Výsledky byly představeny na konferenci Směrem k Evropskému prostoru dovedností a kvalifikací 17. června 2014 v Bruselu.

Transkript

1 Evrpský prstr dvednstí a kvalifikací Pracvní text zpracvaný pr ptřeby řešitelů suvisejících úklů v NÚV a MŠMT, který vlně reflektuje pstřehy účastníka mezinárdní knference Twards a Eurpean Area f Skills and Qualificatins a další infrmace zveřejněné na adrese: Mirslav Kadlec, srpen 2014 Evrpská kmise během jara 2014 sbírala názry zainteresvaných sb i veřejnsti k sučasným evrpským nástrjům pr transparentnst a uznávání dvednstí a kvalifikací. Dvě studie zjišťvaly, jak je vnímána sučasná situace ve vzdělávání a uznávání dvednstí a kvalifikací, zda jsu existující nástrje adekvátní a je-li ptřeba i vůle je zjedndušit. Výzkum Eurbarmetru prbíhal v dubnu a květnu. Jednal se knzultaci s veřejnstí v zemích evrpské smadvacítky. Druhá veřejná knzultace se zaměřila na shrmáždění názrů zainteresvaných sb prstřednictvím subrných stanvisek a dpvědí na nline dtazník v bdbí prsinec 2013 až duben Výsledky byly představeny na knferenci Směrem k Evrpskému prstru dvednstí a kvalifikací 17. června 2014 v Bruselu. Základní představa či vize: Dvednsti a kvalifikace všech, kd se v Evrpě učí či pracují, by měly být chápány a uznávány v rámci nárdních hranic i mim ně, a t jak zaměstnavateli, tak vzdělávacími institucemi. Nástrje, které pdprují tt przumění a uznání, by měly být ucelené a jednduché na pchpení i využití. Studie Eurbarmeter Study Studie shrnuje názr téměř 28 tisíc respndentů napříč různými státy EU a skupinami byvatel, kteří dpvídali v individuálních rzhvrech. V České republice se d výzkumu zapjil dtazvaných. Hlavním cílem výzkumu byl: zjistit pstj byvatel Evrpské unie k sučasnému stavu vzdělávání, zmapvat jejich zkušensti se studiem či prací v zahraničí a s uznáváním jejich kvalifikací, 1

2 zjistit pvědmí Evrpském rámci kvalifikací a dalších nástrjích služících k dkumentvání dvednstí a kvalifikací, dzvědět se více využívání kariérvéh pradenství, zamapvat zkušensti byvatel EU s vyhledáváním infrmací studiu, dbrné přípravě, kariérvém pradenství. Klíčvé závěry šetření 1. Nejdůležitější aspekty vzdělávání se pdle byvatel EU vztahují k učitelům, především k jejich schpnsti zapjit a mtivvat studenty. Tt je zárveň pvažván za aspekt, který ptřebuje nejvíce zlepšit. 65% respndentů značil tent aspekt za nejdůležitější (v ČR t byl 61%). Následval aspekt učitelvy dbrnsti a znalsti předmětu (50% v EU a 63% u nás) a učební prstředí stimulující kreativitu a zvídavst studenta (39% celevrpsky, ale jen 29% v ČR). Česká republika pté nadprůměrně hdntila aspekt využívání učebních metd zalžených na práci s pčítačem, internetem a digitálním bsahem (20% v EU a 28% u nás). Zárveň si 51% (v ČR 55%) respndentů myslí, že schpnst zapjit a mtivvat studenty vyžaduje zlepšení. Celevrpsky druhým prvkem pr zlepšení je stimulace kreativity a zvídavsti (41%), která je ale pr Čechy nejméně důležitá z celé EU (32%). 2. Obyvatelé EU uznávají, že mnh dvednstí může být získáván mim frmální vzdělávání Nejdůležitějším typem dvednstí získávaných frmálním vzděláváním jsu čtení, psaní a matematická gramtnst (62% respndentů v EU) Dvednsti získávané mim frmální vzdělávání: - Jazykvé dvednsti (54% respndentů v EU, 67% v ČR) - Dvednsti vhdné pr různá pvlání (52% v EU, 61% v ČR) 3. Vlastní zkušenst respndentů se vzděláváním je becně pzitivní 86% byvatel EU hdntí kladně vzdělávání, které abslvvali V ČR je nejvyšší spkjenst v EU s dbrným vzděláváním (89% prti celevrpskému průměru 83%) 4. Téměř ¾ byvatel EU ptvrzuje, že vzdělávání a dbrná příprava jim pskytla ptřebné dvednsti k nalezení práce v suladu s jejich kvalifikací Nejpzitivnější jsu v tmt hledu např. Švédvé (87%) neb Dánvé (86%); nejméně kladných dpvědí přišl ze Španělska (38%) a Itálie (35%). ČR vykazuje ptimistický výsledek: 79% kladných dpvědí. Respndenti, kteří jsu v sučasnsti nezaměstnaní neb v dmácnsti, vykazují všebecně menší prcent kladných dpvědí (58-59%) 5. Více než plvina respndentů si myslí, že jejich kvalifikace by byly uznány v dalších státech EU Knkrétně 56% v průměru. Nejptimističtější jsu Švédvé a Dánvé (78%), nejméně pak Bulhaři (32%). Z ČR přišl 57% kladných dpvědí. 2

