Návrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní

Návrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní Píloha. 3: Analýza projektového zámru Centra ucelené rehabilitace v úrazovém pojištní záí 2007. JUDr. Jarmila Škvrnová Deloitte BPO G&I a.s editelka divize

Obsah 1. ÚVOD... 4 2. REKAPITULACE VÝSTUP ANALÝZY PROJEKTOVÉHO ZÁMRU... 5 3. SOUASNÝ STAV A HISTORIE PROJEKTU... 7 3.1 Analýza souasného stavu... 7 3.1.1 Rehabilitace osob po pracovním úrazu a nemoci z povolání... 7 3.1.2 Rehabilitace osob se zdravotním postižením... 8 3.2 Zámr projektu... 9 3.3 Návaznost projektu na cíle a priority EU, R, celostátní a regionální politiky9 3.4 Historie projektu a jeho souasný stav... 12 3.5 Definice projektu a jeho popis (projektový rámec)... 12 3.5.1 Základní cíle a popis projektu... 12 3.5.2 Zdvodnní projektového zámru... 13 3.5.3 Aktivity projektu... 13 3.5.4 Žadatel a cílové skupiny projektu... 13 3.5.5 Partnei projektu... 14 3.5.6 Lokalizace projektu... 14 3.6 Charakteristika pedkladatele projektu... 14 3.7 Zkušenosti pedkladatele s podobným typem projekt a vazba na další projekty... 14 4. SWOT ANALÝZA A MARKETINGOVÁ KONCEPCE... 15 4.1 Analýza poptávky a nabídky... 15 4.2 SWOT analýza... 15 4.3 Marketingová koncepce... 15 5. ORGANIZANÍ ÍZENÍ PROJEKTU... 16 5.1 Lidské zdroje a jejich zapojení do projektu... 16 5.1.1 Metodika ízení projektu... 16 5.1.2 ídící výbor... 16 5.1.3 Manažer projektu... 16 5.1.4 Realizaní tým... 17 5.2 Požadavky na odbornost... 17 6. HARMONOGRAM REALIZACE PROJEKTU... 18 6.1 Etapizace projektu... 18 6.2 Pedpokládaný harmonogram projektu... 18 7. FINANNÍ ANALÝZA PROJEKTU... 19 7.1 Náklady projektu... 19 7.2 Zdroje projektu... 20 7.2.1 Vlastní zdroje... 20 7.2.2 Dotaní zdroje... 20 7.2.3 Zpsobilé výdaje v IOP oblast intervence 3.2... 21 7.2.4 Jiné zdroje... 21 8. ANALÝZA RIZIK... 22 9. ZÁVRY A DOPORUENÍ... 24 Strana 2 (celkem 25)

Seznam tabulek Tabulka 2-1 Rekapitulace výsledk analýzy projektového zámru Centra v úrazovém pojištní... 5 Tabulka 4-1 SWOT analýza projektu... 15 Tabulka 7-1 - Nákladový plán projektu... 19 Tabulka 7-2 - Pedpokládané financování projektu (v K)... 20 Tabulka 8-1 Pravdpodobnost výskytu a intenzita negativního vlivu faktor rizik projektu 22 Tabulka 9-1 - Závry a doporuení projektového zámru... 24 Strana 3 (celkem 25)

1. Úvod Pedmtem této studie je analýza projektového zámru Centra ucelené rehabilitace v úrazovém pojištní. Vzhledem k tomu, že se pedpokládá vytvoení center rehabilitace u fakultních nemocnic v rámci tvoící se sít (- již dnes se poítá s centrem pro lébu úraz ve FN v Brn, ve FN v Ostrav, s centrem úraz na Vinohradech), jeví se jako optimální vytvoit soubžn v rámci této sít u fakultních nemocnic i centra úrazového pojištní s píslušnou akreditací pro ucelenou rehabilitaci v úrazovém pojištní a, bude li to situace vyžadovat, pak s výhledem do budoucna rozšíit tato centra i do dalších lokalit s cílem pokrýt území jednotlivých okres. Centra ucelené rehabilitace v úrazovém pojištní budou sloužit systému úrazového pojištní a osobám po pracovních úrazech a nemocech z povolání ve smyslu jejich znovunavrácení do pracovního procesu a zapojení do spolenosti. Má se na mysli vytvoení virtuálních center založených na vytvoení databází zdravotnických a rehabilitaních zaízení, databází zamstnavatel, databázi zamstnanc, kteí utrpli pracovní úraz nebo onemocnli nemocí z povolání, databázi píjemc dávek z úrazového pojištní, databázi úad práce, databázi ostatních orgán veejné správy, které budou vstupovat do procesu ucelené rehabilitace úrazového pojištní. Hlavní klíové aktivity v projektu budou: 1. Vytvoení center ucelené rehabilitace úrazového pojištní. 2. Efektivní komunikace manažer center se všemi aktéry, kteí budou zapojeni do procesu ucelené rehabilitace úrazového pojištní a zabezpeení všech navazujících složek ucelené rehabilitace tak, aby se zamstnanec s poškozeným zdravím mohl co nejdíve a co nejefektivnji znovu zapojit do pracovního procesu po absolvování ucelené rehabilitace. 3. Zpracování metodik pro vyšetení: a. psychodiagnostické (posouzení individuálních dispozic zamstnance vykonávat píslušnou profesi nebo zamstnání), b. ergodiagnostické (posouzení jeho zbytkového pracovního potenciálu), c. motivaní ( individuální pomoc pi zapojení do pracovního procesu). 4. Pilotní realizace ucelené rehabilitace úrazového pojištní. Oblast podpory rehabilitace je v rámci prevence zdravotních rizik jednou z priorit podpory z finanních prostedk EU fond v programovacím období 2007 2013. Oblast rehabilitace je zahrnuta v Integrovaném operaním programu, v prioritní ose 3 Zvýšení kvality a dostupnosti veejných služeb, oblast intervence 3.2 Služby v oblasti veejného zdraví. Žadatelem projektu bude Svaz zdravotních pojiš oven R. Strana 4 (celkem 25)

