování osob ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odntí svobody, ale také zajišování poádku a bezpenosti v budovách soud a státních zastupitelství a v jiných místech innosti soud a Ministerstva spravedlnosti. 32 Z výše uvedeného plyne, že tžištm innosti píslušník Vzeské služby a justiní stráže je práce s nepizpsobivými jedinci, tedy pachateli rzných trestných in poínaje majetkovou trestnou inností a kone násilnou trestnou inností. Vnitní kontrola se ve Vzeské služb R soustuje zejména na kontrolu dodržování zákonnosti vi vznným osobám, na dodržování zvláštních právních edpis a vnitních pedpis. 4.1 Vnitní akty ízení Ve Vzeské službr jsou vydány 2 vnitní akty ízení, kterými je upraveno provádní vnitní kontrolní innosti. Oblast vnitní kontroly upravuje Naízení generálního editele Vzeské služby R. 44/2005 o vnitní kontrole ve Vzeské služb eské republiky a oblast finanní kontroly upravuje Naízení generálního editele Vzeské služby R. 43/2005 o finanní kontrole ve Vzeské službeské republiky. Další 2 pedpisy upravují innost odboru kontroly a jednotlivých oddlení prevence a stížností. Prvním je Naízení generálního editele Vzeské služby R. 78/2005 o vyizování stížností a oznámení ve Vzeské službeské republiky, které stanovuje pravidla související s pijímáním a vyizováním stížností a petic a druhým je 31 Zákon. 555/1992 Sb., o Vzeské služb a justiní stráži eské republiky. 32 zeská služba eské republiky [online]. c2004, [cit ]. Dostupný z: < 43

44 Naízení generálního editele Vzeské služby R. 89/2006 o povení orgán zeské služby eské republiky provádním úkon policejního orgánu, které upravuje povování orgán vzeské služby provádním úkon v trestním ízení NG VS. 44/2005 o vnitní kontrole ve Vzeské službr Tímto naízením se vymezují hlavní cíle a základní zásady vnitní kontroly provádné ve Vzeské službeské republiky. 33 Toto naízení je rozdleno do 4 ástí. První ást s názvem Obecná ustanovení stanovuje hlavní cíle vnitní kontroly: preventivn psobit na všechny zamstnance VS R, provovat, zda jsou v rámci VS R dodržovány zvláštní právní pedpisy a vnitní edpisy a jak jsou plnna opatení uložená na základ tchto pedpis, informovat píslušné vedoucí zamstnance na jednotlivých stupních ízení o zjištném stavu a dávat tím podnt k náprav zjištných nedostatk, vyhodnocovat zjištné nedostatky, provádt jejich zobecnní a psobit metodicky na zajištní jejich nápravy. Dále uruje rozsah vnitní kontroly a vyjmenovává její orgány, kterými jsou: generální editel Vzeské služby (dále jen generální editel ), jeho námstci a editelé odbor Generálního editelství VS (dále jen editel odboru ), urení zamstnanci Generálního editelství Vzeské služby, editel organizaní jednotky, jeho zástupci, vedoucí oddlení a další urení zamstnanci Vzeské služby, editel zotavovny, jeho zástupce a další urení zamstnanci zotavovny. Druhá ást s názvem Formy vnitní kontroly stanovuje 4 formy vnitní kontroly, kterými je vnitní kontrola provádna: komplexní kontrola, tematická kontrola, pržná kontrola, operativní kontrola. Dále uvádí cíle tchto forem kontroly, z nichž vyplývá i nejvhodnjší zpsob jejich použití NG Vzeské služby R. 44/2005, o vnitní kontrole ve Vzeské službeské republiky. 44

45 etí ást s nejobsáhlejším názvem Základní pravidla kontrolní innosti uvádí: skutenosti, na jejichž základ se uskuteuje vnitní kontrola, definici plánu kontrolní innosti, náležitosti, které musí plán obsahovat, a také asové období, na nž se plán zpracovává, pokyny pro používání píkazu k provedení kontroly a trvalého zmocnní ke kontrole, pravidla pro vylouení kontrolního orgánu a v neposlední ad jsou zde stanovena oprávnní a povinnosti kontrolního orgánu a kontrolované osoby. Postup pi zahájení kontroly a pravidla platná v jejím prhu jsou zmiována v následujících odstavcích tohoto pedpisu. O výsledku kontroly se zpracovává zpráva. Její náležitosti a požadavky na ni uvádí oddíl nazvaný Zpráva o výsledku kontroly. Poslední oddíl této ásti ukládá editelm organizaních jednotek a editelm zotavoven komplexn analyzovat výsledky a úinnost jimi provádných kontrol. Obecn je zde upraven zpsob využití výsledk provedených vnitních kontrol. Ve tvrté ásti s názvem Ustanovení pechodná a závrená je mimo jiné stanovena povinnost editelm odbor vydávat metodiku kontrolní innosti ke kontrolám provádným v jejich psobnosti. 4.2 Organizaní uspoádání kontrolních orgán zeská služba R je tvoena Generálním editelstvím Vzeské služby R se sídlem v Praze, vazebními vznicemi, vznicemi a institutem vzdlávání. Generální editelství metodicky ídí a kontroluje 10 vazebních vznic se sídlem v Brn, eských Budjovicích, Hradci Králové, Liberci, Litomicích, Olomouci, Ostrav, Praze Pankráci, Praze Ruzyni a v Teplicích. Krom vazebních vznic ídí a kontroluje také 26 vznic a Institut vzdlávání ve Stráži pod Ralskem. Generální editelství Vzeské služby R je podízeno Ministerstvu spravedlnosti. zeská služba R má 6853 systemizovaných míst pro zamstnance ve služebním pomru a 3963 systemizovaných míst pro zamstnance v pomru pracovním. Tchto zamstnanc má na starost zhruba vznných osob Odbor kontroly Na Generálním editelství VS je zízen odbor kontroly, který je poven provádním vnitní kontrolní innosti ve Vzeské služb, plní úkoly související s vyizováním stížností, petic a podání a provádí úkony policejního orgánu v ízení 45

