6. Zobrazení δ: (a) δ(q 0, x) obsahuje x i, x i Z. (b) δ(x i, y) obsahuje y j, x i y j P 7. Množina F je množinou koncových stavů.
|
|
- František Říha
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Vzth mezi reg. výrzy kon. utomty Automty grmtiky(bi-aag) 7. Převody mezi reg. grm., reg. výrzy kon. utomty Jn Holu Algoritmus (okrčování): 6. Zorzení δ: () δ(, x) oshuje x i, x i Z. () δ(x i, y) oshuje y j, x i y j P 7. Množin F je množinou koncových stvů. Ktedr teoretické informtiky Fkult informčních technologií ČVUT v Prze c Jn Holu, 2 Evroský sociální fond. Prh & EU: Investujeme do vší udoucnosti BI-AAG (2/22) J. Holu: 7. Převody mezi reg. grm., reg. výrzy kon. utomty. /46 Vzth mezi reg. výrzy kon. utomty Algoritmus Konstrukce KA ro dný regulární výrz metod sousedů, Glushkov Vstu: Regulární výrz V. Výstu: Konečný utomt M = (Q, T, δ,, F ), h(v ) = L(M). Metod:. Očíslujeme čísly, 2,..., n všechny výskyty symolů z T ve výrzu V. Vzniklý regulární výrz oznčíme V. 2. Množin zčátečních symolů Z = {x i : x T, symolem x i může zčínt nějký řetězec z h(v )}. 3. Množinu sousedů P = {x i y j : symoly x i y j mohou ýt vedle see v nějkém řetězci z h(v )}. 4. Množinu koncových symolů F = {x i : symolem x i může končit nějký řetězec z h(v )} { : ε h(v )}. 5. Q = { } {x i : x T, i, n }. BI-AAG (2/22) J. Holu: 7. Převody mezi reg. grm., reg. výrzy kon. utomty. 3/46 Vzth mezi reg. výrzy kon. utomty Příkld V = + c +, T = {,, c}. V = c , Z = {, 4, 6, 7 }. P = { 2, 3, 2 2, 2 3, 4 c 5, 6 6, 6 7, 7 8, 8 8 }. F = { 3, c 5, 7, 8 }. M = ({,, 2, 3, 4, c 5, 6, 7, 8 }, {,, c}, δ,, { 3, c 5, 7, 8 }) 2 3 c 4 c 5 BI-AAG (2/22) J. Holu: 7. Převody mezi reg. grm., reg. výrzy kon. utomty. 2/ BI-AAG (2/22) J. Holu: 7. Převody mezi reg. grm., reg. výrzy kon. utomty. 4/46
2 Vzth mezi reg. výrzy kon. utomty BI-AAG (2/22) J. Holu: 7. Převody mezi reg. grm., reg. výrzy kon. utomty. 6/46 Vzth mezi reg. výrzy kon. utomty BI-AAG (2/22) J. Holu: 7. Převody mezi reg. grm., reg. výrzy kon. utomty. 8/46 Algoritmus Konstrukce DKA ro dný regulární výrz metod derivcí, Jnusz A. Brzozowski. Vstu: Regulární výrz V nd ecedou T. Výstu: Konečný utomt M = (Q, T, δ,, F ), h(v ) = L(M). Metod:. Q = {V }, Q = {V }, i :=. 2. Q i = { du d : U Q i, T } \ Q. 3. Jestliže Q i, Q = Q Q i, i := i +, jdi n krok 2. Jestliže Q i =, vytvoříme utomt M tkto: M = (Q, T, δ, V, F ), δ( du du dx, ) = d(x). Množin F = { du dx : ε h(du dx )}. Příkld (okrčování) 4. stv x = ( + ), stv y = ( + ) + ε, očáteční stv je x, koncový stv je y, rotože ε h(( + ) + ε) dx d = y, dx d = x, dy d x = y, dy d = x, y BI-AAG (2/22) J. Holu: 7. Převody mezi reg. grm., reg. výrzy kon. utomty. 5/46 Vzth mezi reg. výrzy kon. utomty Příkld ( + ). Položíme Q = {( + ) }, Q = {( + ) }. 2. Vyočteme Q : d d (( + ) ) = ( + ε)( + ) + ε = ( + ) + ε d d (( + ) ) = (ε + )( + ) + = ( + ). Protože d d (( + ) ) = ( + ), ude Q = {( + ) + ε} Q = {( + ), ( + ) + ε}. 3. Vyočteme Q 2 : d d (( + ) + ε) = ( + ε)( + ) + ε + = ( + ) + ε d d (( + ) + ε) = (ε + )( + ) + = ( + ). Protože o výrzy již jsou v množině Q, je množin Q 2 rázdná. BI-AAG (2/22) J. Holu: 7. Převody mezi reg. grm., reg. výrzy kon. utomty. 7/46 Vzth mezi reg. výrzy kon. utomty Algoritmus Konstrukce KA ro dný regulární výrz ostuná konstrukce, Ken Thomson. Vstu: Regulární výrz V nd ecedou T. Výstu: Konečný utomt M = (Q, T, δ,, F ), h(v ) = L(M). Metod:. Sestrojíme KA ro elementární regulární výrzy: () Pro regulární výrz V = : () Pro regulární výrz V = ε: (c) ro regulární výrz V = : 2. Pro části regulárního výrzu tvru V = V + V 2, V = V V 2, V = V sestrojíme konečné utomty omocí říslušných lgoritmů.
3 Vzth mezi reg. výrzy kon. utomty BI-AAG (2/22) J. Holu: 7. Převody mezi reg. grm., reg. výrzy kon. utomty. /46 Vzth mezi kon. utomty reg. výrzy BI-AAG (2/22) J. Holu: 7. Převody mezi reg. grm., reg. výrzy kon. utomty. 2/46 Příkld V = +. Potřené elementární výrzy jsou: Vět Pro kždý konečný utomt M lze sestvit regulární výrz V tkový, že L(M) = h(v ). Dále sestrojíme utomt ro výrz : 3 4 Pro výrz má konečný utomt tvr: ' 2' BI-AAG (2/22) J. Holu: 7. Převody mezi reg. grm., reg. výrzy kon. utomty. 9/46 Vzth mezi reg. výrzy kon. utomty BI-AAG (2/22) J. Holu: 7. Převody mezi reg. grm., reg. výrzy kon. utomty. /46 Vzth mezi kon. utomty reg. výrzy Příkld (okrčování) Pro výrz má konečný utomt tvr: Pro výrz V = + : Definice Rozšířený konečný utomt M = (Q, T, γ,, F ), kde Q je konečná množin vnitřních stvů, T je konečná vstuní eced, γ je zorzení z Q Q do R T, Q je očáteční stv, F Q je množin koncových stvů. γ(, ) =, když řechod z do není definován. Definice Jzyk řijímný rozšířeným konečným utomtem M je L(M) = {x : x T, x = x x 2... x n existuje oslounost stvů,,..., n, n F tková, že x h(γ(, )), x 2 h(γ(, 2 )),..., x n h(γ( n, n ))}.
4 Vzth mezi kon. utomty reg. výrzy BI-AAG (2/22) J. Holu: 7. Převody mezi reg. grm., reg. výrzy kon. utomty. 4/46 Vzth mezi kon. utomty reg. výrzy BI-AAG (2/22) J. Holu: 7. Převody mezi reg. grm., reg. výrzy kon. utomty. 6/46 Vět Necht M = (Q, T, γ,, F ) je rozšířený konečný utomt. Předokládejme, že není ni očáteční ni koncový stv. Potom ekvivlentní rozšířený konečný utomt M = (Q \ {}, T, γ,, F ), kde zorzení γ je definováno ro kždou dvojici, r (Q \ {}) tkto: γ (, r) = γ(, r) + γ(, )γ(, ) γ(, r). Druhý člen ve výrzu γ (, r) = γ(, r) + γ(, )γ(, ) γ(, r) se neultní tehdy, když γ(, ) = neo γ(, r) =. BI-AAG (2/22) J. Holu: 7. Převody mezi reg. grm., reg. výrzy kon. utomty. 3/46 Vzth mezi kon. utomty reg. výrzy BI-AAG (2/22) J. Holu: 7. Převody mezi reg. grm., reg. výrzy kon. utomty. 5/46 Vzth mezi kon. utomty reg. výrzy Příkld s + s r r s r s Algoritmus Sestrojení regulárního výrzu ro dný KA elimince stvů. Vstu: Konečný utomt M = (Q, T, δ,, F ). Výstu: Regulární výrz V tkový, že h(v ) = L(M). Metod:. Sestrojíme M R = (Q, T, γ,, F ), kde γ(, ) = {}, T {ε}, když δ(, ) oshuje. 2. Automt M R rozšíříme: () Jestliže očáteční stv F neo γ(, ), k Q = Q { } γ(, ) = ε. ude očáteční stv. () Jestliže F >, k Q = Q {f} γ (, f) = ε, F. Množin konc. stvů F = {f}. Po těchto úrvách ude M R = (Q, T, γ,, F ).
