Problematika udržitelnosti dchodového systému v R ve svtle probíhajících demografických zmn a jeho možná poreformní podoba

Problematika udržitelnosti dchodového systému v R ve svtle probíhajících demografických zmn a jeho možná poreformní podoba Vypracoval: Jan Kordík

OSNOVA ÚVOD....2 1. VARIACE FINANCOVÁNÍ DCHODOVÉHO SYSTÉMU... 4 1.1. Prbžný systém PAYG... 4 1.2. Fondový systém... 5 1.3. Více pilíový systém... 5 2. DCHODOVÝ SYSTÉM V R A ZAHRANIÍ... 8 2.1. Souasný dchodový systém v R... 8 2.1.1. Náhradový pomr k prmrné mzd... 8 2.1.2. Otázka optimalizace dchodového vku... 9 2.1.3. Udržitelnost souasného prbžného financování oima expert... 11 2.2. Struná charakteristika dchodového systému v zahranií... 12 2.2.1. Jihoamerická zem... 12 2.2.1.1. Chile... 12 2.2.2. Postkomunistická zem... 14 2.2.2.1. Polsko... 14 3. ANALÝZA UDRŽITELNOSTI SOUASNÉHO DCHODOVÉHO SYSTÉMU V R... 17 3.1. Analýza souasného systému PAYG a možnosti jeho reformy... 17 3.2. Pedstavení vlastních výpot vývoje souasného systému do roku 2050. 20 3.2.1. Stárnutí populace... 20 3.2.2. Optimalizace náhradového pomru a sazeb pojistného... 22 3.3. Penzijní fondy jako jedna z alternativ individuálního zajištní... 28 ZÁVR - SUMMARY... 31 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 33 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK... 34 PÍLOHY... 35

ÚVOD V rámci této práce je diskutována udržitelnost dchodového systému v R ve svtle probíhajících demografických zmn. Zda systém potebuje pouze dílí úpravy, i radikálnjší systémové zásahy, ukáže analýza opená práv o demografický vývoj. Dosud neustále prosazovaný ryze prbžný systém financování starobních dchod se dostával 1 a dostává do potíží nejen v eské republice, ale i v mnoha jiných evropských státech. Bylo tedy pouze na konkrétní zemi, jak se k tomuto problému postaví. Ve vtšin pípad se zrodily rzné oživující reformy, které vyvedly penzijní systém dané zem z krize. Faktem je, že v pípad postkomunistických zemí si reforma dchodového systému nezískala píliš na oblib pedevším u samotné veejnosti 2. Hlavním dvodem tohoto je, že lidé jsou zvyklí na uritou finanní jistotu od státu 3. Znamenalo by to tedy, že více než na stát, by se museli spoléhat sami na sebe. Na svj dchod by si ukládali finanní prostedky ponkud odlišným zpsobem 4, zrovna tak, jak je tomu v ostatních, již reformovaných státech. Hlavním cílem této práce je nejprve analyzovat souasný stav dchodového systému v podtextu prohlubujícího se demografického deficitu, klasifikovat již reformované dchodové systémy v zahranií a ukázat si pomocí modelového výpotu reálné možné ešení udržitelnosti dchodového zabezpeení. Dílím cílem bude nastínit fungování penzijních fond v R jako alternativní spoluzajištní dchodu. Tato práce je rozdlena do tí základních kapitol. První kapitola uvádí rzné možnosti financování dchodového systému. Nejprve zmiuje souasný prbžný systém. Další v poadí je systém fondový. Jsou zde vyzdviženy jeho pednosti a nedostatky v komparaci s první variantou. adu uzavírá více pilíový systém, což je v jeho neúplném znní de facto kombinace obou pedchozích. 1 Neudržitelnost dchodového systému prokázalo v nedávné minulosti nap. Polsko, Slovensko, Maarsko, Francie a v 80. letech minulého století nap. jihoamerické Chile. 2 Przkum agentury STEM v r. 2005 - http://www.stem.cz/. 3 Systém PAYG zaruuje pedem stanovené dávky (defined benefit). 4 Nap. fondový systém, NDC systém. 2

Druhá kapitola klasifikuje souasný dchodový systém v R s okolními zemmi. Pro lepší názornost je uvedena sousední evropská postkomunistická zem a zem ležící v Jižní Americe. Tetí, stžejní kapitola této práce, obsahuje analýzu, která na základ demografických zmn zkoumá budoucí udržitelnost souasného prbžného systému financování. K tvorb této publikace jsou využity obecn pípustné metody, jako jsou pedevším metody analýzy, analogie, indukce, dedukce a komparace. 3

