Fyzika 1 - rámcové příklady Kinematika a dynamika hmotného bodu, gravitační pole

Podobné dokumenty
Fyzika 2 - rámcové příklady Magnetické pole - síla na vodič, moment na smyčku

7. Gravitační pole a pohyb těles v něm

BIOMECHANIKA KINEMATIKA

[GRAVITAČNÍ POLE] Gravitace Gravitace je všeobecná vlastnost těles.

Mechanika - kinematika

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.

Příklad 5.3. v 1. u 1 u 2. v 2

Rovnice rovnováhy: ++ =0 x : =0 y : =0 =0,83

KINEMATIKA HMOTNÉHO BODU. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník

R2.213 Tíhová síla působící na tělesa je mnohem větší než gravitační síla vzájemného přitahování těles.

Zadání programu z předmětu Dynamika I pro posluchače kombinovaného studia v Ostravě a Uherském Brodu vyučuje Ing. Zdeněk Poruba, Ph.D.

Základní pojmy Rovnoměrný přímočarý pohyb Rovnoměrně zrychlený přímočarý pohyb Rovnoměrný pohyb po kružnici

Shrnutí kinematiky. STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

FYZIKA I cvičení, FMT 2. POHYB LÁTKY

Počty testových úloh

Rychlost, zrychlení, tíhové zrychlení

KINEMATIKA. 17. ROVNOMĚRNÝ POHYB PO KRUŽNICI II. Frekvence, perioda. Mgr. Jana Oslancová VY_32_INOVACE_F1r0217

Příklady z teoretické mechaniky pro domácí počítání

FYZIKA I. Gravitační pole. Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art.

GRAVITAČNÍ POLE. Všechna tělesa jsou přitahována k Zemi, příčinou tohoto je jevu je mezi tělesem a Zemí

Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, fyzikální pomůcky

Kinematika. Tabulka 1: Derivace a integrály elementárních funkcí. Funkce Derivace Integrál konst 0 konst x x n n x n 1 x n 1.

BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY

b) Maximální velikost zrychlení automobilu, nemají-li kola prokluzovat, je a = f g. Automobil se bude rozjíždět po dobu t = v 0 fg = mfgv 0

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1

KLASICKÁ MECHANIKA. Předmětem mechaniky matematický popis mechanického pohybu v prostoru a v čase a jeho příčiny.

n je algebraický součet všech složek vnějších sil působící ve směru dráhy včetně

Hmotný bod - model (modelové těleso), který je na dané rozlišovací úrovni přiřazen reálnému objektu (součástce, části stroje);

BIOMECHANIKA. 9, Energetický aspekt pohybu člověka. (Práce, energie pohybu člověka, práce pohybu člověka, zákon zachování mechanické energie, výkon)

Dynamika. Dynamis = řecké slovo síla

Obsah. Obsah. 2.3 Pohyby v radiálním poli Doplňky 16. F g = κ m 1m 2 r 2 Konstantu κ nazýváme gravitační konstantou.

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2016) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

BIOMECHANIKA. Studijní program, obor: Tělesná výchovy a sport Vyučující: PhDr. Martin Škopek, Ph.D.

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ PRŮVODCE GB01-P03 MECHANIKA TUHÝCH TĚLES

Pohyby HB v některých význačných silových polích

FYZIKA I. Rovnoměrný, rovnoměrně zrychlený a nerovnoměrně zrychlený rotační pohyb

Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

Definice Tečna paraboly je přímka, která má s parabolou jediný společný bod,

TUHÉ TĚLESO. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník

4. Práce, výkon, energie a vrhy

Vyřešením pohybových rovnic s těmito počátečními podmínkami dostáváme trajektorii. x = v 0 t cos α (1) y = h + v 0 t sin α 1 2 gt2 (2)

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

3.1. Newtonovy zákony jsou základní zákony klasické (Newtonovy) mechaniky

(2) 2 b. (2) Řešení. 4. Platí: m = Ep

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2017) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

1 Rozdělení mechaniky a její náplň

VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL

Mechanika II.A Třetí domácí úkol

1. Pro rovnoměrný přímočarý pohyb platí: A) t=s/v B) v=st C) s=v/t D) t=v/s 2. Při pohybu rovnoměrném přímočarém je velikost rychlosti:

Kinematika hmotného bodu

FYZIKA. Kapitola 3.: Kinematika. Mgr. Lenka Hejduková Ph.D.

