Teorie a praxe PR. Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D

Transkript

1 Teorie a praxe PR Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D

2 Public relations jako komunikační disciplína Marketingová komunikace je systém, který zahrnuje základní složky marketingového mixu. Mix v tomto znění pochází od Philippa Kottlera (nar. 1931) a vyjadřuje souhru faktorů: PRODUCT (zboží, výrobek) PLACE (místo: trh) PRICE (cena, obvykle produktu) PROMOTION (propagace, nebo marketingová komunikace) Svou koncepci rozpracoval i Neil H. Borden (1964, The Concept of the Marketing Mix).

3 Marketingovému mixu má předcházet STP (segmentation, targeting, positioning) segmentace, zacílení a umístění a někdy se do 4P přidává ještě páté: lidský faktor (PERSON). Výraz promotion se překládá jako marketingová komunikace nebo propagace (co je obecnější termín, není zcela specifický jen pro marketing). Zahrnuje ještě čtyři aktivity: PROMOTION MIX: ADVERTISING (reklama) PERSONAL SELING (osobní prodej) SALES PROMOTION (podpora prodeje) PUBLIC RELATIONS (vztahy s veřejností)

4 Marketingová komunikace zahrnuje i tzv. nadlinkové ATL aktivity (přímá komunikace přes média; tisk, rozhlas, televize, billboardy) a podlinkové BTL aktivity (ovlivňování: public relations, sales promotion, personal selling, sponzoring, direct marketing...). Reklama a PR spolu souvisí, jako by byli v sourozeneckém vztahu. Dobré PR často nahrazují reklamu, na druhé straně i dobrá reklamní kampaň může jako krátkodobá aktivita posílit vztahy s veřejností nebo vyřešit, co PR zanedbalo.

5 Mezi reklamou a PR jsou podstatné rozdíly: REKLAMA PUBLIC RELATIONS cíl prodej pozitivní vztahy předmět výrobky a služby informace cílová skupina zákazníci veřejnost orientace trh dovnitř i ven náklady na prostor kupuje si prostor v médiích důvěryhodnost nižší vyšší využívá a získává prostor časový horizont krátkodobý středně- až dlouhodobý

6 HORŇÁK, P.: Etické atribúty reklamy, propagácie a public relations v marketingovej komunikácii. In Otázky žurnalistiky, 2001, XLIV, č. 1 2, s. 36. Etika marketingu a PR Reklama i komunikace se spotřebitelem má být čestná a pravdivá (poskytnutí pravdivých a úplných informací, opakem je neúplnost, nepravda, polopravda, nebo lež), má být legální (dodržovat platné zákony), musí zvažovat důsledky a nesmí znevažovat konkurenci. Regulace etických principů probíhá převážně na principu samoregulace. To znamená, že aktéři reklamního/pr procesu sami dbají o dodržování etických principů, formují sdružení a asociace a vydávají různé kodexy.

7 Etika marketingu a PR Pravdivost je základním etickým požadavkem na PR vztahy s veřejností. Je součástí Evropského kodexu profesionálního chování v oblasti Public relations i Mezinárodního kodexu etiky Public relations. K dalším zásadám patří odpovědnost (nezneužívání strachu, předsudků, volný tok informací), čestnost (nezneužívání důvěry, nedostatku zkušeností, atd.), úcta k lidský právům, diskrétnost i hledání zájmu veřejnosti, vysoká úroveň profesních standardů, atd. HORŇÁK, P.: Etické atribúty reklamy, propagácie a public relations v marketingovej komunikácii. In Otázky žurnalistiky, 2001, XLIV, č. 1 2, s. 36.

8 Vztahy s veřejností jako komunikační disciplína V rámci propagace jako řízené komunikace zajímají klíčové místo vztahy s veřejností. Obecně se jako její základné složky uvádějí human relations (vztahy uvnitř instituce, jako i nábor nových zaměstnanců), press relations media relations (vztahy s médii), corporate identity (identita firmy, image, nástrojem je i tzv. corporate dizajn manuál, corporate culture firemní kultura, atd.) a sponzoring, lobing, spin-doctoring (využívání profesionálních publicistů na šíření pozitivního obrazu firmy ve veřejnosti).

