Najdete Českou republiku? Dálnice, ropovod, linky VVN 400kV byly napojeny na západní Evropu do 10 let od skončení RVHP. Jen železnice je stejná od dob svého vzniku před 150 lety.
VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNICE V ČR SUBSYSTÉM M INFRASTRUKTURA PARAMETRY INFRASTRUKTURY URČUJ UJÍ EFEKTIVNOST PROVOZU na 200 let Ostrava 19. červen 2013 Ing. Jiří KALČÍK
PROVOZNÍ POŽADAVKY VNITROSTÁTNÍ TNÍ A EVROPSKÉ CÍLE DÁLNICE 1962? EVROPSKÉ RYCHLÉ TRATĚ 2012
PROVOZNÍ POŽADAVKY VNITROSTÁTNÍ A EVROPSK ÉC ÍLE VNITROSTÁTNÍ EVROPSKÉ CÍLE NAB ÍDKA SROVNATELNÁ SROVNATELNÁ NABÍDKA JAK Á BUDE CENA JAKÁ PŘEPRAVY PŘEPRAVY V ROCE 2080? S AUTOMOBILOVOU DOPRAVOU
PROVOZNÍ POŽADAVKY VNITROSTÁTNÍ TNÍ A EVROPSKÉ CÍLE SPOJENÍ KRAJSKÝCH MĚST M VČETNĚ ZAHRANIČNÍC H
NORMATIVNÍ POŽADAVKY Seznam zkratek jednotlivých TSI Vysokorychlostní železniční systém (HS) HS RST TSI pro kolejová vozidla HS INF TSI pro infrastrukturu HS CCS TSI pro řízení a zabezpečení HS OPE TSI pro provoz a řízení dopravy HS ENE TSI pro energii HS MAI TSI pro údržbu (kolejových vozidel) Konvenční železniční systém (CR) CR WAG TSI pro kolejová vozidla nákladní vozy CR RST-NOI TSI pro kolejová vozidla hluk CR OPE TSI pro provoz a řízení dopravy CR INF TSI pro infrastrukturu CR CCS TSI pro řízení a zabezpečení CR ENE TSI pro energii CR LOC & PAS TSI pro lokomotivy a kolejová vozidla pro přepravu osob CR TAF TSI pro telematické aplikace v nákladní dopravě TSI pro oba železniční systémy PRM TSI pro osoby se sníženou SRT TSI pro bezpečnost v železničních tunelech TAP TSI pro telematické aplikace v osobní dopravě
NORMATIVNÍ POŽADAVKY Funkční a technické specifikace oblasti Infrastruktura Prvky charakterizující oblast Infrastruktura jsou: jmenovitý rozchod koleje (4.2.2), minimální průjezdný průřez (4.2.3), osová vzdálenost kolejí (4.2.4), maximální sklon stoupání a klesání (4.2.5), minimální poloměr oblouku koleje (4.2.6), převýšení koleje (4.2.7), nedostatek převýšení (4.2.8), ekvivalentní kuželovitost (4.2.9), kvalita geometrie koleje a omezení ojedinělých závad (4.2.10), úklon kolejnice (4.2.11), profil hlavy kolejnice (5.3.1), výhybky a výhybkové konstrukce (4.2.12), odolnost kolejí (4.2.13), zatížení konstrukcí dopravou (4.2.14), celková tuhost koleje (4.2.15), maximální kolísání tlaku v tunelu (4.2.16), Maximální kolísání tlaku v tunelu a podzemních konstrukcích podél jakéhokoli vlaku, který vyhovuje vysokorychlostní TSI subsystému Kolejová vozidla a je určen k provozu v daném tunelu, nesmí překročit 10 kpa během průjezdu vlaku tunelem maximální rychlostí povolenou pro danou stavbu. účinek bočního větru (4.2.17), elektrické vlastnosti (4.2.18), hluk a vibrace (4.2.19), odkazuje na hluk vozidla a vibrace dle vnitrostátních norem nástupiště (4.2.20), požární bezpečnost a bezpečnost v železničních tunelech (4.2.21), přístup nebo vniknutí do zařízení trati (4.2.22), volný schůdný prostor pro cestující a personál vlaku v případě vystupování z vlaku mimo stanici (4.2.23) značení vzdálenosti (4.2.24), délka odstavných kolejí a dalších míst s velmi nízkou rychlostí (4.2.25), pevná zařízení pro údržbu vlaků (4.2.26), odlétávání štěrku (4.2.27), pravidla údržby (4.5).
