Prgramvé cíle rzvje VŠE v Praze pr bdbí 2014-18 Výchdiska prgramvých cílů rzvje VŠE Pzitiva Tradičně vnímána (zvláště u starší generace) jak přední VŠ eknmickéh zaměření v ČR. Začíná být pzitivně vnímána v zahraničí. Kvalitní infrastruktura prstrvé vybavení, fungující bslužné a pdpůrné prcesy. Studijní bry, které je ve většině zájem, pdpřené literaturu, referencemi. Negativa Nastupují slabší rčníky studentů a s tím suvisející klesající rzpčtvé příspěvky na výuku. Značná nasycenst v eknmických brech dbrníky s eknmickým VŠ vzděláním, rstucí prblémy buducích abslventů s kvalitním uplatněním. Přetrvávající nestabilita na Nárdhspdářské fakultě. Nepříznivá kvalifikační struktura pedaggickéh sbru. Záměry VŠE jak celek Pririta VŠE mezi vzdělávacími institucemi. Úlhu rektra i vedení škly je vytvářet na venek přesvědčení priritním pstavení VŠE mezi institucemi pskytujícími eknmické, manažerské či pdnikatelské vzdělání v ČR, ale i středevrpském reginu (PR, vystupvání v mediích, sciální sítě atd.). Následující text je rzdělen d tří tematických kruhů, jejich pslupnst je dána naléhavstí jejich realizace: Stabilizace Stabilizace situace na Nárdhspdářské fakultě. Zabezpečení re-akreditací řady studijních brů, před kterými fakulty stjí: - klíčvým prblémem akreditací je kvalifikační slžení pedaggickéh sbru příslušných studijních brů a publikační činnst VŠ-učitelů v daném bru, - d jisté míry tat situace suvisí s generačním prblémem na fakultách, kdy v průběhu devadesátých let šklu pustila řada učitelů střední generace, i když s uspkjením lze knstatvat, že se daří u nastupující generace třicátníků pstupně plnit habilitační kritéria, deficit nastává u kategrie prfesrů, - zřejmě bude nutné prvést fundvanu srvnávací studii, zda na bdbných fakultách veřejných VŠ již není struktura pedaggickéh sbru lepší, než je na fakultách VŠE v Praze. Dle platnéh VŠ zákna je kncipvání pdby studijních brů až p akreditaci v kmpetenci fakult, nicméně vedení VŠE v tmt směru nemůže být nečinné a musí vytvářet pdmínky a předpklady pr zabezpečení bezprblémvých akreditací studijních brů, zejména v pdbě stabilizace a zkvalitňvání persnální a kvalifikační situace na fakultách: - vytvářet příznivé finanční pdmínky pr dktrandy a pst-dktrandy, ve kterých fakulty spatřují perspektivní zaměstnance, - pkračvat v prgramech pdpry habilitační přípravy vybraných pracvníků fakult, - c nejdříve tevřít diskusi nad aktualizací (substitucí) kritérií habilitačníh a jmenvacíh řízení uplatňvaných na VŠE v Praze. Nvela VŠ-zákna. S vysku pravděpdbnstí lze předpkládat, že v průběhu nadcházejícíh funkčníh bdbí rektra se bnví aktivity ministerstva směřující k nvele VŠ-zákna. Úlhu vedení škly musí být lbvání za pzitivní mmenty, které zákn může přinést, jak je víceleté financvání, prefervání institucinální akreditace a pstavení na rveň nárdních a mezinárdních akreditací, Prgramvé cíle rzvje VŠE Stránka 1 z 5 Jarmír Veber
zjedndušení prcesu nstrifikace apd. V případě přijetí zákna bude vedení škly pchpitelně muset na nvé pžadavky perativně reagvat. Rzvj Studijní prgramy. Je zřejmé, že pčty přijímaných a vyučvaných studentů neprstu, spíše napak. VŠE a její fakulty by se měly zejména prfilvat v blasti magisterskéh než bakalářskéh studia. Na jednáních na úrvni ministerstva šklství se musí vedení škly v nadcházejícím bdbí zasazvat nárůst limitů magisterskéh studia, v krajním případě i cestu výměny za nižší limity pčtu přijímaných studentů d bakalářských prgramů. Za další úkly vedení škly v tmt směru lze