3 Pdbně zhruba 59% Čechů si myslí, že studium v jiném členském státě bude uznán u nás, a 57% má pdbný názr na uznání práce v zahraničí. Průměr v Evrpě je 58% v bu případech a nejptimističtějším státem v tét blasti je Malta. 6. 6% respndentů vyzkušel pracvat neb studvat v jiném státě EU, ale nebyli úspěšní Nejčastější příčinu neúspěchu byl pdle nich t, že neměli infrmace mžnsti uznání kvalifikací (17%), neměli dstatek infrmací mžnstech, např. stipendia (16%) a jejich kvalifikace nebyly uznány ptenciálním zaměstnavatelem (12%) či vzdělávací institucí (7%). Lidé s vyšší kvalifikací, samstatně výdělečně činní, manažeři a nezaměstnaní se častěji pkušeli neúspěšně pracvat či studvat v jiném členském statě EU Celkem 12% respndentů strávil nějaký čas studiem či prací v zahraničí, z th zhruba plvina byla mim země EU. Češi jsu v tmt pdprůměrní. 7. Puze 9% byvatel EU zná úrveň své kvalifikace pdle Evrpskéh rámce kvalifikací (EQF) a celkem 21% EQF alespň slyšel. Nejvyšší úrvně pvědmí dsahuje Lucembursk (21% zná úrveň EQF a 34% slyšel EQF). V ČR 14% lidí zná svu úrveň a celkem 28% ví EQF - v rámci EU jsme tedy nadprůměrní % lidí slyšel minimálně jednm z nástrjů pr dkumentaci dvednstí a kvalifikací, nejběžnější je znalst Eurpass živtpisu (15%) Dále v Evrpě: Eurpass ddatek k diplmu (13%), Eurpass Ddatek k svědčení (11%), jazykvý pas (10%), Eurpass mbilita (4%) a Yuthpass (3%) ČR: ECV: 24%, EDD 14%, ECS 19%, JP 12%, EM 5%, YP 4% 9. 69% respndentů se dmnívá, že kmbinace dvednstí a kvalifikací získaných různými cestami mhu vést k získání kvalifikace ČR: 75% pzitivních dpvědí. V ČR je nadprůměrně hdncen především sebevzdělávání (61% prti průměru v EU 47%) a pdhdncena dbrvlnická zkušenst (21% prti celevrpským 31%) Především se jedná dvednsti získané na pracvišti, sebevzděláváním, kurzy mim šklu, cestváním (neb prací či studiem v zahraničí), dbrvlnicku zkušenstí a nline kurzy % byvatel EU využil služeb kariérvéh pradenství Z hlediska pvlání služeb nejvíce využívají manažeři, nezaměstnaní a studenti. 11. Hlavní důvd k tmu, prč lidé nikdy nevyužili kariérvéh pradenství, byl nedstatečný přístup k tét službě (45% dtázaných) Především starší lidé z věkvé skupiny nad 55 let puze 12% dtázaných využil kariérvé pradenství, zatímc generace let dsahuje 36%. 12. Většina byvatel EU nahlíží pzitivně na dstupnst a prspěšnst služeb kariérvéh pradenství 71% lidí vidí kariérvé pradenství jak užitečné pr vlbu dalšíh studia neb (62%) práce (v ČR 84 a 78%), dále pr nalezení mžnstí pr práci či studium v jiném členském státě (53%, v ČR 69%) Pdle 55% lidí jsu služby kariérvéh pradenství. k dispzici během vzdělávání (v ČR 72%) a p dknčení vzdělávání a dbrné přípravy (v ČR 73%) 3