NORMATIVNÍ POŽADAVKY Požadavky na prvky charakterizující oblast Infrastruktura musí odpovídat alespoň úrovním výkonnosti stanoveným pro každou z následujících kategorií tratí transevropského vysokorychlostního železničního systému. Kategorie I: zvláště vybudované vysokorychlostní tratě vybavené pro rychlosti zpravidla 250 km/h nebo vyšší Kategorie II: zvláště modernizované vysokorychlostní tratě vybavené pro rychlosti v řádu 200 km/h, Kategorie III: zvláště modernizované vysokorychlostní tratě nebo zvláště vybudované vysokorychlostní tratě se zvláštními vlastnostmi danými topografickými, terénními, ekologickými nebo urbanistickými omezeními, jimž musí být rychlost v každém jednotlivém případě přizpůsobena V ČESKÉ REPUBLICE NEEXISTUJE MOŽNOST REALIZACE KATEGORIE II KATEGORIE III BUDE POUŽITA PŘI P I PRŮJEZDU AGLOMERACEMI Osová vzdálenost kolejí: Maximální dovolená rychlost vlaků vyhovujících vysokorychlostní TSI subsystému Kolejová vozidla Minimální osová vzdálenost kolejí V 230 km/h 4,00 m 230 km/h < V 250 km/h 4,00 m 250 km/h < V 300 km/h 4,20 m V > 300 km/h 4,50 m Osová vzdálenost kolejí může e být zvýšena např.. pro provoz vlaků nevyhovujících ch vysokorychlostní TSI subsystému Kolejová vozidla nebo z důvodu d pohodlí či údržby.
NORMATIVNÍ POŽADAVKY Maximální sklon stoupání a klesání Kategorie I: sklon profilu klouzavého průměru na délce 10 km je roven 25 nebo menší, maximální délka nepřetržitého sklonu stoupání a klesání o hodnotě 35 nepřekročí 6 000 m. Sklony kolejí v prostoru nástupiště pro cestující nesmí být větší než 2,5. Kategorie II a III: Při volbě hodnoty maximálního sklonu stoupání a klesání se při použitíčl. 5 odst. 4 směrnice u celé soustavy interoperabilních tratí musí rovněž přihlédnout k očekávané výkonnosti vlaků nevyhovujících vysokorychlostní TSI subsystému Kolejová vozidla, jejichž provoz může být na dané trati povolen. Náhlá změna nedostatku převýšení
NORMATIVNÍ POŽADAVKY Nedostatek převýšení v běžné koleji a v hlavním směru výhybek a výhybkových konstrukcí
NORMATIVNÍ POŽADAVKY PARAMETRY GPK NAŠICH JIŽNÍCH SOUSEDŮ MNOHEM VELKORYSEJŠÍ I = 90 mm PROČ NESTAVÍ HRBATÉ A KLIKATÉ TRATĚ?
NORMATIVNÍ POŽADAVKY KATEGORIE KONVENČNÍCH TRATÍ V ČR JIŽ NELZE ŽÁDNÁ TRAŤ MODERNIZOVAT SPLŇUJE TRAŤ č. 226 a část 190
TRASA MAXIMÁLNÍ CESTOVNÍ RYCHLOSTI PARDUBICE PRAHA 104 km PENDOLINO 45min 138 km/h SC 510 28.5.2013 REKORD PARDUBICE - PRAHA Stanice Prav. čas P/O Záznam Zpoždění POZN. PLÁNOVANÁ JÍZDNÍ DOBA MUSÍ BÝT PODSTATNĚ VYŠŠÍ Z DŮVODU OMEZENÍ KAPACITOU TRATI
TRASA MAXIMÁLNÍ CESTOVNÍ RYCHLOSTI PARDUBICE PRAHA 104 km FLIRT 47min 133 km/h IC 1366 28.5.2013 REKORD PARDUBICE - PRAHA Stanice Prav. čas P/O Záznam Zpoždění POZN. TRASA MCR TÉMĚŘT VODOROVNÁ = 60 km za 24 min
TRASA MAXIMÁLNÍ CESTOVNÍ RYCHLOSTI THALYS Bruxelles - Paris 235 km/h
TRASA MAXIMÁLNÍ CESTOVNÍ RYCHLOSTI HRBATÁ ZASTÁVKOVÝ ICE Frankfurt FF Köln 165 km/h
TRASA MAXIMÁLNÍ CESTOVNÍ RYCHLOSTI HRBATÁ ICE Praha Brno musí jet 230km/h To lze docílit : a)trasou na rychlost 350km/h b)trasou MCR
VZDÁLENOST STANIC A SPOJEK FULDA KASSEL 90km Budována pro smíšený provoz 3,5 stanic včetně spojek 10 samostatných obousměrných spojek
VZDÁLENOST STANIC A SPOJEK NÜRNBERG INGOLSTADT 90km Budována pro provoz osobních vlaků rychlostí 200-300 km/h 2 stanice s jednostranně umístěnými obousměrnými spojkami žádné samostatné spojky Český koridor 120-168 výhybek VRT 24 výhybek
VZDÁLENOST STANIC A SPOJEK PELLEGRINO km 44 LIVRAGA km 148
REGGIO EMILIA MEDIOPADANA od 9. 6. 2013 VZDÁLENOST STANIC A SPOJEK 225 150 185 600 tis. obyvatel v okruhu 30km POROVNÁNÍ CESTOVNÍ DOBY
KONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍHO SVRŠKU HLAVNÍ KOLEJE PEVNÁ JÍZDNÍ DRÁHA PŘEDJÍZDNÉ KOLEJE ŠTĚRKOVÉ LOŽE KINDING 20 tis. obyvatel v okruhu 10km FFB (Max Bögl) RHEDA 2000 PORR (ÖBB)
KONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍHO SVRŠKU PORR (ÖBB) ŽPSV
KONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍHO SVRŠKU FFB (Max Bögl)
TECHNICKÉ ŘEŠENÍ MOSTŮ A TUNELŮ V ČR TRASY VRT ZPRAVIDLA NEVYŽADUJÍ JINÉ KONSTRUKCE. BUDOU POUZE VĚTŠÍ DÉLKY MOSTŮ A TUNELŮ. VÝJIMKA SE NAJDE V ÚZEMÍ MEZI HRANICÍ STŘEDOČESKÉHO KRAJE A JIHLAVOU. PŘEKONÁNÍ ŽELIVKY A JEJÍCH PŘÍTOKŮ BUDE NÁROČNĚJŠÍM DÍLEM.
