ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Tvořivá a hravá škola

Transkript

1 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Tvřivá a hravá škla

2 1 Identifikační údaje Název ŠVP Údaje škle Zřizvatel Platnst dkumentu Charakteristika škly Úplnst a velikst škly Umístění škly Charakteristika žáků Pdmínky škly Vlastní hdncení škly Oblasti autevaluace Cíle a kritéria autevaluace Nástrje autevaluace Časvé rzvržení autevaluačních činnstí Splupráce s dalšími institucemi Frmy splupráce se záknnými zástupci a dalšími sciálními partnery Charakteristika pedaggickéh sbru Dluhdbé prjekty Charakteristika ŠVP Zaměření škly Výchvné a vzdělávací strategie Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami Zabezpečení výuky žáků mimřádně nadaných Začlenění průřezvých témat Učební plán Celkvé dtace - přehled Pznámky k učebnímu plánu Učební snvy Český jazyk Anglický jazyk Matematika Infrmatika Prvuka Přírdvěda Vlastivěda Hudební Výchva

3 5.9 Výtvarná výchva Tělesná výchva Pracvní činnsti Hdncení výsledků vzdělávání žáků Způsby hdncení Kritéria hdncení

4 1 Identifikační údaje Hdncení kapitly: Identifikační údaje Frmální kntrla Věcné hdncení V suladu V suladu Kmentář škly 1.1 Název ŠVP NÁZEV ŠVP: MOTIVAČNÍ NÁZEV: ŠVP ZV Tvřivá a hravá škla 1.2 Údaje škle NÁZEV ŠKOLY: Základní škla a Mateřská škla Hlavnice, kres Opava, příspěvkvá rganizace ADRESA ŠKOLY: Hlavnice 109, JMÉNO ŘEDITELE ŠKOLY: Mgr. Hana Slaninvá KONTAKT: zs.hlavnice@pst.cz, web: IČ: RED-IZO: Zřizvatel NÁZEV ZŘIZOVATELE: Obec Hlavnice ADRESA ZŘIZOVATELE: Hlavnice 103 KONTAKTY: Tel: Fax: urad@bechlavnice.cz Web: 4

5 1.4 Platnst dkumentu PLATNOST OD: VERZE ŠVP: ředitel škly Razítk škly Mgr. Hana Slaninvá 5

6 2 Charakteristika škly Hdncení kapitly: Charakteristika škly Frmální kntrla Věcné hdncení V suladu V suladu Kmentář škly 2.1 Úplnst a velikst škly Základní škla a Mateřská škla Hlavnice, kres Opava, příspěvkvá rganizace je škla jen s 1. Stupněm neúplná škla, pskytuje vzdělání d 1. d 5. rčníku. Škla se řadí svým pčtem žáků mezi velmi malé škly. 2.2 Umístění škly Škla je umístěna v centru města neb bce, na vedlejší ulici, v klidvé zóně. 2.3 Charakteristika žáků Žáci bvykle dcházejí z blízkéh i vzdálenějšíh klí. Pr přepravu d škly nejčastěji cestují autmbily rdičů, pěšky, šklními autbusy. Šklu navštěvuje 0 5 % žáků cizích státních příslušníků. Škla se nezabývá integrací žáků s tělesným handicapem. Škla se nezabývá integrací žáků s jiným než tělesným handicapem. 2.4 Pdmínky škly Uspřádání škly je máltřídní. Škla má k dispzici šklní družinu neb šklní klub. Žáci mají k dispzici náhradní stravvání. Stravvací zařízení se nachází v budvě škly. Vyučvání prbíhá v následujících jazycích a jazykvých kmbinacích: český. Pčet šklních budv je jedna, ve venkvním areálu se nachází zahrada/park. Bezbariérvý přístup není zajištěn. Pr trávení vlnéh času je k dispzici zahrada, hřiště, herna, vyhrazená učebna, knihvna, infrmační centrum. Žákům jsu k dispzici šatny. Škla dispnuje následujícími dbrnými učebnami: ICT, tělcvična. Dále škla pskytuje žákům mžnst pr připjení k internetu využít 9 pracvních stanic, pracvní stanice ve třídách, bezdrátvé 6

7 připjení v části škly. Škla v následujících blastech úzce splupracuje s externími specialisty. prfesní specialisté: Kružek angličtiny vedený puze v jazyce anglickém. 2.5 Vlastní hdncení škly Oblasti autevaluace Oblasti autevaluace Cíle a kritéria Nástrje evaluace autevaluace Časvé rzvržení evaluačních činnstí Vzdělávací prgram Mapvání realizace Pzrvání, evidence šklníh vzdělávacíh pzrvaných průběžně jevů, prgranu, sulad s RVP ankety, hspitace, vnější evaluace Úrveň řízení škly Prady vedení škly, pedaggické rady, splupráce se Šklsku radu, vyhdncvánív bdbí pzitiv a negativ pedaggických rad Prstrvé apzrvání, hspitace, materiální pdmínky pžadavky učitelů a Pdmínky rdičů, ddržvání vzdělávání záknných nrem říjen, duben Klima škly Ankety, splupráce se žáky a mluvčími tříd, s kmunitami rdičů, jednánív bdbí pedaggických rad apedaggických rad vedení škly Začleňvání a pdprahspitace, pdpra žáků vzájemné kmunikace učitelů vychvatelky a dbrnéh pracviště průběžně 7

8 Průběh vzdělávání (učitel) Výsledky vzdělávání (žák) Výsledky vzdělávání (žák) Pdpra dsahváníhspitace, prezentace vzdělávacích cílů žákvské práce V bdbí pedaggických rad Rzvj strategie učení hspitace průběžně Rzvj sbnstních adtazník žákům, sciálních hspitace, řízený průběžně způsbnstí rzhvr s žáky a učiteli Rzvj praktickýchhspitace, žákvské návyků a dvednstí práce průběžně Začleňvání a pdprahspitace, rzhvr žáků průběžně Dsahvání Rzhvr, hspitace, vzdělávacích cílů rzbr žákvských průběžně sebehdntících a hdntících výrků, příp.splupráce s dbrníky Prjevy strategiehspitace, žákvské učení práce průběžně Prjevy sbnstní arzhvr, anketa sc. způsbilstí žákům průběžně Prjevy praktickýchhspitace, pzrvání návyků a dvednstí průběžně Srvnávací, dvednstní znalstní žáků Zadávání srvnávacích a testů Dle sledvaných jevů a testvání pdmínek zadavatele 8

9 Vztah rdičů ke škle Ankety, dtazníky, V bdbí splupráce se Šklskupedaggických rad a radu, zřizvatelem jednání ŠR Cíle a kritéria autevaluace Pdmínky ke vzdělání: Obsah a průběh vzdělávání - mimvýukvé aktivity (ankety pr rdiče), bsah a průběh vzdělávání - plánvání výuky, bsah a průběh vzdělávání - pdpůrné výukvé materiály, bsah a průběh vzdělávání - realizace výuky (interakce učitele a žáků/dětí, strategie učení cizímu jazyku, rzvj kmpetencí k učení), bsah a průběh vzdělávání - šklní vzdělávací prgram, pdmínky ke vzdělávání bezpečnstní a hygienické, pdmínky ke vzdělávání demgrafické (mtivace žáků/dětí, pstje žáků/dětí ke škle), pdmínky ke vzdělávání eknmické, pdmínky ke vzdělávání materiální, pdmínky ke vzdělávání persnální, pdpra škly žákům, splupráce s rdiči apd. - klima škly (interakce učitele a žáků klima učitel. sbru), pdpra škly žákům/dětem, splupráce s rdiči apd. - splupráce s dbrnými institucemi a zřizvatelem, pdpra škly žákům/dětem, splupráce s rdiči apd. - splupráce s rdiči (ankety pr rdiče), pdpra škly žákům/dětem, splupráce s rdiči apd. - zhlednění individuálních ptřeb žáků/dětí, vedení a řízení škly, kvalita persnální práce a dalšíh vzdělávání ped. pracvníků - rganizační řízení škly, vedení a řízení škly, kvalita persnální práce a dalšíh vzdělávání ped. pracvníků - partnerství škly a externí vztahy, vedení a řízení škly, kvalita persnální práce a dalšíh vzdělávání ped. pracvníků - pedaggické řízení škly, vedení a řízení škly, kvalita persnální práce a dalšíh vzdělávání ped. pracvníků - prfesinalita a rzvj lidských zdrjů, vedení a řízení škly, kvalita persnální práce a dalšíh vzdělávání ped. pracvníků - strategické řízení, výsledky vzdělávání žáků/dětí - hdncení výuky (interakce učitele a žáků/dětí), výsledky vzdělávání žáků/dětí - klíčvé kmpetence, výsledky vzdělávání žáků/dětí - mtivace (mtivace žáků), 9