1. VARIACE FINANCOVÁNÍ DCHODOVÉHO SYSTÉMU V této kapitole se pokusím objasnit, jaké jsou standardní možnosti financování starobních dchod. Zamím se na jejich obecnou charakteristiku a vyzdvihnu jejich rozdílné dopady zejména na sociální solidaritu a na udržitelnost dchodového systému v souvislosti s mnící se demografickou strukturou. Z hlediska metody financování se rozlišují dva základní systémy prbžný a kapitálový. Je nutné íci, že jejich ryzí struktura se nevyužívá. Jde tedy o jejich kombinaci, která je nastínna v následujících odstavcích. 1.1. Prbžný systém PAYG Dominantou tohoto systému je to, že penžní prostedky vyplácené na dchody jednotlivým obanm jsou vypláceny ze souasného odvodu pojistného produktivn inných jedinc na sociálním pojištní, resp. na daních, a nikoli z jejich dchodových fondových úložek. Znamená to tedy, že plátci tohoto pojištní nejsou zárove jejich následujícími píjemci. Druhým podstatným faktem je to, že PAYG se snaží do jisté míry eliminovat sociální rozdíly mezi populací. Jedná se o to, že náhradový pomr je podproporcionální vi výši prmrného výdlku jedince v období produktivní innosti. Jednoduchost, administrativní nenáronost, to jsou výhody, které tento systém odráží. Vezmeme-li však v potaz demografickou evoluci, velice rychle vidíme jeho 1. nevýhodu. Tuto nevýhodu zpsobuje ubývání a stárnutí populace. Je mén tch, kteí v podob dchodového pojištní odvádí do systému své platby, a pibývá tch, kteí je erpají. Jednoduše eeno vzniká rozpotový deficit, který se neustále prohlubuje. Tento systém byl koncipován ve své historii tak, že vycházel z pomru - pispívající versus erpající > 2,5 5. V souasné je koeficient na úrovni 1,8. Tento koeficient se bohužel kontinuáln snižuje. 6 5 Intervalová asová ada SÚ (1980-2005). 6 Detailnji se touto problematikou zabývá kapitola. 3. 4

1.2. Fondový systém Tento systém není postaven na prvku solidarity, jak tomu bylo u pedchozího systému. Finanní tok v dchodu je spjat s vlastní odpovdností každého, jak se v prbhu života pipravoval a zabezpeoval na stáí. Mluví-li se o vlastní píprav, na mysli je nejbžnjší zpsob, tedy pravidelné odložky z píjmu jedince do rzných typ penzijních fond i do investiního a životního pojištní, kde se pijaté vklady akumulují a následn zhodnocují. Ve funkci hlavního regulátora je bezesporu stát, který zastešuje a dozoruje na jedné stran vztahy mezi obanem (investorem) a penzijním fondem a na stran druhé dohlíží na zákonnost jednotlivých krok penzijních fond pi investici shromáždných penz. Fondový systém není ve srovnání s PAYG píliš citlivý na populaní výkyvy, tedy obava z možného úbytku i zmny struktury obyvatelstva je do jisté míry zavádjící. Ovšem pomyslným strašákem tohoto systému je logicky riziko, které souvisí s investicemi na finanním trhu. Akoliv penzijní fondy jsou zavázány k jisté diverzifikovanjší investiní strategii, která rozmluje finanní prostedky do vícero typ finanních instrument klasifikovaných dle rizika, neznamená to ješt jednoznaný profit pro klienta. Pehlédnuto by nemlo být ani inflaní riziko, které je vzbuzeno práv nejistou mírou zhodnocení finanních odložek a mírou inflace, která má do budoucna oekávanou vzestupnou tendenci. A práv pomr zhodnocení versus míra inflace je v dlouhém asovém horizontu špatn predikovatelný. 1.3. Více pilíový systém Základní strukturou tohoto systému je típilíový systém. Jeho využití se vyskytuje až na výjimky ve státech EU. Mže se do jisté míry tvrdit, že se jedná o kombinaci pedchozích variant s pídavkem ješt jednoho pilíe. 1. pilí spravuje výhradn stát. Jedná se o povinné dchodové pojištní, které má mnoho shodných znak se systémem PAYG. Tzn. jde o prbžný systém financování, kde pojistník nedobrovoln odvádí ástky na pojistném státu, který je následn perozdlí na výplatu souasných dchod jiným jedincm. Pídl neboli výše této ásti dchodu závisí na výši píjm v období ped dchodem. 5

