Hodnocení vzdělávání na vysoké škole absolventy Výsledky šetření REFLEX Radim Ryška a Martin Zelenka

Transkript

1 Sociálně-ědní ýzum ysoé šoly, demici, studenti, eřejnost sborní příspěů Olomouc Hodnocení zděláání n ysoé šole bsolenty Výsledy šetření REFLEX Rdim Ryš Mrtin Zelen Inoce studijních oborů Sociologie Politologie eropsá studi souldu s potřebmi trhu práce, r. č. CZ.1.07/2.2.00/ INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Tento projet je spolufinncoán Eropsým sociálním fondem státním rozpočtem Česé republiy.

2 Shrnutí Celoě se uzuje, že oproti šetření z rou 2006 došlo něterým posunům. Zčíná se projeot, že studentů přibýá že se n ysoých šolách zyšuje podíl bsolentů středních šol. Snížil se t npříld ochot studot nd penzum poždoné pro složení zouše snížil se zájem usilot o co nejlepší známy. Ve ětšině ýpoědí se projeují zntelné rozdíly mezi ýpoěďmi bsolentů jednotliých ysoých šol. To je do jisté míry dáno již tím, jcí studenti n ysoé šoly stupují. Ztímco n VŠCHT, Unierzitu Krlou Msryou unierzitu stupuje íce než 70 % bsolentů gymnázií, u osttních šol je to oolo poloiny u technicých ysoých šol pochopitelně ještě méně, protože tm směřují e ětší míře bsolenti středních odborných šol. Rozdíly mezi šolmi jsou té dány oboroým složením posytoného studi n jednotliých šolách, protože rozdíly mezi supinmi oborů jsou mnoh sledoných oblstech znčné. Kromě ýrzných rozdílů celoém změření studi preferoných způsobech ýuy je tomu t npříld u celoé doby ěnoné studiu zejmén příprě n zoušy. Studenti léřstí prá ěnují e zoušoém období příprě n zoušy 37 hodin týdně oproti průměrným 24 hodinám n osttních šolách. Absolenti hodnotili té litu sých yučujících litu fult. Jo ndprůměrný oznčili podíl elice litních yučujících n šech fultách bsolenti VŠCHT, VŠB-TU Unierzity Hrdec Králoé. Pouze u VŠCHT hodnotili její bsolenti šechny fulty jo ndprůměrně litní, íce než 70 % fult bylo oznčeno jo ndprůměrně litních ještě u Msryoy unierzity, ČVUT Krloy unierzity. Rozptyl mezi šolmi je j hodnocení lity učitelů, t lity fult eliý. Změření studijního oboru bylo zoumáno pomocí šesti chrteristi. Ve sronání s osttními eropsými státy se uzuje, že je studium n česých ysoých šolách nímáno spíše jo méně náročné demicy méně prestižní. Je íce změřené n budoucí profesní upltnění, změstntelé íce ědí, co je obshem studi, š olnost při sestoání studijního obshu je spíše menší. Jo nejnáročnější je nímáno studium léřstí. To je té nejíce změřené n budoucí profesní upltnění, jeho bsolenti zároeň pociťoli minimální olnost při sestoání studijního progrmu. Podle bsolentů toho nejíce změstntelé ědí o studiu pránicých oborů, teré té má nejyšší demicou prestiž. Tu má nop nejmenší studium zemědělsých oborů to i díy tomu, že je požoáno z nejméně náročné. Nejětší olnost pnol při sestoání studijního progrmu informticých oborech. Způsoby ýuy učení byly posuzoány pomocí deseti dílčích spetů ýuy. Zřetelně se uzuje, že n česých ysoých šolách je e sronání s osttními zeměmi lden stále poměrně elý důrz n trdičnější způsoby ýuy. Projeuje se to preferoání yučoání teoreticých znlostí oproti zísáání prticých doedností zušeností. Málo prostoru dostájí hlní nástroje nbýání prticých doedností zušeností prxe oboru, stáže účst n ýzumných projetech. Během posledních let polesl důrz n přednášy n učitele jo hlní zdroj informcí. Nebylo to š nhrzeno modernějšími způsoby ýuy, jo je práce e supinách, účst n projetech lstní řešení problémů. Způsoby ýuy se přirozeně liší mezi jednotliými obory. T je při ýuce umělecých oborů preferoán práce e supinách, učení se účstí n projetech, lstní řešení problémů ústní prezentce studentů. V přírodních ědách hrjí hlní roli přednášy účst e ýzumných projetech, e strojírensých oborech je zásdním zdrojem informcí učitel. Léřsé zdrotnicé obory jsou ýrzně změřené n prxi, humnitních oborech je preferoán teorie, ytáření lstních textů písemných mteriálů. Pro hodnocení lity studijní nbídy, podmíne studi ýuy ze strny bsolentů bylo použito šest tegorií. Absolenti průměru hodnotí lépe odbornou didticou část ýuy než prticou. T se níc mezioboroě mezi šolmi ýrzně liší. Nejlépe ji hodnotí bsolenti umělecých oborů. Didticá odborná část ýuy je nejlépe hodnocen bsolenty přírodních ěd. Prticy n šech šolách e šech oborech je poměrně pozitině hodnocen systém orgnizce studi. Kldně nímjí bsolenti i možnosti ombinot studium s jinými tiitmi, jo jsou změstnání či rodinné poinnosti. Výrzně omezeni byli tomto ohledu jen bsolenti léřsých zdrotnicých oborů. Pozitině jsou té nímány možnosti onttů s učiteli spolužáy, i dyž npříld oborech umělecých o poznání lépe než pránicých. Nepříliš dobře nímjí bsolenti úroeň ýuy cizích jzyů nejlépe je hodnocen humnitních oborech, nejhůře e stebnicých.

3 O celoé spoojenosti se studiem ypoídá hodnocení bsolentů, zd by olili opět studium n stejné šole e stejném oboru. Od rou 2006 se ýsledy nezměnily dě třetiny česých bsolentů pět let po zísání diplomu sého rozhodnutí studot nelitují neměnily by olbu šoly ni oboru studi. Podíl těch, do by se rozhodl nestudot ysoou šolu ůbec, zůstáá zcel znedbtelný. Jo nejspoojenější s olbou sého oboru se jeí bsolenti informticých oborů prá. Mezi šolmi se nenchází žádná, de by si studium nechtělo zopot lespoň 60 % jejích bsolentů. Ve íce než 85 % by studium n stejné šole olili bsolenti ČVUT, VŠE VUT. Nejdůležitější uztele pro šechny zúčstněné eřejné státní ysoé šoly pro studijní obory typy studi jsou přehledně shrnuty záěrečné tbulce. Všechny nlyzoné uztele pro zúčstněné šoly, oboroé supiny typy studi jsou e stžení n webu SVP PedF. O šetření REFLEX 2010 Šetření relizoné rámci projetu REFLEX 2010 se týá bsolentů blářsých mgistersých zdělácích progrmů ( mezinárodní lsifici progrmů ISCED 5A) n eřejných, státních i souromých ysoých šolách z let Dotzoáni byli tedy 4 ž 5 let po zísání diplomu. Vymezení zoumných bsolentů t odpoídá i oběm předchozím šetřením. Hlním nástrojem projetu REFLEX 2010 pro zísání informcí o změstntelnosti upltnění bsolentů n prconím trhu hodnocení zísného ysoošolsého zdělání je dotzní, terý je do určité míry obdobný jo dotzníy z obou mezinárodních šetření letech Do onečné podoby dotzníu se promítlo roněž řešení indiiduálního projetu národního Q-RAM, jehož rámci se připruje národní soust lificí pro terciární zděláání. Něteré otázy dotzníu REFLEX 2010 přibližují záldní struturu Národního rámce lificí pro terciární zděláání (cyly zdělání, odborné znlosti, doednosti obecné způsobilosti). V roce 1998 se rámci projetu CHEERS rátily yplněné dotzníy od íce než 3 tisíc bsolentů ysoých šol roce 2006 se při řešení projetu REFLEX podřilo zíst odpoědi od téměř 7 tisíc bsolentů. V roce 2010 byly rámci projetu REFLEX 2010 zísány odpoědi íce než 8 tisíc bsolentů. Chrteristiy studentů ysoých šol Absolenti dotzníu roněž uáděli, jou střední šolu bsololi před stupem n ysoou šolu j dobrými studenty n střední šole byli e sronání s osttními spolužáy. Zde užujeme hlní supiny šol, odud studenti n ysoou šolu přišli, tj. gymnázi, střední odborné šoly (dále SOŠ) i onzertoře střední odborná učiliště s mturitou (dále SOU s mturitou). Je třeb mít n pměti, že se jedná o bsolenty z rou , tedy, že stupoli n ysoou šolu prní poloině minulého desetiletí; od té doby se podíly mezi jednotliými typy bsoloné střední šoly změnily. Ztímco n technicé ysoé šoly přichází ýrzný podíl bsolentů SOŠ nebo SOU s mturitou, u šířeji orientoných unierzit je ýrzný podíl bsolentů gymnázií. U unierzit je zřetelný rozdíl mezi děm nejětšími unierzitmi, Krloou Msryoou, de byl podíl bsolentů z gymnázií 76, resp. 71 %, osttními unierzitmi, u nichž se podíl studentů z gymnázií pohybol oolo 50 %. Mezi technicými ysoými šolmi se ýrzně odlišuje VŠCHT, de byl podíl z gymnázií ještě yšší, celých 81 %. Více než 50% podíl bsolentů gymnázií byl té u ČVUT Unierzity obrny. U osttních technicých ysoých šol přežol podíl bsolentů SOŠ, přitom u VŠB TU Technicé unierzity Liberci přesáhl 10 % i podíl bsolentů mturitních oborů SOU. Stejně ysoý podíl bsolentů gymnázií jo n VŠCHT byl té u brněnsé Veterinární frmceuticé unierzity (81 %). Obráze o tom, jcí studenti chodí n teré šoly, si můžeme doplnit n záldě jejich sebehodnocení, teré proedli odpoědi n otázu, j dobrými studenty n střední šole byli e sronání s osttními spolužáy: přitom jejich hodnocení bylo od 5 mnohem lepší po 1 mnohem horší. Je smozřejmě obtížné ombinot hodnocení mezi jednotliými typy šol, protože j npříld z ýsledů projetu PISA íme, průměrné ýsledy studentů gymnázií jsou lepší než SOŠ, těch zse lepší než SOU s mturitou. Proto se podíáme n ždou supinu středních šol zlášť. Nejlépe se e sronání se spolužáy n gymnáziích se hodnotili bsolenti VŠE, VŠCHT, Unierzity Krloy Veterinární frmceuticé unierzity Brně. Nejhůře se hodnotili bsolenti prdubicé, liberecé, ostrsé ústecé unierzity té bsolenti obou

