Chemické reaktory. Chemické reaktory. Mikrokinetika a Makrokinetika. Rychlost vzniku složky reakcí. Rychlost reakce

Podobné dokumenty
Chemické reaktory. Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob. Chemické reaktory. » Počet fází. » Chemická reakce.

Aplikované chemické procesy

3 Základní modely reaktorů

Aplikované chemické procesy

MODELOVÁNÍ A SIMULACE

Základy počítačové grafiky

V. Soustavy s chemickou reakcí dokončení

Fyzikální chemie 1: Termodynamika Sylabus přednášky

Rozklad přírodních surovin minerálními kyselinami

Kinetika spalovacích reakcí

dn dt dt dt 7. Dynamické chování homogenních reaktorů

Jednosložkové soustavy

Zkouškový test z fyzikální a koloidní chemie

SMR 1. Pavel Padevět

MODELOVÁNÍ. Základní pojmy. Obecný postup vytváření induktivních modelů. Měřicí a řídicí technika magisterské studium FTOP - přednášky ZS 2009/10

Lineární a adaptivní zpracování dat. 8. Kumulační zvýrazňování signálů v šumu 2

ÚČINNOST KOTLE. Součinitel přebytku spalovacího vzduchu z měřené koncentrace O2 Účinnost kotle nepřímou metodou Účinnost kotle přímou metodou

BH059 Tepelná technika budov

Agregace vzájemné spojování destabilizovaných částic ve větší celky, případně jejich adheze na povrchu jiných materiálů

SIMULACE A ŘÍZENÍ PNEUMATICKÉHO SERVOPOHONU POMOCÍ PROGRAMU MATLAB SIMULINK. Petr NOSKIEVIČ Petr JÁNIŠ

Molární toky výstupní (mol/s) Molární toky vstupní (mol/s) V=konst. i i. ki V. V, k

V xv x V V E x. V nv n V nv x. S x S x S R x x x x S E x. ln ln

EKONOMICKO-MATEMATICKÉ METODY

Aplikované chemické procesy. Heterogenní nekatalyzované reakce

ANALÝZA ROZPTYLU (Analysis of Variance ANOVA)

Duktilní deformace, část 1

SÍŤOVÁ ANALÝZA. Základní pojmy síťové analýzy. u,. Sjednocením množin { u, u,..., 2. nazýváme grafem G.

2.1 Shrnutí základních poznatků

3.8. Elektromagnetická indukce

1.3. Transport iontů v elektrickém poli

Matematické modelování ve stavební fyzice


Cvičení 13 Vícekriteriální hodnocení variant a vícekriteriální programování

FLUIDNÍ ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY

7. ZÁKLADNÍ TYPY DYNAMICKÝCH SYSTÉMŮ

a i r r dg = Σµ i dn i [T, p] T V T p integrace pro r H = konst, r H = a + bt, r H = a + bt + ct 2 rozsah reakce stupeň přeměny i i

5. CHEMICKÉ REAKTORY

6. Bilance energie v reagujících soustavách. Modely homogenních reaktorů v neisotermním režimu.

Q N v místě r. Zobecnění Coulombova zákona Q 3 Q 4 Q 1 Q 2

Dopravní plánování a modelování (11 DOPM )

První výraz na pravé straně rovnice se označuje jako standardní reakční Gibbsova energie r G o. ν ln a

Tepelná vodivost. střední rychlost. T 1 > T 2 z. teplo přenesené za čas dt: T 1 T 2. tepelný tok střední volná dráha. součinitel tepelné vodivosti

Úvodní info. Studium

Sdílení tepla. Úvod - Přehled. Sdílení tepla mezi termodynamickou soustavou a okolím je podmíněno rozdílností teplot soustavy T.