V rámci 1. pilíe jsou nejastji diskutovaná 3 základní východiska: - defined-contribution, neboli píspvkov definovaný systém - defined-benefit, neboli dávkov definovaný systém - hybrid-pension system, neboli kombinovaný penzijní systém Princip defined-contribution spoívá v tom, že píjmová ást budgetu 7 je pedem dána, vymena. Tzn., jsou legislativn stanoveny pesné výše píspvk do systému, a to jak pro zamstnance a zamstnavatele, tak i pro stát. Druhá, výdajová ást, neboli výše dávek penzistm striktn dána není. Tato hladina se mže mnit jednak v závislosti s budoucí výší odvedených píspvk, ale také samozejm se zmnou demografické skladby i s ekonomickou výkonností. V rámci píspvkov definovaného systému je nutné zmínit i NDC systém. Tento model je práv charakteristický prbžným financováním s pedem definovanými píspvky a je rozšíen o virtuální individuální úet jedince. Pro pouze virtuální? Jednoduše eeno, faktické penžní prostedky na tchto útech v dob odvodu dotyného vbec nejsou. Je zde zapsána pouze výše píspvku, ale peníze jdou do pihrádky, ze které se vyplácejí souasné dchody. Jde zkrátka o kombinaci fondového systému a systému prbžného financování. NDC systém se zrodil v 90.letech minulého století ve Švédsku. Následn se tímto nechaly inspirovat zem jako je Itálie a sousední Polsko. 8 Defined-benefit je protipólem k píspvkov definovanému systému. Zde pípvky jednotlivých úastník dopedu známy nejsou, zatímco vyplácené dávky penzistm známy jsou. Tento systém je pro pracující nemalou rizikovou pítží v neexistenci pesn vymezených odvod do státní kasy. Není proto náhodou, že se ástky pojistného mohou mnit se znan vysokou intenzitou. Proto i jednotlivé, matematicko-pojistné výpoty jsou do jisté míry náronjší ve srovnání s píspvkov definovaným systémem. 9 Tetím, posledním systémem 1. pilíe je hybrid-pension systém. Jak už název napovídá, tento systém kombinuje oba pedešlé. Jako píklad mohu uvést, kdy píspvek jedné skupiny 7 Pod pojmem budget rozumím úet, kde se kumulují a posléze vyplácí penžní prostedky na dchodové dávky. Tento termín bude použit i následujícím textu. 8 Obdobou NDC systému je navrhovaná reforma SSD. 9 Souasný dchodový systém v R. 6

úastník je pedem definován. Druhá skupina se posléze podílí na píspvku, který je dopoten v souladu s pedem danou dávkou penzistm. 2. pilí tvoí povinné dchodové pojištní, ovšem na vlastní úet. Nejbžnjší formou jsou jednotlivé typy zamstnaneckých fond, do kterých zamstnavatelé odvádjí stržené ástky z hrubé mzdy zamstnanc. Vybrané ástky ve fondech se následn investují na finanních trzích. Tímto zpsobem mže zamstnavatel pispívat svým podízeným na dchod formou pímých plateb na tento úet. Jakmile jedinec dovrší dchodového vku, naspoené penžní prostedky mu jsou vypláceny prostednictvím jeho dchodu. Tento pilí by ml souasn s pilíem. 1 zabezpeit penzistovi jeho životní standard v peddchodovém vku. Výjimku mže tvoit skupina oban s nadstandardními píjmy. Tady poté pichází na adu 3. pilí. 3. pilí je charakteristický rznými formami dobrovolného zabezpeení. Jeho základy jsou koncipovány s prvky nejvyšší individuální odpovdnosti. Jak už bylo eeno v pedchozím odstavci, tento pilí má za úkol zabezpeit životní standard zvlášt obanm s prmrnými a nadprmrnými píjmy. Stát jako celek ani žádná jiná legislativní instituce nenutí pojistníka tento pilí budovat. Existují však zde rzné stimuly ze strany autorit, jak pimt jedince k odkládání i spoení finanních prostedk, a tak tedy zlepšovat svoji potenciální dchodovou životní úrove. Jedná-li se nap. o dchodové pipojištní prostednictvím penzijních fond, stát garantuje jistý píspvek k pravidelným úložkám. 10 Penzijní fondy nejsou bezesporu jedinou možnou cestou, jak si peníze na stáí uložit a následn zhodnotit. Existuje celá ada jiných možností, jako jsou životní a komerní pojištní, ale i rzná dlouhodobá portfolia složena z investiních nástroj. Výjimkou nejsou ani investice do nemovitostí, a to zvlášt u skupiny konzervativních investor. 10 Viz. kapitola. 3.3 7

2. DCHODOVÝ SYSTÉM V R A ZAHRANIÍ 2.1. Souasný dchodový systém v R Souasný dchodový systém v eské republice se opírá o 2 pilíe. První z nich je povinný, tedy jde o státem vybírané dchodové pojištní. V pípad druhého pilíe se jedná o pojištní individuálního komerního zabezpeení. V této kapitole analyzuji tento dvoupilíový systém z nkolika hledisek, pedevším se zamím na náhradový pomr vztažený k prmrné isté mzd. 2.1.1. Náhradový pomr k prmrné mzd Pro srovnání životního standardu v peddchodovém vku s obdobím penze je jedním z hlavních ukazatel náhradový pomr. Práv ten vyjaduje míru rozdílu mezi tmito dvmi píjmovými hladinami. Vyjaduje v procentech pomr prmrné výše piznaného dchodu s prmrnou istou i hrubou mzdou v daném období. Tento pomr, jako jeden z ukazatel, odráží schopnost penzijního systému financovat jednotlivé dchodové dávky. Ministerstvo práce a sociálních vcí uvádí na svých webových stránkách prostý matematický vzorec výpotu náhradového pomru. NP t npd w t t1 [1] NP t...náhradový pomr npd t...nov piznaný dchod v roce t w t-1...píjem v roce t-1 (resp. roní vymovací základ) Zdroj: www.mpsv.cz Dosazením prmrných hodnot do tohoto vzorce se obdrží procentní hodnota prmrné náhrady. Za rok 2005 tato hodnota dosáhla pibližn 40 % prmrné hrubé, resp. 56 % isté mzdy. Otázkou je, zda je tento náhradový pomr s ohledem na souasný a budoucí demografický vývoj udržitelný. 11 V praxi ješt nemusí znamenat, že ím je náhradový pomr vyšší, tím je dchodový 11 Dkaz toho, že udržitelný není, je proveden v kapitole. 3. 8

