NNO a daňová problematika

Transkript

1

2 NNO a daňvá prblematika p Přednášející: Ing. Zdeněk Kříž Auditr, daňvý pradce dynamická skupina firem váš splehlivý partner Naše firmy pskytují pradenství a služby v blastech auditu, daňvéh pradenství, účetnictví a mzdvé agendy Tel.: www. kgrup.cz

3 Obsah 1Legislativní vymezení veřejně prspěšnéh pplatníka ve vztahu k daňvým předpisům Daňvá sustava ČR Přímé daně Nepřímé daně Prcesní nrmy Splky, Ústavy, Nadace a nadační fndy z daňvéh phledu Občanská sdružení Výkladvé stanvisk č. 9 Expertní skupiny Kmise pr aplikaci nvé civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnsti ze dne k veřejně prspěšnému účelu splku Výkladvé stanvisk č. 8 Expertní skupiny Kmise pr aplikaci nvé civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnsti ze dne k výdělečné činnsti splku Hnební splečenstva Obecně prspěšné splečnsti Nadace a nadační fndy Zájmvá sdružení právnických sb Splečenství vlastníků jedntek Církve a nábženské splečnsti Plitické strany a plitická hnutí Veřejné vyské škly Veřejné výzkumné instituce Daň z příjmů...8 2Změny v daňvé blasti platné p Daň z příjmu právnických sb Daň z přidané hdnty Daň dědická, darvací a daň z převdu nemvitstí Majetkvé daně Daň silniční Daň z nemvitstí...17 www. kgrup.cz

4 3Vybraná prblematika DPH Předmět daně Registrace (plátce, identifikvaná sba, brat) Osvbzená plnění bez nárku na dpčet u neziskvých subjektů Vybraná daňvá prblematika ve vztahu ke správnému stanvení daňvé pvinnsti neziskvé rganizace Předmět daně z příjmů Osvbzení d daně Daňvě uznatelné a neuznatelné náklady Snížení základu daně Cestvné Cestvní náhrady při tuzemských pracvních cestách Zahraniční pracvní cesta Dluhdbý majetek Zdanění darů Zdanění dtací (investiční a neinvestiční dtace a vliv na ZD) Výpčet daně, stanvení zálh, vybrané plžky daňvéh přiznání Změny v daňvé legislativě připravvané d rku Změny v blasti daně z příjmů Změny v blasti DPH Změny v statních blastech Ostatní vybrané daňvé prblémy Účetnictví ve vztahu k daním Účetní závěrka a daně Ostatní věcná a časvá suvislst účtvání nákladů a výnsů aj Přílha...48 www. kgrup.cz

5 1 Legislativní vymezení veřejně prspěšnéh pplatníka ve vztahu k daňvým předpisům 1.1 Daňvá sustava ČR Cílem je vytvřit si představu které daně se nás týkají a které daně by se nás mhly týkat a za jakých pdmínek Přímé daně Členíme na daně z příjmu a daně z majetku. Daň z příjmů fyzických sb, Daň z příjmů právnických sb (kncepce zákna je členěna tak že první část se týká výhradně fyzických sb, druhá část výhradně právnických sb a pslední část je splečná jak pr právnické tak pr fyzické sby Daně z majetku - Daň z nemvitých věcí, Daň z nabytí nemvitéh majetku, Daň silniční. Daň z nemvitých věcí nabytí se vztahuje na stavby a jedntky nacházející se na území ČR a pzemky na území ČR evidvané v katastru nemvitstí. Daň z nabytí nemvitéh majetku se vztahuje na úplatné nabytí vlastnickéh práva k nemvité věci, která je pzemkem, stavbu, částí inženýrské sítě, jedntku právem stavby nacházejícím se na území ČR.) Daň silniční se vztahuje na vzidla registrvaná / prvzvaná na území ČR pplatníkem daně z příjmu právnických sb veřejně prspěšný pplatník DPPO má výjimku, pkud pužívá vzidl k činnsti, jež není předmětem daně z příjmů Nepřímé daně Univerzální - DPH se vztahuje na ddání zbží a pskytnutí služby sbu pvinnu k dani, za úplatu, v tuzemsku v rámci uskutečňvání eknmické činnsti, dále se vztahuje na dvz zbží s místem plnění v tuzemsku dále t může být přízení zbží z JČS neb nvéh dpravníh prstředku) Selektivní Daně sptřební a eklgické - (ty nás z phledu přednášky zajímají velmi krajvě, nebť je platíme v ceně zbží tj. žádné pvinnsti krmě zaplatit zvýšenu cenu výrbku nám nevznikají.) Sptřební daně Daň ze zemníh plynu a některých dalších plynů Daň z pevných paliv Daň z elektřiny www. kgrup.cz