pvažvat vytváření pdmínek a mtivvat vedení fakult k pravidelné aktualizaci studijních plánů a jedntlivých předmětů. I když je realizace studijních prgramů v kmpetenci fakult, je zřejmé, že bude třeba z úrvně vedení škly vyvlat diskusi nad bsahem a aktualizací studia. Je nesprné, že většina ptenciálních zaměstnavatelů byla zasažena nedávným krizvým vývjem, uplatňuje řadu nvých přístupů a řídicích praktik a jejich znalst čekávají i d nvých abslventů. Z úrvně škly bude třeba v blízké buducnsti připravit průzkum zaměřený na psuny v pžadavcích praxe na prfil abslventů, kde respndenty mhu být jak nedávní abslventi škly, tak i klíčví představitelé ptenciálních zaměstnavatelů. Kncensus bude třeba v krátké dbě třeba najít v takvých prblémvých kruzích, jak je: - celšklský základ bsah, závaznst, - celšklský základ pr studijní bry v cizím jazyce a jeh splečná výuka, včetně jeh financvání a prpjení s výuku v cizím jazyce vyučvanu v českých studijních prgramech atd., - prprce výuky v češtině a v cizích jazycích, zapjení zahraničních lektrů d výuky jak v českých, tak cizjazyčných studijních prgramech. Cizjazyčné prgramy. Očekávané pklesy v limitech přijímaných studentů hrazených z veřejných prstředků, lze d jisté míry kmpenzvat rzšiřváním prgramů vyučvaných v cizím jazyku (bakalářských, magisterských i dktrských). Na většině fakult se jedná nvý atribut jejich činnsti, který se všem liší svým charakterem vůči standardně nabízeným a vyučvaným brům v češtině: - za klíčvu v tmt směru pvažvat tu skutečnst, že teritrium, ze kteréh mhu přicházet ptenciální studenti je nesmírně širké, prt nezbude, než vytipvat vhdné lkality a na ně uplatnit praktivní prpagaci těcht studijních brů, - jde placené studium pr studenty, kteří se v místních pdmínkách čast vůbec nerientují, takže nabídka ze strany fakult a ptažm škly musí být zaměřena nejen na studijní záležitsti, ale balíček služeb musí zahrnvat i nabídku ubytvání, pdpru při nstrifikacích, pdrbné seznámení se studiem (studijními předpisy, rganizací studia, ISIS) atd. Placené vzdělávací aktivity jsu další mžnu cestu, jak rzšířit finanční prstředky fakult cestu zvyšvání mimrzpčtvých příjmů. Zde se nabízí jak prgramy celživtníh vzdělávání, tak se pkusit zapjení d vzdělávacích prgramů pr úředníky dle připravvanéh služebníh zákna. Věda. Situace na pli vědy není uspkjivá ve srvnání s statními veřejnými VŠ, včetně publikační činnsti. Opět těžiště těcht aktivit je na fakultách, vedení škly může psílit pdpru těcht aktivit jednak frmu psílení servisníh pracviště pr vědu, které bude vyhledávat dmácí a zahraniční příležitsti, pmáhat s přípravu prjektů atd. V zájmu zviditelnění škly bych se přikláněl ke vzniku celšklskéh průřezvéh výzkumnéh pracviště (např. v pdbě centra excelence), které by se zabýval některými významnými eknmickými prblémy (např. ptravinvá či energetická bezpečnst ČR) a připravval fundvané výzkumné výstupy, stanviska. Prgramvé cíle rzvje VŠE Stránka 2 z 5 Jarmír Veber
Internacinalizace. V blasti internacinalizace byl již mnh vyknán, nicméně tat blast má další ptenciál pr rzšíření, který by měl být iniciván a pdprván ze strany vedení škly: - zvyšvání výjezdů našich učitelů s výuku na zahraničních universitách, - perspektivně i větší zapjení učitelů ze zahraničí vyučujících na plný úvazek na VŠE, - rzšíření prgramů letních škl rganizvaných na VŠE, - splečné studijní prgramy se zahraničními VŠ (přínsné pr VŠE). Splupráce s praxí má též ptenciál pr větší rzvj. Není pchyb, že bjem aktivit pr praxi prdukvaných