Výsledky workshopu Meziregionální mládež na cest k evropským volbám! 1. Dv nejzávažnjší reformy posledních let v Nmecku

Transkript

1 Výsledky workshopu Meziregionální mládež na cest k evropským volbám! 1. Dv nejzávažnjší reformy posledních let v Nmecku Reforma zákonného dchodového pojištní Zásadní reformy dchodového systému byly realizovány již v 90ých letech. Ty se týkaly výše dchodu, možnosti odchodu do pedasného dchodu a vyrovnání dchodového vku muž a žen (u žen došlo k posunu z 63 na 65 let). Nejzávažnjší reformy probhly ale až od roku Za ministra práce Riestera byl zaveden druhý pilí dchodového pojištní, tak zvaný Riesterv dchod. Jedná o soukromé dchodové (pi)pojištní se státním píspvkem. Kvli všeobecnému snižování úrovn dchod (z 53 % v roce 2008 na 46 % v roce 2020; isté klíové hodnoty) jsou lidé tlaeni k tomu, aby se o své dchodové zabezpeeni starali i sami. Státní dchodový systém v budoucnosti již nebude stait k zajištní životního standardu. V souasnosti odvádí každý zamstnanec do státního systému dchodového pojištní ze svého hrubého platu zhruba 10 %. Doporuuje se, investovat další 4 % do soukromého dchodového pipojištní. Tím pádem bude zatížení hlavn mladé generace daleko vyšší, nežli jejich rodi. Taková reforma se ukazuje jako problematická obzvlášt u skupin osob, které nejsou v pracovním procesu nebo se nemohou soukrom pipojistit z dvodu nezamstnanosti i nízkých píjm. Dsledkem této reformy bude nárst chudoby ve stáí. Významným reformním krokem je rovnž zvýšení dchodového vku z 65 na 67 let (pro muže i ženy). Ruku v ruce s tím jde omezení možností odchodu do pedasného dchodu. Jelikož pro mnoho lidí není nebo nebude možné pracovat až do 67 let, odrazí se tato reforma rovnž na výši starobního dchodu. Odbory tedy tuto reformu nazývají reformou krácení dchod. Nezamstnanost a reforma trhu práce S erveno-zelenou vládou byly zavedeny zásadní reformy pojištní pro pípad nezamstnanosti. K propojení reformy sociálního pojištní s reformou trhu práce bylo zízeno superministerstvo, které vzniklo slouením rezort hospodáství, práce a sociálních vcí. Politika zamstnanosti by mla být více aktivní, tak jak je to praktikováno nap. ve Velké Británii a Nizozemí. Tento cíl je sám o sob rozumný, sporná je však jeho realizace. Reforma trhu práce byla pipravena komisí pro modernizaci služeb zamstnanosti a spojena do tak zvaného Hartzova balíku (Hartz, byl pedseda této komise). Hartz I neomezené agenturní zamstnávání K tomu úelu probhla reorganizace personálních servisních agentur (PSA) a byla zmnna pravidla pro agenturní zamstnávání. Smluvní pracovníci mohou být nyní nasazováni bez asového omezení. Cílem reformy bylo zflexibilnit práci a tak ve firmách lépe zvládat výkyvy pi zakázkách. Agenturní zamstnávání se však ukázalo jako nástroj zneužívaný k nahrazování kmenových zamstnanc nájemními pracovníky a tak k obcházení stávajících úprav, jako je ochrana proti výpovdi a sociální plán. Dodržována není ani zásada stejného odmování agenturních pracovník a kmenových zamstnanc, což je v podstat evropský právní institut. Toto obcházení je paradoxn možné na základ kolektivní smlouvy, která by vlastn mla zaruit zákonné minimální standardy. To dopustily Kesanské odbory, které umožují ujednávání bídných mezd a poskytují tak zamstnavatelm píklad k podemílání zákon. Agenturní zamstnávání se týká práv mnoha mladých lidí: podle studie Spolkového

