6 Potenciály s δ funkcemi II

Podobné dokumenty
5 Potenciály s δ funkcemi I

Příklad 6: Bariéra a tunelový jev

1. Kvantové jámy. Tabulka 1: Efektivní hmotnosti nosičů v krystalech GaAs, AlAs, v jednotkách hmotnosti volného elektronu m o.

Fyzika IV. -ezv -e(z-zv) kov: valenční elektrony vodivostní elektrony. Elektronová struktura pevných látek model volných elektronů

Příklad 1: Komutační relace [d/dx, x] Příklad 2: Operátor B = i d/dx

Kvantová mechanika - model téměř volných elektronů. model těsné vazby

elektrony v pevné látce verze 1. prosince 2016

1. Obyčejné diferenciální rovnice

6.2.8 Vlnová funkce. ψ nemá (zatím?) žádný fyzikální smysl, fyzikální smysl má funkce. Předpoklady:

2.4.4 Periodický potenciál a pásové spektrum

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2015


3 Posunovací operátory, harmonický oscilátor

18 Fourierovy řady Úvod, základní pojmy

Hamiltonián popisující atom vodíku ve vnějším magnetickém poli:

Diskutujte, jak široký bude pás spojený s fosforescencí versus fluorescencí. Udělejte odhad v cm -1.

Zobrazování vlnové funkce pro vybrané 1D potenciály

Elektromagnetické pole je generováno elektrickými náboji a jejich pohybem. Je-li zdroj charakterizován nábojovou hustotou ( r r

SIGNÁLY A SOUSTAVY, SIGNÁLY A SYSTÉMY

Funkce komplexní proměnné a integrální transformace

4.3.1 Goniometrické rovnice I

plochy oddělí. Dále určete vzdálenost d mezi místem jeho dopadu na

Příklad 3 (25 bodů) Jakou rychlost musí mít difrakčním úhlu 120? -částice, abychom pozorovali difrakční maximum od rovin d hkl = 0,82 Å na

Obsah PŘEDMLUVA...9 ÚVOD TEORETICKÁ MECHANIKA...15

8 Matice a determinanty

2. Elektrotechnické materiály

11. přednáška 10. prosince Kapitola 3. Úvod do teorie diferenciálních rovnic. Obyčejná diferenciální rovnice řádu n (ODR řádu n) je vztah

Funkce kotangens

Funkce kotangens. cotgα = = Zopakuj všechny části předchozí kapitoly pro funkci kotangens. B a

Vypracoval: Mgr. Lukáš Bičík TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

Ideální krystalová mřížka periodický potenciál v krystalu. pásová struktura polovodiče

Derivace funkce. Přednáška MATEMATIKA č Jiří Neubauer

Věta 12.3 : Věta 12.4 (princip superpozice) : [MA1-18:P12.7] rovnice typu y (n) + p n 1 (x)y (n 1) p 1 (x)y + p 0 (x)y = q(x) (6)

Od kvantové mechaniky k chemii

9. cvičení z Matematické analýzy 2

Dnešní látka: Literatura: Kapitoly 3 a 4 ze skript Karel Rektorys: Matematika 43, ČVUT, Praha, Text přednášky na webové stránce přednášejícího.

Úloha 1: Vypočtěte hustotu uhlíku (diamant), křemíku, germania a α-sn (šedý cín) z mřížkové konstanty a hmotnosti jednoho atomu.

7.1 Extrémy a monotonie

Příloha 1 Úvod do kvantové mechaniky

sin(x) x lim. pomocí mocninné řady pro funkci sin(x) se středem x 0 = 0. Víme, že ( ) k=0 e x2 dx.

Vlastnosti pevných látek

3. Reálná čísla. většinou racionálních čísel. V analytických úvahách, které praktickým výpočtům

DISPERZNÍ KŘIVKY V DESCE S KUBICKOU ANIZOTROPIÍ

Nyní využijeme slovník Laplaceovy transformace pro derivaci a přímé hodnoty a dostaneme běžnou algebraickou rovnici. ! 2 "

SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY

Vlny v plazmatu. Narušení rovnováhy, perturbace se šíří prostorem => vlny Vlna musí být řešením příslušných rovnic plazmatu => módy

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Příklady použití tenkých vrstev Jaromír Křepelka

y +q 1 (t)y = 0 (1) z +q 2 (t)z = 0 (2)

16 Fourierovy řady Úvod, základní pojmy

INTEGRÁLY S PARAMETREM

ATOM VODÍKU MODEL : STOJÍCÍ BODOVÉ JÁDRO A ELEKTRON VZÁJEMNĚ ELEKTROSTATICKY INTERAGUJÍCÍ SCHRÖDINGEROVA ROVNICE PRO PŘÍPAD POTENCIÁLNÍ ENERGIE.

Vnitřní magnetosféra

KLASICKÁ MECHANIKA. Předmětem mechaniky matematický popis mechanického pohybu v prostoru a v čase a jeho příčiny.

GEOMETRICKÁ OPTIKA. Znáš pojmy A. 1. Znázorni chod význačných paprsků pro spojku. Čočku popiš a uveď pro ni znaménkovou konvenci.

SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2018

Diferenciální počet funkcí jedné proměnné

Rovinné přetvoření. Posunutí (translace) TEORIE K M2A+ULA

ELEMENTÁRNÍ KOMPLEXNÍ FUNKCE SPECIÁLNÍ ELEMENTÁRNÍ FUNKCE

Přijímací zkouška pro nav. magister. studium, obor učitelství F-M, 2012, varianta A

systémům a kombinatorice na slovech 13. dubna 2016

9. Vícerozměrná integrace

5. Lokální, vázané a globální extrémy

Funkce tangens. cotgα = = B a. A Tangens a cotangens jsou definovány v pravoúhlém trojúhelníku: a protilehlá b přilehlá.

Transformujte diferenciální výraz x f x + y f do polárních souřadnic r a ϕ, které jsou definovány vztahy x = r cos ϕ a y = r sin ϕ.

2.8.6 Parametrické systémy funkcí

1 Operátor a jeho funkce, komutátor

b) Maximální velikost zrychlení automobilu, nemají-li kola prokluzovat, je a = f g. Automobil se bude rozjíždět po dobu t = v 0 fg = mfgv 0

Interpolace, ortogonální polynomy, Gaussova kvadratura

Teorie rentgenové difrakce

4. Z modové struktury emisního spektra laseru určete délku aktivní oblasti rezonátoru. Diskutujte,

Vibrace atomů v mřížce, tepelná kapacita pevných látek

4. OBYČEJNÉ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE

Funkce tangens. cotgα = = Předpoklady: B a. A Tangens a cotangens jsou definovány v pravoúhlém trojúhelníku: a protilehlá b přilehlá

Homogenní (nulové) okrajové podmínky Nehomogenní (nenulové) okrajové podmínky

4.1 Řešení základních typů diferenciálních rovnic 1.řádu

Měření vlnové délky spektrálních čar rtuťové výbojky pomocí optické mřížky

4.3.2 Goniometrické nerovnice

4.3.1 Goniometrické rovnice

Elektronový obal atomu

ATOMOVÁ SPEKTROMETRIE

9.5. Soustavy diferenciálních rovnic

1.1 Existence a jednoznačnost řešení. Příklad 1.1: [M2-P1] diferenciální rovnice (DR) řádu n: speciálně nás budou zajímat rovnice typu

Příklady k přednášce 5 - Identifikace

SOUSTAVY LINEÁRNÍCH ROVNIC

Numerické řešení modelu proudění v porézní hornině s puklinou

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2014

Diferenciální rovnice 1

Definice derivace v bodě

, = , = , = , = Pokud primitivní funkci pro proměnnou nevidíme, pomůžeme si v tuto chvíli jednoduchou substitucí = +2 +1, =2 1 = 1 2 1

Matematika I: Pracovní listy do cvičení

pracovní list studenta

15 Experimentální základy kvantové hypotézy

SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY

Úvod do zpracování signálů

Balmerova série, určení mřížkové a Rydbergovy konstanty

Petr Šafařík 21,5. 99,1kPa 61% Astrofyzika Druhý Třetí

Maticí typu (m, n), kde m, n jsou přirozená čísla, se rozumí soubor mn veličin a jk zapsaných do m řádků a n sloupců tvaru:

Nejdřív spočítáme jeden příklad na variaci konstant pro lineární diferenciální rovnici 2. řádu s kostantními koeficienty. y + y = 4 sin t.

Globální matice konstrukce

Transkript:

6 Potenciály s δ funkcemi II 6.1 Periodická δ funkce (Diracův hřeben) Částice o hmotnosti M se pohybuje v jednorozměrné mřížce popsané periodickým potenciálem V(x) = c δ(x na), (6.1.1) n= kde a je vzdálenost mezi sousedními δ funkcemi (mřížková konstanta). Hledejte vlnovou funkci ve tvaru Blochovy vlny kde funkce u (x) je periodická s periodou a: ψ (x) = e ix u (x), (6.1.2) u (x) = u (x+a). (6.1.3) 1. Aplikujte sešívací podmínky pro navazování vlnové funkce na δ funkci a nalezněte energetické spektrum pro c >, >. Diskutujte jeho vlastnosti a závislost na parametru c. 2. Nalezněte a zakreslete disperzní relaci = () a grupovou rychlost = ω = 1. (6.1.4) Poznámka: Diracův hřeben je triviální jednorozměrný model, na kterém lze studovat základní vlastnosti pohybu elektronů v pevné látce (pásová struktura, disperzní relace). Obecnější jednorozměrný potenciál, který místo opakujících se δ funkcí uvažuje pravoúhlé bariéry o konečné šířce b, vzdálené od sebe o mřížkovou konstantu a > b, se nazývá Kronigův-Penneyův potenciál [8]. Řešení: 1. Vlnovou funkci na intervalu x [;a] hledáme ve tvaru ψ [;a] (x) = Ae ikx +Be ikx, k Posuneme ji nyní na interval x [ a;] 13 2M 2. (6.1.) ψ [ a;] (x) = e ia[ Ae ik(x+a) +Be ik(x+a)] (6.1.7) a aplikujeme sešívací podmínky [spojitost, skok v derivaci (.1.)] v bodě x = A+B = e ia[ Ae ika +Be ika], (6.1.8) ik(a B) ike ia( Ae ika +Be ika) = K(A+B), (6.1.9) 13 Lze nahlédnout například z vlastností operátoru posunutí ˆT a = e i aˆp zavedeném vztahem (2.4.1): ˆT a ψ(x) = ψ(x+a) = e i(x+a) u(x+a) = e i(x+a) u(x) = e ia ψ(x), (6.1.6) takže vlastní hodnoty operátoru posunutí ˆT a jsou e ia.