4 13. 44% respndentů hledal infrmace vzdělávání, dbrné přípravě, kariérvém pradenství atd. - vzdělávání a dbrné přípravě 31% (v ČR 28%) - studiu či kariérvém pradenství 20% (v ČR jen 14%) - pracvních a učňvských stážích 16% (v ČR jen 8%) - tm, zda jejich dvednsti a kvalifikace budu uznávány v dalších členských státech 5% (v ČR 7%) Většina respndentů hdntí, že infrmace těcht záležitstech našla snadn. Nejhůře se hledají infrmace uznávání kvalifikací (56% lidí celevrpsky našl infrmace snadn, 39% btížně) 14. Puze 18% byvatel EU říká, že zná alespň jeden evrpský infrmační bd (nárdní infrmační centrum) ve své zemi Celevrpsky jsu nejznámější Nárdní centra Eurpass 6%, dále Yur Eurpe 5%, Eures, Eurpe Direct, Eurdesk (všechny 4%) a Eurguidance (2%) V ČR: Celkem 31% byvatel zná jeden kntaktní bd zná. Knkrétně: Eurpass 11%, Yur Eurpe 10%, Eures 10%, Eurpe Direct 6%, Eurdesk 6%, Eurguidance 1%. Celkvé trendy: - Největší dílčí rzdíly dpvědí byly mezi skupinami s různým dsaženým stupněm vzdělání. Čím vyšší stupeň vzdělání, tím je pravděpdbnější, že dtyčný studval v zahraničí pravděpdbněji budu předpkládat, že jejich kvalifikace budu uznávány v dalších členských státech EU větší mají pvědmí EQF je pravděpdbnější, že znají nástrje k zaznamenání dvednstí a kvalifikací je pravděpdbnější, že hledali infrmace tázkách suvisejících se vzděláváním, dbrnu přípravu, uznáváním dvednstí a kvalifikací atd. - Rzdíly se bjevují i při srvnání států EU15 a nvých členských států (NMS13) Úrveň vyššíh vzdělávání je hdncena lépe v EU15 než v NMS13, přičemž statní typy vzdělávání jsu hdnceny pdbně Pvědmí nástrjích k dkumentaci dvednstí a kvalifikací je vyšší v NMS13 (např. živtpis Eurpassu zná 22% byvatel v NMS13 ale puze 14% v EU15) Respndenti v EU15 jsu více naklněni názru, že dvednsti jsu získávány mim frmální vzdělávání Ve státech EU15 je více využíván kariérvéh pradenství (27% lidí v EU15 h využil prti 13% v NMS13). V zemích EU15 je větší pravděpdbnst, že kariérvé pradenství lidé využijí ještě během vzdělávání (64% těch, kteří kariérvé pradenství někdy využili, prti jen 37% v NMS13). Obyvatelé EU15 častěji vyhledávají infrmace tázkách suvisejících se vzděláváním, dbrnu přípravu, uznáváním dvednstí a kvalifikací atd. 4

5 Veřejná knzultace zainteresvaných sb Celkem byl zpracván 85 subrných stanvisek a 289 dpvědí na nline dtazník získaných d dbrníků zainteresvaných d prblematiky Evrpskéh prstru dvednstí a kvalifikací (EASQ). Cílem veřejné knzultace byl: sustředit názry zainteresvaných dbrníků na prblémy, kterým čelí Evrpané s hledem na uznávání a transparentnst dvednstí a kvalifikací v rámci členských států i mezi nimi, zjistit pstj dbrníků k adekvátnsti suvisejících evrpských plitik a nástrjů a názr dbrníků na ptenciální výhdy vytvářen evrpskéh prstru EASQ. Výsledky veřejné knzultace Respndenti ptvrzují, že EASQ by měl pdprvat mbilitu pr práci i vzdělávání, zaměstnatelnst, kvalitu vzdělávání a mdernizaci vzdělávacích systémů. V rámci vytváření EASQ je žáducí zejména: Usilvat knzistentnst, zjedndušení a jednduchst využívání, transparentnst a przumění sučasným nástrjům včetně zajištění jedntné terminlgie. Vztah a synergie mezi nástrji by měla být jasná a bude-li t nutné, správa jedntlivých nástrjů by měla být přehdncena s využitím názrů relevantních zainteresvaných sb. Zaměřit se na jedince a na kncvé uživatele nástrjů (např. zaměstnavatele, učitele, experty, pskytvatele vzdělání atd.) T znamená také efektivní kmunikaci, dstupnst infrmací, pdpru a vzdělávání či šklení. Pdprvat prstupnst mezi různými sektry vzdělávání a dbrné přípravy a mezi frmami učení, přičemž budu respektvána specifika sektrů. Pdprvat flexibilní cesty učení přizpůsbené jedinci. Pdprvat rzvj a pdpru svjvání relevantních dvednstí. Usilvat plnu implementaci přístupu zalženéh na výsledcích učení napříč všemi nástrji a plitikami. Uktvit EASQ ve Strategii Evrpa 2020, v Evrpském semestru a v rámci Strategie Vzdělávání a dbrná příprava 2020 (ET2020). Zárveň je nutné: - Pskytnut dstatečný časvý prstr na plnu implementaci sučasných nástrjů v členských státech. - Zajistit řádnu krdinaci mezi různými službami a aktivitami pskytvanými Evrpsku kmisí (plitiky zaměstnatelnsti, sektry vzdělávání aj.) - Zajistit plné zapjení všech relevantních zainteresvaných dbrníků. 5