2. Rekapitulace výstup analýzy projektového zámru Výsledky analýzy projektového zámru jsou shrnuty v následující tabulce: Tabulka 2-1 Rekapitulace výsledk analýzy projektového zámru Centra v úrazovém pojištní Název projektu Centra ucelené rehabilitace v úrazovém pojištní Svaz zdravotních pojišoven Pedkladatel projektu nám. W. Churchilla 2 113 59 Praha 3 Zámr a cíle projektu Zámrem projektu Centra ucelené rehabilitace v úrazovém pojištní je podpora aktivit smující k jednotné koordinaci ucelené rehabilitace po pracovním úraze a nemoci z povolání u cílové skupiny projektu. Cílovou skupinou projektu jsou zamstnanci po pracovním úraze a zamstnanci trpící nemocemi z povolání. Úelem projektu Centra ucelené rehabilitace v úrazovém pojištní je zvýšení kvality systému následné a dlouhodobé pée pro osoby po pracovních úrazech a nemocech z povolání. Konkrétn se jedná o uplatnní systémového pístupu, tj. vytvoení komplexu nástroj pro vytvoení Centrer ucelené rehabilitace sloužící osobám po pracovním úraze i nemoci z povolání. Smyslem projektu je zavést takové nástroje, které budou zvyšovat kvalitu pée a lékaské možnosti zamstnanc, kteí utrpli pracovní úraz i trpí nemocí z povolání. Hlavním strategickým cílem projektu Centra ucelené rehabilitace v úrazovém pojištní je zajištní systémové koordinace nástroj pro zvýšení kvality následné pée pro osoby po pracovním úraze i nemoci z povolání. Aktivity projektu Hlavní náplní projektu je systémové ešení rehabilitace pro osoby po pracovním úrazu a osoby trpící nemocí z povolání. Hlavní aktivity projektu: Vytvoení virtuálního koordinaního centra úrazového pojištní, celoplošná koordinace proces dílích složek rehabilitace v úrazovém pojištní. Zpracování metodik pro realizaci ucelené rehabilitace v úrazovém pojištní. Vymezení osobního rozsahu rehabilitace, tj. rehabilitace definované zákonem o úrazovém pojištní zamstnanc. Monitorování všech náklad pro ucelenou rehabilitaci úrazového pojištní. Definování standardních požadavk na subjekty zapojené do sít ucelené rehabilitace v úrazovém pojištní (jejich vybavenost a nabízené služby). Vytvoení sít specializovaných center úrazového pojištní u fakultních nemocnic, popípad - s výhledem do budoucna - i v dalších lokalitách s cílem pokrýt území okres. Standardizace a následná akreditace vybraných ucelených rehabilitaních center úrazového pojištní. Pilotní realizace ucelené rehabilitace úrazového pojištní. Etapy projektu Projekt bude rozdlen do dvou etap a to podle výše jmenovaných cíl projektu, tj. 1. etapa: Píprava projektu vymezení osobního rozsahu ucelené rehabilitace úrazového pojištní, celoplošná koordinace proces, vytvoení virtuálního koordinaního centra, vymezení standard na centra ucelené rehabilitace úrazového pojištní 2. etapa: Realizace projektu pilotní projekt zasíování center ucelené rehabilitace a jejich akreditace, publicita. Strana 5 (celkem 25)

Jednotlivé etapy budou na sebe logicky navazovat, dílí aktivity budou realizovány paraleln. Harmonogram projektu asový harmonogram akce je plánován na 2 roky, piemž v této fázi pípravy projektu je zahájení realizace projektu pedpokládáno k lednu 2008 a ukonení realizace je naplánováno k prosinci 2009. Harmonogram bude upesnn podle vyhlášené výzvy ídícím orgánem píslušného operaního programu. Rok 2008 2009 Kvartál I. II. III. IV. I. II. III. IV. 1. etapa projektu Píprava projektu x x x x 2. etapa projektu Realizace projektu x x x x Náklady a zdroje projektu Náklady projektu I. Zpsobilé výdaje celkem bez DPH 38294000 II. Zpsobilé výdaje celkem s DPH 42692500 III. Nezpsobilé výdaje celkem 0 IV. Celkové náklady projektu (I.+II.) 42692500 z toho: ERDF: 85 % 0,85 36288625 Vlastní zdroje: 15 % 0,15 6403875 Zdroje projektu 2009 2010 Celkem Vlastní zdroje 3201937,5 3201937,5 6403875 Dotaní zdroje IOP 18144313 18144313 36288625 Jiné zdroje 0 0 0 Celkem 21346250 21346250 42692500 Strana 6 (celkem 25)

3. Souasný stav a historie projektu 3.1 Analýza souasného stavu 3.1.1 Rehabilitace osob po pracovním úrazu a nemoci z povolání Rehabilitace po pracovním úrazu a nemoci z povolání je dležitou složkou znovuzapojení poškozené osoby do spolenosti. V závislosti na typu a míe poškození zdraví zamstnance zpsobeného pracovním úrazem se jedná o rehabilitaci ve smyslu úplného nabytí úrovn zdraví ped úrazem i o rehabilitaci ástenou, smující ke zmírnní ztráty a omezení sobstanosti. V rámci ástené rehabilitace mže dojít k profesní reorientaci, tj. rekvalifikaci, umožující pracovní uplatnní postižené osoby v oboru, které bude zdravotn vhodné a kvalifikan pimené. Rehabilitace, tedy forma znovuzapojení osoby po pracovním úraze, pedstavuje jeden z velmi dležitých nástroj politiky státu umožující zachování maximální produktivity populace v rámci udržitelného rozvoje zem. Rehabilitovaní obané zapojení do pracovního procesu se pímo podílejí na ekonomickém rstu eské republiky a tím také upevují své zalenní ve spolenosti. V eské republice je ron prmrn hlášeno pes 80 tisíc 1 nových pracovních úraz a nemocí vyžadující pracovní neschopnost. Vzhledem k tomu, že prmrná délka pracovní neschopnosti je 35 dn, íslo pomrn vysoké v EU, dá se tedy usuzovat, že postižení procházejí uritou formou rehabilitace. V souasné dob je rehabilitace hrazena ze zdravotního pojištní, tedy souasn s ostatními formami rehabilitace pedepsané lékaem v souvislosti s jinými zranními než pracovními. Po stabilizaci zdravotního stavu dochází k evaluaci ošetujícím lékaem a pacientovi je vypláceno odškodnní za bolest a ztížení spoleenského uplatnní. To je provádno na základ vyhlášky Ministerstva zdravotnictví (440/2001 Sb.) bodovým ohodnocením bolesti dle píslušných píloh vyhlášky. Zákon.266/2006 Sb., o úrazovém pojištní zamstnanc, byl sice schválen, je platný, ale jeho úinnost byla odložena k 1.1.2010. Tento asový prostor mže být dostaten využit pro projektové ízení a nastavení program, která jsou v daném zákon specifikovány. Po vstupu v úinnost tohoto zákona bude souástí úrazového pojištní rehabilitace po pracovním úraze a nemoci z povolání. Zákon bude dávat možnost zamstnanci požádat o rehabilitaci v rámci úrazového pojištní, pokud míra poškození jeho zdraví iní nejmén 33 % a jeho spoleenské uplatnní vyžaduje obnovení dovedností a kvalifikaních znalostí. Rehabilitaní pée se bude provádt ve specializovaných rehabilitaních zaízeních pedem vybraných na základ právního pedpisu. Rehabilitace po úraze utrpném na pracovišti mže být jak zdravotní, tak profesní. Zdravotní rehabilitace je provádna na celém území eské republiky v rzných zaízeních v závislosti na povaze zranní. Mže se jednat o formu ambulantní i pobytovou ve vtšin pípad v lázeských zaízeních i sanatoriích. Nkteré vtší podniky psobící v echách, které podnikají v odvtvích, kde je frekvence úrazovosti pomrn vysoká, dokonce zajišují rehabilitaní péi svým zamstnancm v konkrétních lékaských zaízeních. Jednotlivé složky ucelené rehabilitace obyvatel v eské republice jsou zajišovány rznými subjekty. Koordinovanost pístupu je v souasné dob zabezpeována v oblasti pracovní rehabilitace ze strany úad práce, které jsou dle zákona o zamstnanosti. 435/2004 Sb. povinny zabezpeit pracovní rehabilitaci, která je dílí složkou ucelené rehabilitace. Ty nabízejí rekvalifikaní kurzy v rámci pracovní rehabilitace,avšak otevené vtší skupin 1 Souhrnná zpráva o stavu bezpenosti a ochrany zdraví pi práci v R v roce 2005 Strana 7 (celkem 25)

