Nejstarší formy komunikace Epocha znamení a signál Epocha mluvení a jazyka Epocha psaní, knihtisku Epocha masových médií

Transkript

1 Nejstarší formy komunikace Epocha znamení a signál Epocha mluvení a jazyka Epocha psaní, knihtisku Epocha masových médií Masová komunikace je dnes považována za samozejmost! Dnes pedávání a doruování informací na dlouhé vzdálenosti mže probhnout tém okamžit. Z tohoto hlediska došlo od poátku lidské existence k velkým zmnám. Periodizace vývoje lidské komunikace Epochy ve vývoji lidské komunikace - vývoj zpsob lidské komunikace je pomrn tžké rekonstruovat. Rozhodn obtížnji než vývoj v hmotné kultue. Rozdlení jednotlivých epoch: 1.) Epocha znamení a signál - nejstarší forma komunikace - spadá do doby lovka v prehistorickém kontextu: homo habilis (lovk zruný), homo erectus (lovk vzpímený), homosapiens (pralovk) - komunikace pomocí: zvuk (vrení, mruení, skeky ), pohyb (pohyby rukou, postoj tla ) - množství sdlení bylo v této epoše znan omezeno - malé množství sdlovaných informací, pomalá komunikace, jednoduchá sdlení - komunikace mla minimální vliv na myšlenkové procesy a spoleenský život - neexistovala intrapersonální komunikace (uvažování) - komunikace raných hominid (období paleolitu, mezolitu, neolitu) postavení hrtanu a hlasového ústrojí jim nedovolovalo produkovat velmi bohatou škálu zvuk, která je potebná k tomu, aby vytvoili lidskou e 2.) Epocha mluvení a jazyka - komunikace lovka kromaonského (asi let p.n.l.) - jelikož stavba lebky, jazyka a hlasového ústrojí se zaala podobat stavb dnešního lovka, není tedy pochyb o tom, že zaali mluvit a používat jazyk - schopnost používat jazyk posunula lovka o velký kus dopedu

2 - dokázali se lépe vyrovnat se sociálním a fyzikálním prostedím, dokázali lépe vysvtlovat, abstrahovali, analyzovali, zvažovali a tím byli schopni pijímat a pedávat i delší a složitjší sdlení - poprvé se zaalo objevovat umní jeskynní malby = 1. pokus o uložení informací, byl to tedy jakýsi pedstupe psaní - v období let p.n.l. je jazyk už bžn používán Život kromaonce - z lovce se mní na zemdlce - zaíná domestikovat (ochoovat, zdomácovat) zvíata - zaíná užívat kovy, zaíná tkát - objev kola a kladky Tento vývoj pispl k rozvoji velkých klasických civilizací. 3.) Epocha psaní - asi ped 5000 lety - vývoj se dramaticky zrychlil - dležitý byl pro vznik písma rozvoj obchodu = poteba zachytit prodej i nákup - tato epocha umožnila nahradit akustické (sluchové) vnímání vnímáním vizuálním - písmo bylo vynalezeno nezávisle na sob v nkolika ástech svta zvlášt íané a Mayové, kteí si zcela samostatn vyvinuli psací soustavy - velkým mezníkem byl vynález abecedy díky spojení ínské a egyptské kultury ve Fénicii vznikla fénická abeceda, složená jen z 22 znak, do kterých bylo možno rozložit každé slovo - poátkem 3. tisíciletí vytvoili v Mezopotámii Sumerové klínové písmo = záznamy do hlinných destiek - ve 2. tisíciletí byl užíván papyrus nap. pro pedávání písemných informací - možnost psaní a uchování záznam zpsobila zásadní zmny v politických a náboženských organizacích, nap. bylo možné zaznamenat náboženské texty a zásady, pozorované pírodní jevy a jejich výklad atd. Pojmy: PÍSMO