3.1 Magnetické pole ve vakuu a v látkovén prostředí

2. Kinematika bodu a tělesa

Testovací příklady MEC2

STANOVENÍ TÍHOVÉHO ZRYCHLENÍ REVERZNÍM KYVADLEM A STUDIUM GRAVITAČNÍHO POLE

MECHANIKA TUHÉHO TĚLESA

B. MECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ

Projekt ŠABLONY NA GVM registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ III-2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

PRÁCE, VÝKON, ENERGIE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 1. ročník - Mechanika

Dynamika. Hybnost: p=m v. F= d p. Newtonův zákon síly: , pro m=konst platí F=m dv dt =ma. F t dt. Impulz síly: I = t1. Zákon akce a reakce: F 1 = F 2

Řešení úloh 1. kola 60. ročníku fyzikální olympiády. Kategorie D Autor úloh: J. Jírů. = 30 s.

DYNAMIKA ROTAČNÍ POHYB

Příklad 3 (25 bodů) Jakou rychlost musí mít difrakčním úhlu 120? -částice, abychom pozorovali difrakční maximum od rovin d hkl = 0,82 Å na

plochy oddělí. Dále určete vzdálenost d mezi místem jeho dopadu na

ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS Řešené úlohy a postupy: Magnetická síla a moment sil

Kinematika II. Vrhy , (2.1) . (2.3) , (2.4)

A[a 1 ; a 2 ; a 3 ] souřadnice bodu A v kartézské soustavě souřadnic O xyz

Okamžitý výkon P. Potenciální energie E p (x, y, z) E = x E = E = y. F y. F x. F z

Brouk na desce.

Laboratorní úloha č. 5 Faradayovy zákony, tíhové zrychlení

Práce, energie a další mechanické veličiny

Název testu: /01 Test na učebně prez. Fyzika LS 10/11

1. Dva dlouhé přímé rovnoběžné vodiče vzdálené od sebe 0,75 cm leží kolmo k rovine obrázku 1. Vodičem 1 protéká proud o velikosti 6,5A směrem od nás.

Test jednotky, veličiny, práce, energie, tuhé těleso

Digitální učební materiál

5. Stanovení tíhového zrychlení reverzním kyvadlem a studium gravitačního pole

Kinematika hmotného bodu

Graf závislosti dráhy s na počtu kyvů n 2 pro h = 0,2 m. Graf závislosti dráhy s na počtu kyvů n 2 pro h = 0,3 m

Theory Česky (Czech Republic)

FYZIKA I. Složené pohyby (vrh šikmý)

1. Přímka a její části

Soubor úloh k Mechanice (komb. studium)

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ PRŮVODCE GB01-P02 DYNAMIKA HMOTNÉHO BODU

Skládání různoběžných kmitů. Skládání kolmých kmitů. 1) harmonické kmity stejné frekvence :

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2018) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

14 Pohyb hmotného bodu v rovině je určen rovnicemi. kde Raωjsoukonstanty.Určeterychlost vazrychlení a.ukažte,že v= ωr,

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ. Ústav aplikované fyziky a matematiky ZÁKLADY FYZIKY II

F MATURITNÍ ZKOUŠKA Z FYZIKY PROFILOVÁ ČÁST 2017/18

ELEKTRICKÉ STROJE - POHONY

Připravil: Roman Pavlačka, Markéta Sekaninová Dynamika, Newtonovy zákony

Projekt ŠABLONY NA GVM registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ III-2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Popis tíhové síly a gravitace. Očekávaný výstup. Řešení základních příkladů. Datum vytvoření Druh učebního materiálu.

7. Na těleso o hmotnosti 10 kg působí v jednom bodě dvě navzájem kolmé síly o velikostech 3 N a 4 N. Určete zrychlení tělesa. i.