systém stabilnjší. Jeho velikost je závislá pedevším na politickém nastavení jednotlivých parametr systému, a tedy na celkovém pístupu k oekávání výše vyplácených dávek. 12 Pokles náhradového pomru je v souvislosti s prognózou eského statistického úadu o vývoji populace prakticky nevratný. Tato problematika je zvlášt klíová práv v eské republice, protože píjmy dchodc jsou tvoeny pes 95 % ze státního dchodového systému. Zbytek tvoí zdroje, jako jsou píjmy z penzijního pipojištní, z pracovních píjm atd. Pro srovnání, v zemích EU je dchod jedince prmrn tvoen státními dávkami z mén jak70 % 13 a zbytek je soukromé, odpovdnostní pipojištní. Od roku 1989 se zrodilo mnoho návrh na reformu, které s tímto kalkulují. Každá politická strana si však deficit zabezpeení pedstavuje dohnat odlišnými cestami. 2.1.2. Otázka optimalizace dchodového vku Problematika redukce hranice dchodového vku bývá dnes oste sledována populací. Zvlášt jedinci, kteí v již v raném období své produktivní innosti nedokav vyhlížejí svj odchod do dchodu. Vková hranice pro odchod do penze je ale pedevším jedním z klíových faktor ovlivující píjmovou ást systému prbžného financování. K 24. 8. 2005 byl zákonem stanovený vk pro odchod do starobního dchodu prodloužen na 61 let u muž a 57-60 let u žen, a to v v závislosti na potu vychovaných dtí. Cílem je tuto hranici posunout až na 63 let 14, a to jednotn, tedy jak pro muže, tak i pro ženy. Tento vnitní závazek by ml být reálný již v roce 2013 15. V pípad lenských stát EU je to pevážn až 65. rok života u muž a v rozmezí od 58 do 65 let u žen, kdy jedinec zaíná mít právo na dchodové dávky. Vková hranice 65 let pro odchod je stupe, kterého by až na výjimky (KSM) chtly dosáhnout politické strany prostednictvím svých reformních návrh 16 penzijního systému. 12 Dchodový systém mže být stabilní ve svých základech a pitom náhradový pomr mže být relativn nízký a opan. 13 Zdroj: SÚ. 14 Dlouhodob pak 65 let pro ob pohlaví. 15 Zdroj: MPSV. 16 Parametrická zmna. 9

Graf. 1 porovnává ve vybraných zemích zákonem stanovenou vkovou hranici pro odchod do dchodu a skutenou vkovou mez, kdy jedinci zaínají pobírat dchodové dávky. Graf.1: Pehled zákonem stanoveného vku pro odchod do penze versus skutenost 66 65 64 63 Vk 62 61 Zákonná vková hranice Skutená vková hranice 60 59 58 57 USA Finsko Francie Nmecko Velká Británie Španlsko Japonsko Jednotlivé zem Zdroj: Bezdk, V.: Penzijní systémy obecn i v kontextu eské ekonomiky, I. díl. Praha, 2000 Z grafu je patrné, že naplnní zákonem stanovených limit pro odchod do penze se píliš nerealizuje. Až na Japonsko, kde skutená vková hranice výrazn pevyšuje legislativn stanovenou mez, a na vyrovnanost ve Francii, dochází k tomu, že jedinci odcházejí do pedasného dchodu. Každá legislativa píslušného státu udává, v jaké výši budou jejich dchodové dávky kráceny. V eské republice má pojištnec dle 29 Zákona o dchodovém pojištní nárok na piznání výplat dchodu za 2 pedpoklad: 17 - do stávajícího penzijního systému pispíval nejmén 25 let a souasn dosáhl dchodového vku, tedy 61 let u muž, resp. 57 60 let u žen nebo - jeho píspvky byly odvádny po dobu min 15 let a souasn však dosáhl 65 let. Pokud tyto podmínky splnny nebyly, je možné piznání pedasného, doasn i trvale kráceného starobního dchodu, a to podle 30 a 31 Zákona o dchodovém pojištní. 17 Zdroj: http://www.mpsv.cz/cs/618. 10