MĚŘENÍ TEMODYNAMICKÉ ÚČINNOSTI ROTAČNÍCH STROJŮ. ŠKODA POWER a. a. s., Plzeň

USE OF FUGACITY FOR HEADSPACE METHODS VYUŽITÍ FUGACITNÍ TEORIE PRO METODY HEADSPACE

1. ZÁKLADNÍ POJMY A VZTAHY

Termomechanika 6. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

Využití logistické regrese pro hodnocení omaku

9 Charakter proudění v zařízeních

KLASIFIKACE CHEMICKÝCH REAKCÍ

Složení soustav. c k. Přehled užívaných koncentrací. hmotnostní konc. (podíl) objemová konc. (podíl) molová konc. (podíl) hmotnostně objemová konc.

9. Chemické reakce Kinetika

Termomechanika 9. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

Entalpie je extenzívní veličina a označuje se symbolem H. Vyjadřuje se intenzívními veličinami, tj. molární entalpií h či měrnou entalpií h jako

Teorie elektrických ochran

Pomoc v nouzi. (m B je hmotnost rozpouštědla v gramech)




TERMOMECHANIKA 15. Základy přenosu tepla

nano.tul.cz Inovace a rozvoj studia nanomateriálů na TUL

Obrázek 2. Rozdělení motoru na jednotlivé funkční části

Výslednice, rovnováha silové soustavy.

Metody vícekriteriálního hodnocení variant a jejich využití při výběru produktu finanční instituce

Modelování rizikových stavů v rodinných domech

TEORIE PROCESŮ PŘI VÝROBĚ ŽELEZA A OCELI Část II Teorie ocelářských pochodů studijní opora


Vícekriteriální rozhodování. Typy kritérií

n lokální působení různých vnějších faktorů ovlivňujících růst a zánik živých organismů n lokální variace vnitřních proměnných biologických systémů.

5. PRŮTOČNÉ HOMOGENNÍ REAKTORY

Tepelná kapacita = T. Ē = 1 2 hν + hν. 1 = 1 e x. ln dx. Einsteinův výpočet (1907): Soustava N nezávislých oscilátorů se stejnou vlastní frekvencí má

BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV PROCESNÍHO A EKOLOGICKÉHO INŽENÝRSTVÍ

Základy vakuové techniky

Energie elektrického pole

7. HETEROGENNĚ KATALYZOVANÉ REAKCE

CHEMIE A CHEMICKÉ TECHNOLOGIE (N150013) 3.r.

Statistická energetická analýza (SEA)

Termochemie. Katedra materiálového inženýrství a chemie A Ing. Martin Keppert Ph.D.

1 Elektrotechnika 1. 9:00 hod. G 0, 25

PROCESY V TECHNICE BUDOV 8



Numerické řešení 2D stlačitelného proudění s kondenzací. Michal Seifert

MODELOVÁNÍ HŘÍDELOVÉ SOUSTAVY S ČELNÍMI OZUBENÝMI KOLY. Ing. Karel Jiřička ČVUT v Praze, fakulta strojní


Termomechanika a Modelování

Agregace v reálných systémech

ρ = 0 (nepřítomnost volných nábojů)

1. Změřte statickou charakteristiku termistoru pro proudy do 25 ma a graficky ji znázorněte.

Mechatronické systémy s elektronicky komutovanými motory

Aplikované chemické procesy. Inženýrské myšlení. Průběh vývoje technologie. Základní pojmy, bilancování

ATOMOVÁ HMOTNOSTNÍ JEDNOTKA

Nerovnovážná termodynamika

REAKČNÍ KINETIKA 1. ZÁKLADNÍ POJMY. α, ß jsou dílčí reakční řády, α je dílčí reakční řád vzhledem ke složce A, ß vzhledem ke složce

vektor a vrátili jiný vektor. Měli-li jsme jistou pozorovatelnou A, dostali jsme jejím změřením

Úloha 3-15 Protisměrné reakce, relaxační kinetika Úloha 3-18 Protisměrné reakce, relaxační kinetika... 6

Difuze v procesu hoření

Počet atomů a molekul v monomolekulární vrstvě

Martin Chudoba. Seminář - Stochastické modelování v ekonomii a financích KPMS MFF UK. dluhopisů pomocí. Black-Scholesova modelu. M.Chudoba.

