TURECKÁ REPUBLIKA AGRO-POTRAVINÁŘSKÝ OBCHOD K

Transkript

1 TURECKÁ REPUBLIKA AGRO-POTRAVINÁŘSKÝ OBCHOD K Základní fakta agr-ptravinářském sektru Turecké republiky k Od předešlých agr-ptravinářských analýz, které zpracval ZÚ Ankara, nedšl k žádnému zásadnímu diskurzu, tj. struktura turecké eknmiky se dluhdbě psuvá d agrárníh sektru ve prspěch průmyslvé prdukce, resp. sektru služeb. Nicméně vzhledem ke stále vyské zaměstnansti v tmt sektru (viz tabulka níže) i nadále zemědělství zůstává důležitým brem, jehž rzvji, včetně suvisejících zpracvatelských dvětví, je udělvána stále značná pzrnst. Pdíl pracvních sil v zemědělství a návazných brech v psledních pěti letech pstupně klesal ze 40% až na 23,6% v rce Sučasně je patrné, že snížení pměrnéh zastupení zemědělství jde na vrub nárůstu zaměstnansti v statních dvětvích. Zaměstnanst pdle sektrů: V tisících % V tisících % Zemědělství , ,6 Průmysl , ,4 Stavebnictví , ,0 Služby , ,0 Zdrj: Turecký statistický úřad Turkstat, údaje za 1. Q 2014 nejsu dsud publikvány Celkvý trend tvrby HDP ve vztahu k zemědělství a návazným brům však dznal značně klesající tendenci. V 70. letech minuléh stletí tvřil zemědělství, lesnictví a ryblv až 35% HDP země. V r je t již jen 7,4%, nicméně i tak je zemědělství, ryblv a lesnictví významnu plžku tvrby HDP Turecké republiky a dknce tvří větší prcent HDP než tlik prtěžvaný stavební sektr. Pdíl hlavních sektrů na tvrbě HDP ve srvnání se zemědělstvím: 2012 (pdíl v % HDP) 2013 (pdíl v % HDP) Zpracvatelský průmysl 24,1 25,8 Dprava a kmunikace 14,9 15,3 Velkbchd a malbchd 15,1 15,3 Finanční služby 11,8 12,1 Zemědělství, lesnictví, ryblv 7,9 7,4 Stavebnictví 4,6 4,4 Zdrj: Turecký statistický úřad Turkstat, údaje za 1. Q 2014 nejsu dsud publikvány Až 49,7% území Turecké republiky je zemědělsky bděláván a využíván pr agrární účely, přičemž pdíl v zemích EU-28 tvří 41%. Velká část zemědělské půdy vhdné k zavlažvání a využití se nachází v jihvýchdní, méně rzvinuté části země - jde cca 3,2 mil. ha půdy vhdné pr zemědělské využití z celkvé rzlhy tét blasti, která se dhaduje na 7,5 mil. ha. V případě přistupení Turecké republiky k EU by země bhatila agrfnd EU 39 mil. ha, cž reprezentuje cca 20% zemědělské půdy EU-28. 1

2 2. Vývj agrárníh zahraničníh bchdu Turecka z phledu hlavních a nett dvzních plžek Pdíl imprtu agr-ptravinářských plžek ve vztahu k celkvému dvzu činil v rce ,45%, v nminálním vyjádření t byl 11,2 mld. USD. Ve srvnání s rkem 2012 se mezirčně jednal 4,3% růst dvzu v tmt segmentu. Vývz zemědělských a ptravinářských plžek z Turecké republiky v r činil 16,99 mld. USD, cž ve vztahu k celkvým exprtním výknům turecké eknmiky činí 11,2%, a pr Tureck znamená kladnu bilanci ve výši 5,8 mld. USD. Za první čtvrtletí r dsáhl imprt agr-ptravinářských plžek d Turecka hdnty 2,01 mld. USD, cž ve vztahu k celkvému imprtu činil 3,5% pdíl. Exprtní výkny v blasti agr-ptravinářských plžek v bdbí leden až březen 2014 dsáhly hdnty 1,69 mld. USD, ve vztahu k celkvému exprtu 4,2% pdíl. S hledem na skutečnst, že bdbí sklizně tradičně přichází až v druhém a třetím kvartálu rku, agr-ptravinářský zahraniční bchd Turecka vykázal pasivní sald ve výši 0,32 mld. USD za 1. Q r I přes dčasné negativní sald AZO v prvním kvartálu r. 2014, je Tureck sběstačné v základních zemědělských kmditách (vce, zelenina, cukrvá řepa, lejniny) a sučasně je velká část zemědělské prdukce exprtvána. Tureck je světvá jednička v prdukci a exprtu následujících pldin: lískvých říšcích, fících, meruňkách a třešních. U melunů, lilku, višní je celsvětvě na pzici