3 - nejstarší písmo klínové, bylo vynalezeno Sumery v Mezopotámii, jedná se o záznamy do hlinných destiek EGYPT - propracovaný systém piktogram obrázkové písmo = hieroglyfy - vznik kolem roku 3000 p.n.l. - toto písmo nazývali jako písmo boh, protože vili, že jej vynalezl bh GRAMOTNOST - znan omezena (obrovské množství znak) Penosové médium - jak u hieroglyf a do jisté míry i u klínových záznam na hlinných destikách pedstavovala velký problém penosnost a práv proto tyto kultury hledaly vhodné médium pro penos p.n.l. objevili Egypané papyrus = psací materiál sloužící k zápisu text - myšlenky bylo možné ukládat, hromadit a pechovávat pro další generace - další penosové médium byl pergamen = sušená a hlazená zvíecí kže 4.) Epocha knihtisku a) první rozhodující zlom ped koneným nástupem tisku nastal zlom v r. 105 n. l., kdy ínský císaský úedník Cchaj Lun objevil postup na výrobu papíru ze smsi látkových odstižk z hedvábí a lnu. až do 7.st. n. l. ína tento postup písn tajila, pak informace pronikly do Japonska a arabského svta do Evropy se tento vynález dostal až v 8.st. papír nahradil pergamen (suchá, oištná, odtunná kže z osl, ovcí nebo kozhladce obroušená, nakídovaná a hlazené) neznalost tení a psaní se udržela do 15.st. íst umli pouze: knzi politická elita uenci písai

4 b) druhý rozhodující zlom vynález knihtisku Johann Gutenberg tisk pomocí liter, sestavených v kovových zámecích do té doby se knihy pepisovaly v klášterních scriptóriích velkým množstvím písa jeho nejznámjší dílo je 42-ádková bible z roku 1454 s barevnými ilustracemi, které byly run malované bible má 1282 stran je tištna v latin náklad se pohyboval mezi výtisky. JOHANN GUTENBERG Johannes Gensfleisch, eený Gutenberg (1397, Mohu 1468, Mohu) byl vynálezce technologie mechanického knihtisku pomocí pohyblivých liter. Svj vynález uskutenil bez znalostí tiskových technologií Dálného východu. Vzorem pro zhotovení prvního tiskaského lisu mohuským zlatníkem Gutenbergem poátkem 2. poloviny 15.století byl pravdpodobn ždímací lis na výrobu vinaského lisu. Lis byl celý ze deva, tlak potebný k tisku se vyvozoval otáením šroubového vetene. Díky investici obchodníka Fusta se Gutenbergovi a jeho pomocníkm podailo v letech vytisknout cca 200 výtisk tzv. Gutenbergovy bible. Tisk 42-ádkové bible (tj. se stranami o 42 ádcích textu) byl nejslavnjším Gutenbergovým podnikem. Probíhal bu na pergamen nebo papír. Dvousloupcový text napodoboval jak rozvržení, tak písmo rukopis. Gutenberg zvládal tisk dvma barvami - ervenou a ernou, ilustrace a iniciály doplnil po dokonení tisku iluminátor. Dodnes se zachovalo 36 papírových a 12 pergamenových úplných výtisk, a mimo n ješt množství zlomk. Mezi Gutenbergem (který Fusta vnímal spíše jako sponzora) a Fustem (který sám sebe považoval za obchodního partnera) vyvstaly ale brzy problémy. Zatímco Gutenberg se snažil investovat zisk zpt do tiskárny, Fust preferoval co nejrychlejší návratnost svých prostedk. Spory vedly tak daleko, že Fust na Gutenberga v roce 1455 podal žalobu o nedodržení smlouvy a následný soudní spor mu pisoudil ástku 2026 gulden, což byl pro Gutenberga naprosto nesplatitelný obnos. Následovala exekuce celé provozovny spolen s ástí neprodaného nákladu. Gutenberg zaal znovu, ale již se mu nedailo. Runí lis však zstal od as Gutenberga po tyi století bez principiálních zmn.