6 Pdrbnější výsledky: 1. Jak zajistit kvalitnější a relevantnější dvednsti - Respndenti vyjadřují pdpru knceptu klíčvých kmpetencí dle Dpručení z rku 2006, ale shdují se, že tent přístup není dstatečně známý, pchpený a využívaný a je třeba pvědmí něm zvýšit - Je třeba se důrazněji zaměřit na kurikulum a hdncení praxe v blasti pdpry rzvje průřezvých dvednstí (transversal skills), které jsu klíčvé pr zajištění adaptability jedinců na rychle se měnící prstředí - Někteří respndenti zdůrazňují nutnst identifikace nejrelevantnějších dvednstí (na základě důkazů) - Celkvě existuje širký knsenzus na rzvji referenčních rámců na evrpské úrvni pr jisté klíčvé kmpetence (např. digitální kmpetence, pdnikavst) - Klíčvé kmpetence by měly být integrvány d plné škály aktivit ve vzdělávání a dbrné přípravě včetně nefrmálníh a infrmálníh učení - Plná implementace přístupu zalženéh na výsledcích učení je primární všichni zapjení aktéři musí tent přístup respektvat 2. Další psílení prpjení mezi vzděláváním a dbrnu přípravu, mbilitu a pracvním trhem - Širká pdpra pr rzvj lepších prpjení mezi sektry, včetně většíh zapjení zaměstnavatelů d kncipvání kurikula a vytváření standardů pr hdncení - Předpvědi ptřeb a pptávky p dvednstech musí být lépe integrvány d strategií ve vzdělávání a dbrné přípravě. Respndenti vlají i p lepších důkazech skutečných výstupech ze vzdělávání a dbrné přípravy s hledem na přípravu pr trh práce (např. sledvání žáků a abslventů p něklika letech d abslvvání škly) - Je zdůrazňván význam vysce kvalitních a nezávislých pradenských služeb na všech úrvních vzdělávání a dbrné přípravy tak, abychm předcházeli předčasným dchdům ze škl a pdpřili zaměstnatelnst. Aktéři na trhu práce by měli pmci překnat nesulady v dvednstech. - Kvalifikace by měly být c nejvíce přensitelné a bsahvat jednduché, přístupné infrmace - Mnh zainteresvaných dbrníků lituje nedstatku efektivní krdinace mezi příslušnými generálními ředitelstvími Evrpské kmise. 3. Přizpůsbení se internacinalizaci trendů - Krdinace na evrpské úrvni je nezbytná pr knsistentní přístup k uznávání kvalifikací udělvaných mezinárdními sektrvými rganizacemi a mezinárdními splečnstmi 43% respndentů preferuje jejich přiřazení k EQF a 34% k nárdním rámcům kvalifikací - Splečná ptřeba prpagace vzájemnéh uznávání kvalifikací a kreditů mezi zeměmi EU a dalšími státy EQF uznáván jak splečný referenční rámec - ptenciální překážku je rzdílnst úrvně implementace na nárdní - Principy a pstupy zajišťvání kvality a vzájemné przumění mezi zeměmi EU a třetími zeměmi jsu klíčvé při vytváření důvěry. Také Eurpass ddatek k diplmu a Eurpass ddatek k svědčení mhu pdprvat uznávání a transparentnst. - Pměrně malá část respndentů pvažuje sučasné nástrje vhdné pr pdpru tzv. integrvaných splečných prgramů (jint degrees). 6