obyvatel, tedy vztahující se na osoby zdravotn postižené. Pro zamstnance, který utrpí takový úraz, který mu nedovoluje se vrátit ke své pvodní profesi, rekvalifikace pedstavuje velmi dležitý prvek v procesu znovuzalenní se do aktivního života a obnovování spoleenského uplatnní. Rehabilitace po pracovním úraze i nemoci z povolání není systémov ošetena a chybí národní koordinace této problematiky. Pitom dsledný a efektivní pístup k problematice rehabilitace oban postižených pracovním úrazem pedstavuje významný nástroj pro zachování maximální kapacity pracovní síly v rámci udržitelného ekonomického a sociálního rozvoje a pro zajištní vysoké výkonnosti ekonomiky a dobrého spoleenského klimatu ve vnitním prostedí eské republiky a vnjším prostedí EU. Problémem je financování ucelené rehabilitace. Pracovní rehabilitace je financována v souladu se zákonem o zamstnanosti prostednictvím úad práce ze státního rozpotu. Pokud jde o úrazovou rehabilitaci, pedpokládá se její financování podle nového zákona o úrazovém pojištní zamstnanc od 1.1.2010 ze systému úrazového pojištní.v souasné dob je její financování souástí veejného zdravotního pojištní, pokud jde o složku zdravotní (fyzioterapeutickou), tato ást výdaj není speciáln vysledována a ovlivuje výši náklad na zdravotní péi. Pitom ze systému souasného úrazového pojištní, jehož správu zabezpeují 2 komerní pojišovny, tato ást úrazové rehabilitace není ani zajišována, ani hrazena a náklady se ztráci v nákladech zdravotních pojišoven. 3.1.2 Rehabilitace osob se zdravotním postižením Podle Národního plánu podpory a integrace oban se zdravotním postižením na období 2006 2009 existuje meziresortní pracovní skupina pro rehabilitaci osob se zdravotním postižením, která pracuje na píprav vcného zámru zákona o rehabilitaci osob se zdravotním postižením a to v souladu s usnesením vlády. 651 ze dne 31. kvtna 2006. Pvodní termín pedložení vcného zámru byl usnesením vlády. 68 ze dne 24. ledna 2007 s ohledem na náronost úkolu vyžadující tsnou spolupráci tí resort posunut ze dne 31. prosince 2006 na 30. dubna 2007. Souasn se touto problematikou zabývá i Stálý výbor Rady vlády pro BOZP, který ve své innosti prosazuje jednak opatení v oblasti prevence poškozování zdraví, zejména pi práci, ale i obecný systém rehabilitace, který by ml být doplnn rehabilitací v rámci schváleného komplementárního úrazového pojištní. Zákon. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištní zamstnanc, má nabýt úinnosti dnem 1. ledna 2010 a snahou Ministerstva práce a sociálních vcí bude v rámci tohoto právního pedpisu prosazovat jak prevenci, tak i rehabilitaci, by v prvních letech úinnosti tohoto právního pedpisu nebude na tyto oblasti vnována taková ástka, která by byla, podle názoru sociálních partner, potebná. Ministerstvo práce a sociálních vcí zpracovává návrh orgán zabezpeujících koordinaci provádní rehabilitace osob se zdravotním postižením v rámci píprav výše zmiovaného vcného zámru zákona o rehabilitaci osob se zdravotním postižením, a to v souladu s usnesením vlády R. 651 ze dne 31. kvtna 2006, které k zajištní splnní úkol Národního plánu podpory a integrace oban se zdravotním postižením na období 2006 2009 týkajících se rehabilitace osob se zdravotním postižením, ve kterém se v bodu II. 1. písm. b) ukládá místopedsedovi vlády a ministru práce a sociálních vcí vytvoit poradenskou základnu pro podporu poskytování komplexní rehabilitace osobám se zdravotním postižením, a to jak na úrovni místní, tak i na úrovni regionální. V souvislosti s plnním uvedeného usnesení pipravuje Ministerstvo práce a sociálních vcí pilotní projekt Koordinace poskytování komplexní rehabilitace osobám se zdravotním postižením na úrovni kraj a obcí, který bude realizován v období 2007 2010 a bude financován z prostedk ESF. Projekt je zamen na zajištní koordinace mezi jednotlivými oblastmi komplexní rehabilitace. Úloha koordinátora v celém procesu poskytování komplexní rehabilitace osobám se zdravotním postižením je v R klíová a nezastupitelná, nebo Strana 8 (celkem 25)