kde K = 2Mc/hbar 2, viz výraz (.1.6). Dostáváme tedy homogenní soustavu dvou rovnic pro dvě neznámé A,B ( ) ( ) A 1 e M =, M = ia e ika 1 e ia e ika B 1 e ia e ika K 1+e ia e ika K, (6.1.1) ik ik která má řešení, pokud ) = detm = ( 1 e ia e ika)( 1+e ia e ika K ik ) + ( 1 e ia e ika)( 1+e ia e ika + K ik = 1+e ia e ika +e ia e ika e 2ia K ik + K ik e ia e ika 1+e ia e ika +e ia e ika e 2ia + K ik K ik e ia e ika = 2+2e ia( e ika +e ika) 2e 2ia + K }{{} ik e ia( e ika e ika) }{{} 2coska 2isinka a po vynásobení e ia dostaneme 2e ia +4coska 2e ia + 2K k sinka = cosa = coska+ K sinka. (6.1.11) 2k Tato rovnice je splněna, pokud r coska+ K 2k sinka 1. (6.1.12) 1. r r 6 1. 4. 2. k k Obrázek 6: Funkce r (černá čára) pro dvě hodnoty parametru K a mřížkovou konstantu a = 1. Pásy, v nichž je splněna podmínka (6.1.12) jsou vyznačeny šrafováním. Veličina r je pro dvě hodnoty K zakreslena na obrázku 6. Několik pozorování: Pro K dostáváme pásovou strukturu: povolené pásy r 1 střídají zakázané pásy r > 1, viz obrázek 6.

Hodnota funkce r pro k = je r = Ka 1+ 2, (6.1.13) tj.pokudk > nebok < 4 a,dostávámepronulovouenergiivždyzakázaný pás. Pro K > je horní hranice povoleného pásu je vždy na hodnotě Pásy tedy můžeme indexovat číslem n. ka = nπ, n N. (6.1.14) Pokud K =, jsou povolené všechny energie >. Řešení odpovídá pohybu volné částice. S rostoucí hodotou K se pásy zužují a pro K dostáváme čárové spektrum (6.1.14), tj. n = 2 π 2 2Ma 2, (6.1.) což je spektrum nekonečné hluboké jednorozměrné pravoúhlé jámy šířky a. 2. Pokud rovnici(6.1.11) pro hodnotu ka splňuje nějaké a, pak ji stejně dobře splňuje a+2πn, kde n Z, přičemž vlnová funkce zůstane stejná. Můžeme tedy přijmout konvenci, že ke každé hodnotě πn ka π(n+1) přidružíme a tak, aby bylo v intervalu πn a π(n+1), tj. πn ka π(n+1), πn a π(n+1), n Z. (6.1.16) Tímto způsobem docílíme toho, že pro každou hodnotu k dostaneme jedinečnou hodnotu. V druhé běžně používané konvence bereme hodnotu z tzv. 1. Brillouinovy zóny, což je množina nejmenších takových, že dávají v daném pásu n jednoznačně vlnovou funkci. Pro jednorozměrnou mřížku je 1. Brillouinova zóna interval a [ π,π]. (6.1.17) Disperzní relace = () v obou konvencích je zobrazena na obrázku 7. Grupová rychost je zakreslena na obrázku 8. Pro v blízkosti hranice pásu klesá rychost k nule.

1 1 1 1.61.9 2.66 2.32.36.76-3 -2-1 1 2 3 2.88-3 -2-1 1 2 3 2.46 Obrázek 7: 1. řádek: Disperzní relace v konvenci (6.1.16) pro dvě hodnoty K (černá čára). Červená čárkovaná čára odpovídá disperzní relaci pro volnou částici = 2 2 /(2M). Svislé zelené čerchované čáry vyznačují horní hranice pásů (6.1.14). Šrafováním jsou znázorněny povolené pásy. 2. řádek: Disperzní relace pro 1. Brillouinovu zónu(6.1.17).jednotlivépásyjsouznázorněnyodlišnýmibarvami.černýmičárkovanými čarami jsou vyznačeny energie a vypsány hodnoty kvazihybnosti pro obrázek??.

2 2 1 1 1 1 2 2 1 1 Obrázek 8: Grupová rychlost (6.1.4) v závislosti na energii (1. řádek) a na kvazihybnosti (2. řádek). Ve 2. řádku jsou hranice pásů = πn znázorněny svislými zelenými čerchovanými čarami. Červená čárkovaná čára odpovídá rychosti pro volnou částici = /M.