Transkript:

» Počet fází» homogenní» heteogenní (víefázové)» Chemká eake» nekatalytké» katalytké» boeaktoy (fementoy)» Chaakte toku» deálně míhané» s pístovým tokem» s nedokonalým míháním Mkoknetka a Makoknetka» Výměna tepla» bez výměny tepla (adabatký)» s ohřevem» s hlazením» zotemní (speální případ eaktou s ohřevem nebo hlazením)» Mkoknetké pvky» stené ve všeh zařízeníh» souvsí s hováním malýh část molekul» studue fyzkální heme» např. dfuzní koefent, yhlostní konstanta» Makoknetké pvky» závslé na konkétním zařízení» souvsí se soustavou ako elkem (velkostí eaktou)» studue hemké nženýství» např. obem eaktou, koefent přestupu tepla Ryhlost vznku složky eakí» Počet molů složky vznklé v ednote obemu eakční směs za ednotku času 3 mol m s» Přímo měřtelná velčna» + látka přbývá» - látka ubývá Ryhlost eake» Defnční stehometká ovne H BB CC DD» stehometká ovne může být lbovolným násobkem popsu mehansmu» Ryhlost eake B C D B» hodnota yhlost eake závsí na použté stehometké ovn C D

Ryhlostní ovne» Jednoduhá nevatná eake f T T f, kat,...» Ideální hování k B molekulata eaktanty k 2 2 B k C B k C Empká yhlostní ovne» Reálný systém B C B a k» řád eake» vyadřue nedeálnost tlvost yhlost eake na konenta» př deálním hování e totožný s molekulatou» může být neelstvý» nutno expementálně zstt» možno použít né funke než monnné» využtí ve spealzovanýh oblasteh a C k Závslost yhlostní konstanty na teplotě» henova ovne E T T k k exp RTT E E k k exp exp RT RT Rozsah eake» Počet vykonanýh eakčníh obatů n n» ložka akákolv z eaguííh látek Konveze» Podíl zeagované výhozí látky n n x n n» Klíčová složka» látka přítomná v nemenším stehometkém množství Konveze v systému víe eakí» Klíčovou složkou e výhozí látka z níž vznkaí všehny podukty» Celková konveze udává přeměnu látky na všehny podukty» Dílčí konveze udávaí podíl přeměněné látky na ednotlvé podukty 2

elektvta a výtěžek» Hlavní podukt vedleší podukty» Výtěžek = x /x» podíl přeměněné klíčové složky, kteý se přeměnl na podukt» ntegální velčna» elektvta = H / V» okamžtý pomě yhlost hlavní eake k yhlost vedlešíh eakí Vatná eake» Reake, kteá pobíhá oběma směy současně» Ryhlost dopředné a zpětné eake se v půběhu eake mění» měřue k ovnovážnému stavu n B k edukty n k n k K podukty podukty Teplota a yhlost vatné eake ET T ET T k k exp k k exp RTT RTT k k E E T T k H T T exp exp k k RTT k RTT» Exotemní eake» Rostouí teplota pefeue zpětnou eak» Endotemní eake» Rostouí teplota pefeue dopřednou eak tav nevyšší eakční yhlost x E T T k x k exp x K RTT T x» Maxmální yhlost» U vatné exotemní eake e po každou konvez taková teplota, př kteé e eakční yhlost nevyšší» Taektoe nevyššího výkonu x K H T T exp RTT Vsádkový eakto» ložení nezávsí na místě eaktou» ložení závsí na čase» dynamký systém» blane ve fomě dfeenálníh ovn» Základní ozdělení podle tepelného ežmu» s výměnou tepla» zvláštní případ (zotemní)» adabatké Látková blane složky» Blanční posto: elý eakto» Blanční čas: + VTUP + VZNIK - VÝTUP - KUMULCE = + + ν V - - dn» V systému eakí dn V d dx konveze klíčové složky = 3