Jak je vidt z výše uvedeného, souasný eský penzijní systém je více benevolentní k potu odpracovaných let pojištnc ve srovnání se zahranií a rovnž tak k hranici pro odchod do penze. I reálný dchodový vk za rok 2005, 61 let u muž, nedosahuje souasné optimální hranice. Dochází tedy na jedné stran k pedasnému, a redukovanému, erpání penz ze systému a na stran druhé pedasn ubývá tch, kteí do tohoto systému pispívali. Tento problém je jeden z hlavních bortících se pilí, o nž je open souasný penzijní systém. 2.1.3. Udržitelnost souasného prbžného financování oima expert Prvoadý problém souasného dchodového systému je udržení jeho finanní stability. Demografické prognózy SÚ a Pírodovdecké fakulty UK íkají, že prmrný vk vzroste ze souasných 40 let na tém 48 let a to do roku 2065. Oekává se 18, že podíl osob ve vkové tíd nad 65 let bude mít hodnotu více jak 30 % ve srovnání s dnešní hodnotou, která je okolo 14 %. Prostá konfrontace MKOS 19 uvádí, že relace dchodc a pojistník se má zvýšit v roce 2030 na více než 81% a následn v roce 2055 na 106%. MKOS zárove publikuje, že pokud nedojde k radikálnjším zmnám, je reálné v roce 2055 oekávat výdaje na výplatu penzijních dávek v rozmezí 18 20% HDP. Pravdou je i to, že více jak 50 % výplat na dchody by nebylo kryto z píjmové stránky systému, tedy z výbru pojistného. Dvod, pro je tato obava velice reálná, vysvtlují následující problematiky: - vysoký stupe nivelizace dchod pro píklad v roce 1999 byla základní výmra díky valorizaci dchodu zvýšena na 810 K. V roce 2005 byla tato výše již na 1 400 K, resp.v roce 2006 1 470 K. Na rok 2007 se poítá s hodnotou 1 570 K. Jde o to, že tato ástka je základní výmra pro veškeré dchody a není tudíž rozhodující, jak dlouho pojistník do systému pispíval. Mžeme tento proces chápat jako prvek neefektivní redistribuce. - nízká vková hranice a malá produktivita starší populace - relativn nízké platby OSV do systému 20 18 Zdroje: SU, Závrená zpráva výkonného týmu. 19 eskomoravská konfederace odborových svaz. 20 Souasná sazba pojistného je ve výši 28 %. Konstrukce vymovacího základu je u OSV taková (pokud neuvažuji minimální vymovací základ, který je v pípad vymovacího základu prmrné mzdy stejn nižší), že se vymovací základ krátí koeficientem 0,5. V relativním vyjádení je dchodové zatížení na jednotlivce (OSV) nikoli 28 %, ale 11

- nedostatky vícezdrojového financování - úbytek aktivn pracujících - rst potu dchodc Zmny, kterými se tyto problematiky mohou ešit, se dlí na: - parametrické zmny jedná se o zmnu uritého parametru v nastavení, nap. o zmnu vkové hranice pro odchod do penze, o zmnu pojistných sazeb, o zmnu ve valorizování dchod i ve výpotu dchod úpravou vzorc. - systémové zmny zde jde o kompletní transformaci systému financování. Jedná se pedevším o pechod mezi systémy prbžného financování, fondového systému a vícepilíovým systémem. 2.2. Struná charakteristika dchodového systému v zahranií Jak již bylo eeno v úvodu této práce, otázka udržitelnosti dchodového systému se netýká pouze eské republiky jako jediné zem. Pravdou ale je, že naše republika patí do již relativn malé skupiny zemí 21, kde radikální reforma doposud neprobhla. Rozhodl jsem se proto nastínit a pipomenout, jak reforma dchodového systému probíhala v ostatních zemích. 2.2.1. Jihoamerická zem Pi výbru ze svazku již reformovaných zemí na západ, m osobn velice zaujalo jihoamerické Chile, které prošlo snad nejradikálnjší reformou, a to v 80. letech minulého století. 2.2.1.1. Chile Dchodová reforma v této zemi bezprostedn souvisí se jménem José Pinera Echenique 22. Dvodem, pro jsem si k analýze vybral práv Chile je, že se zem ped 25 lety potýkala pouhých 14 %. Zamstnanec celkov odvádí 28 %, avšak z jeho hrubé mzdy je strháváno 6,5 % a zbylých 21,5 % je nákladem zamstnavatele. 21 V rámci spoleenství EU. 22 Pinera, J., svtový dchodový reformátor. 12