10 výsledky vzdělávání žáků/dětí - pstje (pstje žáků ke škle), výsledky vzdělávání žáků/dětí - úspěšnst abslventů, výsledky vzdělávání žáků/dětí - znalsti a dvednsti Nástrje autevaluace Analýza šklní dkumentace, anketa pr rdiče, anketa pr učitele, anketa pr žáky/děti, hspitace vedením (ředitel, zástupce ředitele, zástupce předmětvé kmise apd.), vzájemné hspitace pedaggů, zjišťvání a vyhdncvání výsledků vzdělávání žáků/dětí, zpětná vazba abslventů Časvé rzvržení autevaluačních činnstí Autevaluační činnsti jsu prváděny pravidelně častěji než plletí. 2.6 Splupráce s dalšími institucemi Škla splupracuje s institucemi: Místní a reginální instituce: Splupracujeme s Klubem důchdců bce Hlavnice, přádáme pr ně vystupení, výstavky, prdejní trhy. Oni pr nás napak zajišťují rganizační zázemí při různých akcích přádaných pr děti. Neziskvé rganizace: Splečné zájmy nás pjí s Mateřsku šklu v bci, přádáme setkávání dětí různých věkvých kategrií při kulturních příležitstech, v dbě vánční a při příležitsti slav Dne dětí. Blíže rvněž splupracujeme se šklami v Litultvicích a Mladecku. Pjí nás splupráce v blasti kulturní, sprtvní i v rámci splupráce pedaggů všech tří škl. Obec/měst: Úzce splupracujeme s bcí, pmáháme zajišťvat vystupení při různých příležitstech, dvakrát d rka zajišťujeme úklid nejen v klí budvy škly, přádáme výstavky k významným příležitstem. Začátkem šklníh rku a kncem šklníh rku mezi nás dchází zástupce Obecníh úřadu. Pravidelný kntakt funguje mezi ředitelku škly a starstu, kteří splečnými silami pracují na bezchybném chdu škly. Šklská rada: Na škle půsbí tříčlenná šklská rada, která je tvřena zástupcem základní škly, zástupcem zřizvatele a zástupcem z řad rdičů. Členvé se setkávají nejméně dvakrát d rka, aby prjednali aktuální záležitsti týkající se škly, tlumčí připmínky či dtazy z řad svých vličů. Splupráce všech tří zúčastněných stran vždy fungvala ke spkjensti všech. Odbrné škly: Návštěva Zemědělské škly v Opavě při různých příležitstech. 10

11 2.7 Frmy splupráce se záknnými zástupci a dalšími sciálními partnery Splečné akce žáků a rdičů: akademie, knzultace dětí a rdičů s učiteli u danéh předmětu, mimšklní akce (výlety, exkurze), statní slavnsti, třídní schůzky, vánční slavnst. Pravidelné šklní akce: akademie, den tevřených dveří, divadl, jarmark, sezónní besídky. 2.8 Charakteristika pedaggickéh sbru Na škle půsbí kl 4 pedaggů, včetně ředitele škly a jeh zástupce. Kvalifikvanst učitelskéh sbru se phybuje v blasti %. 2.9 Dluhdbé prjekty Prjekt Lesní pedaggika ve splupráci s Lesy ČR Prjekt Recyklhraní Prjekt "72 hdin" V rámci envirnmentální výchvy jsu děti seznamvány se zdravým živtním stylem, jsu vedeny k blízkému vztahu k přírdě. Frmu prjektů jsu seznamvány s faunu i flru, jejich chranu. V rámci Dne Země prbíhá na naší škle prjekt zabývající se mnha tázkami spjenými se živtem na Zemi, zpracváváním dpadů, využíváním druhtných survin, chranu zdrjů apd. 11

12 3 Charakteristika ŠVP Hdncení kapitly: Charakteristika ŠVP Frmální kntrla Věcné hdncení V suladu V suladu Kmentář škly 3.1 Zaměření škly Zaměření škly: všebecné 3.2 Výchvné a vzdělávací strategie Kmpetence k učení Výchvné a vzdělávací strategie Vést žáky k zdpvědnsti za své vzdělávání, umžnit žákům svjit si strategii učení a mtivvat je pr celživtní učení. Na praktických příkladech blízkých žákvi vysvětlujeme smysl a cíl učení a psilujeme pzitivní vztah k učení. Pdprujeme samstatnst a tvřivst. Pdprujeme různé přijatelné způsby dsažení cíle. Učíme žáky plánvat, rganizvat a vyhdncvat jejich činnsti. Učíme žáky pžívat metdy time managementu a self managementu. Ve výuce se zaměřujeme priritně na aktivní dvednsti, učiv pužíváme jak prstředek k jejich získání. Ve výuce zřetelně rzlišujeme základní, nezbytné, klíčvé, kmenvé) učiv a učiv rzlišující (dplňující). Učíme žáky vyhledávat, zpracvávat a pužívat ptřebné infrmace v literatuře a na internetu. Ve všech vyučvacích předmětech pdprujeme pužívání cizíh jazyka a výpčetní techniky. Umžňujeme žákvi pzrvat, experimentvat, prvnávat výsledky a vyvzvat závěry. Uplatňujeme individuální přístup k žákvi, výsledky psuzujeme vždy z phledu přidané hdnty. Mtivujeme k učení snažíme se cíleně vytvářet takvé situace, v nichž má žák radst z učení. Při hdncení využíváme ve zřetelné převaze prvky pzitivní mtivace. Učíme práci s chybu. 12

13 Kmpetence k řešení prblémů Kmpetence kmunikativní Výchvné a vzdělávací strategie Učíme trpělivsti, pvzbuzujeme. Na začátku hdiny vždy žáky seznámíme s cílem VH, na knci VH vždy s žáky zhdntíme jeh dsažení. Jdeme příkladem neustále si dalším vzděláváním rzšiřujeme svůj pedaggický bzr. Pdněcvat žáky k tvřivému myšlení, lgickému uvažvání a k řešení prblémů. Učíme žáky nebát se prblémů ( prblémy byly, jsu a budu prblém není hrzba, ale výzva ). Vytvářením praktických prblémvých úlh a situací učíme žáky prakticky prblém řešit. Na mdelvých příkladech ve svých předmětech naučíme žáky algritmu řešení prblémů. Pdprujeme různé přijatelné způsby řešení prblému. Pdprujeme netradiční (riginální) způsby řešení prblémů. Pdprujeme samstatnst, tvřivst a lgické myšlení. Pdprujeme týmvu splupráci při řešení prblémů. Pdprujeme využívání mderní techniky při řešení prblémů. Při řešení prblémů učíme žáky pužívat metdu SWOT analýza a metdu brainstrming. V rámci svých předmětů učíme, jak některým prblémům předcházet. Ve škle i při mimšklních akcích průběžně mnitrujeme, jak žáci řešení prblémů prakticky zvládají. Jdeme příkladem učíme se sami lépe, s rzumem a s nadhledem řešit různé prblémvé situace ve škle. Vést žáky k tevření, všestranné a účinné kmunikaci. Priritně se zaměřujeme na rzvíjení kmunikačních dvednstí žáků v mateřském jazyce, v cizím jazyce, v infrmačních a kmunikačních technlgiích a v sciálních vztazích. Klademe důraz na kulturní úrveň kmunikace. Netlerujeme agresivní, hrubé, vulgární a nezdvřilé prjevy chvání žáků, zaměstnanců škly i rdičů. Ve všech vyučvacích předmětech pdprujeme pužívání cizíh jazyka a výpčetní techniky. Pdprujeme kritiku a sebekritiku. Učíme žáky publikvat a prezentvat své názry a myšlenky (šklní časpis, místní tisk, web, prezentace apd.) Pdprujeme přátelsku kmunikaci mezi žáky z různých tříd, rčníků, věkvých kategrií. Připravujeme žáky na zvládnutí kmunikace s jinými lidmi v btížných a hržujících situacích. Důsledně vyžadujeme ddržvání pravidel stanvených ve šklním řádu, v řádech dbrných pracven, řádu akcí mim šklu apd. a umžňujeme 13