46 o trestných inech píslušník. V tchto oblastech inností, které vykonává jako specializovanou formu své innosti, má celostátní psobnost. Metodicky vede a ídí kontrolní innost provádnou v organizaních jednotkách podízených generálnímu editelství. Tento odbor je v pímé podízenosti generálního editele (viz píloha I). Odbor kontroly je rozdlen na 3 oddlení, a to na oddlení kontroly, oddlení stížností a oddlení prevence. Pro plnní svých úkol má pidleno 18 systemizovaných míst pro zamstnance ve služebním pomru. Tento odbor má postavení policejního orgánu. Tabulka 7 ukazuje pomr potu systemizovaných míst odboru kontroly a všech oddlení prevence a stížností vzhledem k celkovému potu systemizovaných míst na jednotlivých úrovních ízení. V celkovém potu systemizovaných míst jsou zahrnuta i systemizovaná místa odboru kontroly a všech oddlení prevence a stížností. Tab. 7 Vzeská služba R: Poet systemizovaných míst odboru kontroly a oddlení prevence a stížností vzhledem k potu systemizovaných míst celkem. Organizaní jednotka Systemizovaná místa odboru Systemizovaná místa kontroly a odd. prevence a celkem stížností Generální editelství VS R Ostatní org. jednotky Celkem Zdroj: Údaje uvedené v tabulce 7 jsou platné k datu 1. ledna 2008 a byly poskytnuty Odborem personálním Generálního editelství Vzeské služby R. Dále je uveden výet inností vykonávaných jednotlivými oddleními odboru kontroly Generálního editelství Vzeské služby R tak, jak je stanovuje píslušný organizaní ád: Oddlení kontroly provádí kontrolu ízení v organizaních jednotkách, zabezpeuje, pípadn i vykonává tématické a operativní kontroly na úseku zajišování výkonu vazby a výkonu trestu odntí svobody, metodicky ídí vnitní kontrolní innost provádnou v organizaních jednotkách, provádí následné kontroly zamené na odstranní nedostatk zjištných vlastní kontrolní inností nebo inností jiných kontrolních orgán, 46

47 analyzuje a vyhodnocuje výsledky kontrolní innosti generálního editelství a vnjších kontrol provádných v organizaních jednotkách, posuzuje prostedky a systémy zajišující ochranu poádku a bezpenost ve Vzeské služb, podle plánu kontrol a aktuálních poteb provádí ádné a mimoádné kontroly a revize hospodaení, provuje, zda byly odstranny nedostatky díve zjištné vlastní kontrolní inností nebo inností dalších subjekt s kontrolní pravomocí, kontroluje a analyzuje úelnost, hospodárnost a efektivnost nakládání s rozpotovými a mimorozpotovými prostedky, podílí se na kontrole systému ízení v organizaních jednotkách, zejména na úseku hospodaení s finanními prostedky a majetkem, metodicky ídí kontrolní innost na úseku hospodaení s finanními prostedky a majetkem, s nimiž Vzeská služba hospodaí, spolupracuje s orgány finanní a majetkové kontroly orgán státní správy, 34 Oddlení stížností eviduje a sleduje ve stanoveném rozsahu vyizování podání smujících proti zeské služb, ímo vyizuje stížnosti a oznámení smující proti editelm organizaních jednotek a jejich zástupcm, zamstnancm generálního editelství, editelm zotavoven a jejich zástupcm, opakované stížnosti a oznámení vyjadující nesouhlas s pedchozím vyízením organizaní jednotkou a podnty a petice, které patí do psobnosti generálního editelství, zpracovává rozbor vyízených podání ve Vzeské služb, vyhodnocuje a zevšeobecuje oprávnnost a opodstatnnost podání ve Vzeské služb a pedkládá návrhy na opatení, projednává v rámci prevence oprávnnost, opodstatnnost a závažnost nkterých podání pímo s editeli odbor generálního editelství, s editeli vznic, s editelem Institutu vzdlávání a s editeli zotavoven, zajišuje poízení odborných stanovisek píslušnými kompetenty, nebo vytváí vlastní stanoviska i argumentaní materiály, 34 l. 5 písm. a) pílohy NG Vzeské služby R. 60/2005, kterým se vydává organizaní ád VS R. 47

48 v závažných pípadech zajišuje "Projednání stížností zamstnanc Vzeské služby dle Zákoníku práce", spolupracuje s vládními zmocnnci pro lidská práva pi zajišování podklad pro píslušná jednání ped Evropským soudem, vyvolaná stížnostmi v, metodicky ídí, kontroluje a usmuje innost oddlení prevence a stížností v jednotlivých vazebních vznicích a vznicích po linii vyizování stížností, 35 Oddlení prevence pijímá, eviduje a ve stanoveném rozsahu prošetuje oznámení o podezení ze spáchání trestného inu týkajícího se psobnosti Vzeské služby, ímo prošetuje oznámení o podezení ze spáchání trestného inu u píslušník zaazených ve funkci editele organizaní jednotky a jeho zástupc, píslušník generálního editelství a též vedoucích oddlení prevence a stížností vznic, požaduje vysvtlení ve smyslu právních pedpis, úzce spolupracuje s píslušnými orgány Policie eské republiky, jimž po dohod edává potebnou spisovou dokumentaci, shromažuje a vyhodnocuje poznatky týkající se vnitní bezpenosti ve vznicích a pedkládá návrhy na opatení, zpracovává rozbor trestné innosti zamstnanc a kázeských pestupk íslušník, podílí se na zpracování informaní zprávy o mimoádných událostech ve Vzeské služb zaazováním podklad z vlastní innosti a došlých hlášení, metodicky ídí, kontroluje a koordinuje innost policejních orgán v jednotlivých organizaních jednotkách Oddlení prevence a stížností Ve vazebních vznicích a vznicích se zizují oddlení resp. referáty prevence a stížností, které vyizují stížnosti, podnty a oznámení, vyhledávají a analyzují rizika a provádjí úkony policejního orgánu v ízení o trestných inech píslušník. Na vnitní kontrolní innosti se podílejí stejnou mrou jako ostatní oddlení dané organizaní jednotky, tedy plní úkoly v této oblasti dle plán kontrolní innosti. Organiza jsou 35 l. 5 písm. b) pílohy NG Vzeské služby R. 60/2005, kterým se vydává organizaní ád VS R. 36 l. 5 písm. c) pílohy NG Vzeské služby R. 60/2005, kterým se vydává organizaní ád VS R. 48

