Ing. Zdeněk Kuneš, Bc. Zdeněk Vondrák, DiS. DPH 2019 praktický průvodce pro začínající plátce průvodce komplexními registračními povinnostmi tuzemská plnění dovoz, vývoz poskytnutí služeb vázaných na dovoz a vývoz zboží obchodování mezi členskými státy zvláštní režim pro cestovní službu a pro obchodníky s použitým zbožím přenesení daňové povinnosti sazby daně kontrolní hlášení evidence tržeb (EET) EDICE DANĚ 6. aktualizované vydání
PRACOVNÍ KALENDÁŘ NA ROK Týden Měsíc Čtvrtl. Dny v týdnu pracovních hodin dnů P Ú S Č P S N 8 7,5 hodin 1 2 3 4 5 6 1 3 LEDEN Měsíc číslo prac. dnů číslo dnů 7 8 9 10 11 12 13 2 5 14 15 16 17 18 19 20 3 5 21 22 23 24 25 26 27 4 5 28 29 30 31 5 4 1 2 3 1 4 5 6 7 8 9 10 6 5 11 12 13 14 15 16 17 7 5 18 19 20 21 22 23 24 8 5 25 26 27 28 9 4 1 2 3 1 4 5 6 7 8 9 10 10 5 11 12 13 14 15 16 17 11 5 18 19 20 21 22 23 24 12 5 25 26 27 28 29 30 31 13 5 1 2 3 4 5 6 7 14 5 8 9 10 11 12 13 14 15 5 15 16 17 18 19 20 21 16 4 22 23 24 25 26 27 28 17 4 29 30 18 2 1 2 3 4 5 2 6 7 8 9 10 11 12 19 4 13 14 15 16 17 18 19 20 5 20 21 22 23 24 25 26 21 5 27 28 29 30 31 22 5 1 2 3 4 5 6 7 8 9 23 5 10 11 12 13 14 15 16 24 5 17 18 19 20 21 22 23 25 5 24 25 26 27 28 29 30 26 5 1 22 +1* 2 20 3 21 4 5 20 +2* 21 +2* 6 20 176 184** 165 172,5** 160 150 168 157,5 160 176** 150 165** 168 184** 157,5 172,5** 160 150 I. 63 +1* 504 512** (8 h.) 472,5 480** (7,5 h.) II. 61 +4* 488 520** (8 h.) 457,5 487,5** (7,5 h.) Týden Měsíc Čtvrtl. Dny v týdnu pracovních hodin dnů P Ú S Č P S N 8 7,5 hodin 1 2 3 4 5 6 7 27 4 ČERVEN KVĚTEN DUBEN BŘEZEN ÚNOR ČERVENEC číslo Měsíc prac. dnů číslo dnů 8 9 10 11 12 13 14 28 5 15 16 17 18 19 20 21 29 5 22 23 24 25 26 27 28 30 5 29 30 31 3 31 1 2 3 4 2 5 6 7 8 9 10 11 32 5 12 13 14 15 16 17 18 33 5 19 20 21 22 23 24 25 34 5 26 27 28 29 30 31 5 35 1 7 22 +1* 8 22 176 184** 165 172,5** 176 165 III. 65 +1* 520 528** (8 h.) SRPEN 2 3 4 5 6 7 8 36 5 9 10 11 12 13 14 15 37 5 16 17 18 19 20 21 22 38 5 23 24 25 26 27 28 29 39 5 30 1 40 1 2 3 4 5 6 4 9 21 168 157,5 487,5 495** (7,5 h.) ŘÍJEN ZÁŘÍ 7 8 9 10 11 12 13 41 5 14 15 16 17 18 19 20 42 5 21 22 23 24 25 26 27 43 5 28 29 30 31 3 44 1 2 3 1 4 5 6 7 8 9 10 45 5 11 12 13 14 15 16 17 46 5 18 19 20 21 22 23 24 47 5 25 26 27 28 29 30 5 48 1 10 22 +1* 11 21 176 184** 165 172,5** 168 157,5 IV. 62 +4* 496 528** (8 h.) LISTOPAD 2 3 4 5 6 7 8 49 5 9 10 11 12 13 14 15 50 5 16 17 18 19 20 21 22 51 5 23 24 25 26 27 28 29 52 2 30 31 1 2 12 +3* 19 152 176** 142,5 165** 465 495** (7,5 h.) Rok má 251 pracovních dnů, tj. 2 008 pracovních hodin / 8 h. Prac. dnů: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 882,5 pracovních hodin / 7,5 h. * Placený svátek Počty hodin: 8 16 24 32 40 48 56 64 72 ** Fond prac. doby vč. placených svátků 7,5 15 22,5 30 37,5 45 52,5 60 67,5 PROSINEC
Obsah 3 OBSAH Úvod... 11 1. ZÁKLADNÍ POJMY PRO ÚČELY ZÁKONA O DPH...14 2. PŘEDMĚT DANĚ...33 2.1 Plnění, která jsou předmětem daně...35 2.2 Plnění, která jsou z předmětu daně vyčleněna za specifických podmínek...36 3. ZAHÁJENÍ PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI...38 3.1 Založení živnosti...38 3.2 Oznámení zahájení podnikání na Finančním úřadě...39 3.3 Dobrovolná registrace...42 3.4 Registrace osoby povinné k dani z titulu překročení obratu z podnikatelských aktivit...43 3.5 Registrace osoby povinné k dani z jiných důvodů než z titulu překročení limitu obratu 1 mil. Kč pro povinnou registraci k dani...47 3.5.1 Plátci...47 3.5.2 Identifikované osoby...50 3.5.2.1 Identifikovaná osoba z titulu pořízení zboží z Evropské unie...50 3.5.2.2 Identifikovaná osoba z titulu přijetí poskytnutých služeb, dodání zboží s instalací nebo montáží, dodání zboží soustavami nebo sítěmi...52 3.5.2.3 Identifikovaná osoba z titulu poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle 9 odst. 1 ZDPH...53 3.5.2.4 Identifikovaná osoba z titulu poskytování služeb v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa...54 3.5.2.5 Dobrovolná identifikace osoby povinné k dani v případě pořízení zboží z jiného členského státu...55 3.5.2.6 Dobrovolná identifikace osoby povinné k dani v případě přijetí služeb z jiného členského státu...55 4. PRAVIDLA PRO UPLATNĚNÍ NÁROKU NA ODPOČET DANĚ...56 4.1 Vznik nároku na odpočet daně...56 4.2 Podmínky pro možnost uplatnění nároku na odpočet daně...57 4.3 Oprava odpočtu daně...62 4.4 Oprava odpočtu daně v případě nedobytné pohledávky...64 4.5 Uplatnění nároku na odpočet v případech, kdy plátce použije přijaté plnění v poměrné výši...65 4.6 Uplatnění nároku na odpočet v případech, kdy plátce použije přijaté plnění částečně ke zdanitelným plněním a částečně k osvobozeným plněním bez nároku na odpočet daně v rámci ekonomické činnosti...67 4.7 Krácení odpočtu daně u plátce jak podle 75 ZDPH poměrným koeficientem, tak krátícím koeficientem podle 76 ZDPH...71 4.8 Uplatnění nároku na odpočet daně z úplaty před pořízením dlouhodobého majetku, u kterého má plátce nárok na odpočet daně v krácené výši...71 4.9 Stanovení krátícího koeficientu v případě, že plátce poprvé v průběhu roku začne uskutečňovat osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně...72 4.10 Vyrovnání odpočtu daně...73 4.11 Úprava odpočtu daně...75 4.11.1 Úprava odpočtu daně u dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností...78 4.11.2 Úprava odpočtu u dlouhodobého majetku v dalších případech...79 4.11.3 Úprava odpočtu daně při dodání dlouhodobého majetku...79 4.11.4 Úprava odpočtu daně u dodání nemovité věci, na které byla provedena významná oprava...80
4 Obsah 4.11.5 Úprava odpočtu daně v případě zničení, ztráty, či odcizení dlouhodobého majetku...82 4.12 Nárok na odpočet daně při registraci a zrušení registrace...82 4.12.1 Nárok na odpočet daně při registraci...82 4.12.2 Nárok na odpočet daně stávajícího plátce, který hodlá zrušit registraci plátce...84 4.12.3 Úprava odpočtu daně u obchodního majetku v případě úmrtí plátce...85 5. UPLATŇOVÁNÍ DANĚ U SPOLEČNÍKŮ SPOLEČNOSTI OD 1. 1. 2019...86 5.1 Změny...86 5.2 Stanovení obratu...86 5.3 Zrušení registrace...87 5.4 Povinnosti společníka...87 5.4.1 Společníci jednají s odběratelem plnění každý vlastním jménem a na svůj účet...88 5.4.2 S odběratelem plnění jedná jeden společník vlastním jménem na svůj účet a na účet ostatních společníků...88 5.4.3 Vystavování daňových dokladů...92 5.4.4 Vedení evidencí...93 5.5 Nárok na odpočet...93 5.5.1 Při uplatňování nároku na odpočet daně postupuje každý společník samostatně...94 5.5.2 S dodavatelem plnění jedná jeden společník vlastním jménem na svůj účet a na účet ostatních společníků...94 5.6 Jiný účel založení...95 5.7 Vystoupení společníka ze společnosti...95 5.8 Zánik společnosti...95 5.9 Vložení majetku do společnosti...96 5.10 Vrácení vloženého majetku při zániku členství společníka nebo při zániku společnosti...96 6. PRAVIDLA PRO VYSTAVOVÁNÍ DAŇOVÝCH DOKLADŮ...97 6.1 Situace, kdy je plátce povinen vystavit daňový doklad...97 6.2 Náležitosti daňového dokladu...99 6.3 Daňové doklady... 107 6.3.1 Zjednodušený daňový doklad... 107 6.3.2 Splátkový kalendář... 108 6.3.3 Platební kalendář... 108 6.3.4 Souhrnný daňový doklad... 110 6.3.5 Doklad o použití... 112 6.3.6 Daňový doklad při dovozu... 114 6.3.7 Daňový doklad při vývozu... 114 6.3.8 Daňový doklad při dražbě a při prodeji mimo dražbu... 114 6.4 Zajištění věrohodnosti původu, neporušenosti obsahu a čitelnosti daňového dokladu... 114 6.5 Obecné ustanovení o uchovávání daňových dokladů... 117 6.5.1 Elektronické uchovávání daňových dokladů... 117 7. STANOVENÍ ZÁKLADU DANĚ... 119 7.1 Základ daně u bezúplatných plnění... 121 7.2 Základ daně ve zvláštních případech... 126 7.3 Výpočet daně u dodání zboží a poskytnutí služby... 127 7.4 Základ daně a výše daně při uskutečnění zdanitelného plnění, pokud vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním tohoto zdanitelného plnění... 128