14 Kmpetence sciální a persnální Kmpetence bčanské Výchvné a vzdělávací strategie žákům pdílet se na sestavvání těcht pravidel. Učíme žáky nasluchat druhým, jak nezbytný prvek účinné mezilidské kmunikace. Učíme žáky asertivnímu chvání a nnverbální kmunikaci. Jdeme příkladem prfesinálním přístupem ke kmunikaci s žáky, rdiči, zaměstnanci škly a širší veřejnsti. Sami tevřeně kmunikujeme na kulturní úrvni, své názry píráme lgické argumenty. Netlerujeme pmluvy, nezdvřilst a zákulisní jednání. Pzitivně svji šklu a učitelsku prfesi prezentujeme na veřejnsti. Rzvíjet u žáků schpnst splupracvat, pracvat v týmu, respektvat a hdntit práci vlastní i druhých Minimalizujeme pužívání frntální metdy výuky, pdprujeme skupinvu výuku a kperativní vyučvání. Pdprujeme inkluzi ( začlenění ) vlíme frmy práce, které pjímají různrdý klektiv třídy jak mzaiku vzájemně se dplňujících kvalit, umžňující vzájemnu inspiraci a učení s cílem dsahvání sbníh maxima každéh člena třídníh klektivu. Učíme žáky pracvat v týmech, učíme je vnímat vzájemné dlišnsti jak pdmínku efektivní splupráce. Rzvíjíme schpnst žáků zastávat v týmu různé rle. Učíme žáky kriticky hdntit práci (význam) týmu, svji práci (význam) v týmu i práci (význam) statních členů týmu. Pdprujeme vzájemnu pmc žáků, vytváříme situace, kdy se žáci vzájemně ptřebují. Upevňujeme v žácích vědmí, že ve splupráci lze lépe naplňvat sbní i splečné cíle. Pdprujeme integraci žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami d třídních klektivů. Netlerujeme prjevy rasismu, xenfbie a nacinalismu. Ve výuce pdprujeme kedukvanu výchvu dětí. Průběžně mnitrujeme sciální vztahy ve třídě, skupině. Učíme žáky k dmítavému pstji ke všemu, c narušuje dbré vztahy mezi žáky, (mezi žáky a učiteli). Důsledně vyžadujeme ddržvání splečně dhdnutých pravidel chvání, na jejichž frmulaci se žáci sami pdíleli. Jdeme příkladem pdprujeme splupráci všech členů pedaggickéh sbru i splupráci pedaggických a nepedaggických pracvníků škly. Respektujeme práci, rli, pvinnsti i dpvědnst statních. Upřednstňujeme zájmy škly, zájmy žáků a právněné zájmy rdičů před svými sbními zájmy. Pmáháme svým splupracvníkům, učíme se d nich, vyměňujeme si s nimi zkušensti. Vychvávat žáky jak svbdné bčany, plnící své pvinnsti, uplatňující svá práva a respektující práva druhých. Jak sbnsti zdpvědné za svůj živt, své zdraví a za své živtní prstředí. Jak hleduplné bytsti, schpné 14

15 Výchvné a vzdělávací strategie a chtné účinně pmci v různých situacích. Netlerujeme sciálně patlgické prjevy chvání (drgy, šikana, kriminalita mládeže). Netlerujeme prjevy rasismu, xenfbie a nacinalismu. Netlerujeme agresivní, hrubé, vulgární a nezdvřilé prjevy chvání žáků, zaměstnanců škly i rdičů. Netlerujeme nekamarádské chvání a dmítnutí pžadvané pmci. Netlerujeme žádnu pdbu (aktivní, pasivní, tevřenu, skrytu) pdpry výše uvedených negativních jevů. Důsledně dbáme na ddržvání pravidel chvání ve škle, stanvených ve vnitřních nrmách škly. Vedeme žáky k sebeúctě a úctě k druhým lidem. Na knkrétních mdelvých příkladech demnstrujeme pzitivní a negativní prjevy chvání lidí. Pdprujeme různé frmální i nefrmální způsby splupráce s bcí, plicií, slžkami IZS apd. V rámci svých předmětů, v třídnických hdinách i na mimšklních akcích upevňujeme žáducí pzitivní frmy chvání žáků. Neustále mnitrujeme chvání žáků, včas přijímáme účinná patření. Využíváme pmci a zkušenstí dbrníků výchvných pradců, PPP, OPD, plicie. Rzumně a zdpvědně využíváme dstupných prstředků výchvných patření s hledem na jejich účinnst. Kázeňské přestupky řešíme individuálně, princip klektivní viny a klektivníh ptrestání nepřipuštíme. Jakukli frmu agrese žáka na učitele nebereme sbně, ale jak útk na rli učitele. Prblémy řešíme věcně, rzumně, spravedlivě, vždy bez emcí a sbní zášti. Ddržujeme zásadu, že tu není špatný žák, jsu tu jen špatné prjevy jeh chvání. Při kázeňských prblémech žáků se vždy snažíme zjistit jejich mtiv (příčinu). V rámci svých předmětů a své půsbnsti seznamujeme žáky s vhdnými právními nrmami. Nabízíme žákům vhdné pzitivní aktivity (kulturní, sprtvní, rekreační apd.) jak prtipól nežáducích sciálně patlgickým jevům. V hdncení žáků (ve zřetelné převaze) uplatňujeme prvky pzitivní mtivace. Jsme vždy připraveni kmukliv z žáků pdat pmcnu ruku. Jdeme příkladem respektujeme právní předpisy, vnitřní nrmy škly, plníme příkladně své pvinnsti. Respektujeme sbnst žáka a jeh práva. Budujeme přátelsku a tevřenu atmsféru ve třídě i ve škle. Chváme se k žákům jejich rdičů a ke svým splupracvníkům tak, jak si přejeme, 15

16 Kmpetence pracvní Výchvné a vzdělávací strategie aby se ni chvali k nám. Vést žáky k pzitivnímu vztahu k práci, naučit žáky pužívat při práci vhdné materiály, nástrje a technlgie, naučit žáky chránit své zdraví při práci, pmci žákům při vlbě jejich buducíh pvlání. Kvalitně dvedenu práci vždy pchválíme, žádnu prací netrestáme tím vedeme žáky k pzitivnímu vztahu k práci. Při výuce vytváříme pdnětné a tvřivé pracvní prstředí. Měníme pracvní pdmínky, žáky vedeme k adaptaci na nvé pracvní pdmínky. Důsledně žáky vedeme k ddržvání vymezených pravidel, chraně zdraví a k plnění svých pvinnstí a závazků. Různými frmami (exkurze, film, beseda apd.) seznamujeme žáky s různými prfesemi cíleně ujasňujeme představu žáků reálné pdbě jejich buducíh pvlání a vlbě vhdnéh dalšíh studia. Cíleně psilujeme (mtivujeme) žáky k dsažení jimi vhdně zvlenéh dalšíh studia (buducíh pvlání). Jdeme příkladem příkladně si plníme své pracvní pvinnsti (nástupy d hdin, příprava na výuku...). Ddržujeme dané slv. Vážíme si své prfese. Svji prfesi a svji šklu pzitivně prezentujeme před žáky, rdiči i širší veřejnstí. 3.3 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami Pstup škly při pskytvání pdpůrných patření prvníh stupně plán pedaggické pdpry Při zjištění btíží a speciálních vzdělávacích ptřeb žáka infrmuje vyučující danéh předmětu třídníh učitele a ředitele škly. Třídní učitel je zdpvědný za vytvření plánu pedaggické pdpry žáka (PLPP). Plán pedaggické pdpry vytváří s metdicku pdpru ŠPZ. Na tvrbě PLPP se účastní i vyučující jiných předmětů. PLPP sestavuje třídní učitel neb učitel knkrétníh vyučvacíh předmětu za pmci ředitele v písemné pdbě. Před jeh zpracváním bude prbíhat splečná diskuze pedaggů, kteří se pdílejí na vzdělávání žáka, s cílem stanvení metd a frem práce, které budu při práci se žákem užívány. Bude prveden nastavení způsbů kntrly svjení znalstí a dvednstí. Ředitel stanví termín přípravy PLPP a rganizuje splečné schůzky s rdiči, pedaggy i žákem samtným. 16