učiteli škly je značný, v nezanedbatelném rzsahu však pd hlavičku jiných rganizací neb je realizván ve vlastní režii (na živnstenský list). T bhužel nezviditelňuje VŠE, ale jiné rganizace či jedntlivce. Cestu zřejmě není tyt aktivity zakazvat, ale nabízet ze strany škly jiné, případně alternativní a výhdnější pdmínky pr takvé aktivity. Prstr v tmt směru lze spatřvat zejména v celživtním vzdělávání a nabídce pradenských prjektů a různých studií pr veřejnu správu i pdnikatelský sektr. Exelence Špičkví prfesinálvé. Z rzhvrů se zástupci praxe vyzněl pznatek, že škla stále více směruje k jistému univerzalismu, že má mál špičkvých dbrníků, kteří jsu známí nejen dma, ale i v zahraničí, jsu zapjeni d činnsti významných zahraničních asciací, splečnstí, institucí. Vedení škly by měl v nadcházejícím bdbí ve splupráci s fakultami psudit, zda vůbec takví pracvníci na fakultách jsu, a zda a jakým způsbem pdprvat tyt pracvníky. Mezinárdní akreditace. Mezinárdní akreditace je jednu z cest psílení pstavení VŠE na trhu eknmickéh vzdělání. Její naléhavst vystupí v případě, že djde k uvažvaným změnám v čs. akreditacích a zákn VŠ bude jak alternativu připuštět renmvanu mezinárdní akreditaci. I v případě, že situace se takt nevyhrtí, lze za užitečné pvažvat rzvinutí diskusí mezinárdní akreditaci: jít per partes p fakultách neb jak celá škla atd. Pracvníci škly VŠE vyhledávaný zaměstnavatel Škla musí být pr sučasné i ptenciální pracvníky zajímavým zaměstnavatelem a t jak z hlediska dbrných perspektiv, tak i výše dměny za práci. Znalst pracvní perspektivy, minimálně pr kategrie PhD., dc., prf. zpracvání kariérních plánů. Ze strany vedení VŠE hledat cesty, jak rzšířit zapjení pracvníků škly d vědy a výzkumu, splupráce s praxí. Širší nabídka výuky v placených prgramech nad rámec úvazku výuka pr zahraniční prgramy, celživtní vzdělávání apd. Kvalitní servis ze strany bslužných pracvišť škly pr pedaggicku činnst, výzkum, mezinárdní vztahy, splupráci s praxí apd. S hledem na čekávaný stagnující pdíl rzpčtvých prstředků v prtfliu finančních prstředků škly, hledat všechny cesty jak zvyšvat mimrzpčtvé prstředky a ty využít jak nadstandard k tarifním mzdám. Půsbení zahraničních pedaggů na škle a našich pedaggů v zahraničí V mezinárdním ratingu universit jsu ceněny ty university, které se mhu prezentvat učiteli ze zahraničí, kteří na universitě půsbí na plný úvazek. Je zřejmé, že již nadešel kamžik, kdy by se vedení škly měl těmt tázkám věnvat, zmapvat sučasný stav na škle, vyhdntit pr a prti a hledat cesty, jak se v tmt směru psunut v suladu s trendy předních universit. Neméně pzitivně je hdncena i situace, kdy naši učitelé se pdílí na výuce studijních prgramů v zahraničí. I tat blast by zaslužil aktuální zmapvání a zvážit, zda z hlediska ratingů je vhdné tyt aktivity rzšiřvat, a pět hledat cesty jak je pdprvat. Prgramvé cíle rzvje VŠE Stránka 3 z 5 Jarmír Veber
Studenti Prstupnst studia Cílem vedení škly musí být vytvřit studentům pdmínky pr hladké abslvvání studvanéh bru, bez administrativních zábran. Dsud tmu řada patření (čast nastavených v ISISu) nepmáhá. Prč nemůže být např. zkuškvé bdbí ještě čtrnáct dní v září. Dstupnst studijních pmůcek na internetu Na některých veřejných šklách jsu učební pmůcky dstupné na internetu (a t ještě bezplatně), je na vedení VŠE perativně vyhdntit, c vše tét frmě pskytvání studijních pmůcek brání, ppř. hledat mžnsti pdpr z prgramů Adaptabilita apd., pr zavedení tét frmy pskytvání učebních pdkladů. Rzšíření výjezdů studentů