6 1.1.3 Prcesní nrmy Zákn č. 280/2009 Sb., daňvý řád - upravuje práva pvinnsti daňvých subjektů a třetích sb, které jim vznikají při správě daní a upravují pstup správce daní. Správa daní je pstup, jehž cílem je správné stanvení daní a zabezpečení jejich úhrad. Změny v blasti daňvéh řádu: Ochrana a pskytvání infrmací Prtkl, Úřední záznam, Spis, Nahlížení d spisu) Nvě Daňvá infrmační schránka správce má pskytnut daňvému subjektu přístup k údajům ve spisu daňvéh subjektu, cž je nvě a na sbním daňvém účtu schránka by měla být zřízena všem, kteří mají datvé schrány. Nefunguje t na 100% prblém je aktuálnst údajů. Schránka se zřizuje na žádst daňvéh subjektu, subjekt a jeh zástupce má práv d schránky nahlížet pmcí dálkvéh přístupu. Placení daně včetně vymáhání Pzr exekuce na majetek SJM nvě. Inslvence Následky prušení pvinnsti při správě daní a pplatků jedná se sankci prušení zákazu mlčenlivsti, přádkvu pkutu až 50 tis. Kč pkud závažným způsbem prušuje subjekt pvinnstí při správě daně, Pkuta za pžděné tvrzení daně min 500 Kč 0,05% za každý den maximálně Kč. Nvě je v případě, že je prdlení kratší než 30 dnů a v daném kalendářním rce je první pkuta plviční. Penále u dměřené daně 20% a 1% je-li snižvána daňvá ztráta. Úrk z prdlení 14% nad rep sazbu vztahuje se úhrada p splatnsti.) 1.2 Splky, Ústavy, Nadace a nadační fndy z daňvéh phledu Definice veřejně prspěšnéh pplatníka. Splky a vedlejší výdělečná činnst. Nadace a nadační fndy ve světle stanviska MF k nadacím a nadačním fndům a jejich daňvé řešení. Nvý bčanský zákník a rekdifikace práva becně přináší mnh změn pr neziskvý sektr, tedy nestátní neziskvé rganizace. Mění se a vznikají nvé frmy, (např. ústav) Mění se účel, za jakým jsu zřizvány Mění se rzsah činnstí, které mhu prvádět V tét suvislsti se mění i účetní a daňvá prblematika např. úprava zdanění bezúplatně nabytéh majetku Mezi neziskvé rganizace řadíme rganizace, které nejsu zřízeny za účelem pdnikání a sučasně nejsu zřízeny státem. Pr některé z nich se nic nemění, pr některé napak nastaly p zásadní změny. Jednu ze zásadních změn je definice veřejně prspěšnéh pplatníka. Změny z NOZ a suvisejících předpisů pr daňvu praxi neziskvých rganizací představují pměrně významný dpad, který rzhdně neplyne jen z knkrétních změn účetních a daňvých předpisů. Vyplývají též přím z NOZ a jiných návazných předpisů, například z nvéh zákna veřejných rejstřících. www. kgrup.cz

7 Z th se za zásadní jeví jak definice veřejně prspěšnéh pplatníka tak i rzlišení na hlavní a vedlejší (hspdářské) činnsti a úprava pdnikání neziskvých rganizací. Například u splků je v 217 stanven, že pdnikání neb jiná výdělečná činnst hlavní činnstí splku být nemůže. Dsavadní vymezení pplatníků z řad neziskvých subjektů byl nahrazen veřejně prspěšným pplatníkem. Za veřejně prspěšnéh pplatníka bude pvažván takvý subjekt, který jak svu hlavní činnst nepdniká. Zárveň zákn jasně vymezuje pplatníky, které za veřejně prspěšné pvažvat nelze (česká televize, splečenství vlastníků jedntek, prfesní kmry, zdravtní pjišťvny). Nadace je nvě pvažvána za veřejně prspěšnéh pplatníka puze pkud nesluží k pdpře sb blízkých zakladatele. Právní úprava bsažená v NOZ má být v tmt smyslu dplněna speciálním záknem statusu veřejné prspěšnsti (ZSVP). Návrh ZSVP je pstaven na principu zápisu statusu veřejné prspěšnsti d příslušnéh rejstříku, ve kterém je právnická sba zapsána, za pdmínky splnění záknem definvaných kritérií. Vybraná důležitá kritéria: v zakladatelském právním jednání (ZPJ) je stanven, že předmětem hlavní činnsti je veřejně prspěšná činnst (definvaná v ZSVP příkladným výčtem). Pdnikatelsku činnst lze vyknávat puze jak vedlejší činnst výlučně pr pdpru své hlavní činnsti; v ZPJ je stanven, že výše vypřádacíh pdílu vystupivšímu splečníkvi, jakž i pdílu na likvidačním zůstatku je nejvýše peněžní vyjádření hdnty předmětu vkladu v dbě jeh splacení a zbylý likvidační zůstatek nabídne likvidátr právnické sbě se statusem s bdbným účelem, v ZPJ je zřízen kntrlní rgán právnické sby; v ZPJ je stanven, že zisk p zdanění se nerzděluje sbě, která je jejím zakladatelem, splečníkem neb členem, členem jejíh rgánu neb jejím zaměstnancem, ani sbě jim blízké, ledaže se jedná nadaci se smíšeným účelem; nadace se smíšeným účelem může rzdělit nejvýše třetinu zisku p zdanění sbám a způsbem určeným v zakladatelském právním jednání, ZSVP dále také klade pžadavky na bezúhnnst právnické sby, sb zakladatelů některých právnických sb a členů rgánů právnické sby s důrazem na trestné činy majetkvé a hspdářské. ZSVP rvněž bsahuje ustanvení k zamezení výskytu střetu zájmů členů kntrlníh rgánu. Se zápisem statusu veřejné prspěšnsti budu spjeny určité specifické výhdy (například daňvé úlevy) a zárveň specifické pvinnsti (například specifické pžadavky na zpracvání výrční zprávy) Občanská sdružení Občanská sdružení před účinnstí NOZ existují a jednají v suladu se záknem č. 83/1990 Sb., sdružvání bčanů, ve znění pzdějších předpisů. Ten se k zrušuje a d tht data se bčanská sdružení pvažují za splky. NOZ bsahuje úpravu splků v části 214 a další. Údaje splcích dle ZVR. www. kgrup.cz

