Microsoft Excel je tabulkový procesor, který je nedílnou součástí balíku Microsoft Office. Slouţí k realizaci výpočtů v tabulkách, které si v tomto textu předvedeme na několika konkrétních příkladech. Cvičení 1 zjistěte s pomocí učitele počet sloupců a počet řádků listu MS EXCEL Odloţit, zvětšit-zmenšit okno vypnout program týká se celého programu EXCEL Odloţení na lištu, zvětšit-zmenšit okno vypnutí Vše vázáno na konkrétní tabulku programu EXCEL Ukazatel souřadnic aktuálního pole Panely nástrojů dají se nastavit Panely nabídek MS EXCELu Obr.1 Dvojhmaty uţitečné pro rychlý pohyb v tabulce. CTRL+HOME okamţitý přeskok z kterékoli buňky sešitu MS EXCEL na pozici A1 CTRL + kurzorová šipka dolů přeskok na poslední moţný řádek sešitu řádek 65 536 CTRL + kurzorová šipka vpravo přeskok na poslední moţný sloupec (Excel pracuje s 256 řádky, povšimněme si logiky značení, ověřme jejich počet). Zapíšeme-li do dialogového okénka ukazatele aktuálního pole jakoukoli Excelu známou souřadnici, následuje po klepnutí na klávesu ENTER přímý přeskok na tuto souřadnici. Viz obr.2 Zadána např. buňka o souřadnici S78 --------------------------- Cvičení 2 Vyzkoušejte přeskok na buňky Po klávese ENTER F117, B534, F100, Z50. přeskočil kurzor na Pomocí dvojhmatu přemístěte zvolenou pozici kurzor zpět na buňku A1 Obr.2 1
Text psaný v MS EXCEL Tak jako MS WORD umí provádět výpočty v tabulkách (ale není pro výpočty přímo konstruován), je moţno v prostředí MS EXCEL psát text, ale nároky na jeho úpravu, na které jsme si zvykli při pouţívání MS WORDu, musí být nesporně niţší. MS Excel je konstruován pro zpracování tabulek, nikoli textů. Kaţdá buňka tvoří samostatný celek. Text psaný do buňky si představme asi jako úzký dlouhý proužek papíru přilepený levým koncem na danou buňku. Jen z této buňky lze text editovat. Sousední buňka nemá s tímto textem nic společného. Cvičení 3 Umístěte kurzor na buňku B2. Funkční klávesou F2 zaktivujeme blikající kurzor právě v této buňce. Nyní napíšeme text. Příklad řešení úkolu: Obsah buňky B2 lze standardním postupem (např. CTRL+C a CTRL+V) kopírovat. V našem případě do buňky B4. Rutinou vyvolanou z hlavního menu FORMÁT- BUŇKYkarta Písmo můţeme upravovat vzhled textu. Obr.3 Cvičení 4 Napište očíslovaný seznam svých spoluţáků. Od učitele si nechejte vysvětlit automatické číslování.automatického číslování seznamu svých spoluţáků v tomto cvičení pouţijte. Návrh řešení úkolu: Napište jméno a ukončete klávesou ENTER. V primárním nastavení EXCELu dojde k přemístění kurzoru o buňku níţ. Při číslování postačí zapsat pořadové číslo 1 a pod něj další pořadové číslo - tedy 2. Tím byla pro EXCEL definována řada, v níţ lze pokračovat jiţ automaticky. Je nutno však z buněk obsahujících pořadová čísla 1 a 2 vytvořit blok. Nejsnadnějším způsobem tvorby bloku je přetaţení zvolených buněk myší, u níţ drţíme stisknuto její levé tlačítko. Blok má v pravém dolním rohu zvýrazněn bod. Na tento bod 2
umístíme kurzor myši a se stisknutým pravým tlačítkem táhneme po sloupci dolů. Číslování probíhá automaticky. Názorně je celá situace zobrazena na obrázku č. 4 Jméno ve zvolené buňce ukončíme klávesou ENTER. Tím se (Není-li navolena jiná konfigurace EXCELu) přesouvá kurzor o buňku níţ. Volíme-li automatické číslování, je zapotřebí z prvních dvou buněk vytvořit blok. Toho dosáhneme např. kurzorovými šipkami při drţené pomocné klávese Shift, nebo taţením myší s drţeným tedy aktivním pravým tlačítkem myši. Kopírování a přesunům bloků se budeme zabývat podrobněji v dalším textu skripta. Uložení souboru Obr.4 Dovednosti nabyté při ukládání textů z editoru WORD pouţijeme i v programu EXCEL. Postup známý z editoru WORD je v prostředí tabulkového kalkulátoru EXCEL velmi podobný, takřka shodný. Na obr.5 je znázorněna situace po aktivizaci rutiny Soubor Uložit. Poţadujeme-li uloţení souboru pod více jmény, (např. různé verze téhoţ souboru) vyuţijeme opět z WORDu známé rutiny, kterou vyvoláme pomocí hlavního menu Soubor-Uložit jako. Obr.5 3
Otevření již uložené tabulky Podle obr.5 bylo otestováno uloţení souboru z MS EXCEL na paměťové médium. Nyní vypneme EXCEL. Znovu jej nastartujeme. EXCEL se otevřel s prázdnou tabulkou. My však potřebujeme načíst dříve uloţený soubor. Pouţijeme rutiny (opět známé z prostředí MS-WORD) Soubor Otevřít. Rozevře se dialogové okno znázorněné na obr.6. Z okna si vybereme oblast, odkud vybereme otevíraný soubor. Poklikneme na vyhledaný soubor a potom klikneme na tlačítko Otevřít. Tabulka v prostředí MS EXCEL a možnosti manipulace s ní Obr.6 Naplňme tabulku podle obr.7 a pokusme se za pomocí učitele provést automatické doplňování dnů, u něhoţ je postup realizace podobný automatickému číslování v seznamu. Celou tabulku lze označit jako blok. Cvičení 5 K označení bloku pouţijte klávesnice. Potom vydejte pokyn ke kopii, přemístěte kurzor na buňku B12 a vydejte pokyn k vloţení. Tabulka se s veškerými daty překopíruje tak, ţe její levý horní roh bude leţet na buňce B12. Nyní tabulku B12:I19 označte jako blok myší. Blok je na pracovní ploše vyznačen. Stiskněte klávesu DELETE. Obr.7 Tabulka B12:I19 byla smazána. 4
Tabulku B12:I9 označme opět jako blok. Přes hlavní menu, dvojhmatem, nebo přes pravé tlačítko myši vydejte příkaz ke kopii. Tabulku vkopírujte na List2 do buňky C4. Tabulku smaţte. Cvičení 6 Tabulku B12:I9 označte jako blok pouţívejte různých způsobů, spolupracujte s vyučujícím. Nebojte se klást rozšiřující dotazy -. Tabulku přesuňte na List3. Povšimněme si rozdílu mezi kopií a přesunem. Tabulku z Listu3 přesuňte zpět na List1. Soubor po cvičení uloţte do dvou souborů jako Tabulka 1 a Tabulka 2. Vypněte MS EXCEL. Pomocí Průzkumníku Windows vymaţte soubor Tabulka 2. Soubor Tabulka 1 ponechte ve své sloţce na pevném disku počítače. Soubor Tabulka 1 zálohujte na školní disketu do nově vytvořené sloţky A:\EXCEL. Výsledek své práce si nechejte zkontrolovat vyučujícím. Součet v tabulce Cvičení 7 Načtěte si do programu MS EXCEL soubor Tabulka 1. Uloţte ji znovu pod novým jménem Tabulka 2. Soubor Tabulka 1 si uchováme pro svůj archiv a se souborem Tabulka 2 budeme dále pracovat. Tabulka 2 zabírá na Listu1 oblast B2:I9. Do buňky J2 vpišme poloţku Celkem. Předvedeme si, jak lze dosáhnout součtu číselných hodnot ve zvolených buňkách. a) Součet souvislé řady pomocí nástroje Σ Vytvořme blok z čísel v prvním řádku. Excel má nyní definovanou číselnou řadu, s níţ bude provádět jistou operaci. Tou bude v našem případě součet. Součet je natolik obvyklý úkon, ţe tvůrci programu pro něj dali uţivateli nástroj AutoSum, který nalezneme na panelu nástrojů. Výsledný součet se zobrazí do volné buňky J3 jako 193 Cvičení 8 Obr.8 Automatický součet otestujte i ve zbylých řádcích tabulky. Získáte výsledky J4=218, J5=230, J6=309, J7=196, J8=192, J9=203. Do buňky B10 vepište opět poloţku Celkem. Podle obr.9 vytvořte blok buněk C3 aţ C9 5