2 ministerstva práce a sociálních vcí pracuje v souasnosti 10 % mladých absolvent jako agenturní pracovníci. Hartz II rozšíení oblasti nízkých mezd K tomu byl zaveden tak zvaný minijob do 400, který nepodléhá povinnosti odvodu sociálního pojištní a midijob mezi 400 a 800. Cílem bylo vytvoit nekomplikované a od odvod osvobozené práce - obzvlášt jako možnost pivýdlku. Tmto formám práce bylo také zrušeno vymezení pracovní doby, aby zamstnavatelé tak mli možnost, vytvoit na bázi minijobu pracovní místo na poloviní úvazek. U minijobu odvádí sociální pojištní paušálem pouze zamstnavatel, zamstnanec nehradí nic. Tyto formy pracovních pomr se zapoítávají do dchodu jen podílov. Jak dokládají studie, byly tyto formy práce, obzvlášt v letech po jejich zavedení, zneužívány hlavn k tíštní a nahrazování regulérních pracovních míst. V souasnosti má v Nmecku takovýto minijob 6,5 mil. lidí a velká ást z nich jako hlavní pracovní pomr. Hartz III a IV restrikce pro nezamstnané Tento balík je nejvíce kritizovanou ástí reformy. V jeho rámci byl slouen systém podpor a dávek v nezamstnanosti. Sociální dávky byly nezamstnaným zkráceny na existenní minimum. Nezamstnaní nyní dostávají po ztrát zamstnání základní podporu v nezamstnanosti I (ALG I) ve výši 60 % posledního píjmu. Nárok na ALG I vzniká až po jednom roce práce. Po roce nezamstnanosti nárok na ALG I zaniká a nezamstnaný se stane píjemcem dávek v nezamstnanosti (ALG II), které jsou posuzovány podle potebnosti. T. zn., že ALG II se poskytuje pouze pak, když majetek nepekrauje urité hranice. Majetkové pomry a vedlejší píjmy musejí být ádn nahlášeny píslušnému úadu. ALG II jsou omezeny na existenní minimum (351 + píspvek na pimené bydlení). Definice pimeného bydlení je však sporná a nkdy vede dokonce k nucenému pesthování. Tyto dávky jsou spojeny s aktivními službami na podporu zamstnanosti, to jsou opatení dalšího vzdlávání a doprovodná pée, jakož pijímání prací, nabízených Spolkovou agenturou práce (tedy úadem práce). To znamená, že když nezamstnaný doporuená opatení nenavštvuje nebo práci nepijme, jsou mu dávky kráceny nebo odebírány. Podmínky pijatelnosti nabízené práce byly velmi zpísnny, takže nezamstnaní jsou prakticky nuceni pijmout tém každou nabídnutou práci, dokonce i mimo svou profesi nebo dosaženou kvalifikaci. K tomu byly zavedeny tak zvané práce za 1 /hod., které jsou píjemcm ALG II nabízeny, aby se opt dostali do pracovního procesu a neztratili tak pracovní zvyklosti. Zákonné úpravy Harz IV jsou nepíznivé obzvlášt pro nezamstnané, kteí díve dosahovali dobrých píjm. Dalším negativním dopadem zákona Harz IV bylo praktické zavedení kombinované mzdy, protože zamstnanci s nízkými píjmy a vyšší potebností (nap. nedostatená mzda, rodina a dti, postižení) dostávají ke mzd ješt odstupované sociální píspvky, což zamstnavatele motivuje k tomu, vyplácet zamstnancm nízké mzdy a stát je pak musí podpoit; v Nmecku je v souasnosti 1,2 mil. takovýchto pípad. Všechny tyto reformy vedou k tlaku na mzdy a jelikož existuje velké množství nezamstnaných, kteí jsou v zájmu udržení sociálních dávek nuceni pijmout jakoukoliv práci, podncují zamstnavatele k vyplácení nižších mezd. Tato situace však ovlivuje nejen oblast minimálních mezd, ale i stední vrstvy, protože tm neustále hrozí nebezpeí sklouznutí do nižních píjmových skupin. To u stední tídy, která byla v Nmecku zatím nejsilnjší a pomáhala tak udržet životní úrove v celoevropském mítku na velmi vysokém spoleenském stupni, vyvolává nejistotu. 2. Dv nejzávažnjší výzvy budoucnosti