s identickým problémem, s jakým se eská republika potýká v souasné dob. Hlavními argumenty neudržitelnosti tehdejšího penzijního systému prbžného financování (Pay As You Go) byly: - klesající míra porodnosti - zvyšující se hladina prmrného vku dožití Dle informací eského statistického úadu a závr Bezdkovy zprávy 23 je patrné, že práv s tmito aspekty neudržitelnosti se bude muset vyrovnat v budoucnu i eská republika. Prmrná výše odvodu do chilského systému byla na hranici 20 % z hrubé mzdy, a to zhruba u 80 % populace. I pes takto vysokou ástku žili dchodci podle Josého Pinery v bíd. Dchodová reforma byla datována ke 4. 11. 1980 pod vládou diktátora Augusto Pinocheta. Hlavním cílem této reformy byla privatizace penzijního systému. Princip spoívá v tvorb individuálního útu, kde jsou akumulovány píspvky jedince. Správou tchto út se zabývají speciální finanní instituce AFP. Systém je povinný, kapitálový a soukrom spravovaný. V 80. letech se o chilské reform nehovoilo jinak, než jako o velice extravagantní a bezesporu unikátní myšlence reformovaní penzijního systému. Tato reforma dchodového systému byla doprovodným lánkem rozsáhlejších ekonomických zmn, vetn privatizace a restrukturalizace velkých podnik. Finanní bemeno na pechod do nového systému nesl ze 100 % stát. Píznivý 24 vývoj zhodnocování deponovaných finanních prostedk je z úst chilských finanních analytik jeden z aspekt celkového ozdravení finanní situace v zemi. Celkový reálný výnos fond dosáhl v roce 2002 12 %. Tomuto ist kapitalizovanému systému je podízeno 94 % chilských zamstnanc. Akoli se jedná o soukromou správu jednotlivých út, je tento systém pln podízen písnému státnímu dohledu. Své první nedostatky odhalil již na poátku své éry. Zavedení systému bylo díky práv již výše zmiovaným reformám znan komplikované. Nicmén po 4-5 letech zaal systém fungovat podle své projekce. Velice složité bylo i sociální cítní v procesu svobody investování. Maximalizace zisku se nejednou podepsala na doasném snížení bezpenosti investice. Státní dozor tak apeloval na správce vklad, aby svoji investiní politiku uinili více defenzivní. 23 Jedná se o konené shrnutí závrené zprávy Bezdkova týmu. 24 Vysoké (až 12-ti procentní) zhodnocování finanních prostedk bylo pouze krátkodobé, tj. pibližn od roku 1999-2003. 13

Jelikož jednotlivé úložky nejsou strhávány pímo zamstnavatelem, problém se ukázal i v morálce jednotlivých pojištnc. Pouze 60 % z nich dodržují legislativní urení a pravideln msín si odkládají. Ostatní spoí nepravideln. Že platí konkurenní boj i mezi jednotlivými správci vklad, se ukázalo v letech 1992 1997. Z pvodních 14-ti fond se jejich poet zvýšil až na 21. Jelikož podle statistik byl poet pojistník konstantní, je zejmé, že musel o n nastat konkurenní boj. Situace se vyhrotila práv v roce 1997, kdy se na konkurenní pole musel vložit stát se svými intervencemi. Poet fond byl posléze regulován a jejich dnešní poet je 8. Nemže být nepipomenuta skutenost, která spoívala ve zneužití naspoených penz na nepenzijní úely. Penžní prostedky byly využívány na výstavbové projekty i financování sociálních dávek finann slabým obanm. Posléze byl vyvolán tlak na chilskou vládu, aby zakotvila v ústav, že finanní prostedky nesmí být použity na jiné než dchodové úely, a to za žádných okolností. Chilská reforma je vtšinou známa jako univerzální kuchaka na tvorbu úspšného transformování dchodového systému. Po zamyšlení se nad výše uvedenými úskalími je vidt, že akoli si systém získal mnoho kladných ohlas, problémy nap. v samotné legislativ se mu nevyhnuly. Jelikož je obecn známo, že diktátor Pinochet nevyhledával žádnou podporu svých myšlenek, je pravdpodobné, že vtšina slabin tohoto systému vznikla práv z dvodu jednoznanosti jeho slova. 2.2.2. Postkomunistická zem 2.2.2.1. Polsko Charakteristika dchodového systému V prbhu 90. let se Polsko zaalo potýkat s problémem financování výplat dchod. Tehdejší prbžný systém financování pestával být schopen vyplácet pedem definované dávky jednotlivých dchod. Jako za jeden z hlavních faktor je považována skutenost, že lidé zaali zneužívat možnosti odchodu do pedasného dchodu. Toto legislativní povolení bylo realizováno z dvodu snížení míry nezamstnanosti, tj. nezamstnané to mlo pinutit pracovat a jako odmnou mla být možnost odejití do pedasného dchodu. Nicmén pojištnci zaali fiktivn odcházet do invalidních dchod, tudíž míra nezamstnanosti se naopak zvyšovala a souasn se vyplácelo více 14