druhé, resp. třetí pzici u pldin jak jahdy, kaštany, pistácie, vlašské řechy, ččka, zelené fazle, med a paprika. Celkvá prdukce zeleniny a vce Turecké republiky dsáhla v r ,9 mil. tun, zhruba 55-60% prdukce celé EU-28. V těcht kmditách je Tureck vysce kmpetitivní, zejm. v pměru kvalita/cena, a t díky příznivému klimatu a nízké ceně pracvní síly. Tureck je rvněž jeden z největších prducentů a sučasně exprtérů mléka a mléčných výrbků ve svém reginu. Vzhledem ke skutečnsti, že TR firmy (p splnění certifikačních kritérií) jsu d právněny exprtvat mlék a mléčné výrbky d zemí EU, lze predikvat, že exprt těcht plžek bude i nadále významně růst. Hlavními exprtními trhy jsu: Irák, Velká Británie, SRN, RF, Nizzemí, Itálie a Francie. Celkem na agr-ptravinářských plžek je exprtván d 186 zemí světa. Mezi hlavní imprtní plžky d Turecké republiky v ptravinářsk-agrárním sektru v r a prvním kvartálu r patřily: rstlinné leje pr průmyslvé užití (dvz z Ukrajiny, RF, Argentiny), palmvý lej pr průmyslvé pužití (z Malajsie a Indnésie), sójvé bby a sójvé pkrutiny (z USA, Brazílie a Paraguay), siv slunečnice (z EU zemí, Ukrajiny a Mldávie), pšenice (z RF, Kazachstánu a USA), rýže (z USA, RF), hrách (Kanada, Kyrgystán a Čína), kakavé bby (Ghana, Pbřeží slnviny a Kamerun), bílkvinné ptravinvé přípravky, zejm. škrb a škrbvá mučka vč. návazných prduktů (EU, USA a Thajsk), tabák a tabákvé výrbky (z Brazílie, EU a USA), skt (EU, Uruguay a USA) a hvězí mas (čerstvé, chlazené i mražené z EU), dále pak prcesvaná zelenina a vce (knzervvaná, mražená), krmiv pr zvířata (EU zejm.), alkhlické nápje vč. ethyl-alkhlu a fermentvaných prduktů. V menší míře t pak byly extické pldiny jak trpické vce, které nerste v Turecku. Zajímavé bjemy vykazují dvzy siva a semen, a t i zeleniny jak rajčat (z Francie), kurků a nakládaček (USA) a zelí (SRN), přičemž tyt imprty jsu způsbeny nízku a fragmentvanu úrvní technlgické vyspělsti dmácích prducentů. Tureck je i signifikantním imprtérem bilvin, přičemž dmácí prdukce bilvin pkrývá sptřebu z cca 50-60%, a t v závislsti na sezónních vlivech pčasí. Prdukce bilvin se ve srvnání s r zvýšila z 33,4 mil. tun na 39 mil. tun v rce

3 3. Prjekce vývje trhu vč. perspektivních dvzních plžek a investičních příležitstí z phledu uplatnění ČR Zásadním pr rzhdvání českých exprtních subjektů při jejich mžné penetraci tureckéh agrptravinářskéh sektru by měla být skutečnst, že v letech 2014 až 2017 je predikván růst pptávky p ptravinách a nápjích turecké ppulace 6% rčně. Tureck dále v dluhdbém hrizntu, tj. cca 10 let, aspiruje být reginálním ptravinvým, resp. exprtním hubem v rámci zemí Zálivu, BV a Turkických republik. Od r d r vykazvaly následující zbžvé skupiny nejvyšší růstvý ptencinál dmácí turecké pptávky/sptřeby: ryby/mřské pldy +22%, hvězí a skpvé mas +18%, pečiv +17%, bilviny/cereálie +16%, drůbeží mas: +12%, alkhlické a nealkhlické nápje: +11%, mražené pchutiny, tj. zmrzlina: +10%. Dsavadní vývj vzájemné bchdní výměny mezi ČR a Tureckem v ptravinářsk-agrárním sektru vykazuje mírně rstucí tendenci. Od r vzrstl brat vzájemnéh bchdu v tmt segmentu téměř dvjnásbně z hdnty mil. Kč. na hdntu mil. Kč v r Exprtní výkny českých subjektů přitm zaznamenaly růst z hdnty 219 mil. Kč. v r na 348 mil. Kč. v r. 2012, resp. pkles na 292 mil. Kč v r Sald ptravinářsk-agrárníh bchdu je z phledu ČR dluhdbě výrazně záprné v r ve výši -960 mil. Kč až p více než dvjnásbek v r. 2012: mil. Kč, resp mil. Kč v r Za první kvartál r naše exprtní výkny činily 44,9 mil. Kč, imprt d ČR 567,8 mil. Kč, cž znamenal negativní