Theory Česky (Czech Republic)

17. Střela hmotnosti 20 g zasáhne rychlostí 400 ms -1 strom. Do jaké hloubky pronikne, je-li průměrný odpor dřeva R = 10 4 N?

Mechanika II.A První domácí úkol

Úvod do analytické mechaniky

KMITÁNÍ PRUŽINY. Pomůcky: Postup: Jaroslav Reichl, LabQuest, sonda siloměr, těleso kmitající na pružině

Měření tíhového zrychlení matematickým a reverzním kyvadlem

Transkript:

Fyzika 1 - rámcové příklady Kinematika a dynamika hmotného bodu, gravitační pole 1. Určete skalární a vektorový součin dvou obecných vektorů AA a BB a popište, jak závisí výsledky těchto součinů na úhlu mezi vektory. Nakreslete příslušné závislosti pro rozsah úhlů 0 - π rad.. Zvolte číselně složky vektoru AA. Nalezněte libovolný vektor BB tak, aby výsledek skalárního součinu AA BB byl nulový. Navrhněte fyzikální jev, který takového výsledku využívá. 3. Zvolte číselně složky vektoru AA. Nalezněte libovolný vektor BB tak, aby výsledek skalárního součinu AA BB byl maximální. Navrhněte fyzikální jev, který takového výsledku využívá. 4. Zvolte číselně složky vektoru AA. Nalezněte libovolný vektor BB tak, aby výsledek vektorového součinu AA BB byl nulový vektor. Navrhněte fyzikální jev, který takového výsledku využívá. 5. Zvolte číselně složky vektoru AA. Nalezněte libovolný vektor BB tak, aby výsledek vektorového součinu AA BB byl vektor o maximální možné velikosti. Jaký je směr takového vektoru? Jak souvisí velikosti dílčích vektorů s velikostí výsledného vektoru? Navrhněte fyzikální jev, který takového výsledku využívá. 6. Zvolte číselně složky vektoru AA. Nalezněte libovolný vektor BB tak, aby výsledek skalárního součinu AA BB byl roven polovině součinu velikostí vektorů AA a BB. Jaký musí být úhel mezi vektory AA a BB? 7. Zvolte číselně složky vektoru AA. Nalezněte libovolný vektor BB tak, aby velikost vektorového součinu AA BB byla rovna polovině součinu velikostí vektorů AA a BB. Jaký musí být úhel mezi vektory AA a BB? 8. Odvoďte a nakreslete závislost velikosti výsledku skalárního součinu AA BB na úhlu mezi dílčími vektory AA a BB. 9. Odvoďte a nakreslete závislost velikosti výsledku vektorového součinu AA BB na úhlu mezi dílčími vektory AA a BB. 10. Vektor AA leží v rovině xy a s oběma osami svírá úhel 45. Navrhněte složky vektoru AA tak, aby výsledná velikost vektoru činila 0-ti násobek jednotkové velikosti vektoru AA. Nalezněte složky jednotkového vektoru BB tak, aby s vektorem AA svíral úhel 15 a zároveň ležel v rovině xy. 11. Vektor AA leží v rovině xy a s osou x svírá úhel 60. Nalezněte složky jednotkového vektoru BB tak, aby s vektorem AA svíral úhel 90 a zároveň neležel v rovině xy.