8 Výkladvé stanvisk č. 9 Expertní skupiny Kmise pr aplikaci nvé civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnsti ze dne k veřejně prspěšnému účelu splku. Dtčená ustanvení: a 217 zákna č. 89/2012 Sb., bčanský zákník ( NOZ ). Stanvisk Splky mhu být dle nvéh bčanskéh zákníku zalženy i k veřejně prspěšnému účelu. Odůvdnění Pr splek pdle 214 a násl. NOZ je pjmvě příznačné jeh zalžení ve splečném zájmu členů, nebť nejde individuální zájem jedince, který by jinak neptřebval splčení s jinými sbami. Přitm není rzhdné, zda splečný zájem má zárveň (suběžně vedle th) pvahu sukrméh neb veřejnéh zájmu, resp. zájmu becnéh (srv. 144 NOZ). Rzhdující je pak pvaha hlavní činnsti (resp. činnstí) splku. Splečným zájmem sukrmým mhu být například splečné vycházky členů d přírdy, které jsu zaměřeny dvnitř splku (puze člensky), zatímc splečným zájmem veřejným může být například chrana zájmů sutěžitelů neb sptřebitelů, cizinců, azylantů, znevýhdněných lidí, chrana přírdy atd., a t zejména frmu veřejné služby (splkvé činnsti jak veřejné služby) navenek; např. i pskytvání sciální služby neb vzdělávání, aniž by příjemci služby museli být členvé. Občanský zákník v tmt hledu spektrum mžných aktivit splků nemezuje, nebť pr t nebyl shledán spravedlnitelný důvd. Rzhdné je puze t, c je vlně vyjádřeným splečným zájmem členů, resp. zakladatelů. Splečným jim tak může být zájem sukrmý neb veřejný, resp. bjí. Věcně je tak zjevně jedn, zda splek vyvíjí činnst směrem ke členům neb směrem k nečlenům. Pkud jde bčanská sdružení - splky zalžené ve splečném členském zájmu sukrmém neb veřejném, nemění se nic na dsavadním pjetí bčanských sdružení pdle zákna č. 83/1990 Sb., sdružvání bčanů, ve znění pzdějších předpisů. I v suladu s tímt záknem běžně a dluhdbě vyvíjí činnst bčanská sdružení, která byla zalžena k uplatňvání splečnéh zájmu členů, jenž má pvahu zájmu sukrméh neb veřejnéh, ppř. vedle sebe bjíh (srv. např. zastáncí bčanská sdružení typu advcacy, která již dnes půsbí ve veřejném zájmu, jehž uplatňvání je splečným zájmem členů, s čímž pčítají i různé zákny, jakž i vžitá praxe včetně účasti některých bčanských sdružení ve veřejném zájmu ve správním či sudním řízení v určitých věcech). Splky řadíme mezi právnické sby nazývané neziskvé či nevýdělečné. Jejich základním charakteristickým rysem je, že nejsu zalženy za účelem pdnikání ani jiné výdělečné činnsti. T všem neznamená, že by nemhly při své činnsti i pdnikat a prvzvat i jiné výdělečné aktivity a genervat zisk či jiný výdělek. Omezení je dán tím, že takvý zisk či výdělek mhu pužít puze k dsahvání svéh statutárníh účelu. Nemůže tedy dcházet rzdělvání zisku či výdělku mezi zakladatele splku, jeh členy, členy jeh rgánů či sby jim blízké, pkud by t nebyl v suladu s hlavní činnstí splku. Tt klíčvé pravidl je výslvně vyjádřen v 217 dst. 3 NOZ: Zisk z činnsti splku lze pužít puze pr splkvu činnst včetně správy splku. Zárveň je nutn brát vždy v úvahu, že pkud budu pdnikat, dpadá na ně úprava pdnikatelích ve smyslu 420 a násl. NOZ. www. kgrup.cz

9 Nvý bčanský zákník v tmt hledu tedy nic nemění na dsavadním stavu, nebť k tmu ani nebyl žádný věcný neb právní důvd. Je věcí každéh člvěka se svbdně rzhdnut, zda se bude splečně s jinými sdružvat za účelem naplňvání splečnéh zájmu ve splcích, pkud bude respektvat záknem stanvené limity zakázaných účelů v 145 NOZ a též případů, kdy by měl být splek zalžen za účelem výdělečným pdnikatelským ( 217). V tmt smyslu ani přechdná ustanvení NOZ na dsavadní bčanská sdružení nekladu specifické nárky na transfrmaci a existující bčanská sdružení se autmaticky překlápí d splku, bez jakéhkliv jejich jednání. Nastupuje pak pvinnst uzpůsbit své vnitřní předpisy nvému záknu d 3 let Výkladvé stanvisk č. 8 Expertní skupiny Kmise pr aplikaci nvé civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnsti ze dne k výdělečné činnsti splku Dtčené ustanvení zákna č. 89/2012 Sb., bčanský zákník ( NOZ ). Stanvisk Splek může v rámci své hlavní činnsti vyvíjet i příležitstnu výdělečnu činnst. Takvu činnst přitm nelze zaměňvat s vedlejší hspdářsku činnstí dle 217 dst. 2. NOZ. Hlavní činnst splku ( 217 NOZ) sleduje uplatňvání splečnéh zájmu, ať sukrméh neb veřejnéh, k němuž byl splek zalžen. Hlavní činnstí může být například hraní divadelních představení (včetně nastudvání divadelních her) neb hraní sprtvních utkání (včetně tréninku), či péče vlný čas dětí a mládeže (vč. přádání tábrů a dalších aktivit), jakž i výměna a sdílení dbrných pznatků, chrana zájmů části veřejnsti, například sptřebitelů, apd. V rámci hlavní činnsti může splek vyvíjet: výdělečnu činnst, nicméně puze nejedná-li se pdnikání neb jinu výdělečnu činnst, kteru lze ve smyslu 217 dst. 2 vyvíjet puze v rámci vedlejší činnsti. Jinými slvy, výdělečná činnst může být sučástí hlavní činnsti splku puze za předpkladu, že jsu kumulativně splněny dvě základní pdmínky: tat výdělečná činnst je prstředkem dsahvání statutárníh účelu splku, ke kterému byl zalžen, tat výdělečná činnst nedsahuje takvé úrvně, aby ji byl mžné pvažvat za činnst srvnatelnu s pdnikáním, tedy za sustavnu činnst prvzvanu za účelem dsažení zisku. Prt lze v rámci hlavní činnsti příležitstně (nikli sustavně) přádat např. představení amatérskéh divadla, kružku lidvých tanců, letní tábr, hasičský neb myslivecký bál apd. a vybírat vstupné i tehdy, jestliže výtěžek překrčí náklady. V pdstatě se jedná nahdilé vybčení d výdělečné činnsti. Příkladem může být příležitstné přádání letníh tábra (například jednu rčně), které může www. kgrup.cz