Obsah 5 8. OPRAVA ZÁKLADU DANĚ... 131 8.1 Plátce opraví základ daně... 131 8.2 Oprava základu daně v případě reorganizace... 132 8.3 Kdy se oprava základu daně považuje za samostatné zdanitelné plnění... 132 8.4 Povinnost vystavit opravný daňový doklad... 133 8.5 Povinnost opravný daňový doklad odeslat... 133 8.6 Zdaňovací období, ve kterém plátce uvede opravu základu daně do daňového přiznání... 134 8.7 Uplatnění sazby daně a kurzu... 134 8.8 Lhůta pro provedení opravy základu daně... 135 8.9 Oprava základu daně po tříleté lhůtě... 135 8.10 Oprava základu daně v případě, že nedojde k převedení vlastnického práva na uživatele... 136 8.11 Oprava základu daně v ostatních případech... 137 8.12 Bonusy a skonta... 137 8.12.1 Nepřímé bonusy... 140 8.12.2 Nepřímé bonusy od osoby registrované k dani v Evropské unii...141 8.12.3 Příjemce bonusu, který je třetí osobou a není součástí řetězce... 142 8.13 Oprava výše daně... 142 8.13.1 Chybné zvýšení daně na výstupu... 143 8.13.2 Chybné snížení daně na výstupu... 143 8.13.2.1 Opravný daňový doklad... 144 8.14 Oprava základu daně v případě nedobytné pohledávky... 148 8.14.1 Věřitel je oprávněn provést opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky... 148 8.14.2 Další opravy základu daně... 148 8.14.3 Opravu základu daně u nedobytné pohledávky nelze provést... 149 8.14.4 Lhůta, po kterou je možné provést opravu základu daně u nedobytné pohledávky... 149 8.14.5 Výše opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky... 149 8.14.6 Změna výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem... 150 8.14.7 Dodatečná oprava základu daně v případě nedobytné pohledávky... 150 8.14.8 Zrušení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky... 151 8.14.9 Opravné daňové doklady v případě nedobytné pohledávky... 151 8.14.10 Opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky jako samostatné zdanitelné plnění... 152 8.14.11 Stanovení sazby daně a kurzu... 152 9. SAZBY DANĚ... 153 9.1 Sazby daně, výpočet... 155 9.2 Problematika sazeb DPH ve zdravotnictví... 157 9.2.1 Zdravotní služby a dodání zdravotního zboží... 157 9.2.2 Vstupní prohlídky... 158 9.2.3 Pravidelné preventivní prohlídky... 158 9.2.4 Problematika služeb souvisejících se zdravotní službou... 159 9.2.5 Služby nadstandardní... 160 9.2.6 Uplatnění základní sazby DPH u zdravotních služeb...160 9.3 Opravy, rekonstrukce a modernizace dokončené stavby pro bydlení nebo dokončené stavby pro sociální bydlení... 160 9.3.1 Stavba pro bydlení... 161 9.3.1.1 Stavba rodinného domu, stavba bytového domu... 161 9.3.2 Stavby pro sociální bydlení... 169
6 Obsah 9.4 Uplatnění daně z přidané hodnoty u nové výstavby... 170 9.4.1 Výstavba bytového domu pro sociální bydlení... 170 9.4.2 Výstavba rodinného domu pro sociální bydlení... 171 9.4.3 Výstavba obytného prostoru pro sociální bydlení... 172 9.4.4 Výstavba ostatních staveb pro sociální bydlení... 173 9.4.5 Jiná stavba (dříve příslušenství stavby pro sociální bydlení)... 173 9.4.6 Změna stavby nebo prostoru na stavbu pro sociální bydlení... 174 9.5 Sazba daně u dodání stavby pro sociální bydlení... 174 9.5.1 První snížená sazba daně... 174 9.5.2 Základní sazba daně... 174 9.6 Dodání nemovité věci... 175 9.6.1 Osvobození od daně... 175 9.6.2 Stavební pozemek... 176 9.6.3 Dodání vybrané nemovité věci osvobozené od daně... 176 9.6.4 Dodání práva stavby... 177 9.6.5 Dodání jednotky... 177 9.6.6 Volba pro uplatnění daně... 178 9.7 Nájem nemovité věci... 178 9.7.1 Nájem vybraných nemovitých věcí osvobozený od daně... 178 9.7.2 Krátkodobý nájem... 179 9.7.2.1 Nájem zařízeného bytu... 179 9.7.2.2 Nájem prostor k parkování vozidel... 180 9.7.2.3 Poskytnutí ubytovacích služeb, které odpovídají číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA 55... 180 10. DODÁNÍ ZBOŽÍ... 184 10.1 Dodání zboží... 184 10.1.1 Dodání zboží prostřednictvím komisionáře... 184 10.1.2 Dodání zboží s povinností odkupu... 185 10.1.3 Použití zboží pro účely nesouvisející s ekonomickou činností plátce... 186 10.1.4 Majetek vytvořený vlastní činností... 186 10.1.5 Dodání vratného obalu... 188 10.1.6 Za dodání zboží se nepovažuje... 190 10.2 Stanovení místa plnění u dodání zboží...191 10.2.1 Dodání zboží bez odeslání nebo bez přepravy... 191 10.2.2 Dodání zboží s odesláním nebo s přepravou... 191 10.2.3 Dodání zboží s instalací nebo s montáží... 192 10.2.4 Dodání nemovité věci... 192 10.3 vznik povinnosti přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby... 193 10.3.1 Povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním zdanit. plnění... 193 10.3.2 Den, kterým se považuje dodání zboží za uskutečněné... 194 10.3.2.1 Dodání zboží... 194 10.3.2.2 Dodání nemovité věci... 195 10.3.2.3 Dodání tepla, chladu, elektřiny, plynu, vody, odstranění odpadních vod, poskytování telekomunikační služby a při přepravě a distribuci plynu nebo při přenosu a distribuci elektřiny... 195 10.3.2.4 Poskytnutí služby v přímé souvislosti s nájmem nemovité věci... 195 10.3.2.5 Uskutečnění zdanitelného plnění prostřednictvím prodejních automatů... 196 10.3.2.6 Uskutečnění zdanitelného plnění u dílčích plnění... 196 10.3.2.7 Uskutečnění zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku po dobu delší než 12 měsíců... 196 10.3.2.8 Uskutečnění plnění osvobozených od daně... 197 10.3.2.9 Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby osobou neusazenou v tuzemsku... 197 10.3.2.10 Uskutečnění plnění a povinnost přiznat plnění při dodání zboží a poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko... 198
Obsah 7 11. POSKYTNUTÍ SLUŽBY... 199 11.1 Poskytnutí služby... 199 11.1.1 Poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce... 200 11.2 Stanovení místa plnění u služeb... 200 11.2.1 Poskytnutí služby osobě povinné k dani... 200 11.2.2 Poskytnutí služby osobě nepovinné k dani... 203 11.2.3 Poskytnutí služby osobě povinné k dani, která má sídlo nebo provozovnu ve třetí zemi... 203 11.2.4 Výjimky ze základního pravidla pro stanovení místa plnění při poskytnutí služby... 203 11.2.4.1 Místo plnění při poskytnutí služby vztahující se k nemovité věci...203 11.2.4.2 Místo plnění při poskytnutí přepravy osob... 207 11.2.4.3 Místo plnění při poskytnutí služby v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání a zábavy... 208 11.2.4.4 Místo plnění při poskytnutí stravovací služby... 209 11.2.4.5 Místo plnění při poskytnutí nájmu dopravního prostředku... 211 11.2.4.6 Místo plnění při poskytnutí služby zprostředkovatelem osobě nepovinné k dani... 214 11.2.4.7 Místo plnění při poskytnutí služby přepravy zboží osobě nepovinné k dani... 215 11.2.4.8 Místo plnění při poskytnutí služby přímo související s přepravou zboží a služby oceňování movité hmotné věci a práce na movité hmotné věci osobě nepovinné k dani... 216 11.2.4.9 Místo plnění při poskytnutí služeb osobě nepovinné k dani do třetí země... 217 11.2.4.10 Místo plnění při poskytnutí telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované služby osobě nepovinné k dani... 217 11.3 Poukaz... 218 11.3.1 Jednoúčelový poukaz... 219 11.3.2 Víceúčelový poukaz... 221 12. OBCHODOVÁNÍ MEZI ČLENSKÝMI STÁTY... 222 12.1 Pořízení zboží z jiného členského státu... 222 12.1.1 Stanovení místa plnění... 224 12.1.2 Stanovení základu daně... 225 12.1.3 Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat daň při pořízení zboží z jiného členského státu... 225 12.2 Dodání zboží... 226 12.2.1 Dodání zboží do jiného členského státu osvobozené od daně... 227 12.2.1.1 Přemístění obchodního majetku... 227 12.2.1.2 Dodání nových dopravních prostředků do jiného členského státu...228 12.2.2 Uskutečnění plnění a povinnost přiznat daň při dodání zboží do jiného členského státu... 229 12.2.2.1 Dodání zboží do jiného členského státu, na které se nevztahuje osvobození od daně s nárokem na odpočet daně... 229 12.2.2.2 Dodání zboží do jiného členského státu, na které se vztahuje osvobození od daně s nárokem na odpočet daně... 230 12.2.2.3 Daňový doklad při dodání zboží do jiného členského státu... 233 12.3 Zasílání zboží... 235 12.4 Zjednodušený postup při dodání zboží uvnitř území Evropské unie formou třístranného obchodu... 237 13. DOVOZ ZBOŽÍ... 240 13.1 Předmět daně... 240 13.2 Správce daně... 240