4 zemědělsých unierzit. Mezi těmi, teří přišli n ysoou šolu ze SOŠ nebo onzertoře, se nejlépe hodnotili bsolenti VŠE, ČVUT, Unierzity Krloy, VŠCHT, JAMU, Ostrsé Msryoy unierzity; nop nejhůře se jo středošoláci hodnotili bsolenti prdubicé, ráloéhrdecé zlínsé unierzity. Dlší supin otáze měl doplnit informci, jcí studenti jsou n jednotliých ysoých šolách. Absolenti odpoídli, jými byli studenty: zd studoli nd yždoné penzum, zd usiloli o co možná nejlepší známy, zd se soustředili předeším n ěci, teré je zjímly, zd sé studium utářeli předeším z hledis budoucí riéry. Z odpoědí plyne, že níc nd yždoné penzum nutné e zoušám studenti obyle nestudují. Mezi studenty mgistersého blářsého studi tom není rozdíl. Zájem dotorndů o studium š přeshuje poždy dné zoušmi. Obdobně je tomu u otázy, zd studenti usiloli o co možná nejlepší známy. Odstup bsolentů dotorsého studi existuje i otázce změření se n ěci zájmu, š není t elý jo u předchozích dou otáze. U obou otáze došlo mírnému polesu oproti šetření z rou 2006, tzn. bsolenti z poloiny minulého desetiletí méně studoli nd yždoné penzum méně usiloli o co možná nejlepší známy. Utáření studi z hledis budoucí riéry je nejbližší bsolentům blářsého studi, zb u bsolentů mgistersého studi je slbší ještě slbší je u bsolentů studi dotorsého. Nd průměrem mezi šolmi jsou otázce studi nd yždoné penzum ýpoědi bsolentů Ostrsé unierzity, Unierzity Plcého, Unierzity Krloy, Msryoy unierzity VŠCHT, pro něž zároeň pltí s ýjimou Msryoy unierzity, že usilují i o co možná nejlepší známy. Nejméně nd yždoné penzum studoli bsolenti ČZU, VUT UJEP, teří zároeň (romě bsolentů UJEP) nejméně usiloli o co možná nejlepší známy. N druhé strně bsolenti VUT, společně s bsolenty umělecých šol (AMU, JAMU) ypoěděli, že se e studiu soustředili předeším n ěci, teré je zjímly. Sé studium utářeli předeším z hledis budoucí riéry předeším bsolenti Ostrsé unierzity, UTB, VŠB TU, MZLU, té hrdecé, olomoucé liberecé unierzity. N druhé strně spet utáření studi z hledis budoucí riéry byl nejméně silný u bsolentů Unierzity Krloy VŠCHT. Dob ěnoná studiu Absolenti se té yjdřoli tomu, oli hodin týdně posledních dou letech sého studi ěnoli jým činnostem během semestru během zoušoého období. Sečteme-li čs ěnoný studijním činnostem (účst n přednášách cičeních, dlší studijní poinnosti jo smostudium, psní prcí pod. přípr n zoušy), p celoý průměr činí průběhu semestru i zoušoého období shodně něco přes 34 hodin. Rozdíl je š e sldbě čsu. Ztímco během semestru ěnují přednášám cičením průměrně 16 hodin, šemu, co se dá zhrnout pod dlší studijní činnosti, necelých si 11,5 hod. příprě n zoušy si 6,5 hod., době zoušoého období je čs ěnoán přeážně příprě n zoušy, průměrně 22,5 hod., dlším studijním činnostem (tj. předeším psní různých prcí) 10,5 hod. necelé dě hodiny přednášám cičením. Rozdíly jsou š ýrzné mezi studenty blářsých, mgistersých dotorsých progrmů, mezi obory mezi jednotliými šolmi. Dob ( hod.) ěnoná z týden studiu práci během semestru e zoušoém období Přednášy / cičení Dlší studijní činnosti Přípr n zoušy Práce/ změstnání/brigád Období: semestr zoušoé semestr zoušoé semestr zoušoé semestr zoušoé 16,1 2,9 9,9 9,9 7,1 18,0 21,2 17,4 /Ing. 16,1 1,3 12,0 10,5 6,5 24,2 14,4 11,8 14,1 1,9 15,4 11,4 6,0 19,4 13,3 12,9 Celem 16,1 1,8 11,6 10,4 6,7 22,3 16,2 13,4

5 Oproti ýpoědím bsolentů z počátu minulého desetiletí došlo pěti následujících letech nárůstu doby stráené studijními činnostmi z průměrných necelých 30 hodin týdně n ýše zmíněných íce než 34 hodin. K nejětšímu nárůstu došlo u blářsých progrmů, z 25 n 33 hodin, podobně tomu bylo u mgistersých progrmů z 30,2 n 34,7 hod. u dotorsých progrmů z 31,6 n 35,5 hod. Otáz byl roce 2006 lden ohledně čsu ěnonému studiu celu, tj. bez rozlišení čsu n přednášy, dlší studijní činnosti přípru n zoušy, což mohlo způsobit určité podhodnocení celoého čsu, š zjímé je sronání míry nárůstu celoé doby mezi jednotliými typy studi. Podsttné jsou rozdíly době ěnoné studiu při sronání supin oborů 1. U něterých oboroých supin jsou ýrzné rozdíly mezi blářsými mgistersými studijními obory, proto je nutné je sledot odděleně. U něterých oborů je nižší než průměrná dob ěnoná studiu j u blářsých, t u mgistersých progrmů: Vědy nuy o ultuře umění; Práo, prání eřejnosprání činnost; Humnitní ědy nuy; Eletrotechni, teleomuniční ýpočetní techni. U supiny oborů Zemědělso-lesnicé eterinární ědy nuy je podprůměrná dob ěnoná studiu yzoán pouze u blářsého studi; nop pouze u mgistersých progrmů je tomu t u supin Informticé obory Vzděláání sport. Rozdílné jsou mezi supinmi oborů doby ěnoné jednotliým činnostem. Ztímco přednášám cičením období semestru ěnují mezi blářsými obory nejíce čsu studenti oborech Zdrotnictí, léřsé frmceuticé ědy nuy (21 hod. týdně) Strojírenstí, hornictí hutnictí (19 hod.) oproti průměrným 16 hodinám, období zouše ěnují nejíce čsu příprě n zoušy oborech informticých, přírodoědných, zemědělsých zdrotnicých. Nejíce čsu u mgistersých progrmů se ěnuje přednášám cičením strojírensých osttních technicých oborech oborech léřsých u šech Dob ěnoná studiu u blářsých mgistersých oboroých supin týdně, obory zdělání, 2010 Celem Umění Vzděl. Práo Eonom. Humn. Zdr. Zeměd. Ost. tech. Steb. Eletr. Stroj. Inform. Přírod. Celoý průměr (/Ing. ) /Ing Dob ěnoná studiu hodinách týdně Zrty oborů zdělání: Přírod.: Přírodní ědy nuy, Inform.: Informticé obory; Strojírenstí, hornictí hutnictí, Eletr.: Eletrotechni, teleomuniční ýpočetní techni, Steb.: Stebnictí rchitetur, Ost. Tech.: Osttní technicé ědy nuy (Technicá potrinářsá chemie, dopr spoje pod.), Zeměd.: Zemědělso-lesnicé eterinární ědy nuy, Zdr.: Zdrotnictí, léřsé frmceuticé ědy nuy, Humn.: Humnitní ědy nuy, Eonom.: Eonomie, eonomi dministrti, Práo: Práo, prání eřejnosprání činnost, Vzděl.: Vzděláání sport, Umění.: Vědy nuy o ultuře umění 1 Při torbě supin oborů byl brán ohled zejmén n dosttečné zstoupení oboroé supiny e ýběroém souboru, přičemž se ycházelo z druhé úroně lsifice KKOV, terá zhrnuje 43 oboroých supin. Výsledem je 13 oboroých supin (Přírodní ědy nuy; Informticé obory; Strojírenstí, hornictí hutnictí; Eletrotechni, teleomuniční ýpočetní techni; Stebnictí rchitetur; Osttní technicé ědy nuy (Technicá potrinářsá chemie, dopr spoje pod.); Zemědělso-lesnicé eterinární ědy nuy; Zdrotnictí, léřsé frmceuticé ědy nuy; Humnitní ědy nuy; Eonomie, eonomi dministrti; Práo, prání eřejnosprání činnost; Vzděláání sport; Vědy nuy o ultuře umění).

