Zpráva z jednání tematického semináře ECVET konaného ve dnech Zpracovala: PhDr. Milada Pelajová

Transkript

1 Zpráva z jednání tematickéh semináře ECVET knanéh ve dnech Zpracvala: PhDr. Milada Pelajvá Ve dnech byl rganizván tematický seminář v blasti ECVET. Tent seminář byl rzdělen na dvě základní témata: 1) Nvé způsby práce s ECVET pr učitele a šklitele 2) Mbilita v blasti ECVET v rámci pskytvání dbrné přípravy a praxe učitelům a učitelům dbrnéh výcviku. Cílem semináře části 1. Byl: - usnadnění přensu pznatků, uznávání a shrmažďvání hdncených výsledků učení pr žáky, kteří hdlají získat určitu kvalifikaci - pdprvat flexibilitu při učení - sčítání studijních výsledků - přispět k rzvji pdpůrných nástrjů pr učitele a učitele dbrnéh výcviku Cílem semináře části 2. Byl: - Aktivní zapjení účastníků diskuse a sdílení zkušenstí - Prezentace případvých studií účastníků V rámci půvdníh plánu tht setkání se pčítal se zapjením 36 účastníků vždy jeden za každý členský stát se zapjením Nrska, Turecka, Švýcarska, Islandu a Srbska, zapjením ranizací UEPME, Business Eurpe, ETUC, se setkání zúčastnil 21 účastníků, a t Michel Aribaud za ECVET tým, Patrik Bet prezentval ministerstv šklství ve Francii, Paulius Cepas ředitel dbrné škly z Ltyšska, Marijke Dashrst za ECVET tým, Didier Gelibert za ECVET tým, Segund Gnzales za ECVET tým, Patrick Halley za agenturu Erasmus v Irsku, Thierry Leffeuvre za ECVET tým, Martine Levreux za EVET tým, Enrigue Lpez Ariznavarreta za ministerstv šklství ve Španělsku, Kirsi Lunela za vzdělávací

2 centrum ve Finsku, Peter Luijten za rganizaci CINOP v Nizzemí, Julianna Lukacs za vzdělávací centrum v Maďarsku, Stylians Mavrmustaks za dbrné vzdělávaní na Kypru, Elza Ozalina zastupující dbrnu šklu Litvě,Milada Pelajvá za Česku republiku, Eva Rzman za Maďarsk, Signe Vedler za centrum dbrnéh vzdělávání v Estnsku, Helena Znidaric za institut dbrnéh vzdělávání ve Slvinsku. Tematický seminář byl tevřen panem Carlem Scatli prezentující kmisi EU a Didier Gelibert za ECVET tým. Oba upzrnili za na, že v rámci tht semináře se budu snažit aktivní zapjení jedntlivých zástupců zúčastněných států pr mžnst vzájemné výměny zkušenstí, implementace ECVET d jedntlivých plitik dbrnéh vzdělávání, získání nvých zkušenstí, jak mtivvat d širšíh zapjení v blasti ECVET. Upzrnili na mžnst využívání jedntlivých nástrjů ECVET, jak EUROPAS, využívání ve frmálním i nefrmálním vzdělávání, ECVTS, EQAVET, ESCO, LLL, Cedefp. Zástupce ministerstva šklství z Francie Patrik Bet ve své prezentaci představil hlavní systém krdinace dbrnéh vzdělávání ve Francii. Upzrnil na t, že se lidé d systému ECVET vracení ve letech. V sučasné dbě řeší prblematiku vytvření nvých kvalifikací. Představil systém speciálních inspektrů pr dbrné vzdělávání s důvdněním, že tit inspektři jsu plně kvalifikvání pr kntrlu dbrnéh vzdělávání na rzdíl d inspekce půsbící ve všebecném vzdělávání. Julianna Lukacs z Maďarska představila systém dbrnéh vzdělávání v Maďarsku. Upzrnila na centralizvané kurikulum, puze 10% z kurikula je variabilní. Každý student musí udělat centrální zkušky. Hdně studentů se p střední škle vrací d systému dbrnéh vzdělávání se snahu prhlubit si svji dbrnu kvalifikvanst. Kazdá škla v Maďarsku má speciální dkument týkající se kvality vzdělávání a celkvé strategie učení.