8 Obsah 13.3 Místo plnění... 240 13.4 Co se rozumí dovozem zboží... 241 13.5 Uskutečnění plnění a povinnost přiznat nebo zaplatit daň při dovozu zboží... 241 13.6 Zpětná registrace plátce... 243 13.7 Daňový doklad... 243 13.8 Základ daně a výpočet daně při dovozu zboží... 244 13.9 Osvobození od daně při dovozu zboží...245 13.10 Osvobození od daně při dovozu zboží v osobních zavazadlech cestujícího nebo člena posádky letadla a při dovozu pohonných hmot cestujícím... 246 13.10.1 Příležitostný dovoz zboží v osobních zavazadlech cestujícího... 246 13.10.2 Podmínky dovozu zboží cestujícím v letecké dopravě... 246 13.10.3 Tabákové výrobky... 246 13.10.4 Alkohol a alkoholické nápoje... 247 13.10.5 Dovoz zboží při výkonu práce členem posádky letadla... 247 13.10.6 Dovoz pohonných hmot... 247 13.11 Osvobození od daně při dovozu zboží, které je přepraveno ze třetí země, a ukončení odeslání nebo přepravy tohoto zboží je v jiném členském státě a dodání tohoto zboží do jiného členského státu je osvobozeno od daně... 247 13.11.1 Dovoz zboží podle 71g ZDPH... 247 13.11.2 Dovoz obchodního majetku podle 71g ZDPH... 248 14. VÝVOZ ZBOŽÍ... 250 14.1 Co se rozumí vývozem zboží... 250 14.2 Osvobození od daně při vývozu zboží... 250 14.3 Daňový doklad... 251 14.4 Povinnost přiznat uskutečnění vývozu zboží... 251 15. OSVOBOZENÍ POSKYTNUTÍ SLUŽEB VÁZANÝCH NA DOVOZ ZBOŽÍ A VÝVOZ ZBOŽÍ... 253 15.1 Služby přímo vázané na vývoz zboží... 253 15.1.1 Poskytnutí přepravní služby při vývozu zboží prostřednictvím spediční společnosti... 254 15.2 Poskytnutí služby při dovozu zboží... 255 15.3 Doložení uskutečňování přepravy při dovozu zboží nebo vývozu zboží... 256 15.4 Kam uvedeme v daňovém přiznání... 256 16. ZVLÁŠTNÍ REŽIMY... 258 16.1 Zvláštní režim pro obchodníky s použitým zbožím, uměleckými díly, sběratelskými předměty a starožitnostmi... 258 16.1.1 Kdo je obchodníkem... 258 16.1.2 Zvláštní režim může použít obchodník... 258 16.1.3 Základ daně... 259 16.1.4 Nárok na odpočet daně... 260 16.1.5 Použití zvláštního režimu při dodání zboží do jiného členského státu... 260 16.1.6 Daňový doklad... 260 16.2 Zvláštní režim pro cestovní službu... 262 16.2.1 Kdy je plátce povinen použít zvláštní režim... 262 16.2.2 Co se rozumí cestovní službou... 262 16.2.3 Stanovení základu daně... 263 16.2.4 Místo plnění... 265 16.2.5 Povinnost přiznat daň... 265 16.2.6 Osvobození od daně... 265 16.2.7 Nárok na odpočet daně... 266 16.2.8 Vlastní služby... 267
Obsah 9 16.2.9 Povinnost vystavit daňový doklad... 267 16.2.10 Vedení evidence... 267 16.2.11 Kam uvedeme v daňovém přiznání a v kontrolním hlášení... 267 16.3 Režim přenesení daňové povinnosti... 268 16.3.1 Obecná pravidla pro uplatnění DPH u režimu přenesení daňové povinnosti... 268 16.3.1.1 Povinnost přiznat a zaplatit daň... 268 16.3.1.2 Režim přenesení daňové povinnosti se nepoužije... 268 16.3.1.3 Povinnost plátce, příjemce zdanitelného plnění... 269 16.3.1.4 Postup při pozdní registraci plátce... 269 16.3.1.5 Zavedení režimu přenesení daňové povinnosti na nové komodity... 269 16.3.1.6 Právní fikce dobrá víra... 270 16.3.1.7 Den uskutečnění zdanitelného plnění... 270 16.3.1.8 Daňový doklad, základ daně... 271 16.3.1.9 Nárok na odpočet daně... 271 16.3.1.10 Kam uvedeme v daňovém přiznání a v kontrolním hlášení... 272 16.3.2 Rozdělení režimu přenesení daňové povinnosti... 273 16.3.3 Trvalé použití režimu přenesení daňové povinnosti...273 16.3.3.1 Dodání zlata... 273 16.3.3.2 Dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 k zákonu o DPH... 274 16.3.3.3 Dodání nemovité věci... 274 16.3.3.4 Poskytnutí stavebních nebo montážních prací... 274 16.3.3.5 Použití režimu přenesení daňové povinnosti v ostatních případech... 275 16.3.4 Dočasné použití režimu přenesení daňové povinnosti... 275 16.3.4.1 Dodání zboží nebo poskytnutí služeb uvedených v příloze č. 6 k zákonu o DPH... 275 16.3.4.2 Mechanismus rychlé reakce... 277 16.3.5 Závazné posouzení... 277 16.3.6 Režim přenesení daňové povinnosti se nepoužije... 277 17. SPRÁVA DANĚ Z PŘIDANÉ HODNOTY... 278 17.1 Základní pojmy pro účely daňového řádu... 278 17.2 Místní příslušnost... 279 17.3 Postup před zahájením podnikání... 281 17.4 Daňová informační schránka... 282 17.5 Datová schránka... 294 17.6 Registrace... 296 17.7 Obrat... 297 17.8 Zdaňovací období... 297 17.9 Evidence pro účely DPH... 298 17.10 Zvláštní ustanovení o evidenci pro účely DPH... 299 17.11 Záznamní povinnost... 300 17.12 Daňové přiznání a splatnost daně... 301 17.12.1 Daňová přiznání ve zvláštních případech... 302 17.12.1.1 Daňové přiznání při rozhodnutí o úpadku... 302 17.12.2.2 Daňové přiznání při úmrtí poplatníka... 302 17.13 Souhrnné hlášení... 302 17.13.1 Souhrnné hlášení detailně... 303 17.13.2 Změna souhrnného hlášení ze čtvrtletní povinnosti na měsíční... 306 17.13.3 Oprava základu daně podle 42 ZDPH ve vazbě na souhrnné hlášení... 307 17.14 Zvláštní ustanovení o zajištění úhrady na nesplatnou nebo dosud nestanovenou daň... 308 17.15 Nesprávné uvedení daňové povinnosti za jiné zdaňovací období... 309 17.16 Sankce podle daňového řádu... 310 17.17 Vracení nadměrného odpočtu... 314
10 Obsah 17.18 Zrušení registrace... 315 17.18.1 Zrušení registrace plátce z moci úřední... 315 17.18.2 Nespolehlivý plátce... 316 17.18.3 Nespolehlivá osoba... 317 17.18.4 Zrušení registrace plátce na žádost... 317 17.18.5 Společná ustanovení o zrušení registrace na žádost... 318 17.18.6 Zrušení registrace identifikované osoby na žádost... 318 17.18.7 Zrušení registrace identifikované osoby z moci úřední... 319 17.19 Ručení... 319 17.19.1 Ručení oprávněného příjemce... 319 17.19.2 Ručení příjemce zdanitelného plnění... 320 17.19.2.1 Úplata poskytnutá bezhotovostním převodem na účet vedený poskytovatelem platebních služeb mimo tuzemsko... 321 17.19.2.2 Úplata poskytnutá bezhotovostním převodem na nezveřejněný účet... 321 17.19.2.3 Úplata poskytnutá zcela nebo zčásti virtuální měnou... 322 17.19.2.4 Zdanitelné plnění přijaté od nespolehlivého plátce... 322 17.19.2.5 Nákup pohonných hmot od plátce, který není registrován v registru distributorů pohonných hmot... 324 17.20 Zvláštní způsob zajištění daně... 325 17.21 Návod na vytvoření disponibilního účtu... 326 17.22 Zvláštní způsob zajištění daně ve vazbě na účetnictví... 326 18. KONTROLNÍ HLÁŠENÍ... 328 18.1 Podávání kontrolního hlášení... 328 18.1.1 Kdo je povinen podat... 328 18.1.2 Kdo nepodává kontrolní hlášení... 328 18.1.3 Co se do kontrolního hlášení neuvádí... 329 18.1.4 Způsob podání kontrolního hlášení... 329 18.1.5 Lhůty pro podávání kontrolního hlášení... 329 18.1.6 Způsob vyplnění údajů do kontrolního hlášení... 330 18.1.7 Identifikační údaje... 330 18.1.8 Zplnomocnění k podávání kontrolního hlášení... 331 18.1.9 Druhy kontrolního hlášení... 332 18.2 Vykazování oprav... 332 18.2.1 Nesprávné uvedení daně za jiné zdaňovací období... 333 18.2.2 Sankce a prominutí pokuty... 334 18.2.2.1 Prominutí pokuty... 335 18.3 Výzva k podání řádného kontrolního hlášení nebo následného kontrolního hlášení... 336 18.3.1 Doručování výzvy ke kontrolnímu hlášení... 337 18.4 Jak vyplňovat kontrolní hlášení... 339 19. EVIDENCE TRŽEB A DPH... 350 19.1 Evidované tržby... 350 19.2 Tržby z podnikání... 352 19.3 Obsah evidenční povinnosti... 353 19.4 Rozsah vždy zasílaných údajů... 353 19.5 Účtenka... 356 19.6 Měna a kurz... 358 19.7 Storna a opravy evidovaných tržeb... 358 19.8 Problémy související s EET... 359 19.9 Současný stav EET... 361 PŘÍLOHOVÁ ČÁST... 363