49 tato oddlení v pímé podízenosti editele vazební vznice nebo vznice (viz píloha J). innost tchto referát a oddlení metodicky ídí a koordinuje zejména Odbor kontroly Generálního editelství VS. chto referát a oddlení je ve Vzeské služb zízeno celkem 36. Jejich poet je dán množstvím vazebních vznic a vznic v R. Poet pracovník zaazených na oddleních prevence a stížností jednotlivých organizaních jednotek je stanoven podle jejich velikostí a celkového potu zamstnanc na každé jednotce (viz tab. 8). Tyto referáty a oddlení mají postavení policejního orgánu. Tabulka 8 ukazuje pomr potu systemizovaných míst oddlení prevence a stížností vzhledem k celkovému potu systemizovaných míst na jednotlivých organizaních jednotkách. V celkovém potu systemizovaných míst na jednotlivých jednotkách jsou zahrnuta i systemizovaná místa jejich oddlení prevence a stížností. Desetinná ísla u nkterých údaj o potech jsou zpsobena existencí ástených pracovních úvazk. Tab. 8 Vzeská služba R: Poet systemizovaných míst odd. prevence a stížností na organizaních jednotkách vzhledem k celkovému potu jejich systemizovaných míst. Organizaní jednotka Systemizovaná místa Systemizovaná místa odd. na org. jednotce prevence a stížností lušice Brno 623,3 5 eclav 123,3 2 eské Budjovice Drahonice Hemanice Horní Slavkov Hradec Králové 345,5 3 Jiice 289,1 4 Karviná Kuim Kynšperk nad Ohí 228,5 4 Liberec Litomice Mírov Nové Sedlo Odolov Olomouc Opava Oráov Ostrava Ostrov Pardubice

50 Organizaní jednotka Systemizovaná místa Systemizovaná místa odd. na org. jednotce prevence a stížností Plze 522,8 7 Praha Pankrác Praha Ruzyn 540,5 6 íbram 280,2 5 Rapotice 99 1 Rýnovice Stráž pod Dalekem Svtlá nad Sázavou Teplice Valdice 446,3 8 Vinaice Všehrdy 217,5 3 Znojmo Stední odborné uilišt 63 0 Institut vzdlávání 53 0 Celkem Zdroj: Údaje uvedené v tabulce. 8 jsou platné k datu 1. ledna 2008 a byly poskytnuty Odborem personálním Generálního editelství Vzeské služby R. Následuje výet inností vykonávaných jednotlivými oddleními (referáty) prevence a stížností vazebních vznic a vznic tak, jak je stanovuje píslušný organizaní ád. Pi své innosti zejména: a) na úseku stížností ijímá a eviduje stížnosti a podání smující proti vazební vznici, ímo vyizuje stížnosti a oznámení týkající se vazební vznice vyjma tch, které smují proti editeli a jeho zástupci, nebo vyjadující nesouhlas s pedchozím vyízením vazební vznicí a tch, které patí do psobnosti generálního editelství, zpracovává rozbor vyízených podání ve vazební vznici, vyhodnocuje a zevšeobecuje oprávnnost a opodstatnnost podání ve vazební znici a pedkládá návrhy na opatení, v rámci prevence projednává oprávnnost, opodstatnnost a závažnost nkterých podání pímo s vedoucími oddlení nebo referát vazební vznice, 50

51 b) na úseku prevence ijímá, eviduje oznámení o podezení ze spáchání trestného inu týkajícího se sobnosti vazební vznice, jako povený policejní orgán pímo prošetuje oznámení o podezení ze spáchání trestného inu u píslušník vazební vznice vyjma tch, spadajících do vcné íslušnosti generálního editelství, požaduje vysvtlení ve smyslu právních pedpis, úzce spolupracuje s píslušnými orgány Policie eské republiky a státního zastupitelství, jimž po dohod pedává potebnou spisovou dokumentaci, shromažuje a vyhodnocuje poznatky týkající se vnitní bezpenosti ve vazební znici a pedkládá návrhy na opatení, zpracovává rozbor trestné innosti zamstnanc a kázeských pestupk píslušník, podílí se na zpracování zprávy o bezpenostní situaci ve vazební vznici Praktická stránka innosti Vnitní kontrola Ve Vzeské služb R se vnitní kontrola vykonává formou kontroly komplexní, tematické, pržné nebo operativní. Komplexní kontrola touto kontrolou se provuje innost podízené organizaní jednotky jako celku. 38 Tematická kontrola touto kontrolou se provuje innost a plnní stanovených úkol celého oddlení nebo referátu organizaní jednotky. Periodicita tchto kontrol je zpravidla tyletá. 39 Pržná kontrola touto kontrolou se zjišuje skutený stav plnní a zabezpeení úkol na jednotlivých úsecích innosti organizaní jednotky nebo zotavovny. Zamení 37 l. 4 pílohy. 2 k Naízení editele vazební vznice. 1/2006, kterým se vydává Organizaní ád vazební vznice eské Budjovice NG Vzeské služby eské republiky. 44/2005, o vnitní kontrole ve Vzeské službr NG Vzeské služby eské republiky. 44/2005, o vnitní kontrole ve Vzeské službr. 51