17 Pskytvání pdpůrných patření prvníh stupně třídní učitel ve splupráci s statními vyučujícími průběžně vyhdncuje. PLPP škla vyhdncuje naplňvání cílů nejpzději p 3 měsících d zahájení pskytvání pdpry. S plánem pedaggické pdpry seznámí škla žáka, záknnéh zástupce žáka, všechny vyučující žáka a další pedaggické pracvníky pdílející se na prvádění tht plánu. Seznámení s PLPP jmenvaní ptvrdí svým pdpisem. V případě ptřeby třídní učitel za metdické pdpry ŠPZ plán pedaggické pdpry průběžně aktualizuje v suladu s vývjem speciálních vzdělávacích ptřeb žáka. Nejpzději p 3 měsících d zahájení pskytvání pdpůrných patření pskytvaných na základě plánu pedaggické pdpry třídní učitel vyhdntí, zda pdpůrná patření vedu k naplnění stanvených cílů. Pkud se daná patření ukážu jak nedstatečná, dpručí záknnému zástupci žáka využití pradenské pmci šklskéh pradenskéh zařízení. Pkud jsu daná patření dstatečná, pedaggičtí pracvníci nadále pkračují v jejich realizaci a úpravách dle ptřeb žáka Pravidla a průběh tvrby, realizace a vyhdncení individuálníh vzdělávacíh plánu IVP sestavuje třídní učitel neb učitel knkrétníh vyučvacíh předmětu za pmci výchvnéh pradce v písemné pdbě a vychází z RVP ZV, platnéh d V případě, že patření vyplývající z Plánu pedaggické pdpry žáka nejsu dstačující, výchvný pradce dpručí záknnému zástupci žáka návštěvu šklskéh pradenskéh zařízení. Škla bezdkladně předá Plán pedaggické pdpry šklskému pradenskému zařízení. Pkud šklské pradenské zařízení dpručí vzdělávání žáka dle individuálníh vzdělávacíh plánu, záknný zástupce pdá žádst vzdělávání pdle individuálníh vzdělávacíh plánu. Ředitel škly žádst psudí a v případě vyhvění žádsti zajistí zpracvání IVP. Za tvrbu IVP, splupráci se šklským pradenským zařízením a splupráci se záknnými zástupci je dpvědný třídní učitel. IVP vytváří třídní učitel ve splupráci s vyučujícími dtčených předmětů, pdklady kntrluje a knzultuje se šklským pradenským zařízením. IVP vzniká bez zbytečnéh dkladu, nejpzději d 1 měsíce d bdržení dpručení. Před jeh zpracváním bude prbíhat splečná diskuze vyučujících žáka, s cílem stanvení metd a frem práce s žákem, nastavení způsbů kntrly svjení znalstí a dvednstí. Ředitel stanví termín přípravy IVP a rganizuje splečné schůzky s rdiči, pedaggy, vedením škly i žákem samtným. 17

18 S IVP jsu seznámeni všichni vyučující, žák a záknný zástupce žáka. Záknný zástupce stvrdí seznámení s IVP pdpisem infrmvanéh suhlasu. Ostatní zúčastnění IVP pdepíší. Pskytvání pdpůrných patření třídní učitel ve splupráci s statními vyučujícími průběžně vyhdncuje. V případě ptřeby učitel danéh předmětu za metdické pdpry ŠPZ individuální vzdělávací plán průběžně aktualizuje v suladu s vývjem speciálních vzdělávacích ptřeb žáka. Šklské pradenské zařízení 1x rčně vyhdncuje naplňvání individuálníh vzdělávacíh plánu. Pkud jsu daná patření dstatečná, pedaggičtí pracvníci nadále pkračují v jejich realizaci a úpravách dle ptřeb žáka. Stejný pstup platí, i pkud záknný zástupce žáka vyhledal pmc šklskéh pradenskéh zařízení i bez vyzvání škly. "V případě pdpůrnéh patření (spčívajícíh v úpravě čekávaných výstupů) pr žáky s LMP d třetíh stupně pdpry, bude pr tvrbu IVP využívána minimální dpručená úrveň pr úpravy čekávaných výstupů. Minimální dpručená úrveň, která je stanvena v RVP ZV pr 3. a 5. rčník, bude na základě Dpručení šklskéh pradenskéh zařízení rzpracvána pr knkrétní rčník v IVP žáka s přiznaným pdpůrným patřením. Pstup tvrby, realizace a vyhdncvání IVP je stejný jak v případě IVP statních žáků. IVP může být během rku upravván pdle ptřeb žáka. Při tvrbě IVP bude využíván metdické pdpry šklníh pradenskéh pracviště a metdická pdpra na Metdickém prtále RVP.CZ." V případě ptřeby žáků s pdpůrnými patřeními II. a III. stupně budu zařazeny d učebníh plánu (dle pžadavků RVP ZV) předměty speciální péče: * řečvá výchva, * rzvj grafmtrických dvednstí, * rzvj vizuálně percepčních dvednstí, * zdravtní tělesná výchva, * nácvik sciální kmunikace, * zrakvá stimulace, * bazální stimulace u žáků s mentálním pstižením, 18

19 * práce s ptickými pmůckami, * lgpedická péče, * rzvíjení sluchvéh vnímání, * prstrvá rientace, * prstředky alternativní a augmentativní kmunikace, * samstatný phyb zrakvě pstižených, * práce s ptickými pmůckami, * bazální stimulace u žáků s kmbinvanými vadami, * rzvj zbytkvéh sluchvéh a zrakvéh vnímání, * další blasti případně vychází z knkrétních btíží žáka Pravidla pr zapjení dalších subjektů Při vzdělávání žáků se zbytky zraku a nevidmých bude škla splupracvat se Základní šklu Havlíčkva Opava (Škla nabízí individuální přístup se zřetelem na druh zrakvéh pstižení - žák slabzraký, se zbytky zraku, nevidmý a individuální přístup k žákům s vadami řeči). Pracvníci instituce pskytují knzultace dle ptřeby, minimálně jednu za čtvrtletí se na škle uskuteční knzultační dpledne, určené pedaggům škly v rámci jejich DVPP. Při vzdělávání žáků se sluchvým pstižením bude škla splupracvat se SPC Ostrava Pruba. Pracvníci instituce pskytují knzultace dle ptřeby, minimálně jednu za čtvrtletí se na škle uskuteční knzultační dpledne, určené pedaggům škly v rámci jejich DVPP. Při vzdělávání žáků s vadami řeči bude škla splupracvat se Základní šklu Havlíčkva Opava (Škla nabízí individuální přístup se zřetelem na druh zrakvéh pstižení - žák slabzraký, se zbytky zraku, nevidmý a individuální přístup k žákům s vadami řeči). Pracvníci instituce pskytují knzultace dle ptřeby, minimálně jednu za čtvrtletí se na škle uskuteční knzultační dpledne, určené pedaggům škly v rámci jejich DVPP. Při vzdělávání žáků se tělesně pstižených bude škla splupracvat se SPC Opava Slezskéh dbje a neziskvu rganizací APPA Olmuc. Pracvníci bu institucí pskytují knzultace dle ptřeby, minimálně jednu za čtvrtletí se na škle uskuteční knzultační dpledne, určené pedaggům škly v rámci jejich DVPP. Při vzdělávání žáků mentálně pstižených bude škla splupracvat se SPC Opava Slezskéh dbje. Pracvníci bu institucí pskytují knzultace dle ptřeby, minimálně 19