9 Pokud zprávou reagujete na nějakou událost, ve firmě, na pracovišti nebo v jazykové komunikaci vlastního myšlení, vystihuje komunikační cyklus i tato komunikační spirála: - červený bod je událost, na kterou reagujeme (např. krize) - oranžový až fialový směr je vnitřní komunikační okruh (na pracovišti, v rodině, v mysli), modrý okruh je vnější komunikace ve veřejnosti, v médiích, psaná nebo jiná jazyková komunikace... Tento model se používá také v řízení krizové komunikace ve třech stupních: Krizová odpověď (anotace, hlavička) Zotavení Prevence Kvalitní PR jsou vždy cyklickou činností!

10 Vztahy s veřejností jako komunikační disciplína Někdy se PR realizuje v praxi jako interní a externí komunikace. Mezi prostředky interní komunikace patří teambuilding, porada, mítink, shromáždění, leták, nástěnka, podnikový časopis, propagační předměty, soutěže, kurzy a školení, zaměstnanecké výhody a další. Externí komunikace, a speciálně komunikace (práci) s médii se rozděluje na aktivní a pasivní (reaktivní) přístup.

11 Vztahy s veřejností jako komunikační disciplína Aktivní přístup znamená inciativu a stimulování médií, formulování myšlenek, koncepcí, obsahů a starostlivost o vztahy s novináři. Tam patří i organizování různých akcí, eventů pro ně a také novinářský kit (balíček), který obsahuje: kontakty na představitele společnosti, nebo na mluvčího, informace o společnosti (historii, životopisy ředitelů, manažerů, popis produktů a služeb), fotografie, tiskové zprávy nebo PR článek (i v různých jazycích), případně i propagační předměty.

12 Vztahy s veřejností jako komunikační disciplína Pasivní (reaktivní) přístup je odpovědí na požadavek médií a jednak vyžaduje perfektní připravenost, jednak hotové PR materiály, nebo obsahy určené pro média (třeba vytipovaných i vhodných a nevhodných mluvčích, atd.).

13 Hlavní nástroje Public relations můžeme obecně rozdělit na: publikace: výroční zprávy, brožury, články, audiovizuální materiály a firemní magazín, web, blog, atd. akce eventy: propagace firmy mezi zaměstnanci i novináři, akce pro veřejnost (např. charitativní, sportovní) zprávy: vyhledávat, tvořit a publikovat zprávy o firmě, sledovat zpětnou vazbu projevy: trénink psaní nebo řečnictví od profesionálů služby veřejnosti: třeba věnování peněz nebo darů na dobročinné a charitativní účely identifikační média: zabezpečují jednotný image společnosti (corporate identity)

14 Informační cesty (média) jsou pro PR pracovníka kontrolovatelné (obsah vznikající v společnosti) nebo nekontrolovatelné (obsah šířený masmédii). Mluvené slovo (oficiální i neoficiální informace šeptanda), projevy, veřejná vystoupení to vše může být efektivní ukázkou schopnosti firmy prezentovat se, ale vystoupení, nebo řečník se dá také objednat v tzv. řečnických kancelářích (speaker s bureaus).