52 pržných kontrol se uruje v plánu pržných kontrol tak, aby pedmtem kontroly byla služební (pracovní) innost po celých 24 hodin. 40 Operativní kontrola tuto kontrolu provádjí vedoucí zamstnanci v rozsahu své sobnosti bez pedem vypracovaného zamení a plánu pi každodenní ídící innosti. 41 V podmínkách Vzeské služby R se nejastji využívá kontrol pržných, operativních a tematických. Kontrola komplexní je využívána výjime, a to z dvodu její náronosti na personální a materiální zajištní. Vnitní kontrola je uskuteována zejména na základ plán kontrolní innosti. Odbor kontroly Generálního editelství VS zpracovává podle návrh editel jednotlivých odbor roní plán tematických kontrol. Tento plán schvaluje generální editel. Jednotlivé organizaní jednotky vzeské služby zpracovávají roní plán tematických kontrol a pololetní plány kontrol pržných. Vlastní pololetní plány pržných kontrol zapracovávají i jejich organizaní ásti. Tyto plány schvaluje íslušný editel organizaní jednotky. Zotavovna zpracovává pouze pololetní plány pržných kontrol. Výše uvedené formy kontrol, krom komplexní kontroly, jsou provádny na základ písemného píkazu k provedení kontroly, který musí obsahovat stanovené náležitosti a je schválen píslušným vedoucím zamstnancem. Zamstnanci Generálního editelství Vzeské služby R provádjí vnitní kontrolu s celostátní psobností na základ trvalého zmocnní ke kontrole (viz píloha H) nebo také na základ písemného íkazu k provedení kontroly. Tento píkaz má omezenou dobu platnosti. Kontrolní orgán zpracovává zprávu o výsledku kontroly, která musí obsahovat edepsané náležitosti. Pokud má být výsledek kontroly podkladem pro vyvození odpovdnosti za zjištné nedostatky, musí se ke všem uvedeným skutenostem vyjádit dotený zamstnanec. Toto vyjádení se pikládá k píslušné zpráv o výsledku kontroly. Ve Vzeské služb není možné podat proti zpráv o výsledku kontroly jakékoli námitky. Zpráva je do 10 pracovních dn pedkládána ke schválení generálnímu editeli (v pípad, že kontrolu provádli zamstnanci Generálního editelství) a následn pedána za úelem provedení opatení editeli kontrolované 40 8 NG Vzeské služby eské republiky. 44/2005, o vnitní kontrole ve Vzeské službr NG Vzeské služby eské republiky. 44/2005, o vnitní kontrole ve Vzeské službr. 52

53 organizaní jednotky. Další vyhotovení zprávy o výsledku kontroly se pedává odboru kontroly a jedno vyhotovení si ponechává kontrolní orgán. editel píslušné organizaní jednotky je povinen zajistit odstranní zjištných nedostatk a ve stanovené lh o tom podat kontrolnímu orgánu zprávu. Kontrolu odstranní nedostatk zajišují jednotliví editelé odbor, dle své psobnosti. editelé organizaních jednotek a editelé zotavoven jednou za pl roku zpracovávají analýzu kontrolních inností provádných v jejich psobnosti. Výsledným dokumentem je vyhodnocení vnitního kontrolního systému, který musí obsahovat urené náležitosti Plnní úkol v trestním ízení Provádním úkon policejního orgánu jsou ve Vzeské služb poveni íslušníci zaazení na oddlení prevence, oddlení kontroly a oddlení stížností Odboru kontroly Generálního editelství, a také píslušníci zaazení na oddleních nebo samostatných referátech prevence a stížností vazebních vznic a vznic. 42 V pípad šetení podezení ze spáchání trestného inu píslušníkem Vzeské služby je poveným orgánem sepsán záznam o zahájení úkon trestního ízení a dále je provádno pípravné ízení, a to až do doby potvrzení, že jde o trestný in spáchaný íslušníkem. Takový pípad je pak pedán píslušnému policejnímu orgánu (Policii R), který zahájí proti píslušníkovi trestní stíhání. Pokud se v takovém pípad koná zkrácené trestní ízení, provádí veškeré potebné úkony povený orgán Vzeské služby R Vyizování stížností a oznámení Stížnostmi se ve Vzeské služb rozumí podání, kterými se stžovatelé domáhají ochrany svých práv, k jejichž ohrožení nebo porušení mlo dojít inností zeské služby a jejích zamstnanc, nebo kterými upozorují na prtahy nebo nesprávný postup pi vyizování svých záležitostí orgány Vzeské služby. 42 l. 1 NG Vzeské služby R. 89/2006 o povení orgán VS R provádním úkon policejního orgánu. 53

54 Oznámeními se rozumí iniciativní projevy stžovatel, kterými upozorují napíklad na nedostatky v organizaci práce, špatné hospodaení s finanními prostedky, nebo rozkrádání a zneužívání majetku státu. 43 Vyizování stížností upravuje 175 zákona. 500/2004 Sb., správní ád, ve znní zákona. 413/2005 Sb. Ve Vzeské služb centráln eviduje vyízené stížnosti oddlení stížností Odboru kontroly Generálního editelství. Zárove sleduje jejich vyizování a ze shromáždných údaj vypracovává analýzy. Statistické údaje z oblasti stížností jsou poizovány za pomoci aplikace Evidence stížností. Vyízené stížnosti se klasifikují podle výsledku prošetení na dvodné, áste dvodné, nedvodné a dvodné z objektivních pin. Mezi stížnosti dvodné z objektivních pin patí napíklad stížnosti vznných osob na nezajištní teplé vody pro osobní hygienu v pípadech, kdy zeská služba nemla žádnou možnost k ovlivnní perušení dodávky takové vody z veejné sít. Pro pedstavu o potu stížností šetených ve Vzeské služb uvádí tabulka. 9 celkový poet stížností v jednotlivých letech za období let , pemž blíže rozebírá poty stížností dvodných. Do dvodných stížností byly zapoítány i stížnosti áste dvodné a dvodné z objektivních pin. Dvodné stížnosti jsou rozdleny podle stžovatel. Do ádku Obvinní a odsouzení se poítají i bývalí obvinní a odsouzení, a také civilní osoby, které podávají stížnosti ve vci obvinných a odsouzených. V ádku Zamstnanci VS jsou zahrnuti také bývalí zamstnanci zeské služby. ádek Ostatní osoby prezentuje stížnosti podané civilními osobami a píslušníky bezpenostní sbor ve vlastním zájmu. Za jednotlivými hodnotami potu vodných stížností celkem (z toho dvodné) je procentní vyjádení ásti dvodných stížností z celkového potu stížností prošetovaných Vzeskou službou v daném roce. Za ostatními poty dvodných stížností rozdlených dle stžovatele jsou uvedena procentní vyjádení potu dvodných stížností podaných stžovatelem z píslušné skupiny vzhledem k celkovému potu dvodných stížností (z toho dvodné). Poty stížností v jednotlivých letech byly erpány ze statistických roenek zeské služby R uveejovaných na internetových stránkách Vzeské služby R NG Vzeské služby R. 78/2005 o vyizování stížností a oznámení ve Vzeské službr. 44 zeská služba eské republiky [online]. c2004, poslední revize [cit ]. Dostupný z: < 54