86 5. Uplatňování daně u společníků společnosti od 1. 1. 2019 5. UPLATŇOVÁNÍ DANĚ U SPOLEČNÍKŮ SPOLEČNOSTI OD 1. 1. 2019 Společnost, dříve sdružení, není daňovým subjektem, ani účetní jednotkou. Nepovažuje se za samostatnou osobu povinnou k dani a práva a povinnosti při uskutečňování plnění ve společnosti vznikají jednotlivým společníkům společnosti, nikoliv společnosti jako takové. 5.1 ZMĚNY Informace GFŘ Novelou zákona o DPH č. 170/2017 Sb. účinnou od 1. 7. 2017 byly zrušeny všechny specifické úpravy pro společnost a podle nové právní úpravy jsou společníci společnosti povinni při uplatňování DPH postupovat podle obecných principů uplatňování DPH, které jsou v zákonu o DPH upraveny pro ostatní plátce. Aby se mohli společníci společnosti připravit na nové podmínky pro uplatnění DPH, případně aby se mohli rozhodnout ukončit činnost společnosti a zvolit si jinou formu spolupráce, např. přejít na společnost s ručením omezeným nebo veřejnou obchodní společnost, bylo podle přechodných ustanovení zákona o DPH společníkům společnosti, kteří postupovali do konce června 2017 podle původních pravidel pro společnost, umožněno postupovat podle těchto původních pravidel až do konce roku 2018. K uplatňování DPH u společníků společnosti od 1. 7. 2017 vydalo GFŘ informaci pod názvem Informace GFŘ k uplatňování DPH u společníků společnosti od 1. 7. 2017. Od 1. 1. 2019 postupují jednotliví společníci společnosti každý sám za sebe podle běžných pravidel pro uplatnění DPH. Společnost je upravena v občanském zákoníku, konkrétně v 2716 až 2746. Není právnickou ani fyzickou osobou, není daňovým subjektem ani účetní jednotkou a ani se nepovažuje za samostatnou osobu povinnou k dani. Veškeré povinnosti a práva vznikají jednotlivým společníkům společnosti, nikoliv společnosti jako takové. Z ustanovení 2728 OZ vyplývá, že pokud smlouva neurčí poměr, jakým se společníci podílejí na majetku nabytém za trvání společnosti, na zisku a na ztrátě společnosti, jsou jejich podíly stejné. Pokud smlouva určí poměr, jakým se společník podílí buď jen na majetku, nebo jen na zisku nebo na ztrátě, platí stejný poměr i pro ostatní případy. 5.2 STANOVENÍ OBRATU 4a ZDPH Důležitá změna je při stanovení obratu společníků společnosti. Obrat se stanoví podle 4a ZDPH. Pro každého společníka společnosti je obratem takový obrat, který dosahuje v rámci společnosti, a obrat, který dosahuje samostatně mimo společnost. Obratem se podle 4a ZDPH rozumí souhrn úplat bez daně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění, jimiž je dodání zboží a poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku, pokud jde o úplaty za zdanitelná plnění, plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně, jako je např. vývoz zboží nebo dodání zboží do jiného členského státu.
5.1 Změny; 5.2 Stanovení obratu; 5.3 Zrušení registrace; 5.4 Povinnosti společníka 87 Do obratu zahrnuje osoba povinná k dani plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně podle 54 až 56a ZDPH, pokud nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně. Jedná se o finanční činnosti, penzijní činnosti, pojišťovací činnosti, dodání nemovité věci osvobozené od daně a nájem nemovité věci. Do obratu osoba povinná k dani nezahrne úplatu z prodeje dlouhodobého majetku, není-li toto plnění nedílnou součástí její obvyklé ekonomické činnosti. Obrat si sleduje osoba povinná k dani za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Vzhledem k tomu, že si každý společník společnosti sleduje obrat samostatně, plátcem se stane ten, který za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne obrat 1 mil. Kč. Ve společnosti tak může být plátce s neplátcem nebo s identifikovanou osobou. Tři podnikatelé, A, B, C, založili od 1. 11. 2018 společnost. Podnikatel A byl již plátcem. Podnikatel B si sledoval obrat. K 31. 12. 2018 činil podíl jeho obratu ve společnosti za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců 900 000 Kč. Kromě toho dosáhl za toto období obratu 300 000 Kč za pronájem nemovitosti. Jeho obrat byl k 31. 12. 2018 ve výši 1 200 000 Kč. Tento podnikatel byl povinen podat na místně příslušný finanční úřad do 15. 1. 2019 přihlášku k registraci plátce. Plátcem se stal od 1. 2. 2019. Podnikatel C dosahoval podílu obratu ve společnosti k 31. 12. 2018 ve výši 900 000 Kč. Kromě plnění poskytovaných v rámci společnosti již žádná jiná neměl. Plátcem se nestal. 5.3 ZRUŠENÍ REGISTRACE Při zrušení registrace plátce postupuje každý společník společnosti samostatně. Obdobně jako při stanovení obratu pro registraci plátce se při zrušení registrace plátce, který je společníkem společnosti, stanoví obrat jakou součet obratu dosaženého podle původní úpravy za kalendářní měsíce do novely zákona o DPH, nebo za kalendářní měsíce, ve kterých společníci postupovali i po účinnosti novely zákona o DPH podle původních pravidel, a obratu dosaženého podle běžných principů uplatnění DPH za kalendářní měsíce po datu účinnosti novely zákona o DPH nebo od okamžiku, kdy se společníci rozhodli postupovat podle nové právní úpravy. 106 ZDPH 5.4 POVINNOSTI SPOLEČNÍKA Uplatňování DPH na výstupu závisí na tom, jak společníci vystupují vůči odběratelům plnění. Při jednání společníků vůči osobám, které jim poskytují plnění, a vůči odběratelům plnění mohou nastat tyto varianty: společníci jednají s odběratelem plnění každý vlastním jménem a na svůj účet, nebo s odběratelem plnění jedná jeden společník vlastním jménem na svůj účet a na účet ostatních společníků.
128 7. Stanovení základu daně Cena včetně daně Plátce však může také sjednat cenu včetně daně. Pokud plátci nevěnují při stanovení ceny pozornost tomu, zda se jedná o cenu včetně daně, nebo bez daně, obvykle se uvedená celková cena považuje za cenu včetně daně, tedy cenu konečnou. Z důvodu přesnějšího výpočtu daně je novelou č. 80/2019 Sb. s účinností od 1. 4. 2019 změněn způsob stanovení hodnoty koeficientů. Výpočet se provede podle 37 ZDPH jako rozdíl mezi: 1. částkou odpovídající výši úplaty za zdanitelné plnění, která je včetně daně, nebo výší částky stanovené podle 36 odst. 6 ZDPH, která je včetně daně bez zahrnutí částky vzniklé zaokrouhlením celkové úplaty při platbě v hotovosti, a 2. částkou, která se vypočítá jako podíl částky podle bodu 1 a koeficientu: 1,21 v případě základní sazby daně, 1,15 v případě první snížené sazby daně, nebo 1,10 v případě druhé snížené sazby daně. Pro srovnání si uveďme příklad výpočtu základu daně a DPH z částky 500 000 Kč: Podle dřívějšího postupu se DPH vypočetlo: 500 000 0,1736 = 86 800 Kč, základ daně činí 413 200 Kč. Nově se DPH spočítá: 500 000 (500 000 : 1,21) = 500 000 413 223 = 86 777 Kč. Po dobu 6 kalendářních měsíců od účinnosti novely ZDPH je možné postupovat při výpočtu daně u dodání zboží a poskytnutí služby podle dosavadního postupu, tzn. do konce září 2019. Plátce dohodl v kupní smlouvě na traktor cenu 600 000 Kč včetně platné sazby DPH. V daném případě je sazba daně 21 %. DPH se nově vypočítá: 600 000 (600 000 : 1,21) = 104 132 Kč, základ daně je 495 868 Kč. Novelou bylo pro nadbytečnost vypuštěno zaokrouhlování daně. V bezhotovostním styku lze matematicky zaokrouhlovat na dvě desetinná místa. 7.4 ZÁKLAD DANĚ A VÝŠE DANĚ PŘI USKUTEČNĚNÍ ZDANITELNÉHO PLNĚNÍ, POKUD VZNIKLA POVINNOST PŘIZNAT DAŇ Z ÚPLATY PŘIJATÉ PŘED USKUTEČNĚNÍM TOHOTO ZDANITELNÉHO PLNĚNÍ 37a ZDPH Z důvodu právní jistoty plátce v případech, kdy dochází k přijetí úplaty před uskutečněním zdanitelného plnění, stanoví zákon o DPH jako základ daně při uskutečnění zdanitelného plnění rozdíl mezi celkovou cenou a přijatou zálohou. Jestliže byla před uskutečněním zdanitelného plnění poskytnuta záloha, kterou dodavatel zdanil, bude k datu uskutečněného plnění základem daně pouze doplatek.