10 být sučástí hlavní činnsti i tehdy, je-li náhdně dsažen výdělek, a t prti například trvalému (sustavnému celrčnímu neb alespň sezónnímu) prvzvání turistické ubytvny za účelem zisku, které by již byl sučástí vedlejší hspdářské činnsti. Z pstavení splku v bčanském zákníku a z legálníh rztřídění jeh hlavní a vedlejší činnsti vyplývá, že účelem hlavní (splkvé) činnsti není dsahvání zisku, resp. výdělku. Splek z hlediska své pvahy vyplývající z bčanskéh zákníku primárně není výdělkvým splečenstvem. Pkud zisk z hlavní činnsti splku přest vzejde, nemá se pjmvě jednat sustavnu tvrbu, která by právě díky sustavnsti a výdělečnsti dhrmady mhla mít znaky pdnikání či jiné výdělečné činnsti (tedy činnsti vedlejší). Pkud bude dsažen příjmu puze pd neb d výše nákladů, nejedná se výdělečnu činnst, nebť výdělku není dsažení. Jiná aplikace 217 NOZ by byla v rzpru se smyslem a účelem zákna ( 2 dst. 1 NOZ) i jasným úmyslem zákndárce ( 2 dst. 2 NOZ) nemezvat dbrvlné aktivity člvěka a jeh angažvanst ve veřejné sféře. Obdbný přístup lze nalézt např. v susedním Německu. Vedlejší činnst - d hlavní činnsti, kteru splek dsahuje svéh hlavníh účelu, je třeba rzlišvat činnst vedlejší. Ta může v suladu s 217 dst. 2 NOZ spčívat i v hspdářské činnsti, tedy v: pdnikání, například živnstenském pdnikání, kdy splek má ve vztahu k tét činnsti sukrmprávní pstavení (status) pdnikatele ( 420 dst. 1 NOZ) a kdy je splek pdrben stejnému pdnikatelskému režimu včetně režimu veřejnprávníh jak kterýkliv jiný pdnikatel, neb v jiné výdělečné činnsti nežli pdnikání, jíž se rzumí kupříkladu prnájem splkvých místnstí apd., pakliže s ním nejsu spjeny jiné než základní služby a kdy se nejedná živnstenské pdnikání, např. prnájem nemvitstí, apd. Předpkladem vedlejší hspdářské činnsti splku je t, že účel vedlejší činnsti spčívá v pdpře činnsti hlavní neb v hspdárném využití splkvéh majetku. Pkud bude splek pdnikat, je vždy nutn mít na paměti, že musí splnit veškeré pžadavky, které jsu kladeny na pdnikatele (viz 420 a násl. NOZ, vč. zvláštníh režimu vůči sptřebitelům NOZ, sídla pdnikatele - 429, zákazu knkurence NOZ, zastupení NOZ) Hnební splečenstva Hnební splečenstva před účinnstí i p účinnsti NOZ existují a jednají v suladu se záknem myslivsti, ve znění pzdějších předpisů Obecně prspěšné splečnsti Obecně prspěšné splečnsti před účinnstí NOZ existují a jednají v suladu se záknem č.248/1995 Sb., becně prspěšných splečnstech, ve znění pzdějších předpisů zákna becně prspěšných splečnstech. Ten se k zrušuje, ale stávající becně prspěšné splečnsti se p nadále řídí tímt předpisem. www. kgrup.cz

11 Obecně prspěšné splečnsti tedy i nadále fungují jak becně prspěšné splečnsti v suladu se zmíněným ZOPS, jen zákn už nebude nikdy nvelizván, prtže k je zrušen. V suladu s NOZ má becně prspěšná splečnst práv změnit svji právní frmu na ústav, nadaci neb nadační fnd Nadace a nadační fndy Nadace a nadační fndy se d pvažují za nadace a nadační fndy, suhrnným názvem fundace, pdle NOZ. Právní úprava nadací a nadačních fndů je bsažena v NOZ v 306 a následujících Zájmvá sdružení právnických sb Zájmvá sdružení právnických sb před účinnstí NOZ dále existují a jednají v suladu s 20f a následujících zákna č. 40/1964 Sb., bčanský zákník. Obdbně jak becně prspěšné splečnsti i zájmvá sdružení právnických sb mhu p pkračvat ve své činnsti pdle předpisů platných d Zájmvá sdružení mhu p změnit svu právní frmu na splek Splečenství vlastníků jedntek Nvá právní úprava splečenství vlastníků jedntek je bsažena přím v NOZ v 1194 a následujících Církve a nábženské splečnsti Církve a nábženské splečnsti i nadále jednají v suladu se záknem č. 3/2002 Sb., svbdě nábženskéh vyznání a pstavení církví a nábženských splečnstí a změně některých záknů (zákn církvích a nábženských splečnstech), ve znění pzdějších předpisů Plitické strany a plitická hnutí I zde není změna - plitické strany a plitická hnutí před účinnstí i p účinnsti NOZ existují a jednají v suladu se záknem č. 424/1991 Sb., sdružvání v plitických stranách a v plitických hnutích, ve znění pzdějších předpisů Veřejné vyské škly I zde se nic nemění - veřejné vyské škly před účinnstí i p účinnsti NOZ existují a jednají v suladu se záknem č. 111/1998 Sb., vyských šklách Veřejné výzkumné instituce Veřejné výzkumné instituce před účinnstí i p účinnsti NOZ se i nadále řídí záknem č. 341/2005 Sb., veřejných výzkumných institucích, ve znění pzdějších předpisů. Na tyt změny navazuje celá řada změn v účetních a daňvých předpisech: A) Audit - přím z ustanvení NOZ plynu některé změny v pvinnsti auditu neziskvých subjektů. Knkrétně jde změny v pvinnsti auditu u nadací, www. kgrup.cz