15 Ovládnout psané slovo a publikování v tisku je tradiční komunikační dovednost a vyžaduje si pochopení a znalost teorie komunikace i teorie mediální komunikace, ale především znalost publika. Jedna brazilská studie identifikovala pět typů čtenáře:

16 instrumentální čtenáři (instrumental readers): získávají z tisku informace, aby rozuměli tomu co a proč se děje, je to pro ně užitečné tvůrci názorů (opinion makers): tisk jim pomáhá se rozhodovat a pochopit myšlení jiných čtenáři pro potěšení (pleasure readers): je to pro ně příjemný zvyk, potěšení, rituál posilovači ega (ego boosters): informovanost považují za výhodu, náskok, výhru, vytváření tak dojem na jiné listovači (scanners): žádný motiv není dostatečně silný na to, aby patřili do některé kategorie

17 News relases, press relases, tiskové zprávy je možné doručit i přes tiskovou agenturu mnohé mají speciální PR servis. Jedna z nejstarších a největších je PR Newswire, funguje od roku 1954, podobně fungují i rozhlasové news relases, automatické telefonické bulletiny, oznámení ve veřejném zájmu (PSA: public service announcement v USA), nebo video news relases a satelitní mediální túry (v USA hlavně v prezidentských volbách).

18 V PR by měli cyklicky probíhat činnosti: plánování a stanovení cílů, průzkum, stanovení strategie a programu, pak i metod realizace a uskutečnění programu a nakonec hodnocení výsledků a monitoring. Působení médií na publikum, vysílání, se označuje pojmem broadcasting (široké působení), PR můžeme označit jako narrowcasting (úzké působení) a znamená to, že tento marketingový nastroj poskytuje o mnoho přesnější komunikaci s veřejnosti, jemnější a citlivější nástroj působení na lidské chování.

19 Každá komunikace však musí překonat tři základní úskalí: selektivní pozornost: příjemce nevěnuje pozornost jedinému médiu, řešením je atraktivita poselství selektivní zkreslení: příjemce si obsahy interpretuje různě, řešením je jednoduchost a jednoznačnost poselství selektivní zapamatování: příjemce si nezapamatuje celý obsah, řešení je opakování poselství

20 Pomůcka 7C efektivní komunikace: 1. Credibility: důvěryhodnost poselství, kompetentnost zdrojů 2. Context: reálnost poselství, konkrétní situace 3. Content: obsah odpovídá poselství hodnotám příjemce? 4. Clarity: jasnost a srozumitelnost 5. Continuity & Consistency: kontinuita a konzistence poselství 6. Channels: kanály, které příjemce respektuje; ke kterým má vztah 7. Capability: schopnosti příjemce

21 Obrácená pyramida a zpravodajské otázky (5W 1H) 5 W a 1 H v angličtině znamená kdo, co, kdy, kde, proč a jak (who, what, when, where, why and how) a tvoří základní informace ve zprávě (sdělení), které chceme zprostředkovat nebo dostáváme. Zamyslete se nad tím, co přesně chcete zprávou sdělit a konkrétní informace uveďte jasně tvoří nejen hlavičku zprávy o vaší komunikaci, ale zůstává v komunikačním oběhu i tehdy, pokud se celé sdělení zkracuje, protože se postupuje od konce od nejmíň důležitých informací. zdroj:

22 Teorie obrácené pyramidy a zpravodajských otázek (5W 1H) Napište zprávu (sdělení) v rozsahu dvě až tři věty a použijte princip obrácené pyramidy (seshora dolu) tak, že nejdůležitější informace budou na začátku. Zpráva v tomto stylu se někdy nazývá i sumář novinové hlavičky nebo anotace tento princip psaní se v angličtině označuje jako BLUF: "Bottom Line Up Front Zpráva se může končit výkopem (kicker) závěrem, který má být následován konáním, akcí, popsanými v článku po přečtení pyramidové anotace.

23 Účinky masové a mediální komunikace Především lze účinky médií rozdělit na procesy krátkodobé a dlouhodobé změny. Z těch krátkodobých uvádí Dennis McQuail následující: účinky kognitivní (týkající se poznávání a tvorby názorů), afektivní (vztahují se k postojům a pocitům), a dopady na jednání.