5 Vzth mezi kon. utomty reg. výrzy BI-AAG (2/22) J. Holu: 7. Převody mezi reg. grm., reg. výrzy kon. utomty. 8/46 Vzth mezi kon. utomty reg. výrzy BI-AAG (2/22) J. Holu: 7. Převody mezi reg. grm., reg. výrzy kon. utomty. 2/46 Algoritmus (okrčování): 3. Jestliže Q = {, f}, k regulární výrz je γ (, f)γ (f, f). Konec. Jink okrčuj krokem Vyer Q, {, f}. Q = Q \ {} γ jsou odovídjícím zůsoem urveny. Pokrčuj krokem 3. Příkld (okrčování) Nkonec vynecháme stv. +() * f (+() * ) * Výsledný regulární výrz je V = ( + () ). f BI-AAG (2/22) J. Holu: 7. Převody mezi reg. grm., reg. výrzy kon. utomty. 7/46 Vzth mezi kon. utomty reg. výrzy Příkld M = ({,, r}, {, }, δ,, {}) r Sestrojíme rozšířený konečný utomt řidáme nový očáteční koncový stv. V dlším kroku vynecháme stvy r. f r f f +() * r BI-AAG (2/22) J. Holu: 7. Převody mezi reg. grm., reg. výrzy kon. utomty. 9/46 Vzth mezi kon. utomty reg. výrzy Algoritmus Sestrojení reg. výrzu ro dný konečný utomt řešení regulárních rovnic, říchozí řechody Vstu: Konečný utomt M = (Q, T, δ,, F ). Výstu: Regulární výrz V, h(v ) = L(M). Metod:. Pro kždý stv z Q: X = X + X X n n, když δ( i, i ). V řídě, že je očáteční stv, řidáme ε. 2. Soustvu levých regulárních rovnic řešíme Gussovou elimincí. 3. Výsledný regulární výrz: V = X + X X n, jestliže i F, i =, 2,..., n.
6 Vzth mezi kon. utomty reg. výrzy BI-AAG (2/22) J. Holu: 7. Převody mezi reg. grm., reg. výrzy kon. utomty. 22/46 Vzth mezi kon. utomty reg. výrzy BI-AAG (2/22) J. Holu: 7. Převody mezi reg. grm., reg. výrzy kon. utomty. 24/46 Příkld M = ({, }, {, }, δ,, {}) Příkld X = X + X + ε X = X + X X = X X = X + X + ε = X ( + ) + ε Výsledný regulární výrz: V = X = ( + ) X = X + X + ε X = X + X Vyjádříme neznámou X : X = X Dosdíme z X do rvní rovnice: X = X + X + ε X = ( + )X + ε Vyjádříme neznámou X X = ( + ) = V BI-AAG (2/22) J. Holu: 7. Převody mezi reg. grm., reg. výrzy kon. utomty. 2/46 Vzth mezi kon. utomty reg. výrzy Algoritmus Sestrojení reg. výrzu ro dný konečný utomt řešení regulárních rovnic, odchozí řechody Vstu: Konečný utomt M = (Q, T, δ,, F ). Výstu: Regulární výrz V, h(v ) = L(M) Metod:. Pro kždý stv z Q: X = X + 2 X n X n, když i δ(, i ). V řídě, že je koncový stv, řidáme ε. 2. Vzniklou soustvu rvých regulárních rovnic řešíme Gussovou elimincí. 3. Výsledný regulární výrz je výrz ro očáteční stv (ro roměnnou X ). BI-AAG (2/22) J. Holu: 7. Převody mezi reg. grm., reg. výrzy kon. utomty. 23/46 Vzth mezi kon. utomty reg. výrzy Algoritmus Sestrojení regulárního výrzu ro dný konečný utomt metod integrálu. Vstu: Úlný DKA M = (Q, T, δ,, F ). Výstu: Regulární výrz V, h(v ) = L(M). Metod:. Pro kždý stv njdeme nejkrtší řetězec x, ro který existuje cest ze stvu do stvu ; x = ε. 2. Usořádná oslounost výrzů dx = Y odle délky minimálních řetězců x očínje řetězcem x. 3. Vytvoříme strom ro všechny derivce odle x, Q: () x o = ε: V = dε = () i T, x, Q, řidáváme hrny ohodnocené symoly i vedoucí do uzlů Y i = dx i = δ(, i ) Jestliže δ(, i ) je nulový stv, k Y i =.
7 Vzth mezi kon. utomty reg. výrzy BI-AAG (2/22) J. Holu: 7. Převody mezi reg. grm., reg. výrzy kon. utomty. 26/46 Vzth mezi kon. utomty reg. výrzy BI-AAG (2/22) J. Holu: 7. Převody mezi reg. grm., reg. výrzy kon. utomty. 28/46 Algoritmus (okrčování): 4. Pro oslední minimální řetězec v usořádání odle kroku 2 rovedeme integrci výrzů, kterými jsou ohodnoceni jejich následníci. 5. Jestliže uzel odovídjící stvu i má následníky, ro které jsme v kroku 4 nšli hodnoty integrálů, 2,..., k odle, 2,..., k, k sestrojíme rovnici: i = k k + ε, když i F, i = k k, jink. Tuto rovnici vyřešíme odstrníme ze stromu uzly, ro které jsme rovedli integrci. 6. Okujeme kroky 4 5 ro kždý minimální řetězec odle usořádání z kroku 2, dokud není integrce ukončen. 7. Výsledkem je regulární výrz ro očáteční stv. BI-AAG (2/22) J. Holu: 7. Převody mezi reg. grm., reg. výrzy kon. utomty. 25/46 Vzth mezi kon. utomty reg. výrzy Příkld M = ({,, 2, 3, 4, 5 }, {, },, δ, { 3 }). Dolníme nulový stv = 5. Příkld (okrčování). Nejkrtší řetězce ro jednotlivé stvy jsou tyto: x = ε, x =, x 5 =, x 2 =, x 3 =, x 4 =. 2. Usořádná oslounost výrzů je tto: Y = dε = V, Y = d, Y 5 = d =, Y 2 = d, Y 3 = d, Y 4 = d. BI-AAG (2/22) J. Holu: 7. Převody mezi reg. grm., reg. výrzy kon. utomty. 27/46 Vzth mezi kon. utomty reg. výrzy Příkld (okrčování) Y = dε = V, Y = d, Y 5 = d =, Y 2 = d, Y 3 = d, Y 4 = d. 3. Strom vytvořený v kroku 3. dε = V = d = / d = d = 2 d = d = d = / d = 4 d = 3 d = / d = 3
8 Vzth mezi kon. utomty reg. výrzy BI-AAG (2/22) J. Holu: 7. Převody mezi reg. grm., reg. výrzy kon. utomty. 3/46 Vzthmezi reg.grm. reg. výrzy BI-AAG (2/22) J. Holu: 7. Převody mezi reg. grm., reg. výrzy kon. utomty. 32/46 Příkld (okrčování) 4. Provedeme integrci d d d d = d = =, d d = 3 d = Rovnice má tvr: 4 = 3 + Dále okujeme kroky 4 5: d d = 4 d = 3 d = 3, d d = 3 d = 3, 3 = ε = ( + ) 3 + ε = ( + ), d d = d = d d = d = =, 2 = + Vět Pro kždou regulární grmtiku G = (N, T, P, S) lze sestrojit regulární výrz V tkový, že L(G) = h(v ). Definice Rozšířená (rvá) regulární grmtik je čtveřice G = (N, T, P, S), kde N je konečná množin neterminálních symolů, T je konečná množin terminálních symolů, P je množin rvidel tvru A αb neo A α, A, B N, α R T, S N je očáteční symol. BI-AAG (2/22) J. Holu: 7. Převody mezi reg. grm., reg. výrzy kon. utomty. 29/46 Vzth mezi kon. utomty reg. výrzy Příkld (okrčování) d d = 2 d = d = d d = 3 d = ( + ) d = ( + ) = + ( + ) = () ( + ) d d = d = = d d = d = () ( + ) d = () ( + ) = () ( + ) + 6. L(M) = h(v ) = () ( + ) BI-AAG (2/22) J. Holu: 7. Převody mezi reg. grm., reg. výrzy kon. utomty. 3/46 Vzthmezi reg.grm. reg. výrzy Pro jednoduchost udeme ředokládt, že v rozšířené regulární grmtice jsou nejvýše dvě rvidl tvru A αb neo A α. Úrv: Dvojici rvidel A αb, A βb nhrdíme rvidlem A (α + β)b. Definice Jzyk generovný rozšířenou regulární grmtikou L(G) = {x : x T, x = x x 2... x n existuje derivce S α A α 2 A 2... α n A n α n tková, že x i h(α i ), i n}.