12 nadačních fndů a ústavů, kde byla nastavena jiná pravidla než u becně prspěšných splečnstí. Nadace a nadační fndy mají nvě pvinnst auditu puze v případě, že nadační kapitál aneb rční brat rganizace převýší 5 mil. Kč. Ústav svu účetní závěrku a výrční zprávu pvinně audituje v případě, že jeh rční brat překrčí 10 mil. Kč. B) Daně - v daních již dšl k dalek pdstatnějším změnám. Vzhledem ke zrušení zákna č. 357/1992 Sb., dani dědické, dani darvací a dani z převdu nemvitstí dšl: k přesunutí části týkající se převdu nemvitsti d záknnéh patření senátu č. 340/2013 Sb., dani z nabytí nemvitstí, daň dědická a daň darvací jsu nvě řešeny v ZDP Daň z příjmů Vazby na neschválený návrh zákna statusu veřejné prspěšnsti byly vypuštěny. Zůstal však pjem veřejně prspěšný pplatník, který je definván přím v ZDP. Změny v dani z příjmů pr neziskvý sektr jsu prmítnuty v částech zákna 17a ustanvení definuje veřejně prspěšnéh pplatníka 18 kde je upřesněn předmět daně 18a který speciálně upravuje předmět daně u veřejně prspěšných pplatníků 19 - svbzení d daně 19b který se týká svbzení bezúplatných příjmů 20 v části upravující plžky snižující základ daně. 17a Definice veřejně prspěšnéh pplatníka Veřejně prspěšným pplatníkem je pplatník, který v suladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem, stanvami, záknem neb rzhdnutím rgánu veřejné mci jak svu hlavní činnst vyknává činnst, která není pdnikáním. (viz první část přednášky). V dstavci dva je definván, kd veřejně prspěšným pplatníkem není: bchdní krprace, Česká televize, Český rzhlas a Česká tiskvá kancelář, prfesní kmra neb pplatník zalžený za účelem chrany a hájení pdnikatelských zájmů svých členů, u nichž nejsu členské příspěvky svbzeny d daně, s výjimku rganizace zaměstnavatelů, zdravtní pjišťvna, splečenství vlastníků jedntek a nadace, www. kgrup.cz

13 která dle svéh zakladatelskéh jednání služí k pdpře sb blízkých zakladateli neb jejíž činnst směřuje k pdpře sb blízkých zakladateli. 18 Předmět daně zásadní změnu v předmětu daně z příjmu je úprava pr becně prspěšné splečnsti a pr ústavy, pr něž d budu předmětem daně z příjmu všechny příjmy. Nvě jsu předmětem daně z příjmu příjmy v pdbě úrku, tedy i příjmy z úrků z běžnéh účtu, které se dpsud d předmětu daně z příjmu nezahrnvaly. Předmětem daně z příjmu nejsu příjmy svěřenskéh fndu z vyčlenění majetku a t jak vyčlenění majetku d fndu tak ze zvýšení majetku smluvu neb přízení pr případ smrti. 19 Osvbzení d daně: Byl upraven ustanvení 19 písmen 1r) týkající se výnsů nadace z majetku vlženéh d nadační jistiny (dříve nadační jmění). Nvě platí, že, že výns nadace, která je veřejně prspěšným pplatníkem, je svbzen z majetku vlženéh d nadační jistiny a příjmu z jeh prdeje, pkud tent příjem služí jen k účelu, ke kterému byla nadace zřízena, a pkud se nejedná příjem, který byl nadací pužit v rzpru se záknem. Jsu tedy svbzeny jak běžné rční výnsy, tak i výnsy z prdeje majetku v nadační jistině. Sučasně z NOZ a nvéh zákna veřejných rejstřících plyne, že slžení nadační jistiny již nemusí být d nadačníh rejstříku zapsán. T sebu nese ptřebu, aby nadace dstatečně prkázala správci daně, který majetek byl p jaku dbu sučástí nadační jistiny. 19 b Osvbzení bezúplatných příjmů Nvá ustanvení 19a upravují svbzení bezúplatných příjmů. Jde ustanvení suvisející se zrušením zákna dani dědické a dani darvací. Vždy je svbzen příjem z nabytí dědictví neb dkazu. Z statníh vybíráme příjem: bmyšlenéh - z majetku vyčleněnéh d svěřenskéh fndu přízením pr případ smrti a z majetku, který zvýšil majetek svěřenskéh fndu přízením pr případ smrti, veřejně prspěšnéh pplatníka se sídlem na území ČR (ppř. Nrska, Islandu či jinéh státu EU), pkud je neb bude využit pr definvané účely neb jeh kapitálvé dvybavení; U svbzení příjmu nabytéh veřejně prspěšným pplatníkem je důležitý účel: zákn u definice účelu dkazuje na 15 dst. 1 a 20 dst. 8, kde jsu vyjmenvány účely, na které, pkud pskytne pplatník dar, si může za stanvených pdmínek pskytnutý dar snížit základ daně z příjmu. plynucí d veřejné sbírky, na humanitární neb charitativní účel; přijatý z veřejné sbírky www. kgrup.cz