24 McQuail rozděluje účinky na krátkodobé a dlouhodobé a na záměrné či neplánované. Mezi krátkodobé plánované účinky podle něj patří individuální odezva, mediální kampaň, dozvídání se zpráv. Mezi dlouhodobé plánované účinky patří šíření pokroku, šíření zpráv, šíření inovací, distribuce vědomostí. Mezi krátkodobé neplánované účinky McQuail zařazuje individuální reakce, kolektivní reakce a mezi dlouhodobé neplánované účinky zařazuje sociální kontrolu, socializaci, vyznění události, definování reality, institucionální změnu, kulturní změnu.

25 Krátkodobé plánované účinky: individuální odezva, mediální kampaň, dozvídání se zpráv Krátkodobé neplánované účinky: individuální reakce, kolektivní reakce Dlouhodobé plánované účinky: šíření pokroku, šíření zpráv, šíření inovací, distribuce vědomostí Dlouhodobé neplánované účinky: sociální kontrola, socializace, vyznění události, definování reality, institucionální změna, kulturní změna Které a jak ovlivňuje PR?

26 Publikum masové a mediální komunikace Původ publika v lidech Lidé se sdružují z různých důvodů a s různým cílem. Tak se třeba sejdou občané malého města a vytvoří veřejnou sféru, nebo věřící v kostele za účelem slavení rituálu, nebo etnická menšina s podobným záměrem. Podobně se sejdou příznivci nebo odpůrci politické strany nebo jiné instituce a jsou schopni a připraveni jednat. Mezi jednotlivými členy publika existují vztahy a vazby, stejně tak mezi publikem a médiem.

27 Tento typ publika se vyznačuje nějakým druhem členství a má sklon aktivně reagovat na mediální komunikaci (čím se spíš přibližuje charakteristikám skupiny viz H. Blumer). Jiným typem publika je seskupení lidí se stejným vkusem (rybáři, zahrádkáři, atd.). Není to již publikum jako sociální skupina, ale soustava jednotlivců se společnou preferencí, spotřebitelským chováním.

28 Původ publika v médiích Kultura vkusu seskupení lidí se stejnou preferencí, kterou ale vytváří médium, mediální komunikace (fanklub seriálu, hudebního stylu, mediální celebrity, atd.). Toto publikum má charakteristiky mediálního masového publika: rozptýlenost, (relativní) anonymitu, nestálost (proměňuje se v čase podle aktuálních preferencí: Esmeralda versus Manuela). Podle Fiskeho to ukazuje plodnou sílu publika, publikum si zvýznamňuje mediální materiály, lidé je nechávají prožívat i mimo média v realitě (třeba módním napodobováním). Publikum kanálu, média, značky je cílem marketingových aktivit (budování důvěry, loajality, předvídatelnosti).

29 Charakteristika masové komunikace a masového publika: asymetrie, ztráta zpětné vazby neosobnost, selektivita rozsah, dosah, permanentnost jednosměrný tok (názorový vůdce) standardizovaný obsah, symboly (produkty) profesionalita komunikátorů (instituce) technická závislost, komplexnost (kódování, dekódování) společenské důsledky (agenda setting, sociální konstrukce reality...) nízké nároky (nejnižší společný jmenovatel)

30 Aktivní a pasivní publikum Podle J. Ftorka se rozlišuje aktivní a pasivní publikum: aktivní filtruje mediální obsah a kriticky si vybírá (diskomunikace, opoziční čtení, mediální kompetence), používá vlastní interpretaci, dekóduje, řídí se vlastní zkušeností (epistemické kompetence), má vzdělání (gramotnost), je interaktivní. pasivní bezbranné Ftorek Jozef. Public relations jako ovlivňování mínění. Třetí, rozšířené vydání. Praha: Grada, s. ISBN s Publikum jako trh je předmětem inzerce a marketingové komunikace (reklama, PR). Je spíše objektem a pasivní složkou plánů, strategií.