d zahraničí Hledat cest, jak zlepšit rvnměrnst ve výjezdech studentů d zahraničí pdle fakult, zavést různé frmy výjezdů studentů d zahraniční: nejen semestrální, nejen pr magistry atd. Studentské dbrné, sprtvní, umělecké aktivity (sutěže), tent bd sleduje dva dílčí cíle, jednak zapjit studenty d užitečných aktivit a tím psílit jejich sunáležitst se šklu, jednak dhalit talenty. Vítězvé mhu být vysláni na mezinárdní sutěže, zapjeni d prgramu splupráce s klubem exklusivních zaměstnavatelů: Mezifakultní dbrná sutěž (business, investiční, manažerská), Mezifakultní sprtvní turnaj v cca 5 7 disciplínách, Arts-talent sutěž v cca 5-7 disciplínách. Pdpra praxí studentů. Ačkliv dbrné praxe nejsu standardním bligatrním pžadavkem studijních prgramů, v některých (resp. v rámci vedlejších specializací) se již uplatňují. Cílem vedení škly v tmt směru by měla být pdpra takvých aktivit, nebť jsu předpkladem lepšíh uplatnění p abslvvání škly. Prjekt pdpry abslventů při vstupu a uplatnění v praxi Pdnikatelský inkubátr. Již v sučasnsti nevelké prcent (cca 5%) studentů p abslvvání škly se vydá na cestu vlastníh pdnikání. Je tázku, zda by tent pdíl neměl být vyšší. Při některých zahraničních vyských šklách půsbí inkubátr, ve kterém jsu sdruženy prstředky škly, ptenciálních zájemců ze strany praxe invační prjekty a finanční prstředky abslventů. Na bázi reálných bchdních splečnstí (bvykle s.r..) jsu studenty abslventy realizvány reálné pdnikatelské krky naplňující jejich pdnikatelské záměry, ze strany škly frmu pskytnutí výhdných prnájmů a další pdpry jsu vytvářeny pdmínky pr start takvých splečnstí. V případě úspěchu, kdy se splečnst pstaví plně na vlastní nhy, dkupí pdíl škly, ppř. firmu prdá investrům, kteří ni budu mít zájem apd. Pdpra při vyhledávání zajímavých zaměstnavatelů. Ze strany řady ptenciálních zaměstnavatelů existuje stále zájem naše abslventy a mžnst si z nich vybírat, ppř. je již v závěru studia zapjit d svých prjektů, prgramů pr přípravu abslventů atd. Jak ze strany ptenciálních zaměstnavatelů, tak i VŠE se čast jedná živelný prces, který by mhl být v mnhém lépe řízení: - Minimálně by měl vzniknut prtál, ve kterém by se bě skupiny prezentvaly, ppř. prpjvaly. - VŠE by inicivala klub exklusivních zaměstnavatelů a stanvila pravidla pr vstup d tht klubu, jeh prgram a zárveň pdmínky pr zapjení studentů d tht prjektu. Ptenciál pr další zlepšvání Splupráce fakult. VŠE je specifická tím, že je zaměřena na eknmické disciplíny, její jedinečnst je v tm, že asi jak jedna z mála v ČR je schpna se věnvat detailně četným dílčích prblémů. Tat rientace v psledním bdbí převládala a vedla k jisté uzavřensti fakult. Nedceňván je tak synergický efekt Prgramvé cíle rzvje VŠE Stránka 4 z 5 Jarmír Veber
mezifakultní splupráce, který by v buducnu mhl být výrazněji využit již ve zmíněných aktivitách celšklskéh výzkumnéh pracviště, či aktivitách celživtníh vzdělávání, pradenství apd. Sunáležitst pracvníků se šklu. Inherence, pcit vnitřní příslušnsti k pracvišti a ptažm k celé rganizaci pršel v naší splečnsti v psledních deseti, patnácti letech vývjem. Není pchyb tm, že větší důraz pracvníci kladu na vlastní rzvj, plnění pracvních pvinnstí daných kntraktem. Je jistě příjemné pkud nad tut úrveň vztahů se daří psilvat pzitivní pcit příslušnsti pracvníků ke kmunitě, ve které tráví svůj pracvní čas. Pr psilvání tht vztahu musí leccs vyknat i zaměstnavatel nabídku různých splečenských akcí, sciálních prgramů apd. Prgramvé cíle rzvje VŠE Stránka 5 z 5 Jarmír Veber