1. Vektor AA má složky (;3;1). Určete velikost vektoru AA. Stanovte složky vektoru AA, ȷȷ pro který platí AA = AA AA. ȷȷ Dále nalezněte složky libovolného vektoru BB tak, aby AA BB. 13. Zvolte libovolnou hodnotu konstantního zrychlení hmotného bodu při translačním pohybu. Za podmínky, že se na počátku pohybu hmotný bod nacházel v počátku souřadnic a byl v klidu, odvoďte obecné rovnice pro rychlost a polohu hmotného bodu. Závislosti nakreslete a popište. 14. Jak se změní výsledné rovnice v příkladu č. 13, jestliže byl hmotný bod v čase t0 = 0 s v počátku souřadnic, nicméně se již pohyboval konstantní rychlostí ve směru působícího zrychlení? Závislosti nakreslete a popište. 15. Jak se změní výsledné rovnice v příkladu č. 13, jestliže byl hmotný bod v čase t0 = 0 s v klidu ve vzdálenosti r od počátku souřadnic? Závislosti nakreslete a popište. 16. Jak se změní výsledné rovnice v příkladu č. 13, jestliže byl hmotný bod v čase t0 = 0 s v počátku souřadnic, ale zároveň se pohyboval konstantní rychlostí ve směru osy y, zatímco zrychlení začalo působit ve směru osy x? Závislosti nakreslete a popište. Dále odvoďte rovnici trajektorie jako funkci y = y(x). 17. Mějme lineární závislost velikosti rychlosti hmotného bodu na čase, přičemž tato závislost prochází počátkem. Hmotný bod koná translační pohyb. Popište vlastnosti takového pohybu a určete závislosti polohy a zrychlení hmotného bodu na čase. 18. Mějme lineární závislost velikosti rychlosti hmotného bodu na čase, přičemž tato závislost neprochází počátkem. Hmotný bod koná translační pohyb. Popište vlastnosti takového pohybu a určete závislosti polohy a zrychlení hmotného bodu na čase. 19. Zvolme libovolnou kvadratickou závislost x = x(t). Vysvětlete fyzikální význam jednotlivých členů rovnice a určete závislosti, které popisují rychlost a zrychlení hmotného bodu. 0. Poloha tělesa pohybujícího se po ose x je dána vztahem x = 3t 4t + t 3, kde x je v metrech a t v sekundách. Jaká je poloha, rychlost a zrychlení tělesa v okamžicích t = 1,, 3 a 4 s? Existuje v tomto pohybu ryv? r A bt i A bt j, kde A a b 1. Polohový vektor částice závisí na čase vztahem = cos( 3 ) + sin ( 3 ) jsou konstanty. Určete složky vektorů rychlosti a zrychlení a dále jejich velikosti. Určete tečnou a normálovou složku zrychlení a odvoďte rovnici trajektorie jako funkci y = y(x). Stanovte úhlovou rychlost a periodu pohybu.. Částice se pohybuje v rovině xy tak, že její souřadnice se mění s časem t podle vztahů: x = A + Bt ; y = Ct, kde A, B, C jsou konstanty. Určete fyzikální rozměry konstant.

Dále určete složky vektorů rychlosti a zrychlení a jejich velikosti. Odvoďte rovnici trajektorie jako funkci y = y(x). 3. Rychlost částice je dána rovnicí vx = 6t + 1 (kde t je v sekundách a x v metrech). Počáteční poloha částice je x0 = 4 m. Pro časové okamžiky t = 1, a 3 s určete velikost zrychlení částice, směr jejího pohybu a polohu částice. 4. Částice má počáteční rychlost 18 m s 1. V průběhu následujících,4 s se její rychlost změní tak, že dosáhne velikosti 30 m s 1. Určete velikost zrychlení částice za podmínky, že je konstantní. Jakou vzdálenost urazí částice za daný čas? 5. Jak se změní výsledky v příkladu č. 4, jestliže budeme uvažovat, že zrychlení působící na částici rovnoměrně klesá z určité maximální hodnoty a v čase,4 s dosáhne hodnoty 0 m s? 6. Jak se změní výsledky v příkladu č. 4, jestliže budeme uvažovat, že zrychlení působící na částici rovnoměrně klesá z určité maximální hodnoty a v čase 5 s dosáhne hodnoty 0 m s? 7. Na hmotný bod působí v určitém směru zrychlení, které je lineárně závislé na čase. Zvolte libovolnou závislost, která splňuje zadání. Určete vztah pro rychlost částice, nakreslete ji a popište jednotlivé členy rovnice pro rychlost. Existuje v tomto pohybu jev, který nazýváme "ryv"? Jaký má význam? 8. Hmotný bod padá volným pádem z výšky h v tíhovém poli Země (odpor prostředí zanedbejte). Ze známé konstantní hodnoty působícího zrychlení odvoďte obecné rovnice pro rychlost a polohu hmotného bodu. Výsledné závislosti nakreslete a popište. 9. Jak se změní výsledky v příkladu č. 8, jestliže těleso nebylo z výšky h volně upuštěno, ale bylo vodorovně vrženo? Pro vhodnou volbu konstant určete dobu pádu hmotného bodu pro obě zadání. 30. Hmotný bod je vržen z nulové výšky svisle vzhůru v tíhovém poli Země (odpor prostředí zanedbejte). Určete maximální dostup a čas, za který hmotný bod dosáhne maximální výšky. Dále stanovte čas, za který dopadne zpět na zemský povrch. Výpočet proveďte obecně s diskusí konstant, poté zvolte číselné hodnoty a stanovte výsledky. 31. Hmotný bod je vržen z nulové výšky šikmo vzhůru pod úhlem α v tíhovém poli Země (odpor prostředí zanedbejte). Určete maximální dostup a čas, za který hmotný bod dosáhne maximální výšky. Dále stanovte čas, za který dopadne zpět na zemský povrch. Výpočet proveďte obecně s diskusí konstant, poté zvolte číselné hodnoty a stanovte výsledky. 3. Jak se změní výsledky v příkladu č. 31, jestliže vrhneme těleso stejným způsobem z vrcholu věže vysoké h? 33. Stratosférický balón s měřicím zařízením o celkové hmotnosti m svisle stoupá v zemském tíhovém poli konstantní rychlostí v0. Pozorováním bylo zjištěno, že v čase t1 po odpoutání balónu z povrchu zemského došlo k neočekávanému uvolnění měřicího zařízení o hmotnosti