20 jednu za čtvrtletí se na škle uskuteční knzultační dpledne, určené pedaggům škly v rámci jejich DVPP Zdpvědné sby a jejich rle v systému péče žáky se speciálními vzdělávacími ptřebami Šklní pradenské pracviště naší škly je tvřen ředitelem, který krdinuje jeh činnst, metdikem minimální prevence. Ředitel je pedaggickým pracvníkem, který je pvěřen spluprací se šklským pradenským zařízením Úprava čekávaných výstupů stanvených ŠVP Na úrvni IVP je mžné na dpručení ŠPZ v rámci pdpůrných patření upravit čekávané výstupy stanvené ŠVP, případně upravit vzdělávací bsah, tak, aby byl zajištěn sulad mezi vzdělávacími pžadavky a skutečnými mžnstmi žáků, a aby vzdělávání směřval k dsažení jejich sbníh maxima. K úpravám čekávaných výstupů stanvených v ŠVP se využívá pdpůrné patření IVP. T umžňuje u žáků s přiznanými pdpůrnými patřeními d třetíh stupně pdpry (týká se žáků s lehkým mentálním pstižením) upravvat čekávané výstupy vzdělávání, případně je mžné přizpůsbit i výběr učiva. K úpravám vzdělávacích bsahů stanvených v ŠVP dchází v IVP žáků s přiznanými pdpůrnými patřeními d třetíh stupně (týká se žáků s lehkým mentálním pstižením). V případě, že bude ve škle vzděláván žák s lehkým mentálním pstižením, vypracujeme IVP na základě dpručení ŠPZ, využijeme minimální čekávané výstupy z RVP Specifikace prvádění pdpůrných patření Jak pdpůrná patření pr žáky se speciálními vzdělávacími ptřebami jsu v naší škle využívána pdle dpručení šklskéh pradenskéh zařízení a přiznanéh stupně pdpry zejména: V blasti rganizace výuky - střídání činnstí a frem práce - využívání skupinvé práce, diferencivané výuky - dle ptřeby žáka vkládání krátkých přestávek d výuky - snížený pčet žáků ve třídě 20

21 - mžnst dělení hdin - dle ptřeby žáka mžnst využití splupráce s asistentem pedagga - pstupný přechd k systému kperativní výuky, - změna zasedacíh přádku či uspřádání třídy v rámci vyučvací jedntky a se zřetelem - - k charakteru výuky a ptřebám žáků, - nabídka vlnčasvých aktivit (ve škle) a pdpra rzvje zájmů žáka, V blasti metd výuky - respektvání dlišných stylů učení jedntlivých žáků, - metdy a frmy práce, které umžní častější kntrlu a pskytvání zpětné vazby žákvi, - důraz na lgicku prvázanst a smysluplnst vzdělávacíh bsahu, - respektvání pracvníh tempa žáků a pskytvání dstatečnéh času k zvládnutí úklů, - pdpra pznávacích prcesů žáka (svjvání učiva, rzvj myšlení, pzrnsti, paměti), - respektvání míry nadání žáka a jeh specifika, - rientace na rzvíjení infrmačně receptivních metd zaměřených na rzvj vnímání, na práci s textem a brazem, - rientace na reprduktivní metdy upevňující zapamatvání, které vedu k svjvání vědmstí a dvednstí pmcí pakvání a prcvičvání, - individualizace výuky (zhledňvání individuálních ptřeb žáka, respektvání pracvních specifik žáka, stylů učení, dplňující výklad neb prcvičvání, princip multisenzrickéh přístupu, nastavení dílčích cílů tak, aby žák mhl pržívat úspěch, pakvané vracení se ke klíčvým pjmům a dvednstem aj.), - respektvání pracvníh tempa žáka, stanvení dlišných časvých limitů pr plnění úklů, - zadávání dmácích úklů zhledňuje mžnsti žáka a pdmínky, které má žák k jejich plnění, - zhledňvání sciálníh statusu a vztahvých sítí žáka a prstředí, ze kterých žák přichází d škly, - intervence na pdpru slabených neb nefunkčních dvednstí a kmpetencí žáka. 21

22 - kperativní učení - skupinvá výuka - frntální výuka - diferencvaná výuka - čtení s przuměním - myšlenkvá mapa - pržitkvé učení - pužívání názrnsti - hraní rlí - práce s chybu - manipulativní činnsti V blasti úpravy bsahu vzdělávání - úprava bsahu vzdělávání, - zvládnutí základu pr daný předmět a rčník - rzlžení bsahu vzdělávání d dvu p sbě jducích rčníků V blasti hdncení - hdncení žáka pdle jeh funkčníh stupně mžnstí (nikliv dle stupně známek) využití slvníh hdncení - sebehdncení - prtflia - frmativní hdncení - při hdncení využívat prtflia žáka - hdncení klasifikačním stupněm - využívání různých frem hdncení žáka, - hdncení vychází ze zjištěných specifik žáka (např. neznalst vyučvacíh jazyka), 22

23 - práce s kritérii hdncení v závislsti na charakteru žákva prblému, s důrazem na pdpru rzvje dvednstí a vědmstí žáka, - pdpra autnmníh hdncení (sebehdncení), - zhlednění sciálníh kntextu hdncení, hdncení směřuje nejen k vyhdncení úspěšnsti žákva učení, ale také k psílení jeh mtivace pr vzdělávání, - z hdncení jsu zřejmé knkrétní individuálně specifické pdby činnsti vyžadvané p žákvi, jsu jasně a srzumitelně frmulvána hdnticí kritéria, - frmativní hdncení směřuje k zpětnvazební pdpře efektivníh učení žáka a je pr něj infrmativní a krektivní, - celkvé hdncení žáka se speciálními vzdělávacími ptřebami zhledňuje jak mezení žáka, tak zejména jeh pkrky ve vzdělání Zásady práce se žáky se speciálními vzdělávacími ptřebami - seznámení všech pedaggů, ale i splužáků, s daným pstižením žáka, - respektvání zvláštnstí a mžnstí žáka, - vysvětlíme vyučujícím způsby hdncení žáka a mžnstmi úlev, - utvření ptimálníh pracvníh prstředí včetně vstřícné přátelské atmsféry, - mžnst kmpenzace jinými činnstmi, kde dítě může být úspěšné, - v případě dluhdbé nemci knzultvat a vytvřit individuální vzdělávací plán, - kladení reálných cílů, pstupné zvyšvání nárků, - pdprvání snahy, pchvala při sebemenším zlepšení výknu, nedstatky neprvnávat s statními, - navzení příjemné a sustředěné atmsféry při práci, - nutnst splupráce s rdiči, - vyhledávání činnstí, ve kterých může být žák úspěšný, - ddržení častých přestávek, střídání pracvníh tempa. 23

24 3.3.8 Předměty speciálně pedaggické péče Jak pdpůrná patření pr žáky se speciálními vzdělávacími ptřebami jsu v naší škle zařazeny pdle dpručení šklskéh pradenskéh zařízení a přiznanéh stupně pdpry tyt předměty speciálně pedaggické péče: lgpedická intervence pr žáky se závažnými pruchami řeči, ergterapie pr žáky s tělesným pstižením a práce s pčítačem pr žáky s tělesným pstižením. Vzdělávací bsah těcht předmětů přizpůsbujeme vzdělávacím mžnstem a předpkladům žáka s přiznanými pdpůrnými patřeními v rámci IVP. 3.4 Zabezpečení výuky žáků mimřádně nadaných Pravidla a průběh tvrby, realizace a vyhdncení plánu pedaggické pdpry: - Při zjištění nadání a mimřádnéh nadání žáka infrmuje vyučující danéh předmětu třídníh učitele a ředitele škly. - PLPP sestavuje učitel knkrétníh vyučvacíh předmětu, ve kterém žák prjevuje mimřádné nadání za pmci třídníh učitele a za pmci ředitele v písemné pdbě. - Za vytvření plánu pedaggické pdpry žáka je zdpvědný třídní učitel a učitel danéh předmětu. Na tvrbě PLPP se účastní i vyučující dalších předmětů, kde se prjevuje nadání žáka. - Před jeh zpracváním bude prbíhat splečná diskuze vyučujících žáka, s cílem stanvení metd a frem práce s žákem, nastavení způsbů kntrly svjení znalstí a dvednstí. Výchvný pradce stanví termín přípravy PLPP a rganizuje splečné schůzky se záknnými zástupci, pedaggy, vedením škly i žákem samtným. PLPP škla vyhdncuje naplňvání cílů průběžně, je-li t účelné. - S plánem pedaggické pdpry seznámí škla žáka, záknnéh zástupce žáka, všechny vyučující žáka a další pedaggické pracvníky pdílející se na prvádění tht plánu. Seznámení s PLPP jmenvaní ptvrdí svým pdpisem. 24