3 Politika vzdlávání Politika vzdlávání je velkou výzvou do budoucnosti obzvlášt pro odborovou mládež. Zprávy OECD a OSN neustále potvrzují poznatek, že Nmecko je jednou ze zemí OECD, kde je úrove vzdlání nejvíce závislá na sociálním pvodu dtí. Ve vzdlávacím systému je takto znevýhodnno hodn mladých lidí, velký podíl zde tvoí mladí muži a migranti. To souvisí s následujícími faktory: Škola lenný školský systém zpsobuje, že žáci musejí již ve vku mezi 9 a 10 lety init rozhodnutí, která ovlivní celý jejich budoucí život - tedy jestli budou ve studiu pokraovat na hlavní škole, reálné škole nebo na gymnáziu. Toto rozhodnutí pak omezuje možnosti výbru dalšího studia nebo vyuení v oboru, protože už je jen velmi tžko zvratné. Na rozhodování tchto dtí mají logicky velký vliv jejich rodie se svými pedstavami a vzdláním. K segregaci žák a student pispívá pak ješt ta skutenost, že nejvtšího úspchu na škole dosahují práv studenti, kterým se doma pi uení vnují sami rodie nebo jim zaídí douování, což si však mohou dovolit pouze lépe situované rodiny. Z rzných dvod (nap. píliš nároné osnovy) nebývá látka na školách probírána úpln a tak uivo zvládají spíše dti, jejichž rodiny pikládají vzdlání vtší dležitost. Tyto dva faktory tedy velkou mrou pispívají k úspšnosti dtí na škole. Odborná píprava na povolání Situace na vzdlávacím trhu je poád ješt napjatá. I pes lepší nabídku míst podnikové odborné pípravy na povolání je mnoho mladých poád ješt nepodchyceno. Z minulých let zstalo na vzdlávacím trhu viset mnoho roník, které se na nj znovu tlaí; jedná se o tak zvané staré uchazee, kterým jsou nabízeny pouze náhradní kvalifikaní možnosti s nižší akceptací na trhu práce. Jsou to nap. mimopodniková výuní místa, která se stále více šíí obzvlášt ve východním Nmecku. Tato forma má tu nevýhodu, že mladí absolventi nemají potebnou praxi, vzdlání je asto nekvalitní, uni dostávají nedostatenou uovskou odmnu a na mnoha místech se tato vzdlávací forma stala prakticky odstavnou kolejí pro kvalifikan znevýhodnnou mládež. Nmecký duální systém odborné pípravy na povolání ztrácí kvli tmto náhradním formám svou charakteristickou silnou stránku, která díky velkému podílu praxe umožovala integraci do svta práce i slabším um. Vysoká škola lenný školský systém zpsobuje, že k vytídní dtí dochází již dost brzy a to tak v 9 až 10 letech; již v tomto vku se rozhoduje, zda žák pjde na gymnázium, takže na vysoké školy se tak dostanou tém pouze žáci z dobe situovaných rodin. Z celkového potu student vysokých škol jich bezmála 80 % pochází z akademických rodin a pouhých 20 % z neakademických, což jasn dokládá sociální selektivitu nmeckého vzdlávacího systému. K tomu pispívá ješt to, že ve vtšin spolkových zemí (krom Saska) již byl zaveden studijní poplatek ve výši 500 na semestr. Toto opatení postihne z výše uvedených dvod hlavn studenty z dobe situovaných rodin, piostí ale ješt více sociální selekci pop. zvýší finanní závislost student na rodin. Prekerizace pracovních vztah Jelikož se v posledních letech narstající mrou rozmáhají špatn placené práce nebo prekérní formy zamstnání a odborné pípravy na povolání a standardy v zákonech a kolektivních smlouvách bývají pod záminkou zlepšení flexibility a konkurenceschopnosti