m0, které volným pádem spadlo zpátky na zemský povrch. Odpor vzduchu zanedbejte. Určete maximální dostup, dobu pádu a pádovou rychlost uvolněného zařízení. 34. Dělníkovi na stavbě spadl nešťastnou náhodou hasák a narazil na zem rychlostí 4 m s 1. Z jaké výšky padal? Jak dlouho trval jeho pád? Nakreslete grafy závislostí y(t), vy(t) a ay(t). 35. V detektivce objevila policie tělo pohřešovaného pod otevřeným oknem, ve vzdálenosti 4,6 m od domu. Okno je ve výšce 4 m nad zemí. Inspektor má podezření, že příčinou smrti nebyl nešťastný pád z okna. Odhadněte, zda může mít pravdu. Odhad zdůvodněte. 36. Určete velikost zrychlení působící na cestující rychlovlaku, který rychlostí 90 km.h -1 vjede do oblouku o poloměru 000 m. 37. Určete velikost a směr zrychlení působící na sprintera při běhu zatáčkou o poloměru 5 m. Rychlost běžce je 10 m s 1. 38. Jeden z modelů atomu vodíku je založen na představě elektronu obíhajícího kolem protonu po kruhové dráze o průměru 5,8 10 11 m rychlostí o velikosti,18 10 6 m s 1. Určete velikost a směr zrychlení elektronu a dále periodu jeho pohybu. 39. Zvolte libovolnou hodnotu konstantního úhlového zrychlení kola o poloměru R. Za podmínky, že na počátku pohybu bylo kolo v klidu, odvoďte obecné rovnice pro úhlovou rychlost (frekvenci otáčení) a úhlovou výchylku (počet otáček) kola. Závislosti nakreslete a popište. Řešení formálně porovnejte s příkladem č. 13. 40. Jak se změní výsledné rovnice v příkladu č. 39, jestliže kolo nebylo na počátku pohybu v klidu, ale již se otáčelo konstantním počtem otáček za minutu ve směru působícího úhlového zrychlení? Závislosti nakreslete a popište. 41. Mějme lineární závislost velikosti úhlové rychlosti kola na čase, přičemž tato závislost prochází počátkem. Kolo koná rotační pohyb. Popište vlastnosti takového pohybu a určete závislosti úhlové výchylky a úhlového zrychlení kola na čase. 4. Mějme lineární závislost velikosti úhlové rychlosti kola na čase, přičemž tato závislost neprochází počátkem. Kolo koná rotační pohyb. Popište vlastnosti takového pohybu a určete závislosti úhlové výchylky a úhlového zrychlení kola na čase. 43. Zvolme libovolnou kvadratickou závislost počtu otáček kola na čase. Vysvětlete fyzikální význam jednotlivých členů rovnice a určete závislosti, které popisují úhlovou rychlost a úhlové zrychlení kola. 44. Úhlová výchylka otáčejícího se kola je dána vztahem φ = 3t 4t + t 3, kde φ je v radiánech a t v sekundách. Jaká je úhlová rychlost a úhlové zrychlení kola v okamžicích t = 1,, 3 a 4 s?