dosavadní zkušenosti s fungováním jednotlivých oblastí rehabilitace osob se zdravotním postižením jednoznan ukazují, že jedním z nejzávažnjších problém je její neprovázané a nekoordinované poskytování. Pipravovaný projekt na vybudování sít tchto koordinátor z prostedk ESF mže být cestou, jak v tchto oblastech zaktivizovat píslušné subjekty podílející se na provádní rehabilitace a vybudovat jejich sí. Pracovní rehabilitace je zakotvena v zákon. 435/2004 Sb., o zamstnanosti, v platném znní v 69 74, dále v provádcí vyhlášce. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon.435/2004 Sb. Zárove je pracovní rehabilitace souástí všech materiál, které se zabývají ucelenou rehabilitací. V souasné dob je pipravena novelizace ustanovení 69 74 zákona.435/2004 Sb., o zamstnanosti, v platném znní. Bylo také zpracováno Oznámení MPSV.15/2006 Postup úad práce pi zabezpeování pracovní rehabilitace. V OK systému jsou pro úady práce k dispozici jednotné formuláe pro zabezpeení pracovní rehabilitace. Co se týe sociální rehabilitace, ta je nyní zakotvena v zákon o sociálních službách. 108/2006 Sb., v platném znní a v 35 v provádcí vyhlášce k tomuto zákonu. 505/2006 Sb. 3.2 Zámr projektu Zámrem projektu Centra ucelené rehabilitace v úrazovém pojištní je podpora aktivit smující k jednotné koordinaci rehabilitace po pracovním úraze a nemoci z povolání u cílové skupiny projektu. Cílovou skupinou projektu jsou zamstnanci po pracovním úraze a zamstnanci trpící nemocemi z povolání. Úelem projektu Centra ucelené rehabilitace v úrazovém pojištní je zvýšení kvality systému následné a dlouhodobé pée pro osoby po pracovních úrazech a nemocech z povolání. Konkrétn se jedná o uplatnní systémového pístupu, tj. vytvoení komplexu nástroj pro vytvoení Centrer ucelené rehabilitace sloužící osobám po pracovním úraze i nemoci z povolání. Smyslem projektu je zavést takové nástroje, které budou zvyšovat kvalitu pée a lékaské možnosti zamstnanc, kteí utrpli pracovní úraz i trpí nemocí z povolání. 3.3 Návaznost projektu na cíle a priority EU, R, celostátní a regionální politiky Cíle projektu Centra ucelené rehabilitace v úrazovém pojištní navazují na hlavní priority hospodáské a sociální soudržnosti EU. Prevence zdravotních rizik jako nástroj zajištní kvalitní zdravotní pée, resp. poskytování zdravotní pée v rámci oblasti zajištní veejných služeb, se prolíná hlavními pilíi Lisabonské strategie. Hlavní draz Lisabonská strategie klade na konkurenceschopnost, ekonomický rst a zvyšování zamstnatelnosti. Základním nástrojem je vytváení pracovních píležitostí, flexibilita a mobilita pracovní síly s oporou v potenciálu zamstnatelnosti a zvyšování potu aktivních let života jinými slovy zdravá pracovní síla. Pedpokladem je zvýšení podílu potu let prožitých ve zdraví. Je nevyhnutné kontinuáln vyhodnocovat kvalitu a efektivitu celého systému poskytování pée, zvyšovat draz na úinnou prevenci zdravotních rizik a motivaci ke zdravému životnímu stylu. Zdravá pracovní síla je základem a východiskem pro prorstov orientovanou a konkurenceschopnou spolenost. K problematice oblasti veejného zdraví, v. prevence zdravotních rizik pijala EU celou adu dokument, které bu v obecnjší rovin, i konkrétn pedstavují zásadní východiska pro navrhovaný projekt. Pro úely této fáze pípravy projektového zámru byly vybrány následující dokumenty: Národní lisabonský program 2005 2008 (Národní program reforem) Národní program reforem je dokumentem, kterým eská republika navázala na iniciativu EU vytvoit nový systém ízení Lisabonské strategie na národní úrovni. Národní program reforem R pedstavuje integrovaný a soudržný pístup mezi makroekonomickými politikami, Strana 9 (celkem 25)

mikroekonomickými politikami a politikou zamstnanosti. Jedním ze základ udržení a zvyšování konkurenceschopnosti ekonomiky je vysoká míra participace obyvatelstva a kvalitní a pružná pracovní síla. Proto je nutným pedpokladem podpora zdravotnictví formou nástroj, které pispjí k zajištní prevence zdravotních rizik obyvatel a ešení systému následné pée vzniklých v dsledku nepedvídání zdravotních rizik, a tak zajistí stabilitu a udržitelný rst. Strategické obecné zásady Spoleenství Projekt je v souladu se Strategickými obecnými zásadami Spoleenství (schválené rozhodnutím Rady ES z 6. 10. 2006), které jsou hlavním východiskem pro strategii využití finanních prostedk ze strukturálních fond EU v programovacím období 2007 2013. Zásady formulují pehled zamení Evropského spoleenství pro politiku soudržnosti za úelem posílení realizace Lisabonské strategie. Zásady vnují samostatnou ást problematice zdraví obyvatel EU. Problematika pée o zdraví obyvatel je jednoznan hodnocena jako faktor s pímým dopadem na produktivitu a konkurenceschopnost spolenosti. Za dležité jsou považovány kroky smující ke zvýšení potu zdravých pracovních let obyvatel, investice do podpory zdraví a prevence nemocí, které pomohou udržet aktivní úast co nejvtšího potu pracovník ve spolenosti, a tedy i jejich ekonomický píspvek, což sníží podíl ekonomické závislosti. Zlepšení zdraví v rámci Spoleenství je dležitou úlohou, protože dobrá zdravotní pée znamená vyšší úast na trhu práce, delší pracovní život, vyšší produktivitu a nižší náklady na zdravotní a sociální péi. Naízení o ERDF (Evropský fond pro regionální rozvoj) ERDF v rámci cíle Konvergence mže mj. financovat opatení smující k investicím do zdravotnické a sociální infrastruktury, které pispívají k regionálnímu a místnímu rozvoji a zlepšení kvality života (Naízení o ERDF, l. 4 odst. 11). Národní rozvojový plán 2007 2013 Projekt je v souladu s následujícími prioritami: Prioritní osa Konkurenceschopnost eské ekonomiky Prioritní osa Rozvoj moderní a konkurenceschopné spolenosti Prioritní osa Vyvážený a harmonický rozvoj území eské republiky Národní strategický referenní rámec pro 2007 2013 Projekt je v souladu s následujícími cíli a prioritami: Strategický cíl Otevená flexibilní a soudržná spolenost: Priorita Rozvoj informaní spolenosti Priorita Smart administration Strategický cíl Vyvážený rozvoj území: Priorita Vyvážený rozvoj region Strategie hospodáského rstu R Projekt je v souladu s následujícími prioritami: Zefektivnit výkon veejné služby Zvýšit kvalitu veejné služby Rozšiovat elektronickou komunikaci se státní správou Strategie udržitelného rozvoje R Projekt je v souladu s následujícími prioritami: Lidský potenciál Správa vcí veejných Strategie regionálního rozvoje R Projekt je v souladu s následujícími prioritami: Strana 10 (celkem 25)