4 obcházeny, poádají nmecké odbory pod mottem dobrá práce a dobré vzdlání stále více akcí a kampaní. Více práce, ale he placené a v prekérní form Nmeckou veejnost a politiku úpln zahltila teze, že vedlejší mzdové náklady jsou píliš vysoké a trh práce nepružný a to i pesto, že Nmecko má ze zemí OECD nejnižší mzdové náklady na jednotku (vedlejší mzdové náklady meno k produktivit) a je již nkolik let mistrem svta ve vývozu, což tedy (meno na produktivit) dokládá nízké mzdové náklady. V dsledku toho byl tedy nmecký trh práce deregulován a flexibilizován a oblast nízkých mezd byla enormn rozšíena. Nízké mzdy pobírá v Nmecku aktuáln 23 % zamstnanc. Nezamstnanost sice klesla, což se hned využilo k oslavování této politiky zamstnanosti. ísla však jednoznan dokládají, že objem práce, t. zn. poet odpracovaných hodin, zstal stejný. Z celospoleenského pohledu to znamená: více lidí pracuje za horší mzdy pop. déle tedy obrácen vzato práce pibývá, hodinová mzda klesá a firmy na tom vydlávají. Od roku 1995 klesly reálné mzdy u nízkých píjmových skupin o 14 %. Ve východním Nmecku pobírá nízkou mzdu každý pátý oban, v celé spolkové republice má minijob cca. 6,5 mil. pracujících a kolem 2 mil. jich pracuje za mén než 5 za hodinu (za nízkou mzdu je v západních spolkových zemích považována hodinová mzda pod 9,6 /hodinu a ve východních pod 6,8 ). Nízké mzdy se netýkají pouze nekvalifikovaných zamstnanc, kteí by údajn jinak nemli vbec žádnou práci, jak se poád tvrdí. ¾ zamstnanc, pobírajících minimální mzdu, však má ukonené odborné vzdlání a 7 % dokonce vysokou školu. Oproti všeobecnému ujišování však došlo k prokazatelnému perozdlení smrem dol, protože reálné mzdy nejvyšších píjmových skupin markantn narostly a zisky spoleností doslova explodovaly. Tyto finanní zdroje byly razantn pumpovány do finanních trh, což bylo jednou z píin stávající ekonomické krize, jejíž dopady nyní pociujeme. Rozšíení nízkých mezd ohrožuje mezitím již i stední píjmové skupiny, ležící na hranici s nízkými. Tento vývoj však nespadl z nebe, ale byl politicky prosazován. V Nmecku mu v posledních letech pipravila cestu práv erveno-zelená vláda. Po daové reform v roce 2000 se státnímu rozpotu nedostávají peníze, zrušením nejvyšší daové sazby a snížením dan právnických osob na tom vydlaly obzvlášt skupiny se špikovými píjmy a spolenosti. Ve všech sektorech pak byly iniciovány reformy, jejichž jediným cílem byla úspora penz. Na tom však mají zásluhu nejen odpovdní nmetí politici, ale také ti evropští a mezinárodní. Konkurenceschopnost na úet zamstnanc Dopady Hartzových zákon na zamstnance jsme již pedstavili. Mzdový dumping piostila pod mottem zlepšení konkurenceschopnosti a flexibility rovnž Evropská unie. Cíl sociální soudržnosti, stanovený v roce 2000 v rámci Lisabonské strategie, zdaleka splnn nebyl; z této strategie zbyl jen cíl, uinit z Evropské unie pomocí neoliberálních recept nejkonkurenceschopnjší a nejdynamitjší znalostní ekonomiku svta. Direktiva EU k otevení tehdy státních služeb (pošta, telekomunikace, pímstská doprava) však uvedla v život takové podniky, jejichž konkurenceschopnost spoívá hlavn v mzdovém dumpingu a vyhýbání se tarifm. Smrnice o službách byla evropskou obanskou spoleností a Evropským parlamentem sice odražena, ale nevázaná volnost pohybu služeb pesto umožnila nap. to, že pracovníci

5 z nov pistoupených zemí jsou fiktivními spolenostmi v západoevropských státech vykoisováni jako levné pracovní síly. My, zamstnanci, se tady v píhraniních regionech ale nenecháme proti sob štvát a zneužívat a požadujeme zákonné úpravy, zajišující za stejnou práci na stejném míst stejnou mzdu! Se zetelem k prekarizaci práce a nízkým mzdám požaduje Nmecká odborová konfederace zavedení minimální mzdy, která by byla uplatována v tch sektorech, kde se sociálním partnerm nepodailo prosadit sociální standardy. V souasnosti však už ale nestaí, etablovat takového standardy v rámci národního státu, ale je nutné zavést je v celé Evropské unii.