9 Vzthmezi reg.grm. reg. výrzy BI-AAG (2/22) J. Holu: 7. Převody mezi reg. grm., reg. výrzy kon. utomty. 34/46 Vzthmezi reg.grm. reg. výrzy BI-AAG (2/22) J. Holu: 7. Převody mezi reg. grm., reg. výrzy kon. utomty. 36/46 Vět Necht G = (N, T, P, S) je rozšířená regulární grmtik. Předokládejme, že neterminální symol A není očáteční symol. Potom ekvivlentní rozšířená regulární grmtik G = (N \ {A}, T, P, S), kde rvidl v P vytvoříme tkto: Jsou-li v grmtice G rvidl: B α C B α 2 A A α 3 A A α 4 C, k v grmtice G udou v P rvidl: B (α + α 2 α 3 α 4)C. Algoritmus Sestrojení regulárního výrzu ro dnou regulární grmtiku elimince neterminálních symolů. Vstu: Prvá regulární grmtik G = (N, T, P, S). Výstu: Regulární výrz V tkový, že h(v ) = L(G). Metod:. Rozšířená rvá regulární grmtik G R = (N, T, P R, S) ekvivlentní G. Všechny n-tice rvidel tvru A α B, A α 2 B,..., A α n B nhrdíme rvidlem A (α + α α n )B, kde A N, B N {ε}. BI-AAG (2/22) J. Holu: 7. Převody mezi reg. grm., reg. výrzy kon. utomty. 33/46 Vzthmezi reg.grm. reg. výrzy Poznámk: Pokud některé z uvedených rvidel se v grmtice G nevyskytuje, k je nhrzeno rvidlem X Y, kde X {A, B, C}, Y {A, C}. Odovídjící rvidl neudou ni v G. Nříkld okud ude v G chyět rvidlo A α 4 C, nhrdíme jej rvidlem A C otom rvidlo B (α + α 2 α 3 )C degeneruje n rvidlo B α C. BI-AAG (2/22) J. Holu: 7. Převody mezi reg. grm., reg. výrzy kon. utomty. 35/46 Vzthmezi reg.grm. reg. výrzy Algoritmus (okrčování): 2. Grmtiku G R rozšíříme dále tkto: () nový očáteční symol S / N řidáme S S, () nový koncový neterminální symol F / N, všechn rvidl tvru A α nhrdíme rvidly A αf řidáme F ε. G R = (N, T, P R, S ), kde N = N {S, F }, P R = {A αb : A αb P R} {A αf : A α P R } {S S, F ε}. 3. Jestliže N = {S } P R = {S αf, F ε}, k V = α lgoritmus končí. Jink se okrčuje krokem Vyereme A N tkový, že A / S. N = N \ {A} rvidl P R jsou odovídjícím zůsoem urven. Pokrčujeme krokem 3.
10 Vzthmezi reg.grm. reg. výrzy BI-AAG (2/22) J. Holu: 7. Převody mezi reg. grm., reg. výrzy kon. utomty. 38/46 Vzthmezi reg.grm. reg. výrzy BI-AAG (2/22) J. Holu: 7. Převody mezi reg. grm., reg. výrzy kon. utomty. 4/46 Příkld G = ({S, A, B}, {, }, P, S), kde P : S A S ε A B B A S. S S, S nový neterminální symol S ε nhrdíme rvidlem S F ro F dolníme rvidlo F ε. G R = ({S, S, A, B, F }, {, }, P, S ): S S S A S F A B B A S F ε. Algoritmus Sestrojení regulárního výrzu ro dnou regulární grmtiku Vstu: Regulární grmtik G = (N, T, P, S). Výstu: Regulární výrz V tkový, že h(v ) = L(G). Metod:. Pro kždý neterminální symol z N sestrojíme regulární rovnici. 2. Vzniklou soustvu regulárních rovnic řešíme Gussovou elimincí ro očáteční symol grmtiky S. BI-AAG (2/22) J. Holu: 7. Převody mezi reg. grm., reg. výrzy kon. utomty. 37/46 Vzthmezi reg.grm. reg. výrzy Příkld (okrčování) Vyloučíme symol A. G R = ({S, S, B, F }, {, }, P, S ): S S S B S F B B S F ε. Vyloučíme symol B. G 2 R = ({S, S, F }, {, }, P 2, S ): S S S ( + () )S F F ε. Vyloučíme symol S. V = ( + () ) S ( + () ) F F ε. BI-AAG (2/22) J. Holu: 7. Převody mezi reg. grm., reg. výrzy kon. utomty. 39/46 Vzthmezi reg.grm. reg. výrzy Příkld G = ({S, A}, {, }, P, S), P : S S A A S A Soustv regulárních rovnic má tvr: S = S + A + A = S + A + Soustvu vyřešíme elimincí: S = (A + ) = (A + ε) A = A + + A + A = ( + )A + + A = ( + ) ( + ) S = (( + ) ( + ) + ε) = ( + ) Výsledný regulární výrz oisující jzyk L(G) má tvr: S = ( + )
11 Vzthmezi reg.výrzyreg. grm. BI-AAG (2/22) J. Holu: 7. Převody mezi reg. grm., reg. výrzy kon. utomty. 42/46 Vzthmezi reg.výrzyreg. grm. BI-AAG (2/22) J. Holu: 7. Převody mezi reg. grm., reg. výrzy kon. utomty. 44/46 Vět Pro kždý regulární výrz V lze sestrojit regulární grmtiku G tkovou, že L(G) = h(v ). Příkld ( + ε). G = ({A}, {}, {A }, A) G = ({B}, {}, {B }, B). 2. G ε = ({E},, {E ε}, E). 3. Postuně sestrojíme grmtiky ro jzyky, které jsou hodnotou výrzů, + ε, ( + ε) : G() = ({A, B}, {, }, {A B, B }, A) G( + ε) = ({N, A, B, E}, {, }, P, N ), kde P : N A E, E ε, A B, B. G(( + ε) ) = ({N 2, N, A, B, E}, {, }, P 2, N 2 ), kde P 2 : N 2 N ε, N A E, E N 2, A B, B N 2. BI-AAG (2/22) J. Holu: 7. Převody mezi reg. grm., reg. výrzy kon. utomty. 4/46 Vzthmezi reg.výrzyreg. grm. Algoritmus Konstrukce rvé regulární grmtiky ro dný regulární výrz ostuná konstrukce. Vstu: Regulární výrz V nd ecedou T. Výstu: G = (N, T, P, S), L(G) = h(v ) Metod:. T sestrojíme grmtiky: G = ({A}, {}, {A }, A). 2. Sestrojíme grmtiku G ε = ({E},, {E ε}, E). 3. Grmtiky ro odvýrzy tvru x + x 2, x x 2, x, okud jsme již sestrojili grmtiky ro odvýrzy x, x Vyloučíme ε-rvidl jednoduchá rvidl. BI-AAG (2/22) J. Holu: 7. Převody mezi reg. grm., reg. výrzy kon. utomty. 43/46 Vzthmezi reg.výrzyreg. grm. Příkld (okrčování) 4. Vyloučíme ε-rvidl ( ) N ε = {N 2, E, N } : N 2 N 2 ε, N 2 N, N A E, E N 2, A B, B N 2. Dále vyloučíme jednoduchá rvidl: N N2 = {N 2, N 2, N, A, E}, N N2 = {N 2, N, A, E}, N N = {A, E, N 2, N }, N E = {E, N 2, N, A}, N A = {A}, N B = {B} dostneme rvidl: N 2 ε B, N 2 B, N B, E B, A B, B N 2. Symoly N, E, A jsou zytečné: G = ({N 2, N 2, B}, {, }, P, N 2 ), kde P: N 2 ε B, B N 2, N 2 B