14 Vzhledem k tmu, že na svbzení je navázána pvinnst zahrnut suvisející výdaje d daňvě neuznatelných výdajů, je dána mžnst tt svbzení nevyužít. Pkud svbzení neuplatní, nelze t již zpětně měnit. 20 Základ daně a plžky snižující základ daně Tt ustanvení nedznal významnějších změn. Zůstává mžnst snížení až 30%, maximálně však 1 mil. Kč, pkud snížení činí méně než Kč, je mžné dečíst částku ve výši až Kč, maximálně d výše základu daně. Zůstává ustanvení, že prstředky získané úspru na dani musí rganizace využít na krytí nákladů suvisejících s činnstmi, z nichž získané příjmy nejsu předmětem daně, a t nejpzději ve třech bezprstředně následujících zdaňvacích bdbích. Nvě přibývá výjimka pr becně prspěšné splečnsti a ústavy, které musí prstředky získané úspru na dani pužít v následujícím zdaňvacím bdbí ke krytí nákladů na vzdělávání, vědecké, výzkumné, vývjvé neb umělecké činnsti. Nevyužití úspry znamená její ddanění dle nvéh ustanvení 23 dst. 3 a) bdu 9 ZDP které stanvuje pvinnst pr NNO, která uvedenu úspru na dani nepužije v bdbí, kdy pdmínky pruší, daňvý základ dpvídající nevyužité úspře navýšit, tj. půvdně uspřenu daň vrátit. www. kgrup.cz

15 2 Změny v daňvé blasti platné p Daň z příjmu právnických sb V blasti daně z příjmů je celá řada změn způsbených zejména nvým bčanským zákníkem, zrušením zákna dani dědické darvací ale je zde i celá řada nvých změn. Pr fyzické sby nvě platí: V Předmětu daně u fyzických sb dchází k cenění jinéh majetkvéh prspěchu pr plnění pakujících se více než 5 let. Tyt příjmy se jednrázvě cení hdntu pětinásbku rčníh příjmu. Osvbzení d daně, se mění pdstatně. Prdej rdinnéh dmu neb bytu p dvu letech je za splnění statních pdmínek svbzený jen pkud nebsahuje nebytvý prstr. C je a není nebytvým prstrem upřesněn v zákně není, takže pzr na garáže apd. (práv stavby nvinka d 2014 zákn chápe jak nemvitý majetek ale práv, pkud není zřízená stavba svbzen není) Pdíly v bchdních krpracích jsu i nadále svbzeny p dbu 5 let nicméně phled na ně jak nedělitelný celek z phledu svbzení již neplatí. Tj. u každé části pdílu nabyté pzději (kupě i vklad) se znvu psuzuje pětiletý text. Příjmy z prdeje cenných papírů, které nejsu bchdním majetkem se svbzují p 3 letech, bez hledu na výši pdílu na základním kapitálu. Nvě je svbzený příjem z prdeje cenných papírů pkud nepřekrčí za zdaňvací bdbí částku Kč. Předmětem daně jsu nvě i dary přijaté fyzicku sbu prvzující šklská a zdravtnická zařízení Hranice pr svbzení příjmů z příležitstné činnsti a z příležitstnéh prnájmu se zvyšuje z 20 tis. Kč na 30 tisíc Kč. Nvě je v svbzení vlžen 4 a, kde je zaktven svbzení bezúplatnéh příjmu z dědictví. Další svbzení se vztahuje k darvání a je uveden v 10 dst (3) patří sem bezúplatné příjmy sb v přímé a vedlejší linii, žijících ve splečné dmácnsti nejméně rk a příjmy nabyté příležitstně, jejichž hdnta nepřesáhne Kč. U příjmů ze závislé činnsti je nvinku zejména úprava z příjmů ze závislé činnsti zdaňvaných srážku nvě se tent pstup týká jen příjmů získaných na základě dhdy prvedení práce. Částka 10 tis. Kč zůstává zachvána. Příjmy ze samstatné činnsti dříve z pdnikání.. Příjmy autrů pdléhající srážkvé dani pdléhají, pkud jsu d výše deset tisíc, zde platí i věcná změna limitu ze sedmi na deset tisíc. I Zde byť se jedná SZD je v 2014 mžnst, t zahrnut d přiznání, na základě ptvrzení stažené dani a vyplacených příjmech plátcem daně. www. kgrup.cz

16 Nvý 12 řeší splečné příjmy a výdaje, řeší případ dřívějších sdružení bez právní subjektivity, a spluvlastníků. Nvě se výdaje rzdělují dle spluvlastnických pdílů neb v prkázané výši. V případě nezdanitelných částek d základu daně může pplatník dečíst až 15% základu daně v případě darů na účely 15 dstavec 1. Daňvé zvýhdnění na dítě lze nvě uplatnit jen pkud žije ve splečné dmácnsti v členské zemi EU neb Nrska a Islandu. Pr právnické sby dchází k následujícím změnám Některé změny týkající se neziskvých rganizací jsu uvedeny v předchzí kapitle. Některé typy veřejně prspěšných pplatníků (např. prfesní kmry) nvě nemhu uplatnit snížení daně 30% dle 20 dst. 7. D nvéh 18 b se přesuvá ustanvení předmětu daně sbních splečnstí. U V.O.S. vzniká základ daně puze u příjmů, jež jsu samstatným základem daně, vše statní se dělí mezi splečníky. D nvéh 19 b přechází svbzení bezúplatných příjmů viz předchzí bd prezentace. Knkrétně přechází některá svbzení z půvdní daně darvací a dědické. Nvě je pr PO svbzen příjem z dědictví a bezúplatné nabytí majetku veřejně prspěšným pplatníkem za specifikvaných pdmínek. Osvbzení pplatník není pvinen uplatnit, cž bude na zvážení zejména ve spjení s 25 daňvu ne-uznatelnstí svbzených příjmů. V 20 dst. 8 se zvyšuje hdnta darů, jež lze uplatnit jak plžku snižující základ daně z 5 na 10%. Obchdní majetek PO je vymezen jak veškerý majetek, který právnické sbě patří. Tt vymezení je v zákně daních z příjmů z důvdu, že není v nvém bčanském zákníku, ani v zákně bchdních krpracích. Splečná ustanvení nvá pr FO i PO Nvě se v zákně definuje pjem finanční leasing 21d nicméně věcně k významné změně v tét blasti nedchází. Obvyklst cen mezi spjenými sbami se nvě psuzují i v případě, kdy je cena plnění nulvá. Tj. bude se psuzvat jakékliv plnění. U bezúrčné půjčky se dle výkladů daňvé správy bude psuzvat zda se v bdbných případech bvykle pskytuje bezúrčná půjčka. Na pravné plžky dle 8a vzniklé d se dle nvéh zákna rezervách bude vztahvat jiné pravidl pr tvrbu 50% a 100% v závislsti na dbě p splatnsti které budu 18 a 36 měsíců. Na phledávky vniklé d tht data se vztahují stávající pravidla pr tvrbu pravných plžek. Významné změny přináší dčitatelné plžky d základu daně 34. Odpčet plžky na výzkum vývj zůstává 100% všem v případě zvýšení těcht výdajů se přírůstek dečte ještě jednu a t knkrétně ve výši 110%. Rvněž je mžn dečíst některé výdaje i nve, knkrétně např. výdaje na certifikaci, případně výdaje na služby pkud byly přízeny d veřejné vyské škly neb výzkumné rganizace. Nvá dčitatelná plžka se týká dbrnéh vzdělávání jedná se praktické vyučvání v rámci středníh vyučvání, dbrnu praxi ve vyšším dbrném vzdělávání a akreditvaný studijní prgram vyské škly. Tat dčitatelná plžka se skládá ze dvu částí a t dpčet na pdpru přízení majetku pr www. kgrup.cz