45. Definujte Newtonův gravitační zákon. Popište jednotlivé veličiny a nakreslete závislost velikosti síly na hmotnosti jednoho z těles nacházejícího se ve zvolené vzdálenosti r od středu druhého tělesa. Dále popište závislost velikosti gravitační síly na vzdálenosti těles, jestliže jsou hmotnosti těles neměnné. 46. Pomocí gravitačního zákona určete intenzitu gravitačního pole na povrchu Země. 47. V jaké výšce nad zemským povrchem má gravitační zrychlení velikost 4,6 m s? 48. Kosmická raketa krouží kolem Země ve výšce 400 km nad zemským povrchem. Určete velikost dostředivého zrychlení působící na raketu na její oběžné dráze. Výsledek přepočítejte na násobky gravitačního zrychlení g na zemském povrchu. 49. Určete 1. kosmickou rychlost (jde o rychlost, kterou se pohybuje těleso zanedbatelné hmotnosti po kruhové dráze o poloměru odpovídajícímu střednímu poloměru Země). 50. Ve vrcholech čtverce o straně a jsou umístěny čtyři částice o hmotnostech m. Určete velikost a směr výsledné intenzity gravitačního pole ve středu čtverce. 51. Ukažte, že gravitační pole je konzervativní. Využijte konzervativnosti gravitačního pole k řešení jednoho z příkladů na vrhy (příklady č. 8-35). 5. Definujte obecně pojem potenciální energie a určete pomocí gravitačního zákona změnu potenciální energie v gravitačním poli Země při pádu tělesa o hmotnosti 1 kg z výšky 100 m na povrch Země. 53. Odvozením z Newtonova gravitačního zákona stanovte výšku geostacionární družice nad povrchem Země. 54. Odvozením z Newtonova gravitačního zákona stanovte výšku družice systému GPS nad povrchem Země. Doba oběhu družice je 1 hodin. 55. Uvažujte družici obíhající Zemi po kruhové dráze. Nalezněte závislost periody, kinetické energie a rychlosti družice na poloměru r dráhy. 56. Určete. kosmickou rychlost (je to nejnižší možná rychlost, při které těleso může definitivně opustit sféru gravitačního vlivu planety Země). 57. Definujte Newtonovy zákony. Jaký je směr vektoru síly působící na hmotný bod o hmotnosti m, jestliže jeho zrychlení má směr osy y? 58. Zvolte libovolnou hodnotu konstantní síly působící na hmotný bod o hmotnosti m. Za podmínky, že se na počátku pohybu hmotný bod nacházel v počátku souřadnic a byl v klidu, odvoďte obecné rovnice pro zrychlení, rychlost a polohu hmotného bodu. Závislosti nakreslete a popište.