Vyznačme si řadu buněk tentokrát sloupec a klikněme opět na znak AutoSum. Součet se provede tentokrát do buňky C10 (výsledek bude 349). Jistě jste si povšimli, ţe blok nemusí zasahovat do pole s budoucím výsledkem, jak bylo pouţito na obr. 8 obr.9 Cvičení 9 Součty proveďte i v ostatních sloupcích tabulky. Ve sloupci C10 dostaneme výsledek 349, D10= 247, E10=192, F10=257, G10=181, H10=191, I10=124, J10=1541. b) Součet souvislé řady Poklikneme-li nyní na buňku J3, přečteme si ve stavovém řádku programu EXCEL automaticky vytvořený součtový vzorec =SUMA(C3:I3). Pamatujme si, ţe kaţdý vzorec v programu EXCEL začíná znakem =. SUMA je označením pro součet a (C3:I3) označuje začátek a konec řady buněk, v níţ bude součet proveden.. Poklikneme-li např. na buňku H10, můţeme si ve stavovém řádku přečíst automaticky vytvořený vzorec =SUMA(H3:H9). Jedná se tedy o souvislou řadu buněk ve sloupci. Cvičení 10 Oblast B2:I9 překopírujte na List2 na buňku B3. Víme, ţe B3 představuje levý horní roh cíle kopírované oblasti. Zaplníme zde tedy oblast B3:I10. Nyní pomocí součtového vzorce =SUMA(první člen řady: podlední člen řady) vytvořte součtové vzorce pro oblasti J4:J10 a C11:J11. Výsledky, které dostanete musí být shodné s hodnotami uvedenými ve cvičeních 8 a 9. Spolupracujte s vyučujícím, nestyďte se klást dotazy. Osvojení si této dovednosti je pro další práci v MS EXCEL velmi důleţité. 6
Jak vyplnit doposud prázdnou řadu buněk vzorci Představme si, ţe tabulka má ohromné mnoţství řádků a sloupců a my bychom byli nuceni kaţdý sloupec i kaţdý řádek opatřovat novým jen o řadu hodnot posunutým vzorcem. Uţivatelská pohodlnost nám vnucuje dotaz bylo by moţné tuto jednotvárnou práci usnadnit? Odpověď zní ano. A v tomto odstavci se dozvíme, jak snadné je zaplnění tabulky součty v libovolném mnoţství řádků i sloupců. Oblast B2:I9 z Listu1 si překopírujte na List3 našeho souboru Tabulka 2 na oblast začínající také B2. Nyní, kdyţ byly vytvořeny dva vzorce pro řádek =SUMA(C3:I3) A pro sloupec = SUMA(C3:C9), je vše připraveno. Vytvořme blok J3:J9. Nyní si otevřeme dialog Úpravy Vyplnit Dolů. Vzorce se podle vzoru přepočítají podle následujících řádků tak, ţe uţivateli odpadá jednotvárné přepisování. Označme blok pro řádek C10:J10 a potvrďme dialog pomocí menu Úpravy Vyplnit-Vpravo. Vzorce se opět přepočítají - tentokrát v řádku. Obr. 10 Z popisu na obrázku 10 je parné vyuţití nové rutiny Úpravy Vyplnit Dolů, případně Úpravy Vyplnit-Vpravo. Obě rutiny lze vyvolat i dvojhmaty CTRL+D pro vyplnění dolů a CTRL+R pro vyplnění vpravo. c) Součet zvolených buněk v tabulce Vraťme se nyní k tabulce na Listu1 a ponechejme si pouze základní údaje; tedy oblast B2:I9 Úkol zní: je třeba provést součet skupiny na sebe nenavazujících buněk. Jsou jimi kupříkladu buňky D5, E7, G6, I4 a I9. Pro provedení tohoto součtu si zvolíme např. buňku B11.(viz obr. 11) Pro provedení tohoto typu součtu budeme do vzorce za příkaz SUMA uvádět jednotlivé buňky oddělené středníkem. Konkrétní vzorec bude mít podobu =SUMA(D5;E7;G6;I4;I9). Výpočet je také patrný z obr. 11. Čerpáme-li z hodnot uvedených v naší tabulce, získáme (pro kontrolu) výsledek 122. 7
Příklad řešení součtu vybraných buněk: Ukázka součtu nesouvisejících buněk v tabulce. Obr. 11 Cvičení 11 Pole B2:I9 překopírujte tak, aby původní a nově vzniklou tabulku dělily 4 volné řádky. Podle své úvahy a fantazie vytvořte vlastní součtový vzorec, který čerpá data z obou tabulek. Z toho je patrná hlavní výhoda tohoto typu výpočtu. Excel v něm umoţňuje propojení dat, která mohou pocházet ne z jedné, ale i z více tabulek. Průměr Cvičení 12 Vytvořte si jednoduchou tabulku a uloţte ji jako Tabulka 3. Tabulka 3 bude vyţadovat obsahovat šest jmen ve sloupci B. Sloupec jmen bude uvozovat název Jméno umístěný v poli B2. Do polí C2 aţ H2 napište měsíce počínaje lednem. Vyzkoušejte si moţnost automatického zápisu měsíců postup je stejný s popisem uvedeným ve cvičení č. 4 na str. 2. Dojde-li k nejasnostem, nebojte se kontaktovat vyučujícího. Do polí I2 napišme hlavičku Součet a do J2 Průměr. Pole tabulky opatřete číselnými hodnotami podle vzoru (tím máte jistou kontrolu výsledků podle skripta, budete-li volit vlastní vyplnění hodnot, bude kontrola výpočtů moţná patrně jen za pouţití kalkulátoru. Další moţností je pouţití vlastních dostatečně malých čísel, tím bude usnadněn váš mechanický kontrolní výpočet). Součet obsahu buněk proveďte do oblasti I3:I8. Porovnejte s obr. 12. 8
Obr. 12 Nyní provedeme průměr lednových aţ červnových hodnot u kaţdého z jmen. Můţeme pouţít v zásadě dvojího způsobu. Ten pracnější si předvedeme v buňce J3, kde součet lednových aţ červnových hodnot necháme vydělit jejich počtem, a tak získáme průměrnou hodnotu. Vzorec pro buňku J3 má tedy znění =suma(c3:h3)/6 Obr.13 Jiný, pro další uţívání MS EXCEL uţitečnější způsob se bude vázat na pouţití rutiny Vložit Funkce a následného vyhledání potřebné funkce v našem případě funkce PRŮMĚR. Po odkliknutí tlačítka OK se uţivateli zpřístupní dialogové okno, do něhoţ je zapotřebí zapsat interval (odděleno dvojtečkou), z něhoţ se má průměr počítat. Čili znění vzorce pro výpočet průměru bude tomto konkrétním případě =PRŮMĚR(C4:H4) Zobrazení situace nalezneme na obr. 15. Excel nabízí také výpočet průměru z nesouvisející skupiny buněk syntaxe je stejná, středník. 9