na dchodových dávkách. Navíc v Polsku nebylo uzákonno podmínné ukonení výdlené innosti, ehož se bez pekvapení zaalo rovnž zneužívat. Výsledkem tchto skuteností byl rst indexu závislosti z 38 na 55 dchodc na 100 produktivn inných oban. Dchodové náklady v roce 1994 inily tém 13 % HDP. Posléze muselo dojít k tomu, že deficit prbžného financování musel být kryt jednotlivými dotacemi ze státních rozpot. Jelikož prognózy polských analytik ukazovaly, že v roce 2050 by výdaje na dchody atakovaly okolí 18 % HDP (na starobní 11%) a sazby pojistného již nebylo možno dále zvyšovat, zaala polská vláda hledat ešení v systémové zmn. Svoji vidinu našla v moderním systému NDC. Jejím hlavním cílem bylo vytvoení transparentního a finann stabilního systému, který je schopen absorbovat demografické a ekonomické tlaky tak, že zajistí co nejvyšší možnou úrove dávek. Prbh reformy Samotná reforma byla nastartována 1. ledna 1999. Identicky jako ve Švédsku bylo obyvatelstvo generováno do tí skupin podle roku narození: Rok narození: do 1948 neúastní se nového systému NDC a jejich penze je poítána dle starého systému 1948 1968 volba výbru každého jedince (do r.1999), zda se bude úastnit 1. a 2. pilíe systému, nebo pouze nov prbžn financovaného pilíe systému NDC 1969 legislativn stanovená povinná úast v obou pilíích nového systému Stejn tak jako v Chile, viz. pedchozí kapitola, se Polsku nevyhnuly ady potíží. Píinou jednotlivých nesnází byla velice rychle a tudíž s nepesnostmi pijatá legislativa, která posléze vyvolala rozpaky nad chybami pi výpotu nap. poáteního kapitálu. Reformovaný systém je chápán jako vícepilíový. První pilí je tvoen systémem NDC (notional defined contribution). Stále se jedná o systém položený na prbžném financování 25. Úastníci obou pilí sem msín pispívají 12,22 % z jejich hrubého výdlku, úastníci pouze 1. pilíe pak 19,52 %. Je zejmé, že následn vypotený dchod bude v pípad úastníka obou pilí 25 Jedná se o specifický druh prbžného financování systému PAYG. 15

konkrétn z tohoto pilíe nižší než u osoby, která je zúastnna pouze na tvorb 1. pilíe NDC a pispívá 19,52 % z hrubých píjm. Pilí druhý, fondový, píspvkov definovaný, je dobrovolný z výše uvedeného pehledu pro jedince narozené v období 1949 1968. Pro pojistníky s rokem narození 1969 a mladší je 2. pilí povinný. Do tohoto pilíe spadá rozdíl mezi sazbami 19,52 a 12,22, tj 7,3 %. To proto, aby úastníci, kteí mají jinak legislativn vymezené povinnosti píspvku, odvádli stejn vysoké procento ze svých hrubých píjm. Tetí pilí je pilíem dobrovolným. Zahrnuje v sob zamstnanecké plány, individuální životní pojištní a od roku 2004 také osobní dchodové úty IKE. Možnosti zamstnaneckých program 26 : - skupinové životní pojištní sjednané pro zamstnance u životních pojiš oven - placení pojistného za zamstnance do vzájemné pojiš ovací spolenosti - placení pojistného za zamstnance do zamstnaneckého penzijního fondu - placení pojistného do otevených investiních fond Informace Gdaského institutu íkají, že by výdaje na starobní dchody do budoucna, tj. do roku 2050 mly klesnout ze souasných 6 % HDP na 2 %. 27 Redukce nákladové položky je mimochodem také možná díky zvyšující se hranici pro odchod do dchodu. Dalším pozitivním faktorem je to, že valorizace dchodu se oekává meziron nižší než tempo rstu HDP. V souasné dob je podle analytik však problém v tom, že finanní prostedky plující do 2. pilíe chybí nyní v 1.pilíi. Tento deficit by se ml anulovat až v roce 2025. Zmínné nedostatky polské dchodové reformy by obecn mly být varovným signálem pro eské republiku. 28 Zejména korektní a propracovaný legislativní rámec s optimáln nastavenými parametry je základem úinného fungování nového systému. Hodnotit úinnost polského systému zatím bohužel nemžeme, nebo dle nového systému nebyly ješt žádné dchody vyplaceny. 26 Pollnerová, Š.: Analýza nov zavádných systém NDC. Výzkumná zpráva VÚPSV, 2003. 27 Názory jednotlivých politických stran se však s tímto faktem píliš nesluují. 28 pro budoucí reformu eského dchodového systému. 16