9.3 Opravy, rekonstrukce a modernizace dokončené stavby pro bydlení 161 Za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby. Mezi tyto práce patří také oprava stavby, kterou se rozumí rovněž stavební údržba. 9.3.1 STAVBA PRO BYDLENÍ Stavbami pro bydlení podle 48 odst. 2 ZDPH jsou: stavba bytového domu, stavba rodinného domu, stavba, která slouží k využití stavby bytového a rodinného domu a je zřízena na pozemku, který tvoří funkční celek s touto stavbou bytového domu nebo rodinného domu, obytný prostor a místnost užívaná s tímto obytným prostorem, která se nachází ve stejné stavbě pevně spojené se zemí. 9.3.1.1 Stavba rodinného domu, stavba bytového domu Stavba bytového domu a stavba rodinného domu jsou vymezeny podle právních předpisů upravujících katastr nemovitostí. Těmito předpisy jsou zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), ve znění pozdějších předpisů. U stavby bytového a rodinného domu je důležitý údaj o způsobu využití stavby zapsaný v katastru nemovitostí (kromě rodinného domu či bytového domu např. stavba pro rodinnou rekreaci, zemědělská usedlost, garáž, stavba pro obchod atd.). Při posuzování stavby, která ještě není zapsaná do katastru nemovitostí, např. u nové výstavby, se vychází ze stavební dokumentace (např. projekt, stavební povolení, situační výkres), z níž by splnění charakteristik určujících bytový či rodinný dům mělo být zřejmé. V případě, že není možné podle správního rozhodnutí, případně stanoviska stavebního úřadu určit, zda se jedná o bytový dům nebo rodinný dům, nebo v případech, kdy se skutkový stav liší od stavu formálně právního, např. tím, že zápis v katastru neodpovídá skutkovému stavu, se postupuje při vymezení rodinného domu a bytového domu metodou stanovení poměru podlahových ploch určených pro bydlení k celkové podlahové ploše. 48 odst. 2 ZDPH Stavba bytového domu Stavbou bytového domu se rozumí stavba pro bydlení, ve které odpovídá více než polovina podlahové plochy požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena. Výpočet podlahové plochy bytového domu Poměr podlahových ploch bytového domu se stanoví tak, že se do úhrnu podlahových ploch domu započítává podlahová plocha všech místností a prostorů určených k bydlení a dále i podlahová plocha společných částí domu. Společnými částmi domu jsou části domu určené pro společné užívání, zejména základy, střecha, hlavní svislé a vodorovné konstrukce, vchody, schodiště, chodby, balkóny, terasy, prádelny, sušárny, kočárkárny, kotelny, komíny, výměníky tepla, společné rozvody tepla, společné rozvody teplé a studené vody, kanalizace, plynu, elektřiny a vzduchotechniky, dále výtahy, hromosvody, společné antény, a to, i když jsou umístěné mimo dům apod.
168 9. Sazby daně Příklady uplatnění první snížené sazby daně (15 %): Plátce v rámci rekonstrukce rodinného domu přistavil v podkroví dvě místnosti. Za předpokladu, že se nezměnilo vymezení rodinného domu (více než 50 % podlahové plochy pro bydlení), a za podmínky, že na základě těchto prací nevznikl nový byt vymezený jako jednotka s celkovou podlahovou plochou nad 120 m 2, uplatnil plátce první sníženou sazbu daně. Ze společného prostoru bytového domu přistavil plátce k bytu dvě místnosti. Jednalo se o poskytnutí stavebních a montážních prací spojených se změnou bytu. Pokud těmito pracemi nedošlo ke změně tohoto bytu na nebytový prostor vymezený jako jednotka, uplatnil první sníženou sazbu daně. Plátce provedl výměnu oken a opravu střechy na rodinném domě. Plátce provedl zateplení pláště bytového domu. Plátce provedl pokládku dlažby v restauraci, která je nebytovým prostorem, umístěným v rodinném domě. Za předpokladu, že je tento nebytový prostor umístěn v domě, který splňuje vymezení rodinného domu podle ZDPH (více než 50 % podlahové plochy pro bydlení), jedná se o opravu rodinného domu. První snížená sazba daně se uplatní při poskytnutí stavebních nebo montážních prací souvisejících se změnou stavby rodinného domu prováděných i v prostorech, které nejsou určeny pro bydlení. Plátce vymaloval ordinaci lékaře, která je umístěna v penzionu pro důchodce, a současně opravil střechu na tomto penzionu. Jedná se o opravu stavby pro sociální bydlení, u vymalování ordinace a opravy střechy se uplatní první snížená sazba daně. Plátce provedl výměnu vchodových dveří a oken na schodišti bytového domu. Jedná se o poskytnutí stavebních nebo montážních prací provedených při opravě společných částí bytového domu. Plátce opravil oplocení na pozemku, na kterém stojí stavba rodinného domu. Jedná se o poskytnutí stavebních nebo montážních prací prováděných na stavbě, která slouží k využití stavby rodinného domu a je zřízena na pozemku, který tvoří funkční celek s touto stavbou. První snížená sazba daně se uplatní v případě, že jsou tyto práce prováděny samostatně. Plátce provedl opravu přístupového chodníku k penzionu pro důchodce. Za předpokladu že je tento chodník postaven na pozemku, který tvoří funkční celek se stavbou penzionu pro důchodce, uplatnil u těchto prací první sníženou sazbu daně.
9.3 Opravy, rekonstrukce a modernizace dokončené stavby pro bydlení 169 Plátce provedl výměnu oken v obytném prostoru, který je umístěn v domě, který je určen pro bydlení a v němž je méně než polovina podlahové plochy určena k bydlení. Za předpokladu, že byly tyto stavební nebo montážní práce provedeny výlučně v části domu, která je určena pro bydlení, uplatnil u těchto prací první sníženou sazbu daně, přestože dům nesplňuje vymezení stavby pro bydlení. 9.3.2 STAVBY PRO SOCIÁLNÍ BYDLENÍ První snížená sazba daně se uplatní také při poskytnutí stavebních a montážních prací provedených na dokončené stavbě (opravy, rekonstrukce, modernizace) staveb pro sociální bydlení a u nové výstavby staveb pro sociální bydlení. Stavbami pro sociální bydlení jsou podle 48 odst. 5 ZDPH: stavba bytového domu pro sociální bydlení, stavba rodinného domu pro sociální bydlení, obytný prostor pro sociální bydlení a ostatní stavby pro sociální bydlení. 48 odst. 5 ZDPH Stavba bytového domu pro sociální bydlení a stavba rodinného domu pro sociální bydlení Stavba bytového domu pro sociální bydlení a stavba rodinného domu pro sociální bydlení musí v první řadě vyhovovat vymezení staveb pro bydlení, tedy vymezení rodinného domu a bytového domu. Pokud tomuto vymezení odpovídají, uplatní se u stavebních nebo montážních prací provedených na těchto stavbách v rámci oprav nebo rekonstrukcí první snížená sazba daně bez ohledu na to, zda jsou vymezením velikosti podlahové plochy stavbami pro sociální bydlení, či ne. Jejich další vymezení jako staveb pro sociální bydlení má význam zejména z hlediska nové výstavby. Obytný prostor pro sociální bydlení Obytný prostor pro sociální bydlení musí také především splňovat vymezení obytného prostoru. Pokud tomuto vymezení odpovídá, uplatní se u stavebních nebo montážních prací provedených v rámci jeho oprav nebo rekonstrukcí první snížená sazba daně. Podrobnější vymezení obytného prostoru pro sociální bydlení má potom také význam z hlediska nové výstavby. První snížená sazba daně se uplatní také při provedení stavebních prací v rámci oprav na ostatních stavbách pro sociální bydlení. Ostatní stavby pro sociální bydlení Ostatními stavbami pro sociální bydlení jsou stavby, ve kterých je poskytováno ubytování ze sociálního důvodu. Aby byla možnost zahrnout stavby mezi stavby pro sociální bydlení, musí být současně splněny oba aspekty, a sice musí být umožněno ubytování, a to ze sociálního důvodu. Do této skupiny staveb podle 48 odst. 5 ZDPH spadají ubytovací zařízení pro ubytování příslušníků bezpečnostních sborů, domovy důchodců, školská zařízení pro výkon ústavní výchovy a preventivně výchovnou péči, střediska výchovné péče,
192 10. Dodání zboží Pan Nový dodává zemědělský stroj osobě registrované k dani na Slovensko včetně přepravy. V hodnotě stroje je přeprava zakalkulována. Místo plnění je sice v tuzemsku, ale podle 64 ZDPH je plnění osvobozeno od daně a daňová povinnost přechází na kupujícího. Pan Nový vystaví daňový doklad bez DPH a uvede odkaz na 64 ZDPH, případně na čl. 138 směrnice Rady 2006/112/ES. Plnění uvede na ř. 20 DAP a současně podá správci daně souhrnné hlášení. 7 odst. 3 ZDPH 10.2.3 DODÁNÍ ZBOŽÍ S INSTALACÍ NEBO S MONTÁŽÍ Při dodání zboží s instalací nebo montáží je rozhodující, kde je zboží instalováno nebo smontováno. Instalace nebo montáž strojů nebo zařízení, které se po instalaci nebo montáži považují za nemovitost, jsou službou související s nemovitostí. Stanovení místa plnění při poskytnutí služby vztahující se k nemovité věci je řešeno v kapitole 11.2.4.1. Plátce dodává počítače s instalací na Slovensko. Jedná se o plnění, které je uskutečněno na Slovensku a podléhá dani podle slovenského zákona. Dodání zboží s instalací nebo s montáží se neuvádí do souhrnného hlášení. Firma Nový, s. r. o., plátce, dodává osobě registrované k dani na Slovensku do stáje dojicí karuselové zařízení, u kterého provede v místě dodávky rovněž montáž. Místo plnění je na Slovensku. Lze předpokládat, že v případě, je-li pořizovatelem osoba registrovaná na Slovensku, bude povinnost přiznat daň na pořizovateli, a firma Nový, s. r. o., vystaví daňový doklad bez DPH. Její povinností nebude registrace k dani na Slovensku. I v případě, že by podle slovenské legislativy bylo toto plnění posouzeno jako práce na nemovité věci (instalace strojního zařízení ve stáji), zůstává místo plnění na Slovensku a postup bude stejný jako v předchozí situaci. Plnění uvede plátce v obou případech na ř. 26 DAP, neuvádí se do souhrnného hlášení. Firma Nový, s. r. o., plátce, dodá zboží s instalací na stavbě v Německu. Instalaci provede jako subdodávku pro jiného českého plátce, který není v Německu osobou povinnou k dani. Místo plnění je v Německu a řídí se německou legislativou. Plátce uvede plnění na ř. 26 DAP, do souhrnného hlášení jej neuvádí. 7 odst. 6 ZDPH 10.2.4 DODÁNÍ NEMOVITÉ VĚCI Pokud plátce dodává nemovitou věc, je místem plnění místo, kde se nemovitá věc nachází. Plátce prodává nemovitost, která se nachází na Slovensku. Místo plnění je na Slovensku a podléhá dani podle slovenského zákona. Pokud plátce dodává právo stavby, je místem plnění místo, kde se nachází pozemek zatížený právem stavby.