6 něco nd 19 hodin týdně oproti průměrným 16 hodinám. Srontelně ýznmný čs se š mnoh supinách oborů ěnuje i dlším studijním činnostem (smosttné studium, psní seminární, blářsé, diplomoé práce pod.): npř. u přírodoědných oborů je to 15 hodin týdně oproti necelým 16 hodinám ěnoným přednášám cičením, u supiny Stebnictí rchitetur (14,5 hod., resp. 17,8 hod.), Vědy nuy o ultuře umění (u obou 11,7 hod.) u supiny Humnitní ědy nuy je doonce čs n dlší studijní činnosti delší než n přednášy cičení (12,9 13,5 hod.). Nejíce čsu ěnují příprě n zoušy studenti léřsých pránicých oborů obou přípdech 37 hodin týdně oproti průměrným 24 hodinám léřsých oborech ěnují dojnásobnou dobu oproti průměru šech oborů příprě n zoušy již během semestru. Změření studijního oboru Absolenti byli průzumu požádáni, by soje studium chrterizoli n záldě něoli trzení týjících se celoého změření studijního oboru. Pro ždý z těchto ýroů mohli respondenti uést, do jé míry chrterizuje jejich studijní obor n 5 bodoé stupnici od 1 (rozhodně ne) do 5 (rozhodně no). Celem byli bsolenti dotázáni n šest líčoých chrteristi 2. V následujícím textu je prezentoán podíl bsolentů, teří n jednotlié otázy odpoěděli pozitině; n pětibodoé šále tedy zolili nbídu 4 nebo 5. Vždy je znázorněn pozice ybrných zemí, teré se zúčstnily projetu REFLEX dále pozice Česé republiy, t j yplynul z odpoědí bsolentů e ýzumu REFLEX Pro uázání ribility změření studijního oboru n různých typech šol jsou té znázorněny jednotlié typy studijních progrmů (blářsý, mgistersý dotorsý) oboroé supiny zdělání. V prním grfu jsou znázorněny odpoědi n otázu, do jé míry byl studoný obor požoán z náročný zd byl prestižní z demicého hledis. Z grfu je idět, že bsolenti nímjí tyto dě chrteristiy poměrně podobně. Ademicy prestižnější studium je tedy požoáno čsto z náročnější. Určitě to š neznmená, že by náročnost studi byl postčující podmínou pro jeho prestiž. Npříld Belgii přibližně poloin šech bsolentů uedl, že jejich progrm byl prestižní, ztímco e Frncii, de bsolenti hodnotili náročnost podobně, to byl pouze si čtrtin. Podíl bsolentů, teří požují sůj studijní obor z náročný, podíl bsolentů, teří jej požují z prestižní z demicého hledis, eropsé země 2006, ČR, typy zdělání, obory zdělání, ) (% 60 is d le h50 o é h ic e m40 d í z 30 stižn re p 20 Erop 2006 Česá republi 2010 Typ zdělání Obory studi Estonso Nizozemso Finso ČR 10 ČR 06 Belgie Špnělso Norso Frncie UK Němeco Portuglso Šýcrso Rouso Itálie požoán z náročný (%) Ve sronání s osttními eropsými státy bylo u nás roce 2006 nímáno studium n ysoých šolách spíše jo méně náročné méně demicy prestižní. Během posledních čtyř let bsolenti česých 2 Záldní otáz zněl: Do jé míry ystihuje následující popis bsoloný studijní obor? N ýběr bylo šest trzení: 1. Obor byl šeobecně požoán z náročný; 2. Změstntelé ědí, co je obshem tohoto studijního oboru; 3. Při sestoání obshu studijního oboru pnol olnost; 4. Obor byl široce změřen; 5. Obor byl změřen n budoucí profesionální upltnění; 6. Obor byl prestižní z demicého hledis.

7 ysoých šol o něco lépe hodnotí demicou prestižnost, nímání náročnosti zůstlo zhrub stejné. Poměrně ýrzné zároeň očeáné rozdíly ncházíme mezi jednotliými typy zdělání. S jejich rostoucí úroní roste zntelně j prestiž z demicého hledis, t náročnost. Výrzně lépe než jiných oboroých supinách nímjí demicou prestiž bsolenti prá. V tomto ohledu nop nejhůře nímjí sůj obor bsolenti zemědělstí. Jeho studium je zároeň nímáno jo nejméně náročné. Nejnáročnější se p jeí studium zdrotnictí. Dlší grf zobrzuje zth mezi změřením studijního oboru n profesní upltnění míry, do jé změstntelé ědí, co je jeho obshem. Dlo by se očeát, že tyto d ftory budou spolu úzce souiset, neboť se předpoládá, že ysoošolsé systémy se silnou profesní orientcí podporují pené zby mezi ysoými šolmi změstnteli. Proto je zjímé, že je mezi těmito děm chrteristimi zth reltině slbý. Ačoli existuje eliý rozptyl mezi zeměmi, co se týče toho, j bsolenti nímjí změření sých studijních oborů n budoucí profesní upltnění, rozdíly e znlostech změstntelů o obshu studijních oborů jsou o poznání menší. Podíl bsolentů, teří požují sůj studijní obor z orientoný n budoucí profesní upltnění, podíl bsolentů, teří trdí, že změstntelé ědí, co je jeho obshem, eropsé země 2006, ČR, typy zdělání, obory zdělání, ) (% 80 e m h s b 70 o je c o í, 60 ě d lé 50 te ě stn 40 m z Erop 2006 Česá republi 2010 Typ zdělání Obory studi Špnělso Belgie Frncie Rouso Šýcrso UK Němeco Itálie Estonso Norso ČR 06 Finso Nizozemso Portuglso ČR změřen n budoucí profesní upltnění (%) Česá republi se e sronání s osttními eropsými státy řdí spíše zemím, de bsolenti poměrně čsto trdí, že jejich studijní obor byl změřen n profesní upltnění zároeň, že změstntelé ědí, co je jeho obshem. Absolenti z ýzumu z rou 2010 níc hodnotí ob tyto spety zntelně pozitiněji, než jejich olegoé z ýzumu z rou Poud se podíáme n jednotlié typy zdělání, je jsně idět, že blářsé studijní progrmy jsou e sronání s yššími stupni nímány jo íce změřené n budoucí profesní upltnění, š té zhledem jejich reltiní noosti bsolenti refletují ft, že o mgistersých dotorsých progrmech ědí změstntelé mnohem íce, co je jejich obshem. Z pohledu oboroých supin jsou zdle nejýrzněji nímány jo změřené n budoucí profesní upltnění zdrotnicé obory. N druhé strně spetr se tomto ohledu ncházejí humnitní ědy nuy. Změstntelé jsou podle ýpoědí bsolentů nejlépe obeznámeni s obshem pránicých studijních oborů, nejméně toho nop ědí o obshu humnitních oborů. Třetí grf této části uzuje zth mezi podílem bsolentů, teří trdí, že jejich studijním oboru pnol olnost při sestoání jeho obshu podílem bsolentů, teří se domníjí, že jejich studijní obor byl široce změřen. V souldu s očeááním lze mezi těmito děm chrteristimi njít pozitiní, byť slbý zth: íce olnosti se ysytuje šířeji změřených studijních oborech. Aš smozřejmě široé změření se utomticy neroná ysoé sobodě při ýběru předmětů. Obecně je totiž mír sobody při sestoání si lstního studijního progrmu e ětšině zemí poměrně nízá, průměrná šíře změření je nproti tomu