12 Vzthmezi reg.výrzyreg. grm. Vzthmezi reg.výrzyreg. grm. Algoritmus Konstrukce rvé regulární grmtiky ro dný regulární výrz metod derivcí. Vstu: Regulární výrz V nd ecedou T. Výstu: G = (N, T, P, S), L(G) = h(v ). Metod:. N = {V }, N = {V }, i =. 2. Vytvoříme derivce všech výrzů z N i odle všech symolů z ecedy T. Do množiny N i vložíme všechny výrzy vzniklé derivcí výrzů z N i. 3. Jestliže N i, řidáme N i do N, i = i + řejdeme n krok 2. Jink vytvoříme grmtiku G = (N, T, P, V ), kde P: dx d(x) řidáme do P. dx řidáme do P v řídě, že ε h ( d(x) ). V ε řidáme do P v řídě, že ε h(v ). Příkld ( + ε). N = {( + ε) }, N = {( + ε) }, i = d(+ε) d d(+ε) d =( + )( + ε) = ( + ε) = ( + )( + ε) = N = {( + ε) }, N = {( + ε), ( + ε) }. d((+ε) ) d = d((+ε) ) d = ε( + ε) = ( + ε) N 2 =, N = {( + ε), ( + ε) } Oznčíme-li A = ( + ε), B = ( + ε), dostneme grmtiku G = ({A, B}, {, }, P, A), kde P oshuje rvidl: A B ε B A BI-AAG (2/22) J. Holu: 7. Převody mezi reg. grm., reg. výrzy kon. utomty. 45/46 BI-AAG (2/22) J. Holu: 7. Převody mezi reg. grm., reg. výrzy kon. utomty. 46/46
Automaty a gramatiky(bi-aag)
BI-AAG (2011/2012) J. Holu: 3. Operce s konečnými utomty p. 2/33 Převod NKA ndka BI-AAG (2011/2012) J. Holu: 3. Operce s konečnými utomty p. 4/33 Automty grmtiky(bi-aag) 3. Operce s konečnými utomty Jn
VíceDefinice. Necht M = (Q, T, δ, q 0, F ) je konečný automat. Dvojici (q, w) Q T nazveme konfigurací konečného automatu M.
BI-AAG (20/202) J. Holu: 2. Deterministické nedeterministické konečné utomty p. 2/3 Konfigurce konečného utomtu BI-AAG (20/202) J. Holu: 2. Deterministické nedeterministické konečné utomty p. 4/3 Automty
VícePřevody Regulárních Výrazů. Minimalizace Konečných. Regulární jazyky 2 p.1/35
Převody Regulárních Výrzů Minimlizce Konečných Automtů Regulární jzyky 2 p.1/35 Kleeneho lger Definice 2.1 Kleeneho lger sestává z neprázdné množiny se dvěm význčnými konstntmi 0 1, dvěm inárními opercemi
VíceJe regulární? Pokud ne, na regulární ji upravte. V původní a nové gramatice odvod te řetěz 1111.
Grmtiky. Vytvořte grmtiku generující množinu řetězů { n m } pro n, m N {} tková, že n m. Pomocí této grmtiky derivujte řetezy,. 2. Grmtik je dán prvidly S ɛ S A A S B B A B. Je regulární? Pokud ne, n regulární
VíceAutomaty a gramatiky
5 Automty grmtiky Romn Brták, KTIML rtk@ktiml.mff.cuni.cz http://ktiml.mff.cuni.cz/~rtk Co ylo minule Množinové operce s jzyky sjednocení, pr nik, rozdíl, dopln k uzv enost opercí (lgoritmus p evodu) et
VíceAutomaty a gramatiky
Automty grmtiky Romn Brták, KTIML rtk@ktiml.mff.cuni.cz http://ktiml.mff.cuni.cz/~rtk Úvod do formálních grmtik Grmtiky, všichni je známe, le co to je? Popis jzyk pomocí prvidel, podle kterých se vytvářejí
VíceAutomaty a gramatiky. Úvod do formáln. lních gramatik. Roman Barták, KTIML. Příklady gramatik
Úvod do formáln lních grmtik Automty grmtiky Romn Brták, KTIML rtk@ktiml.mff.cuni.cz http://ktiml.mff.cuni.cz/~rtk Grmtiky, všichni je známe, le co to je? Popis jzyk pomocí prvidel, podle kterých se vytvářejí
VíceAutomaty a gramatiky. Trochu motivace. Roman Barták, KTIML. rní jazyky. Regulárn. Kleeneova věta. L = { w w=babau w=uabbv w=ubaa, u,v {a,b}* }
ochu motivce L = { w w=u w=uv w=u, u,v {,}* } Automty gmtiky Romn Bták, KIML tk@ktiml.mff.cuni.cz htt://ktiml.mff.cuni.cz/~tk L = L L L, kde L = { w w=u, u {,}* }, L = { w w=uv, u,v {,}* } L = { w w=u,
VíceAutomaty a gramatiky. Pro připomenutí. Roman Barták, KTIML. Důkaz věty o dvousměrných automatech (1)
4 Automty gmtiky omn Bták, KTIML tk@ktiml.mff.cuni.cz htt://ktiml.mff.cuni.cz/~tk Po řiomenutí Automt může tké ovládt čtecí hlvu dvousměný (dvoucestný) utomt řechodová funkce: Q X Q {-,,+} Slovo w je řijto
VíceMinimalizace automatů. M. Kot, Z. Sawa (VŠB-TU Ostrava) Úvod do teoretické informatiky 28. března / 31
Minimlizce utomtů M. Kot, Z. Sw (VŠB-TU Ostrv) Úvod do teoretické informtiky 28. řezn 2007 1/ 31 Ekvivlence utomtů 1 2 3 1 2 3 1 2 Všechny 3 utomty přijímjí jzyk všech slov se sudým počtem -ček Nejvýhodnějšíjepronásposledníznich-mánejméněstvů
VíceJsou to rovnice, které obsahují neznámou nebo výraz s neznámou jako argument logaritmické funkce.
Logritmické rovnice Jsou to rovnice, které oshují neznámou neo výrz s neznámou jko rgument ritmické funkce. Zákldní rovnice, 0 řešíme pomocí vzthu. Složitější uprvit n f g potom f g (protože ritmická funkce
VíceVIII. Primitivní funkce a Riemannův integrál
VIII. Primitivní funkce Riemnnův integrál VIII.2. Riemnnův integrál opkování Vět. Nechť f je spojitá funkce n intervlu, b nechť c, b. Oznčíme-li F (x) = x (, b), pk F (x) = f(x) pro kždé x (, b). VIII.3.