10.3 Vznik povinnosti přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby 193 10.3 VZNIK POVINNOSTI PŘIZNAT DAŇ PŘI DODÁNÍ ZBOŽÍ A POSKYTNUTÍ SLUŽBY 20a ZDPH 10.3.1 POVINNOST PŘIZNAT DAŇ Z ÚPLATY PŘIJATÉ PŘED USKUTEČNĚNÍM ZDANITELNÉHO PLNĚNÍ Plátce je povinen přiznat daň na výstupu ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Pokud však před uskutečněním zdanitelného plnění přijme úplatu vztahující se k tomuto plnění, je povinen přiznat daň ke dni přijatí této úplaty. Přijatá úplata je vždy včetně daně. Plátce dodal dne 5. 3. 2019 stavební materiál. Dne 20. 1. 2019 přijal zálohu na tuto dodávku ve výši 180 000 Kč. Plátce je povinen z této přijaté úplaty uplatnit DPH. Řešení: od 1. 1. 2019 do 1. 4. 2019 se pro výpočet DPH použije koeficient 0,1736, tedy daň je 31 248 Kč. Tento postup lze ještě používat do 30. 9. 2019 v souladu s novelou č. 80/2019 Sb. od 1. 4. 2019 se nově DPH vypočítá jako [180 000 (180 000 : 1,21)], tj. 31 240 Kč. To neplatí, pokud není zdanitelné plnění ke dni přijetí úplaty známo dostatečně určitě. Dodání zboží nebo poskytnutí služby je pro účely zákona o DPH známo dostatečně určitě, jestliže jsou známy alespoň tyto údaje: zboží, které má být dodáno, nebo služba, která má být poskytnuta, sazba daně v případě zdanitelného plnění a místo plnění. Jedná se o případy, kdy je úplata přijata předem na známé konkrétní plnění. V takovém případě se považuje za úplatu přijatou před uskutečněním zdanitelného plnění a vzniká z ní povinnost přiznat daň jako z dodání zboží nebo poskytnutí služby, na které se vztahuje. Pokud však v okamžiku přijetí úplaty není dostatečně známo, na které plnění je úplata přijata, povinnost přiznat daň z této přijaté úplaty nevzniká. Jedná se např. o úplatu přijatou v souvislosti s prodejem dárkového poukazu do obchodu, na jehož základě je možno nakoupit zboží s různými sazbami daně, nebo o poukaz, za nějž je možné koupit různé služby. U úplaty přijaté v souvislosti s tímto typem poukazu se příslušná daň uplatní až při jeho čerpání, tedy při dodání určitého zboží nebo poskytnutí určité služby. Takovým typem poukazu jsou také předplacené kupony mobilních operátorů, které opravňují využít balíček služeb svého operátora, včetně služeb poskytnutých třetími stranami, např. jízdného v městské hromadné dopravě nebo stahování různých aplikací. Plátce prodává poukazy na nákup palivového dřeva. Z úplat přijatých na prodej těchto poukazů má povinnost přiznat daň.
218 11. Poskytnutí služby V případě, že jsou tyto služby poskytnuty na palubě lodi, letadla nebo ve vlaku, během přepravy osob na území Evropské unie, je místem plnění místo zahájení přepravy osob. Pokud jsou tyto služby poskytovány prostřednictvím určitého zařízení, např. prostřednictvím pevné linky, mobilních sítí nebo při použití dekodéru, je místem plnění místo instalace pevné linky nebo místo určené podle mezinárodního směrového kódu země SIM karty použité při příjmu služby poskytnuté prostřednictvím mobilních sítí. Z tohoto zvláštního pravidla byla zavedena výjimka, která se vztahuje na poskytovatele těchto služeb, kteří: jsou usazeni pouze v jednom členském státě, tyto služby poskytují v EU přeshraničně (místo příjemce je v odlišném členském státě), a hodnota těchto služeb nepřesáhne 10 000 EUR (256 530 Kč) v daném ani předcházejícím kalendářním roce. Při splnění těchto podmínek se použije základní pravidlo podle 9 ZDPH, podle kterého je místem plnění místo, ve kterém má poskytovatel sídlo nebo provozovnu. Plátce poskytuje elektronicky poskytovanou službu občanům do Německa a Polska. Hodnota služeb se pohybuje v částce cca 120 000 Kč za rok. Místem plnění je tuzemsko, plátce tuto službu poskytuje s českou DPH. Na poskytnutí této služby vystavuje daňové doklady podle ZDPH. V případě, že hodnota těchto služeb překročí v kalendářním roce limit 256 530 Kč, stanoví se místo plnění podle místa příjemce služby. Plátce, který tyto služby poskytuje, si může zvolit, že bude při stanovení místa plnění postupovat vždy podle místa příjemce služby. Pokud této volby využije, je povinen se jí řídit minimálně do konce následujícího kalendářního roku. Plátce poskytuje elektronicky poskytovanou službu občanům do Německa a Polska. Hodnota služeb za kalendářní rok je 150 000 Kč za rok. Plátce využívá zvláštní režim jednoho správního místa. Pro tento režim je zaregistrován na Finančním úřadu Brno. V roce 2019 se rozhodne takto dále pokračovat. Vystavuje daňové doklady podle ZDPH a musí takto postupovat do konce roku 2020. 11.3 POUKAZ 15 ZDPH V zákonu o DPH se na základě směrnice Rady vymezují základní pojmy pro plnění, která jsou s poukazy spojena. Z důvodu odlišení poukazu od platebních prostředků se poukazem rozumí listina. Základním znakem poukazu je povinnost jej přijmout jako úplatu nebo část úplaty za konkrétní dodání zboží nebo poskytnutí služby. Povinnými údaji poukazu je uvedení: zboží, které má být na základě tohoto poukazu dodáno, nebo služby, která má být poskytnuta, nebo osoby, která má uskutečnit dodání tohoto zboží nebo poskytnutí této služby.
11.3 Poukaz 219 Poukazy mohou být použity na různá dodání zboží nebo poskytnutí služeb. Poukaz může být použit jako celá nebo částečná úplata, na jedno plnění nebo také na více plnění, popř. postupně. Může rovněž dojít k situaci, že hodnota poskytnutého plnění bude vyšší než hodnota poukazu. V takovém případě se nová pravidla použijí na tu část plnění, která byla poskytnuta výměnou za poukaz. Poukaz nemusí být také čerpán najednou, ale postupně jako úplata na více plnění, např. předplacené kupóny mobilních operátorů, které opravňují využít balíček služeb svého operátora, nebo se může jednat o služby poskytnuté třetími stranami, např. jízdného v MHD nebo stahování různých aplikací apod. Tato nová pravidla se však nevztahují na tzv. slevové kupóny, které opravňují jejich držitele k získání slevy z ceny nákupu, protože neposkytují právo takové zboží nebo takovou službu obdržet. Pro účely DPH nejsou slevové kupóny poukazem. Poukazem není také např. kupón, který při předložení opravňuje jeho držitele získat druhý výrobek zdarma. Rozlišují se jednoúčelové a víceúčelové poukazy a plnění poskytovaná na základě poukazů se při uplatňování DPH liší podle typů poukazů. 11.3.1 JEDNOÚČELOVÝ POUKAZ Jednoúčelovým poukazem je poukaz, u kterého je v okamžiku jeho vydání o dodání zboží nebo poskytnutí služby známa sazba daně, nebo na něm musí být uvedeno, že se jedná o plnění osvobozené od daně. Dále musí být známo místo plnění. Jednoúčelovým poukazem může být např. poukaz na prodej knihy, kadeřnické služby, služby maséra apod. Pro každý převod jednoúčelového poukazu, včetně převodu prvnímu nabyvateli při jeho vydání, platí obdobná pravidla jako pro dodání zboží či poskytnutí služby, na něž se poukaz vztahuje. Pokud osoba povinná k dani převádí vlastním jménem jednoúčelový poukaz, uplatní na tento převod DPH stejným způsobem, jako by sama dodala zboží nebo poskytla službu, na něž se poukaz vztahuje. Tato povinnost se vztahuje jak na osobu, která jednoúčelový poukaz vydá, tj. převede prvnímu nabyvateli, tak následně na distributory. Pokud plátce přijme zdanitelné plnění prostřednictvím jednoúčelového poukazu, má nárok na odpočet daně, pokud jej použije pro svá uskutečněná zdanitelná plnění. Pokud však tento poukaz nepoužije jako úplatu za skutečné předání zboží nebo poskytnutí služby, ani poukaz neprodá, je povinen podle 74 odst. 3 ZDPH provést opravu odpočtu daně. Pravidla při čerpání jednoúčelového poukazu se liší v závislosti na tom, zda osoba, která jednoúčelový poukaz přijme jako úplatu (konečný dodavatel zboží nebo poskytovatel služby), tento poukaz vlastním jménem vydala, či nikoliv. Při čerpání jednoúčelového poukazu konečný dodavatel nebo poskytovatel předá zboží nebo poskytne službu spotřebiteli výměnou za jednoúčelový poukaz. Pokud konečný dodavatel nebo poskytovatel poukaz, který obdržel výměnou za své zboží nebo službu, sám vlastním jménem vydal, získal příslušnou úplatu za uskutečněné plnění již při převodu poukazu prvnímu distributorovi, popř. přímo spotřebiteli. 15 odst. 2 ZDPH
250 14. Vývoz zboží 14. VÝVOZ ZBOŽÍ 14.1 CO SE ROZUMÍ VÝVOZEM ZBOŽÍ 66 ZDPH Vývozem zboží se rozumí výstup zboží z území Evropské unie na území třetí země. Vývoz zboží je uskutečněn, je-li zboží propuštěno do celního režimu vývozu, pasivního zušlechťovacího styku nebo vnějšího tranzitu nebo bylo zpětně vyvezeno. Vývozem zboží se rozumí i takový výstup zboží, kdy bylo zboží propuštěno do režimu vývoz v jiném členském státě, přes tuzemsko bylo přepravováno v režimu tranzit do jiného členského státu a z tohoto jiného členského státu vystoupilo do zahraničí. Vývoz zboží může být uskutečněn vlastníkem zboží, přímým zástupcem nebo nepřímým zástupcem. Vlastník zboží jedná vlastním jménem, přímý zástupce jedná jménem a ve prospěch zastoupeného, nepřímý zástupce jedná vlastním jménem ve prospěch zastoupeného. Grafické znázornění vývozu zboží z tuzemska: třetí země EU tuzemsko USA proclení v ČR Grafické znázornění vývozu zboží z jiného členského státu: třetí země EU tuzemsko proclení USA k vývozu 14.2 OSVOBOZENÍ OD DANĚ PŘI VÝVOZU ZBOŽÍ 66 odst. 1 ZDPH Vývoz zboží je osvobozen od daně s nárokem na odpočet daně za podmínky, že je v okamžiku vývozu zboží do třetí země toto zboží dodáno, to znamená, že dochází ke změně práva nakládat s tímto zbožím jako vlastník. Další důležitou podmínkou pro osvobození od daně při vývozu zboží je, že zboží musí být odesláno nebo přepraveno z tuzemska do třetí země prodávajícím nebo jím zmocněnou osobou. Přepravu nebo odeslání může uskutečnit také kupující nebo jím zmocněná osoba, ovšem pouze za podmínky, že kupující nemá v tuzemsku sídlo ani místo pobytu, ani provozovnu. Jedná se o případy, kdy si kupující ze zahraničí zajišťuje přepravu vlastním dopravním prostředkem, nebo prostřednictvím dopravce. Pokud přepravu zajišťuje kupující, který má v tuzemsku např. sídlo, jedná se o dodání zboží zahraniční osobě s místem plnění v tuzemsku, které je zdanitelným plněním. V takovém případě si zahraniční osoba musí zvolit za deklaranta tuzemskou osobu.