Obr.14 Průměr řady buněk, které na sebe navazují Průměr skupiny navzájem nesouvisejících buněk Obr. 15 Průměr z vybraných buněk, které spolu nemusí tvořit logickou řadu Obr. 16 Dokončená tabulka průměrů je zobrazena na následující straně. Po stanovení vzorce =PRŮMĚR(C6:H6) doporučuji ve zbylých buňkách pouţít rutiny Úpravy-Vyplnit-Dolů. Obr. 17 nám v následujícím vyobrazení předvede, jak uţivatel můţe dokončenou tabulku postupně upravit tak, aby odpovídala běţným estetickým měřítkům. Nejprve si předvedeme úpravu šířky sloupců, kterou lze snadno změnit podle poţadavků uţivatele. 10
Obr.17 Různý počet desetinných míst hodnot průměrů v tabulce nepůsobí hezky. Ve sloupci J sjednotíme počet desetinných míst např. na dvě. Oblast J3:J8 označíme jako blok. Z menu Vybereme rutinu Formát-Buňky. Objeví se karta, v níţ otevřeme záloţku Číslo a zvolíme ve snadném dialogu 2 desetinná místa (zrovna dvě jsou přednastavena ). Průměry se automaticky zaokrouhlí a v poli tabulky se objeví poţadovaná dvě desetinná místa. Krouţek na obr. 17 označuje pracovní nástroje MS EXCELu, které umoţňují zvýraznění mříţky, barvení polí mříţky a změny barvy písma. Zde doporučuji naprosto samostatnou činnost, aby se mohla plně projevit individualita kaţdého z uţivatelů. Obr. 18 slouţí pouze jako moţný návrh. Obr. 18 Cvičení 13. Nyní máme jiţ znalosti, které si ověříme při řešení úkolu, s nímţ se můţeme setkat v běţné praxi studentského ţivota. Tabulka řeší financování školního výletu tvé třídy. Tabulku si nazveme Finance.xls (příponu XLS dodá souboru finance program Excel sám). do buňky D2 vepište nadpis Financování třídy 11
do buňky B5 napište číslici 1 a do buňky B6 číslici 2 pravým tlačítkem myši označ obě buňky jejich pole budou černá černý obdélník má v pravém dolním rohu značku. Umísti na ni kurzor myši a táhni ji dolů. Nově vyznačená pole se budou automaticky číslovat od 1 např. do 10. ( zastavme se u deseti.) šedý horizont tabulky Excelu umoţní zúţení sloupce s pořadovými čísly ţáků. Na rozhraní sloupců B,C umísti kurzor myši. Vzhled kurzoru se změní v oboustrannou šipku. Podle vlastního uváţení zuţme sloupec s číslicemi 1-10. Do buňky C4 vepišme titulek JMÉNO. Buňkou C5 počínaje vyplníme svou třídu. Adámek, Brouzdal, Dudek, Grůša, Holomráz, Janík, Lupač, Maňásek, Osiková, Ţelezná. Do buňky D4 nadepíšeme rubriku Jízdné_A (autobus) Všem ţákům vyplníme např. 25 Kč Do buňky E4 napíšeme poloţku Buchlov Všem ţákům, kromě Janíka, kterému se udělalo nevolno, připišme poloţku 37 korun vstupného. Janíkovi zakalkulujeme 0 Kč. Do pole F4 nadepíšeme další poloţku Barborka Všem ţákům s výjimkou Ţelezné, které se ujala její teta Vávrová, připíšeme 12 korun za vstupné na Barborku. Studentka Ţelezná bude mít ve své kolonce 0 korun. Třída navštívila zámek v Buchlovicích, vstupné stálo 30 korun. Prohlídky zúčastnili všichni. Do buňky G4 napíšeme poloţku Zámek Sloupec H zaznamenává oběd. Buňka H4 Oběd Jednotlivým ţákům připišme tyto ceny za jídlo : 62, 58, 59, 50, 55, 50, 55, 61, 65, a 74 korun českých. Po pěší túře do Starého města odjíţdí třída do Otrokovic. Cesta vlakem stojí 17 korun. Buňku I4 nadepíšeme poloţkou Jízdné_V a kaţdému ţákovi zapíšeme 17 Kč. Buňka J4 bude nadepsána poloţkou Celkem; zde provedeme součet Do buňky J5 napíšeme první součtový vzorec =SUMA(D5:I5). Student Adámek utratil 183 korun. Ve stejné logice vypišme součtové buňky J6 aţ J14 i ostatním ţákům. Do buňky C16 zapíšeme poloţku Každý dal V sousedící buňce D16 uvedeme částku 200,-, která se vybírala před školním výletem Nyní propočítáme, kolik peněz jednotlivým ţákům vrátíme ( pokud po zralé úvaze se souhlasem třídy neučiníme rozumněji ). Překopírujeme seznam třídy pod vzniklou tabulku. Pole buněk B5 aţ C14 označíme jako blok. Dvojhmatem Ctrl+C vydáme počítači pokyn ke kopii označeného bloku. Kurzor přemístíme na buňku C20 a dvojhmatem Ctrl+V vydáme pokyn ke kopii seznamu. Do buňky D19 napíšeme Vráceno. V buňce D20 zapíšeme vzorec pro konečný rozdíl vloţené a cílové částky, tedy =D16-J5 Po stisknutí Enter byl výpočet proveden ţák Adámek dostane zpět 17 korun. Ve stejné logice ( =D16-j6, =D16-J7.=D16-J14) doplníme i ostatní buňky pro zbytek třídy buňky D20 aţ D29. V poslední etapě spočeteme částku k vrácení, která je součtem buněk D20 aţ D29. Do buňky F19 vepišme heslo Zůstatek. V buňce G19 se bude nacházet poslední výpočet =SUMA(D20:D29). Zůstatek z banku nám činí 250 korun. 12
Nyní podle vlastního vkusu upravíme vzhled tabulky. Můţe vypadat např. tak, jak je naznačeno na obrázku : Financování třídy Jméno Jízdné_A Buchlov Barborka Zámek Oběd Jízdní_V Celkem : 1 Adámek 25,00 Kč 37,00 Kč 12,00 Kč 30,00 Kč 62,00 Kč 17,00 Kč 183,00 Kč 2 Brouzdal 25,00 Kč 37,00 Kč 12,00 Kč 30,00 Kč 58,00 Kč 17,00 Kč 179,00 Kč 3 Dudek 25,00 Kč 37,00 Kč 12,00 Kč 30,00 Kč 59,00 Kč 17,00 Kč 180,00 Kč 4 Grůša 25,00 Kč 37,00 Kč 12,00 Kč 30,00 Kč 50,00 Kč 17,00 Kč 171,00 Kč 5 Holomráz 25,00 Kč 37,00 Kč 12,00 Kč 30,00 Kč 55,00 Kč 17,00 Kč 176,00 Kč 6 Janík 25,00 Kč 0,00 Kč 12,00 Kč 30,00 Kč 50,00 Kč 17,00 Kč 134,00 Kč 7 Lupač 25,00 Kč 37,00 Kč 12,00 Kč 30,00 Kč 55,00 Kč 17,00 Kč 176,00 Kč 8 Maňásek 25,00 Kč 37,00 Kč 12,00 Kč 30,00 Kč 61,00 Kč 17,00 Kč 182,00 Kč 9 Osiková 25,00 Kč 37,00 Kč 12,00 Kč 30,00 Kč 65,00 Kč 17,00 Kč 186,00 Kč 10 Ţelezná 25,00 Kč 37,00 Kč 0,00 Kč 30,00 Kč 74,00 Kč 17,00 Kč 183,00 Kč Kaţdý dal 200,00 Kč Adámek Brouzdal Dudek Grůša Holomráz Janík Lupač Maňásek Osiková Železná Vráceno 17,00 Kč 21,00 Kč 20,00 Kč 29,00 Kč 24,00 Kč 66,00 Kč 24,00 Kč 18,00 Kč 14,00 Kč 17,00 Kč Zůstatek 250,00 Kč Na závěr své práce si ověřme, ţe vzniklá tabulka ţije. To znamená, ţe číselné poloţky se automaticky přepočítávají a okamţitě získáváme aktuální hodnoty následující po jakékoli změně v poloţkách jízdného, vstupného či vybrané zálohy na výlet. Aţ se změní ceny, lze tabulku opět pouţít. Cvičení 14 Dovednosti, které jsme doposud získali, si procvičíme na tvorbě elektronického katalogu. Ukáţeme si, jak provázat data mezi jednotlivými listy elektronické knihy. 13