Institucionální systém podpory rozvoje region a jejich spolupráce Integrovaný operaní program 2007 2013 Priorita 3. Zvýšení kvality a dostupnosti veejných služeb Oblast intervence 3.2 Služby v oblasti veejného zdraví Cíle koncepce státní politiky rozvoje pée o zdraví obyvatel R na léta 2007 2013 Cíle koncepce státní politiky rozvoje pée o zdraví obyvatel R na léta 2007 2013 stanovuje základní strategické vize a cíle, kterými jsou: Zachování a posilování pozitivních ukazatel zdravotního stavu eské populace, signifikantní zlepšení negativních ukazatel zdravotního stavu ve srovnání s EU25; Podpora aktivit zamených na prevenci onemocnní a posílení odpovdnosti a motivování jedince k pedcházení nemocí a zdravý životní styl; Zvýšení kvality, dostupnosti a efektivity poskytovaných služeb ve zdravotnictví prostednictvím modernizace zastaralého a nevyhovujícího technického vybavení veejných zdravotnických zaízení; Zvýšení využívání moderních informaních technologií pro efektivní ízení a hodnocení kvality v systému veejné zdravotní pée; Zvýšení kvalifikace a efektivity ízení zdravotnických zaízení a zvýšení odborné úrovn zdravotnického personálu; Komplexní pístup ke zdravotn sociální péi o vkem a zdravotním stavem handicapované obany. Projekt je rovnž zpracován v souladu a s ohledem na následující materiály, které se specificky vnují oblasti pée o veejné zdraví: Národní politika bezpenosti a ochrany zdraví pi práci (UV R 475 ze dne 19. 5. 2003) Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R Zdraví pro všechny v 21. století (usnesení vlády: UV.1046/2002) Akní program Spoleenství v oblasti veejného zdraví (2003 2008) Zelená kniha akní program pro veejné zdraví (Green paper, COM/2005/637) Koncepce zdravotnictví na léta 2005 2009 a krátkodobá stabilizaní opatení k dosažení finanní rovnováhy v systému veejného zdravotního pojištní (usnesení vlády:.735/2005,. 821/2005 a. 871/2005) Strategie podpory dostupnosti a kvality veejných služeb (UV.824/2004) Zákon. 20/1966 Sb., o péi o zdraví lidu, ve znní pozdjších pedpis Zákon. 258/2000 Sb., o ochran veejného zdraví a o zmn nkterých souvisejících zákon, ve znní pozdjších pedpis Zákon. 48/1997 Sb., o veejném zdravotním pojištní a o zmn a doplnní nkterých souvisejících zákon, ve znní pozdjších pedpis Zákon. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších pojišovnách, ve znní pozdjších pedpis Vyhláška. 49/1993 Sb., o technických a vcných požadavcích na vybavení zdravotnických zaízení, ve znní pozdjších pedpis Zákon. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostedcích a o zmn nkterých souvisejících zákon, ve znní pozdjších pedpis Dále projekt vychází ze zákona. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištní, vyhlášky MZDr. 440/2001 Sb., o odškodnní bolesti a ztížení spoleenského uplatnní, Národního plánu podpory a integrace oban se zdravotním postižením na období 2006 2009. Strana 11 (celkem 25)

3.4 Historie projektu a jeho souasný stav Projekt bude realizován v souladu se zákonem.266/2006 Sb., o úrazovém pojištní zamstnanc, jehož nabytí platnosti je však odloženo až k 1.1.2010. Projekt má sloužit pro vytvoení výhodnjších podmínek pro uvedení zákona do praxe. Projekt bude realizován prostednictvím žadatele. 3.5 Definice projektu a jeho popis (projektový rámec) 3.5.1 Základní cíle a popis projektu V rámci projektu Centra ucelené rehabilitace v úrazovém pojištní vznikne sí standardizovaných rehabilitaních stedisek urené pacientm trpící úrazem i nemocí z povolání, které by mohly být souástí center rehabilitace, které budou vznikat pi fakultních nemocnicích v regionech mimo Prahu. Pro zavedení ucelené rehabilitace v úrazovém pojištní na území eské republiky vznikne virtuální koordinaní stedisko, jehož hlavním cílem bude organizan, právn, ekonomicky a personáln zajistit vznik rehabilitaních center úrazového pojištní. Dalšími aktivitami budou aktivity mapovaní všech potebných inností (nap. poskytování akreditací jednotlivým centrm rehabilitace úrazového pojištní). Toto virtuální koordinaní centrum by mlo vzniknout u budoucího správce úrazového pojištní. Sí specializovaných rehabilitaních úrazových center, která budou zízena u fakultních nemocnic a dle poteby na území bývalých okres, bude vytvoena a realizována po dobu 2 let do nabytí úinnosti zákona o úrazovém pojištní jako pilotní projekt. Akreditovaná centra rehabilitace úrazového pojištní, která budou do tohoto projektu zapojena, budou souástí seznamu stanoveným provádcím pedpisem v dob od zavedení úinnosti zákona o úrazovém pojištní zamstnanc. Rozsah služeb poskytovaných osobám po pracovním úraze i nemoci se bude ídit dle specifikace zákona o úrazovém pojištní zamstnanc. Toto systémové ešení povede k zajištní standardizace vybraných rehabilitaních zaízení, zlepšení kvality pée a ucelenému pístupu k problematice rehabilitace v úrazovém pojištní. Hlavním strategickým cílem projektu Centra ucelené rehabilitace v úrazovém pojištní je zajištní systémové koordinace nástroj pro zvýšení kvality následné pée pro osoby po pracovním úraze i nemoci z povolání. Projekt pispje k realizaci opatení Národního plánu podpory a integrace oban se zdravotním postižením na období 2006 2009, a to pedevším: ke zpracování návrhu právní úpravy zakotvující rehabilitaci osob vytváející dostatený prostor a podmínky pro vzájemnou provázanost a potebnou návaznost jednotlivých oblastí rehabilitace, ke zpracování návrhu zízení orgánu pop. instituce zabezpeující koordinaci provádní rehabilitace a zárove sledovat úinnost poskytnuté rehabilitaní pée, ke zpracování analýzy zamstnanosti a zamstnatelnosti osob zapojených do pracovní rehabilitace za pomoci individuálního plánu pracovní rehabilitace a z nho vyplývajících aktivit, k otestování úinnosti novely zákona. 48/1997 Sb., který by zmocnil Ministerstvo zdravotnictví k vydání provádcí vyhlášky, která by umožnila co nejrychleji reagovat na rozvíjející se moderní techniky a technologie v souvislosti se zdravotnickými prostedky a pružnji reagovat na poteby zmn, týkající se úhrad zdravotnických prostedk. Projekt svým zamením spadá do aktivit podporovaných v rámci Integrovaného operaního programu 2007 2013, prioritní osa 3 Zvýšení kvality a dostupnosti veejných služeb, oblast intervence 3.2 Služby v oblasti veejného zdraví. Projekt Strana 12 (celkem 25)