10.1 Dodání zboží 189 Pivovar dodává na trh pivo v lahvích nebo v sudech, výrobce stavebních tvárnic dodává na trh tvárnice na paletách. Za dodání zboží se nepovažuje uvádění vratných obalů do oběhu. Uvádění vratných obalů do oběhu uskutečňuje obchodník, který tyto obaly pořídil spolu se zbožím a dále je prodává. U těchto vratných obalů dodaných spolu se zbožím nemusí plátce pro účely zákona o DPH sledovat saldo obalového konta a dodání těchto vratných obalů nepodléhá DPH. Dodání vratného obalu, které se nepovažuje za dodání zboží Podle ustanovení 13 odst. 9 písm. d) ZDPH se za dodání zboží nepovažuje dodání vratného obalu, který je dodáván spolu se zbožím kupujícímu za úplatu, pokud je tato úplata přímo vázána k vratnému obalu a kupujícímu je při dodání zboží zaručeno vrácení této úplaty v plné výši po vrácení vratného obalu. Důležité je splnění všech těchto podmínek. To znamená, že se musí jednat o obal, který je vratným obalem, tento vratný obal musí být dodáván společně se zbožím a musí za něj být poskytnuta úplata, která je po vrácení tohoto obalu ve stejné výši, v jaké byla poskytnuta a zákazníkovi vrácena. Plátce dodává stavební tvárnice na paletách. Za každou paletu vybírá zálohu ve výši 200 Kč. Po vrácení palety zákazníkovi za každou vrácenou paletu vrací částku ve výši 200 Kč. V případě, že nejsou uvedené podmínky splněny, např. tím, že plátce po vrácení vratného obalu nevrací celou částku, která mu byla zákazníkem za poskytnutí vratného obalu zaplacena, nelze dodání tohoto vratného obalu považovat za plnění, které není dodáním zboží. V takovém případě se vždy jedná o dodání zboží a plátce uplatní při dodání palety daň jako u dodání zboží. V daňovém přiznání uvede na ř. 1. Plátce dodává stavební tvárnice na paletách. Za každou paletu vybírá zálohu ve výši 200 Kč. Po vrácení palety zákazníkovi za každou vrácenou paletu vrací částku ve výši 80 Kč. Do salda obalového konta zahrne plátce množství vratných obalů uvedených spolu se zbožím na trh a množství vrácených vratných obalů stejného druhu za sledované období. Pokud jsou vratné obaly, které byly dovezeny nebo pořízeny z jiného členského státu, uvedeny spolu se zbožím na trh, zahrnují se do rozdílu mezi vydanými vratnými obaly a vrácenými vratnými obaly jako vratné obaly uvedené spolu se zbožím na trh. Do salda obalového konta plátce nezahrnuje dovoz vratných obalů, vratné obaly, které pořídí od osoby registrované k dani v jiném členském státu, vývoz vratných obalů nebo jejich dodání do jiného členského státu. Do salda obalového konta vratných obalů plátce nezahrne množství obalů, které nejsou vratnými obaly dodávanými spolu se zbožím na trh. Stanovení základu daně vyplývá z ustanovení 36 odst. 10 ZDPH. Podle tohoto ustanovení je základem daně peněžní částka, za kterou plátce vratný obal stejného druhu dodává v tuzemsku společně se zbožím. Tato peněžní částka se považuje za částku obsahující daň. Základem daně je tato peněžní částka i v případě, že vratný obal je dodán plátcem spolu se zbožím bezúplatně. Jestliže plátce dodává v tuzemsku vratné obaly
316 17. Správa daně z přidané hodnoty V případě, že plátce porušil závažně své povinnosti, ale překračuje obrat 1 mil. Kč, mu správce daně nemůže z moci úřední zrušit registraci k dani, ale může rozhodnout, že se jedná o nespolehlivého plátce (viz 106a ZDPH). Odvolání proti rozhodnutí správce daně má odkladný účinek. Důvod přiznání odkladného účinku v tomto případě je dán závažností důsledků, které by mohlo zrušení registrace z moci úřední způsobit, a to jak jednotlivým plátcům, tak státnímu rozpočtu v případě náhrady škody. 106a ZDPH 17.18.2 NESPOLEHLIVÝ PLÁTCE Označení nespolehlivý plátce má být dalším nástrojem v boji proti daňovým únikům, ale bohužel opět k tíži plátců daně, kteří se mají postarat o výběr daní tam, kde to daňová správa nedokáže. Poruší-li plátce podle 106a odst. 1 ZDPH závažným způsobem své povinnosti vztahující se ke správě daně, správce daně rozhodne, že tento plátce je nespolehlivým plátcem. Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 lze podat do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí a má odkladný účinek. Podnikatel se může stát nespolehlivým plátcem v případě, že bude na daňových tvrzeních uvádět jiné než skutečné sídlo (viz registrace). Pokud má správce daně indicie o tom, že sídlo uvedené na tvrzení je jiné než skutečné, může podnikatele z těchto důvodů označit jako nespolehlivého. Na základě žádosti nespolehlivého plátce je správce daně oprávněn rozhodnout, že pokud plátce po dobu 1 roku neporuší své povinnosti vztahující se ke správě daně, není nespolehlivým plátcem. Zatímco v případě dobrovolných plátců je sankcí za neplnění povinností zrušení registrace (viz znění 106 odst. 2 ZDPH), v případě těch, kterým plátcovství vzniká ex lege (tzn. ze zákona), je potřeba zvolit sankci jinou. Proto byl vytvořen právní institut nespolehlivého plátce, který bude na tuto situaci reagovat. Protože není možné uvedeným plátcům zrušit registraci, budou tito plátci označeni jako nespolehliví plátci, tj. zůstanou plátci, ovšem bude jim přidělen zvláštní status (označení). Tento institut má podle důvodové správy sloužit především jako efektivní nástroj při boji s daňovými úniky, který působí nejen represivně, ale i preventivně. Sankční povahu tak bude mít již samotné označení nespolehlivým plátcem, neboť tento údaj bude zveřejněn a každý si tak bude moci ověřit, zda daný plátce byl, či nebyl takto označen. Záměrně je použit termín nespolehlivý plátce, který by měl být dostatečně varující pro obchodní partnery. Dalšími sankčními důsledky toho, že plátce získá status nespolehlivého plátce, je nemožnost změnit zdaňovací období podle 99a ZDPH a skutečnost, že ten, kdo přijímá zdanitelná plnění od nespolehlivého plátce, ex lege ručí za nezaplacenou daň z tohoto plnění ( 109 odst. 3 ZDPH). V praxi tak lze očekávat velké narušení komunikace a obchodních vztahů mezi obchodními partnery, což za velké plus nelze považovat. Plátce může požádat správce daně o vydání rozhodnutí, že není nespolehlivým plátcem; žádost může podat nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, že je nespolehlivým plátcem nebo, kterým správce daně zamítl žádost o vydání rozhodnutí, že není nespolehlivým plátcem.