3 Enrigue Lpez Ariznavarreta zastupující ministerstv Španělska upzrnil na prblematiku španělskéh systému v rámci dbrnéh vzdělávání, kde 55%. kurikula je variabilní, různé reginy mají různá měřítka pr ECVET, cž vede k celkvé rztříštěnsti v dbrném vzdělávání. Peter Luijten zastupující Nizzemí představil vzdělávací systém ve své zemi. Mají 3 stupně pr dbrné vzdělávání, v blasti dbrnéh vzdělávání přijali Blňský prces. VET začleňují d frmálníh i nefrmálníh vzdělávání. V blasti frmálníh vzdělávání půsbí jedntlivé škly, v blasti nefrmálníh vzdělávání se jedná speciální kurzy atd. Upzrnil na nutnu splupráci VET s trhem práce, zlepšení kvalifikvansti, nutnst půsbení na žáky zapjení se d systému VET, nutnst flexibilnsti systému VET. Slvinsk byl zastupen paní Helenu Znidaric. Představila systém ECVET a upzrnila na 2 typy kvalifikací jeden pr frmální vzdělávání a druhý pr nefrmální vzdělávání. Slvinsk dispnuje katalgem prací pr jedntlivá pvlání. Prgram VET má 80% kurikula centrální, 20% připravuje jedntlivá škla na základě svých pdmínek ve splupráci se sciálními partnery. Slvinsk zavedl kreditní systém a nárdní standarty v rámci kterých se vyknává knečná zkuška neb maturita. V rámci VET p třech letech vyknávají brvé zkušky neb maturitní zkušky p 4 letech, které jsu v určitých částech rzlišné d maturit na gymnáziích a dalších humanitních šklách. Závěr z prvníh dne tematickéh semináře: - Využívání ECVET a jeh principy v různých prgramech - Systém kvalifikací by měl být flexibilní a dpvídat ptřebám trhu - ECVET není určen puze mladým lidem, je určen i pr blast celživtníh vzdělávání - Nutnst flexibility ve frmálním i nefrmálním vzdělávání - Nutnst variability frmálníh i nefrmálníh vzdělávání - Kvalifikace je nutné zpracvávat na základě zkušenstí z praxe zaměření na celkvu diskusi účastníků v blasti kurikula, c je nutné změnit v blasti VET. Základními tázkami druhéh dne byly C změnit? a druhá tázka Jak t změnit?

4 Závěr druhéh dne tematickéh semináře: - Nutnst rzlišení nárdní úrvně a evrpské úrvně. - V blasti nárdní úrvně zlepšení dbrné přípravy, mbilita pr učitele a učitele dbrné přípravy, zjištění skutečných ptřeb trhu práce, transparentnst, začlenění d kurikula V blasti evrpské úrvně zlepšení mbility, flexibilyty splupráce s trhem ráce, zlepšení dbrné přípravy učitelů i žáků, splupráce mezi ECVET, VET, Cedefp,.. více seminářů v blasti dbrné praxe, využívání výstupů Cedefp a jejich knih. 18. a prběhla ve Vídni knference nazvaná The Impact f ECVET n Frmal Systems Exchange f cuntries experiences. - věnuje se mnitringu implementace ECVETu v nárdních systémech dbrnéh vzdělávání - btíže: Dpručení ECVET (2009) není specifické, netvří ECVET jak systém cílem ECVETu je zjedndušení přensu, uznávání, akumulace zhdncených výsledků učení, ale Dpručení není specifické v tm JAK tt implementvat, dává tím flexibilitu a prstr pr různé interpretace C je splečnu jedntku? O jedntkách učení se v přílze 1 říká, že by měly bsahvat i kreditvé bdy, v Přílze 2 se t ppírá ani Dpručení tedy není jedntné v tm, zda jsu pr ECVET kreditvé bdy zásadní ke kreditvým bdům určuje Dpručení tři kritéria, která mhu státy využít dděleně neb je kmbinvat výsledky (pčet kreditvých bdů) pak jsu tedy rzdílné Prč bdy zaručují fungující kreditvý systém Jsu nutné k zajištění prpustnsti mezi VET a vyšším vzděláváním (HE) kreditvý systém fungující jen v jistém typu vzdělávání má mezenu funkci a dsah - ECVET v nárdních VET systémech v 8 státech nárdní kreditvé systémy existvaly před ECVET, z nich 7 prhlašuje, že jejich systém dpvídá ECVET principům, 1 refrmval mnh států má bdy Malta, Irsk a UK prblémy s aplikací ECVET na jejich učňvské prgramy, naknec studenti dstávají kredity na knci vzdělávacích prgramů