25 - Pskytvání pdpry učitel danéh předmětu ve splupráci s statními vyučujícími průběžně vyhdncuje. - V případě ptřeby učitel za metdické pdpry ŠPZ plán pedaggické pdpry průběžně aktualizuje v suladu s ptřebami žáka. - Nejpzději p 3 měsících d zahájení pskytvání pdpůrných patření pskytvaných na základě plánu pedaggické pdpry ředitel vyhdntí, zda pdpůrná patření vedu k naplnění stanvených cílů. Pkud se daná patření ukážu jak nedstatečná, třídní učitel dpručí záknnému zástupci žáka využití pradenské pmci šklskéh pradenskéh zařízení. - Pkud jsu daná patření dstatečná, pedaggičtí pracvníci nadále pkračují v jejich realizaci a úpravách dle ptřeb žáka Pravidla a průběh tvrby, realizace a vyhdncení individuálníh vzdělávacíh plánu: * V případě, že patření vyplývající z Plánu pedaggické pdpry žáka nejsu dstačující, * třídní učitel dpručí záknnému zástupci žáka návštěvu šklskéh pradenskéh * zařízení. * Škla bezdkladně předá Plán pedaggické pdpry šklskému pradenskému zařízení. * Pkud šklské pradenské zařízení dpručí vzdělávání žáka dle individuálníh * vzdělávacíh prgramu, záknný zástupce pdá žádst vzdělávání pdle individuálníh * vzdělávacíh prgramu. Ředitel škly žádst psudí a v případě vyhvění žádsti zajistí * zpracvání IVP. * Za tvrbu IVP, splupráci se šklským pradenským zařízením a splupráci se * záknnými zástupci je dpvědný třídní učitel. IVP vytváří třídní učitel ve splupráci 25

26 * s vyučujícími dtčených předmětů, pdklady kntrluje a knzultuje se šklským * pradenským zařízením. IVP vzniká bez zbytečnéh dkladu, nejpzději d 1 měsíce d * bdržení dpručení. * Před jeh zpracváním bude prbíhat splečná diskuze vyučujících žáka, s cílem * stanvení metd a frem práce s žákem, nastavení způsbů kntrly svjení znalstí a * dvednstí. Ředitel stanví termín přípravy IVP kamžitě p bdržení dpručení d * šklskéh pradenskéh zařízení a rganizuje splečné schůzky se záknnými zástupci, * pedaggy a vedením škly. IVP může být zpracván i pr kratší bdbí než je šklní rk, * může být dplňván a upravván v průběhu šklníh rku. IVP škla vyhdncuje * naplňvání cílů průběžně dle ptřeby. * S IVP jsu seznámeni všichni vyučující, žák a záknný zástupce žáka. * Záknný zástupce stvrdí seznámení s IVP pdpisem infrmvanéh suhlasu. Ostatní zúčastnění IVP pdepíší. * Pskytvání pdpůrných patření třídní učitel ve splupráci s statními vyučujícími průběžně vyhdncuje. V případě ptřeby učitel danéh předmětu za metdické pdpry třídníh učitele individuální vzdělávací plán průběžně aktualizuje v suladu s vývjem speciálních vzdělávacích ptřeb žáka. * Šklské pradenské zařízení 1x rčně vyhdncuje naplňvání individuálníh vzdělávacíh plánu. * Pkud jsu daná patření dstatečná, pedaggičtí pracvníci nadále pkračují v jejich realizaci a úpravách dle ptřeb žáka. * Stejný pstup platí, pkud záknný zástupce žáka vyhledal pmc šklskéh pradenskéh zařízení i bez vyzvání škly Specifikace prvádění pdpůrných patření a úprav vzdělávacíh prcesu nadaných a mimřádně nadaných žáků - předčasný nástup dítěte ke šklní dcházce: p dpručení šklskéh pradenskéh zařízení - účast žáka na výuce jednh neb více vyučvacích předmětů ve vyšších rčnících škly neb v jiné škle: dle nadání žáka - bčasné (dčasné) vytváření 26

27 skupin pr vybrané předměty s tevřenu mžnstí vlby na straně žáka: skupinvá práce na prjektech, na řešení prblémvých situací a úklů s jinými nadanými žáky - bhacvání vzdělávacíh bsahu: dplnění rzšiřující učiv - zadávání specifických úklů, prjektů: prblémvé situace a úkly - jejich řešení, - prjekty dplňující aktuálně prbírané učiv - příprava a účast na sutěžích včetně celstátních a mezinárdních kl: splupráce se splužáky, s učitelem Frma vzdělávání žáků nadaných a mimřádně nadaných Škla je pvinna využít pr pdpru nadání a mimřádnéh nadání pdpůrných patření pdle individuálních vzdělávacích ptřeb žáků v rzsahu prvníh až čtvrtéh stupně pdpry Zjišťvání mimřádnéh nadání žáka prvádí šklské pradenské zařízení na návrh učitele neb rdičů. Pr tyt žáky může být vypracván individuální vzdělávací plán, který vychází ze ŠVP a závěrů vyšetření. Mimřádně nadaní žáci mají upraven způsb výuky tak, aby byli dstatečně mtivváni k rzšiřvání základníh učiva d hlubky především v těch předmětech, které reprezentují nadání dítěte Metdy výuky (pedaggické pstupy) - bhacení dílčích výstupů šklníh vzdělávacíh prgramu nad rámec učiva vyučvacích předmětů a blastí šklníh vzdělávacíh prgramu pr nadané a mimřádně nadané žáky, - využívání individuální a skupinvé prjektvé práce, - pvzbuzvat prcesy bjevvání a vyhledávání dalších suvislstí a vazeb, které dané téma vzdělávání nabízí, - pestrá a pdnětná výuka, která umžňuje velku aktivitu, samstatnst a činrdst (nabídka nestandardních prblémvých úlh), - respektvání pracvníh tempa a zájmů žáka, - pdpra hledání dalších mžných pstupů řešení prblémů, napmáhání sbnstnímu rzvji těcht žáků, zapjvat je d klektivních činnstí, vést je k rvnému přístupu k méně nadaným splužákům, k tleranci, chtě pmáhat slabším Úprava bsahu vzdělávání - bhacvání učiva {dílčích výstupů) nad rámec šklníh vzdělávacíh prgramu pdle charakteru nadání žáka, 27

28 - prhlubení učiva, rzšíření a bhacení další infrmace, - zadávání specifických úklů, prjektů (na slžitější a abstraktnější úrvni), - příprava a účast na sutěžích včetně celstátních a mezinárdních kl Organizace výuky - předčasný nástup dítěte ke šklní dcházce, - vzdělávání skupiny mimřádně nadaných žáků v jednm či více vyučvacích předmětech, - účast žáka na výuce jednh neb více vyučvacích předmětů ve vyšších rčnících škly neb v jiné škle, - nabídka zájmvých aktivit, - vnitřní diferenciace žáka v některých předmětech, např. cizí jazyk, - přeřazení mimřádně nadanéh žáka d vyššíh rčníku bez abslvvání předchzíh rčníku na základě zkušky před kmisí, - žáci se účastní lympiád, sutěží nejen šklních, ale i reginálních neb krajských, - žáci jsu směřváni k zapjení d zájmvých aktivit rganizvaných šklu neb základní umělecku šklu, - splupráce se sprtvním klubem. Pstup škly při přeřazení žáka d vyššíh rčníku - Záknný zástupce žáka pžádá přeřazení d vyššíh rčníku - Ředitel škly jmenuje kmisi pr přeřazení žáka d vyššíh rčníku. - Ředitel škly stanví termín knání zkušky v dhdě se záknným zástupcem. - Ředitel škly stanví bsah, frmu a časvé rzlžení zkušky. - Žák vykná zkušku před kmisí. - Kmise určí hlasváním výsledek zkušky. - Škla přizuje prtkl zkušce, který je sučástí dkumentace žáka ve šklní matrice. - Ředitel škly sdělí výsledek zkušky prkazatelným způsbem záknnému zástupci žáka. 28

