Struktura a architektura počítačů

Podobné dokumenty
Logické obvody - kombinační Booleova algebra, formy popisu Příklady návrhu

Logické obvody. Logický obvod. Rozdělení logických obvodů - Kombinační logické obvody. - Sekvenční logické obvody

VY_32_INOVACE_CTE-2.MA-15_Sčítačky (poloviční; úplná) Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Ing. Miroslav Krýdl

Doc. Ing. Vlastimil Jáneš, CSc., K620

Půjdu do kina Bude pršet Zajímavý film. Jedině poslední řádek tabulky vyhovuje splnění podmínky úvodního tvrzení.

Y36SAP Y36SAP-2. Logické obvody kombinační Formy popisu Příklad návrhu Sčítačka Kubátová Y36SAP-Logické obvody 1.

íslicová technika Radek Maík Maík Radek 1

LOGICKÉ OBVODY 2 kombinační obvody, minimalizace

Technická kybernetika. Obsah

Struktura a architektura počítačů

Booleova algebra. ZákonyBooleovy algebry Vyjádření logických funkcí

Logické proměnné a logické funkce

Návrh základních kombinačních obvodů: dekodér, enkodér, multiplexor, demultiplexor

Automaty a gramatiky(bi-aag)

6. Zobrazení δ: (a) δ(q 0, x) obsahuje x i, x i Z. (b) δ(x i, y) obsahuje y j, x i y j P 7. Množina F je množinou koncových stavů.

2. LOGICKÉ OBVODY. Kombinační logické obvody

P4 LOGICKÉ OBVODY. I. Kombinační Logické obvody

12. Booleova algebra, logická funkce určitá a neurčitá, realizace logických funkcí, binární kódy pro algebraické operace.

Systémové struktury - základní formy spojování systémů

zadání: Je dán stejnosměrný motor s konstantním magnetickým tokem, napájen do kotvy, indukčnost zanedbáme.

LOGICKÉ OBVODY X36LOB

Architektura počítačů Logické obvody

Architektura počítačů Logické obvody

Booleova algebra. Logická proměnná. Booleova algebra

Digitální obvody. Doc. Ing. Lukáš Fujcik, Ph.D.

Technická kybernetika. Obsah. Realizace kombinačních logických obvodů.

DUM 02 téma: Elementární prvky logiky výklad

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL. Název školy SOUpotravinářské, Jílové u Prahy, Šenflukova 220. Název materiálu VY_32_INOVACE / Matematika / 03/01 / 17

DIGITÁLN LNÍ OBVODY A MIKROPROCESORY 1. ZÁKLADNÍ POJMY DIGITÁLNÍ TECHNIKY

Booleovská algebra. Booleovské binární a unární funkce. Základní zákony.

Obsah DÍL 1. Předmluva 11

ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU

Zavedení a vlastnosti reálných čísel PŘIROZENÁ, CELÁ A RACIONÁLNÍ ČÍSLA

Binární logika Osnova kurzu

Základy číslicové techniky z, zk

H - Řízení technologického procesu logickými obvody

Otázka 10 - Y36SAP. Zadání. Logické obvody. Slovníček pojmů. Základní logické členy (hradla)

Regulace f v propojených soustavách

Digitální obvody. Doc. Ing. Lukáš Fujcik, Ph.D.

Základy číslicové techniky z, zk

m n. Matice typu m n má

Úvod do informačních technologií

Řízení elektropohonů. 1. Základní pojmy. Logické řízení. 3. Spojité řízení

Minimalizace logické funkce

MATA Př 2. Složené výroky: Jsou dány výroky: a: Číslo 5 je prvočíslo. b: Číslo 5 je sudé. c: Číslo 5 je liché. d: Číslo 5 je záporné.

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Bratislavská 2166, Varnsdorf, IČO: tel Číslo projektu

Číslicové obvody základní pojmy

Disjunktivní a konjunktivní lní tvar formule. 2.přednáška

Způsoby realizace této funkce:

Úvod do informačních technologií

Matematická logika. Rostislav Horčík. horcik

Výroková logika - opakování

56. ročník Matematické olympiády. b 1,2 = 27 ± c 2 25

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Cvičení z termomechaniky Cvičení 5.