VíceAutomaty a gramatiky(bi-aag) Motivace. 1. Základní pojmy. 2 domácí úkoly po 6 bodech 3 testy za bodů celkem 40 bodů
BI-AAG (2011/2012) J. Holub: 1. Základní pojmy p. 2/29 Hodnocení předmětu BI-AAG (2011/2012) J. Holub: 1. Základní pojmy p. 4/29 Automaty a gramatiky(bi-aag) 1. Základní pojmy Jan Holub Katedra teoretické
VíceJednoznačné a nejednoznačné gramatiky
BI-AAG (2011/2012) J. Holub: 11. Bezkontextové gramatiky p. 2/36 Jednoznačné a nejednoznačné gramatiky BI-AAG (2011/2012) J. Holub: 11. Bezkontextové gramatiky p. 4/36 Automaty a gramatiky(bi-aag) 11.
VícePředmět: Ročník: Vytvořil: Datum: MATEMATIKA DRUHÝ Mgr. Tomáš MAŇÁK 11. červenec 2012 Název zpracovaného celku: LINEÁRNÍ ROVNICE S PARAMETREM
Předmět: Ročník: Vytvořil: Dtum: MATEMATIA DRUHÝ Mgr. Tomáš MAŇÁ 11. červenec 01 Název zrcovného celku: LINEÁRNÍ ROVNICE S PARAMETREM LINEÁRNÍ ROVNICE S PARAMETREM Rovnice s rmetrem obshuje kromě neznámých
VíceAutomaty a gramatiky. Roman Barták, KTIML. Důkaz věty o isomorfismu reduktů. Věta o isomorfismu reduktů. Pro připomenutí
3 Automty grmtiky Romn Brták, KTIML rtk@ktimlmffcunicz http://ktimlmffcunicz/~rtk Pro připomenutí 2 Njít ekvivlentní stvy w X* δ*(p,w) F δ*(q,w) F Vyřdit nedosžitelné stvy 3 Sestrojit podílový utomt Automty
VíceIntegrál a jeho aplikace Tomáš Matoušek
Integrál jeho plikce Tomáš Mtoušek Křivk Definice.(Vektorováfunkce) Funkci ϕ:r R n,kteráreálnémučíslupřiřzuje n-tici reálných čísel(vektor), nzýváme funkcí vektorovou. Lze ji tké popst po složkáchjko ϕ(t)=(ϕ
VíceMULTIDIMENSIONÁLNÍ JAZYKY A JEJICH AUTOMATY MULTI-DIMENSIONAL LANGUAGES AND THEIR AUTOMATA
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ FACULTY OF INFORMATION TECHNOLOGY DEPARTMENT OF INFORMATION SYSTEMS MULTIDIMENSIONÁLNÍ
Více2.5.4 Věta. Každý jazyk reprezentovaný regulárním výrazem je regulárním jazykem.
2.5. Regulární výrzy [181012-1111 ] 21 2.5 Regulární výrzy 2.5.1 Regulární jzyky jsme definovli jko ty jzyky, které jsou přijímány konečnými utomty; ukázli, že je jedno, zd jsou deterministické neo nedeterministické.
VíceTeorie jazyků a automatů I
Šárk Vvrečková Teorie jzyků utomtů I Sírk úloh pro cvičení Ústv informtiky Filozoficko-přírodovědecká fkult v Opvě Slezská univerzit v Opvě Opv, poslední ktulizce 5. květn 205 Anotce: Tto skript jsou určen
VíceObecně: K dané funkci f hledáme funkci ϕ z dané množiny funkcí M, pro kterou v daných bodech x 0 < x 1 <... < x n. (δ ij... Kroneckerovo delta) (4)
KAPITOLA 13: Numerická integrce interpolce [MA1-18:P13.1] 13.1 Interpolce Obecně: K dné funkci f hledáme funkci ϕ z dné množiny funkcí M, pro kterou v dných bodech x 0 < x 1
VíceAutomaty a gramatiky(bi-aag) Formální překlady. 5. Překladové konečné automaty. h(ε) = ε, h(xa) = h(x)h(a), x, x T, a T.
BI-AAG (2011/2012) J. Holub: 5. Překladové konečné automaty p. 2/41 Formální překlady BI-AAG (2011/2012) J. Holub: 5. Překladové konečné automaty p. 4/41 Automaty a gramatiky(bi-aag) 5. Překladové konečné
VíceAutomaty a gramatiky. Organizační záležitosti. Přednáška: na webu (http://ktiml.mff.cuni.cz/~bartak/automaty) Proč chodit na přednášku?
Orgnizční záležitosti Atomty grmtiky Romn Brták, KTIML rtk@ktiml.mff.cni.cz http://ktiml.mff.cni.cz/~rtk Přednášk: n we (http://ktiml.mff.cni.cz/~rtk/tomty) Proč chodit n přednášk? dozvíte se více než
Více56. ročník Matematické olympiády. b 1,2 = 27 ± c 2 25
56. ročník Mtemtické olympiády Úlohy domácí části I. kol ktegorie 1. Njděte všechny dvojice (, ) celých čísel, jež vyhovují rovnici + 7 + 6 + 5 + 4 + = 0. Řešení. Rovnici řešíme jko kvdrtickou s neznámou
VíceFormální jazyky. Z. Sawa (VŠB-TUO) Úvod do teoretické informatiky 7. března / 46
Formální jzyky Z. Sw (VŠB-TUO) Úvod do teoretické informtiky 7. řezn 2012 1/ 46 Teorie formálních jzyků motivce Příkldy typů prolémů, při jejichž řešení se využívá pozntků z teorie formálních jzyků: Tvor
Vícea i,n+1 Maticový počet základní pojmy Matice je obdélníkové schéma tvaru a 11
Mticový počet zákldní pojmy Mtice je obdélníkové schém tvru 2...... n 2 22. 2n A =, kde ij R ( i =,,m, j =,,n ) m m2. mn ij R se nzývjí prvky mtice o mtici o m řádcích n sloupcích říkáme, že je typu m/n
VíceNMAF061, ZS Písemná část zkoušky 25. leden 2018
Jednotlivé kroky při výpočtech stručně, le co nejpřesněji odůvodněte. Pokud používáte nějké tvrzení, nezpomeňte ověřit splnění předpokldů. Jméno příjmení: Skupin: Příkld 3 4 5 6 Celkem bodů Bodů 6 6 4
VíceA DIRACOVA DISTRIBUCE 1. δ(x) dx = 1, δ(x) = 0 pro x 0. (1) Graficky znázorňujeme Diracovu distribuci šipkou jednotkové velikosti (viz obr. 1).
A DIRACOVA DISTRIBUCE A Dircov distribuce A Definice Dircovy distribuce Dircovu distribuci δx) lze zvést třemi ekvivlentními způsoby ) Dirc [] ji zvedl vzthy δx) dx, δx) pro x ) Grficky znázorňujeme Dircovu
VíceKomplexní čísla tedy násobíme jako dvojčleny s tím, že použijeme vztah i 2 = 1. = (a 1 + ia 2 )(b 1 ib 2 ) b 2 1 + b2 2.
7 Komplexní čísl 71 Komplexní číslo je uspořádná dvojice reálných čísel Komplexní číslo = 1, ) zprvidl zpisujeme v tzv lgebrickém tvru = 1 + i, kde i je imginární jednotk, pro kterou pltí i = 1 Číslo 1
VíceMatice. a B =...,...,...,...,..., prvků z tělesa T (tímto. Definice: Soubor A = ( a. ...,..., ra
Definice: Soubor A ( i j ) Mtice 11 12 1n 21 22 2n m 1 m2 prvků z těles T (tímto tělesem T bude v nší prxi nejčstěji těleso reálných čísel R resp těleso rcionálních čísel Q či těleso komplexních čísel
Více13. Soustava lineárních rovnic a matice
@9. Soustv lineárních rovnic mtice Definice: Mtice je tbulk reálných čísel. U mtice rozlišujeme řádky (i=,..n), sloupce (j=,..m) říkáme, že mtice je typu (n x m). Oznčíme-li mtici písmenem A, její prvky
VícePetriho sítě PES 2007/2008. ceska@fit.vutbr.cz. Doc. Ing. Tomáš Vojnar, Ph.D. vojnar@fit.vutbr.cz
PES Petriho sítě p. 1/34 Petriho sítě PES 2007/2008 Prof. RNDr. Miln Češk, CS. esk@fit.vutr.z Do. Ing. Tomáš Vojnr, Ph.D. vojnr@fit.vutr.z Sz: Ing. Petr Novosd, Do. Ing. Tomáš Vojnr, Ph.D. (verze 06.04.2010)
VíceLineární nerovnice a jejich soustavy
teorie řešené úlohy cvičení tipy k mturitě výsledky Lineární nerovnice jejich soustvy Víš, že pojem nerovnice není opkem pojmu rovnice? lineární rovnice má většinou jediné řešení, kdežto lineární nerovnice
VíceRepetitorium z matematiky
Rovnie, nerovnie jejih soustvy (lineární, kvdrtiké, irionální) Reetitorium z mtemtiky Podzim Ivn Vulová A) Rovnie jejih řešení Mnoho fyzikálníh, tehnikýh jinýh úloh lze mtemtiky formulovt jko úlohu tyu:
Vícex + F F x F (x, f(x)).