Tvorba elektronického katalogu rámcová osnova Přehled práce 1. Vloţení nových listů Vloţit list 2. Pojmenování listů pravým klik - přejmenovat 3. CTRL+klik označení listů 4. Alt + klik psát kopírák označených listů 5. B-3 - Jméno 6. B-4 - Příjmení 7. B-6 - Adresa 8. B-9 - Odprac. hodin 9. B-11 - Hodinová mzda 10. B-13 - Hrubá mzda 11. B-15 - Daň 12. B-17 Půjčky 13. B-19 - Odměny 14. B-21 - Čistá mzda 15. I-12 - Kilometry 16. I-14 - Benzinu 17. I-16 - Kč/1litr 18. I-18 - Spotřeba 19. I-20 - Amortizace 20. I-22 - Cena jizdy Dvacet listů takto předepsaných rubrik vyplní ţáci jmény a čísly, aby byl katalog připraven na matematické zpracování. Buňky D13,D15, D21 a J18 nevyplňují do nich zapíší potřebné vzorce uvedené níţe. Vzorce : =D9*D11 - hrubá mzda - napsat na D 13 =D13 * 0,19 Daň - napsat na D 15 =D13-D15-D17+D19 - čistá mzda : Napsat na D21 Kurzor na J18 počítáme spotřebu: =100*J14/J12 Cena jízdy: =J18*J16*J20 Kurzor je na J 22 (Formát- Buňky Měna => převedeme nepotřebné mnoţství des. míst ve výsledku na dvě des. místa a v korunách. Poslední list má název SVODKA. Zde realizujeme souhrnné vzorce pro součty odpracovaných hodin, projetého benzínu, hrubých a čistých mezd. Získané hodnoty zanesme do listu svodka. V témţe listu vydělíme na zvláštní rubrice obdrţené hodnoty počtem zaměstnanců a získáme tak průměrná vyčíslení připadající na jednoho pracovníka této virtuální firmy. Poslední úkol bude porovnání zprůměrovaných hodnot ve svodce z aktuální hodnotou konkrétního pracovníka. Komunikace mezi listy jednoho sešitu. 14
Postup: a) Vložíme a popíšeme nové listy, vytvoříme titulní list 1. Vloţení Nového listu do otevřeného dokumentu - obr. 19 Obr.19 Pojmenování listů obr. 20 Obr. 20 Vyplníme titulní list : 15
Obr. 21 a zbavíme ho vykreslení mříţky obr. 22 Obr. 22 Titulní stránku vyplníme jako blok vybranou barvou obr. 23 16
Obr. 23 Kurzor, který by svou přítomností vzhled titulní stránky kazil, uschovejme např. na buňku R30 a bočními manipulačními táhly navrátíme titulní stránku do původní polohy. Tak ji také bude Excel načítat a kurzor uschovaný dole :o) nás nebude na tomto listě rušit. b) Tvorba rubrik na listech Obr. 24 Jméno jako název rubriky k vyplnění se propsalo na všechny označené listy. Nyní nadepíšeme i ostatní rubriky. Jsou jimi : 17
B-3 - Jméno Vzorce použité v buňkách: B-4 - Příjmení B-6 - Adresa Buňka Vzorec B-9 - Odprac. hodin B-11 - Hodinová mzda D13 =D9*D11 B-13 - Hrubá mzda D15 =D13 * 0,19 B-15 Daň D21 =D13-D15-D17+D19 B-17 Půjčky J18 =100*J14/J12 B-19 Odměny J 22 =J18*J16*J20 B-21 - Čistá mzda I-12 - Kilometry I-14 - Benzinu I-16 - Kč/1litr I-18 - Spotřeba I-20 - Amortizace I-22 - Cena jizdy Listy v sešitě MS Excel (Celkem jich ţáci označí dvacet, ne čtyři jak je kvůli přehlednosti na ukázce) vyplníme daty viz ukázka na obr. 25. Obr. 25 18
c) Shrnutí dat z jednotlivých listů na list svodka Obr. 26 Na zvolenou buňku v našem případě je jí buňka I 10 začneme psát v prostředí listu svodka uvozovací rovná se pro vzorec čerpající data z jiných listů téhoţ sešitu. Viz obr. 27 Obr. 27 19
Je nezbytné, aby kurzor blikal za znaménkem rovná se v listu svodka. Nyní přímo klikneme na první list s daty. Zde označíme list s údajem o projetých kilometrech sledovaného vozu. Povšimněme si, ţe oba listy - list s daty, na která klikáme i data svádějící list Svodka jsou na obr. 28 vyznačeny jako aktuální. Obr. 28 k hodnotě budeme přičítat data ze sousedního listu proto na obr. 11 vidíme +. Obr. 29 20
Překlikneme na sousední list s daty. Opět vybereme poţadovanou cifru je na buňce J14 a stiskneme plus. Poté se se stejným postupem přemístíme na další a další listy našeho elektronického katalogu. Viz obr. 30. Obr. 30 Jakmile dosadíme do vzorce poslední buňku v posledním poţadovaném listu, klepneme na klávesu ENTER (jiţ ne na plus ) a Excel nás vrátí na list, kde náš vzorec začal vznikat tedy na svodku. Viz obr. 31. Obr. 31 21
A naprosto shodným způsobem provedeme součty dalších poloţek v jednotlivých listech. Celkový počet odpracovaných hodin, peníze na hrubé mzdy, peníze na daně, celková hodnota na čistých mzdách, celková spotřeba benzínu. Obr. 32 Obr. 33 V kaţdém z listů provádíme jednoduchou matematickou operaci a tu přičítáme 22
k podobně získané hodnotě na sousedním listu. Výsledkem je cena benzínu projetého v rámci firmy za sledované období. Viz obr. 34 Obr. 34 Výslednou hodnotu převedeme do formátu měna viz vyobrazení. Výsledná svodka můţe např. vypadat podle obr. 35, kde je patrný i vzorec pro výpočet průměrných hodnost z jednotlivých listů. (Součet/počtem pracovníků) Obr. 35 23
Z řešení elektronického katalogu je patrno, ţe jakákoli změna u dílčího zaměstnance se ve výsledných propočtech projeví i v e výsledcích svedených za celou firmu na posledním listu. d) Svedená data např. průměry vracíme do dílčích listů k porovnání Poloţme si otázku. Je moţné sledovat při nepatrné změně kupř. finanční odměny vztah této částky k průměrné finanční odměně na naší firmě? Jistě ano, následující text nám napoví jak. Obr. 36 Při drţeném tlačítku CTRL si označme všechny pracovníky a do buněk F9, F13 a F19 napišme úvodku Rozdíl: Označení listů nemusíme zrušit, zkontrolujeme, zda jsou všechny listy doplněny o novou poloţku. Číselné hodnoty pro rozdíl mezi průměrem ve firmě a hodnotou přidělenou aktuálnímu pracovníku budeme psát do buněk: G9 rozdíl mezi odvedenými hodinami pracovníka a průměrným počtem odpracovaných hodin na firmě. Vzorec, který se tak objeví ve stavovém řádku bude =D9-Svodka!G14. Rozdíl hrubé mzdy pracovníka Obr. 37 oproti průměru firmy je zapsán v buňce G13 v podobě vzorce =D13-Svodka!H11 A v buňce G19 nalezneme porovnání výše odměny pracovníka vzhledem k průměrné odměně na firmě v podobě vzorce =D19-Svodka!H12. Hotový list pracovníka v tomto katalogu můţe po odstranění zobrazení mřížky vypadat např. jako obr. 37. 24