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Formální jazyky. Z. Sawa (VŠB-TUO) Úvod do teoretické informatiky 7. března / 46

METODICKÝ NÁVOD MODULU

Cílem kapitoly je zvládnutí řešení determinantů čtvercových matic.

celek jsme rozdělili na 8 dílů, ale žádný jsme si nevzali celek na nulka dílů rozdělit nelze!!!

Automaty a gramatiky. Trochu motivace. Roman Barták, KTIML. rní jazyky. Regulárn. Kleeneova věta. L = { w w=babau w=uabbv w=ubaa, u,v {a,b}* }

Regulace v ES na výroby

Je regulární? Pokud ne, na regulární ji upravte. V původní a nové gramatice odvod te řetěz 1111.

Laplaceova transformace

Booleovská algebra. Pravdivostní tabulka. Karnaughova mapa. Booleovské n-krychle. Základní zákony. Unární a binární funkce. Podmínky.

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Návrh systémů s digitálními integrovanými obvody a mikroprocesory pro integrovanou výuku VUT a VŠB-TUO

Číselné vyjádření hodnoty. Kolik váží hrouda zlata?


3 Algebraické výrazy. 3.1 Mnohočleny Mnohočleny jsou zvláštním případem výrazů. Mnohočlen (polynom) proměnné je výraz tvaru

Minimalizace automatů. M. Kot, Z. Sawa (VŠB-TU Ostrava) Úvod do teoretické informatiky 28. března / 31


Vzorový příklad. Postup v prostředí ISE. Zadání: x 1 x 0 y Rovnicí y = x 1. Přiřazení signálů:


Úplný systém m logických spojek. 3.přednáška

BOOLOVÁ ALGEBRA ZÁKLADNÉ OPERÁCIE

Cíle. Teoretický úvod. BDIO - Digitální obvody Ústav mikroelektroniky. Úloha č. 3. Student

+ c. n x ( ) ( ) f x dx ln f x c ) a. x x. dx = cotgx + c. A x. A x A arctgx + A x A c

Numerické výpočty proudění v kanále stálého průřezu při ucpání kanálu válcovou sondou

Domácí telefony DT 93

PROGRAMOVATELNÉ LOGICKÉ OBVODY

KOMBINAČNÍ LOGICKÉ OBVODY

Způsob určení množství elektřiny z kombinované výroby vázané na výrobu tepelné energie

Výpočet vnitřních sil I

Automaty a gramatiky

definovat pojmy: PI člen, vnější a vnitřní omezení, přenos PI členu popsat činnost PI regulátoru samostatně změřit zadanou úlohu

Vícebytová celočíselná aritmetika

Reproduktor elektroakustický měnič převádějící elektrický signál na akustický signál, převážně zvukový

Cíle. Teoretický úvod. BDIO - Digitální obvody Ústav mikroelektroniky Základní logická hradla, Booleova algebra, De Morganovy zákony Student

4. Elektronické logické členy. Elektronické obvody pro logické členy

VÝKAZ ZISKŮ A ZTRÁT k V tis. Kč

Knihovna modelů technologických procesů. Bc. Radim Pišan

MIKROPROCESORY PRO VÝKONOVÉ SYSTÉMY. Opakování. České vysoké učení technické Fakulta elektrotechnická

Automaty a gramatiky. Úvod do formáln. lních gramatik. Roman Barták, KTIML. Příklady gramatik

Definice. Necht M = (Q, T, δ, q 0, F ) je konečný automat. Dvojici (q, w) Q T nazveme konfigurací konečného automatu M.

KOMBINAČNÍ LOGICKÉ OBVODY

Logaritmická funkce, logaritmus, logaritmická rovnice

Konstrukce na základě výpočtu I

Výroková a predikátová logika - II

Převody Regulárních Výrazů. Minimalizace Konečných. Regulární jazyky 2 p.1/35

Transkript:

Struktur rchitektur očítčů Logické ovody - kominční Booleov lger, ormy oisu Příkldy návrhu České vysoké učení technické Fkult elektrotechnická Ver.. J. Zděnek/M. Chomát

Logický kominční ovod Logický kominční ovod (LKO) osán logickou unkcí Vstuy výstuy nývjí ouze hodnot neo y LKO n y m Hodnoty všech výstuních roměnných jsou v kždém čsovém okmžiku určeny ouze hodnotmi vstuních roměnných ve stejném okmžiku (LKO si nemtuje své minulé stvy) ABSAP Struktur rchitektur očítčů