I. Funkce dvou více reálných proměnných 8. Implicitně dné funkce. Budeme se zbývt úlohou, kdy funkce není zdná přímo předpisem, který vyjdřuje závislost její hodnoty n hodnotách proměnných. Jeden z možných
Více4. přednáška 22. října Úplné metrické prostory. Metrický prostor (M, d) je úplný, když každá cauchyovská posloupnost bodů v M konverguje.
4. přednášk 22. říjn 2007 Úplné metrické prostory. Metrický prostor (M, d) je úplný, když kždá cuchyovská posloupnost bodů v M konverguje. Příkldy. 1. Euklidovský prostor R je úplný, kždá cuchyovská posloupnost
VíceURČITÝ INTEGRÁL FUNKCE
URČITÝ INTEGRÁL FUNKCE Formulce: Nším cílem je určit přibližnou hodnotu určitého integrálu I() = () d, kde předpokládáme, že unkce je n intervlu, b integrovtelná. Poznámk: Geometrický význm integrálu I()
VícePřehled základních vzorců pro Matematiku 2 1
Přehled zákldních vzorců pro Mtemtiku 1 1. Limity funkcí definice Vlstní it v bodě = : f() = ɛ > 0, δ > 0 tk, že pro : ( δ, δ), pltí f() ( ɛ, ɛ) Vlstní it v bodě = : f() = ɛ > 0, c > 0 tk, že pro : > c,
VíceZÁKLADY. y 1 + y 2 dx a. kde y je hledanou funkcí proměnné x.
VARIAČNÍ POČET ZÁKLADY V prxi se čsto hledjí křivky nebo plochy, které minimlizují nebo mximlizují jisté hodnoty. Npř. se hledá nejkrtší spojnice dvou bodů n dné ploše, nebo tvr zvěšeného ln (má minimální
VíceÚvod 1. 3 Regulární jazyky Konečné jazyky Pumping Lemma pro regulární jazyky a nekonečné jazyky Sjednocení...
Osh Úvod 1 1 Teoretická informtik 2 1.1 Vznik vývoj teoretické informtiky................... 2 1.1.1 Mtemtik............................. 2 1.1.2 Jzykověd............................. 5 1.1.3 Biologie...............................
VíceJak již bylo uvedeno v předcházející kapitole, můžeme při výpočtu určitých integrálů ze složitějších funkcí postupovat v zásadě dvěma způsoby:
.. Substituční metod pro určité integrály.. Substituční metod pro určité integrály Cíle Seznámíte se s použitím substituční metody při výpočtu určitých integrálů. Zákldní typy integrálů, které lze touto
VíceDynamické programování
ALG Dynamické rogramování Nejdelší rostoucí odoslounost Otimální ořadí násobení matic Nejdelší rostoucí odoslounost Z dané oslounosti vyberte co nejdelší rostoucí odoslounost. 5 4 9 5 8 6 7 Řešení: 4 5
VíceTeorie jazyků a automatů
Slezská univerzit v Opvě Filozoficko-přírodovědecká fkult v Opvě Šárk Vvrečková Teorie jzyků utomtů Skript do předmětů II Zákldy teoretické informtiky Ústv informtiky Filozoficko-přírodovědecká fkult v
VíceÚvod do Teoretické Informatiky (456-511 UTI)
Úvod do Teoretické Informtiky (456-511 UTI) Doc. RNDr. Petr Hliněný, Ph.D. petr.hlineny@vs.cz 25. ledn 2006 Verze 1.02. Copyright c 2004 2006 Petr Hliněný. (S využitím části mteriálů c Petr Jnčr.) Osh
VíceR n výběr reprezentantů. Řekneme, že funkce f je Riemannovsky integrovatelná na
Mtemtik II. Určitý integrál.1. Pojem Riemnnov určitého integrálu Definice.1.1. Říkáme, že funkce f( x ) je n intervlu integrovtelná (schopná integrce), je-li n něm ohrničená spoň po částech spojitá.
Více2.8.5 Lineární nerovnice s parametrem
2.8.5 Lineární nerovnice s prmetrem Předpokldy: 2208, 2802 Pedgogická poznámk: Pokud v tom necháte studenty vykoupt (což je, zdá se, jediné rozumné řešení) zere tto látk tk jednu půl vyučovcí hodiny (první
VíceAUTOMATY VE VYHLEDÁVÁNI cvičeni
Czech Technicl University in Prgue Fculty of Informtion Technology Deprtment of Theoreticl Computer Science AUTOMATY VE VYHLEDÁVÁNI cvičeni Bořivoj Melichr Evropský sociální fond. Prh & EU: Investujeme
Více(1) přičemž všechny veličiny uvažujeme absolutně. Její úpravou získáme vztah + =, (2) Přímé zvětšení Z je dáno vztahem Z = =, a a
Úloh č. 3 Měření ohniskové vzdálenosti tenkých čoček 1) Pomůcky: optická lvice, předmět s průhledným milimetrovým měřítkem, milimetrové měřítko, stínítko, tenká spojk, tenká rozptylk, zdroj světl. ) Teorie:
Více4.4.3 Kosinová věta. Předpoklady:
443 Kosinová vět Předpokldy 44 Př Rozhodni zd dokážeme spočítt zývjíí strny úhly u všeh trojúhelníků zdnýh pomoí trojie prvků (délek strn velikostí úhlů) V sinové větě vystupují dvě dvojie strn-protější
VíceTeoretická informatika - Úkol č.1
Teoretická informatika - Úkol č.1 Lukáš Sztefek, xsztef01 18. října 2012 Příklad 1 (a) Gramatika G 1 je čtveřice G 1 = (N, Σ, P, S) kde, N je konečná množina nonterminálních symbolů N = {A, B, C} Σ je
VíceKonstrukce na základě výpočtu I
..11 Konstrukce n zákldě výpočtu I Předpokldy: Pedgogická poznámk: Původně yl látk rozepsnou do dvou hodin, v první ylo kromě dělení úseček zřzen i čtvrtá geometrická úměrná. Právě její prorání se nestíhlo,
VíceLINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU
LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU ZDENĚK ŠIBRAVA 1. Obecné řešení lin. dif. rovnice 2.řádu s konstntními koeficienty 1.1. Vrice konstnt. Příkld 1.1. Njděme obecné řešení diferenciální rovnice (1) y
Víceje jedna z orientací určena jeho parametrizací. Je to ta, pro kterou je počátečním bodem bod ϕ(a). Im k.b.(c ) ( C ) (C ) Obr Obr. 3.5.
10. Komplexní funkce reálné proměnné. Křivky. Je-li f : (, b) C, pk lze funkci f povžovt z dvojici (u, v), kde u = Re f v = Im f. Rozdíl proti vektorovému poli je v tom, že jsou pro komplexní čísl definovány
VíceI. termodynamický zákon
řednášk 4 I. termodynmický zákon I. termodynmický zákon jkožto nejobecnější zákon zchování energie je jedním ze zákldních stvebních kmenů termodynmiky. této přednášce zopkujeme znění tohoto zákon n jeho
VíceVztah jazyků Chomskeho hierarchie a jazyků TS
Vztah jazyků Chomskeho hierarchie a jazyků TS Jan Konečný; (přednáší Lukáš Havrlant) 15. října 2013 Jan Konečný; (přednáší Lukáš Havrlant) Chomskeho hierarchie a jazyky TS 15. října 2013 1 / 23 Rychlé
Víceintegrovat. Obecně lze ale říct, že pokud existuje určitý integrál funkce podle různých definic, má pro všechny takové definice stejnou hodnotu.