55 Tab. 9 - Vzeská služba R: Poet stížností za období let Rok Poet stížností Z toho dvodné % % 121 9% % 135 8% % Obvinní a odsouzení % % 95 79% % % % Zamstnanci VS 15 9% 20 15% 20 17% 15 10% 14 10% 22 14% Ostatní osoby 5 3% 8 6% 6 5% 3 2% 5 4% 7 4% Graf. 3 Srovnání potu dvodných stížností dle stžovatele za období let Obvinní a odsouzení Zamstnanci VS Ostatní osoby Zdroj: Graf. 3 byl vytvoen na základ hodnot uvedených v tab. 9. Z uvedené tabulky vyplývá, že nejvtší poet dvodných stížností podali obvinní nebo odsouzení. Tento stav je dán tím, že odsouzení podávají vbec nejvtší poet stížností. Napíklad v roce 2005 Vzeská služba evidovala 1097 neoprávnných (nedvodných) stížností odsouzených a 224 neoprávnných stížností obvinných. Nejastji si odsouzení a obvinní stžují na lékaskou péi a stravu. 55

56 4.3.4 Metody kontroly Jednotlivé odbory Generálního editelství Vzeské služby vydávají metodiky kontrolní innosti, které rozvádjí a upesují postup kontrolních orgán pi provádní kontrol (tematické kontroly) v oblastech psobnosti jednotlivých odbor. editelé odbor zajišují pržné aktualizování metodik vydaných v jejich psobnosti. Metodiky kontrolní innosti schvaluje generální editel. Tyto metodiky stanovují, na co mají v dané oblasti zamstnanci provádjící kontrolu zamit svou pozornost. Metodiky jsou koncipovány univerzáln, takže není možné vždy provést kontrolu všech metodikou stanovených bod. Vždy záleží na konkrétní situaci. Tímto zpsobem je do jisté míry zajištna srovnatelnost vykonávaných kontrol v rámci celé Vzeské služby. Lze íci, že prostednictvím metodik kontrolní innosti byla ve Vzeské služb vnitní kontrola standardizována. 56

57 Závr Všechny ti uvažované bezpenostní sbory mají nastaveny kontrolní systémy tak, aby umožovaly provádní co nejúinnjší kontroly všech inností, které jsou mito sbory v souvislosti s plnním jejich úkol vykonávány. Žádný z porovnávaných kontrolních systém však není dokonalý. Nastavení tchto kontrolních systém nebylo adu let výrazn mno, avšak doba v níž žijeme, se mní velice rychle a s ní se mní i požadavky na úinnost, rychlost, efektivitu, prhlednost a draznost vnitní kontroly. Proto je teba ji neustále zlepšovat. Vzhledem k tomu se zaíná ve vtšin bezpenostních sbor uvažovat nad možnostmi nového nastavení stávajících kontrolních systém nebo nad zavedením úpln nových. Z mého pohledu se jeví jako nejlepší varianta zavedení úpln nového systému vnitní kontroly. Staré systémy, které jsou u všech bezpenostních sbor nastaveny v zásad stejn, byly v praxi provovány dosti dlouhou dobu na to, aby byly odhaleny jejich nedostatky. Je zejmé, že ani sebelepším penastavením stávajících systém nemžeme dosáhnout takové kvality výkonu vnitní kontroly, jakou si žádá dnešní svt. Staí si jen pipomenout dv nejvtší slabiny systém doposud sloužících. Za prvé negativní zpsob vnímání innosti pracovník kontroly ze strany jim nadízených služebních funkcioná. Místo toho, aby jejich innost vnímali jako uritý servis související s prevencí nežádoucích jev vznikajících pi práci pracovník bezpenostních sbor, asto považují výsledky kontrolní innosti za útok na své dobré jméno, a také na dobré jméno jimi ízeného orgánu. Zde je pak vhodné zamyslet se, zda je dobré, aby editel orgánu mohl ovlivovat rozsah a zamení provádných kontrol. Ze své zkušenosti mohu uvést, že velmi záleží na postoji a chování editele orgánu k pracovníkm jemu podízeného kontrolního útvaru, nebo pracovníci ostatních útvar mají tendenci chovat se k pracovníkm kontroly zpsobem podobným jako editel. Tedy editel orgánu svým jednáním uruje zpsob vnímání kontrolor jejich kolegy, s nimiž se denn potkávají na chodbách a jednají s nimi pi ešení vzniklých problém. Na druhou stranu však, pokud editel chápe, že kontrolní innost je nedílnou souástí ízení a pomáhá ke zkvalitnní práce len sboru, je tento zpsob organizaního uspoádání kontrolních orgán naprosto nedostižný. Vždy práv editel nejlépe ví, do jaké oblasti innosti je teba poslat kontrolory, aby tak byly zjištny a odstranny 57