sald bchdní bilance pr ČR ve výši -522,9 mil. Kč. Z phledu českých subjektů v ptravinářsk-agrárním sektru skýtají exprtní příležitsti následující plžky: slunečnicvá semena, sezam, lněné a hřčičné semen, krmiva pr zvířata (kčky a psy) a krmné směsi, škrb a škrbvá mučka vč. návazných prduktů, káva včetně návazných esencí a výtažků z kávy, tabákvé výrbky, ptravinvá aditiva a hmgenizvané ptravinvé přípravky, lepek, pektiny, býčí sperma. Menší bjemy, ale stále příležitsti skýtá exprt papušků a andulek, cukrvinky, nealkhlických a alkhlických nápjů vč. piva, prcesvané zeleniny a vce (knzervvaná, mražená). Rk 2012 a z části ještě rk 2013 vykazval slidní exprtní drive pr české subjekty zabývající se exprtem živéh sktu. Tit vyvezli d Turecka v r skt za celkem 132 mil. Kč (z th 47,4 mil. Kč. tvřil exprt jalvic), resp. v r. 2013, p restriktivním zásahu Ministerstva zemědělství, ptravinářskéh průmyslu a živčišné výrby TR (viz kapitla 3/), však z jasné exprtní jedničky dšl v tét plžce k prpadu českéh vývzu na hdntu puze 64,7 mil. Kč (z th 50,3 mil. Kč jalvice). V prvním kvartálu 2014 nebyl realizván žádný exprt živéh sktu z ČR d Turecka. Další příležitsti, zejm. pak investiční pvahy, suvisející s exprtem živéh sktu, skýtá mžný průnik na turecký trh prstřednictvím investice d chvu a zpracvání sktu. Tent fakt ptvrzuje i skutečnst, že v r byl jen v Turecku realizván v subsektru chvu a zpracvání hspdářských zvířat (vine, bvine) 37 nvých investičních prjektů za 2,7 mld. Kč, v blasti drůbeže t byl 25 prjektů za 2,8 mld. Kč. České knw-hw v blasti rzšiřvání chvu plemennéh i jatečnéh sktu vč. zkušenstí v blasti inseminace a české investiční prstředky mhu genervat, v knsrcinálním přístupu s místními tureckými partnery, i významné příležitsti při vstupu na třetí trhy klních zemí. Rvněž ptravinářské technlgie v blasti zařízení pr mlékárny (v r. 2013: 32 nvých prjektů za 3 mld. Kč), pekárny, knzervárny, mražené ptraviny a ready-t-eat meals představují exprtní či investiční příležitsti. V blasti zpracvání vce a zeleniny byl v r realizván 49 prjektů v celkvé hdntě 2,15 mld. Kč. 3

4 I když nákupní chvání tureckéh sptřebitele vykazuje stále znaky tradicinalismu, rganizvané velké malbchdní frmáty jak hypermarkety, supermarkety, cash & carry a discunt řetězce zaujímají na trhu stále větší pdíl na úkr tzv. tradiční frmy malbchdní sítě - nezávislých, rdinných firem - bchdů, tzv. bakkal, tevřených tržišť bazarů, které rčně cca 4% ustupují výše uvedeným mderním frmám prdeje. Pprvé v rce 2011 byl Tureck zařazen dle výsledků studie pradenské agentury AT Kearney mezi tp ten destinací z 30 emerging markets, a t z phledu atraktivnsti a ptenciálu investice d malbchdní sítě. Vzhledem k rstucímu ptenciálu v tmt segmentu se pak jeví jak příhdné i mžné investice českých subjektů stran akvizice v blasti mderních frem malbchdní a velkbchdní sítě. Mim standardní a již prvěřené české vývzní kmdity z ČR d Turecka lze spatřvat v agrptravinářském bchdě a návazných sektrech i následující blasti: účast českých prducentů vakcín hspdářských zvířat na vypisvaných státních tendrech, buducí prjekt značení hspdářských zvířat elektrnickými ušními visačkami, mžnsti vzájemné výměny infrmací v blasti eklgickéh zemědělství a rganické prdukce, blast genetických zdrjů, expertní splupráce výzkumných institucí. 