Výběrový rozhovor 1. Volný rozhovor 2. Výběrový rozhovor 2. Řízený rozhovor. Obecné pokyny pro vedení. Obecné pokyny pro vedení.

Transkript

1 Zhodnocení nemocného Rozhovor = záměrný slovní postup, který vede k poznání N = větší pravděpodobnost proniknutí do nitra pacienta, poznání a porozumění Typy rozhovoru Dle počtu zúčastněných : Individuální Skupinový Dle standardizace : Volný Výběrový ( nestandardizovaný) Řízený (standardizovaný) Kdy navázat rozhovor? 1 Déletrvající výkon Hygiena N na lůžku Úprava lůžka s N Mytí vlasů Výkon na pokoji N Stlaní lůžek Úprava lůžka pro nového N Kdy navázat rozhovor? 2 Individuální jednání s N mimo pokoj Vysvětlování podstaty výkonu Doprovod N na vyšetření Výkon mimo pokoj N Chce-li nám N sdělit něco důvěrného Zaměstnání dítěte hrou, kreslením a jinou činností Beseda s N Zdr.osvěta O knize O ruční práci, kterou provádí Volný rozhovor 1 Nemá přesně daný cíl (např.první rozhovor s N je vždy tohoto typu), ale má daná svá pravidla Musí probíhat v takovém prostředí a atmosféře, aby se N cítil volně a byl přesvědčen o upřímném lidském zájmu o svou osobu S musí během celého rozhovoru prokázat schopnost citlivě naslouchat 1

2 Volný rozhovor 2 Průběh rozhovoru : S se představí a nabídne ruku k pozdravu N oslovuje plným jménem Po vzájemném seznámení naznačí zájem o N, jeho zdr.stav, rodinu Nezasahuje do řeči N, neusměrňuje sdělení S je přívětivá, vlídná, nespěchá S musí prokázat schopnost citlivě naslouchat Konec rozhovoru rozloučení se s N Výběrový rozhovor 1 = nestandardizovaný má jasně stanovený cíl získat informace o určitém stavu nebo události Předmět je vždy dán dopředu S Otázky a postup vedoucí k cíli jsou proměnlivé S má průběh vždy připravený, promyšlený a má připravené volně formulované otázky Výběrový rozhovor 2 Improvizovat může jen u vedlejších nebo nedůležitých informací Výsledkem je konkrétní představa S o sledovaném jevu 4 fáze: Úvod Vzestup Vrchol závěr Řízený rozhovor = standardizovaný přesně stanovený cíl a podmínky Zjištění nebo objasnění dílčí části většího problému Otázky jsou přesné, stručné, výstižné, S je klade jasně a srozumitelně N nesmí prožívat rozhovor jako výslech, proto vhodné, aby mu předcházel rozhovor volný nebo výběrový rozhovoru 1 Stanovení cíle Předcházet má ochota k vytvoření důvěry a spolupráce N musí být přesvědčen, že jeho důvěra nebude nikdy zneužita S se musí připravit ujasnit si smysl rozhovoru, zvolí vhodný typ, promyslí průběh a zajistí podmínky rozhovoru 2 Rozhovor má probíhat v optimálním prostředí Nutné zajistit si dostatek času S mluví pomalu, jasně vyslovuje Rozhovor začíná nenuceně nějakou indiferentní otázkou (např.počasí, květina na stolku N ) Správné oslovení N + správná výslovnost jména N 2