29 - V následujících vysvědčeních se na zadní straně uvede, které rčníky žák neabslvval Pravidla pr zapjení dalších subjektů Při vzdělávání žáků nadaných a mimřádně nadaných naše škla splupracuje se ZŠ Centrem nadání a s mezinárdní splečnstí pr talent, Fakultní základní škla Olmuc a nadání Echa. Pracvníci institucí pskytují knzultace dle ptřeby, minimálně jednu za čtvrtletí se na škle uskuteční knzultační dpledne, určené pedaggům škly v rámci jejich DVPP Zdpvědné sby a jejich rle Šklní pradenské pracviště naší škly je tvřen ředitelem, který krdinuje jeh činnst, dyslektickými asistenty, metdikem minimální prevence. Ředitel je pedaggickým pracvníkem, který je pvěřen spluprací se šklským pradenským zařízením. Péče nadané a mimřádně nadané žáky je krdinvána dyslektickými asistenty. 3.5 Začlenění průřezvých témat Průřezvé téma/tematický kruh OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA Rzvj schpnstí pznávání Sebepznání a sebepjetí Seberegulace a seberganizace 1. rčník 2. rčník 3. rčník 4. rčník 5. rčník 6. rčník M, HV, VV, TV ČJ, VV, TV ČJ, VV, TV Psychhygiena ČJ, M, HV, VV, TV Kreativita ČJ, HV, VV Pznávání lidí HV, VV, TV Mezilidské vztahy ČJ, VV, TV, PČ Kmunikace ČJ, VV, PČ M, HV, VV, TV ČJ, VV, TV ČJ, VV, TV ČJ, M, HV, VV, TV ČJ, HV, VV HV, VV, TV ČJ, VV, TV, PČ ČJ, VV, PČ ČJ, M, HV, VV, TV ČJ, VV, TV ČJ, VV, TV ČJ, M, HV, VV, TV ČJ, HV, VV ČJ, AJ, HV, VV, TV ČJ, AJ, VV, TV, PČ ČJ, AJ, VV, PČ M, Př, HV, VV, TV ČJ, Vl, VV, TV Vl, VV, TV M, VV, TV HV, VV AJ, HV, VV, TV AJ, VV, TV, PČ ČJ, AJ, Př, VV, M, Př, HV, VV, TV ČJ, Vl, VV, TV Vl, VV, TV M, VV, TV HV, VV AJ, HV, VV, TV AJ, VV, TV, PČ ČJ, AJ, Př, VV, 7. rčník 8. rčník 9. rčník 29

30 Průřezvé téma/tematický kruh Kperace a kmpetice M, PRV, VV, TV, PČ Řešení prblémů a rzhdvací dvednsti Hdnty, pstje, praktická etika 1. rčník 2. rčník 3. rčník 4. rčník 5. rčník 6. rčník PRV, VV, TV VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA Občanská splečnst a škla Občan, bčanská splečnst a stát Frmy participace bčanů v plitickém živtě Principy demkracie jak frmy vlády a způsbu rzhdvání M, PRV, VV, TV, PČ PRV, VV, TV ČJ, M, PRV, VV, TV, PČ PRV, VV, TV PČ ČJ, M, HV, VV, TV, PČ PČ ČJ, M, HV, VV, TV, PČ VV, TV Inf, VV, TV PRV, VV PRV, VV PRV, VV VV VV M, PRV, M, PRV, M, PRV, TV, PČ TV, PČ TV, PČ M, Př, Vl, HV, TV, PČ TV, PČ TV, PČ TV, PČ Př, Vl, TV, PČ Př Př M, Př, Vl, HV, TV, PČ Inf, Př, Vl, TV, PČ Př VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH Evrpa a svět nás zajímá HV, VV HV, VV ČJ, HV, VV Objevujeme Evrpu a svět ČJ, Vl, VV VV VV M, VV M, Př, Vl, VV Př ČJ, Inf, Vl, VV M, Př, Vl, VV Jsme Evrpané PRV PRV PRV Př, Vl Př, Vl MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Kulturní diference PRV PRV PRV Př Př Lidské vztahy PRV PRV PRV Př, Vl Př, Vl Etnický půvd PRV PRV PRV Př Př Multikulturalita AJ AJ, Př, Vl Princip sciálníh smíru Př a slidarity AJ, Př, Vl Př ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Eksystémy PRV, VV PRV, VV PRV, VV Př, VV VV Základní pdmínky živta Lidské aktivity a prblémy živtníh prstředí PRV, VV, PČ PRV, VV, PČ PRV, VV, PČ Př, VV, PČ VV VV VV Př, Vl, VV Př, VV, PČ Př, Vl, VV 7. rčník 8. rčník 9. rčník 30

31 Průřezvé téma/tematický kruh Vztah člvěka k prstředí MEDIÁLNÍ VÝCHOVA kritické čtení a vnímání mediálních sdělení interpretace vztahu mediálních sdělení a reality stavba mediálních sdělení vnímání autra mediálních sdělení fungvání a vliv médií ve splečnsti tvrba mediálníh sdělení 1. rčník 2. rčník 3. rčník 4. rčník 5. rčník 6. rčník PRV, VV, PČ PRV, VV, PČ PRV, VV, PČ Př, Vl, VV, PČ ČJ Př, Vl, VV, PČ ČJ, Inf ČJ ČJ ČJ ČJ ČJ ČJ ČJ ČJ práce v realizačním týmu ČJ ČJ ČJ ČJ ČJ ČJ 7. rčník 8. rčník 9. rčník Zkratky pužité v tabulce začlenění průřezvých témat: Zkratka AJ ČJ HV Inf M PČ Př PRV TV Vl VV Název předmětu Anglický jazyk Český jazyk Hudební Výchva Infrmatika Matematika Pracvní činnsti Přírdvěda Prvuka Tělesná výchva Vlastivěda Výtvarná výchva 31

32 4 Učební plán Hdncení kapitly: Učební plán Frmální kntrla Věcné hdncení V suladu V suladu Kmentář škly 4.1 Celkvé dtace - přehled Vzdělávací blast Předmět 1. stupeň Dtace stupeň rčník rčník rčník rčník rčník Jazyk a jazykvá kmunikace Matematika a její aplikace Český jazyk Anglický jazyk Matematika Infrmační a kmunikační Infrmatika 1 1 technlgie Člvěk a jeh svět Prvuka Přírdvěda Vlastivěda Umění a kultura Hudební Výchva Výtvarná výchva rčník 2. stupeň Dtace stupeň rčník rčník rčník 32

33 Vzdělávací blast Předmět 1. stupeň Dtace stupeň rčník rčník rčník rčník rčník Člvěk a zdraví Tělesná výchva Člvěk a svět práce Pracvní činnsti 6. rčník 2. stupeň Dtace stupeň rčník rčník rčník Celkem hdin Pznámky k učebnímu plánu Celkvá týdenní hdinvá dtace je RVP ZV stanvena: pr rčník maximálně 22 hdin pr rčník maximálně 26 hdin 1. Závazná minimální časvá dtace je uváděna u jedntlivých vyučvacích předmětů. Lze ji navýšit pdle záměrů škly prstřednictvím dispnibilních hdin pr rčník celkem 14 vyučvacích hdin. 2. Celkvá časvá dtace 118 hdin týdně (včetně dispnibilních) je pr rčník závazná. (Uvedené rzvržení minimálních a dispnibilních hdin je prveden na základě dhdy zkušených učitelů tvřivých škl.) 3. Učební plán lze mdelvat variabilně pdle vzdělávacích ptřeb žáků a pedaggických záměrů škly, nebť časvá dtace uváděná rámcvým vzdělávacím prgramem je vztahvána ke vzdělávacím blastem a je dplněna dispnibilní časvu dtací, jejíž využití je plně v kmpetenci ředitele škly. 4. V rámci učebníh plánu může v rčníku prbíhat výuka jedntlivých předmětů bez pevné časvé dtace v menších časvých celcích než jedna vyučvací hdina; jedntlivé řízené činnsti mhu být kmbinvány a prpjvány při zachvání celkvé stanvené denní 33