58 nedostatky, které jsou pinou vzniklé nefunknosti. Zárove je pro editele snadné kontrolovat kvalitu innosti jemu podízeného kontrolního útvaru. Za druhé je to nedra veejnosti v nestranný postup kontrolních orgán i vyizování nejen jejich podání a stížností, ale i oznámení podaných na píslušníky bezpenostních sbor. Tato nedra je však jen tžko odstranitelná, nebo oban, který je pesven, že na nm byla spáchána njaká kivda jen stží uví, že píslušník postupoval v jeho pípad v souladu se zákonem. S tímto problémem souvisí nevdné postavení pracovník kontroly i uvnit bezpenostního sboru, nebo eší nežádoucí jednání svých koleg. Kontroloi pak pracují jakoby mezi dvma mlýnskými kameny. Jedním je veejnost a druhým kamenem jsou jejich nadízení a ostatní píslušníci. V této souvislosti plk. Jií Houba v rozhovoru pro deník Právo uvedl: Je to práce nevdná. Z jedné strany kontrolorm nadávají policisté a z druhé strany obané nespokojení s jejich závry. 45 Naopak velkým plusem v souasném zpsobu nastavení jednotlivých kontrolních systém je pro pracovníky vnitní kontroly znalost prostedí, v nmž svou innost vykonávají. Vdí ke komu jít pro jaké informace, znají podmínky služby a zpsoby práce na jednotlivých útvarech, které spadají do jejich psobnosti a podobn. Toto vše zna urychluje jejich innost. Zárove se takový stav jeví kladn i pro kontrolované pracovníky. Toto jsou v zásad výhody a nevýhody spolené kontrolním systémm všech tí porovnávaných bezpenostních sbor. Ješt zbývá podívat se na každý jednotlivý kontrolní systém zvláš, co se nedostatk a výhod týká. V Celní správ R za uritý nedostatek považuji fakt, že tato nedisponuje v oblasti vzdlávání pracovník kontroly žádným speciáln zameným vzdlávacím programem, kterým by musel každý nový kontrolor projít, aby získal potebné schopnosti k provádní této innosti. Další vcí, která ztžuje výkon kontrolní innosti v Celní správ je velmi nízké platové ohodnocení adových kontrolor (5. a 6. platové ídy na C resp. 7. a 8. na GC), což znemožuje výbr kvalitních pracovník (nap. odborník na právo) na volná místa v kontrolních útvarech (do výbrových ízení se nikdo nehlásí). Jistou nevýhodou je také to, že kontrolní útvary Celní správy nejsou povenými policejními orgány, což znesnaduje pípadnou spolupráci s obdobnými 45 BLAŽEK, P. Už se nesmí stát, aby policisté sdlovali obvinní na základ pochybných informací: Námstek policejního prezidenta pro trestní ízení plukovník Jií Houba:. Právo , ro. 17,. 255, s

59 útvary ostatních bezpenostních sbor a zárove neumožuje získávat pesnjší informace o trestné innosti píslušník Celní správy pro vasnou personální práci. Policie R má pro kontrolní pracovníky 2 vzdlávací programy zamené speciáln na výkon kontrolní innosti, pemž základním vzdlávacím programem musí projít každý pracovník kontroly. Tito pracovníci jsou dobe platov ohodnoceni, což nebrání pijímání nových kvalitních lidí na volná místa v kontrolních útvarech. Nevýhodou je zbytené alokování pracovník kontroly na mstských, obvodních a okresních editelstvích. Myslím si, že není vhodné vykonávat jakoukoliv kontrolní innost pouze jedním pracovníkem kontroly. Co se týká vyizování stížností, editelé chto editelství mohou povit vyízením došlé stížnosti nkterého pracovníka daného editelství. Ve Vzeské služb R považuji za jistou nevýhodu nastavení kontrolního systému tak, že ke kontrole všech podízených útvar ve všech kontrolovaných oblastech nadízeným orgánem dojde vtšinou jednou za 4 roky. Toto je však dáno tím, že Vzeská služba má na rozdíl od Celní správy a Policie pouze dvoustupové ízení. Kontroly provádné jednotlivými odbory generálního editelství VS jsou vtšinou zamovány na zpsob a úrove nastavení kontrolního systému na jednotlivých podízených organizaních jednotkách. Obrovským plusem kontrolních útvar zeské služby jsou vypracované metodiky kontrolní innosti v jednotlivých oblastech innosti Vzeské služby. Názory na uspoádání vnitní kontroly se liší. Podle mého názoru nelze kontrolní systémy všech tí bezpenostních sbor sjednotit, nebo každý z nich má své specifikum a v detailech je teba nastavení upravit pesn na poteby daného sboru. Hlavní podmínky fungování vnitní kontroly však mohou být uplatnny stejné. Myslím si, že nejlepším ešením by bylo sjednocení kontrolních útvar všech ídících úrovní jednotlivých bezpenostních sbor do samostatných útvar s celostátní sobností, které by podléhaly pímo policejnímu prezidentovi v pípad Policie R a generálním editelm Celní správy R a Vzeské služby R. Jednotlivá pracovišt chto nových útvar by zstala na stejných organizaních úrovních a stejných místech (pouze by se kontrolní pracovníci Okresních editelství Policie pesunuli na Krajská editelství Policie) s tím rozdílem, že by už nespadali do pravomoci jednotlivých editel správ policie, útvar policie s celostátní psobností, celních editelství, vznic a vazebních vznic. Materiálové a technické zabezpeení by pracovníkm nov vzniklých útvar poskytoval útvar, u nhož by byli tito pracovníci dislokováni. 59

60 Samozejmostí je, že píslušní editelé orgán by mli právo nadále požadovat provádní kontrol v jimi stanovených oblastech a využívat kontrolní útvary pi své ídící práci. Všichni pracovníci nov vzniklých útvar by byli poveni plnním úkol policejního orgánu. Pi potvrzení podezení, že píslušník bezpenostního sboru spáchal trestný in, by pípad pedali urenému orgánu, který by byl píslušný toto trestní ízení dále vést. Pro zprhlednní vyizování stížností a podání na píslušníky bezpenostních sbor by se mohly v jednotlivých krajích zídit obanské komise, které by pouze v siln medializovaných pípadech spadajících do jejich krajské psobnosti mly právo být zptn seznámeny s prhem šetení a koneným vyízením vybraných stížností a podání. Pak by zveejnní závru z jednání takové komise mohlo být smrodatné pro veejné mínní. Tím by se mohla zvýšit dra veejnosti k práci útvar vnitní kontroly. Vznik obdobných komisí již chystá Ministerstvo spravedlnosti, což potvrdil ministr spravedlnosti Jií Pospíšil na setkání s novinái v plzeské vznici slovy Naši experti se inspirovali v Bavorsku, kde každá vznice má svoji komisi, ve které je opoziní poslanec, vládní poslanec, starosta, pípadn zástupce regionální správy a dále nezávislý odborník. Takové komise mají dležitou roli, kdy dohlížejí nad výkonem trestu v jednotlivých vznicích, rozhodují o stížnostech v a propojují obanský sektor s vznicemi, 46 Nevýhodou vytvoení výše uvedené organizaní struktury kontrolních orgán podízených pouze nejvyššímu vedení daného bezpenostního sboru je však nesnadnost provádní kontroly tchto útvar ve vztahu nadízenosti a podízenosti ze strany nejvyššího vedení. Pinou jsou velké vzdálenosti dislokovaných útvar od sídla vedení. ím, že v tomto duchu nastavený kontrolní systém by pinesl ovoce v podob zvýšení efektivity kontrolní innosti a také v podob vyšší dry veejnosti k práci útvar zabývajících se vnitní kontrolou. Je teba mít neustále na pamti, že kontrola je nedílnou souástí ízení a slouží nejen k odhalování pin negativních událostí již vzniklých v ízené organizaci, ale pedevším k pedcházení vzniku nežádoucích jev. sledná kontrola je významnou prevencí. Vytvoení jednoho spoleného systému provádní kontrolní innosti ve všech bezpenostních sborech se jeví jako nereálné. Základním dvodem je fakt, že každý z uvažovaných bezpenostních sbor plní diametráln odlišné úkoly v rozdílných 46 BISKUP, P. Na dní ve vznicích budou dohlížet obanské komise. Právo , ro. 17,. 254, s