Logický ovod Dvojkové (inární) signály ouze Číslicový návrh Číslicové ovody logické ovody Pois logického ovodu Booleov lger, logické unkce Návrh číslicového očítče oecněji návrh číslicového systému návrh zákldních unkčních loků návrh komunikce mezi loky Logické kominční ovody (LKO) Logické sekvenční ovody (LSO) LKO vs LSO LKO okmžité výstuy unkcí ouze okmžitých vstuů LSO výstuy unkcí okmžitých vstuů minulosti (vnitřní stvy) Práce s moderními CAD návrhovými systémy (lortoř) ABSAP Struktur rchitektur očítčů

Řešené rolémy ři návrhu Seciikce unkce co chceme relizovt Hlvně y to ungovlo odle zdání Otimlizce návrhu z různých hledisek Velikost Rychlost Příkon Prcovní odmínky (telot, virce, ) Solehlivost Cen včetně návrhových rostředků Rychlost návrhu Testovtelnost (DT design or testility) ABSAP Struktur rchitektur očítčů

Logická kominční unkce Kominční unkce: yk (,,,..., n ), k,,..., m n LKO y y y m ABSAP Struktur rchitektur očítčů 5

Fáze návrhu číslicového systému Seciikce Určení vstuů výstuů Prvdivostní tulky Booleovské rovnice Minimlizce Návrh relizce n úrovni hrdel HDL - Hrdwre Descrition Lnguge Schem n úrovni hrdel VHDL, Verilog Hrdwre Descrition Lnguge Syntéz Logická simulce n úrovni hrdel Generování rogrmového souoru Relizce číslicového ovodu Ověření návrhu ABSAP Struktur rchitektur očítčů 6

Sotwre Hrdwre BASYS FPGA Device ABSAP Struktur rchitektur očítčů

Booleov lger Booleov lger konečná množin rvků oshující: logické roměnné dvě inární oerce (logický součin logický součet) unární oerci negce,, c,... AND (.), OR ( ) NOT ( ), dv logické stvy (logické konstnty) konjunkce disjunkce Aiomy:.... (Aiom tvrzení, které se nedokzuje, okládá se z ltné) ABSAP Struktur rchitektur očítčů 8

Booleov lger Zákony:.... 5. 6.. 8. 9.... ( ) c ( c) (. ). c.(. c).( c).. c (. c) ( )( c).... (. ).( )..( ). Komuttivní Asocitivní Distriutivní Idemotentnost Komlementrit Agresivnost Neutrálnost Asorce Asorce negce Involuce ABSAP Struktur rchitektur očítčů 9

Booleov lger Zákony:...... c. c.. c ( ).( c).( c) ( ).( c) de Morgnův Asorce consensu. (,, c,...). (,, c,...). (,, c,...) důsledek: (,, c,...). (, c,...). (, c,...) Shnnonův o dekomozici Kždou logickou unkci lze zst omocí logického součinu, součtu negce Princi dulity: Kždé rovnosti výrzů odovídá rovnost duálních výrzů dle trnsormce:. ( OR AND).. ( AND OR) ABSAP Struktur rchitektur očítčů

Funkce hrdel AND OR INV (Invertor) AND OR NOT AND zisujeme :. OR zisujeme : NOT zisujeme : ABSAP Struktur rchitektur očítčů

Funkce hrdel 5 6 NAND NOR XOR NAND NOR 5 XOR 6 NAND zisujeme :. 5 NOR zisujeme : 5 6 XOR zisujeme : 6 ABSAP Struktur rchitektur očítčů

Funkce hrdel (vicevstuové členy) c AND c OR c XOR AND D c 5 6 OR D c 5 6 Lichý očet (Lichá rit) c XOR XOR XOR D c 5 6 ABSAP Struktur rchitektur očítčů

Oecné kominční hrdlo, zoždění Kominční hrdlo je určeno: Funkčním chováním Prvdivostní tulk Logická rovnice Ztížením vstuů výstuů tilh tihl Zožděním signálu ze vstuu n výstu ro změnu n n (Progtion Dely) Úrovněmi logické n vstuu výstuu Sotřeou Nejrychlejší nejmenší hrdl (z nejméně trnsistorů) jsou: invertor (NOT)(v CMOS trnsistory), NAND NOR (), AND OR (6) VIH VIL VOH VOL ABSAP Struktur rchitektur očítčů