8 mnohem ětší. Absolenti česých ysoých šol nímjí možnosti při sestoání obshu sého studi jo poměrně ýrzně omezené. Pouze zhrub 20 % z nich souhlsilo s názorem, že jejich studijním oboru pnol olnost při jeho sestoání, to j roce 2006, t roce Jo široce změřený nímlo sůj studijní obor necelých 55 % bsolentů roce 2006 zhrub 50 % bsolentů o čtyři roy později. Při pohledu n grf je té ptrné, že olnost zntelně roste se zdělácí úroní studijního progrmu, nejšířeji změřené jsou p mgistersé studijní progrmy. Mezi jednotliými studijními oboroými supinmi pnuje poměrně ýrzná ribilit, co se olnosti při sestoání obshu týče. Nprosto minimální olnost pnuje zejmén e zdrotnicých oborech, nop podsttně ětší olnost měli bsolenti informticých oborů. V šíři změření jednotliých oborů je rozptyl mezi oboroými supinmi podsttně menší. Výrzněji se ymyjí se sým poměrně úzým změřením pouze ědy nuy o ultuře umění. Podíl bsolentů, teří trdí, že při sestoání obshu jejich studijního oboru pnol olnost, podíl bsolentů, teří trdí, že jejich studijní obor byl široce změřen, eropsé země 2006, ČR, typy zdělání, obory zdělání, ) (% 55 n ě ře m50 z c e širo Erop 2006 Česá republi 2010 Typ zdělání Obory studi Portuglso Belgie Nizozemso Finso Rouso Němeco UK Šýcrso Estonso Norso ČR 06 Špnělso Itálie ČR Frncie olnost při sestoání obshu (%) Způsoby ýuy učení n ysoých šolách Jednou ze záldních otáze, jež se ýzum REFLEX pousil zodpoědět, je to, j n ýuu n ysoých šolách pohlíží jejich bsolenti. V následujícím textu bude uázáno, jým způsobem se yučoání n česých ysoých šolách liší od yučoání jinde Eropě jým změnám došlo posledních čtyřech letech. K těmto účelům ýborně poslouží sd otáze j z šetření REFLEX, t REFLEX 2010, přičemž záldní znění otázy bylo Do jé míry byl e Všem studijním oboru lden důrz n uedené způsoby ýuy? Respondenti si mohli ybrt n 5 bodoé šále s rozshem od 1 (ůbec ne) do 5 (e elé míře). Ztímco roce 2006 bylo toýchto otáze dotzníu jedenáct, roce 2010 jich bylo dnáct. Důležité š je, že deset z nich je u obou šetření totožných, ty byly yužity pro nlýzu 3. V následujícím textu je prezentoán podíl bsolentů, teří n jednotlié otázy odpoěděli pozitině, n 5 bodoé šále tedy zolili nbídu 4 nebo 5. Vždy je znázorněn pozice ybrných zemí, teré se zúčstnili projetu REFLEX dále pozice Česé republiy, t j yplynul z odpoědí bsolentů e ýzumu REFLEX Pro uázání ribility způsobů ýuy n různých typech šol jsou té znázorněny jednotlié typy studijních progrmů (blářsý, mgistersý dotorsý) obory zdělání. Prní grf zobrzuje, do jé míry je při ýuce dáán důrz n přednášy práci e supinách. Je idět, že mezi těmito děm způsoby ýuy existuje negtiní zth. V zemích, de je lden důrz n přednášy, je obyle lden menší důrz n práci e supinách nop. V Česé republice byl roce 2006 důrz n 3 Jedná se o těchto deset způsobů yučoání či učení: přednášy; práce e supinách; účst e ýzumných projetech; stáže, prxe; ýci zísáání prticých doedností zušeností; zísáání teoreticých znlostí; učitel jo hlní zdroj informcí; učení se účstí n projetech, lstní řešení problémů; ytáření lstních textů, písemných mteriálů; ústní prezentce studentů. Respondent měl n pětibodoé šále posoudit, do jé míry byl n uedené způsoby ýuy lden důrz.

9 přednášy e sronání s osttními státy zhrub průměrný. Práce e supinách p byl upřednostňoán poměrně málo. V posledních čtyřech letech došlo n česých ysoých šolách poměrně elému polesu důrzu ldenému n přednášy, š needlo to zýšení důrzu n práci e supinách. Jin řečeno, ztímco důrz n přednášy se dostl ž n úroeň, terou roce 2006 yzolo Nizozemso, důrz n práci e supinách je mnohem nižší, než byl roce 2006 e šech zoumných zemích romě Itálie. Níc se dá čet, že těchto zemích mezi tím došlo ještě dlšímu posunu směrem ýuce změřené n supinu. Mír důrzu n přednášy práci e supinách, eropsé země 2006, ČR, typy zdělání, obory zdělání ) (% 50 á c h in p u s 40 e c e rá p30 20 Erop 2006 Česá republi 2010 Typ zdělání Obory studi Špnělso Nizozemso ČR 10 Finso Frncie Rouso UK Němeco Belgie ČR 06 Šýcrso Estonso Itálie Portuglso Norso přednášy (%) Obdobný zth jo mezi důrzem n přednášy důrzem n práci e supinách lze pozorot mezi ýuou změřenou n učitele jo hlní zdroj informcí učením změřeném n účst n projetech lstním řešení problémů. Česá republi ptřil roce 2006 zemím, de role učitele při ýuce byl mnohem podsttnější než role projetů lstních řešení problémů. Stejně jo předcházejícím zthu došlo poměrně ýrzné změně. Odlon od trdičnějšího způsobu ýuy (učitel) byl do jisté míry nhrzen přílonem práci n projetech lstnímu řešení problémů. V obou zmíněných spetech pnuje Česé republice poměrně ýrzná mezioboroá ribilit. Učitel jo hlní zdroj informcí je prefero- Mír důrzu n ýuu změřenou n učitele jo hlní zdroj informcí učením změřeném n účst n projetech lstní řešení problémů, eropsé země 2006, ČR, typy zdělání, obory zdělání ) (% l. 50 b ro p í n še 40 í ře stn l 30 j. ro p 20 n č st ú 10 Erop 2006 Česá republi 2010 Typ zdělání Obory studi Norso UK Finso Nizozemso ČR 10 Němeco Frncie Portuglso Šýcrso Rouso ČR 06 Estonso Itálie Špnělso Belgie učitel jo hlní zdroj informcí (%)

10 án zejmén e strojírenstí osttních technicých oborech, nop podsttně menší roli má při ýuce informticých oborů, prá zdrotnicých oborů. Jsou to níc poslední dě zmíněné oboroé supiny, de je, rozporu s ýše nstíněným negtiním zthem mezi důrzem n učitele důrzem n práci e supinách, minimálně preferoán té práce e supinách. T je nop nejíce upřednostňoán umělecých oborech. Mír důrzu n ýuu změřenou n zísáání teoreticých znlostí ýuu změřenou n zísáání prticých doedností zušeností, eropsé země 2006, ČR, typy zdělání, obory zdělání ) (% stí 50 o n še u z 40. n e d o d30 ṫ r íp 20 á á n zís 10 0 Frncie Nizozemso Estonso Itálie Erop 2006 Česá republi 2010 Typ zdělání Obory studi UK Finso Norso Portuglso Němeco Belgie Rouso Šýcrso Špnělso ČR 10 ČR zísáání teoreticých znlostí (%) Důležitý je nejen způsob ýuy, le té její obsh. Hlní dimenze tomto ohledu jsou zejmén n jedné strně změření ýuy n zísáání teoreticých znlostí n druhé strně změření n ýci zísáání prticých doedností zušeností. V Česé republice ládne již dlouhodobě ýrzný přílon ýuce teorie dt z rou 2006 to potrzují. Téměř 90 % bsolentů souhlsilo, že důrz n ýuu teorie byl při jejich studiích ýrzný (odpoědi 4 5 n 5 bodoé šále). Přitom osttních zemích to nebylo průměru ni 60 %. N druhou strnu důrz n ýuu prticých znlostí doedností potrdilo jen zhrub 25 % bsolentů, tedy podsttně méně než osttních zemích. I přesto, že tento ft je Česé republice již del- Mír důrzu n účst n ýzumných projetech n stáže prxi, eropsé země 2006, ČR, typy zdělání, obory zdělání Erop 2006 Česá republi 2010 Typ zdělání Obory studi Nizozemso 50 ) (% xe 40 r p že 30 stá Finso Němeco Norso Rouso Šýcrso Estonso Belgie Špnělso ČR 10 ČR 06 Frncie Portuglso Itálie UK účst n ýzumných projetech (%)