17 dbrné vzdělávání a dpčtu na pdpru výdajů vynalžených na žáka neb studenta. 2.2 Daň z přidané hdnty Od rku 2014 se napln rzbíhá institut ručení za nezaplacenu daň. Od rku 2014 se ručí v případě plateb na nezveřejněný účet, jen pkud přesáhly částku Kč (tedy dvjnásbku dle zákna mezujícíh plateb v htvsti). Ddání vybraných nemvitých věcí může být i nadále svbzen d DPH na výstupu, nvě je zde zahrnut i práv stavby s pzemků je svbzený jen pzemek, na kterém není zřízená stavba spjená se zemí pevným základem neb inženýrská síť. T je důvd prč v případě prdeje pzemku na kterých stjí stavby neb jsu inženýrské sítě, bude nvě účtván i DPH. Třetí významnu změnu je pdávání daňvéh přiznání, přílh k přiznání a přihlášky k registraci, které se s účinnstí d pdává elektrnicky. Výjimku mají fyzické sby jejichž brat nepřesáhne 6 mil. Kč za 12 předchzích měsíců, d následujícíh bdbí kdy přesáhne 6 mil. Kč se stane plátcem. Nvě je upřesněn pdávání žádstí psuzení určení sazby daně, která vydá GFŘ pdrbněji 47b. 2.3 Daň dědická, darvací a daň z převdu nemvitstí Majetkvé daně Změny v blasti zákna dani dědické darvací a z převdu nemvitstí. Zákn 357/1992 dani dědické, dani darvací a dani z převdu nemvitstí už není tj. v případě dědictví a darů se jedná příjem upravený v zákně daních z příjmů a daň v případě převdu nemvitstí upravuje nvě - Záknné patření senátu č. 340/2013 dani z nabytí nemvitých věcí. Příjmů Záknné patření senátu dani z nabytí mvitých věcí: Jak plyne z názvu pplatníkem je sice převdce ale lze se dhdnut, ve směnné neb kupní smluvě, jinak. Druhý je ručitelem Předmětem je úplatné nabytí práva Základem daně je nabývací hdnta dále se prvnává sjednaná cena ale nvě se srvnávací hdntu (ta bude vycházet s údajů nashrmážděných správcem daně tzv. srvnávací daňvá hdnta resp. 75% z ní neb jak byl i dříve 75% z ceny zjištěné dle znaleckéh psudku.) Tj. v případě atypických staveb dpručujeme a v případech stanvených záknem bude i nadále třeba prvést dhad a stanvit cenu zjištěnu. Jaká je srvnávací daňvá hdnta bude mžn zjistit na internetu. Změna je i v svbzení daně věcně přichází v úvahu svbzení prvníh úplatnéh nabytí rdinnéh dmu neb bytvé jedntky, a t pět led d jejíh vzniku. Vklady majetku d základníh kapitálu již svbzeny nejsu. Nvě je pplatník pvinen zaplatit zálhu, v termínu pr pdání daňvéh přiznání, která činí 4% ze sjednané ceny. www. kgrup.cz

18 2.4 Daň silniční Nejsu zásadní změny. Přest je pr neziskvé rganizaci pměrně důležité vědět, kdy nás silniční daň musí zajímat i vzhledem k upřesnění předmětu daně v 2 ZSD (zákn dani silniční). Zásadní tázka je, zda a kdy se silniční mtrvé vzidl stane předmětem daně. 1 Předmět daně Předmětem daně silniční jsu silniční mtrvá vzidla a jejich přípjná vzidla (dále jen vzidla ) která jsu: registrvaná v České republice, prvzvaná v České republice a pužívaná: 1. pplatníkem daně z příjmů právnických sb - veřejně prspěšných pplatníků není pužívání předmětem daně, pkud jsu využívány výhradně k činnsti veřejně prspěšnéh pplatníka daně z příjmů právnických sb, pkud příjmy z tét jeh činnsti nejsu předmětem daně z příjmů, 2. pplatníkem daně z příjmů fyzických sb k činnsti neb v přímé suvislsti s činnstí, ze kterých plynu příjmy ze samstatné činnsti pdle zákna upravujícíh daně z příjmů. Předmětem daně silniční jsu vždy vzidla s největší pvlenu hmtnstí nad 3,5 tuny určená výlučně k přepravě nákladů a registrvaná v České republice. Osvbzení d daně Od daně jsu svbzena: vzidla pr dpravu sb neb vzidla pr dpravu nákladů s největší pvlenu hmtnstí méně než 12 tun, která mají elektrický phn, mají hybridní phn kmbinující spalvací mtr a elektrmtr, pužívají jak paliv zkapalněný rpný plyn značvaný jak LPG neb stlačený zemní plyn značvaný jak CNG, jsu vybavena mtrem určeným jeh výrbcem ke spalvání autmbilvéh benzínu a ethanlu 85 značvanéh jak E85. vzidla pžární chrany pužívaná jedntku hasičskéh záchrannéh sbru pdniku pdle zákna upravujícíh pžární chranu vybavená zvláštním zvukvým výstražným zařízením dplněným zvláštním výstražným světlem mdré barvy zapsanými v technickém průkazu vzidla, Pplatníci daně (ti kd musí platit daň) Pplatníkem daně je ten, kd: jak prvzvatel vzidla zapsán v technickém průkazu vzidla, Pplatníkem daně je rvněž: www. kgrup.cz