Inde, minterm, Mterm Prvdivostní tulk D ( c,, ) c,, 5 6 minterm (m) c.. c.. c.. c.. c.. c.. c.. c.. Mterm (M) c c c c c c c c Inde Nezávisle roměnné mintermy Funkční hodnoty Mtermy D n i di... d d d... d d d i ABSAP Struktur rchitektur očítčů 5

SoP (ÚNDF), PoS (ÚNKF) ÚNDF Úlná normální disjunktivní orm (SoP Sum o Products) m i( ) m (,,, 6) i ( c,, ) c.. c.. c.. c.. ÚNKF Úlná normální konjunktivní orm (PoS Product o Sums) Mj() M(,, 5, ) j ( c,, ) ( c ).( c ).( c ).( c ) ABSAP Struktur rchitektur očítčů 6

Minimlizce logických unkcí Minimlizujte unkci,, ( ) zdnou rvdivostní tulkou: D 5 6 SoP Sum o Products m (,,,, ) ÚNDF m(,,,, ) M (, 5, 6) PoS Product o Sums ÚNKF M,5,6) )( )( ( ( ) ABSAP Struktur rchitektur očítčů

ABSAP Struktur rchitektur očítčů 8 Minimlizce logických unkcí ) ( ) ( ) ( ()() () () () () () ()() ()() ()() ()() ()() ( ) m( ) minterm( ). řešení ) Minimlizce úrvou logické unkce: 6 5 D 6 5 D

ABSAP Struktur rchitektur očítčů 9 Minimlizce logických unkcí ( ) m( ) minterm( ). řešení ) ( ) ( ) ( () () () () () ()() ()() ()() ()() ()() ()() ) Minimlizce úrvou logické unkce (okrč.): 6 5 D 6 5 D

Minimlizce logických unkcí ) Minimlizce úrvou logické unkce (okrč.): Dvě řešení:. řešení. řešení Podsttné imliknty žádný nelze vyustit z řešení ABSAP Struktur rchitektur očítčů

ABSAP Struktur rchitektur očítčů Minimlizce logických unkcí ) Minimlizce z K-my (Krnughov m): ) m (,,,, 5 6 5 6. řešení. řešení Porovnej s řešením dle ) 6 5 D 6 5 D

Minimlizce logických unkcí ) Minimlizce sojováním termů (Quine-McCluskey): (Vhodná metod ro očítčové zrcování) m (,,,, ) (... ) (... ) (... )( ) (... ) Tulk sojování mintermů D 5 6 m Krok m Krok m Krok, () (,) - - () (,) - - () (,) - - () (,) - - () - - - - Pokrytí mintermů Oznčené řádky yly sojeny sojený term řeveden do dlšího kroku ABSAP Struktur rchitektur očítčů

Minimlizce logických unkcí ) Minimlizce sojováním termů (okrč.): Tulk sojování mintermů m Krok m Krok m Krok, () (,) - - () (,) - - () (,) - - D 5 6 () (,) - - () - - - - Tulk okrytí Imliknty / m ABSAP Struktur rchitektur očítčů

ABSAP Struktur rchitektur očítčů Minimlizce logických unkcí Imliknty / m A B ) Minimlizce sojováním termů (okrč.): Vyhodnocení tulky okrytí A B. řešení. řešení Podsttné imliknty žádný nelze vyustit z řešení. řešení. řešení Porovnej s řešením dle ) ) 6 5 D 6 5 D

ABSAP Struktur rchitektur očítčů 5 Relizce logické unkce X X X 6 5 D 6 5 D

ABSAP Struktur rchitektur očítčů 6 Relizce logické unkce A X X X A Jen hrdl NAND 6 5 D 6 5 D

ABSAP Struktur rchitektur očítčů Relizce logické unkce ) )( ( B X X X B 6 5 D 6 5 D

ABSAP Struktur rchitektur očítčů 8 Relizce logické unkce ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) )( ( B C Jen hrdl NOR X X X C 6 5 D 6 5 D