61 sociálních prostedích. Tím je dána nutnost rozdílného nastavení kontrolních mechanism. Jistou pekážkou je i to, že každý ze sbor má jinou organizaní strukturu. Otázkou zstává vytvoení jednoho spoleného nezávislého orgánu pro ešení trestné innosti páchané píslušníky všech bezpenostních sbor. V poslední dob sílí tlak politik a nevládních organizací tuzemských i zahraniních na zízení samostatného orgánu, který by nahradil svou inností a zamením stávající Inspekci ministra vnitra, která se zabývá pedevším šetením trestné innosti páchané policisty. Dvodem je obava, že pokud prošetuje policistu policista, mže docházet k ovlivování vyšetování takového trestného inu ve smyslu nadržování kolegovi. Takový samostatný orgán samozejm zídit lze, ale není jisté, zda tím bude dosaženo kýženého cíle. Podle mého názoru je vyšetování trestné innosti policist jedním z nejnárojších vyšetování z hlediska objasování vbec. Aby pracovníci nov vzniklého orgánu byli vbec schopni tak složitou problematiku objasovat, bylo by nutné pijmout na nov vzniklá pracovní místa bývalé policisty se zkušeností vyšetovatel trestných in. Pokud by byli nabíráni lidé bez pedchozích zkušeností, trvalo by jim dlouhou dobu než se zapracují a proniknou do problematiky policejní práce, aby byli vbec schopni urit oblasti innosti policie, kde a jakým zpsobem mže k trestné innosti docházet. Co se samozejm naprosto nezmní, je fakt, že celé trestní ízení povede tak jako doposud státní zástupce. O každém pípadu se vede spisová dokumentace a trestní ízení probíhá podle píslušného zákona, takže lze snadno zkontrolovat, jestli bylo trestní ízení vedeno standardn nebo ne. Tím padá argument, že by policistu neml vyšetovat policista. Sporná je i nezávislost nového orgánu, nebo si myslím, že pokud bude tento orgán podízen pímo Parlamentu R, jak je navrhováno 47, budou jeho pracovníci ve svém konání mnohem snadnji politicky ovlivnitelní než pracovníci Inspekce ministra vnitra. Pak se tedy ptám, jestli má vbec smysl investovat as a peníze do zizování nového samostatného orgánu. Podle mého názoru ne. Pi souasné politické kultue v R a pi momentálním pístupu médií k Policii R to nepinese požadovaný efekt. I když teoreticky by bylo možné takový orgán pomrn snadno vytvoit, otázkou zstává jeho smysluplnost. Cíl této práce byl naplnn a do budoucna by bylo vhodné se nad tímto tématem dále zamyslet, zpracovat jeho pokraování a nahlédnout naznaený problém z hlediska názoru veejnosti a nevládních organizací zabývajících se ochranou lidských práv. 47 Podnt Rady vlády eské republiky pro lidská práva ke zízení samostatného orgánu pro šetení deliktního jednání íslušník ozbrojených bezpenostních sbor. 61

62 Použité zdroje Monografie BARTOŠOVÁ, H.: Management. 2. nezmné vyd. Praha : Vydavatelství PA R, s. ISBN DVOEK, J.: Interní audit a kontrola. 2. pepracované a doplnné vyd. Praha : C. H. Beck, s. ISBN REKTOÍK, J., et al.: Kontrolní systémy veejné správy a veejného sektoru. 1. vyd. Praha : EKOPRESS, s. ISBN Periodika BISKUP, P.: Na dní ve vznicích budou dohlížet obanské komise. Právo , ro. 17,. 254, s. 5. BLAŽEK, P.: Už se nesmí stát, aby policisté sdlovali obvinní na základ pochybných informací: Námstek policejního prezidenta pro trestní ízení plukovník Jií Houba:. Právo , ro. 17,. 255, s. 7. Zákony Zákon. 185/2004 Sb. ze dne 1. dubna 2004 o Celní správeské republiky. Zákon. 283/1991 Sb. ze dne 21. ervna 1991 o Policii eské republiky. Zákon. 555/1992 Sb. ze dne 17. listopadu 1992 o Vzeské služb a justiní stráži eské republiky. Interní akty ízení Naízení generálního editele Vzeské služby eské republiky. 44/2005 o vnitní kontrole ve Vzeské službeské republiky, ve znní NG. 42/2006. Naízení generálního editele Vzeské služby eské republiky. 60/2005, kterým se vydává organizaní ád Vzeské služby eské republiky. Naízení generálního editele Vzeské služby eské republiky. 78/2005 o vyizování stížností a oznámení ve Vzeské službeské republiky. 62