31 Publikum jako trh: množina individuálních spotřebitelů, je vymezené ekonomickými kritérii, mezi členy trhu nejsou žádné vnitřní vazby, neexistují žádné sociální anebo normativní vztahy ke komunikačnímu zdroji, neexistuje vědomí identity publika, výzkum se zaujímá o velikost trhu a individuální chování jeho členů. Luha, Marián. Masová komunikácia na zjedenie. [online] Dostupné elektronicky na:

32 Mediální publikum J. Ftorek uvádí vztah mezi médii, jejich publikem a inzerenty: vysoká čtenost, poslechovost, sledovanost = vyšší příjem z inzerce = vyšší zisk Sleduje se: prodaný počet výtisků vs. nezávisle ověřený náklad (remitenda-neprodané, rozpoznání značky/image, atd.) čtenost (stupeň identifikace), poslechovost, sledovanost hodnocení (rating), jenž udává procentuální počet diváků, kteří poslouchali nebo sledovali v daný čas konkrétní pořad (ze všech, kdo mají funkční přijímač) celkový podíl na trhu (share) podíl ze všech, kteří měli v daném čase zapnutý přijímač a sledovali nebo poslouchali konkrétní pořad Ftorek Jozef. Public relations jako ovlivňování mínění. Třetí, rozšířené vydání. Praha: Grada,

33 Mediální publikum příklad na rating _ html

34 Mediální publikum příklad na share (podíl)

35 Účinky masových médií Individuální prvky: emocionální charakteristika vzdělání socio-ekonomické postavení posouzení důvěryhodnosti zdroje (dvoustupňový tok) dostupnost alternativních informací kvalita informace zkušenosti a psychický stav příjemce (podnět-reakce percepce recepce) Ftorek Jozef. Public relations jako ovlivňování mínění. Třetí, rozšířené vydání. Praha: Grada, s. ISBN s

36 Účinky masových médií Trojúhelník důvěryhodnosti podle J. Ftorka Ftorek Jozef. Public relations jako ovlivňování mínění. Třetí, rozšířené vydání. Praha: Grada, s. ISBN s. 161.

37 Účinky masových médií Kvalita důvěryhodnost informace (zdroje) aktuálnost forma podání (styl projevu) kulturní status média (rámcování, soukromé vs. veřejnoprávní médium) technické možnosti vysílače (šum, digitální přenos, atd.) slučitelnost vysílaných estetických, ideologických a jazykových kódů s kódem příjemce Ftorek Jozef. Public relations jako ovlivňování mínění. Třetí, rozšířené vydání. Praha: Grada, s. ISBN s

38 Účinky masových médií Prostředí příjmu zkušenost příjemce: věk, vzdělání, sociální postavení, praxe, pohlaví momentální fyzická a psychická kondice (selektivita) přístupem ke kódu podavatele (gramotnost a existence přijímače; anténa a přenosová soustava) slučitelnost kódů (politický, mravní, jazykový, atd.) Ftorek Jozef. Public relations jako ovlivňování mínění. Třetí, rozšířené vydání. Praha: Grada, s. ISBN s. 163.

39 Účinky masových médií Dostupnost alternativních informací zdrojem jiné než mainstreamové média, názoroví vůdci, blízké osoby, svědek události rychlost informování (i profitu) probírání informací, propaganda, PSYOP, atd. sdělení může vyvolat množství účinků, protože prostředí, kam sdělení proniká, je silně proměnlivé a neurčité Čím je důvěryhodnější zdroj sdělení a čím méně existuje protichůdných alternativních zdrojů informací (včetně vlastní zkušenosti recipienta), tím je větší pravděpodobnost, že sdělení vyvolá stejný, rovnoměrný účinek a požadované, podavatelem preferované chování na straně. Ftorek Jozef. Public relations jako ovlivňování mínění. Třetí, rozšířené vydání. Praha: Grada, s. ISBN s. 163.