11 ší dobu ritizoán, z poslední roy důrz n zísáání teoreticých znlostí lesl jen neptrně důrz n ýuu prticých doedností se tř nezýšil. Rozdíl oproti zbytu Eropy je t ýrzný, že pouze obory, teré by se stěží obešly bez prxe (ědy nuy o ultuře umění, zdrotnictí, léřsé frmceuticé ědy nuy), se mírou důrzu n zísáání prticých znlostí djí sronát se způsobem ýuy běžné Eropě, to i oborech n prxi zdle t nezměřených. Je s podiem, že tyto ýsledy jsou do jisté míry rozporu s tím, j čeští bsolenti hodnotí celoé změření sého studijního oboru, terý nímjí průměru poronání s osttními zeměmi jo íce změřený n budoucí profesní upltnění. Zdá se tedy, že Česé republice dost čsto dochází poměrně ýrznému rozporu mezi změřením studijního oboru způsobem (tedy ýuou), jou je toto změření usutečňoáno. Odborná didticá část yučoání systém orgnizce yučoání, ČR, typy zdělání, obory zdělání, ysoé šoly ,4 3,2 í á n 3,0 č o y u č á st 2,8 á tic r p2,6 2,4 ČR Typ zdělání Obory studi Veřejné ysoé šoly Umění Humn. Vzděl. Přírod. Ost. Tech. Eonom. Steb. Eletr. Zdr. Stroj. Zeměd. Práo Inform. 2,2 3,2 3,4 3,6 3,8 4,0 4,2 odborná didticá část yučoání Způsobů, j zísát prticé znlosti doednosti, je íce. Hlními nástroji, teré tomuto účelu může ysoá šol použít, jsou š zejmén prxe oboru nebo stáže účst n ýzumných projetech. Ztímco prní způsob nbýání prticých doedností je důležitý zejmén prticy orientoných oborech, druhý je podsttný zejmén pro budoucí ýzumníy ědecé prconíy. Vzhledem tomu, co již nznčil minulý grf, stěží přepí, že Česá republi důrzu ldeném j n prxe stáže, t n účst Mír důrzu n ústní prezentci n ytáření lstních textů písemných mteriálů, eropsé země 2006, ČR, typy zdělání, obory zdělání ) (% lů riá 50 te m. n m íse 40 p x tů te sṫ 30 í l n á ře 20 y t Itálie Nizozemso Frncie Němeco Rouso Portuglso Šýcrso Belgie ČR 10 ČR 06 Finso Estonso Špnělso Norso Erop 2006 Česá republi 2010 Typ zdělání Obory studi UK ústní prezentce (%)

12 e ýzumných projetech z osttními zeměmi znčně zostáá níc z poslední čtyři roy nedošlo tř žádnému pozitinímu posunu. Větší množstí účsti n ýzumných projetech ětšin studentů zusí ž rámci dotorsého studi. Prxe stáže jsou p e ětší míře použíány jo nástroj předáání prticých doedností zušeností pouze e zdrotnictí, léřsých frmceuticých ědách nuách. Poslední dě otázy, jejichž prostřednictím bylo možné poront ýstupy z ýzumů REFLEX REFLEX 2010, zjišťoly, jý je lden důrz n ytáření lstních textů písemných mteriálů n ústní prezentci studentů. I přes odlišnost těchto dou přístupů se zdá, že n mezinárodní úroni nepltí, že by se s mírou důrzu n ytáření písemných mteriálů zyšol nebo snižol důrz n ústní prezentci. Zjímé je, že rámci Česé republiy se s mírou důrzu n ytáření textů zyšuje i mír důrzu n ústní prezentci. Ob d tyto přístupy jsou poměrně extenzině yužíány zejmén oborech změřených n teorii, jo jsou humnitní ědy, přírodní ědy eonomie. Poud se podíáme n mezinárodní sronání, je idět, že Česá republi ni jednom ohledu nij z eropsého průměru neybočuje žádným ýrznějším změnám z poslední čtyři roy nedošlo. Klit studijní nbídy, podmíne studi ýuy Kromě celoého změření studijního oboru důrzu ldeného n různé způsoby ýuy měli bsolenti z úol posoudit té litu studijní nbídy podmíne studi ýuy, to mnoh různých spetech. Celem byli respondenti dotázáni pomocí otázy J hodnotíte následující spety týjící se studijní nbídy podmíne studi? n 19 různých oblstí. Anlyzot šechny tyto otázy zlášť by bylo příliš nepřehledné, proto byl proedená ftoroá nlýz, pomocí teré byl yextrhoán menší počet ftorů, teré půodních 19 otáze zstupuje. Tto bylo ytořeno šest ftorů lity studijní nbídy, podmíne studi ýuy: 1. systém orgnizce yučoání (čsoá oordince urzů, dosžitelnost poinných předmětů (semináře, cičení), možnost splnit studijní poždy odpoídjícím čse, systém orgnizce zouše, uspořádání strutur studi), 2. odborná didticá část yučoání (tuálnost yučoného metodologicého prátu oboru, didticá lity ýuy, odborná úroeň ýuy, možnosti odborné specilizce), 3. prticá část yučoání (osojení si ědecých způsobů práce, osojení si umělecých způsobů práce, prxe ústní prezentci, psní odborných / ědecých textů), 4. yučoání cizích jzyů (přípr yužíání litertury cizím jzyce, přípr e omunici cizím jzyce e studoné odborné oblsti), 5. možnost ombince studi s jinými tiitmi (možnost ombinot studium změstnání, možnost ombinot studium pečotelsé poinnosti (péče o děti nebo o rodinné příslušníy), 6. ontty s učiteli spolužáy. Systém orgnizce studi možnost ombince studi s jinými tiitmi, ČR, typy zdělání, obory zdělání, ysoé šoly ,0 i m3,8 it 3,6 i ti ý m3,4 jin s3,2 i d stu 3,0 c e in 2,8 b m o2,6 st o2,4 žn o m 2,2 Zeměd. Zdr. Vzděl. Steb. Stroj. Práo Humn. Eonom. Inform. Umění Ost. Tech. Eletr. Přírod. ČR Typ zdělání Obory studi Veřejné ysoé šoly 2,0 3,6 3,8 4,0 4,2 4,4 systém orgnizce studi

13 N šech 19 otáze bylo možné odpoědět od 1 (elmi šptně) do 5 (elmi dobře). U šech ftorů byl ypočítán průměr z otáze, teré je toří, ýsledné průměrné sóre se t pohybuje n šále, de 1 je nejhorší 5 nejlepší hodnocení. Výsledné hodnoty jsou znázorněny po dojicích následujících třech grfech. Vzhledem tomu, že tto otáz nebyl řešen e ýzumu REFLEX roce 2006, nejsou dispozici sronácí mezinárodní dt. V grfu jsou t romě hodnoty z celou ČR té znázorněny hodnoty pro jednotlié typy studi, obory zděláání šoly. Prní grf poronáá odbornou didticou část ýuy prticou část yučoání. Celoě lze říci, že odbornost didtičnost ýuy je hodnocen bsolenty mnohem pozitiněji, než její prticá strán, což je osttně záěr, terý je plně souldu s tím, j mlý je n prticou část ýuy lden důrz. Klit odbornosti didtičnosti ýuy níc podléhá n různých ysoých šolách různých zdělácích oborech mnohem menší ribilitě, než je tomu u prticé strány yučoání. Poud se podíáme n typy studi, je zjímé, že ob ýše zmíněné spety hodnotí lépe bsolenti blářsého studi než bsolenti mgistersého. Rozdíl je š poměrně znedbtelný. Větší rozdíly již lze njít mezi jednotliými oboroými supinmi. Odbornou didticou část ýuy nejlépe hodnotí bsolenti přírodních ěd, prticá část yučoání je nejlépe hodnocen bsolenty umělecých oborů. Nejhůře nop nímjí odbornost didtičnost ýuy bsolenti stebnictí rchitetury, nejméně litní je prticá strán yučoání podle bsolentů informticých oborech. Mezi jednotliými šolmi yniá zejmén VŠCHT odborné didticé části ýuy AMU části prticé. Nop nejhůře obou spetech idí sou šolu bsolenti VFU. Vyučoání cizích jzyů ontty s učiteli spolužáy, ČR, typy zdělání, obory zdělání, ysoé šoly ,6 4,4 y žá lu o4,2 sp li č ite 4,0 u s ty t n3,8 o 3,6 ČR Typ zdělání Obory studi Veřejné ysoé šoly Steb. Zeměd. Stroj. Zdr. Ost. Tech. Vzděl. Eletr. Práo Eonom. Umění Přírod. Inform. Humn. 3,4 1,6 1,8 2,0 2,2 2,4 2,6 2,8 3,0 yučoání cizích jzyů Dlším nlyzonými spety jsou lit systému orgnizce studi možnosti ombinot studium s jinými tiitmi. Zdá se, že dobrá orgnizce studi, ť už podobě litní čsoé oordince urzů přednáše zouše nebo podobě dobré dosžitelnost poinných předmětů, přináší té lepší možnosti jeho ombince s prcí či rodinnými poinnostmi. Obecně lze říci, že ob spety hodnotí bsolenti spíše pozitině, ztímco š přípdě hodnocení lity systému orgnizce studi jsou názory bsolentů různých šol oborů elice podobné, rozdíly možnostech ombinoání studi s jinými tiitmi jsou nop znčné. Rozdíly mezi jednotliými stupni studi ( zláště mezi blářsým mgistersým studiem) nejsou nij elé. Systém orgnizci nejlépe hodnotí bsolenti dotorsého studi, teří š nop jsou, poněud přepiě, ritičtější možnostem ombince studi s jinými tiitmi. Zřejmě je to způsobeno tím, že čstěji prcují či mjí děti mjí t n sloubení studi s dlšími tiitmi ětší nároy. Z pohledu oborů měli nejětší obtíže zombinot studium s jinými činnostmi bsolenti zdrotnicých oborů, což je ošem zhledem jeho delroné nejyšší náročnosti poměrně logicé. Zároeň se š bsolenti zdrotnicých oborů yjdřují nejritičtěji i systému orgnizci studi, tedy oblstí,