3 rozhovoru 3 Nezasahuje do projevu N, neovlivňuje svými názory S je trpělivá Svým vystupováním přesvědčuje N o svém zájmu o něho Řečový a jazykový projev S Síla hlasu přiměřená prostoru, sluch ovým schopnostem N rozhovoru 4 Rychlost řeči Zabarvení hlasu působit příjemně Rozvaha, kdy a jak přicházet s přestávkami Pečlivá výslovnost, slova známá N!!! Obecná slušnost prosím, děkuji, dovolte Haptika vhodně volená Délka jedné promluvy je přímo úměrná počtu osob ve skupině Typy otázek 1 Typy otázek 2 Uzavřené = v direktivním rozhovoru, jsou omezované, vyžadují krátkou odpověď. Začínají výrazy kdy, kde, kdo, co, kolik Např. jaký lék jste si vzal, kde Vás to bolí, kolik máte let, kde jste spadla. Otevřené = při nedirektivním rozhovoru, otázky s otevřeným zakončením. Vyzývají N k doplnění pocitů, jsou široké. Očekávaná odpověď je delší než 1-2 slova. Nevýhodou je možnost, že se N rozpovídá o nepodstatných věcech Např. jak se cítíte v poslední době, co Vás přivedlo do nemocnice, co jste mi chtěl dnes říci.. Typy otázek 3 Neutrální Např. co si o tom myslíte, proč si myslíte, že Vás operovali Sugestivní Např. bojíte se zítřejší operace, že? Vezmete si ten lék nebo ne?. Empatická odpověď Často v kombinaci s neverbálním projevem empatie = nabídnutí kapesníku, položení ruky a ruku N Např. to pro Vás muselo být těžké, to Vás muselo ranit. 3

4 Metody jak vést N bez přílišného vyrušování 1 Facilitace Usnadnění, ulehčení, podpora, pomoc Např. ano, rozumím, pokračujte. A co pak? Reflexe Odraz, vzpomínání, uvažování, rozmýšlení, úvaha. Opakování určitých frází a slov, které N použil a které ho podporují, aby pokračoval Např. N obvodní S to používala při převazu. S při převazu? N ano denně s rivanolovým roztokem Metody jak vést N bez přílišného vyrušování 2 Objasnění Vyjasnění odpovědi. N používá slova, která jsou nejasná, dvojsmyslná Např. N- cítím se jako simulant S co tím myslíte jako simulant? N myslím tím Otevřené otázky + a - Uzavřené otázky + a - Výhody Dovolí N vyprávět S může vstupovat s poznámkami Lehká odpověď, nepůsobí zastrašujícím dojmem Odhalují to, co dotazovaný pokládá za důl. Mohou odhalit nedostatek informací, neporozumění Mohou odhalit pocity a myšlenky N Nevýhody Zaberou více času Navozují jen neúplné odpovědi N může zamlčet cenné informace Mohou navodit povídání o nepotřebných věcech Horší dokumentace odpovědí Nutná zručnost při zaznamenávání Výhody Otázky a odpovědi snadno kontrolovatelné Méně náročné pro N Méně zastrašující Odpovědi lehce dokumentovatelné Nevýhody Poskytují omezené informace Nemusí odhalovat, co si N myslí, co cítí Osoba vedoucí rozhovor může N ovládat svými otázkami Závěr rozhovoru 1 Naznačit N, že se blíží konec (např. máte ještě nějaké otázky?) Oznámit splnění účelu (např.tak, to by bylo zatím všechno, co jsem potřebovala vědět) Vyjádření ocenění x spokojenost s dosaženým cílem (např.mám radost z našeho rozhovoru, mnoho jsme vyřešili ) Závěr rozhovoru 2 Vyjádřit zájem o blaho N do budoucna (např.dávejte na sebe dobrý pozor, uvidíme se zase zítra ) Plánovat další setkání (např. uvidíme zase v pátek v 6.30, chc i vidět, jak se Vám daří) Signalizace, že daný čas uplynul (např. čas se naplnil, lituji, musím končit, mám povinnosti ) 4

5 Naslouchání 1 = první a nejdůležitější fáze osobního rozhovoru Slyšení fyziologická záležitost, zachycení zvuku Naslouchání - psychologická záležitost, pochopení, interpretace toho, co slyším Naslouchání 2 Rizika a obtíže s nasloucháním: Slyšené slovo má sugestivní moc (přemlouvání) Posluchač je zranitelnější slovo může zasáhnout Naslouchající je pasivní, rozhovor usměrňuje hovořící Interpretace toho, co slyšíme je obtížná Překážka v komunikaci 1 Pacient nechce komunikovat: Komunikace je pro N traumatizující Má strach Je v časovém stresu Reaguje maladaptivně (negativismus, netouží po kontaktu) Pacient nemůže komunikovat: Cizinec, nerozumí nám Má nízkou úroveň komunikačních dovedností Překážka v komunikaci 2 Pacient nemůže komunikovat: Závažné onemocnění (afázie, porucha vědomí ) Neslyšící Trpí bolestí Demence Psychiatrická diagnóza 5