19 zaměstnavatel, pkud vyplácí cestvní náhrady svému zaměstnanci za pužití sbníh autmbilu neb jeh přípjnéh vzidla, pkud daňvá pvinnst nevznikla již prvzvateli vzidla, sba, která pužívá vzidl registrvané a určené jak mbilizační rezerva neb phtvstní zásba, Základ daně (z čeh se daň pčítá) Základem daně je: zdvihvý bjem mtru v cm3 u sbních autmbilů s výjimku sbních autmbilů na elektrický phn, sučet největších pvlených hmtnstí na nápravy v tunách a pčet náprav u návěsů, největší pvlená hmtnst v tunách a pčet náprav u statních vzidel (např. nákladní vůz) Sazby daně ( jsu uvedeny v 6) Rční sazba daně se zjistí pr každé jedntlivé vzidl pdle údajů uvedených v technických dkladech k vzidlu. V případě že platí daň zaměstnavatel za vzidl zaměstnance pužívané k pdnikatelské činnsti činí sazba 25 Kč za každý den pužití sbníh autmbilu neb jeh přípjnéh vzidla, je-li t pr zaměstnavatele výhdnější. Sazba daně se u vzidel snižuje : 48% p dbu následujících 36 kalendářních měsíců d data jejich první registrace 40% p dbu následujících dalších 36 kalendářních měsíců 25% p dbu následujících dalších 36 kalendářních měsíců. Nárk na příslušné snížení sazby daně vzniká pčínaje kalendářním měsícem prvé registrace vzidla a knčí u téhž vzidla p 108 kalendářních měsících U vzidel registrvaných před se sazba daně zvyšuje 25%. Bez hledu na datum první registrace se sazba daně snižuje 100% u nákladních autmbilů včetně tahačů, nákladních přívěsů a nákladních návěsů s největší pvlenu hmtnstí nad 3,5 tuny a méně než 12 tun, pkud: a) jsu tat vzidla pužívána veřejně prspěšným pplatníkem daně z příjmů právnických sb puze k činnsti, z níž plynucí příjmy nejsu předmětem daně z příjmů, b) jsu tat vzidla pužívána fyzicku sbu puze k nepdnikatelské činnsti, Placení daně a zálh na daň (kdy se platí silniční daň) www. kgrup.cz

20 Dplatek daně je splatný v termínu pr pdání daňvéh přiznání tj následujícíh bdbí. Splatnst zálhy Obdbí rzhdné pr výpčet 15 dubna První kvartál 15 července Druhý kvartál 15 října Třetí kvartál 15 prsince Říjen a listpad Zálhy na daň se neplatí, pkud se jedná vzidla svbzená. Zdaňvací bdbí Zdaňvacím bdbím je kalendářní rk. Daňvé přiznání Daňvé přiznání pdává pplatník, jemuž vzniká daňvá pvinnst V přiznání se uvádějí i vzidla d daně svbzená, krmě vzidel s méně než čtyřmi kly a vzidel diplmatických misí. Nvý pplatník je pvinen pdat přihlášku k registraci k dani silniční ve lhůtě splatnsti nejbližší zálhy na daň. 2.5 Daň z nemvitstí Zákn dani z nemvitých věcí (změna názvu zákna daních z nemvitstí). Pr většinu subjektů vyknávajících pdnikatelsku činnst znamenal nutnst pdat nvé přiznání k dani z nemvitstí d knce ledna a t zejména z důvdu změny v předmětu daně u staveb. Opždění neb nepdání přiznání má za následek sankce ze strany FÚ. Prt dpručujeme věnvat tét části dstatečnu pzrnst. Předmět daně z pzemků nvě je stavebním pzemkem pzemek, který pdléhá zastavění stavbu, která je předmětem daně z nemvitéh majetku. Dšl ke změně i v rámci svbzení, byla d nich přesunuta ustanvení, v nichž byly vymezeny pzemky, které nejsu předmětem daně. Upzrňujeme, že některé druhy svbzení je nutn uplatnit v daňvém přiznání tj. musí se pdat, cž se naštěstí těcht přesunutých svbzení netýká. Předmětem daně ze staveb jsu nvě jen: Zdanitelné stavby tj. jen budvy (definice viz nvý katastrální zákn 2), které jsu budvami dle CZ-CC (je na internetu), inženýrské stavby jen pkud má charakter budvy, neb statní inženýrské stavby které jsu uvedeny v přílze (zde jsu uvedeny věže a věžvé zásbníky pr průmysl, kmíny, jsu-li samstatné apd.). T znamená, že většina inženýrských staveb se přesuvá d zpevněných plch pzemku a je třeba pdat nvé přiznání k dani z nemvitéh majetku. Jedntky (vymezené prhlášením vlastníka), rzlišujeme ty, k nimž vztahující se pzemek nepřesahuje zastavěnu část budv u těcht zůstává keficient jimž se násbí výměra dále 1,2. Pkud k jedntce www. kgrup.cz