5 (V pražských tiskárnách dosluhovaly devné lisy ješt koncem 17. století.) Teprve v roce 1787 sestrojil lord Charles of Stanhope první celokovový lis uvádný do pohybu jednoroní pákou. Ten se stal vzorem až do zaátku 19. století. Železný lis umožoval tisknout denn až 1500 tisk proti 250 výtiskm pvodního devného lisu. Umožnil úsporu jednoho pracovníka. K obsluze bylo možno zamstnat i ženy a dti. Knihtisk má nesmírný význam pro rozvoj vzdlanosti a šíení informací (demokratizace). Postupn se zasloužil o zásadní promnu svta. Mezi první zem, kde se nový vynález rozšíil patí i echy. o knihy vytištné do r se nazývají prvotisky (inkunábule) o mezi první eské inkunábule patí knihy vytištné v Plzni Mikulášem Bakaláem- Šttinou Podstatná technická zmna ve výrob knih nastala až v 19. stol. (sázecí stroje, rychlolisy, rotaky). V první polovin 20. století se zásadn technika tisku nemnila. V 70. letech se u linotyp objevily drné pásky, ímž byl proces automatizace dovršen. Drné pásky se mohly zhotovit na jiném míst a zkontrolovat, pípadn poslat elektronicky. V té dob nastává druhá v tiskaství druhá revoluce. Prosazuje se tzv. fotosazba a digitalizace. Dnes jsou bžné tzv. DTP systémy (desk-top publishing), kde se stránky knihy, asopisu atd. pipravují pouze elektronicky. Klasická runí sazba a tisk z výšky má však svou nezamnitelnou atmosféru a tradici. Staré knihy jsou krásné práv pro své drobné nedokonalosti, které chladné strojové výstupy nemohou nahradit. Pozn.: Na internetovém serveru: zadejte do vyhledávae: Byl jednou jeden vynálezce Gutenberg a knihtisk. Mžete zhlédnout video o vynálezu knihtisku a dozvíte se i pár zajímavostí z Gutenbergova života. Gutenbergv tiskaský lis Gutenbergova bible

6 Rozvoj gramotnosti Na poátku 16. století se vyskytují již tisíce tištných knih. Tisky jsou ve všech evropských jazycích pístupné každému kdo uml ve svém rodném jazyce íst. Knihy se stávají dostupnými pro širší veejnost. Lidé se zaínají uit íst a psát. Konec 19. století = vznikají masová média: o Noviny o asopisy o Vynález rotaního tisku snížil náklady, zrychlil výrobu. o Pozn.: dnes digitalizace 5.) Epocha masové komunikace Poátky masové komunikace položeny už na konci 19. století komunikace se zaíná zrychlovat. Prvním prkopníkem, který vedl ke vzniku elektronických masových médií, byl TELEGRAF ( ) vynálezcem byl Samuel Finlay MORSE. Komunikace pomocí teek a árek = Morseova abeceda.rozhodující však byl nástup 20. století: Film poátek 20. století. Rozhlas 20. léta 20. století. Televize 40. léta 20. století. Poátek 50. let rozhlas se stává souástí všech amerických domácností a další pístroje byly namontovány v automobilech. Pelom let se zaíná podobným tempem rozšiovat televize. 70. léta televize bžnou souástí amerických domácností. Pidávají se nová média: Kabelový penos, Internet, bezdrátová komunikace. Spousta zmn, které média pinesla, se odehrála za života podstatné ásti dnes žijící populace. Zmnožení komunikaních prostedk vedlo k dramatickému zrychlení rytmu komunikaního chování vtšiny lidí ve spolenosti. Píchod novin, rozhlasového pijímae a pak televizoru do domácnosti obyejného lovka pedstavuje zásadní technickou zmnu, která má pro takového lovka vtší význam, než naše nejvtší objevy na poli vdy. Televize a ostatní masová média jsou objevy, díky nimž si lidé organizují svj život jiným zpsobem, než jak to inili až doposud v prbhu celého vývoje. Morseova abeceda