Přednášk 1 Určitý integrál V této přednášce se budeme zbývt určitým integrálem. Eistuje několik definic určitého integrálu funkce jedné reálné proměnné. Jednotlivé integrály se liší v tom, jké funkce lze
Více+ c. n x ( ) ( ) f x dx ln f x c ) a. x x. dx = cotgx + c. A x. A x A arctgx + A x A c
) INTEGRÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ ) Pojem neurčitého integrálu Je dán funkce Pltí všk tké F tk, y pltilo F ( ) f ( ) Zřejmě F ( ), protože pltí, 5,, oecně c, kde c je liovolná kon- stnt f ( ) nším
Více26. listopadu a 10.prosince 2016
Integrální počet Přednášk 4 5 26. listopdu 10.prosince 2016 Obsh 1 Neurčitý integrál Tbulkové integrály Substituční metod Metod per-prtes 2 Určitý integrál Geometrické plikce Fyzikální plikce K čemu integrální
VíceV předchozích kapitolách byla popsána inverzní operace k derivování. Zatím nebylo jasné, k čemu tento nástroj slouží.
NEWTONŮV INTEGRÁL V předchozích kpitolách byl popsán inverzní operce k derivování Ztím nebylo jsné, k čemu tento nástroj slouží Uvžujme trmvj, která je poháněn elektřinou při brždění vyrábí dynmem elektřinu:
VíceSouhrn základních výpočetních postupů v Excelu probíraných v AVT 04-05 listopad 2004. r r. . b = A
Souhrn zákldních výpočetních postupů v Ecelu probírných v AVT 04-05 listopd 2004. Řešení soustv lineárních rovnic Soustv lineárních rovnic ve tvru r r A. = b tj. npř. pro 3 rovnice o 3 neznámých 2 3 Hodnoty
Více( ) ( ) ( ) Exponenciální rovnice. 17.3. Řeš v R rovnici: 3 + 9 + 27 = ŘEŠENÍ: Postup z předešlého výpočtu doplníme využitím dalšího vztahu: ( ) t s t
7. EXPONENCIÁLNÍ ROVNICE 7.. Řeš v R rovnice: ) 5 b) + c) 7 0 d) ( ) 0,5 ) 5 7 5 7 K { } c) 7 0 K d) ( ) b) + 0 + 0 K ( ) 5 0 5, 7 K { 5;7} Strtegie: potřebujeme zíkt tkový tvr rovnice, kd je n obou trnách
VíceVlastnosti Derivační strom Metody Metoda shora dolů Metoda zdola nahoru Pomocné množiny. Syntaktická analýza. Metody a nástroje syntaktické analýzy
Metody a nástroje syntaktické analýzy Šárka Vavrečková Ústav informatiky, FPF SU Opava sarka.vavreckova@fpf.slu.cz Poslední aktualizace: 14. října 2011 Vlastnosti syntaktické analýzy Úkoly syntaktické
Více( ) ( ) Sinová věta II. β je úhel z intervalu ( 0;π ). Jak je vidět z jednotkové kružnice, úhly, pro které platí. Předpoklady:
4.4. Sinová vět II Předpokldy 44 Kde se stl hy? Námi nlezené řešení je správné, le nenšli jsme druhé hy ve hvíli, kdy jsme z hodnoty sin β určovli úhel β. β je úhel z intervlu ( ;π ). Jk je vidět z jednotkové
VíceTeorie jazyků a automatů
Šárk Vvrečková Teorie jzyků utomtů Sírk příkldů pro cvičení II Zákldy teoretické informtiky Ústv informtiky Filozoficko-přírodovědecká fkult v Opvě Slezská univerzit v Opvě Opv 24. listopdu 2016 Anotce:
VíceReprezentovatelnost částek ve dvoumincových systémech
Reprezentovtelnost částek ve dvoumincových systémech Jn Hmáček, Prh Astrkt Máme-li neomezené množství mincí o předepsných hodnotách, může se stát, že pomocí nich nelze složit některé částky Pro jednoduchost
VíceStruktura a architektura počítačů
Struktur rchitektur očítčů Logické ovody - kominční Booleov lger, ormy oisu Příkldy návrhu České vysoké učení technické Fkult elektrotechnická Ver.. J. Zděnek/M. Chomát Logický kominční ovod Logický kominční
VíceMatematika 1A. PetrSalačaJiříHozman Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Technická univerzita v Liberci
Mtemtik 1A. PetrSlčJiříHozmn Fkult přírodovědně-humnitní pedgogická Technická univerzit v Liberci petr.slc@tul.cz jiri.hozmn@tul.cz 21.11.2016 Fkult přírodovědně-humnitní pedgogická TUL ZS 2016-2017 1/
Více1. LINEÁRNÍ ALGEBRA 1.1. Matice
Lineární lgebr LINEÁRNÍ LGEBR Mtice Zákldní pojmy Mticí typu m/n nzýváme schém mn prvků, které jsou uspořádány do m řádků n sloupců: n n m/n = = = ( ij ) m m mn V tomto schémtu pro řádky sloupce užíváme
Více3.2.1 Shodnost trojúhelníků I
3.2.1 hodnost trojúhelníků I Předpokldy: 3108 v útvry jsou shodné, pokud je možné je přemístěním ztotožnit. v prxi těžko proveditelné hledáme jinou možnost ověření shodnosti v útvry jsou shodné, pokud
VíceSyntaxí řízený překlad
Syntaxí řízený překlad Překladový automat Šárka Vavrečková Ústav informatiky, FPF SU Opava sarka.vavreckova@fpf.slu.cz Poslední aktualizace: 27. listopadu 2008 Zobecněný překladový automat Překladový automat
VíceŘešení diferenciálních rovnic 1. řádu (lineárních, s konstantními koeficienty)
Exonenciální funkce - jejic "vužití" ři řešení diferenciálníc rovnic (Tto dolňková omůck nemůže v žádném řídě nrdit sstemtickou mtemtickou řírvu.) Vlstností exonenciální funkce lze výodně oužít ři řešení
VíceOBECNÝ URČITÝ INTEGRÁL
OBECNÝ URČITÝ INTEGRÁL Zobecnění Newtonov nebo Riemnnov integrálu se definují různým způsobem dostnou se někdy různé, někdy stejné pojmy. V tomto textu bude postup volen jko zobecnění Newtonov integrálu,
Více8. cvičení z Matematiky 2
8. cvičení z Mtemtiky 2 11.-1. dubn 2016 8.1 Njděte tři pozitivní čísl jejichž součin je mximální, jejichž součet je roven 100. Zdání příkldu lze interpretovt tké tk, že hledáme mximální objem kvádru,
VíceDeterministický konečný automat
Deterministický konečný utomt Formálně je deterministický konečný utomt definován jko pětice (Q,Σ,δ,q 0,F) kde: Q je konečná množin stvů Σ je konečná eced δ:q Σ Qjepřechodováfunkce q 0 Qjepočátečnístv
VíceRegulace f v propojených soustavách
Regulce f v propojených soustvách Zopkování principu primární sekundární regulce f v izolovné soustvě si ukážeme obr.,kde je znázorněn S Slovenské Republiky. Modře jsou vyznčeny bloky, které jsou zřzeny
VíceANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU
ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU 3. přednášk Vektorová lger Prvoúhlé souřdnice odu v prostoru Poloh odu v prostoru je vzhledem ke třem osám k soě kolmým určen třemi souřdnicemi, které tvoří uspořádnou trojici
Více1.1 Numerické integrování
1.1 Numerické integrování 1.1.1 Úvodní úvhy Nším cílem bude přibližný numerický výpočet určitého integrálu I = f(x)dx. (1.1) Je-li znám k integrovné funkci f primitivní funkce F (F (x) = f(x)), můžeme
VíceLogaritmické rovnice I
.9.9 Logritmické rovnice I Předpokldy: 95 Pedgogická poznámk: Stejně jko u eponenciálních rovnic rozkldů n součin bereme ritmické rovnice jko nácvik výběru metody. Sestvujeme si rzenál metod n konci máme
VíceNEWTONŮV INTEGRÁL. V předchozích kapitolách byla popsána inverzní operace k derivování. Zatím nebylo jasné, k čemu tento nástroj slouží.