34 a týdenní dtace pr vyučvací předměty a ddržení pžadavků na dpčinek. 34

35 5 Učební snvy Hdncení kapitly: Učební snvy Frmální kntrla Věcné hdncení V suladu V suladu Kmentář škly 5.1 Český jazyk Pčet vyučvacích hdin za týden Celkem 1. rčník 2. rčník 3. rčník 4. rčník 5. rčník 6. rčník 7. rčník 8. rčník 9. rčník Pvinný Pvinný Pvinný Pvinný Pvinný Název předmětu Vzdělávací blast Charakteristika předmětu Český jazyk Jazyk a jazykvá kmunikace S vyučváním českéh jazyka jsu bezprstředně spjeny pčátky prvučnéh vyučvání. Zkušensti žáků získané pzrváním klní přírdy a živta lidí se prhlubují čtením uměleckých textů. Myšlení a řeč žáků se přitm rzvíjí v suladu s rzvjem fantazie, citů, vůle a smyslu pr krásu. V kmunikační výchvě se žáci učí vnímat a chápat různá jazykvá sdělení (mluvená i psaná), mluvit a rzhdvat se na základě vnímaných pkynů a přečtenéh textu. Žáci se učí výstižně frmulvat a sdělvat své myšlenky, pržitky a pcity, učí se rzumět různým typům textů, jež se vztahují k nejrůznějším situacím ve škle i mim ni. Kmunikativní výuka pdpruje prbuzení a rzvíjení duševníh živta žáků a mnhdy vede i k vůbec prvnímu pcitu uvědmění si hdnt své sbnsti. Dbáme na správné a čtení s przuměním a tímt jim tevíráme cestu k jejich 35

36 Název předmětu Český jazyk buducímu vzdělávání. Kmunikační dvednsti žáků jsu vytvářeny nejen ve všech slžkách českéh jazyka, ale ve všech vyučvacích předmětech. Jedntlivé vyučvací předměty musí pskytvat dstatek prstru k vyjadřvání myšlenek a pstřehů žáků k tmu, c se učí a c pzrují. Slvní zásba je rzšiřvána zejména využitím učiva prvuky, četby a vlastních zážitků. V tmt bdbí je kladen důraz zejména na ústní vyjadřvání žáků. Samstatná písemná frma vyjadřvání je uplatňvána d 3. rčníku. Při prvním písemném vyjadřvání se pžaduje pužívat krátké jednduché věty tm, c žáci pržili, neb c dbře znají. Při výuce čtení v tmt bdbí se snažíme naučit všechny žáky, i průměrně nadané, číst přiměřeně nárčné, umělecké i naučné texty jasně, zřetelně a s przuměním. Při čtení textů se bhacuje slvní zásba žáků a rzvíjí se i jejich ústní vyjadřvání. Při práci s texty se spjuje výcvik čtení s rzvjem vyjadřvání, se vzděláváním v různých brech i s výchvu žáků. Čtení se využívá v prvuce při pznávání přírdy i živta lidí a světa. Při pržívání literárních ukázek a čtení prvních knížek pznávají žáci živt dětí i dspělých, učí se chápat a hdntit jejich živtní příběhy, činy, charaktery a lidské vztahy. Tím rzšiřují svji živtní zkušenst, bhacují svůj citvý živt. Dbrá četba zušlechťuje city, vlivňuje duševní živt dětí a pvzbuzuje jejich vůli. Žáci se při vyučvání čtení učí esteticky pržívat a chápat přiměřené texty, pzději je výrazně číst, předčítat, přednášet, vyprávět, někdy i ilustrvat, něc pdle ppisu vyrbit, jindy text dramatizvat. Při čtení, pslechu a recitaci se zjemňuje smyslvé vnímání žáků, např. sluch pr zvukvu stránku jazyka, bystří se pzrvání, rzvíjí se představivst a fantazie, cvičí se paměť žáků, rzvíjí se pjmvé i brazné myšlení, ústní vyjadřvání. Ve 4. a 5. rčníku se ve výuce Čj začíná více využívat tichéh čtení a žáci jsu vedeni k samstatné práci s textem. Učitel dbá na t, aby i tiché čtení žáků byl uvědmělé, a prt při něm dává žákům takvé úkly, které mu umžní zjistit, zda žáci ptichu přečtený text pchpili. Text určený k tichému čtení nemá být zpčátku dluhý. Otázky k bsahu si mhu zadávat sami žáci, může se ptát i učitel. Je mžné využít tázek připravených v čítankách. Žáci mhu také vyprávět tm, c četli, neb si nakreslit k textu brázek. Sučástí literární výchvy v tmt bdbí je též pkračvání nácviku hlasitéh čtení. Žáci se přitm učí správně členit čtené věty nejen pdle interpunkce, ale i lgickými pauzami a také klást správný větný přízvuk. Práce v hdinách čtení přispívá k rzvji pznávacích schpnstí žáků, rzvíjí jejich smyslvé vnímání, myšlení, řeč, fantazii a paměť. Nvým úklem, který literární výchva, splečně s naukvými předměty, v tmt bdbí plní, je určení hlavních myšlenek textu, jejich sestavení d krátké snvy a suvislé vyprávění základníh bsahu článku pdle tét snvy žáci se učí učit z učebnic. Dbře nám k tmu služí krátké naučné texty s přírdvědným a vlastivědným bsahem. V literární výchvě seznamujeme žáky s literární tvrbu vhdnu pr mladší šklní věk včetně 36

37 Název předmětu Český jazyk ilustrací. Při výuce psaní v tmt bdbí získají žáci správné psací dvednsti, základy čitelnéh, přiměřeně hbitéh a úhlednéh rukpisu. Píší slva a texty vhdnéh a žákům přiměřenéh bsahu, který vyjadřuje zkušensti žáků neb pznatky získané v jiných vyučvacích předmětech. Písanky připravené pr tt bdbí se zaměřují na psaní s przuměním. V jazykvé výchvě v 1. bdbí základníh vzdělávání se žáci učí prstě a jasně vyjadřvat spisvným jazykem, s využitím slvní zásby dpvídající jejich věku a zárveň pznávají elementární základy mluvnické stavby jazyka a svjují si základní pravpisné jevy. Dbá se na rzvj jejich slvní zásby a pstupně se vytváří návyky správné spisvné výslvnsti. Jazykvé vyučvání má velký význam pr rzvj myšlení žáků, nebť se při něm učí jazykvé a pravpisné jevy pzrvat, srvnávat, třídit i zbecňvat. Nejprve se seznamují s knkrétními jazykvými jevy, pzrují je, hvří nich. Tak dchází k mnha elementárním zbecněním a prcvičvání pznaných jazykvých a pravpisných jevů. Pzrnst je věnvána výcviku v pravpise lexikálním. Máme-li rzvíjet slvní zásbu žáků, chceme-li je dbře naučit pravpis a statní učiv jazykvé výchvy, zařazujeme d výuky pravidelná pravpisná a mluvní cvičení. Sustavně prváděné a prmyšlené sestavy těcht cvičení vedu k zautmatizvání mluvnických a pravpisných jevů. Dbáme na t, aby cvičení měla praktický ráz a žáci byli při cvičeních aktivní. Žákům stále umžňujeme, aby učivu přemýšleli a předlžené jevy pužívali v řeči i písmu. Při vyučvání pravpisu pravpisné jevy vždy důvdňujeme. Žáky vedeme k praktickému pužívání mluvnických jevů. Pdněcujeme je, aby svá pzrvání, zkušensti a pznatky při výuce sami vyjadřvali a věty s mluvnickými jevy bměňvali. Tat mluvní cvičení zařazujeme d výuky krátce, ale čast. Při užívání jedntlivých pravpisných a mluvnických jevů ve spjeních si žáci tyt jevy svjí lépe než z teretických výkladů a puček. Gramatika i pravpisná pravidla vyplývají z praktickéh využití přirzeně a nenásilně a žáci si je svjují snadněji a trvaleji. Jazykvé dvednsti žáků se ve vyučvání českéh jazyka realizují v těcht slžkách: zvukvá stránka jazyka, slvní zásba a tvření slv, tvarslví, skladba a pravpis. Ústní i písemné vyjadřvání se při činnstní výuce rzvíjí pkud mžn v suvislsti s pznáváním skutečnstí, které děti bklpují. Žáci zpčátku při samstatném vyjadřvání reagují na tázky a pkyny učitele, pzději vytvářejí krátké suvislé prjevy na témata blízká jejich zájmům a zkušenstem. V hdinách českéh jazyka tht bdbí nejsu stré hranice mezi učivem mluvnice, slhvéh výcviku, literární výchvy a psaní. Je ptřeba si uvědmvat vzájemnu prstupnst a prpjenst těcht slžek českéh jazyka. Je-li k tmu vhdná příležitst, lze slžky českéh jazyka zpestřit dramaticku výchvu. 37