4. Aktuální pdmínky uplatnění na trhu (restrikce, dvzní překážky z phledu ČR) Od minulé aktualizace předmětné analýzy stále existují v nezměněném rzsahu stejná dvzní mezení týkající se imprtu živéh sktu d Turecka, která v knečném důsledku v prvním kvartálu r český exprt zmrazila na fakticku nulu. Jedná se velmi diskutvané patření (v platnsti d července 2013), kdy turecká strana zavedla v návaznsti na Smallenberg virus tzv. Ddatečné prhlášení k veterinárnímu svědčení pr vývz sktu. P sérii diplmatických nót ZÚ Ankara a SVS ČR je tt nařízení stále v platnsti a limituje české exprtéry živéh sktu. Jde v pdstatě zástupný argument, nedpvídající klasifikaci mezinárdní veterinární rganizace OIE, jehž půvd tkví v chranářské plitice tureckých prducentů. Setrvalým prblémem v blasti dvzních překážek je rvněž nedstatečná chrana bchdních značek, resp. prblém chrany duševníh vlastnictví (IPR - i v ptravinářském sektru), neustále se měnící celní sazby na agr-ptravinářské prdukty, zejm. pak u masa a nesprávné uplatňvání kvót u zpracvaných zemědělských prduktů. Bezcelní kvóty na zpracvané zemědělské výrbky s EU půvdem jsu spravvány systémem first cme first served, cž generuje nestandardní pdmínky tureckých rgánů pr přidělení, většinu na úkr zahraničních exprtérů. 5. Aktualizace prjektů na pdpru dvětví zemědělství a ptravinářství V rce 2014 je stále ještě v platnsti Strategický plán na rky 2010 až 2014, bsahující 6 strategických pilířů: Zemědělská prdukce a sběstačnst, Bezpečnst ptravin, Nezávadnst rstlinné a živčišné prdukce, Rzvj venkva, Rzvj institucí, jež determinují 38 strategických cílů směřujících k plné ptravinvé sběstačnsti, záruce zdravé prdukce, zachvání bezpečnsti ptravin, rzvje zemědělské infrastruktury, rzvje pddimenzvaných a zastalých zemědělských (venkvských) reginů. Vládní prgramy na pdpru zemědělství a ptravinářskéh průmyslu spčívají v systému subvencí, pdpry na nákup paliv, siva, státní ingerence v blasti výkupních cen zemědělských pldin. Jsu směřvány na dmácí subjekty, a t zejména v značně zdecimvaných subsektrech agr- 4

5 ptravinářskéh sektru, jak jsu siva a semena, rganická prdukce a živčišná výrba, mezi základní patří tat: pdpra tradičních pldin s vyským ptencinálem v jedntlivých blastech (zde jsu garantvány min. výkupní ceny u např. čaje, livvéh leje a sójvých bbů) pdpra živčišné výrby - subvence pr prducenty sktu (350,- TL/ks), vcí/kz (20 TL,- /ks), mřských kunů (0,85 Tl/ks) pdpra rganické prdukce (nad rámec pdpry živčišné prdukce, viz výše, je pskytván prducentům dalších 50%, tj. u sktu z bi farem + 150,- TL/ks, vce/kzy +10,- TL/ks. U rganické prdukce vce a zeleniny jsu subvence stanveny na 5,- TL/ar. pdpra prducentů siva a semen (brambry 4,- TL/ar, sója 2,- TL/ar) refundace nákladů suvisející s pradenství prducentům až d výše 600,- TL Stranu zájmu českých pdnikatelských subjektů v blasti agr-ptravinářskéh sektru by neměly zůstat prjekty multilaterální rzvjvé pmci EU Turecku, resp. tendrvá řízení v rámci prjektů předvstupní pmci, tj. prgramů IPA II (Instrument fr Pre-Accessin Assistance) na prgramvací bdbí , zahrnující i blast zemědělství a rzvj venkva. Infrmace nvých výběrvých řízeních budu zveřejňvány na internetvých stránkách k tmu zřízené státní turecké implementační agentury Central Finance and Cntracts Unit ( Její stránky bsahují i pdrbný návd a pdmínky pr přihlašvání d výběrvých řízení a vzry ptřebných dkumentů. Zvláštní pzrnst je třeba klást na vyhledávání v plžce Frecast, která indikuje v něklikaměsíční lhůtě dpředu, že bude vypsán tendr. Výběrvá řízení prbíhají s hledem na majritní prstředky EU dle regulí EU. Další infrmace k tét prblematice jsu zveřejněny na internetvých stránkách Delegace EU (DEU) v Turecku ( v ddíle EU Funding in Turkey. Vypracval: Ing. Arnšt Kareš, DEK ZÚ Ankara 5