14 teré s náročností nesouisí. Systém orgnizci studi si nejíce pochloli bsolenti přírodních ěd nu, možnost ombinot studium s jinými tiitmi nejlépe hodnotili bsolenti pránicých oborů. Mezi šolmi je obou spetech nejhůře hodnocen brněnsá VFU, nejlepší systém orgnizci studi má podle bsolentů VŠCHT nejlepší možnosti ombince přináší studium n VŠE. Poslední dě chrteristiy lity studijní nbídy, podmíne studi ýuy jsou yučoání cizích jzyů ontty s učiteli spolužáy. Výuu cizích jzyů bsolenti ětšinou ritizují. Podle bsolentů je yučoání cizích jzyů nejméně litní oboroé supině stebnictí rchitetur n VFU. Nejlépe nop hodnotí ýuu cizích jzyů humnitních oborech n MU Brně. Z hledis typu studi hodnotí ýuu cizích jzyů nejlépe bsolenti dotorsého studi. Kontty s učiteli spolužáy jsou chrterizoány npříld přátelsou tmosféru e studijním oletiu či dobrou dosžitelností yučujících e onzultcím. Většinou jsou bsolenty hodnoceny elice pozitině. Vysoou míru onttů s učiteli spolužáy si pochlují zejmén bsolenti umělecých oborů AMU. Rozdíly mezi typy studi jsou, co se týče onttů s učiteli spolužáy, zcel znedbtelné. Klit šoly yučujících Absolenti šetření hodnotili té podíl litních yučujících litu šoly. V odpoědi n otázu: Jý byl e Všem studiu podíl elmi litních yučujících? zolili jednu možnost z ýčtu: 0%, 10%, 20%,, 90%, 100%. Celoý průměr z šechny odpoídjící bsolenty činí 62,3 % elmi litních yučujících. Nejčstější byly odpoědi, že elmi litních učitelů bylo 70 nebo 80 procent, obou přípdech tento podíl zolilo 21 % bsolentů. V průměru 11,5 % bsolentů uedlo olbu 90 % 1,6 % bsolentů doonce olbu 100 % elmi litních yučujících. N druhé strně poměrně ysoý podíl bsolentů uáděl i nízé podíly litních učitelů: 1,5 % bsolentů oznčilo z elmi litní jen 10 % yučujících, 5 % bsolentů 20 % 9 % bsolentů 30 % elmi litních yučujících. 40, 50 nebo 60 % elmi litních učitelů zolilo souhrnu 30 % bsolentů. To znmená, že úhrnu 45 % bsolentů uedlo, že elmi litních yučujících měli méně než 60 %. Rozložení podílu elmi litních učitelů, ysoé šoly ČR, % % 90% 80% 70% 40-60% 0-30% Průměr 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Rozdíly mezi šolmi jsou zřetelné zjímé. Výpoědi po šolách jsou poměrně onzistentní. Vezmeme-li ýpoědi bsolentů, teří hodnotí, že e šole bylo 80 ž 100 % litních učitelů, p žádná ze šol, de toou olbu uedlo íce než 35 % bsolentů, nemá zároeň íce než 13 % bsolentů, teří by hodnotili podíl litních učitelů jo menší než 30 %. Rozdíly mezi šolmi jsou š elé: existují šoly, de poloin bsolentů hodnotí 80 ž 100 % yučujících jo elmi litní, existují té šoly, de toéto hodnocení uádí jen třetin bsolentů.

15 Spočteme-li průměr elice litních yučujících, p se při sronání šol pohybuje od 56 % do 69 %. Součet ýpoědí bsolentů, teří požují podíl elmi litních učitelů ětší než 80 %, se mezi šolmi liší íce od 26 % do 52 %. Souislost lity yučujících bsoloné fulty, typy zdělání, obory zdělání, ynijící Podíl litních yučujících Klit bsoloné fulty 66 % 64 h íc jíc 62 č u y u 60 h íc 58 i litn 56 e lm íl d o 54 P ndprůměrná 4 průměrná 3 podprůměrná 2 ysoce ndprůměrná elmi podprůměrná 50 1 elmi šptná Mezi technicými ysoými šolmi uádí nejyšší podíl litních yučujících bsolenti VŠCHT VŠB- TU, to 69, resp. 67 %. Obdobný podíl elmi litních yučujících (68 %) zísl od sých bsolentů Ademie múzicých umění Prze. Mezi šířeji profilonými unierzitmi hodnotili bsolenti Msryoy unierzity Unierzity Plcého 65 % yučujících jo elmi litních. Lépe hodnotí yučující bsolenti blářsých progrmů než mgistersých ti lépe než bsolenti dotorsých progrmů. Rozdíl mezi bláři mgistry je ýznmný, činí přes 6 procentních bodů. Soji roli zde jistě hrje yšší ritičnost posuzoání yučujících u osob s yšší úroní zdělání. Zrážející ošem je, že šoly nezjišťují dostte litních yučujících pro dotorsé progrmy šest elmi litních yučujících z deseti nemůže být si bráno jo dosttečný podíl. Rozdíly mezi obory jsou té zřetelné. K nejlépe hodnoceným ptří supin oborů Strojírenstí, hornictí hutnictí supin Osttní technicé ědy nuy. Výrzně nejhůře hodnocenou oboroou supinou z hledis zjištění ýuy litními yučujícími ptří Stebnictí rchitetur, s odstupem p zemědělsé eonomicé obory. V odpoědi n dlší otázu se bsolenti yjádřili tomu, j nímjí litu bsoloné fulty. Sojí odpoědí hodnotili fultu e sronání s jinými fultmi (nebo šolmi) n žebříču: ynijící, ysoce ndprůměrná, ndprůměrná, průměrná, podprůměrná, elmi podprůměrná nebo elmi šptná. Celoý průměr z šechny odpoídjící bsolenty je 4,94, což je téměř n úroni hodnocení ndprůměrná. Podíáme-li se nejpre n zth mezi hodnocením fulty podílem litních yučujících, nejětší disproporci yzuje práě supin oborů Stebnictí rchitetur. Je zjímé, že tendence hodnotit lépe soji šolu než yučující se ysytuje u oborů s nižším podílem litních yučujících. Dlší nejýrznější disproporci hodnocení šoly yučujících yzuje supin oborů Práo, prání eřejnoprání činnost, Eletrotechni, teleomuniční ýpočetní techni té Eonomie, eonomi dministrti. Pro smotné šoly je p důležité sledot rozdíly n úroni jednotliých fult. Následující tbul uádí počty fult jednotliých ysoých šol n oli fultách je hodnocení yučujících hodnocení fult bsolenty lepší než celoé průměrné hodnocení. Pouze u VŠCHT hodnotí bsolenti šechny její tři fulty lépe, než je průměrné hodnocení z šechny šoly j z hledis yučujících, t z hledis lity fulty. U dlších dou šol VŠB TU Ostr Unierzit Hrdec Králoé hodnotí jejich bsolenti lépe než je průměrné hodnocení z šechny šoly přípdě yučujících šechny fulty dné ysoé šoly.