59. Jak se změní výsledné rovnice v příkladu č. 58, jestliže byl hmotný bod v čase t0 = 0 s v počátku souřadnic, nicméně se již pohyboval konstantní rychlostí ve směru působícího zrychlení? Závislosti nakreslete a popište. 60. Jak se změní výsledné rovnice v příkladu č. 58, jestliže byl hmotný bod v čase t0 = 0 s v klidu ve vzdálenosti r od počátku souřadnic? Závislosti nakreslete a popište. 61. Jak se změní výsledné rovnice v příkladu č. 58, jestliže byl hmotný bod v čase t0 = 0 s v počátku souřadnic, ale zároveň se pohyboval konstantní rychlostí ve směru osy y, zatímco síla začala působit ve směru osy x? Závislosti nakreslete a popište. 6. Mějme lineární závislost velikosti rychlosti hmotného bodu na čase, přičemž tato závislost prochází počátkem. Hmotný bod o hmotnosti m koná translační pohyb. Popište vlastnosti takového pohybu a určete velikost a charakter síly působící na hmotný bod. 63. Mějme lineární závislost velikosti rychlosti hmotného bodu na čase, přičemž tato závislost neprochází počátkem. Hmotný bod o hmotnosti m koná translační pohyb. Popište vlastnosti takového pohybu a určete velikost a charakter síly působící na hmotný bod. 64. Zvolme libovolnou kvadratickou závislost x = x(t). Vysvětlete fyzikální význam jednotlivých členů rovnice a určete sílu, která způsobuje rovnicí popsaný translační pohyb tělesa o hmotnosti m. 65. Poloha tělesa pohybujícího se po ose x je dána vztahem x = 3t 4t + t 3, kde x je v metrech a t v sekundách. Stanovte velikost síly působící na těleso o hmotnosti kg v okamžicích t = 1,, 3 a 4 s. Popište závislost síly na čase. 66. Částice o hmotnosti m se pohybuje v rovině xy tak, že její souřadnice se mění s časem t podle vztahů: x = A + Bt ; y = Ct, kde A, B, C jsou konstanty. Určete fyzikální rozměry konstant. Dále určete směr a výslednou velikost vektoru síly působící na těleso v určitém čase t1. Jaký je obecný charakter závislosti působící síly na čase? 67. Rychlost částice o hmotnosti 0,0 kg je dána rovnicí vx = 6t + 1 (kde t je v sekundách a x v metrech). Počáteční poloha částice je x0 = 4 m. Pro časové okamžiky t = 1, a 3 s určete směr a velikost síly působící na částici a polohu částice. 68. Částice o hmotnosti 1 g má počáteční rychlost 18 m s 1. V průběhu následujících,4 s se její rychlost změní tak, že dosáhne velikosti 30 m s 1. Určete velikost síly působící na částici za podmínky, že je konstantní. Jakou vzdálenost urazí částice za daný čas? 69. Jak se změní výsledky v příkladu č. 68, jestliže budeme uvažovat, že síla působící na částici rovnoměrně klesá z určité maximální hodnoty a v čase,4 s dosáhne nulové hodnoty? 70. Jak se změní výsledky v příkladu č. 68, jestliže budeme uvažovat, že síla působící na částici rovnoměrně klesá z určité maximální hodnoty a v čase 5 s dosáhne nulové hodnoty?

71. Na hmotný bod o hmotnosti m působí v určitém směru síla, které je lineárně závislá na čase. Zvolte libovolnou závislost, která splňuje zadání. Určete vztah pro rychlost částice, nakreslete ji a popište jednotlivé členy rovnice pro rychlost. Jaká je závislost polohy částice na čase? 7. Na těleso o hmotnosti 10 kg působí brzdná síla, jejíž velikost závisí na čase podle funkce FF = FF 0 + 1 kktt, kde F0 = 0 N a k = 8 N.s -. Těleso se před působením síly pohybovalo rychlostí 0 m.s -1, po zastavení tělesa síla přestala působit. Určete maximální velikost působící síly a čas a polohu tělesa, kdy jí bude dosaženo. Dále stanovte rychlost a polohu tělesa v čase 10 s. 73. Těleso o hmotnosti m = 00 g bylo vrženo svisle vzhůru v tíhovém poli Země z výšky h = 6 m. V čase t = s těleso již padá a jeho okamžitá rychlost v má velikost 5 m.s -1. Určete maximální výšku tělesa a čas dopadu. Odpor prostředí zanedbejte. 74. Malý kamínek o hmotnosti m = 0 g je vodorovně vržen v tíhovém poli Země ze skály nad mořem. V čase t = 5,1 s kamínek dopadne na hladinu moře, jeho okamžitá rychlost v má tuto chvíli velikost 56 m.s -1. Určete výšku skály nad mořem a vzdálenost dopadu kamínku od paty skály. Dále stanovte velikost rychlosti v místě dopadu a úhel dopadu. Odpor prostředí zanedbejte.