17.18 Zrušení registrace 317 Správce daně na žádost nespolehlivého plátce rozhodne, že není nespolehlivým plátcem, pokud plátce po dobu 1 roku závažným způsobem neporušuje své povinnosti vztahující se ke správě daně. Správce daně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup skutečnost, že plátce: je nespolehlivým plátcem, není nespolehlivým plátcem. 17.18.3 NESPOLEHLIVÁ OSOBA Od 1. 7. 2017 je zaveden nový institut nespolehlivá osoba s cílem zamezit účelovému rušení registrace nespolehlivých plátců s cílem očistit se. Nespolehlivou osobu řeší ustanovení 106aa a 106ab ZDPH. Jakákoliv fyzická nebo právnická osoba, která není plátcem, se může stát nespolehlivou osobou, pokud závažným způsobem poruší své povinnosti vztahující se ke správě DPH. Nejedná se tedy pouze o povinnosti vyplývající ze zákona o DPH, ale rovněž o povinnosti vyplývající z daňového řádu. O nespolehlivosti rozhodne správce daně rozhodnutím. Obecně bude Finanční správa aplikovat institut nespolehlivé osoby v případech, kdy dojde ze strany fyzické nebo právnické osoby k porušení povinností vztahujících se k DPH tak závažným způsobem, že je ohrožen veřejný zájem na řádném vybírání daně. Institut nespolehlivé osoby nesměřuje na osoby, které se dopustily neúmyslného pochybení nebo nestihly svá pochybení včas napravit, ale jinak plní své povinnosti řádně. Musí se jednat o opakované nebo velmi závažné porušení správy DPH, protože institut nespolehlivé osoby se nevztahuje na porušení povinností vztahujících se ke správě jiných daní. Podle 106b, resp. 106d ZDPH se tak nespolehlivý plátce stává nespolehlivou osobou buď dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení registrace (v případě zrušení z moci úřední viz 106 odst. 6 ZDPH), nebo dnem následujícím po dni oznámení rozhodnutí o zrušení registrace (v případě zrušení registrace na žádost viz 106d odst. 3 ZDPH). Jestliže se však stane nespolehlivou osobou právnická osoba, vztahuje se tento institut pouze na danou korporaci. Pokud jsou společníci nebo jednatelé korporace společníky nebo jednateli v jiných korporacích, status nespolehlivé osoby se na ně nepřenáší. Je nutné zdůraznit, že překročí-li nespolehlivá osoba při podnikání limit pro obrat, stává se ze zákona nespolehlivým plátcem ( 106a odst. 4 ZDPH). Podrobně se vznikem a řízením okolo statusu nespolehlivé osoby zabývá Informace GFŘ k aplikaci institutu nespolehlivé osoby a související problematiky podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. 17.18.4 ZRUŠENÍ REGISTRACE PLÁTCE NA ŽÁDOST O zrušení registrace může plátce, který má sídlo v tuzemsku a který není skupinou, požádat, pokud splňuje tyto podmínky: uplynul 1 rok ode dne, kdy se stal plátcem, nedosáhl za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců obratu většího než 1 mil. Kč, nebo Informace GFŘ 106b ZDPH Podmínky pro zrušení registrace
332 18. Kontrolní hlášení Zmocněnec je zástupce na základě plné moci. Plná moc je vůči správci daně účinná okamžikem uplatnění (tedy doručení) u tohoto, tedy věcně a místně správného, správce daně. Náležitosti plné moci: projev vůle zmocnitele tedy formulace, že zmocnitel zmocňuje zmocněnce, jednoznačné vymezení rozsahu (opuštění fikce generální plné moci), akceptace plné moci zmocněncem není nezbytnou součástí plné moci. Vzor plné moci Zmocněnec i zmocnitel si musí ujasnit, k jakým úkonům a v jakém rozsahu bude plná moc určena, viz str. 338. Jde o to, že pokud se např. bude jednat o plnou moc na podávání daňového přiznání k DPH a bude třeba současně podat kontrolní hlášení, bude zmocnitel nucen specifikovat plnou moc např.: na podání daňového přiznání k DPH a kontrolního hlášení, případně na všechna podání v rámci přidané hodnoty. Následně si však musí ještě ujasnit, komu budou chodit výzvy týkající se kontrolního hlášení. Pokud by měly chodit zmocněnci, musela by být plná moc doplněna ještě o oprávnění k přijímání výzev, ale v tomto případě bych doporučoval spíše formulaci ke všem záležitostem týkajícím se daně z přidané hodnoty. Co se týká akceptace, tedy vyjádření zmocněnce, že plnou moc přijímá, byla povinnou součástí plné moci krátce po platnosti daňového řádu, ale pak jako povinná součást plné moci ze zákona zmizela, nicméně jako právní jistotu, že zmocněnec o plné moci ví a akceptuje její rozsah, ji můžeme jen doporučit. 18.1.9 DRUHY KONTROLNÍHO HLÁŠENÍ Existují tyto kontrolní hlášení: řádné, opravné, následné. Odlišují se lhůtou, ve které jsou podána. Ve lhůtě pro podání kontrolního hlášení podává plátce řádné kontrolní hlášení, toto řádné kontrolní hlášení je možné nahradit ve lhůtě pro podání řádného kontrolního hlášení opravným kontrolním hlášením, ve kterém uvede plátce znovu všechny údaje za období. Ve většině případů bude kontrolní hlášení vyplňovat příslušný software, pro úplnost uvádíme v přílohové části knihy aktuální znění Pokynů k vyplnění kontrolního hlášení k 3. 4. 2019. 18.2 VYKAZOVÁNÍ OPRAV Opravy podle 42 ZDPH Do kontrolního hlášení se uvádějí opravy, které se týkají opravy základu daně nebo jen výše daně. Neuvádějí se do něj opravy, které nemají vliv na souvisejícího obchodního partnera a nemají vliv na změnu daňového dokladu a uvedeného zdanitelného plnění. Oprava základu daně podle 42 ZDPH je samostatným zdanitelným plněním, do kontrolního hlášení se uvede rozdíl mezi opraveným a původním základem daně a rozdíl mezi opravenou a původní daní. Oprava se v kontrolním hlášení provede v té
18.2 Vykazování oprav 333 části, ve které bylo uvedeno původní zdanitelné plnění. Pokud plátce opravou snižuje základ daně a daň, uvede se před hodnotu rozdílu záporné znaménko. Pokud má oprava jiný daňový režim, než mělo původní zdanitelné plnění, uvede se do té části kontrolního hlášení, které daňový režim opravy odpovídá. Datum uskutečnění zdanitelného plnění nebo datum povinnosti přiznat daň se uvede podle 42 odst. 3 ZDPH v návaznosti na to, zda plátce opravou základu daně zvyšuje daň na výstupu, nebo snižuje daň na výstupu. U plátce příjemce zdanitelného plnění se provede oprava odpočtu daně podle 74 ZDPH. Opravu chyb a omylů podle 43 ZDPH uvede plátce do následného kontrolního hlášení za příslušné období, ke kterému se vztahuje. V kontrolním hlášení opraví plátce tu část, ke které se oprava vztahuje. Následné kontrolní hlášení podává plátce vždy úplné se všemi údaji za předmětné období s promítnutím oprav. Do řádného kontrolního hlášení se také uvádějí opravy výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení podle 44 ZDPH. Tyto opravy se považují za samostatná zdanitelná plnění. Opravy provedené věřitelem se uvádějí k poslednímu dni zdaňovacího období, ve kterém byly opravný daňový doklad nebo písemné oznámení doručeny dlužníkovi. Ustanovení 44 ZDPH bylo s účinností od 1. 4. 2019 vypuštěno. GFŘ vydalo Pokyny k vyplnění kontrolního hlášení ke dni 3. 4. 2019, viz přílohová část publikace. V těchto pokynech je uvedeno vykazování oprav základu daně ve znění zákona o DPH do 31. 3. 2019 a vykazování opravy základu daně a související daně v případech nedobytných pohledávek. Plátcem musí být ke kontrolnímu hlášení přiloženy kopie souvisejících daňových dokladů. Plátce, který je dlužníkem, má povinnost upravit související odpočet daně v období, kdy mu byl doručen opravný daňový doklad nebo písemné oznámení vydané věřitelem. Doporučujeme pečlivě prostudovat výše uvedené Pokyny, vzhledem k tomu, že kapitola vykazování oprav zaznamenala největší změny oproti jejich původnímu znění. Je zde i upozornění na změnu formátu XML kontrolního hlášení, která vstoupí v platnost od 1. 10. 2019. Finanční správa zde také upozorňuje, že pokud plátce po 1. 10. 2019 použije původní formát XML kontrolního hlášení, bude jeho podání odmítnuto jako neúčinné se všemi následky podle 101a odst. 4 ZDPH. Opravy podle 43 ZDPH Pokyny k vyplnění KH 18.2.1 NESPRÁVNÉ UVEDENÍ DANĚ ZA JINÉ ZDAŇOVACÍ OBDOBÍ Pokud plátce uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daně v daňovém přiznání za jiné zdaňovací období, než do kterého příslušely, a nesnížil tím v tomto zdaňovacím období daň, správce daně daň za zdaňovací období, ve kterém měla být uplatněna, dodatečně nevyměří ( 104 ZDPH). Plátce uvede tyto údaje v řádném daňovém přiznání a obdobně také v řádném kontrolním hlášení. Pokud však plátce nemá plný nárok na odpočet daně a uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daně v daňovém přiznání za jiné zdaňovací období, než do kterého příslušely, a snížil tím v tomto zdaňovacím období daň, správce daně daň za zdaňovací období, ve kterém měla být uplatněna, dodatečně nevyměří, ale podle 104 ZDPH uplatní úrok z prodlení. Plátce je v takovém případě povinen podat za příslušné zdaňovací období dodatečné daňové přiznání a následné kontrolní hlášení, a to jak za zdaňovací období, do kterého skutečnosti rozhodné pro stanovení daně příslušely, tak i za zdaňovací období, do kterého byly nesprávně promítnuty.
ANAG, spol. s r. o. Kollárovo nám. 698/7 779 00 Olomouc tel.: 585 757 411 fax: 585 418 867 e-mail: obchod@anag.cz www.anag.cz Doporučená cena 639 Kč MĚSÍČNÍK ÚČETNÍ A DANĚ EDICE ÚČETNICTVÍ DVOUMĚSÍČNÍK PRAKTICKÁ PERSONALISTIKA EDICE DANĚ MĚSÍČNÍK MZDOVÁ ÚČETNÍ EDICE DANĚ