16 Hodnocení elmi litních yučujících fult jednotliých ysoých šol, 2010 Počet fult Hodnocení yučujících Hodnocení fulty VŠCHT % 4 100% UHK % 0 0% VŠB % 3 43% UP % 4 50% VFU % 1 33% UO % 1 33% AMU % 2 67% MU % 7 78% UTB % 0 0% TUL % 1 20% JAMU % 0 0% OU % 0 0% SU % 0 0% MENDELU % 1 25% UK % 12 71% UPA % 1 20% UJEP % 1 20% ČVUT % 5 71% VUT % 5 63% ČZU % 1 17% VŠE % 4 67% U VŠB-TU jsou š jen tři fulty hodnoceny ndprůměrně u ráloéhrdecé unierzity je polrit hodnocení yučujících fult zcel extrémní: čoli bsolenti šech fult hodnotí ndprůměrně sé yučující, u žádné fulty ji nehodnotí lépe, než je průměrné hodnocení. Nízou prestiž u lstních bsolentů, což se odráží tom, že bsolenti žádné fulty dné unierzity nehodnotí fultu ndprůměrně e sronání s průměrným hodnocením, yzují té Unierzit Tomáše Bti, JAMU, Ostrsá unierzit Slezsá unierzit. Opčný rozpor mezi hodnocením yučujících fult nstáá u VŠE: ztímco jen u jedné ze šesti fult jsou yučující hodnoceni ndprůměrně, fultu hodnotí bsolenti ndprůměrně e čtyřech přípdech. Obdobně šptně hodnotí yučující bsolenti ČZU Prze, š tm je stejně toé hodnocení i z hledis lity fult jen jednu z šesti hodnotí bsolenti jo ndprůměrně litní. Podobné je to u unierzity prdubicé, ústecé liberecé (u nich je ndprůměrně hodnocen pouze jedn z pěti fult). Spoojenost s olbou šoly oboru To, j byli bsolenti se studiem n určité šole spoojeni, do znčné míry yjdřuje hypoteticá otáz, zd, poud by se opět mohli rozhodnout, by zolili studium n stejné šole stejného oboru 4. Podle ýsledů z ýzumu REFLEX z rou 2006 téměř dě třetiny česých bsolentů pět let po zísání diplomu sého rozhodnutí studot nelitoly neměnily by přitom olbu šoly ni oboru studi. Těmito ýsledy se čeští bsolenti zřdili zhrub do eropsého průměru. Spolu se seersými zeměmi jsme 4 Konrétní znění otázy bylo: Kdybyste měl/ možnost znou sobodně olit, zolil/ byste si stejný studijní obor n stejné šole? Respondenti mohli odpoědět pěti možnými způsoby: no; ne, jiný studijní obor n stejné šole; ne, stejný studijní obor n jiné šole; ne, jiný studijní obor n jiné šole; ne, rozhodl/ bych se nestudot ůbec.

17 té měli nejmenší, tř znedbtelný podíl bsolentů, teří by se pro ysoošolsé studium znou ůbec nerozhodli. V tomto směru odlišné ýsledy zznmenlo předeším Špnělso, de by jen méně než poloin bsolentů opol stejnou olbu níc téměř 10 % bsolentů by rději nešlo studot ůbec. Co by studoli, dyby se znou rozhodoli? Eropsé země 2006, ČR % 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Vůbec bych nestudol/ Jiný obor n jiné šole Stejný obor n jiné šole Jiný obor n stejné šole Stejný obor n stejné šole Co by studoli, dyby se znou rozhodoli? Typ zdělání obor studi, ČR % 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Vůbec bych nestudol/ Jiný obor n jiné šole Stejný obor n jiné šole Jiný obor n stejné šole Stejný obor n stejné šole Poměrně ysoou spoojenost s olbou studijní dráhy n ysoé šole bsolentů česých ysoých šol potrzují i ýsledy z průzumu REFLEX Podíl lidí, teří by opoli studium n stejné šole i oboru, doonce ještě zrostl, to zhrub o 2 procentní body. Nop o stejný díl polesl podíl těch, teří by rději studoli jiný obor n jiné šole. Poud se podíáme n jednotlié typy zdělání, nejspoojenější se sojí olbou jsou bsolenti dotorsých studijních progrmů, mezi bsolenty s blářsým mgistersým titulem tomto ohledu prticy žádný rozdíl není. Výrznější diferencici nbízí pohled n jednotlié obory. Zde je zejmén důležité, jestli by bsolent zolil studium opět e stejném oboru. U íce než čtyř pětin by t olili bsolenti informticých oborů, prá eletrotechniy, teleomuniční ýpočetní techniy. Nop íce než 30 % bsolentů, teří by se rozhodli nestudot znou sůj obor, se ysytuje přírodních ědách, eonomii zejmén zemědělstí, lesnictí eterinářstí.

18 Z pohledu šol je nejdůležitější zejmén to, zd by bsolent opět olil studium n stejné šole nebo by si rději ybrl jinou. Pět šol, de byli bsolenti spoojeni se studiem do té míry, že íce než 83 % by si studium n stejné šole zopolo, jsou tyto: Česé ysoé učení technicé Prze, Vysoá šol eonomicá Prze, Vysoé učení technicé Brně, Vysoá šol báňsá-technicá unierzit Ostr Ademie múzicých umění Prze. Nejméně čsto by si nop pro sé studium ybrli jimi ystudonou šolu bsolenti Slezsé unierzity Opě, Unierzity Prdubice, Ostrsé unierzity Ostrě, Veterinární frmceuticé unierzity Brno Česé zemědělsé unierzity Prze. I u šech těchto šol by si š studium zopolo lespoň 60 % procent jejich bsolentů. Nejedná se tedy o žádný hroziý ýslede. Vybrné uztele z typy obory studi Změření studijního oboru Obor je náročný Změstntelé znjí obsh Obor je široce změřen Prestižní z dem. hledis Přednášy Důrz n způsoby ýuy učení Práce e supinách Výci zísáání prt. doedn. zušen. Zísáání teoreticých znlostí Učitel jo hlní zdroj informcí Učení se n projetech, lstní řešení problémů Klit studijní nbídy, podmíne ýuy (1 ž 5) Systém orgnizce yučoání Odborná didticá část yučoání Prticá část yučoání Podíl elmi litních yučujících Klit fulty (1 ž 7) Opoání studi n stejné šole Celoá dob ěnoná studiu ( hodinách) Typ studi Obor studi 42% 42% 47% 26% 59% 26% 28% 76% 43% 23% 3,9 3,6 2,8 66% 4,9 78% 32 52% 52% 52% 38% 55% 28% 22% 85% 42% 23% 3,9 3,6 2,7 61% 5,0 80% 35 63% 52% 46% 55% 63% 23% 29% 90% 38% 32% 3,9 3,7 3,0 60% 5,1 81% 35 Přírod. 52% 39% 50% 44% 74% 22% 31% 87% 47% 23% 4,0 3,7 3,0 62% 5,1 82% 35 Inform. 59% 48% 53% 39% 48% 26% 20% 75% 30% 44% 3,9 3,6 2,5 63% 5,2 83% 30 Stroj. 60% 47% 50% 30% 49% 24% 17% 86% 55% 17% 3,8 3,7 2,6 64% 5,0 83% 37 Eletr. 69% 51% 52% 45% 44% 31% 25% 84% 43% 35% 3,9 3,7 2,6 62% 5,3 88% 32 St eb. 64% 70% 52% 40% 40% 30% 23% 74% 44% 41% 3,8 3,5 2,7 55% 5,0 82% 36 Ost. tech. 50% 43% 50% 36% 54% 28% 24% 80% 53% 24% 3,9 3,7 2,8 64% 5,0 80% 37 Zeměd. 34% 50% 55% 21% 45% 24% 29% 77% 42% 14% 3,7 3,5 2,5 61% 4,6 73% 35 Zdr. 71% 70% 51% 50% 66% 32% 51% 87% 31% 11% 3,7 3,6 2,6 63% 5,0 72% 42 Humn. 40% 36% 51% 42% 68% 21% 19% 87% 42% 18% 4,0 3,6 3,2 63% 5,0 78% 30 Eonom. 41% 42% 53% 31% 53% 33% 12% 84% 40% 26% 3,9 3,6 2,7 61% 4,8 80% 34 Prá o 69% 83% 46% 68% 46% 19% 6% 85% 32% 9% 3,9 3,6 2,5 61% 5,5 85% 33 Vzděl. 42% 58% 46% 22% 59% 25% 29% 83% 42% 19% 3,8 3,6 2,9 63% 4,7 77% 33 Umění 40% 39% 40% 37% 47% 34% 47% 55% 40% 54% 3,9 3,6 3,2 63% 4,9 81% 28 Celem 50% 49% 50% 36% 56% 28% 24% 83% 42% 23% 3,9 3,6 2,8 62% 4,9 79% 34 Poznám: V tbulce části týjící se změření studijního oboru důrzu n způsoby ýuy učení jsou prezentoány procentuální hodnoty. Jedná se o podíl bsolentů, teří n jednotlié otázy odpoěděli pozitině, tj. n šále od 1 do 5 zolili nbídu 4 nebo 5.