Grafy MS Excel dokáţe z vypočtených hodnot vytvořit grafy. První příklad pouţití grafu bude ukázka grafického zpracování nespojitého průběhu. Měníme-li hodnoty v tabulce, bude na ně jejich graf reagovat svými hodnotami. Sestavme nyní podle obr. 38 tabulku a k ní rutinou Vložit- Graf přiřaďme za pomocí učitele vhodný graf. Obr. 38 Chceme-li ze zaznamenaných dat vytvořit graf, je třeba tato data umístit do bloku. Potom pouţijeme rutinu Vložit-Graf. Z nabídnuté galerie typů grafů si určitě vybereme ten vhodný. Doporučuji vlastní experimenty s nejrůznějšími typy nabízených grafů. Dále doporučuji zkoušku ve zobrazení grafu na zvláštní list a zkoušku umístění grafu na tomtéţ listu v blízkosti zdrojové tabulky. Zvolme tentýţ typ grafu, tutéţ tabulku a oba grafy porovnáme. Ukážeme si zobrazení grafu goniometrické funkce sinus. Ukázka grafu funkce sinus Do buňky B2 umístíme kurzor a napíšeme nadpis Ukázka goniometrické funkce sinus. Do buňky B4 vepíšeme název hodnot X: a do B5 Y:. Nyní ve čtvrtém řádku od buňky C4 napíšeme řadu od nuly do 10 rostoucí po kroku 0,1. Pouţijme automatického psaní číselné řady. Stačí napsat do C4 číslo 0, do D4 číslo 0,1 a C4:D4 označit jako blok. V levém dolním rohu bloku nalezneme zvýraznělý roh, na který umístíme kurzor myši. Myš se stisknutým pravým tlačítkem táhneme směrem vpravo po čtvrtém řádku a řady se 25
automaticky začne psát. Hodnoty 10 a tím i konec řady dosáhneme na buňce CY4. Klávesou home se vrátíme na začátek řádku na prázdnou buňku A4. Překlikneme na C5. Rutinou Vložit Funkce vybrat matematické a vybrat sinus. V dialogovém okně vyplníme buňku C4 z níţ chci získat funkci sinus. Vyplněné okno potvrdíme OK. A poţadovaná funkce bude v okně D4 realizována. Poněvadţ v okně C4 je zadána nula, bude i funkční hodnota v okně D4 nula. Technikou taţení nyní také v řádku 5 počínaje buňkou C5 a konče buňkou CY5 necháme dopsat hodnoty funkce sinus. Obr. 39 Dokud řada C5:CY5 tvoří blok, zadejme rutinu Vložit-Graf-Spojnicový viz obr. 40. Spojnicový graf nabízí celou řadu variant. Obr. 40 Obr. 41 Graf lze po konečné úpravě vloţit z menu dvěma způsoby. První nabízí vloţení grafu pod tabulku na aktuálním listu. Druhý způsob vloţení jiţ upraveného grafu je vloţení na zvláštní list. Graf má potom maximální moţné rozměry a je názornější. Relativní a absolutní odkaz =G$2*C4 =C4-E4 =G2*C4 =G$2*C6 Podle obr. 42 si sestavíme tabulku, na níţ počítáme mnoţství postřiku ze známého objemu nádoby a zadané koncentrace. První řádek tabulky máme hotový. Nechejme nyní automaticky vyplnit další čtyři řádky podle daného předpisu. Zjistíme, ţe MS-Excel nepracoval tak, jak bychom očekávali. V této tabulce poţadujeme, aby data byla čerpána v celé tabulce výhradně z buňky G2. Pokud tomu tak nebude, prostým vyplněním dolů bude Obr. 42 buňka E5 obsahovat vzorec 26
=G3*C5, jehoţ výsledná hodnota je nula, buňka E6, vzorec = G4*C6 atd. Vzhledem k tomu, ţe na hodnotě tohoto výpočtu závisí také hodnoty výpočtu mnoţství vody v roztoku, je patrné, ţe je tabulka prakticky znehodnocena. Důvodem je, ţe doposud jsme pouţívali tzv. relativního odkazu. Odkaz v buňce=g2*c4 předpokládá na následujícím řádku posun na =G3*C5, coţ je neţádoucí. MS-Excel připouští odkaz na buňku, který bude trvalý i při navoleném posunu. (Úpravy-Vyplnit-Dolů) Dosáhneme toho zápisem, jehoţ odkaz kotví řádek i sloupec symbolem $ (dolar). Pak lze změnit hodnotu Obr. 43 v buňce G2 a MS Excel přepočítá zbytek hodnot v celé tabulce. Zápis G$2 nazýváme absolutní odkaz na druhý řádek sloupce G. Absolutního odkazu můţeme pouţít i při zápisu $G$2 pevně kotvíme nejen sloupec G, ale i řádek 2. Úkol : vytvořte tabulku, níţ bude zanesen počet ujetých kilometrů počet natankovaných litrů paliva. Tabulka bude počítat průměrnou spotřebu na 100km. Tabulku pouţijte pro 5 různých typů automobilů a vyuţijte v ní absolutních odkazů. Rozevírací menu v tabulce Naše tabulka postřiků a koncentrací chce zákazníkovi povolit k zadání jen ty hodnoty koncentrací a objemů, které pro výrobce připadají v úvahu. Zvolme si, ţe výrobce dodává postřikovače o objemech 5 litrů, 10 litrů, 15 litrů, 20 litrů, 50 litrů a 100 litrů. Pro praktické pouţití je moţno pro tvorbu postřiku pouţít koncentrací 1%, 2%, 3%, 4% a 5%. Uvedené hodnoty nabídneme v tabulce formou rozevíracího menu. D$2-F4 D$2*H$2/100 Obr. 44 K tvorbě menu si námi povolené hodnoty pro snadnější obsluhu ze strany uţivatele vypíšeme do sloupců I a J jak je patrno z obr. 44. Dalším krokem je kontrola vzorců v buňkách E4 a F4. Nyní si zobrazíme rutinu Zobrazit-Panely nástrojů-ovládací prvky. Skupinu ovládacích prvků si umístíme např. na levou stranu tabulky viz obr. 45 27
Nově vloţené pole ovládacích prvků Obr.45 Začneme s tvorbou nabídky objemů nádob, které dáváme uţivateli k dispozici. Objemy jsou vypsány do sloupce I - jako I2:I7. Kurzorem klikneme na D2, která se stává aktivní pro další přiřazování. Poté klikneme na nástroj Pole se seznamem viz obr. 46 a technikou taţení, na kterou jsme zvyklí např. při tvorbě obdélníku v prostředí programu Malování, vytvoříme na buňce D5 nástroj pro výběr se seznamu. Klikneme na druhý nástroj shora Vlastnosti a aktivizujeme tak výběr vlastností nástroje Pole se seznamem. Ve výběru vyhledáme pole LinkedCell a ListFillRange a vyplníme podle tabulky. Sloupec dat zapsaný v poli I2 aţ I7 je tedy Obr. 46 propojen na buňku D2. Symbol $ viz obr. 47 je příkazem k absolutnímu odkazu na dvě pole. Vypnutím okna je přiřazení vlastností uloţeno, ale stále je tabulka v reţimu návrhu. Reţim návrhu je třeba deaktivovat. Deaktivace dosáhneme kliknutím na první nástroj ve sloupci na nástroj Reţim návrhu. Tabulka, jejíž vstupní data zadává uživatel z pevně definované škály hodnot Obr. 47 Někdy je pro uţivatele pohodlnější zadávat předem definované hodnoty. Viz obr. 48 V případě koncentrace nebude farmář (ve vlastním zájmu ) vyrábět postřik chránící jím vypěstované plodiny v jiné koncentraci, neţ stanoví výrobce. 28
Obr. 48 Z obrázku je patrno pouţití pevné nabídky hodnot objemů nádob. Nyní provedeme analogicky přiřazení koncentrací 1% aţ 5% podobné nabídce na buňce H2 Koncentrace. Nejprve klikneme na buňku H2, k níţ se nabídka bude vázat obr. 49. Je nutné, aby byl aktivní opět Reţim návrhů první z nástrojů ve sloupci umístěném vlevo od tabulky. Potom aktivujeme nástroj Pole se seznamem a na poli H2 vykreslíme nástroj nabídky podobně jako tomu bylo na poli D2. Obr. 49 Nástroj Vlastnosti zpřístupní propojení s buňky H2 s buňkami J2 aţ J6. ( Viz obr. 50) Obr. 50 Z estetických důvodů skryjeme sloupce I a J, na nichţ jsou seznamy hodnot a tabulku upravíme viz obr. 51 Obr. 51 29