spluje podmínky a pravidla uvedená v tomto opatení, a to v rámci aktivity 3.2b) Systémová opatení v oblasti prevence zdravotních rizik obyvatelstva. Projekt se adí do aktivit odpovdnosti obyvatel za své zdraví. 3.5.2 Zdvodnní projektového zámru Na základ zákona. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištní zamstnanc, který by ml vstoupit v platnost 1.1.2010, Ministerstvo práce a sociálních vcí by mlo vyhlásit za cíl zavedení opatení zamená na zamstnance, kteí utrpli pracovní úraz a míra poškození jejich zdraví iní nejmén 33 %, a jejichž spoleenské uplatnní vyžaduje uritou míru rehabilitace. Tato rehabilitace má být na jejich žádost hrazena z úrazového pojištní. Rehabilitace po pracovním úrazu bude tedy pímo vlenna do úrazového pojištní. Z tohoto kroku vyplývá, že problematika rehabilitace bude muset být ešena na národní úrovni. Pestože zákon nabude platnosti až v roce 2010, pípadný asový prostor dvou let je teba ádn využít k píprav na uvedení naízeních tohoto zákona do praxe. Systém a kapacita již existujících rehabilitaních center vcelku odpovídá poptávce. Avšak vlenním pracovní rehabilitace do úrazového pojištní bude nutné provést zastešení a celoplošnou koordinaci této problematiky. Vytvoením sít Center pro ucelenou rehabilitaci s podporou koordinaního centra, dojde k lepší systematizaci a k navýšení efektivnosti v oblasti rehabilitace po pracovním úraze a nemocech z povolání. Rehabilitaci po pracovním úraze a nemoci z povolání bude nutné v budoucnosti pikládat vtší váhu a vnovat více pozornosti. Správným a efektivním pístupem k této problematice dojde ke zvýšení ekonomické produktivity postižených osob a tím i k zachování ekonomického rstu. Díky systémovým rehabilitaním projektm najdou osoby po pracovním úraze a po nároné nemoci z povolání snadnjší spoleenské uplatnní v jejich komunit. 3.5.3 Aktivity projektu Hlavní náplní projektu je systémové ešení ucelené rehabilitace úrazového pojištní pro osoby po pracovním úrazu a osoby trpící nemocí z povolání. Hlavní aktivity projektu: Vytvoení virtuálního koordinaního centra úrazového pojištní, celoplošná koordinace proces dílích složek rehabilitace v úrazovém pojištní. Vymezení osobního rozsahu rehabilitace, tj. rehabilitace definované zákonem o úrazovém pojištní zamstnanc. Monitorování všech náklad pro ucelenou rehabilitaci úrazového pojištní Definování standardních požadavk na rehabilitaní zaízení (jejich vybavenost a nabízené služby). Vytvoení sít specializovaných rehabilitaních zaízení úrazového pojištní u fakultních nemocnic, pop. i v dalších lokalitách s budoucím pokrytím území okres. Standardizace a následná akreditace vybraných ucelených rehabilitaních center úrazového pojištní. Pilotní realizace ucelené rehabilitace úrazového pojištní. 3.5.4 Žadatel a cílové skupiny projektu Žadatelem o podporu bude Svaz zdravotních pojiš oven R. Svaz je právnickou osobou - obanským sdružením ve smyslu ustanovení 20f obanského zákoníku a jeho innost se ídí stanovami. Projekt je zamen na tuto cílovou skupinu: zamstnanci po pracovním úraze a zamstnanci trpící nemocemi z povolání dle definice zákona o úrazovém pojištní zamstnanc. Zákon.266/2006 Sb., o úrazovém pojištní Strana 13 (celkem 25)

zamstnanc, specifikuje možnost poskytnout rehabilitaci v úrazovém pojištní na žádost zamstnanc po pracovním úraze a nemoci z povolání, pokud míra poškození jejich zdraví iní nejmén 33 % a jejich spoleenské uplatnní vyžaduje obnovení nebo získání dovedností ke zmírnní ztráty nebo omezení sobstanosti, nebo obnovení dosavadních nebo získaní nových znalostí a dovedností teoretickou nebo praktickou pípravou, umožující jeho pracovní uplatnní, které bude zdravotn vhodné a kvalifikan pimené. 3.5.5 Partnei projektu Hlavními partnery projektu je Ministerstvo zdravotnictví R a rehabilitaní centra u píslušných fakultních nemocnic. Zpsob a podmínky zapojení partner budou upesnny v žádosti o dotaci. 3.5.6 Lokalizace projektu Projekt bude realizován na celém území eské republiky. Centra ucelené rehabilitace úrazového pojištní budou existovat pi fakultních nemocnicích a s výhledem do budoucna a v pípad poteby - i na úrovni okres tak, aby uspokojila poptávku po daných službách. 3.6 Charakteristika pedkladatele projektu Svaz zdravotních pojiš oven vznikl dne 15.5.1997 jako nástupnická organizace Sdružení zdravotních pojišoven, které bylo ustaveno na dobrovolné bázi dne 26.1.1993. Od 1.10.2003 sdružuje 7 zamstnaneckých zdravotních pojišoven v eské republice. Svaz je formou právnické osoby vzniklé dobrovolným pistoupením jednotlivých zamstnaneckých a oborových zdravotních pojišoven. Svaz je právnickou osobou - obanským sdružením ve smyslu ustanovení 20f obanského zákoníku a jeho innost se ídí stanovami. Sídlem Svazu je Dm odborových svaz, nám. W. Churchilla 2, Praha 3 a lenství v nm je dobrovolné. Svaz zdravotních pojišoven R nám. W. Churchilla 2 113 59 Praha 3 tel.: 234 462 108 tel.: 234 462 103 fax.: 222 715 725 email: info@szpcr.cz 3.7 Zkušenosti pedkladatele s podobným typem projekt a vazba na další projekty Tato ást bude doplnna v žádosti o dotaci. Strana 14 (celkem 25)