19 Vybrné uztele z jednotlié ysoé šoly ČZU 22% 38% 47% 14% 37% 17% 33% 62% 39% 17% 3,6 3,6 2,4 67% 4,6 70% 28 MU 52% 44% 36% 35% 51% 30% 22% 71% 34% 18% 3,9 3,9 3,0 70% 5,4 90% 30 MENDELU 41% 47% 68% 55% 39% 25% 23% 79% 57% 29% 3,8 3,5 2,4 69% 5,0 92% 49 Mgistersý studijní progrm (, Ing. pod.) Blářsý studijní progrm () OU 42% 42% 47% 15% 71% 20% 20% 78% 47% 24% 3,8 3,4 2,7 66% 4,3 76% 32 SU 26% 48% 48% 24% 58% 8% 12% 83% 30% 12% 3,9 3,5 2,4 68% 4,3 67% 21 TUL 38% 62% 38% 25% 60% 13% 24% 69% 36% 12% 3,9 3,4 2,6 63% 4,8 80% 35 UHK 36% 34% 53% 14% 56% 22% 26% 75% 38% 20% 3,8 3,4 2,8 64% 4,7 80% 35 UPA 47% 40% 45% 26% 63% 27% 38% 83% 48% 19% 3,7 3,6 2,8 63% 4,3 53% 33 UJEP 32% 51% 66% 22% 55% 21% 21% 77% 37% 16% 4,0 3,7 2,9 68% 4,5 81% 24 UK 39% 44% 57% 29% 78% 25% 34% 89% 43% 15% 3,9 3,6 2,9 63% 5,1 74% 32 UP 38% 43% 40% 29% 71% 24% 40% 85% 37% 27% 4,1 3,8 3,0 69% 5,1 82% 33 UTB 34% 29% 53% 21% 41% 40% 4% 64% 68% 36% 4,1 3,8 3,1 73% 4,8 72% 31 VŠB 48% 33% 57% 28% 49% 23% 21% 75% 56% 18% 3,9 3,7 3,1 71% 4,9 84% 38 VUT 48% 36% 56% 38% 42% 36% 24% 68% 41% 25% 3,7 3,5 2,4 64% 5,2 81% 30 UO 58% 38% 45% 30% 89% 18% 16% 88% 65% 14% 3,8 3,4 2,3 61% 4,6 72% 50 Celem 42% 42% 47% 26% 59% 26% 28% 76% 43% 23% 3,9 3,6 2,8 66% 4,9 78% 32 Klit studijní nbídy, Změření studijního oboru Důrz n způsoby ýuy učení podmíne ýuy (1 ž 5) Obor je náročný Změstntelé znjí obsh Obor je široce změřen Prestižní z dem. hledis Přednášy Práce e supinách Výci zísáání prt. doedn. zušen. Zísáání teoreticých znlostí Učitel jo hlní zdroj informcí Učení se n projetech, lstní řešení problémů Systém orgnizce AMU 51% 64% 30% 62% 33% 68% 69% 34% 47% 63% 3,9 3,7 3,2 67% 5,2 82% 23 ČVUT 64% 59% 53% 42% 44% 24% 17% 85% 48% 35% 3,8 3,7 2,6 57% 5,3 88% 32 ČZU 33% 32% 60% 22% 43% 42% 16% 82% 39% 33% 3,8 3,6 2,7 57% 4,7 74% 33 JAMU 53% 44% 42% 25% 35% 33% 51% 50% 52% 43% 3,8 3,3 3,0 56% 4,5 78% 29 MU 57% 57% 50% 51% 57% 28% 20% 88% 36% 17% 4,0 3,7 2,9 62% 5,2 82% 33 MENDELU 40% 50% 60% 26% 44% 36% 21% 81% 42% 26% 3,9 3,5 2,7 60% 4,7 80% 35 OU 44% 53% 49% 24% 61% 22% 24% 85% 33% 11% 3,8 3,5 2,9 62% 4,4 62% 34 SU 43% 34% 44% 29% 58% 19% 5% 90% 41% 11% 3,8 3,4 2,8 58% 4,5 56% 31 TUL 44% 56% 49% 26% 60% 28% 22% 83% 46% 16% 3,8 3,6 2,8 64% 4,7 76% 39 UHK 39% 59% 56% 21% 59% 26% 28% 87% 45% 21% 3,9 3,6 2,8 63% 4,7 80% 34 UPA 46% 35% 49% 26% 59% 22% 28% 84% 47% 15% 3,8 3,5 2,7 60% 4,6 75% 41 UJEP 45% 64% 49% 15% 54% 19% 19% 87% 39% 15% 3,7 3,4 2,9 59% 4,3 73% 32 UK 60% 58% 51% 53% 67% 20% 26% 92% 41% 15% 3,8 3,6 2,8 59% 5,1 75% 36 UP 55% 58% 53% 39% 63% 23% 28% 88% 43% 15% 3,9 3,6 2,9 62% 4,9 80% 40 UTB 42% 38% 44% 28% 46% 36% 26% 81% 45% 32% 3,8 3,4 2,8 59% 4,5 77% 35 VFU 81% 69% 54% 52% 62% 36% 32% 89% 41% 6% 3,7 3,4 2,4 61% 4,8 68% 48 VŠB 51% 51% 53% 33% 56% 33% 15% 83% 50% 26% 3,8 3,6 2,6 66% 4,8 84% 38 VŠE 47% 44% 55% 44% 58% 27% 8% 88% 43% 19% 3,9 3,7 2,5 59% 5,1 85% 32 VŠCHT 67% 54% 32% 44% 69% 31% 52% 81% 52% 34% 4,2 4,0 3,1 70% 5,5 85% 41 VUT 55% 55% 52% 37% 35% 34% 27% 76% 43% 39% 3,9 3,7 2,7 62% 5,2 86% 35 UO 56% 38% 47% 26% 86% 27% 29% 88% 48% 14% 4,0 3,5 2,8 62% 4,7 74% 45 Celem 52% 52% 52% 38% 55% 28% 22% 85% 42% 23% 3,9 3,6 2,7 61% 5,0 80% 35 yučoání Odborná didticá část yučoání Prticá část yučoání Podíl elmi litních yučujících Klit fulty (1 ž 7) Opoání studi n stejné šole Celoá dob ěnoná studiu ( hodinách) Poznám: V tbulce části týjící se změření studijního oboru důrzu n způsoby ýuy učení jsou prezentoány procentuální hodnoty. Jedná se o podíl bsolentů, teří n jednotlié otázy odpoěděli pozitině, tj. n šále od 1 do 5 zolili nbídu 4 nebo 5.

20 AMU ČVUT ČZU JAMU MU MENDELU OU SU TUL UHK UPA UJEP UK UP UTB VFU VŠB VŠE VŠCHT VUT UO VŠP UNY VŠMV Přírod. Inform. Stroj. Eletr. Steb. Ost. Tech. Zeměd. Zdr. Humn. Eonom. Práo Vzděl. Umění Použité zrty Zrty názy ysoých šol Ademie múzicých umění Prze Česé ysoé učení technicé Prze Česá zemědělsá unierzit Prze Jnáčo demie múzicých umění Brně Msryo unierzit Mendelo unierzit Brně Ostrsá unierzit Ostrě Slezsá unierzit Opě Technicá unierzit Liberci Unierzit Hrdec Králoé Unierzit Prdubice Unierzit Jn Engelisty Puryně Ústí nd Lbem Unierzit Krlo Prze Unierzit Plcého Olomouci Unierzit Tomáše Bti e Zlíně Veterinární frmceuticá unierzit Brno Vysoá šol báňsá-technicá unierzit Ostr Vysoá šol eonomicá Prze Vysoá šol chemico-technologicá Prze Vysoé učení technicé Brně Unierzit obrny Brně Vysoá šol podniání Uniersity of New Yor in Prgue, s.r.o. Vysoá šol mezinárodních zthů Prh Zrty názy typů oborů studi Typ studi Blářsé studium Mgistersé studium Dotorsé studium Obor studi Přírodní ědy nuy Informticé obory Strojírenstí, hornictí hutnictí Eletrotechni, teleomuniční ýpočetní techni Stebnictí rchitetur Osttní technicé ědy nuy Zemědělso-lesnicé eterinární ědy nuy Zdrotnictí, léřsé frmceuticé ědy nuy Humnitní ědy nuy Eonomie, eonomi dministrti Práo, prání eřejnosprání činnost Vzděláání sport Vědy nuy o ultuře umění