3. ANALÝZA UDRŽITELNOSTI SOUASNÉHO DCHODOVÉHO SYSTÉMU V R V úvodu této kapitoly demonstruji stav dchodového systému ke konci roku 2005. Struná charakteristika bude patit píjmové a výdajové stránce, zpsobu odvodu pojistného zamstnanci a OSV 29. V následujících subkapitolách pomocí vlastních výpot, pedpoklad a kalkulací pomocí programu Excel 30, objasuji nedostatky souasného penzijního systému prbžného financování. V závru odvoduji svá rozhodnutí k pístupu odlišného zpsobu financování dchodového systému a zdrazuji roli individuálního pilíe ke spoení finanních prostedk na dchod. 31 3.1. Analýza souasného systému PAYG a možnosti jeho reformy Souasn fungující dchodový systém v eské republice je založen na principu prbžného financování, a to od 1. 1. 1996, kdy schválený zákon. 155/199 SB. o dchodovém pojištní nabyl své platnosti. Tento systém je založen na nkolika principech: - sociální solidarita - prbžné financování - poskytuje dávky: starobní invalidní (plný nebo ástený invalidní dchod) vdovský sirotí - dávkov definovaný systém - konstrukce výpotu dchodu je dvousložková: základní výmra, která je stejná pro veškeré dchody 29 OSV - osoby samostatn výdlen inné. 30 Vstupní data jsou podloženy zejména výstupy SU, MFR a MPSV. 31 Jako motivaní podklad jsem využil Závrenou zprávu výkonného týmu Vladimíra Bezdka http://www.mpsv.cz/files/clanky/2235/zaverecna_zprava.pdf. 17

procentní výmra, která je odvozena od výše pojistného placeného v produktivním vku a délkou doby produktivní innosti Tento prbžný systém financování má legislativn vymezené prvky pi výpotu výsledné ástky dchodu každého jedince: 32 - rozhodné období - vymovací a všeobecné vymovací základy - koeficienty nárstu všeobecných vymovacích základ - pepoítací koeficient pro úpravu naposledy stanoveného všeobecného vymovacího základu - osobní vymovací základ a výpotový základ Píjmová stránka prbžného systému je tvoena sumací jednotlivých ástek pojistného všech pojištnc. Pojištnci dle zákona odvádjí ze svých hrubých píjm procentn stanovené ástky do systému. Následující tabulka ukazuje souasné výše jednotlivých sazeb: Tabulka. 1: Pehled pojistných sazeb Úastníci Sazba pojistného Osoba samostatn výdlen inná (OSV) 28 % Zamstnanec 6,5 % Zamstnavatel 21,5 % Zdroj: Vanurová, A., Láchová L.: Daový systém eské republiky. Vox, Praha 2006 Pro OSV je stanovena sazba 28 % z vymovacího základu. Zárove je legislativn stanoven algoritmus výpotu minimálního a maximálního vymovacího základu. Jelikož však pro úel analýzy souasného dchodového systému je v této práci uvažována prmrná hrubá mzda, není kalkulováno s možností výpotu dchodového pojištní, kde by vymovací základ byl na úrovni minimálního, resp. maximálního. Akoli sazba pojistného byla pro rok 2005 ve výši 28 %, skutená ástka odvodu pojistného v pípad OSV 33 je ve výši 14 % k hrubé mzd. To z dvodu pepoítacího koeficientu, který je 0,5. 32 Zdroj http://www.mpsv.cz/cs/617. 33 Bez rozdílu, zda pro poplatníka jako OSV, je tato innost hlavní i vedlejší. 18

Klasifikace píjmové a výdajové stránky dchodového systému v roce 2005 Rozdíl mezi sumou vybraného pojistného a sumou vyplacenou na jednotlivé dávky nazýváme bu pebytek v pípad, kdy vybrané pojistné (píjmy) pevyšují vyplacenou sumu (výdaje). Je-li tomu naopak, tedy saldo je záporné, tvoí se deficit dchodového systému. V pípad zmiovaného kladného rozdílu je ástka pevádna na zvláštní úet dchodového pojištní, který je souástí státních finanních aktiv. 34 Pro rok 2005 byly 35 realizovány píjmy ve výši 258 327 061 tis. K z pojistného na dchodové pojištní. Výdajová stránka inila vetn administrativních a správních výloh 251 767 194 tis. K. Rozdílem tchto ástek vznikl pebytek píjm na dchodové pojištní ve výši 6 559 867 tis. K. Tato ástka bude práv pevedena na zvláštní úet dchodového pojištní. Níže uvedená tabulka ukazuje vyplacené dávky na jednotlivé složky dchodového pojištní. ástka dávky dchodového pojištní celkem neodpovídá celkové sum na zabezpeení výdajové stránky, jelikož zde nejsou promítnuty administrativní a správní náklady. Tabulka. 2: Pehled vyplacených dávek Ukazatel Vyplacené dávky v tis. K Podíl dávek na celku v % Index 2005/2004 v % Dávky dchodového pojištní celkem 243 647 897 100,0 107,4 v tom: starobní (v. pomrných) 175 668 780 72,1 107,8 plné invalidní 35 027 501 14,4 107,1 ástené invalidní 10 575 070 4,3 109,8 Vdovské 18 041 537 7,4 103,6 Vdovecké 1 651 360 0,7 107,8 Sirotí 2 683 649 1,1 104,5 Zdroj dat: MPSV Akoli bilance píjmové a výdajové stránky byla v roce 2005 v kladných íslech, neznamená to hned ze dvou dvod zcela pozitivní pínos: 34 Dle zákona. 218/2000 Sb., o rozpotových pravidlech. 35 Dle zákona. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpeení a píspvku. 19