5 Hlavní tázky: Můžeme říct, že ECVET jak nástrj plní stále svůj účel? Jaká je buducnst kreditních bdů pkud je zachváme, je zárveň nutné definvat, jak je využít a jedntně kalkulvat. Prezentace: Paul Guest expert ECVET z Velké Británie Rzebrání ECVETu myšlenky a perspektivy ECVETu, jeh částech a dalších evrpských nástrjích - tripartitní mtt pr ECVET flexibilita, prstupnst, mbilita - také se hdně mluví přístupnsti systému, jeh realističnsti, hmgenitě - prezentace Paula Guesta byla strukturvaná dle kntrverzních tázek: ECVET je mladý pkud se bavíme vlivu na systém vzdělávání, jsme stale na začátku 5 let není dluhá dba ECVET je starý ECVET je stále jakýsi pkus, principy ECVETu jsu pměrně letité ECVET je úspěšný Některé element jsu silně a některé slaběji naplňvány, ale na všech se pracuje Uznávání pčátečníh vzdělávání v HE je tt ECVET? Určitě an, mluvíme hdně prstupnsti a flexibilitě Prvním krkem by měla být splečná akce zahrnující stakehldery z HE i VET reprezentující plitiku i praxi Je financvání ze strany EU stale dpvědí pr fungvání ECVET? tázku je, kd by ještě měl přispívat a v jaké míře hlavní dpvědí by měl být vyvážené financvání a efektivní využívání finančních prstředků z EU Dsáhli jsme úspěšnsti mbility? máme stabilní prgram, který je využívaný, pmáhá vytvářet i stabilní partnerství nicméně je tázku, naklik ECVET v tmt prgramu vnímá a využívá i cílvá skupina škly, žáci? Jak mc se pracuje i na strategickém dpadu prjektů? Budvání kapacit - jsme připraveni na institucinální změnu? Klik plitiků, zastupitelů a vůbec těch, kd nastavují systém, zná ECVET a ví, jaká je jejich rle, jaké jsu výzvy a krky d buducna? Pdle Paula připraveni spíš nejsme, ale měli bychm na tm pracvat. - Kam dál? Je nutné zhlednit výše plžené tázky a definvat, jaké budu další krky. Jednu z dpvědí může být připravvaný Evrpský prstr dvednstí a kvalifikací (EASQ). Diskuze:

6 - O prstupnsti ECTS a ECVET tat prstupnst je aktuální priritu a i HE instituce se zajímají vytvření min. nějakých přemstění (když už ne jeden splečný systém) prblémem špatná úrveň důvěry mezi institucemi ve VET a HE, experti z HE mc nerzumí ppisu jedntek výsledků učení JVU (nejsu pr ně specifické, jasné), ale příležitst tam je, je ptřeba ji využít je ptřeba mluvit stejným jazykem, abychm mhli budvat důvěru a zapjvat instituce d tvrby systému, aby tent systém také jedndušeji přijaly zásadní bude i přístup rzhdujících rgánů DG Vzdělávání a kultura a DG Zaměstnatelnst při Evrpské kmisi