4. SWOT analýza a marketingová koncepce 4.1 Analýza poptávky a nabídky Analýza poptávky a nabídky projektu vychází zejména se zapojení všech hrá do projektu v oblasti systému následné a dlouhodobé pée pro osoby po pracovních úrazech a nemocech z povolání. 4.2 SWOT analýza SWOT analýza zohleduje pohled na silné, slabé stránky, píležitosti a hrozby za projekt a žadatele jako celek. Tabulka 4-1 SWOT analýza projektu Silné stránky Systémová koordinace problému ucelené rehabilitace pro cílové skupiny projektu Zasíování rehabilitaních center v R Slabé stránky Nízká úrove zapojení jednotlivých rehabilitaních center do projektu Píležitosti Tvorba koordinace systému ucelené rehabilitace v R Ekonomická udržitelnost projektu financování rehabilitace úrazového pojištní v souladu se zákonem Hrozby Pístup státních orgán Špatná vybavenost rehabilitaních stedisek neodpovídající požadované úrovni 4.3 Marketingová koncepce Marketingová koncepce projektu vychází z filozofie, že marketing je základ úspchu projektu. Koncepce vychází z pochopení poteb cílových skupin a následného pizpsobení cíl projektu tak, aby jejich realizace byla v souladu s požadavky cílových skupin a s potebami na trhu. Cílem marketingové koncepce je zajistit informovanost cílových skupin a partner projektu o cílech projektu a zpsobech zapojení do projektu. Primární cílovou skupinou projektu jsou zamstnanci po pracovním úraze a zamstnanci trpící nemocemi z povolání. Marketing projektu bude probíhat v tchto úrovních: marketingové produkty projektu www prezentace vlastní stránka žadatele odkaz na stránky partner projektu spolupráce s partnery vlastní propaganí materiály a prezentace V oblasti marketingu pipravovaného projektu a zejména pro výstupy, které budou na kvalifikované úrovni dostupné po realizaci jednotlivých klíových inností projektu, budou realizátoi apelovat pedevším na cílové skupiny projektu. Pro celou dobu realizace projektu bude zpracován marketingový plán zahrnující jednak povinnou propagaci projektu, komunikaci s médii, partnery projektu, cílovými skupinami. Strana 15 (celkem 25)

5. Organizaní ízení projektu 5.1 Lidské zdroje a jejich zapojení do projektu 5.1.1 Metodika ízení projektu V rámci struktury projektového ízení je navrženo vytvoit 2 ídicí úrovn. Tmito úrovnmi budou ídicí výbor pro realizaci projektu (dále jen ídicí výbor ) a manažer projektu. Ob úrovn budou tvoeny personálem žadatele, event. dalších odborník. V rámci struktury projektového ízení bude dále definována další úrove výkonná složka ízení projektu, tzv. realizaní tým. Realizaní tým bude rovnž složen z personálu žadatele a dalších odborník. Níže je uveden popis inností ídícího výboru, manažera projektu a realizaního týmu: 5.1.2 ídící výbor ídicí výbor je první úrovní ízení projektu. Jeho úlohou je: sledovat a kontrolovat plnní cíl, rozpotu a kvality projektu; provádt hodnocení prbhu projektu v návaznosti na stanovený plán, harmonogram i rozpoet projektu; schvalovat zásadní zmny projektu; zabezpeovat píslušná rozhodnutí o zmn projektu v rámci vyšších ídicích struktur žadatele; ešit zásadní konflikty v nejvyšších strukturách projektu. ídicí výbor je ízen manažerem projektu. lenové ídicího výboru musí být kompetentní rozhodovat o zásadních otázkách projektu a tyto rozhodnutí prosazovat v rámci organizaních struktur žadatele, kterých se tato rozhodnutí týkají. Za leny ídicího výboru budou navrženi klíoví zástupci vedení žadatele a zástupci partner projektu. ídicí výbor se schází v termínech urených harmonogramem projektu, navíc mže jakýkoli z len ídicího výboru požádat o jeho mimoádné svolání. Na základ zkušeností a vzhledem k významu a rozsahu projektu je považována za nejvhodnjší frekvence zasedání ídicího výboru jednou za 2 3 týdny. Mimo tato jednání bude ídicí výbor vykonávat pravidelnou kontrolu prbhu projektu. 5.1.3 Manažer projektu Manažer projektu zodpovídá zejména za: zabezpeení požadovaných zdroj pro realizaci projektu v požadované kvalit a podle asového harmonogramu; komunikaci s vrcholovými ídicími pracovníky žadatele a partnery (mimo rámec urený ídicím výborem); ešení bžných problém projektu a autorizaci zmn, které nemají zásadní vliv na parametry projektu; autorizaci formálních dokument projektu (zápisy z jednání, akceptaní dokumenty apod.) a detailních projektových plán. Manažer projektu za žadatele zabezpeuje v souinnosti s vedoucím projektu za dodavatele poskytování informací vyšší úrovni ízení v projektové struktue, jakož i zveejování dosažených výsledk projektu v rámci žadatele. Strana 16 (celkem 25)

5.1.4 Realizaní tým Realizaní tým je výkonnou složkou projektu, která zpracovává výstupy projektu a plní úkoly dle projektového plánu. Za žadatele bude v týmu jeden odborný garant nejlépe vedoucí pracovník žadatele. Dále budou souástí projektu vybraní pracovníci, kteí se budou podílet pímo na projektových pracích. Ostatní zamstnanci žadatele i odborníci budou do projektu pizváni na ad hoc bázi dle aktuálních projektových poteb. 5.2 Požadavky na odbornost Správu a realizaci projektu mohou provádt pouze odborníci s potebným vzdláním a praxí v oblasti daného tématu a se zkušenostmi v ízení projektových zámr a tým. Strana 17 (celkem 25)