Řazení dat v databázi uspořádané do tabulky MS EXCEL Data, která nejsou nijak logicky (vzorce funkce ) vázaná a přesto k sobě patřící, která uspořádáme do tabulky, tvoří databázi. Velmi jednoduchou databází můţe být třeba seznam vašich spoluţáků s adresami. Jeho příklad vidíme na tabulce na - Obr. 52 Úkol : Setřídíme jména v tabulce podle abecedy od A do Z. Řešení : Klikneme na buňku C1= Příjmení. Data Seřadit Obr. 54 Obr. 53 Seřazení podle Příjmení vzestupně znamená od A do Z. Další kritéria nebyla zadána, volba O.K. vede k provedení akce. Na otázku systému zda rozšířit na vybranou oblast ( na celou tabulku) odpovíme ANO. Automatický filtr Vytvořte blok z nadpisů jednotlivých polí. Předvedeme si moţnost filtrování dat z vytvořené tabulky. Pouţijme rutinu: Data Filtr Automatický filtr. Obsluha je snadná a smysl filtrování je zřejmý při prvním pokliknutí na jednu z poloţek-viz obr. 55. Klikneme-li 30
na šipku, která uvozuje kaţdé pole naší databáze, zobrazí se všechny záznamy, kterými je toto pole tvořeno. Kliknutím na zvolený záznam se v tabulce zobrazí pouze ty poloţky, které uvedený záznam obsahují. Obr. 55 Obrázek ukazuje abecedně podle příjmení seřazené studenty z Luhačovic. Obr. 56 Úkoly: Filtry lze pouţívat i vícenásobně. Kdo ti vyjde? a) Osoba je ze Zlína, má ráda četbu, hraje basketball, preferuje Sum 41 (Eva Kozelská) b) Osoba je z Vizovic, hraje PC hry a jeho mobilní telefon je Siemens A57 ( Robert Šimůnek) c) Hledaný člověk je z Malenovic a pije rád kávu (Emil Řanda) Zadejte i vy své parametry, podle nichţ je hledaná osoba jedinečná a databáze vám ji pomocí automatického filtru vyhledá. 31
Makro Existuje celá řada periodicky se opakujících operací v prostředí MS Excelu, které by uţivatele mohly zdrţovat a co hůř mohly by se při mnohačetném opakování stát i zdrojem moţné chyby. Za příklad pouţijeme tabulku se jmény a dny v nichţ sledované osoby dosáhly nějakého parametru, který lze vyjádřit číslem. Tabulka ve stavu první fáze můţe kupříkladu vypadat takto: Obr. 57 Tabulka je připravena pro zpracovatele, který ji vyplní. Výsledek jeho práce nám ukáţe další obrázek: Obr. 58 Od zpracovatele se poţaduje, aby v tabulce provedl součty a průměry ve stanovených sloupcích a řádcích. Úkol si rozšiřme o změnu (můţe být vyţadovaná třeba úřadem) vzhledu tabulky a provedení jejích čtyř kopií. A právě k takové práci je vhodné pouţít makro, které si nyní vytvoříme. Z menu Nástroje Makro Záznam nového makra uvedeme do činnosti menu, v němţ budoucí makro vyvoláme např. dvojhmatem CTRL + m. Doporučuji mít kurzor na buňce A1. 32
Jakmile stiskneme tlačítko OK, představme si, ţe se v programu MS EXCEL zapne magnetofon kroků, které nyní provedeme. V tabulce tedy tvůrce podle svých představ provede výpočty a ty si počítač zaznamená. Potom provedeme změnu designu tabulky podle přání úřadu a nakonec tabulku zkopírujte ještě jednou list. Kurzor vraťme na A1 a teprve poté provedeme ukončení nahrávání makra rutinou Nástroje Makro Zastavit záznam. Tabulka se tedy makrem CTRL+m automaticky zpracuje. Obr. 59 Potom by zajisté uţivatel od tvůrce tabulky uvítal, kdyby se dalším makrem tabulka uvedla do původního stavu, aby bylo moţno tabulku opět plnit novými daty. Jiţ popsanou rutinou Nástroje Makro Záznam nového makra uvedeme do chodu záznam vyvolatelný např. dvojhmatem CTRL+e, při němţ vymaţeme obsah tabulek a ponecháme úvodní rastr. Obrázky 60, 61,62 a 63 ukazují úvodní tabulku, vyplněnou tabulku, zpracovanou tabulku makrem CTRL+m a nakonec vymazanou tabulku po aplikaci makra CTRL+e. Obr. 60 Obr. 61 Obr. 62 33
Obr. 63 Úkol: Sestavte vlastní makro vázané na tabulku, která bude řešit výpočet ceny zboţí podle počtu zakoupených kusů. Uţivatel vyplní prázdnou tabulku počty kusů a druhem zboţí. Zadá jeho cenu v naší měně. Makro nechť provede výpočty ceny bez DPH a s DPH, hodnoty pak převede na USD a určí rozdíl cen s DPH a bez DPH v USD. Z výsledné tabulky ať makro vytvoří kopii. Zpětné makro ať situaci vrátí do počátečního stavu. Využití funkce COUNTIF Řešíme dost častý problém. Odměňujeme zaměstnance za nestejný počet sluţeb, jejichţ rozpis se můţe ze strany obsluhy tabulky měnit, přičemţ tento rozpis slouţí jako zdroj dat pro výpočet odměny. Musíme tedy z opakujícího se jména v např. měsíčním výkazu sluţeb zjistit počet jeho opakování. V seznamu bude jméno Novák uvedeno např. 5x a po přečtení seznamu odpoví MS EXCEL do námi určeného pole číslem 5. Obr. 64 34
Obr. 65 Z vyobrazení 64 a 65 je zřejmé, ţe k určení četnosti řetězce v seznamu pouţíváme funkce COUNTIF(První bod seznamu: poslední bod seznamu; Název řetězce ) Obr. 66 ukáţe dohotovenou tabulku umoţňující výpočet odměny za sluţby jednotlivých pracovníků v seznamu. Obr.66 35
Chování Čeština Angličtina Přírodopis Matematika Fyzika Chemie Tělesná výchova Výtvarná výchova Absence - neomluvená Absence omluvená Absence - celková Průměr známek mimo chování [Zadejte text.] Propojení tabulky editovatelné v MS Excel do MS Word 1. Máme rozpracovaný dokument v MS Word. Jeho jméno bude např. Klasifikace.doc 2. Vloţit Objekt obr.67 obr.68 3.) Zvol kartu - viz obr.1 vytvořit ze souboru 4.) Označ Propojit se souborem viz obr. 68 kliknout na tlačítko Procházet otevře se cesta k hledanému souboru, s nímţ hodláme dokument v aplikaci Word propojit. Tímto objektem je např. soubor KLASIFIKACE.XLS. Jde o tabulku vytvořenou programem MS EXCEL, jejíţ obsah bude umístěn do dokumentu MS WORD. Vloţenou tabulku ukazuje obr. 69 3. C Jan Betlánek 1 2 1 1 1 2 1 1 1 2 21 23 1,25 Petr Cvoček 1 3 2 2 2 1 4 2 2 3 23 26 2,25 Rostislav Durman 1 1 1 1 1 2 3 3 3 2 24 26 1,88 Bedřich Gazdoš 1 2 3 2 2 2 2 2 2 21 23 2,14 David Chumaj 1 3 3 1 1 4 2 1 1 0 1 2,14 Tomáš Jablkoň 1 2 1 2 2 4 2 1 2 2 35 37 2,00 Pavel Maňas 1 3 2 1 3 1 3 2 3 4 32 36 2,25 Rostislav Nefrítek 1 4 1 2 2 4 2 1 2 2 2 4 2,25 Vratislav Opočenský 1 3 3 1 1 1 4 2 1 3 1 4 2,00 Olaf Rasmussen 1 4 2 2 2 4 2 2 2 2 2 4 2,50 Karel Řehůřek 1 3 1 3 3 2 3 2 3 2 45 47 2,50 Josef Ţantovský 2 4 2 2 2 4 2 1 2 1 21 22 2,38 Oxana Asymetrická 2 3 3 1 1 2 4 2 1 2 2 4 2,13 Roxana Čuníčková 1 4 1 4 2 4 2 1 2 1 0 48 2,50 Xenie Galenová 1 2 2 1 3 2 3 2 3 2 0 2 2,25 Hydroxida Hubačová 1 1 3 2 2 4 2 3 2 1 23 24 2,38 Xantippa Chvístalová 1 2 2 3 1 2 4 2 1 2 0 2 2,13 Teoxantha Symetrická 1 1 1 2 2 1 2 3 2 1 65 66 1,75 Xenofona Šušínková 1 2 2 1 3 2 3 2 3 2 54 56 2,25 Xenofila Šoupálková 1 1 4 2 2 4 2 3 2 1 24 25 2,50 Xenofoba Topolánková 1 2 2 1 1 2 4 2 1 2 64 66 1,88 ArcheopteryxaŤopíková 1 1 1 2 2 1 2 3 2 3 57 60 1,75 Saxana Urbánková 1 2 2 1 3 2 3 2 3 2 25 27 2,25 Rexona Vaculková 1 1 3 2 2 1 2 3 2 1 23 24 2,00 Saxofona Winklerová 1 2 2 3 1 2 4 2 1 2 24 26 2,13 Pixela Zelková 1 1 2 2 2 4 2 3 2 3 27 30 2,25 Flexana Ţupaničová 3 2 1 1 1 2 3 2 3 2 29 31 1,88 Průměry: N 2,26 1,92 1,85 1,85 2,35 2,74 2,07 2,00 2 24 28 2,13 Celková absence třídy : 53 644 772 Průměr třídy :. 2,13 Obr. 69 36