ABSAP Struktur rchitektur očítčů 9 K m (Krnughov m) K m orm rvdivostní tulky Používá se ro rychlou grickou minimlizci logických unkcí V sousedících olích K my se mění ouze jedn vstuní roměnná Čár nd říslušným olem znčí, že roměnná má hodnotu "" Očíslování olí K my je vhodná omůck ro rychlý řenos hodnot logické unkce z ěžné rvdivostní tulky do K my K m je oužitelná ro 5 (6) vstuních roměnných 6 5 D 6 5 D K - m Prvdivostní tulk 5 6 Oznčení olí indeem D vhodná omůck

K m, ostu minimlizce V K mě oznčíme n tice sousedících hodnot Volíme co největší olsti co nejmeně olstí Vstuní roměnné, které se mění v oznčené olsti vyloučíme Z roměnných, které se nemění v oznčené olsti, zíšeme minimlizovnou unkci ve tvru SoP (,,...) m (...,...,... ) 5 6 5 6 5 6 5 6 ABSAP Struktur rchitektur očítčů

ABSAP Struktur rchitektur očítčů K m D XOR m(,) M(,) ) )( (

ABSAP Struktur rchitektur očítčů K m D XOR ) )( ( M(,) m(,) ) ( ) ( ) )( ( ) )( (

K m, ostu minimlizce 5 6 5 6 5 5 8 9 8 9 ABSAP Struktur rchitektur očítčů

K m, ostu minimlizce 5 6 5 8 9 5 6 8 9 6 9 8 ABSAP Struktur rchitektur očítčů

K m šlony 5 6 5 5 6 5 8 9 5 6 8 9 8 9 5 6 6 9 8 ABSAP Struktur rchitektur očítčů 5

Sčítčk (Adder) Chci sčítt Co? Tvr výsledku? JAK??? ABSAP Struktur rchitektur očítčů 6

Sčítčk (Adder) Dvojková čísl, JAK? číslicově, dvojkově (inárně) Dvojkové číslo s ABSAP Struktur rchitektur očítčů

Sčítčk (Adder) Dvojková čísl, udou nejrve jednoitová??? s Prvdivostní tulk s s d A co řenos do vyššího řádu? ABSAP Struktur rchitektur očítčů 8

Půlsčítčk (Hl Adder) D q s Hl Adder s m (, ) q m ( ) XOR s q AND ABSAP Struktur rchitektur očítčů 9

Sčítčk (Full Adder) s q Přenos z nižšího řádu Přenos do vyššího řádu ABSAP Struktur rchitektur očítčů

Sčítčk (Full Adder) D q s 5 6 s m (,,, )........ q m (, 5, 6, )........ ABSAP Struktur rchitektur očítčů

Sčítčk (Full Adder) AND AND s s........ OR AND AND SoP ez úrv AND q q........ AND OR AND ABSAP Struktur rchitektur očítčů

ABSAP Struktur rchitektur očítčů Sčítčk (Full Adder) s........ q........ Pokus o minimlizci z K-my s........ 5 6 s 5 6 q q... Nevede k zjednodušení Částečné zjednodušení

Úrv logického výrzu Sčítčk (Full Adder) XOR XNOR s........ ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) Hl Adder s XNOR XOR Vhodnější minimlizce z K-my q........ q ( ) ( ) q 5 6 Hl Adder q ABSAP Struktur rchitektur očítčů

Sčítčk (Full Adder) Hl Adder Full Adder XOR Hl Adder AND XOR s AND q OR ABSAP Struktur rchitektur očítčů 5

Sčítčk ( it dder) q c i Full Adder c i s Full Adder Full Adder Full Adder Full Adder c c c c c s s s s it dder c in c out s ABSAP Struktur rchitektur očítčů 6

Kominční vs. sekvenční ovody Kominční ovody Výstu závisí ouze n ktuální kominci signálů n vstuu, nezáleží n stvu vstuů v minulosti. Sekvenční ovody Výstu závisí n oslounosti (sekvenci) hodnot n vstuech, tkové chování se relizuje tzv. zětnou vzou. Vše lze mtemticky ost Logické unkce, udící unkce, unkce výstuů, stvové roměnné Konečný utomt FSM (Finite Stte Mchine), jiné znčení FSA (Finite Stte Automton) ABSAP Struktur rchitektur očítčů

Struktur rchitektur očítčů Logické ovody - kominční Booleov lger, ormy oisu Příkldy návrhu KONEC České vysoké učení technické Fkult elektrotechnická ABSAP Struktur rchitektur očítčů 8