6. Harmonogram realizace projektu 6.1 Etapizace projektu Projekt bude rozdlen do dvou etap a to podle výše jmenovaných cíl projektu, tj. 1. etapa Píprava projektu vymezení osobního rozsahu rehabilitace, celoplošná koordinace proces, vytvoení koordinaního centra, vymezení standard na centra ucelené rehabilitace úrazového pojištní. 2. etapa Realizace projektu pilotní projekt zasíování center ucelené rehabilitace úrazového pojištní a jejich akreditace, publicita. Jednotlivé etapy budou na sebe logicky navazovat, dílí aktivity budou realizovány paraleln. 6.2 Pedpokládaný harmonogram projektu asový harmonogram akce je plánován na 2 roky, piemž v této fázi pípravy projektu je zahájení realizace projektu pedpokládáno k lednu 2008 a ukonení realizace je naplánováno k prosinci 2009. Harmonogram bude upesnn podle vyhlášené výzvy ídícím orgánem píslušného operaního programu. Rok 2008 2009 Kvartál I. II. III. IV. I. II. III. IV. 1. etapa projektu Píprava projektu x x x x 2. etapa projektu Realizace projektu x x x x Strana 18 (celkem 25)

7. Finanní analýza projektu 7.1 Náklady projektu Tabulka 7-1 - Nákladový plán projektu Výdaje Mrná jednotka Poet jednotek Jednotková cena (v K) Náklady (v K) 1. Lidské zdroje (pracovní smlouvy) - mezisouet 14904000 1.1 Mzdové náklady - hrubá mzda 4 osobyx24 msíc 96 45000 4320000 1.2 Odvody sociálního a zdravotního pojištní zamstnavatele 4 osobyx24 msíc 96 15750 1512000 1.3 Mzdové náklady - hrubá mzda 8 osobyx24 msíc 192 35000 6720000 1.4 Odvody sociálního a zdravotního pojištní zamstnavatele 8 osobyx24 msíc 192 12250 2352000 2. Cestovné - mezisouet 720000 2.1 Cestovné 24 10000 240000 2.2 Náklady na vozidlo (služební vz) - spoteba PHM 24 20000 480000 3. Nákupy materiálu a zboží (obchodní 8350000 smlouvy, faktury, paragony) - mezisouet 3.1 Nákup materiálu (spotební, pomocný) 1 8000000 8000000 3.2 Nákup zboží Základní a individuální aplikaní software ks 1 100000 100000 PC ks 4 30000 120000 Tiskárna ks 1 30000 30000 Scanner ks 1 20000 20000 Licence ks 4 20000 80000 4. Nákupy služeb (obchodní smlouvy, 12100000 faktury, paragony) - mezisouet 4.1 Náklady na audit, nezbytné posudky 500000 4.2 Náklady na publicitu (informaní tabule, 3000000 pamtní desky) 4.3 Náklady na výbrová ízení v. právních 600000 expertíz 4.4 Náklady na poradenství, expertní, 7000000 konzultaní a jiné služby 4.5 Finanní služby (poplatky,záruky atd.) 1000000 5. Investiní náklady - mezisouet 1500000 5.1 Projektová dokumentace do 5 % 1500000 celkových zpsobilých náklad projektu (projektová dokumentace, dokumentace pro podání žádosti, studie proveditelnosti, CBA) 6. Režijní náklady 24 30000 720000 7. Jiné náklady - mezisouet 4398500 7.1 Náklady partnera 7.2 DPH, kdy není nárok na odpoet na vstupu 0,19 4398500 8. Pedpokládané píjmy projektu získané bhem doby jeho realizace Strana 19 (celkem 25)

Výdaje Mrná jednotka Poet jednotek Jednotková cena (v K) Náklady (v K) I. Zpsobilé výdaje celkem bez DPH 38294000 II. Zpsobilé výdaje celkem s DPH 42692500 III. Nezpsobilé výdaje celkem 0 IV. Celkové náklady projektu (I.+II.) 42692500 z toho: ERDF: 85 % 0,85 36288625 Vlastní zdroje: 15 % 0,15 6403875 Pozn.: Jedná se o expertní odhad na jednotlivé položky projektu. Rozpoet je pouze orientaní a bude upesnn v návaznosti na specifikaci uznatelných aktivit ze strany žadatele v pípad, že bude projekt implementován. 7.2 Zdroje projektu Zdroje projektu jsou rozdleny následovn: Vlastní zdroje tzn. zdroje žadatele, Dotaní zdroje tzn. zdroje IOP, Jiné zdroje ostatní (v pípad tohoto projektu se s jinými zdroji neuvažuje). Tabulka 7-2 - Pedpokládané financování projektu (v K) 2009 2010 Celkem Vlastní zdroje 3201937,5 3201937,5 6403875 Dotaní zdroje IOP 18144313 18144313 36288625 Jiné zdroje 0 0 0 Celkem 21346250 21346250 42692500 Tvorba zdroj na realizaci projektu vychází z navrženého modelu financování, který pedpokládá vícezdrojové financování s úastí žadatele i Evropské unie. Uvedený zpsob finanního krytí investice pedpokládá získání dotace na realizaci projektu prostednictvím Integrovaného operaního programu v rámci oblasti intervence 3.2 Služby v oblasti veejného zdraví. Formou podpory v rámci této oblasti intervence bude nevratná pímá pomoc, poskytovaná v souladu s 7 odst.1, písm. a) zákona.218/2000 Sb., rozpotová pravidla, v platném znní. Píspvek z fond EU bude pedstavovat 85 % celkových zpsobilých výdaj a spolufinancování z vlastních zdroj žadatele dosáhne 15 % celkových zpsobilých výdaj projektu. 7.2.1 Vlastní zdroje Tvorba zdroj na realizaci projektu vychází z navrženého modelu financování, který pedpokládá vícezdrojové financování s úastí pedkladatele projektu ve výši 15 % z celkové výše zpsobilých výdaj. 7.2.2 Dotaní zdroje Integrovaný operaní program Zdrojem finanních prostedk je oblast intervence 3.2 Služby v oblasti veejného zdraví. Formou podpory v rámci této oblasti intervence bude nevratná pímá pomoc, poskytovaná v souladu s 7 odst.1, písm. a) zákona.218/2000 Sb., rozpotová pravidla, v platném znní. Zpsobilé výdaje projektu budou spolufinancovány z veejných zdroj až do výše 85 % z ERDF (Evropský fond pro regionální rozvoj). Strana 20 (celkem 25)