Chování Čeština Angličtina Přírodopis Matematika Fyzika Chemie Tělesná výchova Výtvarná výchova Absence - neomluvená Absence omluvená Absence - celková Průměr známek mimo chování [Zadejte text.] Nastartujme MS EXCEL a tabulku jakkoli upravme, úpravy provedené v Excelu uloţme a program MS EXCEL vypněme. Klikněme v prostředí MS WORD pravým tlačítkem myši na tabulku zobrazenou na obr. 69. Levým tlačítkem zvolíme v rozvinuté nabídce poloţku Aktualizovat propojení. Tabulka v MS Word se obsahově změní podle uloţené předlohy. Jedná se o jednu z výhod, kterou nabízí MS Office jako kompaktní kancelářský balík 4. C Jan Betlánek 1 1 2 3 2 2 1 1 1 2 98 100 1,63 Petr Cvoček 1 4 2 3 4 2 4 2 4 3 65 68 3,13 Rostislav Durman 1 1 3 2 4 2 3 3 3 2 87 89 2,63 Bedřich Gazdoš 1 3 3 4 3 2 1 3 2 2 8 10 2,63 David Chumaj 1 1 3 2 1 4 2 3 3 5 9 14 2,38 Tomáš Jablkoň 1 2 1 2 2 4 2 1 2 6 88 94 2,00 Pavel Maňas 1 3 2 1 3 1 3 2 3 4 98 102 2,25 Rostislav Nefrítek 1 4 4 2 3 2 4 2 2 9 97 106 2,88 Vratislav Opočenský 1 3 3 1 1 1 4 2 1 3 96 99 2,00 Olaf Rasmussen 1 4 2 2 2 4 2 2 2 5 85 90 2,50 Karel Řehůřek 1 3 1 3 3 2 3 2 3 5 45 50 2,50 Josef Ţantovský 2 4 2 2 2 4 2 1 2 5 21 26 2,38 Oxana Asymetrická 2 3 3 1 1 2 4 2 1 5 2 7 2,13 Roxana Čuníčková 1 4 1 4 2 4 2 1 2 5 78 48 2,50 Xenie Galenová 1 3 2 4 2 3 2 2 3 4 0 4 2,63 Hydroxida Hubačová 1 1 3 2 2 4 2 3 2 5 23 28 2,38 Xantippa Chvístalová 1 2 2 3 1 2 4 4 1 4 0 4 2,38 Teoxantha Symetrická 1 1 1 2 2 1 2 3 2 5 65 70 1,75 Xenofona Šušínková 1 2 2 1 4 2 3 4 3 2 54 56 2,63 Xenofila Šoupálková 1 1 4 2 2 4 2 3 2 1 0 12 2,50 Xenofoba Topolánková 1 2 4 1 4 2 4 2 4 5 64 69 2,88 ArcheopteryxaŤopíková 1 1 1 2 2 1 2 3 2 4 57 61 1,75 Saxana Urbánková 1 2 2 1 3 2 3 2 3 7 25 32 2,25 Rexona Vaculková 1 1 3 2 2 1 2 3 2 9 0 9 2,00 Saxofona Winklerová 1 2 4 3 1 2 4 2 4 8 24 32 2,75 Pixela Zelková 1 1 2 2 2 4 2 3 2 8 27 35 2,25 Flexana Ţupaničová 3 2 4 4 4 4 3 2 3 9 0 9 3,25 Průměry: N 2,26 2,44 2,26 2,37 2,52 2,67 2,33 2,37 4,9 45 49,04 2,40 Celková absence třídy : 132 1216 1324 Průměr třídy :. 2,40 Obr. 70 Obr. 71 Obrázky 70 a 71 nám ukazují situaci v prostředí MS WORD před aktualizací a po aktualizaci propojeného souboru. Tabulka je produktem MS EXCEL a její editace probíhá v tomto prostředí. MS WORD však dokáţe tabulku v aktuální podobě načíst. Nastartujeme-li náš text později, oznámí uţivateli WORD moţnost aktualizace - obr.72 Obr. 72 Datové funkce Z obrázku 73 je patrné, ţe MS Excel nabízí také práci s časem a daty. Tabulka provádí výpočty počtu dní mezi dvěma daty. Obr. 73 37
Buňky, v nichţ jsou data uvedena, musí mít zaveden datový formát, kterého dosáhneme Formát Buňky Datum. Viz obr. 74 Odečteme-li dvě buňky tohoto formátu, získáme počet dní mezi dvěma daty. Obr. 74 Cvičení 15 Podívejte se na syntaxi podmínky kladené funkcí KDYŢ. Pomocníkem vám bude tabulka zobrazená na obr. 75. Je-li podmínka širší, můţeme se stejným efektem pouţít funkce ZVOLIT v syntaxi =ZVOLIT(D7;"Ponděli";"Úterý";"Středa";"Ctvrtek";"Pátek";"Sobota";"Neděle"), kde D7 je buňka s číslem, které převádíme na slovní řetězec- např. 3 = středa, popř. 2 = chvalitebný. Pomoc: Budeme-li chtít počítat celistvý počet měsíců po výpočtu let, pouţijme funkce MODULO. Obr. 75 38
Význam funkce MODULO nám ozřejmí nejen její syntaxe v programu EXCEL ale i její matematický význam. Obojí nám nabízí obr. 76 Obr. 76 =MOD(((D10/365,25)*12);12), kde 12 je dělitel a výsledek funkce modulo číslo 6 je zbytkem při dělení viz obr. 76. Podmíněné formátování buňky Obr. 77 39
Podmíněné formátování karta 3 Obr. 78 MS EXCEL nabízí moţnost trojího podmíněného formátování. Zaveďte svoji vlastní tabulku s klasifikací, kde stadardní známka bude barevně odlišena od od známky do 1,5 i od známky nedostatečné. Návrh řešení nabízí obr. 79 Obr. 79 40
Cvičení 16 Pouţijte funkce ZVOLIT viz str. 38 a podle syntaxe na str 38 uvedené vytvořte slovník, který uţivateli umoţní procvičení si číslovek od 1 do 29 v angličtině a němčině viz obr.80 Obr. 80 Cvičení 17 Z matematiky znáte věty o součtu a rozdílu logaritmů. Ověřte pomocí MS Excelu a s přihlédnutím na obr. 81 jejich správnost. Obr. 81 41
Cvičení 18 Podle obr. 82 sestavte kalkulačku, která pracuje se čtyřmi základními operacemi +, -, a : Obr. 82 Cvičení 19 Navrhněte zpracování soutěţe s postupem nebo přijímací zkoušky. Můţe nás inspirovat obr. 83 Obr. 83 42
Speciální funkce definované pomocí jazyka Visual Basic Přestoţe MS Excel disponuje velkým mnoţstvím funkcí, umoţňuje tvůrce programu zdatnějšímu uţivateli, aby si definoval funkci vlastní. V této kapitole si předvedeme, jak vlastní speciální funkci vytvoříme. Sčítání patří mezi standardní funkce. Je moţné naprogramovat odčítání? Ano, předvedeme si jak. Zaloţme si v MS Excelu novou tabulku. Např. do buněk B5, E4, D7 zapišme postupně čísla 156, 26, 42. Nyní si podle zobrazení rozvinutého menu na obr. 84 otevřeme editor jazyka Visual Basic. Obr. 84 V editoru si načteme ikonu insert module a následně aktivujeme Module. V prostředí tohoto editoru napíšeme jednoduchý program, v němţ definujeme pro náš sešit novou Obr. 85 Obr. 86 funkci rozdil. Syntaxe pouţitého jazyka vedoucí k definování nové funkce rozdil je zřejmá ze zápisu na obr. 87 Nejprve definujeme funkci rozdil a sdělíme procesoru jazyka proměnné, jichţ budeme v rámci nově definované funkce uţívat. Jsou to a,b,c. Dále stanovíme předpis proměnným a,b,c, jímţ se bude příkaz rozdíl řídit. Konkrétně bude rozdíl definován jako a-b-c. Vypneme-li nyní Visual Basic, byla jiţ našemu sešitu funkce přiřazena. Buňky B5, E4 a D7 jsou jiţ obsazeny čísly. Umístíme-li např. do buňky B2 příkaz =rozdil(b5;d7;e4), obdrţíme výsledek 88, který je výsledkem rozdílu uvedených čísel. Obr. 87 43