40 Přesvědčování: Analýza chybných argumentací Neformální logika ukazuje zejména možnosti nekorektní argumentace. Za chybnou, tzn. nekorektní argumentaci se považuje ten způsob vyvozování, který se odchyluje od pravidel formální logiky. Přehled chybných argumentací: Kvazi-argumentace Argumentace s jazykovými vadami Logicky chybné argumentace Argumentace s chybějícími argumenty Argumentace s presumptivní nebo komplexní otázkou Slabě induktivní argumentace Argumentace se zmanipulovatelnou tezí Argumentace s chybnými argumenty podle NYTROVÁ, Olga - PIKÁLKOVÁ, Marcela. Etika a logika v komunikaci. Praha: UJAK, E-výuka pro logiku. [online] Dostupné elektronicky:

41 Analýza chybných argumentací Kvazi-argumentace Kvazi-argumentace neboli využití psychologických prvků je způsobem nekorektní argumentace. Mezi kvazi-argumentaci patří: Vyhrožování, neboli argumentace holí Vydírání působením na city Společenský apel Individuální apel neboli argumentace k člověku Argumentace dovoláním se autority podle NYTROVÁ, Olga - PIKÁLKOVÁ, Marcela. Etika a logika v komunikaci. Praha: UJAK, E-výuka pro logiku. [online] Dostupné elektronicky:

42 Analýza chybných argumentací Kvazi-argumentace Vyhrožování, neboli argumentace holí Může být fyzické i psychické, oba druhy nesou souhrnně název argumentace holí (agrumentum ad baculum). Fyzické vyhrožování, slovní nebo skutečné, je nejprimitivnější formou kvazi-argumentace. Prvkem ovlivnění je strach z fyzické/tělesné újmy. Psychické vyhrožování je mírnější formou, pořád jde však o vyhrožování. Prvkem ovlivnění je strach z odepření něčeho, co považuje daný systém za důležité. Běžné formulace vyhrožování: Když mi nepůjčíš..., tak Když mi nedovolíš... Když nebudeš souhlasit s... Jestliže mi dáte pětku, budu doma potrestán Forma: Jestliže negace (tvrzení A, tj. to co chce argumentující dosáhnout), pak (tvrzení B, tj. vymodelování strachu). podle NYTROVÁ, Olga - PIKÁLKOVÁ, Marcela. Etika a logika v komunikaci. Praha: UJAK, E-výuka pro logiku. [online] Dostupné elektronicky:

43 Analýza chybných argumentací Kvazi-argumentace Vydírání působením na city Odlišné od psychického vyhrožování. Citové vydírání patří k častým prostředkům vynucovaných důkazů pozornosti, náklonnosti či lásky. Používá formu medu ne biče. Běžné formulace citového vydírání: Jestli mě máš opravdu rád(a), tak... Na důkaz své náklonnosti uděláš... Jestliže mě opravdu vnímáš, pak... Když je pro tebe důležitý ten zápas, tak Forma: Jestliže (tvrzení A, tj. formulace hodnoty), pak (tvrzení B, tj. čeho chce argumentující dosáhnout). podle NYTROVÁ, Olga - PIKÁLKOVÁ, Marcela. Etika a logika v komunikaci. Praha: UJAK, E-výuka pro logiku. [online] Dostupné elektronicky:

44 Analýza chybných argumentací Kvazi-argumentace Společenský apel Využívá při argumentaci zejména vlastnosti těch, kterým je argumentace určena, s cílem dosáhnout přístupnosti k přijímání argumentů či protiargumentů. Společenský apel lze vést přímou výzvou My/Vy jako Češi, křesťané, zemědělci,... Společenský apel lze vést působením na vlastnosti společné skupině Kdo je mladý a kdo se rád moderně obléká, ten... (módnost, mladost) Forma: Každý prvek množiny má danou vlastnost. Každý (mladý člověk se rád obléká). Já jsem (mladý člověk). Já se (rád oblékám). podle NYTROVÁ, Olga - PIKÁLKOVÁ, Marcela. Etika a logika v komunikaci. Praha: UJAK, E-výuka pro logiku. [online] Dostupné elektronicky:

45 Analýza chybných argumentací Kvazi-argumentace Individuální apel (argumentace k člověku) Útok na ty, se kterými nebo proti kterým se argumentuje, způsobem hledání v nějakém tvrzení třeba jen zdánlivého rozporu s něčím, co dotyčný pronesl nebo tvrdil, či jen připustil dříve, nebo s čím se ztotožňuje. Nejčastějšími prostředky takového argumentování jsou urážka, podezírání a obviňování. Argumentace dovoláním se autority Běžné formulace dovolání se autority: tatínek/maminka říká, že... pan učitel povídal, že... podle našeho ředitele/ministra... každé dítě ví... jak jistě víte, jsem... jak jste se mohl přesvědčit,... při vašem vzdělání... (jako autorita může být použita třetí osoba, řečník sám i oponent) podle NYTROVÁ, Olga - PIKÁLKOVÁ, Marcela. Etika a logika v komunikaci. Praha: UJAK, E-výuka pro logiku. [online] Dostupné elektronicky:

46 Analýza chybných argumentací Argumentace s jazykovými vadami Mezi argumentaci s jazykovými vadami patří: používání víceznačných slov používání víceznačných vět používání záměn částí a celku záměna významu tvrzení zdůrazněním slov, chybnou interpretací slovních tvarů podle NYTROVÁ, Olga - PIKÁLKOVÁ, Marcela. Etika a logika v komunikaci. Praha: UJAK, E-výuka pro logiku. [online] Dostupné elektronicky:

47 Analýza chybných argumentací Argumentace s jazykovými vadami Mezi argumentaci s jazykovými vadami patří: používání víceznačných slov Aristoteles: Protože dobro je to, co musí být, ale protože zlo musí být také, tak zlo je vlastně dobro Musí být (je použito ve dvou významech) 1. to, co má být. 2. to, co je nevyhnutelné. Rok co rok se počet propadlých žáků na naší škole zmenšuje. 50% propadlých žáků v roce 1990 nemusí být více než 33% propadlých žáků v roce podle NYTROVÁ, Olga - PIKÁLKOVÁ, Marcela. Etika a logika v komunikaci. Praha: UJAK, E-výuka pro logiku. [online] Dostupné elektronicky:

48 Analýza chybných argumentací Argumentace s jazykovými vadami Mezi argumentaci s jazykovými vadami patří: používání víceznačných vět Žák přesvědčil učitele, že nezná logiku a že není proto dostatečně inteligentní. Kdo nezná logiku není z tohoto tvrzení zřejmé. Věštba kněžky Pýthie pro krále Kroisa: Překročíš-li Halys, zničíš velkou říši (neřekla jakou říši) podle NYTROVÁ, Olga - PIKÁLKOVÁ, Marcela. Etika a logika v komunikaci. Praha: UJAK, E-výuka pro logiku. [online] Dostupné elektronicky:

49 Analýza chybných argumentací Argumentace s jazykovými vadami Mezi argumentaci s jazykovými vadami patří: používání záměn částí a celku Vadná záměna částí a celku chybné složení, chybné rozložení. Víme, že sodík a chlór jsou atomovými částicemi kamenné soli. Protože víme, že sodík a chlór jsou smrtelně jedovaté, tím také víme, že i kamenná sůl je smrtelně jedovatá. (chybné složení) Kamenná sůl je nejedovatá sloučenina, proto i její elementární prvky sodík a chlór jsou nejedovaté. (chybné rozložení) podle NYTROVÁ, Olga - PIKÁLKOVÁ, Marcela. Etika a logika v komunikaci. Praha: UJAK, E-výuka pro logiku. [online] Dostupné elektronicky:

