CONSEQ INVEST AKCIOVÝ FOND ZÁKLADNÍ INFORMACE ZPRÁVA INVESTIČNÍHO MANAGERA. Březen Rizikový profil. Investiční cíl fondu

Transkript

1 CONSEQ INVEST AKCIOVÝ FOND ZÁKLADNÍ INFORMACE Březen 2011 O společnosti O fondu Investiční společnost: Conseq Invest plc Manager fondu: Jan Vedral, Michal Stupavský Investiční manager: Conseq Investment management, a.s. ISIN: IE Depozitář: Citibank International plc Datum založení, zákl. měna: ; CZK Administrátor: Citibank Ireland Financial Services plc Vstupní poplatek: max. 5% z hodnoty investice Auditor: PricewaterhouseCoopers Fixní managerský poplatek: 1,15% z prům. hodnoty fondu Investiční cíl fondu ZPRÁVA INVESTIČNÍHO MANAGERA Výkonnost za uvedené období k 31. březnu 2011 Rizikový profil Cílem fondu je dosáhnout vysokého kapitálového zhodnocení, měřeného v českých korunách, investicemi do portfolia sestaveného ze středoevropských akcií a překonat benchmark tvořený z 38% polským indexem WIG20, z 28% českým indexem PX, z 28% maďarským indexem BUX a z 6% slovinským indexem SBITOP, to vše v investičním horizontu cca pět let. Třída ČOJ na PL 1M 6M 1R 3R 5R 5R p.a. Celkem p.a. A 185,17 1,3% 8,5% 2,9% -8,8% -11,7% -2,5% 85,2% Benchmark -- 2,1% 6,3% -0,3% -16,2% -17,0% -3,7% 74,2% 5,3% Základní statistika Objem fondu 1 229,7 mil. Kč Počet titulů v portfoliu 31 Total expense ratio (TER) 1,61% Maximální výkonnost (5R) 259,45% Minimální výkonnost (5R) -35,84% Volatilita fondu 23,96 Beta fondu 0,94 Alfa fondu 0,92% Sharpe ratio 0,25 Průměrné P/E 17,45 Přehled nejvýznamnějších emisí Cenný papír Země Podíl MOL HU 7,43% OTP Bank HU 6,82% Komercni banka CZ 6,72% Erste Bank CZ 6,70% KGHM PL 5,37% Richter Gedeon HU 5,13% Telefonica O2 CR CZ 4,43% PKO BP PL 4,13% TPSA PL 4,02% Pegas Nonwovens CZ 3,97% Komentář k vývoji portfolia fondu Globální akciové trhy v březnu prošly poměrně kolísavým vývojem, když nejprve do poloviny měsíce v důsledku přírodní katastrofy v Japonsku oslabily o 7%, přičemž japonský index Nikkei 225 oslabil dokonce o 19%. Ve druhé polovině měsíce nicméně akciové trhy dokázaly své ztráty umazat a index MSCI si tak za celý měsíc připsal nepatrný zisk 1%. Středoevropské trhy s výjimkou Maďarska také mírně posilovaly, dařilo se přitom zejména polským akciím, když hlavní index varšavské burzy WIG20 posílil o téměř 4%. Z českých titulů se dařilo zejména akciím ČEZu, jež si v březnu připsaly zisk 9%. Důvodem byla opatření německé kancléřky Merkelové, která v návaznosti na negativní situaci v Japonsku oznámila, že zváží prodloužení životnosti starších německých jaderných elektráren. Na to okamžitě prudkým 10procentním růstem reagovala velkoobchodní cena elektřiny, což akciím ČEZu poskytlo velice silný krátkodobý stimul. Fond si připsal měsíční zhodnocení 1,3%. 120% 105% 90% 75% 60% 45% 30% 15% 0% Vývoj akciových trhů v březnu % -30% Index Výkonnost v lokál. měně Výkonnost v CZK PX 1,06% 1,06% WIG20 3,65% 2,55% BUX -0,41% 2,25% SBITOP 1,65% 2,40% Levá osa hodnota (cena): Pravá osa výkonnost v roce: Conseq Invest Akciový Benchmark Conseq Invest Akciový Benchmark -45% -60% anagement, a.s., Burzovní palác, Rybná 682/14, Praha 1, tel , fax , ná v obchodním Conseq rejstříku Investment vedeném Management, Městským soudem a.s., Burzovní v Praze, oddíl palác, B, Rybná vložka 682/14, Praha 1, tel , fax ,

2 VÝVOJ NA FINANČNÍCH TRZÍCH Globální trhy Rozvíjející se trhy Středoevropské trhy Začátek března se na globálních akciových trzích nesl v poměrně poklidném duchu, když se hlavní akciové indexy pohybovaly v bočním trendu. V pátek 11. března ovšem Japonsko zasáhlo velice silné zemětřesení o síle 9 stupňů Richterovy škály, které v zápětí následovala obrovská vlna tsunami. Tato nejhorší živelná katastrofa v novodobé historii Japonska vyústila až do jaderné krize, když se situace v jaderné elektrárně Fukušima začala vymykat kontrole. Tento negativní vývoj do poloviny března způsobil propad globálních trhů o 7%. Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 oslabil dokonce o 19%. Ve druhé polovině března se akciovým trhům nicméně podařilo větší část ztrát umazat a to i přesto, že ve druhé polovině měsíce pozornost investorů opět přitáhla dluhová krize periferních států eurozóny. Portugalský parlament totiž MSCI World své menšinové vládě neschválil návrh dalších tvrdých úsporných opatření, na což portugalský premiér Socrates reagoval svou demisí. Kritický stav Portugalska názorně ilustrovaly výnosy portugalských vládních obligací s dlouhou splatností, jež v průběhu března vzrostly o 100 bazických bodů (1%) a na konci měsíce dosáhly historického maxima 8,41%. Portugalsko tak v červnu čekají předčasné volby a investoři se tak domnívají, že je otázkou pouze několika málo dnů či týdnů, než Portugalsko stejně jako loni Řecko a Irsko požádá Mezinárodní měnový fond a Evropskou komisi o záchranný plán. Současná výše úrokových sazeb, jež by portugalská vláda musela investorům při nových emisích vládních dluhopisů platit, je totiž prohibitivně vysoká. Rizikový apetit investorů je nicméně i nadále na poměrné vysoké úrovni, neboť globální akciový index MSCI World ve světle těchto nepříznivých zpráv v březnu odepsal pouze 1%. Z regionálního hlediska se relativně nejvíce dařilo americkým akciím, které se dokázaly udržet na únorových úrovních (SPX 0%). Trhy v zemích eurozóny pod zostřující se dluhovou krizí korigovaly část zisků z předchozích měsíců (EURO STOXX 50-4%). Japonské akcie se dokázaly z největšího šoku poměrně rychle vzpamatovat a měřeno indexem Nikkei 255 oslabily o pouhých 8%. Naopak rozvíjející se trhy (emerging markets) v březnu zaznamenaly poměrně úspěšný měsíc, když měřeno indexem MSCI Emerging Markets posílily o 6%. Dařilo se ruskému trhu (RTSI +4%), když ruské těžařské společnosti těžily z rostoucí ceny ropy (Brent +5% na 117 USD/barel) a zemního plynu (+9%). Po předchozích propadech posilovaly rovněž turecké akcie (ISE 30 +5%), jež se svezly na opětovném zájmu mezinárodních investorů o turecká aktiva, což se rovněž projevilo na posílení turecké liry vůči dolaru o 3%. Brazilský akciový trh si připsal největší zisk od prosince (BOVESPA +2%), když těžil z výhledu na pomalejší tempo růstu úrokových sazeb a růstu cen komodit. Naopak čínské akcie pod vlivem dalšího zpřísňování měnové politiky a rostoucích inflačních tlaků zaznamenaly mírnou ztrátu (CSI 300-1%). Ze středoevropských trhů se v březnu dařilo zejména polskému trhu (WIG 20 +4%). Jednoznačně nejvyšší zhodnocení si připsala státní rafinérská společnost PKN Orlen (+15%), jež těžila z velkého zájmu potenciálních investorů o největšího polského mobilního operátora Polkomtel, ve kterém PKN Orlen drží 24procentní podíl. Investory rovněž potěšilo, že dozorčí rada společnosti prodloužila investory uznávaným členům představenstva funkční mandát o další 3 roky. Index pražské burzy PX si připsal mírný zisk 1%. Nejvíce se dařilo tabákové společnosti Philip Morris ČR, jejíž akcie v březnu posílily o 13%. Společnost na konci března sice oznámila poměrně slabé hospodářské výsledky za loňský rok, nicméně investoři velice pozitivně reagovali na oznámení vyšší než očekávané dividendy v tomto roce,

3 když se společnosti rozhodla v letošním roce vyplatit celý nerozdělený zisk. V příštích letech proto od této společnosti musíme logicky očekávat dividendu výrazně nižší. Výrazně se rozhodně dařilo také akciím elektrárenské společnosti ČEZ, kterým pomohla negativní situace v Japonsku, když německá kancléřka Angela Merkelová oznámila, že zváží prodloužení životnosti starších německých jaderných elektráren. Na to okamžitě prudkým 10procentním růstem reagovala velkoobchodní cena elektřiny, což akciím ČEZu poskytlo velice silný krátkodobý stimul. Akcie ČEZu si ve výsledku připsaly měsíční zhodnocení 9%. Maďarský trh mírně oslabil (BUX -0,5%), když se na jeho výkonnosti negativně projevilo především oslabení akcií největší maďarské banky OTP (-6%). TERITORIÁLNÍ STRUKTURA PORTFOLIA FONDU Teritoriální strukturu portfolia jsme v průběhu března neměnili. Největší podíl měly polské (31%) a české akcie (29%), následované akciemi maďarskými (22%). České akcie byly vůči benchmarku fondu mírně nadvážené, naopak polské a maďarské akcie byly podvážené. Ostatní akcie byly tvořeny rakouskými akciemi. Podíl hotovosti mírně poklesl na 6%. České akcie 29,4% 27,6% Maďarské akcie 22,1% 28,7% Polské akcie 31,3% 37,9% Slovinské akcie 1,8% Ostatní akcie Hotovost, depozita 9,4% Podíl na ČOJ fondu Podíl v benchmarku 0% 10% 20% 30% 40% 50% ODVĚTVOVÁ STRUKTURA A VÝBĚR JEDNOTLIVÝCH TITULŮ Odvětvová struktura Odvětvovou strukturu portfolia fondu jsme v průběhu března neměnili. Dominantním sektorem zůstávají banky s podílem 31%, přičemž největší pozice zaujímají akcie rakouské Erste Bank, české Komerční banky, maďarské OTP Bank a dvou největších polských bank PKO BP a Pekao SA. Následuje sektor chemie a petrochemie s podílem 14%, tvořený především pozicemi v akciích maďarské společnosti MOL, rakouské OMV a polské PKN Orlen. Podíl sektoru telekomunikací činí 10% a je tvořen zejména pozice v akciích české Telefóniky O2 ČR a největší polské telekomunikační společnosti TPSA. Sektoru těžby a hutnictví s podílem 9% dominují pozice v polské státním těžaři mědi KGHM a české uhelné společnosti NWR. Sektor farmaceutického průmyslu s podílem 8% je tvořen pozice v maďarských farmaceutických společnostech Richter Gedeon a Egis a slovinské farmaceutické společnosti Krka. Odvětvová struktura portfolia fondu ke dni Telekomunikace 10,2% Chemie a petrochemie 13,6% Těžba a hutnictví 8,5% Farmaceutický průmysl 8,0% Strojírenství, stavebnictví a doprava 5,2% Spotřební zboží a služby 4,0% Reality 3,1% Média 3,0% Ostatní 7,2% Banky 31,3% Hotovost

4 Relativní váhy sektorů vůči benchmarku V průběhu března došlo k významným změnám vah v bázi českého indexu PX, když výrazně poklesly váhy akcií Erste Bank a ČEZu a naopak výrazně vzrostly váhy akcií Komerční banky a Telefóniky O2 ČR. Z tohoto důvodu jsme odprodali část pozice v akciích Erste Bank a ČEZu a naopak jsme zvýšili pozice v akciích Komerční banky a Telefóniky O2 ČR tak, abychom udrželi relativní váhy těchto akcií vůči benchmarku na původní nezměněné úrovni v souladu s naším dlouhodobým výhledem na tyto akcie. Ve výsledku se tak relativní váhy vůči benchmarku sektorů bank, telekomunikací a utilit prakticky nezměnily. V průběhu března jsme rovněž zvýšili pozice v maďarské ropné společnosti MOL, což se projevilo mírným snížením podvážení sektory chemie a petrochemie. Dále po výrazném propadu z poslední doby jsme zvýšili pozici v akciích maďarské farmaceutické společnosti Richter Gedeon, mírně jsme rovněž zvýšili pozici ve slovinské farmaceutické společnosti Krka. Tyto investiční akce se projevily mírným zvýšením relativní váhy sektoru farmaceutického průmyslu. Nejvíce nadváženým sektorem na konci března i nadále byl sektor strojírenství, stavebnictví a dopravy, což vyplývá z naší pozice v rakouské společnosti Semperit. Nadvážení sektorů realit a informačních technologií plyne z pozice v rakouské společnosti Atrium, resp. společnosti Asseco Poland. Nadvážení sektorů médií plyne z pozice největší polské integrované televizní společnosti Cyfrowy Polsat. Naopak nejvíce podváženými sektory jsou sektory utilit (podvážení české elektrárenské společnosti ČEZ z důvodu chybějících růstových příležitostí a dvou největších polských utilit PGE a Tauron z důvodu nízké úrovně corporate governance neboli manažerskému řízení společnosti a nejistotě budoucího regulatorního prostředí), chemie a petrochemie (podvážení společností Unipetrol, PKN Orlen a Lotos především z důvodu našeho negativního výhledu na rafinérské marže a nízké úrovni corporate governance) a pojišťoven (podvážení největší polské pojišťovny PZU především z důvodu extrémně přehnané valuce jejich akcií, resp. nerovnovážný vztah mezi fundamentální hodnotou akcií a tržní cenou). Relativní váhy sektorů vůči benchmarku ke dni ,7% Strojírenství, stavebnictví a doprava 2,3% 1,9% 1,7% 0,5% 0,2% Reality Informační technologie Média Farmaceutický průmysl Spotřební zboží a služby -0,2% -0,7% -1,7% -2,9% -3,8% Těžba a hutnictví Telekomunikace Banky Pojišťovny Chemie a petrochemie -7,6% Utility -10% -8% -6% -4% -2% 0% 2% 4% 6% 8% PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ TRHŮ Globální trhy Podle našeho názoru se globální akciové trhy stále nacházejí na poměrně atraktivních úrovních. Ocenění neboli valuace např. podle ukazatele poměru tržní ceny a účetní hodnoty vlastního kapitálu (P/B) se na konci března u indexu MSCI World pohybovalo kolem úrovně 1,9. Tato hodnota je z dlouhodobého historického pohledu za posledních 15 let poměrně hluboko pod svým dlouhodobým průměrem, což značí relativně atraktivní ocenění. Vzhledem k tomu,

5 Středoevropské trhy že monetární politika klíčových centrálních bank pravděpodobně zůstane ještě po mnoho příštích kvartálů z historického pohledu velice uvolněná a tedy podporující akciové valuace, bude se vývoj akciových trhů v dalších kvartálech odvíjet především od dynamiky světové ekonomiky. Pozitivním signálem přitom je, že nová makrodata v průběhu března i nadále podporovala náš základní scénář, že rozvinuté ekonomiky v příštích kvartálech čeká solidní ekonomický růst. Z pohledu krátkodobého tržního vývoje v několika příštích měsících jako klíčový globální faktor spatřujeme další vývoj měnové politiky amerického Fedu. Na konci června totiž končí stávající program nákupů vládních dluhopisů ze strany Fedu (tzv. kvantitativní uvolňování měnové politiky). Domníváme se, že Fed již program odkupů neprodlouží a naopak začne trhy připravovat na postupnou normalizaci extrémně uvolněné měnové politiky s odkazem na zakořeňující se hospodářský růst, postupně se snižující americkou nezaměstnanost a náznaky sílících inflačních tlaků. Formální oznámení počátku normalizace americké měnové politiky by na trzích rizikových aktiv, akcie nevyjímaje, mohlo způsobit technickou korekci. Střednědobým rizikovým faktorem i nadále samozřejmě zůstává dluhová krize periferních států eurozóny. Náš celkový střednědobý výhled do příštích kvartálů je nicméně pozitivní, globální akciové indexy by podle našeho názoru měly mírně růst v souladu s postupným růstem korporátních zisků. Ocenění, valuace neboli poměrové ukazatele by měly zůstat stabilní nebo růst jenom mírně. I nadále bude ovšem občas nepochybně docházet k nárůstu krátkodobé volatility, rizikové averze a menším korekcím, jako jsme tomu byli svědky na konci února a v první polovině března. Vývoj na středoevropských akciových trzích bude i v dalším období do značné míry reflektovat vývoj trhů vyspělých. Valuace akciových trhů v Česku, Polsku i Maďarsku se, například podle ukazatele P/B, momentálně pohybují kolem svých dlouhodobých historických průměrů za posledních 10 let. Celkově se tak domníváme, že stejně jako v případě globálních indexů také valuace neboli ocenění středoevropských akciových trhů nejsou zdaleka přehnané. Myslíme si, že spousta společností z našeho regionu stále nabízí velice výrazný potenciál pro budoucí růst cen svých akcií. Patří mezi ně například český výrobce netkaných textilií Pegas Nonwovens, uhelná společnost NWR či rakouská Erste Bank. Z polských titulů se nám libí především největší polská IT společnost Asseco Poland, televizní společnost Cyfrowy Polsat či největší polská telekomunikační společnost TPSA. Z maďarských společností by mohly po výrazném propadu z poslední doby překvapit akcie největší maďarské farmaceutické společnosti Richter Gedeon. Z rakouských titulů se nám i nadále líbí společnosti OMV, Atrium a Semperit. Podstatným faktorem ovlivňujícím středoevropské akciové trhy bude i nadále dynamika německé ekonomiky, na které jsou středoevropské, výrazně exportně orientované ekonomiky (především Česko a Maďarsko) silně závislé. Německá březnová makrodata vyzněla opět velice pozitivně, když například index podnikatelské důvěry Ifo dosáhl nového historického maxima, což by v příštích měsících mělo ekonomickou dynamiku v zemích CE3 (Česko, Polsko a Maďarsko) a potažmo ziskovost regionálních korporací nepochybně podporovat.