NEWTONŮV INTEGRÁL V předchozích kpitolách byl popsán inverzní operce k derivování. Ztím nebylo jsné, k čemu tento nástroj slouží. Uvžujme trmvj, která je poháněn elektřinou při brždění vyrábí dynmem elektřinu:
VíceVětu o spojitosti a jejich užití
0..7 Větu o spojitosti jejich užití Předpokldy: 706, 78, 006 Pedgogická poznámk: Při proírání této hodiny je tře mít n pměti, že všechny věty, které studentům sdělujete z jejich pohledu neuvěřitelně složitě
VíceDefinice. Nechť k 0 celé, a < b R. Definujeme. x < 1. ϕ(x) 0 v R. Lemma [Slabá formulace diferenciální rovnice.] x 2 1
9. Vriční počet. Definice. Nechť k 0 celé, < b R. Definujeme C k ([, b]) = { ỹ [,b] : ỹ C k (R) } ; C 0 ([, b]) = { y C ([, b]) : y() = y(b) = 0 }. Důležitá konstrukce. Shlzovcí funkce (molifiér, bump
Více10 Určitý integrál Riemannův integrál. Definice. Konečnou posloupnost {x j } n j=0 nazýváme dělením intervalu [a,b], jestliže platí
10 Určitý integrál 10.1 Riemnnův integrál Definice. Konečnou posloupnost {x j } n j=0 nzýváme dělením intervlu [,b], jestliže pltí = x 0 < x 1 < < x n = b. Body x 0,...,x n nzýváme dělícími body. Normou
VíceZavedení a vlastnosti reálných čísel PŘIROZENÁ, CELÁ A RACIONÁLNÍ ČÍSLA
Zvedení vlstnosti reálných čísel Reálná čísl jsou zákldním kmenem mtemtické nlýzy. Konstrukce reálných čísel sice není náplní mtemtické nlýzy, le množin reálných čísel R je pro mtemtickou nlýzu zákldním
VíceTuringovy stroje. Teoretická informatika Tomáš Foltýnek
Turingovy stroje Teoretická informatika Tomáš Foltýnek foltynek@pef.mendelu.cz Teoretická informatika strana 2 Opakování z minulé přednášky Jaké znáte algebraické struktury s jednou operací? Co je to okruh,
VíceObsah rovinného obrazce
Osh rovinného orzce Nejjednodušší plikcí určitého integrálu je výpočet oshu rovinného orzce. Zčneme větou. Vět : Je-li funkce f spojitá nezáporná n n orázku níže roven f ( ) d. ;, je osh rovinného orzce
Vícepísemná a ústní část porozumění látce + schopnost formalizace
Automty grmtiky Romn Brták, KTIML rtk@ktiml.mff.cuni.cz http://ktiml.mff.cuni.cz/~rtk Orgnizční záležitosti Přednášk: n weu (http://ktiml.mff.cuni.cz/~rtk/utomty) Proč chodit n přednášku? Cvičení: dozvíte
VíceRegulární výrazy. Definice Množina regulárních výrazů nad abecedou Σ, označovaná RE(Σ), je definována induktivně takto:
IB102 Automaty, gramatiky a složitost, 6. 10. 2014 1/29 Regulární výrazy Definice 2.58. Množina regulárních výrazů nad abecedou Σ, označovaná RE(Σ), je definována induktivně takto: 1 ε, a a pro každé a
VíceII. INTEGRÁL V R n. Obr. 9.1 Obr. 9.2 Integrál v R 2. z = f(x, y)
. NTEGRÁL V R n Úvod Určitý integrál v intervlu, b Pro funki f :, b R jsme definovli určitý integrál jko číslo, jehož hodnot je obshem obrze znázorněného n obrázíh. Pro funki f : R n R budeme zvádět integrál
VícePůjdu do kina Bude pršet Zajímavý film. Jedině poslední řádek tabulky vyhovuje splnění podmínky úvodního tvrzení.
4. Booleov lger Booleov lger yl nvržen v polovině 9. století mtemtikem Georgem Boolem, tehdy nikoliv k návrhu digitálníh ovodů, nýrž jko mtemtikou disiplínu k formuli logikého myšlení. Jko příkld použijeme
VíceZáklady teorie matic
Zákldy teorie mtic 1. Pojem mtice nd číselným tělesem In: Otkr Borůvk (uthor): Zákldy teorie mtic. (Czech). Prh: Acdemi, 1971. pp. 9--12. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/401328 Terms of use: Akdemie
VíceTOKY V SÍTÍCH II. Doc. RNDr. Josef Kolář, CSc. Katedra teoretické informatiky, FIT České vysoké učení technické v Praze
TOKY V SÍTÍCH II Doc. RNDr. Josef Kolář, CSc. Katedra teoretické informatiky, FIT České vysoké učení technické v Praze BI-GRA, LS 010/011, Lekce 10 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší
VíceSeznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem objemu rotačního tělesa.
.. Ojem rotčního těles Cíle Seznámíte se s dlší plikcí určitého integrálu výpočtem ojemu rotčního těles. Předpokládné znlosti Předpokládáme, že jste si prostudovli zvedení pojmu určitý integrál (kpitol.).
Vícereturn n; 3/29 Ing. Miroslav Balík, Ph.D. - BI-PA1-05 if (n<1) { printf("%d neni prirozene cislo\n", n); exit(0); }
1 Příprv studijního prormu Informtik je podporován projektem finncovným z Evropského sociálního fondu rozpočtu hlvního měst Prhy. Prh & EU: Investujeme do vší budoucnosti Funkce, intuitivní chápání složitosti
VíceHyperbola, jejíž střed S je totožný s počátkem soustavy souřadnic a jejíž hlavní osa je totožná
Hyperol Hyperol je množin odů, které mjí tu vlstnost, že solutní hodnot rozdílu jejich vzdáleností od dvou dných různých odů E, F je rovn kldné konstntě. Zkráceně: Hyperol = {X ; EX FX = }; kde symolem
Vícetransformace je posunutí plus lineární transformace má svou matici vzhledem k homogenním souřadnicím [1]
[1] Afinní transformace je posunutí plus lineární transformace má svou matici vzhledem k homogenním souřadnicím využití například v počítačové grafice Evropský sociální fond Praha & EU. Investujeme do
VíceNMAF061, ZS Písemná část zkoušky 16. leden 2018
Jednotlivé kroky při výpočtech stručně, le co nejpřesněji odůvodněte. Pokud používáte nějké tvrzení, nezpomeňte ověřit splnění předpokldů. Jméno příjmení: Skupin: Příkld 1 3 4 5 6 Celkem bodů Bodů 7 6
VíceVIII. Primitivní funkce a Riemannův integrál
VIII. Primitivní funkce Riemnnův integrál VIII.2. Primitivní funkce Definice. Nechť funkce f je definován n neprázdném otevřeném intervlu I. Řekneme, že funkce F : I R je primitivní funkce k f n intervlu
VíceZáklady matematické analýzy
Základy matematické analýzy Spojitost funkce Ing. Tomáš Kalvoda, Ph.D. 1, Ing. Daniel Vašata 2 1 tomas.kalvoda@fit.cvut.cz 2 daniel.vasata@fit.cvut.cz Katedra aplikované matematiky Fakulta informačních
VíceLogické obvody. Logický obvod. Rozdělení logických obvodů - Kombinační logické obvody. - Sekvenční logické obvody
Logické ovody Cílem této kpitoly je sezn{mit se s logickými ovody, se z{kldním rozdělením logických ovodů, s jejich některými typy. Tké se nučíme nvrhovt logické ovody. Klíčové pojmy: Logický ovod,kominční
Více