50 Analýza chybných argumentací Argumentace s jazykovými vadami Mezi argumentaci s jazykovými vadami patří: záměna významu tvrzení zdůrazněním slov, chybnou interpretací slovních tvarů Protože máš moje peníze... Může znamenat můžeš jít nakupovat (důraz na máš peníze) nebo nemáš co chodit nakupovat (důraz na moje peníze) XY je právní stát, protože v něm platí zákon. (chybná interpretace slovního tvaru, zákon ve smyslu právo, tj. soubor právních norem.) podle NYTROVÁ, Olga - PIKÁLKOVÁ, Marcela. Etika a logika v komunikaci. Praha: UJAK, E-výuka pro logiku. [online] Dostupné elektronicky:

51 Analýza chybných argumentací Logicky chybná argumentace Argumentace, ve které teze nevyplývá z předpokladů. Nesprávně postavený argument. Dá se dokazovat protipříkladem. Každý, kdo zná logiku, je inteligentní. Někteří žáci naší třídy jsou inteligentní. Někteří žáci z naší třídy logiku znají. podle NYTROVÁ, Olga - PIKÁLKOVÁ, Marcela. Etika a logika v komunikaci. Praha: UJAK, E-výuka pro logiku. [online] Dostupné elektronicky:

52 Analýza chybných argumentací Argumentace s chybějícími argumenty Jsou vynechány předpoklady, které jsou nepravdivé a po jejichž doplnění by byla chybnost celých argumentací patrnější. Protože je studentem filozofické fakulty, má stipendium. (zamlčený předpoklad Každý student filozofické fakulty má stipendium, který je nepravdivý.) Protože bere dětské přídavky, je ženatý /je vdaná. (ne každý, kdo je ženatý/vdaná bere dětské přídavky) podle NYTROVÁ, Olga - PIKÁLKOVÁ, Marcela. Etika a logika v komunikaci. Praha: UJAK, E-výuka pro logiku. [online] Dostupné elektronicky:

53 Analýza chybných argumentací Argumentace s komplexní otázkou Kouříte a pijete kávu? Když odpovíte NE, je jasné co z možností vlastně platí? Komplexní otázka na pravdivost složeného výroku, konkrétně konjunkce. Komplexní otázka na pravdivost složeného výroku, disjunkce podle NYTROVÁ, Olga - PIKÁLKOVÁ, Marcela. Etika a logika v komunikaci. Praha: UJAK, E-výuka pro logiku. [online] Dostupné elektronicky:

54 Analýza chybných argumentací Slabě induktivní argumentace Unáhlené zobecňování Po přistižení českého turisty při krádeži ve Vídni se začaly objevovat česky psaná upozornění, že krást se nemá. Tezi, že všichni Češi kradou nelze obhajovat tvrzením, že někteří Češi byli přistiženi při krádeži. Vynechávání informací Neurčitý subjekt (kdo, co přesně) Neurčitý predikát (jak) Srovnání (ve srovnání s čím) Úsudky (kdo tak usuzuje, na jakém základě tak usuzuje) Nominalizace (dotaz na chybějící informaci návratem ke slovesu) podle NYTROVÁ, Olga - PIKÁLKOVÁ, Marcela. Etika a logika v komunikaci. Praha: UJAK, E-výuka pro logiku. [online] Dostupné elektronicky:

55 Analýza chybných argumentací Slabě induktivní argumentace Zobecňování informací Podmíněnost mohu/nemohu (co Vám brání, co by se stalo, kdybyste to udělali). Podmíněnost musím/nesmím (co by se stalo, kdybyste to udělali/neudělali). Obecné výroky - všeobecné kvantifikátory (dotaz na výjimku, stalo se vůbec někdy, že ) Zkreslování informací Neurčité předpoklady (proč si myslíš, že ) Příčina a následek (jak přesně toto způsobuje toto) Pomyslné čtení myšlenek (jak víš, že ) podle NYTROVÁ, Olga - PIKÁLKOVÁ, Marcela. Etika a logika v komunikaci. Praha: UJAK, E-výuka pro logiku. [online] Dostupné elektronicky:

56 Děkuji za pozornost! PhDr. Peter Jan Kosmály, PhD. V případě nejasností mě kontaktujte na: kosmaly@vip-vs.cz