Realizace je patrna z přetisku tabulky na obr. 88. Obr. 88 Přidání nové funkce pythagor Máme poţadavek, abychom v Excelu zadávali číselně délky odvěsen a pomocí jedné uţivatelem nadefinované funkce obdrţeli délku přepony. Je zřejmé, ţe uvedené zadání splníme zavedením Pythagorovy věty jako nové funkce. Otevřeme si jiţ námi rozpracovaný sešit, svou práci uloţme např. jako funkce.xls a rutinou Nástroje- Makro-Editor jazyka Visual Basic si otevřeme editor pomůckou nám mohou být obr. 85 a 86. Otevře se nám jiţ známým textem programu rozdil částečně zaplněná stránka programovacího jazyka. Novou funkci pythagor nadefinujeme podle obr. 89. Obr. 89 Konečnou podobu realizace nám přiblíţí obr. 90, kde vidíme jiţ popsanou funkci rozdil i nově definovanou a v tabulce pouţitou funkci pythagor, kterou jsme aplikovali v buňce A3 na buňky A1 a A2. Obr. 90 44
Cvičení 20 Vymyslete svou speciální funkci, která bude počítat ze dvou čísel x,y spotřebu vašeho auta. Číslo x bude znamenat počet ujetých kilometrů a číslo y bude představovat mnoţství spotřebovaného paliva. Obr. 91 je návrhem jedné z moţností řešení. 1.) Zobrazit Panely - Standardní - Formát - Ovládací panely 2.) Alt + F11 Editor jazyka VisualBasic objeví se prázdné okno 2. ikona zleva Insert UserForm vybrat z nabídky poloţku Module Obr. 91 Výsledná tabulka s upotřebením nové funkce Spotreba můţe např. vypadat jako obr. 92 Obr. 92 Programovací jazyk VisualBasic je v prostředí programu MS Excel opravdu velmi silným nástrojem. Poměrně velmi jednoduchými prostředky můţeme dosáhnout opravdu zajímavých výsledků. Vytváříme nové funkce vlastních názvů, na které se MS Excel odvolává jako na funkce standardní a také tak s nimi pracuje. Následující vyobrazení do téţe tabulky vnáší ještě další prvek fukci Cena, která propočítá, kolik námi uvedený počet kilometrů stál peněz. Rozšíření modulu z obr. 91 provedeme o novou funkci Cena, jejímiţ parametry jsou x - počet Obr. 93 ujetých kilometrů a. potom a aktuální cena paliva, kterou uţivatel připíše za středník funkce. 45
Tabulka s konečným pouţitím funkcí Spotreba a Cena můţe vypadat např. jako obr. 94 Cena benzínu, kterou do funkce zadává uţivatel Obr. 94 Abychom pochopili, jak snadno ovladatelný nástroj máme v prostředí MS Excel k dispozici, uveďme jen pro ukázku celý výpočet Spotreba řešený např. v jazyce C++. /* Spotreba paliva automobilu na 100 km jizdy Pavel Kovar 2005 */ #include <stdio.h> #include <conio.h> #include <math.h> #include <ctype.h> float cenab,litry,kilometru,spotreba,cenaj,cenak,vzd,cenavzd; int main (void) { do { printf("\n\n\n"); printf("cena 1 litru paliva u pumpy, kde jste tankoval : "); scanf("%f", &cenab); if (cenab<=0.0) /*realna konstanta - logicky test*/ { printf ("%s", "Sporeba musi byt cislo vetsi nez nula!"); return 1; } printf("nadrz je nyni plna. Kolik jste od posledniho tankovani ujel kilometru : "); scanf("%f", &kilometru); if (kilometru<=0.0) /*realna konstanta - logicky test*/ { printf ("%s", "Vzdalenost musi byt cislo vetsi nez nula!"); return 1; } printf("kolik litru jste dotankoval na plnou nadrz : "); scanf("%f", &litry); if (litry<=0.0) /*realna konstanta - logicky test*/ { printf ("%s", "Spotrebovany benzin musi byt cislo vetsi nez nula!"); return 1; } printf("uvedte vzdalenost v km, jejiz cena Vas zajima : "); scanf("%f", &vzd); if (vzd<=0.0) /*realna konstanta - logicky test*/ { printf ("%s", "Tato vzdalenost musi byt cislo vetsi nez nula!"); return 1; } spotreba = 100*litry/kilometru; cenaj = cenab*litry; cenak = cenab*litry/kilometru; cenavzd = vzd*cenak; printf("\n Spotreba vozu = %f litru na 100 km", spotreba); printf("\n Celkova cena teto jizdy = %f Kc", cenaj); printf("\n Cena jednoho kilometru teto jizdy = %f Kc", cenak); printf("\n Cena jizdy na Vami uvedenou vzdalenost je %f Kc", cenavzd); printf("\n\n Dalsi vypocet? [A/N]"); } while(toupper(getch())=='a'); (void) getch(); return 1; } 46
Různé sešity propojené v jednom pracovním souboru Jedná se o interaktivní sestavu v rámci aplikace Excel. Jsou zde shrnována data z více zdrojů. Jako základ pouţijeme tabulku konting a za zdroj dat nám poslouţí tabulky konting1 aţ konting5 viz obrázek 95 Obr. 95 Připravené tabulky konting1 aţ 5 zavřeme a soustředíme se nyní na práci s tabulkou konting, do níţ budeme poţadovaná data shromaţďovat. Do tabulky konting.xls načteme externí data z tabulek označených konting1 aţ konting 5. Je důleţité dbát na to, abychom kurzor v tabulce konting měli na místě, kde poţadujeme vloţení externích dat z tabulek konting1 aţ konting5. Import externích dat znázorňuje obr. 96. Obr. 96 Při samotném importu vybereme data k načtení podle cesty. Např.: Tento počítač disk C:\ - Dokumenty Data studentů ročník_2 Tvé jméno Excel konting1. 47
Obr. 97 Obr. 98 Data se propojila, za buňku A1 Rytíř byly vloţeny počínaje buňkou B1 data jmen a příjmení jednotlivých rytířů. Kurzor si přesuňme na buňku D1 a analogicky importujme data z tabulky konting2, 3, 4, 5. Výsledek naší práce ukáţe obr. 99. Obr.99 48
Zdrojové tabulky jsou přísunu dat samozřejmě přístupné. Bude moţné kontingenční tabulku jednoduše aktualizovat, aby se přizpůsobila případným změnám dat? Proveďme jednoduchý experiment. Načtěme si tabulku konting3 a přilbu-kastrólek si zaměníme za květináč viz obr. 100 Tabulku si uloţíme. Podobně můţeme obměnit data i v dalších tabulkách konting1 aţ 5. Po dohotovení změn si načteme tabulku konting. Zdánlivě se změny provedené v dílčích tabulkách neprojevily. Umístěme kurzor v tabulce konting do pole, o němţ víme, ţe jeho data bude třeba aktualizovat. V našem případě se jedná o pole přilba poloţka kastrólek (změněn na) květináč. Obr. 100 Aktivizace procesu Aktualizovat data je patrná z obr. 101. Výsledek aktualizace je zřejmý, kdyţ si porovnáme obr. 99 a obr. 102. Obr. 101 Obr. 102 49
Cvičení 20 S pomocí učitele matematiky si objasněte řešení rovnic o třech neznámých pomocí determinantu. Potom tzv. Cramerovo pravidlo pouţijte v tabulce Excelu. Obr. 103 Obr. 104 S hodnotami na pravé i levé straně rovnic experimentujte; sledujte, jak se mění výsledky i hodnoty determinantů. 50