TECHNICKÉ ŘEŠENÍ MOSTŮ A TUNELŮ Plocha světlého tunelového průřezu nad TK dle DB-Netz IKP CE Rychlost převýšení 230-300 km/h 0-160 (170*) mm 160-230 km/h 0-160 (170*) mm Osová vzdálenost 4,50 m Tunel dvoukolejný Osová vzdálenost 4,00 m Tunel jednokolejný Tunel jednokolejný TBM - - PJD ŠL PJD ŠL PJD ŠL PJD ŠL 92,0 92,0 59,7 60,6 59,7 60,1 79,2 79,2 51,3 52,0 53,7 54,9 DVA JEDNOKOLEJNÉ TUNELY JSOU V PRŮMĚRU DRAŽŠÍ O 25%, A PŘINÁŠEJÍ DALŠÍ KOMPLIKACE V UMÍSTĚNÍ TRASY DO TERÉNU, KTERÉ NELZE PAUŠÁLNĚ VYČÍSLIT VJEZD DO STANICE PELLEGRINO v km 45,2 Z hlediska záchranářů ( TSI ) je tunel dlouhý přes 50km!! mezery (5ks) jsou dlouhé jen 250m
PROPOJOVACÍ ÚSEKY S OSTATNÍ SÍTÍ
RACIONALIZACE INVESTIČNÍCH A PROVOZNÍCH NÁKLADŮ N NA ZÁKLADNÍCH SMĚRECH JE KATEGORIE I NEJLEVNĚJŠÍ NENÍ EKONOMICKÝ DŮVOD STAVĚT DRAŽŠÍ KATEGORIE IV a V
RACIONALIZACE INVESTIČNÍCH A PROVOZNÍCH NÁKLADŮ N EVROPSKÁ ŽELEZNIČNÍ SÍŤ JE STARÁ 150 LET EKONOMIK U POČÍTÁME NA 30 LET PO 30 km KVALITNÍ ŽELEZNIČNÍ TRASY BUDOU SLOUŽIT 300 LET PRO CELOEVROPSKÉ IMPÉRIUM BEROUN KDO POSTAVÍ CIFRŠPIONSKÉ POČÍTÁNÍ NA NOHY? NEJSOU CÍLE ÚPLNĚ JINDE? KORALMBAHN
RACIONALIZACE INVESTIČNÍCH A PROVOZNÍCH NÁKLADŮ N ČERVENĚ TRASY SE SKLONY DO 15 ZELENĚ TRASY SE SKLONY DO 30
PŘÍPRAVA PRAVA KVALIFIKACE PRACOVNÍKŮ PRO PROJEKTOVÁNÍ STAVBU A PROVOZ HESLA DOČASNÁ 1. ČESKÁ ŽELEZNIČNÍ SÍŤ JE DOBUDOVÁNA 2. ŽELEZNICI NEBUDEME PO ROCE 2000 POTŘEBOVAT A PROTO ZRUŠÍME ŠKOLY 3. TO CO PŘEPRAVUJE ŽELEZNICE ODVEZEME NA KOLEČKU (KAMIONECH, LODÍCH) 4. MODERNIZUJME ŽELEZNICI TAK, ABY I NADÁLE ZŮSTALA NEKONKURENCESCHOPNÁ HESLA NOVÁ 1. ČESKOU MUZEJNÍ ŽELEZNIČNÍ SÍŤ JE NUTNÉ PŘEBUDOVAT 2. ČESKOU ŽELEZNICI POTŘEBUJEME DO ROKU 2030 NAPOJIT NA ČÍNU (aspoň Evropu) 3. INVESTICEMI DO ŽELEZNICE NEZADLUŽUJEME POTOMKY TEORIE, PŘEDPISY, P VYHLÁŠKY, KONTROLNÍ MECHANISMY jsou DEFINOVANÉ a je potřeba je pouze zažít t a trvale dodržovat ovat JAK TOHO DOCÍLIT???
M ÍSTO TLACH ÁNÍ ZAČÍT ZAČÍT STAVĚT STAVĚT MÍSTO TLACHÁNÍ DĚKUJI ZA POZORNOST