Enthalpká blane eaktou Míhaný půtočný eakto» Blanční posto: elý eakto» Blanční čas: + VTUP + VZNIK - VÝTUP - KUMULCE = + q o + (-ΔH )V - q - p ρvdt =, T n, n, T, T,, V» Neexstuí místní ozdíly ve složení nebo teplotě» Exstue ustálený stav» koková změna konentae u nástřku dt V V p dt V V p H q q H q q, o o q Q KT T Látková blane složky» Blanční posto: elý eakto» Blanční čas: + VTUP + VZNIK - VÝTUP - KUMULCE = Látková blane v ustáleném stavu» Blanční posto: elý eakto» Blanční čas: ustálený stav (blane toků) + VTUP + VZNIK - VÝTUP - KUMULCE = + n n, + ν V - n - dn = + n n, + ν V - n - dn = dn V nn, n d n, d V n, n, střední doba zdžení n, ( ) Enthalpká blane eaktou Tubkový eakto» Blanční posto: elý eakto» Blanční čas: z =,, +d z z+dz z = L + VTUP + VZNIK - VÝTUP - KUMULCE = + q o + Σ(h n, n n, ) dt V p + (-ΔH )V - q - Σ(h n ) H qo q hn, n n V, h n - p ρvdt =» ložení závsí na délkové souřadn eaktou» ložení v daném místě často nezávsí na čase» ustálený stav v čase» blane ve fomě dfeenálníh ovn» Časté použtí s výměnou tepla 4

Látková blane složky» Blanční posto: dv = dz» Blanční čas: + VTUP + VZNIK - VÝTUP - KUMULCE = Látková blane v ustáleném stavu» Blanční posto: dv = dz» Blanční čas: ustálený stav (blane toků) + VTUP + VZNIK - VÝTUP - KUMULCE = + n (z) + ν dv - n (z+dz) - ( n (t+) - n (t) ) = + n (z) + ν dv - n (z+dz) - ( n (t+) - n (t) ) = ( t ) ( t) ( z dz) ( z) dz t z t z d dz Enthalpká blane eaktou Poovnání základníh eaktoů» Blanční posto: dv = dz» Blanční čas: ustálený stav (blane toků) + VTUP + VZNIK - VÝTUP - KUMULCE = + q o d + Σ( h (z)n (z) ) + (-ΔH )dz - q d -Σ(h (z+dz) n (z+dz)) - =» Doba potřebná k dosažení učté konveze v ůznýh eaktoeh (po eak kladného řádu)» potřebné doby ve vsádkovém eaktou a eaktou s pístovým tokem sou stené» potřebná doba v míhaném eaktou e delší» u vsádkového eaktou e naví třeba počítat s opeačním časem (k výměně vsádky) Poovnání základníh eaktoů po eak. řádu» Vsádkový eakto d k e kt vsádky t vsádky e» Půtočný míhaný eakto (CTR)» ustálený stav kt ln k Poovnání základníh eaktoů po eak. řádu» Tubkový eakto s pístovým tokem (PTR)» ustálený stav d k dz d k L C dz ln k V PTR k CTR k 5

/ / Konveze v ůznýh eaktoeh př stené době zdžení, eake. řádu Konveze v ůznýh eaktoeh doba potřebná po dosažení, eake. řádu,9,8,7,6,5,4,3,2, CTR PTR 2 3 4 5 6 kt Konveze, % τ CTR / τ PTR,,5,44,9 3,9,95 6,34,99 2,5,999 45 Polokontnuální (sembath) eakto» Uplatnění» deálně míhaný vsádkový eakto ze/do kteého sou» kontnuálně odváděny někteé podukty» kontnuálě přváděny někteé výhozí látky» malé výoby (lab. autoklávy)» fementoy» Modelování» v podstatě se edná o CTR v neustáleném stavu Kaskáda deálníh mísčů» Rozdělením deálního mísče do kaskády menšíh mísčů oste eh efektvta,9,8,7,6,5,4,3,2, PTR 2 3 4 5 6 kt CTR 2,5,x CTR 6