63 Naízení generálního editele Vzeské služby eské republiky. 89/2006 o povení orgán Vzeské služby eské republiky provádním úkon policejního orgánu. Naízení editele vazební vznice. 1/2006, kterým se vydává organizaní ád vazební vznice eské Budjovice. Naízení Ministerstva vnitra. 55/2003 o obecné kontrole a supervizí innosti (ve znní NMV. 1/2006). Rozkaz policejního prezidenta. 131/2007, kterým se vydává Organizaní ád Policejního prezidia eské republiky. Rozkaz editele Policie eské republiky Správy hlavního msta Prahy. 28/2005, kterým se vydává organizaní ád Policie eské republiky Správy hlavního msta Prahy (ve znní rozkazu. 99/2006). Rozkaz editele Policie eské republiky Správy Jihoeského kraje. 45/2002, kterým se vydává organizaní ád Policie eské republiky Správy Jihoeského kraje. Rozkaz editele Policie eské republiky okresního editelství eský Krumlov. 10/2003, kterým se vydává organizaní ád Policie eské republiky okresního editelství eský Krumlov. Rozkaz generálního editele. 7/2007, kterým se vydává organizaní ád Celní správy eské republiky, ve znní Rozkazu G. 74/2007. Služební pedpis. 9/2006 Vyizování stížností a petic v Celní správ eské republiky. Služební pedpis. 20/2005 Inspekní innost v Celní správeské republiky. Služební pedpis. 43/2006 Provádní vnitní kontroly v Celní správ eské republiky. Závazný pokyn policejního prezidenta. 110/2006 o obecné kontrole v Policii eské republiky. Závazný pokyn policejního prezidenta. 130/2007, kterým se upravuje postup Policie eské republiky pi plnní úkol v trestním ízení. 63

64 Ostatní Podnt Rady vlády eské republiky pro lidská práva ze dne 6. února 2006 ke zízení samostatného orgánu pro šetení deliktního jednání píslušník ozbrojených bezpenostních sbor. Vyhodnocení innosti kontrolních útvar Policie R za rok Informace o vyizování stížností a petic smujících vi innosti celních orgán v R za rok 2001 až Elektronické zdroje Ministerstvo vnitra eské republiky, [on-line]. c2005, [cit ]. Dostupné z: < >. Ministerstvo vnitra eské republiky, [on-line]. c2005, poslední revize [cit ]. Dostupné z: < zeská služba eské republiky [online]. c2004, poslední revize [cit ]. Dostupný z: < zeská služba eské republiky [online]. c2004, poslední revize [cit ]. Dostupný z: < zeská služba eské republiky [online]. c2004, poslední revize [cit ]. Dostupný z: < 64

65 ílohy Seznam píloh: íloha A íloha B íloha C íloha D íloha E íloha F íloha G íloha H íloha I íloha J Vzor povení a zmocnní opravujících kontrolní orgány Celní správy R k provádní kontrolní a inspekní innosti. Schéma organizaního uspoádání Generálního editelství cel. Schéma organizaního uspoádání celního editelství. Vzory zmocnní opravujících kontrolní orgány Policie R k provádní kontrolní a jiné stanovené innosti. Organizaní schéma Policie R. Schéma organizace ízení Policie R Správy jihoeského kraje. Schéma organizace ízení Policie R Okresního editelství Náchod. Vzor zmocnní ke kontrole. Schéma organizace ízení Generálního editelství Vzeské služby R. Schéma organizace ízení Vazební vznice eské Budjovice. 65

66 íloha A Vzor povení a zmocnní opravujících kontrolní orgány Celní správy R k provádní kontrolní a inspekní innosti 1) Pední strana zmocnní Zadní strana zmocnní 2) Pední strana povení Zadní strana povení Zdroj: íloha. 3 Služební pedpis. 40/2005 Služební prkazy celník, prkazy obanských zamstnanc Celní správy eské republiky, zmocnní, identifikaní znaky.

67 Zdroj: íloha. 1 Rozkazu G. 7/2007, kterým se vydává Organizaní ád Celní správy eské republiky, ve znní Rozkazu G. 74/2007. íloha B

68 Zdroj: íloha. 2 Rozkazu G. 7/2007, kterým se vydává Organizaní ád Celní správy eské republiky, ve znní Rozkazu G. 74/2007. íloha C

69 íloha D Vzory zmocnní opravujících kontrolní orgány Policie R k provádní kontrolní a jiné stanovené innosti Zadní ást zmocnní Zdroj: íloha k ZP PP. 110/2006 o obecné kontrole v Policii eské republiky.

70 íloha E Zdroj: Ministerstvo vnitra, [on-line]. c2005, [cit ]. Dostupné z: < >.

71 Zdroj: íloha k Rozkazu editele Policie eské republiky Správy Jihoeského kraje. 45/2002, kterým se vydává organizaní ád Policie eské republiky Správy Jihoeského kraje. íloha F

72 Zdroj: Ministerstvo vnitra, [on-line]. c2005, poslední revize [cit ]. Dostupné z: < íloha G

73 íloha H Vzor zmocnní ke kontrole Zdroj: íloha. 2 Naízení generálního editele Vzeské služby eské republiky. 44/2005 o vnitní kontrole ve Vzeské služb eské republiky, ve znní NG. 42/2006 (odpovídá pouze náležitostmi vzhled nemusí odpovídat skutenosti).

74 Schéma organizace ízení Generálního editelství Vzeské služby R íloha I Generální editel Vzeské služby R I. námstek generálního editele Námstek generálního editele pro bezpenost a výkon služby Ekonomická námstkyn generálního editele Kabinet Institut vzdlávání VS R Odbor zdravotnické služby Odbor vzeské a justiní stráže Odbor ekonomický Odbor personální Odbor výkonu vazby a trestu Odbor logistiky Odbor kontroly Odbor informatiky Hlavní kaplan VS R ímé ízení pouze metodické ízení Hlavní požární a bezpenostní technik Hlavní ekolog Odbor správní Odbor legislativní a právní Samostatné oddlení interního auditu Vazební znice znice Stední odborné ilišt Zotavovny zeské služby Stav ke dni 1. bezna 2007 Zdroj: zeská služba eské republiky [online]. c2004, poslední revize [cit ]. Dostupný z: <

75 íloha J Schéma organizace ízení Vazební vznice eské Budjovice editel vazební vznice Asistentka Oddlení vzeské a justiní stráže Služební zástupce editele vazební vznice Samostatný referát personální Oddlení správní Technik požární ochrany Referát dopravy Oddlení výkonu vazby a trestu Kaplan Referát místních jednotek justiní stráže Zdravotnické stedisko Oddlení ekonomické Oddlení logistiky Samostatný referát prevence a stížností Samostatný referát informatiky Referát stavební Referát materiáln technického zabezpeení a služeb Referát zabezpeovacích a komunikaních technologií Referát stravování a výživy Zdroj: Vlastní tvorba na základ l. 4 a 6 pílohy. 1 Naízení editele vazební vznice. 1/2006, kterým se vydává organizaní ád vazební vznice eské Budjovice.