7 4. Zajištění celkvé kherence nástrjů a plitik a další implementace přístupu zalženéh na výsledcích učení - Nástrje a plitiky by měly být transparentní a zjedndušené. Měly by se dstat blíže kncvým uživatelům - Jednmyslná pdpra plné implementace přístupu zalženéh na výsledcích učení napříč všemi nástrji a úrvněmi vzdělávání a dbrné přípravy Pdpra systematickéh ppisu kvalifikací a studijních prgramů v termínech výsledků učení Shda na platnsti předpkladu, že tent přístup může pdpřit uznávání nefrmálníh a infrmálníh učení. - K implementaci přístupu zalženéh na výsledcích učení je nutná dpvídající infrmvanst hlavních zainteresvaných sb Byl ptvrzen širký knsenzus hledně ptřeby kreditních systémů k pdpře mbility a usnadnění prstupnsti mezi sektry většina respndentů suhlasí s kmplementárním rzvjem ECVET a ECTS (splečná definice kreditu na základě výsledku učení) - EQF je vnímán jak jeden z nejdůležitějších nástrjů pr psílení transparentnsti kvalifikací Měl by být dále psílen zvyšující se knzistencí srvnatelných kvalifikací, které by měly být přiřazeny ke stejným úrvním EQF ve všech státech EU Měl by být tevřenější k uznávání nefrmálníh a infrmálníh učení Je ptvrzena ptřeba užší kperace kreditních systémů a EQF a ptřeba zviditelnit rámec více mezi bčany EU. - Nutnst zlepšení synergie mezi EQF a kvalifikačním rámcem EHEA - Dkumenty Eurpassu by se měly stát relevantnějšími pr zaměstnavatele -> živtpis je pvažván za užitečný nástrj, evrpský pas dvednstí a mbilita napak méně Hlavní návrhy na vylepšení Eurpass živtpisu suvisí s lepší dkumentací výsledků učení včetně nefrmálníh a infrmálníh učení - 64% respndentů pdpruje mžné slučení ddatku k diplmu a ddatku k svědčení d jednh ddatku (hlavním argumentem je prpustnst mezi vyšším vzděláváním a dbrným vzděláváním) - Většina respndentů suhlasí s tím, že je ptřebná lepší integrace mezi sektrvými kvalifikačními pasy a Eurpassem - Většina respndentů si myslí, že nástrje pr sebereflexi vlastních znalstí, dvednstí a kmpetencí by byly užitečné. Jejich integrace d Eurpassu by byla prspěšná v suladu s dkumentací výsledků nefrmálníh a infrmálníh učení (Yuthpass). 5. Zajištění srzumitelnsti pravidel a prcedur pr uznávání dvednstí a kvalifikací pr další učení - Rzvj splečných kritérií a prcedur pr uznávání v dtaznících cca 61% respndentů alespň částečně suhlasí, v subrných stanviscích se spíše bjevuje názr, že je t příliš slžité kvůli různým specifikům - Jednznačná pdpra rzvje evrpských kritérií a prcedur pr uznávání kvalifikací v blastech, kde v sučasnsti chybí - 28% dbrníků nesuhlasí s tím, že sučasná kritéria využívaná ve vyšším vzdělávání pr uznání kvalifikací získaných v jiném členském státě jsu dstatečně jasná a transparentní 7

8 - 54% respndentů věří, že sučasné nástrje pr transparentnst jsu vhdné pr uznání výsledků digitálníh učení (MOOCs atd.) 6. Významný trend k zaměření se na zajištění kvality - Širká shda na tm, že zaměření na zajištění kvality je nezbytné, pkud má být ve vzdělávání a dbrné přípravě dsažen vysce kvalitních výsledků učení - V nline dtazníku se respndenti vyjádřili pr vývj pdstatných splečných evrpských principů zajištění kvality ve všech sektrech vzdělávání a dbrné přípravy. Názry bsažené ve stanviscích se nicméně různí. 7. Pskytnutí jednh přístupnéh bdu (infrmačníh centra) EASQ k získání infrmací a služeb pr všechny učící se a pracující - Eurpass prtal je pvažván za efektivní většinu respndentů (57%), další prtály se drží pd hranicí 50% - Většina respndentů věří, že vytvření jednh bdu (centra) pskytujícíh integrvané infrmace výsledcích učení, kariérvém pradenství, uznávání kvalifikací atd. by byl prspěšný ENIC/NARIC + Eurpass + Eurguidance + EQF Někteří respndenti argumentují, že slučení by nebyl žáducí, prtže sítě mají různé cílvé skupiny a reagují na různé ptřeby a rganizace na nárdní úrvni by mhla být slžitá - Pkud by byl splečný systém vytvřen, specifické služby a infrmace, které jsu v sučasnsti pskytvány, by neměly zmizet a měly by být k dispzici vhdné systémy pr mnitring a hdncení, které by zaručily, že infrmace jsu aktuální. 8